Rozhovor s ředitelkou Asochecy – Eliškou Krausovou

Časopis STYLEnew přináší rozhovor s ředitelkou Asociace česko-kolumbijského přátelství (Asocheca), paní Eliškou Krausovou.

ELIŠKA KRAUSOVÁ: „BAVÍ MĚ ČESKO A KOLUMBII SPOJOVAT!“

Eliška Krausová má půvab, šarm a energii, která vás dokáže strhnout. Sestra oblíbeného spisovatele Ivana Krause a známého moderátora Jana Krause žije v Kolumbii už od roku 1968. Studentka francouzštiny a španělštiny na pražské Filozofické fakultě sem tehdy vyjela na jazykovou stáž. Události ze srpna téhož roku zařídily její životní směřování jinak. Domů už se nevrátila.

Čas bez skypů a internetu
V Bogotě dokončila vysokou školu a začala pracovat jako profesorka jazyků. Stále působí na bogotské univerzitě, kde více než 25 let řídila Sekci mezinárodních vztahů. Fascinující je, že z Eliščiny rodiny v době totality čtyři z pěti sourozenců odešli do zahraničí. Její maminka tak soustavně přes kopírák psala stovky dopisů. Psala je svým dětem. Místo dotyků a běžného povídání. V dnešní době chatování a hovorů po skypu si něco podobného sotva dokážeme představit. Eliška si v daleké Kolumbii našla i životního partnera Ignacia. Prožili společně šťastných 38 let. O tom, jak moc má Kolumbii uloženou ve svém srdci svědčí i to, že v zemi zůstala i po jeho náhlé smrti. Do Prahy ale přilétá pravidelně. Snaží se dokonce své dva domovy stále více propojit.

Obrázky terezínských dětí
Založila proto neziskovou organizaci Asocheca a jedním z jejích prvních počinů se stala putovní výstava obrázků terezínských dětí, kterou do Kolumbie odvezla. Výstava je zapůjčena Židovským muzeem v Praze. „Musíte si uvědomit, že Kolumbie je 17,5 krát větší než Česká republika,“ vysvětluje Eliška. „Naše výstava ale už prošla téměř všemi velkými městy, vystavuje se i na středních školách a v židovských obcích. Všude je její mrazivé poselství velmi emotivně přijímáno. Vlastně si výstava sama za diváky nachází cestu.“ Eliška v Bogotě spolupracuje s naším velvyslanectvím. Kolumbijci si tak mohli vychutnat i Týden České republiky v Bogotě, na knižním veletrhu se zase díky jí představily spisovatelky Radka Denemarková, Markéta Pilátová, nebo překladatelka ze španělštiny Anežka Charvátová. Elišce za její práci dokonce udělil ministr zahraničí ocenění Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Eliška Krausová se prostřednictvím Asocheca snaží příběhy obou zemí co nejvíce spojit. Jsme rádi, že nám při své návštěvě Prahy ukázala, s jakými místy u nás je spojena ona sama.

1.Kostel Panny Marie Vítězné (U Pražského Jezulátka)
„Jezulátko je pro všechny v Latinské Americe pojem“, říká Eliška s úsměvem. „Slavné Bambino di Praga přivezla do Čech v polovině 16. století Maria Maxmiliána Manriquez de Lara, nevěsta Vratislava. Španělsky mluvící turisté za „Bambinem“ míří při návštěvě Prahy hned jako první! Atmosféru kostela mám moc ráda i já. Nejen ale já!
Sláva Pražského Jezulátka je totiž v Jižní Americe obrovská. V Kolumbii proto naše Asociace připravuje projekt, který by ukázal neuvěřitelné spojení mezi dvěma tak vzdálenými a různorodými zeměmi. Skoro každý druhý Kolumbijec vám řekne, že Praga je místo, které kvůli Jezulátku musí jednou v životě navštívit i on sám!“

2. Tramvaj miluji!
„Jízdu tramvají si užívám už jen proto, že v Bogotě tramvaje nejsou! Moc ráda mám hlavně linku 17 a 22. Národní divadlo, Pražský hrad…. úžasná místa, která se vás hluboce dotýkají i tehdy, když se na ně díváte z okna tramvaje.“

3. Židovské město
„Židovské město je magické. Má v sobě tajemství, krásu a obrovskou bolest. Cítíte ji na každém kroku. Máme v sobě polovinu židovství po našem tatínkovi. V koncentračním táboře sám prožil 6 let. Z těch míst se nikdy nevrátilo 70 jeho příbuzných. Bratr Michael nyní velmi intenzívně pátrá po našich předcích. Je to pro nás nesmírně zajímavé. Jednoho z nich například našel i mezi Wintonovými dětmi.“

4. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
„Úžasná doba mých vysokoškolských studií. Zejména katedra románských jazyků – tady je má Alma Mater. Místo, které v sobě pro mě i po mnoha letech osobité kouzlo. Ze srdce vám jen tak nezmizí! Víte, co mě překvapuje? Od doby mých studií se tu nic moc nezměnilo. Mám pocit, že jsem jen odešla z včerejší přednášky a dnes se sem zase vracím! Víte, na této škole studovala i má sestra Kateřina. Po její předčasné smrti založila naše rodina na její památku Cenu Kateřiny Krausové, kterou financujeme. Je určena pro nejlepší práci v oblasti románské filologie. Zpočátku se v této věci nejvíce angažovala naše maminka Božena. Poté, když zemřela, jsme ale převzali štafetu a každým rokem se na předání ceny se sourozenci setkáváme.“

5. Studio Rubín
„Báječná doba mých snů o tom, že budu herečkou! Víte, že já jsem vlastně taková lehce zhrzená Sarah Bernhardt? Rubín jsem ale milovala. Vzpomínám na Radima Vašinku, který zdejší neutěšené sklepní prostory dával dohromady. Vybavuji si báječné chvíle s Táňou Fischerovou a Jiřím Ornestem. Spolu s nimi jsem chodila do dramatického kroužku a snili jsme o budoucnosti v divadle. Studovala jsem nakonec jazyky, ale Studio Rubín? Nikdy na něj nezapomenu!“

Text : Alena Štrobová. Foto: Dagmar Hájková.

Zdroj: www.stylenew.cz.