další

Výstava o samizdatu na univerzitě Santo Tomás v Bogotě

V pátek 11. května představitelky Asochecy přiblížily výstavu o samizdatu v knihovně univerzity Santo Tomás v Bogotě, kde je výstava v současné době k vidění.

Foto – česká účast na knižním veletrhu v Bogotě

Ve dnech 19. až 21. dubna se spisovatel Petr Stančík a překladatelka Anežka Charvátová zúčastnili několika besed v rámci knižního veletrhu Filbo v Bogotě. Každá beseda byla zaměřena na specifické téma a doprovázena čtením úryvků z mystického gastronomicko pornografického thrilleru Petra Stančíka Mlýn na mumie, převratné odhalení komisaře Durmana, knihy oceněné Magnesií Literou v roce 2015.

Ve čtvrtek 19.4. Petr Stančík s Anežkou Charvátovou provedli posluchače literárním okruhem Prahou v knihkupectví Luvina.

V pátek 20.4. dopoledne pohovořili o vztahu magického realismu a české literatury na Národní pedagogické univerzitě.

Podvečer pak v knihkupectví Tango Discos y Libros přiblížili staročeské kulinářské speciality.

A na závěr v sobotu 21.4. podebatovali v knihkupectví Wilborada 1047 o detektivních románech.

Český film Kvarteto na festivalu Eurocine v Kolumbii

Pro milovníky sedmého umění je v Kolumbii v dubnu a květnu připraven Festival evropského filmu – Eurocine, který postupně probíhá nejen v hlavním městě Bogotě, ale přesune se také do měst Medellín, Cali, Bucaramanga, Pereira, Barranquilla a Barrancabermeja. Role čestného hosta přitom letos připadla na Maďarsko. 24. ročník festivalu se snaží postavit mosty mezi Kolumbií a různými místy Evropy, takže letošní progam zahrnuje snímky, které hovoří o komplexnosti lidských bytostí a jejich hlubokých přáních. Ukazuje tak, že navzdory vzdálenosti není evropská realita  od té kolumbijské tak odlišná.

Česká republika má přitom v rámci Eurocine také svého zástupce. Je jím film Kvarteto režiséra Miroslava Krobota. Jedná se o dramatickou komedii pojednávající o milostných problémech ve smyčcovém kvartetu, které nacvičuje v barokní Olomouci. Ve filmu figurují známí čeští herci jako Jiří Schmitzer, správce pivovaru z Postřižin Jiřího Menzela, nebo, jak je již u Krobotových filmů zvykem, členové Dejvického divadelního souboru, jako Barbora Poláková, Pavlína Štorková nebo Jaroslav Plesl.

Světovou premiéru měl film v roce 2017 na filmovém festivalu v Chicagu, kde vzbudil pozitivní ohlasy jak ze strany diváků, tak kritiků.

V Kolumbii proběhne celkem šest projekcí českého filmu, čtyři v Bogotě, jedna v Medellínu a jedna v Cali a to v následujících dnech:

Bogota
– 12. dubna od 17:00 hodin v Cinemateca Distrital
– 19. dubna od 18:15 hodin v Cine Colombia Av. Chile
– 21. dubna od 15:30 hodin v Cine Colombia Calle 100
– 22. dubna od 21 hodin v Cinemanía

Cali
– 28. dubna od 16:00 hodin v Cinemateca Museo La Tertulia

Medellín
– 28. dubna od 18:30 hodin v Centro Colombo Americano

Herec a režisér Miroslav Krobot (Šumperk, 1951) se řadí mezi nejvýraznější postavy české divadelní a filmové scény. Mezi jeho nejznámější role patří role ve filmu Příběhy obyčejného šílenství od Petra Zelenky a hlavně Alois Nebel Tomáše Luňáka, oceněný jako nejlepší animovaný film na Evropských filmových cenách v roce 2012.

Českou účast na festivalu zajistilo Velvyslanectví České republiky v Bogotě ve spolupráci s Českým centrem v Madridu.

Více o festivalu Eurocine se dozvíte na oficiálních stránkách akce: festivaleurocine.com.
Další zdroje: www.mzv.cz/bogota, Madrid.czechcentres.cz.

Program představitelů české literární scény v Bogotě a Kartageně

Český spisovatel Petr Stančík a překladatelka Anežka Charvátová se v dubnu vydávají do Kolumbie při příležitosti pořádání Mezinárodního knižního veletrhu v Bogotě, známého pod svou zkratkou Filbo.

Jejich první zastávkou však bude město Kartagena na severním karibském pobřeží. V knihovně zdejší univerzity (Sede San Agustín – Centro) se v pondělí 16. dubna od 16:00 hodin mohou návštěvníci těšit na četbu oceňovaného literárního díla Mlýn na mumie, mystického gastronomicko pornografického thrilleru, a to v podání samotného autora Petra Stančíka. Následně Anežka Charvátová pohovoří o překládání literárních děl, především o tom, jak překládat metafory, přirovnání a další oblíbená abstraktní vyjádření.

Na úterý 17. dubna připravilo místní Muzeum moderního umění od 11:00 hodin besedu s názvem Vliv Kafky v literatuře Gabriela Garcíi Márqueze, které se kromě spisovatele a historika Petra Stančíka a překladatelky Anežky Charvátové zúčastní také profesor Univerzity Atlantiku pan Ariel Castillo Mier, který je považovaný za jednoho z největších odborníků na Marquézovo dílo.

Následně se oba přesunou do hlavního kolumbijského města. Česká republika stejně jako loni nemá na knižním veletrhu v Bogotě přímo svůj stánek, nicméně čeští představitelé se zapojí do doprovodného programu, který v době veletrhu tradičně probíhá v různých knihkupectvích a dalších institucích.

Ve čtvrtek 19. dubna od 18:30 hodin se budou moci zájemci zúčastnit besedy nazvané Pragikomedie: literární cesta Prahou. Pan Stančík a paní Charvátová přiblíží hlavní město České republiky jako místo literární mystifikace a provedou posluchače okružní cestou, která zahrne mimo jiné i jména jako George Sand či Jorge Luis Borges. Akce se koná v knihkupectví Luvina (Carrera 5 No. 26C).

O den později, tedy v pátek 20. dubna se hned v dopoledních hodinách koná beseda o magickém realismu a české literatuře, kdy oba čeští představitelé pohovoří o málo známých tématech české literatury. Debata probhěne od 9:30 hodin v kulturním cetnru Gabriel Betancur Mejía Národní pedagogické univerzity (Cra. 15 No. 72-88).

Od 18:00 hodin je pak připravena literární kulinářská výprava po jednom ze světových literárních mýtů, tedy po Praze. Beseda nazvaná Překvapení vůní a chutí staré Prahy proběhne v knihkupectví Tango Discos y Libros (Carrera 15 No. 88-63).

Při sobotě 21. dubna se od 15:00 hodin pořádá beseda Detektivní román, který útočí na všechny smysly, ve které se můžete dozvědět o zálibě ve vyšetřování, čtenářích detektivních příběhů, ale i o psaní napínavých příběhů. Povídání se odehraje v knihkupectví Wilborada 1047 (Calle 71 No. 10-47).

Návštěva pana Stančíka a paní Charvátové byla umožněna díky spolupráci několika institucí, včetně Asochecy, českého velvyslanectví v Bogotě, Kulturního centra v Madridu, Ministerstva kultury ČR či honorární konzulky ČR ve městě Kartagena.

Letošní 31. ročník Mezinárodního knižního veletrhu Bogoty se koná na výstavišti Corferías od 17. dubna do 2. května. V roli čestného hosta se letos představí Argentina, vydavatelská velmoc Latinské Ameriky, která bude zastoupena více než 40 účastníky z řad spisovatelů různých žánrů, ale také jiných umělců. Těšit se můžete například na přítomnost peruánského spisovatele Maria Vargase Llosy, Brita Irvina Welshe či anglického ilustrátora Davida Lloye.

Slogan Pociť myšlenky napovídá, že tématickou linií letošních více než 1500 kulturních, akademických i odborných akcí budou city a pocity jako zlost, strach, radost, smutek, odpor, vina, láska či sympatie.

Na zájemce čekají například Debaty, které vám změní život, prostory vyhrazené povídání o hudbě, harmonii a rytmu, sekce Slova k usmíření, kde se bude debatovat o míru, akce věnované dětem a mládeži a spousta dalších aktivit. Nově je připravena třeba sekce věnovaná vědě, nebo Mistrovství ve fotbale 2018. K hlavním vzdělávacím akcím patří mezinárodní setkání žurnalistiky, na kterém se budou probírat zejména témata spojená s kulturním zpravodajstvím, kulturou a jejím vztahem s politickým aktivismem. Nechybí ani plataformy vyhrazené podnikatelům a obchodníkům, které podporují knižní a nakladatelský průmysl. Další novinkou letošního roku je aplikace pro mobilní telefony, díky níž si každý bude moci sestavit si program na míru.

Více informací o veletrhu naleznete na oficiálních stránkách FILBO: feriadellibro.com.

Zdroje: Semana.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Medellín jedním z nejvíce „cool” měst světa

Časopis Forbes publikoval seznam destinací, které doporučuje k návštěvě v tomto roce 2018. Jedná se přitom o místa, která jsou „cool”, tedy nejen geniální, skvělá, fascinující, ale také inovativní, moderní a originální. Seznam proto výčtem měst může překvapit, protože nezahrnuje úplně destinace, které by člověk očekával.

V rámci Latinské Ameriky Forbes zvolil čtyři města. V první řadě je to město León v Nikaragui, které se umístilo přímo na první příčce. Hned za ním následuje právě kolumbijský Medellín, na pátém místě najdete peruánské bílé městečko Arequipa a na osmé příčce pak město Puebla v Mexiku. Nechybí ani africká a asijská města, mezi nimi například na třetí pozici konžské město Brazzaville, na čtvrté egyptská Káhira, nebo indonéská Jakarta na šestém místě.

Výběr provedla novinářka Ann Abel. Co se týká Medellínu, časopis vyzdvihuje v posledních letech již celkem známý fakt, že toto hlavní město kraje Antioquia, ležící v údolí Aburrá, se stává techonologickým centrem Jižní Ameriky. Nicméně ředitelka pro Latinskou Ameriku cestovního webu GeoEx, Jennine Cohen, poukázala také na to, že Medellín láká mladé lidi i svou historií a pověství bývalého centra drogového kartelu.

Zároveň ale dodala, že svou roli hraje také množství moderních kaváren, obchodů, hospůdek či nabídka uměleckých výrobků. Medellín si oblíbí i cyklističtí nadšenci, ostatně je to místo, kde trénoval Nairo Quintana. V pátky večer se pak místní hipsteři setkávají v Muzeu moderního umění, aby využili vstupů zdarma a shlédli například nějaké promítání místní filmové tvorby.

V neposlední řadě článek zdůrazňuje, že se Medellín nachází poblíž krásných koloniálních městeček jako je Guatapé nebo Santa Fe de Antioquia. Udělat výlet si však můžete také do blízkých zelených kopců, které nabízejí řadu pěších stezek.

Zdroje: Forbes.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2.

Google připomíná výročí narození Gabriela Garcíi Márqueze

Dnes, 6. března, obyvatele 37 zemí světa (včetně Irska, Španělska či Chorvatska) uvítá na stránce internetového vyhledávače Google obzvlášť barevný a propracovaný tzv. doodle, tedy jednodenní sváteční logo, které upozorňuje na nějakou významnou událost, svátek, osobnost. Barevná pralesní vegetace, květy, vláček s lokomotivou, rybky, motýl, loď, kostel, dvojice vesničanů v typickém oblečení a profil obličeje s knírkem odkazují na svět magického realismu nejznámějšího kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze. Zrovna dnes si totiž svět připomíná 91. výročí narození tohoto nositele Nobelovy ceny za literature z roku 1982.

Autorem kresby je 34letý britský umělecký grafik Cruickshank, který se inspiroval v nejpřekládanější a nejuznávanější Marquézově knize Sto roků samoty, za kterou spisovatel právě získal i zmíněnou Nobelovu cenu. Dnešní doodle tak představuje Macondo, magickou vesnici z Marquézova románu, s tamějším kostelíkem. Ve spodní části uprostřed stojí zakladatelé vesnice: José Arcadio Buendía a Úrsula Iguarán. Vlak a loď pak znázorňují příchod nové civilizace do pralesní oblasti. Obrázek jako by přímo vycházel z Marquézovy mysli, je tak více o jeho tvorbě, než o něm samotném. Jak se autorovi doodle podařilo znázornit historii sedmi generací jedné rodiny v rámci jediné kresby můžete posoudit sami.

Gabriel García Márquez se narodil 6. března 1927 v městečku Aracataca v kolumbijském kraji Magdaléna. Velkou část svého dětství strávil se svou babičkou, pověrčivou ženou znalou lidových pověstí, a dědečkem, plukovníkem v kolumbijské občanské válce na straně liberálů. Ostatně oba měli velký vliv i na jeho pozdější tvorbu. Na střední školu chodil v hlavním městě Bogotě, následně tam začal studovat práva, ale vysokoškolské studium nedokončil.

Od konce 40. let působil jako novinář a dopisovatel různých provinčních novin, pracoval také jako zpravodaj v Evropě, žil i v Mexiku. Byl i zapáleným levicovým příznivcem, opakovaně navštívil Kubu a byl osobním přítelem Fidela Castra. Přátelil se ale také s významnými latinskoamerickými spisovateli tehdejší doby. V Kolumbii se oženil s Mercedes Barcha a společně měli dva syny, nicméně v rodné zemi příliš nepobývali. Gabo, jak se spisovateli v Kolumbii přezdívá, zemřel v dubnu 2014 v hlavním městě Mexika.

Během svého života vytvořit bezpočet jedinečných postav, byl výjimečným vypravěčem, který nacházel něco krásného i uprostřed chaosu. Jeho magický realismus je plný nadsázek a fantastických motivů, které se objevují v místech všedního života. Jeho dílo prostupují témata jako láska, smrt, samota i stárnutí. Mezi Marquézovou tvorbou vynikají například knihy Kronika ohlášené smrti, Láska za časů cholery, Plukovníkovi nemá kdo psát, či životopisné dílo Žít, abych mohl vyprávět.

Zdroje: ElTiempo.com, Iliteratura.cz. Foto 2.

Setkání obětí kolumbijského konfliktu doprovodily obrázky dětí z Terezína

Dne 7. a 8. února se v hotelu Sunrise ve městě Villavicencio, hlavním městě kraje Meta východně od Bogoty, konalo setkání osob, které se staly obětí několik desetiletí trvajícího ozbrojeného konfliktu v Kolumbii. Na stěnách místnosti, kde tato jedinečná akce probíhala, si přitom účastníci mohli prohlédnout obrázky dětí z Terezína. Výstavu Vždy budu žít… uvedla a přiblížila jedna z hlavních představitelek Asochecy, Ilonka Pinzón.

Následně promluvila hejtmanka (v Kolumbii Gobernadora) kraje Meta, Marcela Amaya. V duchu motta „Když budeme mluvit stejným jazykem: ano, můžeme“ jednotlivé pracovní skupiny vytvořily dokument, který specifikuje potřeby v oblasti zdraví, vzdělání a bydlení těch osob, které se musely smířit s následky násilí ozbrojených skupin. Celkem se akce zúčastnilo na 200 zástupců organizací obětí, lokálních vládních představitelů i samotných obětí.

Obrázky dětí z Terezína na veletrhu města Villavicencio

Ve dnech 24. až 28. ledna se ve městě Villavicencio, hlavním městě kraje Meta, pořádala nejdůležitější a nejreprezentativnější výstava kolumbijského regionu zvaného východní nížiny. Tentokrát ExpoMalocas 2018, jak je událost určená zejména pro různá ekonomická a sociální odvětví nazývána, počítala i s účastí České republiky v roli čestného zahraničního hosta.

Na veletrhu zástupci českého Velvyslanectví v Kolumbii a některých významných českých firem navazovali kontakty ke spolupráci v různých oborech, v oblasti cestovního ruchu, vzdělávání i obchodu. Kromě toho Asocheca doplnila nabídku produktů a služeb o kulturní aspekt a představila výstavu Vždy budu žít obrázků dětí z koncentračního tábora Terezín. Výstavu zahájila v jedné z výstavních hal ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová, a to za účasti hejtmanky kraje Meta, paní Dr. Marcely Amaya.

ExpoMalocas nepřináší pouze platformu k posílení podnikatelských a odborových aktivit, technologické spolupráce, obchodů a výměny zkušeností, ale nabízí také řadu akcí pro celou rodinu. Během letošního ročníku 2018 se tak například pořádal gastronomický veletrh, probíhal akademický program a kraj Valle de Cauca, letošní čestný host domácí scény, připravil i taneční vystoupení, koncerty salsy a degustaci své výtečné gastronomie.

Oficiální stránka veletrhu: www.expomalocas.co.

Kolumbie opět druhou nejšťastnější zemí světa

Podle 41. Globální roční ankety, kterou počátkem ledna publikovala agentura Gallup International, Kolumbie zůstává druhou nejšťastnější zemí v rámci 55 zkoumaných národů.

Přibližně 88 z každým 100 Kolumbijců se cítí být šťastní, přitom ve světě je to  pouze 59 lidí ze 100 dotázaných.

Tato data často mnohé překvapí vzhledem k reálným ekonomickým a sociálním problémům a také vysokým ukazatelům nerovnoměrnosti v rozdělení příjmů. Nicméně se ukazuje, že Kolumbijci i navzdory nepříznivým okolnostem neztrácejí naději a víru v úspěch a pokrok. Roli jistě hrají také kulturní faktory související s tím, že se jedná obecně o veselý národ, či související s významem kladeným na přátelství a blízké rodinné vztahy. Je potřeba také vzít v úvahu, že anketa se dotazuje na subjektivní pocity, ne na objektivní ukazatele blahobytu. Funguje tak lidové rčení: “špatným časům, dobrý obličej”, kdy místním nechybí odhodlání pokračovat dál a klidně tančí a zpívají, i když nemají pokryty ani základní potřeby.

Pro ukazatel subjektivního štěstí se na prvním místě umístily ostrovy Fidži, za Kolumbií pak následují Filipíny a dále Mexiko, Vietnam, Kazachstán, Papua Nová Guinea, Indonézie, Indie. O desáté místo se dělí Argentina s Nizozemím. Na opačném konci žebříčku skončily země jako Brazílie, Moldavsko, Řecko, Ukrajina, Irák a Írán.

Zároveň anketa zkoumala také ekonomický optimismus. Téměř polovina dotázaných obyvatel v Kolumbii vyjádřila optimistické vyhlídky v souvislosti s rokem 2018 a tedy věří, že se jejich situace v tomto roce oproti minulému roku zlepší. A to i přesto, že si třetina účastníků myslí, že tento rok bude rokem ekonomických obtíží, čímž se Kolumbie zařadila pod světový i regionální průměr. Každopádně pouze 26 procent si myslí, že tento rok bude všeobecně horší než předchozí, zbytek očekává obdobnou situaci. Kolumbijci tak v ekonomickém optimismu o 6 bodů překonali latinskoamerický průměr, o 9 bodů průměr globální.

Anketa, která zahrnovala 12 otázek, probíhala v zemích v období od října do prosince 2017 a byla provedena na vzorku 52 tisíc osob na pěti kontinentech. Konkrétně v Kolumbii bylo telefonicky vyzpovídáno 1000 osob.

Zdoje: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2.

První dny nového roku v duchu tradičního karnevalu v městečku Pasto i dalších akcí

Počátek nového roku je v Kolumbii spojen především s karnevalem Černých a Bílých, který se každoročně slaví ve dnech 2. až 7. ledna v jihokolumbijském městečku Pasto. Tradice, která od roku 2009 figuruje i na seznamu nehmotného dědictví Unesco, se však v posledních letech rozšířila i do dalších míst kraje Nariňo.

Již od konce prosince probíhají ve městě před-karnevalové akce. Samotné slavnosti pak mají svůj pevný program. První den (2.1.) starosta města oficiálně zahajuje karneval a probíhá obětní obřad na počest patronky města, panenky Mercedes. Následně mají prostor vyhrazený děti a jejich vlastní průvod Carnavalito. Později se koná ještě Průvod kolonií, v rámci kterého místní ukazují své tradice, legendy, zvyky a kulturu. Návštěvníci se mohou dále těšit na festival humoru a venkovské hudby, či setkání hudebníků známé jako Rockarnaval.

Třetí leden patří unikátním choreografiím průvodu andských tanečních skupin, kterému se říká Zpěv Zemi. O den později (4.1.) přijíždí do Pasta rodina Castaňedových v rámci dobového průvodu s kostýmy.

Den černých přichází na řadu 5. ledna. Odkazuje na jediný volný den, který měli otroci od svých španělských pánů k dispozici. Černošská komunita v daný den pořádala velkou akci, aby si připomněla své zvyky i původ. Běloši však o takovou zábavu nechtěli přijít a proto si nabarvili obličej černou barvou a do oslav se zapojili. Dodnes se tak v tento den všichni barví kosmetickou černí a veselí se společně. Dokonce královna karnevalů projíždí městem v průvodu, rozdává černou barvu a zve přihlížející, aby se k zábavě přidali.

Šestého ledna pak dostávají prostor Bílí a hlavní průvod. Návštěvníci si tak na tvář i po těle roztírají nejčastěji bílý zásyp, případně mouku nebo krémy a přihlíží jedinečnému průvodu masek, hudebních kapel, alegorických vozů a tanečních souborů. Poslední den slavností (7.1.) dostávají prostor tradice obyvatel zdejšího venkova a místní gastronomické speciality včetně tradičního morčete (zvané cuy), jehož příprava se zakládá na správném nasolení a dochucení česnekem a cibulí.

Festival má své kořeny v dávných indiánských rituálech, kdy místní zemědělské komunity uctívaly tancem a modlitbami božstvo Měsíce. Svátky byly následně v 17. století španělskou koloniální vládou zakázány a obnoveny až v roce 1834.

K původním zvykům se postupně přidaly i prvky španělských a afrických slavností, takže karneval je zároveň ukázkou mírového a přátelského soužití původních obyvatel i přistěhovalců.

Město Pasto se nachází téměř 800 km od Bogoty a cesta pozemní dopravou může zabrat i více než dvacet hodin. Je však možné využít letecké dopravy, takže si tuto světoznámou a jednu z nejautentičtějších akcí celého regionu nenechají ujít tisíce nejen kolumbijských, ale i zahraničních turistů.

Dobrodruzi, kteří touží po netradičních zážitcích spojených s původními rituály různých indiánských kmenů, mohou navštívit také jednu z nejhezčích pláží kolumbijského pobřeží Pacifiku nedaleko města Buenaventura, známou jako La Barra. Ve dnech 5. a 6. ledna lidé z této oblasti prochází pláží s pochodněmi v rukou a tančí za rytmu bubnů a zpěvu, aby poděkovali za to, že si moře neodneslo jejich domy. Po ukončení plážového průvodu se zapálí oheň a oslavy pokračují až do ranních hodin. Jedí se smažené ryby a pije se tzv. biche (alkoholický fermentovaný nápoj z cukrové třtiny). Místní ženy vyprávějí historky o svých tradičních jídlech, rituálech, domovech a způsobu života. Z Buenaventury se na místo dostanete lodí. Je možné se také domluvit s nějakým místním průvodcem a poznat zdejší pláže, mangrovníky a ekologické stezky.

První dny nového roku, od 1. do 6. ledna, stojí za to zavítat take do černošské osady San Basilio de Palenque, v kraji Bolívar na severním (Karibském) pobřeží Kolumbie. Jedná se o velké setkání všech členů vesnice, tedy i těch, kteří komunitu opustili, ale v prvních lednových dnech se vrací na návštěvu, aby si připomněli kulturní a historické africké dědictví. Zároveň přichází i řada turistů, kteří přijíždí z Cartageny, odkud je to přibižně hodinu cesty. Ještě před zahájením těchto svátků integrace vás místní turističtí průvodci rádi provedou po vesnici. Můžete například ochutnat typické zdejší dobroty, nebo se dozvědět více o místní kultuře, tradiční medicíně i hudebních žánrech.

Zdroje: CarnavalDePasto.org, Sostenibilidad.semana.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.