Rytmy kolumbijské hudby v městečku Ibagué

ibague1Těm, kteří by chtěli poznat autentickou kolumbijskou hudbu, se ve dnech 13. až 20. března nabízí jedinečná příležitost. V Ibagué, hlavním městě kraje Tolima, které je považováno i za kolumbijské hlavní město hudby, se totiž koná Národní festival kolumbijské hudby a to již po jednatřicáté. Letošní ročník přitom podle svého motta přímo opěvuje život.

Připraveno je více než 60 akcí, v rámci kterých se představí hudebníci všech věkových kategorií z různých částí země. Kulturní scény města, ale také parky, náměstí i ulice se promění v jedno velké pódium. Součástí festivalu je především několik soutěží, k těm hlavním patří soutěž duetů a soutěž hudebních skladeb. Například účastníci soutěže duetů musí dostatečně nastudovat život i dílo daný rok označených skladatelů, aby obstáli před náročným publikem. Letošní ročník skládá poctu třem významným kolumbijským hudebním mistrům, konkrétně se jedná o osobnosti Leonor Buenaventura, Pedro J. Ramos a Miguel Ospina.

Hned první den festival připomene práci a život herce, režiséra a scénaristy jménem Jorge Alí Triana, který studoval na pražské FAMU. Ten se sice přímo v kraji nenarodil, ale pobýval zde několik let ve svém dětství.

ibague2Návštěvníci se zároveň mohou těšit na vystoupení dětských sborů. Program nabízí také konference, dílny, koncerty, setkání hudebníků či výstavy. Vyvrcholení této jedinečné události bude patřit Hudební procházce Kolumbií s reprezentanty a hudebními rytmy celé země.

Město Ibagué se nachází přibližně 200 kilometrů západně od Bogoty a kromě hudby láká návštěvníky i na krásné přírodní scenérie nedalekého parku Los Nevados. Můžete zároveň ochutnat místní typická jídla jako je tamal kraje Tolima, tedy hmota z kukuřice, rýže a hrášku plněná vařeným vejcem, mrkví, slaninou, kuřecím a vepřovým masem, vše zabalené do banánového listu, který se podává s horkou čokoládou. K dalším specialitám patří tzv. lechona, jejíž základ tvoří vepřové maso a rýže. U jídla si pak můžete poslechnout hymnu tohoto hudebního kraje, která ostatně připomíná spíš veselou píseň lidového folklóru.

Více informací o festivalu naleznete na: www.fundacionmusicaldecolombia.com.

Další zdroje: RevistaArcadia.com, Colombia.travel. Foto 1, foto 2.

Filmový festival města Cartagena

ficciPrvní březnové dny patří v severokolumbijském městě Cartagena milovníkům sedmého umění. Již po 57. se zde koná Mezinárodní filmový festival, který se snaží ukázat místní talent a také podpořit rozvoj národních projektů. Ostatně jedná se o nejstarší filmový festival latinskoamerického kontinentu a nejdůležitější událost svého druhu v Kolumbii.

Více než 160 filmů reprezentujících 37 zemí je k shlédnutí od 1. do 6. března. Program i letos slibuje vysokou uměleckou kvalitu tvorby a jedinečný způsob zpracování historie, tradic i současných společenských otázek. Návštěvníky čeká jedna premiéra světová, jedna latinskoamerická a sedm kolumbijských.

Snímky jsou rozděleny do několika soutěžních i nesoutěžních kategorií, například nechybí celovečerní fikce, díla dosud neznámých tvůrců, kolumbijské projekce či krátkometrážní filmy. Výherci jednotlivých soutěžních sekcí si odnesou sošku historické postavy, indiánky známé jako India Catalina. Ta byla zvolena symbolem festivalu v roce 1961, protože za dob španělského dobývání oblasti sloužila jako překladatelka a tedy most mezi kulturami. V 70. letech se právě touto soškou inspiroval španělský sochař Eladio Gil, který vytvořil památník tvořící dnes jednu z ozdob a turistických atrakcí města.

Diváci se mohou těšit také na dvanáct drahokamů, tedy nejnovějších snímků různých režisérů, které se v uplynulém roce představily na hlavních filmových festivalech po celém světě.

ficci2Vzhledem k tomu, že byl rok 2017 vyhlášen kolumbijsko-francouzským rokem, zvláštní pozornost bude věnována právě francouzské tvorbě a představitelům. V nabídce vyniká zejména cyklus pojmenovaný Film Noir pod hvězdami, který přiblíží klasická díla tohoto kinematografického žánru země galského kohouta.

K tématicky zaměřeným programům patří také osm celovečerních a čtyři krátkometrážní filmy, které poukáží na ozbrojené konflity a procesy usmíření v různých koutech světa. Tento cyklus nazvaný Válka a mír přinese například španělský dokument Konec ETA (El Fin de ETA, 2017) Justina Webstera, ale také příběh jihoafrického apartheidu nebo syrský milostný snímek. Celý festival pak zahájil kolumbijský dokument Ticho zbraní (El silencio de los fusiles) novinářky a filmařky Natalie Orozco, která čtyři roky zblízka sledovala jednání o míru mezi kolumbijskou vládou a zástupci guerilové skupiny Farc.

Obdobně sekce karibské kinematografie zase představí tvorbu a myšlenky související s karibskou kulturou a identitou. Pro širokou veřejnost jsou připraveny také projekce přímo pod širým nebem na náměstích i v ulicích krásného historického centra Cartageny, nebo projekty kombinující filmové vyjádření s jinými druhy umění.

ficci3Nechybí ani několik set významných domácích i zahraničních hostů jako jsou francouzští herci Denis Lavant a Vincent Cassel, nebo britská filmařka Andrea Arnold.

Doprovodný program zahrnuje řadu akademických besed, debat, workshopů, výukových lekcí, ale například i výstavu fotografií, která vzdává poctu talentované, avšak předčasně zesnulé, britské fotografce Kate Barry a jejím snímkům francouzských známých i začínajících hereček.

Filmové projekce se odehrají také mimo centrum přímo v jednotlivých čtvrtích města, ale i na dalších místech kraje Bolívar a to i po ukončení festivalu.

Více informací a kompletní program naleznete na oficiální stránce festivalu: www.ficcifestival.com.

Další zdroje: ElUniversal.com.co, ElTiempo.com, LaPatria.com, Vice.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Barranquilla žije svým jedinečným karnevalem

carn1Dny plné barev, veselí, radosti, pohody a samozřejmě hudby a tance, takový je karneval v severokolumbijském městě Barranquilla. Vůbec největší akce svého druhu v zemi a druhá největší na světě, hned po brazilském karnevalu v Rio de Janeiro, roztančí ulice, náměstí i parky letos ve dnech 25. až 28. února.

Tradici karnevalů na americkém kontinentu zanechali španělští a portugalští dobyvatelé, první karneval se ve městě Barranquilla konal před více než sto lety. Původní náboženské oslavy se smísily s místními zvyky, takže dnešní podoba slavností spojuje odkaz křesťanských svátků s indiánskými legendami a hudbou černošských otroků.

Od roku 2003 figuruje karneval na seznamu nehmotného dědictví Unesco a každoročně láká tisíce nejen místních, ale i zahraničních turistů. Ostatně přímo či nepřímo se ho pravidelně účastní přibližně jeden a půl miliónu osob, což odráží i motto letošního ročníku – Kdo ho žije je ten, kdo si ho užívá!

Jedinečnou atmosféru karnevalových dnů umocňuje i vřelost a srdečnost místních lidí. Karibské rytmy a vášeň s nimi spojená tvoří neodmyslitelnou součást celého svátku, stejně jako úchvatné choreografie, které tanečníci trénují dnem i nocí, aby divákům nabídli co nejlepší podívanou.

carn2Ačkoli samotný karneval probíhá ve čtyřech dnech, řada akcí a průvodů se tradičně odehrává v rámci tzv. předkarnevalu. Koncem ledna například ulice patřily dětem a ukázce jejich folklórních a tanečních kreací. Nechyběla ani guacherna, tj. noční karnevalový průvod doplněný světlem svíček a barevných lampionů.

První den oficiálního programu, tj. 25.2., zahájí nejočekávanější a nejsymboličtější akce celého karnevalu – Bitva květin. Za hudebního doprovodu ulicemi protančí průvod masek, tanečníci i folklórní soubory. Bujaré veselí doplní alegorické vozy, na kterých se letos představí i 18 bývalých královen karnevalu oblečených v šatech z roku své korunovace.

Mezi maskami, které demonstrují kreativitu místních umělců, nemůžou chybět figury vázané k bájným mýtům a zvykům kolumbijského Karibiku. Jednou z takových postav je kajman, obojživelné zvíře, které bylo v indiánských kulturách po staletí objektem uctívání. Legend existuje více, ale jedna z nich vypráví o muži, který se změnil v kajmana poté, co se napil kouzelného lektvaru od místního čaroděje. A právě na ni bude odkazovat jeden z alegorických vozů průvodu nazvaný V rytmu řeky.

carn3V průvodu najdete také postavu zvanou Marimonda, tedy míšence primáta a slona, samozřejmostí je i král Momo, Bůh žertu, milovník satiry i nemilosrdné ironie, ochránce všech, kteří se oddávají večírkům a neřestem.

O den později se koná Velká přehlídka tradic a folklóru, které se účastní přes 250 místních souborů. Ty ukáží to nejlepší z kolumbijského lidového umění, především tance jako je cumbia, danza de congo, garabato, mapalé nebo son de negro. Pohledy široké veřejnosti přitahuje i průvod nazvaný Velká přehlídka fantazie.

Třetí den karnevalu, v pondělí 27.2., začíná v odpoledních hodinách Festival orchestrů a akordeonů. Až do úterních ranních hodin si tak zájemci můžou vychutnat umění těch nejlepších místních hudebníků. Zazní typické kolumbijké žánry včetně vallenata, ale také národní a zahraniční tropické rytmy. V rámci festivalu se uděluje prestižní cena Zlaté kongo. Účastníci této soutěže musí zahrát tři písně, minimálně jedna z nich pak musí být svým obsahem věnována městu Barranquilla.

Karneval končí v úterý před Popeleční středou pohřbem Joselita Carnavala, jehož smrt oplakávají vdovy, tedy ženy oblečené v černém, které doprovází rakev v pohřebním průvodu. Ten se ostatně mění na jeden velký mejdan.

carn4Podle legendy Joselito během karnevalových oslav odešel z domova, aby si bez kontroly užil večírků. Čtvrtý den byl nalezen v bezvědomí z přemíry alkoholu, jeho příbuzní ho však pokládali za mrtvého. Při smutečních procesích se najednou probral s tím, že není mrtvý, že jen flámoval. Joselito je tak zosobněním karnevalu samotného.

Součástí karnevalu je dále korunovace královny a krále. Letos se však bude soutěžit také o titul Lidové královny, kterou porota zvolí během slavnostního ceremoniálu v neděli 26. února večer. Tradiční program doplňuje i řada novinek jako je tančící ulice, kdy si všichni návštěvníci mohou zatančit za doprovodu hudebních mistrů. K dalším příjemným překvapením patří fakt, že akce jako Festival orchestrů a volba královny budou letos přístupné zcela zdarma.

Kompletní program a podrobné informace naleznete na oficiální stránce karnevalu: www.carnavaldebarranquilla.org.

Další zdroje: ElUniversal.com.co, ElTiempo-com, PubliMetro.co. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Turistický průvodce Bogotou a nejen tou

bogota2I v letošním roce vyšla nová verze turistického průvodce Toto je Bogota (Esta es Bogotá), který představuje zajímavosti kolumbijského hlavního města.

Kniha nabízí okruh po důležitých atrakcích Bogoty včetně například parků, čtenáře však seznamuje i s místní kulturou, gastronomií, místy, kam je dobré vyrazit na nákupy, za zábavou a nočním životem. Zájemci se dozvědí třeba také o tom, kde najít opravdové odborníky z oboru zdraví a krásy.

Mezi perlami města, které průvodce doporučuje, naleznete mimo jiné koloniální stavbu-muzeum s pěknými zahradami známou jako Quinta de Bolívar, tedy místo, kde svého času osvoboditel Simon Bolívar pobýval. Dále vyniká také náměstíčko Chorro de Quevedo a řada úchvatných muzeí jako je Muzeum zlata, muzeum obrazů slavného současného malíře a sochaře Fernanda Botera či muzeum umění a lidových tradic.

bogota4Publikaci vydává nakladatelství 3A Ediciones už od roku 1990, přitom každým rokem turistickou nabídku těch nejpoutavějších koutů hlavního města aktualizuje. Průvodce podává ucelené a kvalitní informace, jedná se o velmi pěkně editovanou knihu, ve které text doprovází barevné fotografie. I proto se distribuuje prostřednictvím luxusních hotelů Bogoty.

Obdobnou publikaci mohou v hotelech najít také návštěvníci dalších sedmi turisty vyhledávaných kolumbijských měst a krajů, konkrétně se jedná o města Medellín, Cartagena, Barranquilla, Santa Marta, Bucaramanga, Cali a oblast pěstování kávy zvanou Eje Cafetero.

Zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2.

Kolumbie druhou nejšťastnější zemí světa

colombia1Kolumbie opět figuruje na prvních příčkách v indexu štěstí. Jeho hodnota v této zemi dosahuje 87 procent, což je o dva procentní body více než v loňském roce. Jedinou zemí, kde se lidé cítí šťastnější, je Fidži, ostrovní země v Oceánii, kde se index vyšplhal na 89 procent. Hned za Kolumbií se pak nachází Čína se 79 procenty. Na konci seznamu zůstává Irák, jehož index činí pouhé 1 procento. Přitom průměr indexu všech zemí je 59 procent, tedy o 18 procentních bodů méně než v Kolumbii.

Dotazníkové šetření provedla světová asociace WIN, vedoucí organizace v oblasti průzkumů trhů a veřejného mínění. Čistý index štěstí se přitom počítá jako rozdíl procenta osob, které uvedly, že se cítí šťastně, a procenta osob, které vyjádřily opak, tedy že si připadají nešťastní.

Průzkum zkoumal očekávání, názory a přesvědčení celkem 68 759 osob starších 18 let v 69 zemích světa. Respondenti dostali například otázku o tom, jak se v životě cítí, a mohli si vybrat z pěti možností na škále od velmi šťastně až po velmi nešťastně.

V rámci Kolumbie je nejšťastnější oblastí kraj Atlantiku, následovaný střední částí země, hlavním městem Bogotou a Pacifickým pobřežím. Naopak nejméně šťastně se v rámci Kolumbie cítí lidé ve východních nížinách.

colombia2Nejen v Kolumbii, ale i v dalších zemích zapojených do výzkumu se ženy projevily jako šťastnější než muži. Co se týká věkových kategorií, rozdíly sice nebyly nijak markantní, ale dá se vypozorovat tendence k poklesu pocitu štěstí ve vyšším věku.

Nicméně Kolumbijci ukázali méně optimismu ohledně letošního roku 2017 než lidé v jiných zemích. Zatímco ve světě byl čistý index optimismu 37 procent, v Kolumbii dosáhl pouze hodnoty 18 procent, což je ještě o osm procentních bodů méně než v minulém roce.

Také ekonomická oblast vzbuzuje u Kolumbijců spíše obavy. Jen čtvrtina z nich se dívá na toto téma optimisticky a má příznivá očekávání ohledně ekonomické prosperity země v tomto roce. Celých 36 procent však rok 2017 vnímá jako ekonomicky obtížné období. Kolumbie se tak stala zemí s nejmenšími očekáváními ohledně ekonomického růstu v rámci latinskoamerického regionu.

Zdroj: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2.

Karneval umění ve měste Barranquilla

Těsně předtím, než vypukne největší svátek města Barranquilla, tedy to pravé karnevalové veselí, probíhá v tomto důležitém průmyslovém centru karibského pobřeží Kolumbie ještě jiná akce – Karneval umění. Různí tvůrci, hudebníci, básníci, spisovatelé, milovníci divadla, herci, ale třeba i mexický boxer, ti všichni od 9. do 12. února přiblíží zájemcům různé aspekty umění a kultury.

barr1Hosté letošního již jedenáctého ročníku pochází nejen z hostitelské Kolumbie, ale také například z Itálie, Holandska, USA, Kuby, Mexika nebo Dominikánské republiky. Mezi hlavní lákadla patří italský herec Giancarlo Giannini, kytarista populární mexické rockové skupiny Café Tacvba, Joselo Rangel, nebo klavírista, zpěvák, skladatel a evangelický duchovní Richie Ray, který se narodil v USA, jeho rodiče však pocházeli z Portorika. Jedná se zároveň o experta na salsu a žánr boogaloo.

Návštěvníky čeká také komická show kombinující stand up comedy se žhavým flamencem, nebo divadelní inscenace o mexické malířce Fridě Kahlo, která spojí scénické umění s tancem i zpěvem. Nechybí samozřejmě ani řada zástupců domácí umělecké scény, včetně Adolfa Pacheca, doktora práv, ale zároveň skladatele a písničkáře kolumbijského žánru vallenato. Právě jemu bude vzdán hold poslední den karnevalu.

Poněkud nepříjemnou zprávou je fakt, že obvyklá hlavní scéna besed a vystoupení bude zavřená. Vše se tak bude odehrávat sice na osmi různých místech, ovšem přece jen na menším prostoru. Celkem se kapacita zredukovala o 200 míst, takže zájemci by měli přijít raději s předstihem, aby byli do sálů vpuštěni. Veškerý program karnevalu je zdarma, nicméně přednost budou mít účastníci, kteří se dostaví v převleku a maskách.

Zdroje: FundacionLaCueva.org, ElTiempo.com, ElHeraldo.co.

Leden plný kultury ve městě Cartagena

enero2Nádherná koloniální architektura a pláže u Karibského moře patří k hlavním lákadlům Cartageny, vůbec nejoblíbenější turistické destinace Kolumbie. První měsíc nového roku však zároveň přináší řadu jedinečných kulturních akcí, zajímavých koncertů, festivalů i veletrhů.

 

Nabitý program zahájil ve dnech 6. až 8. ledna festival elektronické hudby známý pod názvem Storyland. Paralelně na dvou podiích pod širým nebem vystoupila řada ikon tohoto hudebního žánru, zároveň ale proběhly také doprovodné vzdělávací akce, semináře a workshopy.
Více informací na: storyland.com.co.

 

Od 6. do 16. ledna se město rozeznělo vážnou hudbou v rámci Hudebního festivalu Cartageny, který se od svého vzniku prezentuje jako most mezi hudbou Starého a Nového kontinentu. Jedenáctý ročník se odehrál v duchu motta Symbol a zvuk a zaměřil se na Paříž a francouzskou hudbu konce 19. a počátku 20. století.

enero1Nechyběly tak především významná díla francouzským umělců reprezentujících impresionismus, návštěvníci si však mohli vychutnat i jiné poeticko-umělecké směry. Festival svou tématikou odkazuje na kolumbijsko-francouzský kulturní rok, kterým byl rok 2017 vyhlášen. Celkem se na 10 různých scénách představilo více než 350 umělců a odehráno bylo 44 koncertů.

Kromě velkých světových hvězd vážné hudby dostávají na festivalu pravidelně prostor i mladé kolumbijské talenty. Doprovodný kulturní a vzdělávací program pak nabízí odborné diskuse, výstavy, ale také výukové hodiny s hudebními mistry nebo workshopy umělecké výroby hudebních nástrojů. Celá magická atmosféra města pak festivalu dodává jedinečný a nezapomenutelný ráz.
Více informací na: www.cartagenamusicfestival.com.

 

enero3Na konci ledna, konkrétně od 26. do 29. 1., pak bude Cartagena hostit světově uznávaný Hay Festival, svátek myšlení, literatury a kultury. V jeho rámci vystoupí významné osobnosti světa literatury, filozofie, hudby, kinematografie, žurnalistiky, ale také ekonomie, geopolitiky či dalších vědeckých oborů včetně medicíny. Akce je právem považována za jednu z nejdůležitějších literárních událostí hispánského světa vůbec.

Seznam hostů dvanáctého ročníku zahrnuje téměř 150 osobností z 25 různých zemí světa, včetně nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 2010 Mario Vargase Llosy. Dalším spisovatelem, kterého by si diváci neměli nechat ujít, je Kubánec Leonardo Padura, který představí svůj nejnovější román Muž, který miloval psy. Historik Cambridgské univerzity Simón Sebag Montefiore pohovoří o ruské dynastii Romanovců, německý historik Norman Ohler přiblíží svou knihu o Hitlerově závislosti na drogách. O bývalém venezuelském prezidentovi podebatují bývají prezidenti Kostariky, Mexika a Kolumbie s tvůrcem nového seriálu o Hugo Chávezovi pojmenovaném El comandante.

O své zkušenosti se podělí například i bývalý řecký ministr financí Yanis Varoufakis, právník a autor knihy o kořenech genocidy Philippe Sands, nebo třeba britská novinářka specializovaná na organizovaný zločin Misha Glenny. Domácí scénu budou reprezentovat mimo jiné spisovatel William Ospina či Enrique Serrano, kteří budou diskutovat o významných národních historických událostech.

enero4Hudební část programu si vezme na starost především kolumbijsko-britský kytarista Phil Manzanera a britský klavírista James Rhodes.

Řada spisovatelů a dalších účastníků se zapojí do 48hodinové četby románu Gabriela Garcíi Márqueze Sto roků svobody. Dílo bude předčítáno v různých jazycích jako připomínka toho, že uplynulo 50 let od jeho publikování. Zajímavá akce s názvem Stand up ilustrado nabídne show, při které budou dva ilustrátoři, Argentinec Ricardo Siri Liniers a Čilan Alberto Montt, přímo při vzájemné konverzaci a interakci s publikem vytvářet kreslené vtipy a příběhy.

O oblíbenosti, ale také kulturním přínosu festivalu svědčí i fakt, že se od roku 2008 koná také ve městě Riohacha, hlavním městě kraje Guajira na severovýchodním pobřeží kolumbijského Karibiku. Od roku 2013 pak třídenní festival probíhá i ve městě Medellín (letos od 25. do 27. 1.).
Kompletní program naleznete na oficiálních stránkách festivalu: www.hayfestival.com.

Další zdroje: ElUniversal.com.co, ElTiempo.com, ElTiempo.com-2, ElPais.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Ďábelský karneval v Riosucio

riosucio1Nejen město Pasto zahajuje nový rok karnevalem. Další a neméně významnou událost slaví počátkem ledna i obyvatelé městečka Riosucio v kraji Caldas, vzdáleném přibližně deset hodin pozemní cestou západně od Bogoty. Magický rituál na počest milovaného Ďábla, považovaný za jednu z nejhezčích slavností Kolumbie, spojuje různé ceremonie i zaklínadla a řadu kulturních vyjádření.

Dnešní Riosucio bývalo kdysi rozděleno na dvě nepřátelské komunity. Jejich rivalita dosahovala takové míry, že každá z nich měla vlastní náměstí i kostel. Nicméně dva kněží, unavení z nekončící soutěživosti, shromáždili všechny obyvatele a vyzvali je, aby se spojili v jedno jediné městečko. Strašili je přitom tím, že pokud se neusmíří, přijde je potrestat samotný satan. Na oslavu jednoty pak místní uspořádali velkou slavnost a to v den Tří králů, proto dnešní karneval probíhá vždy od pátku do středy a zahrnuje i 6. leden.

Akce se koná každé dva roky, vždy v roce lichém, letos připadá na dny 6. až 11. ledna. Tvoří součást národního nehmotného a ústního dědictví a oslavuje místní kulturu vzniklou spojením původní indiánské kultury s odkazem afrických černochů i evropských bělochů. Postava Ďábla byla přijata jako oficiální znak celých oslav v roce 1915. Ďábel přitom není spojován s náboženstvím, ale představuje kulturní tradice původních obyvatel, které se postupně smísily s kulturami a rasami zdejšího kraje.

riosucio2Tato figura ztělesňuje ducha, který inspiruje a motivuje, například připravuje sluch pro hudbu, tělo pro tanec, inspiruje spisovatele a básníky k tvorbě. Je takovým dobrým duchem tradic, symbolickým strážcem svátků, spojovaným se životem, radostí, přátelstvím, ale také satirou a výsměchem.

Celá událost má svou specifickou strukturu, která působí jako rozsáhlá dramatická báseň psaná společně účastníky karnevalu. Zahájení probíhá přesně o půlnoci v pátek. Po oficiálním vyhlášení začátku se odehrává první průvod, později následuje dětský karneval.

Ústřední postava svátků vstupuje na scénu v sobotu, tedy druhý den, většinou jako přibližně 4 metry vysoká figurína, kterou veze kočár. Jeho výsost Ďábel je vítán čestnými akty, hymnou, ohňostroji, tancem, hudbou, ale i dobrým jídlem a pitím. Pokaždé má přitom tato postava jinou podobu, letos například zvládá hýbat očima a jednou rukou.

Hlavní bodem celé akce je velké vystoupení místních skupin i skupin z jiných regionů Kolumbie, které v ulicích, domech i na jevištích městečka zpívají veřejnosti své básně. Jedná se o zvláštní druh karnevalové literatury, přičemž témata se nejčastěji kriticky dotýkají politiky, i když se neomezují pouze na ni. Průvod zdobí masky inspirované jak zvířecím světem, tak třeba gastronomickými specialitami.

riosucio3Návštěvníci se mohou těšit také na průvod indiánských a venkovských komunit, večer se pak vesnička rozsvěcuje lucernami a účastníci se převlékají za démony.

Závěrem program nabízí četbu závěti, slavnostní akt, kdy se Ďábel loučí a rozděluje svůj majetek mezi místní obyvatele. Pálení Ďábla pak představuje vrcholný okamžik slavností, který symbolizuje konec jeho moci stejně jako konec festivalu.

K zásadním postavám svátků patří tzv. matachines, tedy autoři a organizátoři zábavy. Jsou to veselé a nadšené lidové postavy vystupující v maskách, spisovatelé i básníci, kreativní lidi, kteří pějí své vlastní básně plné jemného humoru i satiry. Objevují se v průběhu celého festivalu, nicméně právě při zahájení a závěti se jejich témata většinou odkazují jak na radosti a příjemné novinky, tak na smutek z nesplněných slibů místních politiků.

Oficiální stránka festivalu: www.carnavalriosucio.org.

Další zdroje: Foto 1, foto 2, foto 3.

Pasto víta nový rok jedinečným karnevalem

pasto1V prvních lednových dnech se Pasto, hlavní město kraje Nariňo na jihozápadě Kolumbie, mění v jedno velké jeviště plné barev, hudby, tance a zábavy. Každoročně se zde totiž od 2. do 7. ledna odehrává Karneval černých a bílých, jedinečné národní kulturní bohatství, které od roku 2009 figuruje i na seznamu nehmotného dědictví Unesco.

Ačkoli se město nachází téměř 800 km od Bogoty a cesta pozemní dopravou trvá necelých dvacet hodin, tato světoznámá a vůbec nejautentičtější akce celého regionu láká rok co rok tisíce národních i zahraničních turistů.

Podstata celých slavností spočívá především ve hře. Kořeny karnevalu je přitom potřeba hledat již v dávných indiánských rituálech, kdy místní zemědělské komunity uctívaly tancem a modlitbami božstvo měsíce. Tyto svátky však byly v průběhu 17. století španělskou koloniální vládou zakázány a obnoveny byly až v roce 1834. K původním vesnickým kulturním vyjádřením se postupně přidaly i prvky španělských slavností a později také těch afrických.

Ostatně právě 5. leden, kdy se slaví tzv. Den černých, je odkazem na jediný volný den, který španělští páni otrokům povolili. Černošská komunita využila volna k uspořádání velké slavnosti, na které si připomněli svůj původ i zvyky.

pasto2Běloši si ovšem takovou zábavu nechtěli nechat ujít a tak si nabarvili obličej černou barvou a do oslav se zapojili. Již několik desetiletí proto celý karneval demonstruje mírové a přátelské soužití původních obyvatel i přistěhovalců.

Od konce prosince, tedy ještě před oficiálním zahájením karnevalu, probíhají ve městě před-karnevalové akce. Poslední den v roce například patří průvodu historických vozů, ale také starých let, tedy figurín reprezentujících v podobě politiků, umělců a světových událostí právě končící rok.

Jednotlivé dny karnevalu pak mají pevně daný řád a průběh. První den (2.1.) startuje obětním obřadem na počest panenky Mercedes, patronky města, která má zajistit bezproblémový průběh slavností. Následně se v hlavní roli představí děti v rámci svého vlastního karnevalového průvodu, zvaného Carnavalito. Později se koná Průvod kolonií, ve kterém představují svou kulturu, zvyky, ale i gastronomické speciality zástupci různých oblastí země. První den probíhá také Festival humoru a venkovské hudby, či setkání hudebníků Rockarnaval.

pasto3Úterý 3.1. patří Zpěvu Zemi, tedy průvodu andských tanečních skupin, které vždy návštěvníky ohromují unikátními choreografiemi. Následující den (4.1.) přijíždí v plné parádě rodina Castaňedových. Podle legendy totiž v roce 1928 pozvala skupina místních obyvatel na slavnosti i zámožnou rodinu, později pokřtěnou právě jménem Castaňeda. Celý průvod pak připomíná atmosféru dřívějších dob, nechybí ani dobové kostýmy.

Výše zmíněný Den černých (5.1.) je jednou velkou hrou identity. Účastníci si barví tváře kosmetickou černí a veselí se všichni společně, aniž by se dělaly rozdíly mezi rasami či sociálními třídami. V různých částech města se pořádají taneční, umělecká i hudební vystoupení.

Předposlední karnevalový den (6.1.), v Den bílých, na sebe lidé naopak nanášejí bílý prášek, nejčastěji aromatizovaný zásyp. Zároveň se koná vrcholná akce celého karnevalu, Velký průvod masek, tanečních souborů, hudebních kapel i alegorických vozů.

pasto4Závěr slavností (7.1.) a tedy místní Festival morčat a venkovské kultury také stojí za návštěvu. Den se nese v duchu kultury a tradic obyvatel zdejšího venkova, především ale stánků nabízejících místní andské pochoutky. Nemůže chybět ani tradiční morče (zvané cuy), přičemž tajemství opravdu lahodné chuti spočívá zejména ve správném nasolení a dochucení česnekem a cibulí.

Program karnevalu zahrnuje i další doprovodné akce jako jsou výstavy, koncerty, workshopy nebo třeba festival povídek místních autorů.

Podrobnější informace naleznete na oficiálních stránkách karnevalu: www.carnavaldepasto.org.

Další zdroje: Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

První lednové dny ve městě Manizales patří slavnostem

manizales1Poklidné městečko Manizales je součástí kolumbijského trojúhelníku kávy a leží v podhůří Národního parku Los Nevados, známého především aktivní sopkou Nevado del Ruiz. Nachází se přibližně 450 km západně od Bogoty a 100 km jižně od města Medellín a každoročně vítá nový rok jedinečnými slavnostmi, které od roku 2006 figurují na seznamu národního kulturního bohatství.

Kořeny slavností je potřeba hledat ve Španělsku, konkrétně v andaluském městě Sevilla, i když následně byly ovlivněny také místními zvyklostmi, zejména kulturou andského regionu a kolumbijské kávové oblasti.

Ústředním pilířem programu v minulosti byly a stále do jisté míry zůstávají vyhlášené, mnohými však velmi kritizované, býčí zápasy. Postupně se k nim přidávaly další festivaly, průvody, veletrhy a hudební vystoupení, takže v současné době si přijdou na své i ti, kteří netouží vidět jedny z nejlepších toreadorů Kolumbie, Latinské Ameriky i Pyrenejského poloostrova.

Program 61. ročníku se rozběhnul naplno hned od 1. ledna, kdy si návštěvníci mohli vychutnat tři různé průvody. Kromě průvodu domácích mazlíčků a automobilů – veteránů nechyběla ani tradiční show jeepů Willys.

manizales2Celé slavnosti, které lákají na více než 250 akcí, z nichž na většinu je vstup zdarma, skončí 8. ledna.

V posledních letech však k hlavním lákadlům slavností patří především soutěž o Mezinárodní královnu kávy. Všech letošních 28 adeptek na tento titul se tradičně představí v rámci průvodu nazdobených vozů. Dívky reprezentují země a kraje, kde se káva pěstuje a konzumuje, takže se mimo jiné předvedou i oblečené v typických krojích. Zároveň se v průběhu několika dní zapojí do různých kulturních, společenských i dobročinných akcí, naučí se také něco o třtinovém cukru zvaném panela a jeho zpracování, podniknou výlet k místní sopce a absolvují soukromé pohovory s porotou. V neděli pak bude slavnostně vyhlášena vítězka.

Mnoho turistů se dále těší na každoroční velký koncert, který letos proběhne 7. ledna na stadionu Palogrande a přivítá známé hvězdy kolumbijské hudební scény včetně zpěváků Carlose Vivese či Malumy, nebo skupiny Chocquibtown.

manizales3Probíhá také řada doprovodných akcí jako je veletrh uměleckých výrobků města, který je letos zaměřený zejména na ručně tkané výrobky, tedy umění, které z rostlinných či zvířecích vláken vytváří skvosty v podobě typických přehozů zvaných ruana nebo klouboků. Své práce představí jak národní tak zahraniční mistři umělecké a řemeslnické výroby, mezi nimi například zástupci původních indiánských či afrokolumbijských komunit.

Program nabízí i výstavu přibližující kulturní kávovou krajinu, folklórní a taneční vystoupení, průvody koní i nazdobených vozů, pouliční představení, ale také třeba sportovní události či akci pro milovníky videoher a animací, letošní novinku slavností. Ve venkovských oblastech poblíž města probíhají hudební vystoupení. Zajímavý je také festival poetických skladeb zvaných trova, nebo tangovía, tedy prostor vyhrazený tanci tango.

V nabídce jsou i místní a národní gastronomické speciality, včetně typického alkoholu – rumu Ron Viejo de Caldas a aguardiente Cristal. Návštěva městečka je také vhodnou příležitostí trošku více prozkoumat krásné okolí a poznat zdejší milé a pohostinné lidi.

Podrobnější informace naleznete na oficiálních stránkách slavností: www.feriademanizales.gov.co.

Další zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2, foto 3.