folklór

Rytmy kolumbijské hudby v městečku Ibagué

ibague1Těm, kteří by chtěli poznat autentickou kolumbijskou hudbu, se ve dnech 13. až 20. března nabízí jedinečná příležitost. V Ibagué, hlavním městě kraje Tolima, které je považováno i za kolumbijské hlavní město hudby, se totiž koná Národní festival kolumbijské hudby a to již po jednatřicáté. Letošní ročník přitom podle svého motta přímo opěvuje život.

Připraveno je více než 60 akcí, v rámci kterých se představí hudebníci všech věkových kategorií z různých částí země. Kulturní scény města, ale také parky, náměstí i ulice se promění v jedno velké pódium. Součástí festivalu je především několik soutěží, k těm hlavním patří soutěž duetů a soutěž hudebních skladeb. Například účastníci soutěže duetů musí dostatečně nastudovat život i dílo daný rok označených skladatelů, aby obstáli před náročným publikem. Letošní ročník skládá poctu třem významným kolumbijským hudebním mistrům, konkrétně se jedná o osobnosti Leonor Buenaventura, Pedro J. Ramos a Miguel Ospina.

Hned první den festival připomene práci a život herce, režiséra a scénaristy jménem Jorge Alí Triana, který studoval na pražské FAMU. Ten se sice přímo v kraji nenarodil, ale pobýval zde několik let ve svém dětství.

ibague2Návštěvníci se zároveň mohou těšit na vystoupení dětských sborů. Program nabízí také konference, dílny, koncerty, setkání hudebníků či výstavy. Vyvrcholení této jedinečné události bude patřit Hudební procházce Kolumbií s reprezentanty a hudebními rytmy celé země.

Město Ibagué se nachází přibližně 200 kilometrů západně od Bogoty a kromě hudby láká návštěvníky i na krásné přírodní scenérie nedalekého parku Los Nevados. Můžete zároveň ochutnat místní typická jídla jako je tamal kraje Tolima, tedy hmota z kukuřice, rýže a hrášku plněná vařeným vejcem, mrkví, slaninou, kuřecím a vepřovým masem, vše zabalené do banánového listu, který se podává s horkou čokoládou. K dalším specialitám patří tzv. lechona, jejíž základ tvoří vepřové maso a rýže. U jídla si pak můžete poslechnout hymnu tohoto hudebního kraje, která ostatně připomíná spíš veselou píseň lidového folklóru.

Více informací o festivalu naleznete na: www.fundacionmusicaldecolombia.com.

Další zdroje: RevistaArcadia.com, Colombia.travel. Foto 1, foto 2.

Barranquilla žije svým jedinečným karnevalem

carn1Dny plné barev, veselí, radosti, pohody a samozřejmě hudby a tance, takový je karneval v severokolumbijském městě Barranquilla. Vůbec největší akce svého druhu v zemi a druhá největší na světě, hned po brazilském karnevalu v Rio de Janeiro, roztančí ulice, náměstí i parky letos ve dnech 25. až 28. února.

Tradici karnevalů na americkém kontinentu zanechali španělští a portugalští dobyvatelé, první karneval se ve městě Barranquilla konal před více než sto lety. Původní náboženské oslavy se smísily s místními zvyky, takže dnešní podoba slavností spojuje odkaz křesťanských svátků s indiánskými legendami a hudbou černošských otroků.

Od roku 2003 figuruje karneval na seznamu nehmotného dědictví Unesco a každoročně láká tisíce nejen místních, ale i zahraničních turistů. Ostatně přímo či nepřímo se ho pravidelně účastní přibližně jeden a půl miliónu osob, což odráží i motto letošního ročníku – Kdo ho žije je ten, kdo si ho užívá!

Jedinečnou atmosféru karnevalových dnů umocňuje i vřelost a srdečnost místních lidí. Karibské rytmy a vášeň s nimi spojená tvoří neodmyslitelnou součást celého svátku, stejně jako úchvatné choreografie, které tanečníci trénují dnem i nocí, aby divákům nabídli co nejlepší podívanou.

carn2Ačkoli samotný karneval probíhá ve čtyřech dnech, řada akcí a průvodů se tradičně odehrává v rámci tzv. předkarnevalu. Koncem ledna například ulice patřily dětem a ukázce jejich folklórních a tanečních kreací. Nechyběla ani guacherna, tj. noční karnevalový průvod doplněný světlem svíček a barevných lampionů.

První den oficiálního programu, tj. 25.2., zahájí nejočekávanější a nejsymboličtější akce celého karnevalu – Bitva květin. Za hudebního doprovodu ulicemi protančí průvod masek, tanečníci i folklórní soubory. Bujaré veselí doplní alegorické vozy, na kterých se letos představí i 18 bývalých královen karnevalu oblečených v šatech z roku své korunovace.

Mezi maskami, které demonstrují kreativitu místních umělců, nemůžou chybět figury vázané k bájným mýtům a zvykům kolumbijského Karibiku. Jednou z takových postav je kajman, obojživelné zvíře, které bylo v indiánských kulturách po staletí objektem uctívání. Legend existuje více, ale jedna z nich vypráví o muži, který se změnil v kajmana poté, co se napil kouzelného lektvaru od místního čaroděje. A právě na ni bude odkazovat jeden z alegorických vozů průvodu nazvaný V rytmu řeky.

carn3V průvodu najdete také postavu zvanou Marimonda, tedy míšence primáta a slona, samozřejmostí je i král Momo, Bůh žertu, milovník satiry i nemilosrdné ironie, ochránce všech, kteří se oddávají večírkům a neřestem.

O den později se koná Velká přehlídka tradic a folklóru, které se účastní přes 250 místních souborů. Ty ukáží to nejlepší z kolumbijského lidového umění, především tance jako je cumbia, danza de congo, garabato, mapalé nebo son de negro. Pohledy široké veřejnosti přitahuje i průvod nazvaný Velká přehlídka fantazie.

Třetí den karnevalu, v pondělí 27.2., začíná v odpoledních hodinách Festival orchestrů a akordeonů. Až do úterních ranních hodin si tak zájemci můžou vychutnat umění těch nejlepších místních hudebníků. Zazní typické kolumbijké žánry včetně vallenata, ale také národní a zahraniční tropické rytmy. V rámci festivalu se uděluje prestižní cena Zlaté kongo. Účastníci této soutěže musí zahrát tři písně, minimálně jedna z nich pak musí být svým obsahem věnována městu Barranquilla.

Karneval končí v úterý před Popeleční středou pohřbem Joselita Carnavala, jehož smrt oplakávají vdovy, tedy ženy oblečené v černém, které doprovází rakev v pohřebním průvodu. Ten se ostatně mění na jeden velký mejdan.

carn4Podle legendy Joselito během karnevalových oslav odešel z domova, aby si bez kontroly užil večírků. Čtvrtý den byl nalezen v bezvědomí z přemíry alkoholu, jeho příbuzní ho však pokládali za mrtvého. Při smutečních procesích se najednou probral s tím, že není mrtvý, že jen flámoval. Joselito je tak zosobněním karnevalu samotného.

Součástí karnevalu je dále korunovace královny a krále. Letos se však bude soutěžit také o titul Lidové královny, kterou porota zvolí během slavnostního ceremoniálu v neděli 26. února večer. Tradiční program doplňuje i řada novinek jako je tančící ulice, kdy si všichni návštěvníci mohou zatančit za doprovodu hudebních mistrů. K dalším příjemným překvapením patří fakt, že akce jako Festival orchestrů a volba královny budou letos přístupné zcela zdarma.

Kompletní program a podrobné informace naleznete na oficiální stránce karnevalu: www.carnavaldebarranquilla.org.

Další zdroje: ElUniversal.com.co, ElTiempo-com, PubliMetro.co. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Ďábelský karneval v Riosucio

riosucio1Nejen město Pasto zahajuje nový rok karnevalem. Další a neméně významnou událost slaví počátkem ledna i obyvatelé městečka Riosucio v kraji Caldas, vzdáleném přibližně deset hodin pozemní cestou západně od Bogoty. Magický rituál na počest milovaného Ďábla, považovaný za jednu z nejhezčích slavností Kolumbie, spojuje různé ceremonie i zaklínadla a řadu kulturních vyjádření.

Dnešní Riosucio bývalo kdysi rozděleno na dvě nepřátelské komunity. Jejich rivalita dosahovala takové míry, že každá z nich měla vlastní náměstí i kostel. Nicméně dva kněží, unavení z nekončící soutěživosti, shromáždili všechny obyvatele a vyzvali je, aby se spojili v jedno jediné městečko. Strašili je přitom tím, že pokud se neusmíří, přijde je potrestat samotný satan. Na oslavu jednoty pak místní uspořádali velkou slavnost a to v den Tří králů, proto dnešní karneval probíhá vždy od pátku do středy a zahrnuje i 6. leden.

Akce se koná každé dva roky, vždy v roce lichém, letos připadá na dny 6. až 11. ledna. Tvoří součást národního nehmotného a ústního dědictví a oslavuje místní kulturu vzniklou spojením původní indiánské kultury s odkazem afrických černochů i evropských bělochů. Postava Ďábla byla přijata jako oficiální znak celých oslav v roce 1915. Ďábel přitom není spojován s náboženstvím, ale představuje kulturní tradice původních obyvatel, které se postupně smísily s kulturami a rasami zdejšího kraje.

riosucio2Tato figura ztělesňuje ducha, který inspiruje a motivuje, například připravuje sluch pro hudbu, tělo pro tanec, inspiruje spisovatele a básníky k tvorbě. Je takovým dobrým duchem tradic, symbolickým strážcem svátků, spojovaným se životem, radostí, přátelstvím, ale také satirou a výsměchem.

Celá událost má svou specifickou strukturu, která působí jako rozsáhlá dramatická báseň psaná společně účastníky karnevalu. Zahájení probíhá přesně o půlnoci v pátek. Po oficiálním vyhlášení začátku se odehrává první průvod, později následuje dětský karneval.

Ústřední postava svátků vstupuje na scénu v sobotu, tedy druhý den, většinou jako přibližně 4 metry vysoká figurína, kterou veze kočár. Jeho výsost Ďábel je vítán čestnými akty, hymnou, ohňostroji, tancem, hudbou, ale i dobrým jídlem a pitím. Pokaždé má přitom tato postava jinou podobu, letos například zvládá hýbat očima a jednou rukou.

Hlavní bodem celé akce je velké vystoupení místních skupin i skupin z jiných regionů Kolumbie, které v ulicích, domech i na jevištích městečka zpívají veřejnosti své básně. Jedná se o zvláštní druh karnevalové literatury, přičemž témata se nejčastěji kriticky dotýkají politiky, i když se neomezují pouze na ni. Průvod zdobí masky inspirované jak zvířecím světem, tak třeba gastronomickými specialitami.

riosucio3Návštěvníci se mohou těšit také na průvod indiánských a venkovských komunit, večer se pak vesnička rozsvěcuje lucernami a účastníci se převlékají za démony.

Závěrem program nabízí četbu závěti, slavnostní akt, kdy se Ďábel loučí a rozděluje svůj majetek mezi místní obyvatele. Pálení Ďábla pak představuje vrcholný okamžik slavností, který symbolizuje konec jeho moci stejně jako konec festivalu.

K zásadním postavám svátků patří tzv. matachines, tedy autoři a organizátoři zábavy. Jsou to veselé a nadšené lidové postavy vystupující v maskách, spisovatelé i básníci, kreativní lidi, kteří pějí své vlastní básně plné jemného humoru i satiry. Objevují se v průběhu celého festivalu, nicméně právě při zahájení a závěti se jejich témata většinou odkazují jak na radosti a příjemné novinky, tak na smutek z nesplněných slibů místních politiků.

Oficiální stránka festivalu: www.carnavalriosucio.org.

Další zdroje: Foto 1, foto 2, foto 3.

Pasto víta nový rok jedinečným karnevalem

pasto1V prvních lednových dnech se Pasto, hlavní město kraje Nariňo na jihozápadě Kolumbie, mění v jedno velké jeviště plné barev, hudby, tance a zábavy. Každoročně se zde totiž od 2. do 7. ledna odehrává Karneval černých a bílých, jedinečné národní kulturní bohatství, které od roku 2009 figuruje i na seznamu nehmotného dědictví Unesco.

Ačkoli se město nachází téměř 800 km od Bogoty a cesta pozemní dopravou trvá necelých dvacet hodin, tato světoznámá a vůbec nejautentičtější akce celého regionu láká rok co rok tisíce národních i zahraničních turistů.

Podstata celých slavností spočívá především ve hře. Kořeny karnevalu je přitom potřeba hledat již v dávných indiánských rituálech, kdy místní zemědělské komunity uctívaly tancem a modlitbami božstvo měsíce. Tyto svátky však byly v průběhu 17. století španělskou koloniální vládou zakázány a obnoveny byly až v roce 1834. K původním vesnickým kulturním vyjádřením se postupně přidaly i prvky španělských slavností a později také těch afrických.

Ostatně právě 5. leden, kdy se slaví tzv. Den černých, je odkazem na jediný volný den, který španělští páni otrokům povolili. Černošská komunita využila volna k uspořádání velké slavnosti, na které si připomněli svůj původ i zvyky.

pasto2Běloši si ovšem takovou zábavu nechtěli nechat ujít a tak si nabarvili obličej černou barvou a do oslav se zapojili. Již několik desetiletí proto celý karneval demonstruje mírové a přátelské soužití původních obyvatel i přistěhovalců.

Od konce prosince, tedy ještě před oficiálním zahájením karnevalu, probíhají ve městě před-karnevalové akce. Poslední den v roce například patří průvodu historických vozů, ale také starých let, tedy figurín reprezentujících v podobě politiků, umělců a světových událostí právě končící rok.

Jednotlivé dny karnevalu pak mají pevně daný řád a průběh. První den (2.1.) startuje obětním obřadem na počest panenky Mercedes, patronky města, která má zajistit bezproblémový průběh slavností. Následně se v hlavní roli představí děti v rámci svého vlastního karnevalového průvodu, zvaného Carnavalito. Později se koná Průvod kolonií, ve kterém představují svou kulturu, zvyky, ale i gastronomické speciality zástupci různých oblastí země. První den probíhá také Festival humoru a venkovské hudby, či setkání hudebníků Rockarnaval.

pasto3Úterý 3.1. patří Zpěvu Zemi, tedy průvodu andských tanečních skupin, které vždy návštěvníky ohromují unikátními choreografiemi. Následující den (4.1.) přijíždí v plné parádě rodina Castaňedových. Podle legendy totiž v roce 1928 pozvala skupina místních obyvatel na slavnosti i zámožnou rodinu, později pokřtěnou právě jménem Castaňeda. Celý průvod pak připomíná atmosféru dřívějších dob, nechybí ani dobové kostýmy.

Výše zmíněný Den černých (5.1.) je jednou velkou hrou identity. Účastníci si barví tváře kosmetickou černí a veselí se všichni společně, aniž by se dělaly rozdíly mezi rasami či sociálními třídami. V různých částech města se pořádají taneční, umělecká i hudební vystoupení.

Předposlední karnevalový den (6.1.), v Den bílých, na sebe lidé naopak nanášejí bílý prášek, nejčastěji aromatizovaný zásyp. Zároveň se koná vrcholná akce celého karnevalu, Velký průvod masek, tanečních souborů, hudebních kapel i alegorických vozů.

pasto4Závěr slavností (7.1.) a tedy místní Festival morčat a venkovské kultury také stojí za návštěvu. Den se nese v duchu kultury a tradic obyvatel zdejšího venkova, především ale stánků nabízejících místní andské pochoutky. Nemůže chybět ani tradiční morče (zvané cuy), přičemž tajemství opravdu lahodné chuti spočívá zejména ve správném nasolení a dochucení česnekem a cibulí.

Program karnevalu zahrnuje i další doprovodné akce jako jsou výstavy, koncerty, workshopy nebo třeba festival povídek místních autorů.

Podrobnější informace naleznete na oficiálních stránkách karnevalu: www.carnavaldepasto.org.

Další zdroje: Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Cartagena slaví výročí nezávislosti

cartagena1Krásná Cartagena de Indias na pobřeží Karibského moře patří bezpochyby k nejdůležitějším a nejzajímavějším městům Kolumbie. Nabízí řadu turistických atrakcí, koná se zde spousta kulturních akcí, ale je důležitým místem i z historického hlediska. Cartagena byla totiž kvůli své poloze důležitou metropolí již v období španělské koloniální nadvlády.

Město založil v roce 1533 španělský dobyvatel Pedro de Heredia a brzy se stalo strategickým přístavem pro obranu španělských držav na jihoamerickém kontinentu, ale také centrem zahraničního obchodu. Od počátku byla však Cartagena ohrožována piráty, k těm nejznámějším patří Sir Francis Drake, baron de Pointis a admirál Edward Vernon, který se v roce 1741 neúspěšně pokusil převzít vládu nad městem. Proto taky Španělé investovali do Cartageny nemalé prostředky na výstavbu dodnes zachovaných hradeb, ale také pořízení výzbroje, či výstavbu nemocnic.

A v této perle kolumbijského Karibiku bylo právě 11. listopadu 1811 podepsáno prohlášení nezávislosti města. Hnutí proti podřízenosti španělské koruně vedli bratři Gutiérrezové de Piñeres. Tito vlivní politici a obchodníci totiž prohráli volby v souboji se svým protivníkem jménem José María García de Toledo a tak se rozhodli, že vyvolají občanské protesty.

cartagena2Dne 11. listopadu se tedy sešli ve čtvrti Getsemaní, kde podnítili lid i část vojska, aby zatlačili na místní vládu a ta se vyjádřila k návrhu Germána Gutiérreze, který požadoval vyhlášení absolutní nezávislosti na španělském králi. Pod tlakem veřejnosti byla tedy nezávislost vyhlášena a Cartagena de Indias se tak stala vůbec prvním územím v rámci současné Kolumbie a druhým městem v celé Jižní Americe (po venezuelském hlavním městě Caracas), kde se tomu tak stalo.

Každoročně si město právě 11. 11. připomíná tyto historické události. Nicméně v minulých letech byly oslavy spojeny především s pořádáním národního kola soutěže královny krásy a historický odkaz tohoto data byl poněkud zatlačen do pozadí. Letos však kvůli pořadatelským změnám tato soutěž neproběhne a organizátoři tak mají možnost zdůraznit pravý význam svátku. Zároveň je jedním z cílů obnovy této tradice snaha o to, aby byly svátky nezávislosti Cartageny zapsány na seznam národního nehmotného dědictví . Ostatně jedná se o vůbec první velký karneval, který se v Karibiku i celé zemi pořádal. Původně, ještě za dob španělské koloniální nadvlády, se slavil v období února či března, nicméně od roku 1812 se koná v listopadu.

cartagena3Bohatý kulturní a hudební program se odehrává v ulicích Cartageny ve dnech 9. až 13. listopadu. Nabízí, mimo jiné, spoustu barevných průvodů, například průvod fantazie, vzdávající hold magickému realismu Gabriela Garcíi Márqueze, nebo studentský průvod na počest hrdinů nezávislosti. Přímo dnes, v pátek 11. listopadu, bude hned v ranních hodinách slavnostně přednesen text prohlášení nezávislosti, následovaný květinovým obřadem za padlé hrdiny. Ve dvě hodiny odpoledne začíná vrcholný bod celého programu, hlavní průvod celých oslav, nazvaný Cartagena, identita a tradice. Letos se do pouličního veselí spolu s řadou místních folklórních a tanečních skupin zapojít také protagonisté kolumbijského největšího karnevalu – karnevalu města Barranquilla.

Probíhají dále koncerty, na kterých vystoupí celá plejáda místních umělců. Návštěvníci se mohou těšit na různé hudební žánry, od tradičního vallenata, přes salsu všeho druhu až po typický hudební fenomén tohoto kraje zvaný champeta. Ani o krásné dívky není nouze, protože probíhá soutěž o královnu nezávislosti, které se účastní 32 nádherných místních žen.

Zdroje: Noticias.CalendarioDeColombia.com, ElUniversal.com.co, Banrepcultural.org, Colombia.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Poznejte kolumbijský folklor na festivalu města Ibagué

ibague1Konec června a první červencové dny patří v kolumbijském městečku Ibagué (kraj Tolima) významnému Kolumbijskému folklornímu festivalu. Tento jedinečný svátek, pořádaný od roku 1959, je národním kulturním a uměleckým bohatstvím.

Ulice města tak v těchto dnech žijí oslavami a průvody a návštěvníci mají jedinečnou příležitost poznat a vychutnat si půvaby a krásy nejen tohoto kolumbijského kraje. Pokud  tedy máte zájem o akce plné tradic, tanečníky v barevných kostýmech, folklorní hudební skupiny, průvody, pestré alegorické vozy, krásné místní slečny a mytologické postavy, nejlepší volbou je zamířit právě do Ibagué. Letošní 44. ročník byl zahájen 22. června, i když řada akcí probíhala již v předcházejících týdnech v rámci příprav a předfestivalových vystoupení. Festival končí 4. července, přičemž na jednotlivé akce, které se odehrávají nejen v ulicích a parcích, ale také v divadlech, je vstup zcela zdarma.

Zejména svátek sv. Jana (24. června) láká nejen místní obyvatele, ale i turisty z jiných koutů země na průvod alegorických vozů a korunovaci místní královny folkloru. V daný den deset adeptek na tento titul projelo ulicemi města za doprovodu masek a hudebních skupin. Každý vůz mívá svou jednoznačnou tématiku spojenou s konkrétním přírodním bohatstvím, krajem, svátkem, nebo třeba vzdávající čest kolumbijskému venkovskému obyvatelstvu.

ibague2Jednolivé převleky zase připomínají ústní tradice kraje a místní legendy, takže ulicemi pak v nacvičených choreografiích tančí bájné postavy. Do letošního průvodu se podařilo zakomponovat také aspekty ochrany vody či kampaň proti dětské práci.

Ve stejný den se také slaví den typického jídla tohoto kraje, kterým je tamal, tedy směs rýže, zeleniny a masa obalená v banánovém listu. Tisíce tamalů připravilo pro veřejnost více než 50 vystavovatelů z venkových i městských oblastí, podávány byly typicky s horkou čokoládou a pečivem.

Nejdůležitější den a ceremonie přijde na řadu v neděli 3. července. Jedná se o národní folklorní průvod, akci plnou života a tradic, kterou doprovodí typické rytmy kolumbijského pobřeží jako je cumbie či mapalé. Další významnou součást oslav tvoří Festival festivalů, v jehož rámci každý kraj představuje své vlastní tradice.

ibague3Průvody a oslavy v ulicích letos doplnila i výstava místních klobouků vyrobených z královské palmy (roystonea regia). Celý proces má své přesné kroky, kdy se palmové listy nejdřív vaří, pak se vysušují na slunci a rozdělí se na proužky, které se zapletou. Dnes už nejde jen o pracovní oděv farmářů, ale o módní doplněk, který překročil nejen hranice regionu, ale i Kolumbie, a je známý také v Mexiku, Spojených státech či Španělsku.

Město Ibagué je považováno za kolébku hudební kultury a to díky svým festivalům, koncertům, významné konzervatoři a bezpochyby i charakteru místních obyvatel, kteří hudbu prostě mají v krvi. Nicméně i v menších městečcích kraje se zejména ve dnech svátků svatého Jana (24.6.) a svatého Petra (29.6.) pořádají  průvody, koncerty, ale také ceremonie volby a korunovace královen krásy, ukázky umělecké tvorby či tanečního umění. Výjimkou je městečko Villa de las Palmas, které svátek sv. Jana slaví po svém a to mimo jiné plavbou na vorech po řece Magdaléně.

Oficiální stránka festivalu: www.festivalfolclorico.com.

Další zdroje: ElTiempo.com, ElNuevoDia.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.

Začíná svátek kolumbijské andské hudby

Ginebra1Již po 42. se zpěváci, hudebníci, skladatelé i milovníci tradiční andské hudby setkávají v malém městečku Ginebra, aby si užili mezinárodně uznávaný festival, který vznikl jako pocta věhlasnému kolumbijskému hudebníkovi, rodákovi z Ginebry, jménem José Benigno Núňez.

Ginebra, nacházející se přibližně 45 minut od Cali, hlavního města kraje Údolí Caucy, má jen 25 tisíc obyvatel a normálně pozornost turistů nepřitahuje. Nicméně právě v těchto dnech, letos od 26. do 29. května, se stává téměř povinnou zastávkou nejen pro tisíce Kolumbijců, ale i pro řadu cizinců. Zahajovací koncert však proběhnul v podání čestných hostů už 25. května večer.

Původně vznikl festival jako místní hudební soutěž, která však měla takový úspěch i pozitivní ohlas u široké veřejnosti, že se její organizátoři rozhodli v započatém projektu pokračovat. Festival se stal centrem autentických andských melodií, tradic i kultruy a důležitým nástrojem zachování a propagace původních rytmů jihoamerického pásma And.

I dnes zůstává stěžejní akcí čtyřdenní soutěžní klání na pódiích a to ve dvou základních kategoriích – vokální a instrumentální. O hlavní cenu svede souboj 28 hudebníků vybraných z celkem 70 přihlášených. V obou kategoriích se umělci utkávají také v boji o nejlepší dosud nevydanou vlastní tvorbu. Jednotliví interpreti jsou přitom rok od roku mladší, výjimkou nejsou ani děti ve věku 13-15 let, průměrný věk nepřesahuje 22 let.

Ginebra2Na festivalu se tak mísí tradice s moderními vlivy, pozornost pak poutají především hudební kvality mladých umělců a skladatelů. Jedná se o nejvýznamnější kolumbijskou soutěž tohoto hudebního žánru, která je zároveň platformou pro odstartování kariéry na mezinárodní úrovni. Ostatně řada soutěžících byla následně nominována na cenu Grammy Latino v kategorii tradiční hudby.

Na návštěvníky však nečekají jen krásné andské tóny, ale také gastronomické lahůdky, které zdejší kraj nabízí, jako je typická kolumbijská slepičí polévka sancocho de gallina. Připraveny jsou také odborné konference o andské hudbě. Festival Mono Núňez navíc inspiroval vznik dalších obdobných akcí po celé zemi.

O životě a díle Mono Núňeze, po kterém je festival pojmenovaný, je možné dozvědět se více v domě, kde žil se svou ženou. V tomto místním muzeu, kdy samotná stavba je architektonickou perlou, budou ve dnech festivalu zájemce o prohlídku provázet dvě umělcovy dcery.

Podrobný program jednotlivých vystoupení a akcí naleznete na webových stránkách pořádající instituce Funmúsica: funmusica.org.

Zdroje: ElPais.com.co, Boyacaradio.com. Foto 1, foto 2.

Blíží se svátek kolumbijského žánru vallenato

Vallenato1Ve městě Valledupar na severu Kolumbie se ve dnech 26. až 30. dubna odehraje jedinečné setkání milovníků zdejšího tradičního hudebního žánru vallenato. Akce známá jako Festival vallenatské legendy se snaží o zachování a rozvoj této lidové hudby kolumbijského Karibiku, která tvoří nedílnou součást kolumbijského národního bohatství. Navíc v prosinci 2015 bylo vallenato zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví Unesco jako hudební žánr, jehož původní podobu je potřeba chránit.

Letošní 49. ročník festivalu opět láká širokou veřejnost na množství akcí, významné osobnosti i jejich jedinečné umělecké schopnosti. Místní i návštěvníci si tak budou moci vychutnat nejen koncerty, ale také odborné konference a doprovodné akademické aktivity.

V rámci festivalu vždy probíhají soutěže v různých kategoriích, kdy nejen dospělí profesionálové, ale i děti, mládež či amatéři rok co rok překvapují svým hudebním talentem a zápalem. Hlavní kategorií zůstává souboj o titul Krále vallenata, o který se utká celkem 83 hráčů na tahací harmoniku (akordeon). Ti postupně předvedou své umění ve všech čtyřech rytmech vallenata – merengue, paseo, puya a son. Finalisty přitom čeká novinka v podobě losování soutěžních písní ze seznamu 24 skladeb, nemohou se tak předem stoprocentně připravit a musí improvizovat ve hře i ve zpěvu.

Vallenato2Nejvýraznější změna však spočívá ve vytvoření nové soutěžní kategorie a tou je boj o nejlepší flám (španělsky parranda). Právě z takových posezení přátel na dvorcích rodinných domů u skleničky a něčeho dobrého k jídlu se tento hudební žánr před více než 130 lety v krajích Cesar, Magdalena a Guajira zrodil. Kromě vyprávění historek ze života se totiž přidávali i hudebníci, kteří slova doprovázeli melodiemi a vznikaly tak přímo na místě nové hudební kousky.

Původně tak písně vyprávěly především o životě, psaly historii, ani se na ně na těchto akcích netančilo. Spontánně se spojily zvuky tří hlavních hudebních nástrojů pocházející od tří různých etnik: evropská tahací harmonika, indiánská guacharaca (škrabka udávající rytmus) a černošský bubínek zvaný caja. Proto se v rámci festivalové soutěžní kategorie musí zapojit skupinka minimálně 10 přátel včetně vypravěče anekdot a nesmí chybět ani typické místní jídlo.

Dnešní verze vallenata, která zní v rádiích a vyhráva mezinárodní ceny, tedy s původním žánrem moc společného nemá. Postupně se totiž přidaly další nástroje, písně jsou často o nešťastné lásce a už tolik nepodávají svědectví o životě. Vallenato se však takto otevřelo světu a stalo se natolik populárním, že od roku 2006 existuje v rámci Grammy Latino i samostatná kategorie cumbie/vallenato.

Více informací na: www.festivalvallenato.com.

Další zdroje: ElTiempo.com, Semana.com. Foto 1, foto 2.

Karnevalové veselí ve městě Barranquilla

Nejen obyvatelé města Barranquilla, ležícího na pobřeží Karibského moře, ale i další Kolumbijci a zahraniční turisté opět po roce zažijí jedinečné dny plné zábavy, folklóru a tradic. Dne 4. února totiž začíná nejvýznamnější kolumbijský karneval, který je zároveň druhým největším na světě, hned po brazilském karnevalu v Rio de Janeiro. Obrovské průvody procházející ulicemi města, typické kostýmy plné barev i různá taneční vystoupení potrvají do 9. února.

Jedinečnou atmosféru těchto slavností umocňuje i vřelost, milost a srdečnost místních. Město se na pár dní mění na zcela jiný svět, svět radosti, emocí i harmonie, ve kterém neexistují sociální či jiné rozdíly, lidé v maskách oslavují život a naplno se baví. Přímo či nepřímo se akce účastní více než jeden a půl miliónu osob, které se nechávají unést karibskými rytmy a vášní s nimi spojenou. Právě tanec tvoří neodmyslitelnou součást celého karnevalu s typickými zástupci jako je cumbia, mapalé, garabato nebo son del negro. Tisíce účastníků dnem i nocí trénují choreografie bez ohledu na únavu či vedro, které na pobřeží panuje, aby divákům přinesli tu nejlepší podívanou.

Ačkoli samotný karneval zahrnuje v podstatě čtyři dny, doprovodné akce spojené s tímto výjimečným svátkem probíhají v rámci tzv. předkarnevalu již od poloviny ledna. Jejich součástí každoročně bývá například guacherna, tedy noční karnevalový průvod se zapálenými lucernami a jeden velký večírek, kdy místní tančí na ulici až do ranních hodin. Prostor bývá vyhrazen také dětem a jejich průvodům včetně korunovace krále dětského karnevalu.

V první den oficiálního programu, tedy 4.2., bude ve večerních hodinách korunována královna karnevalu. Zábava pak pokračuje v sobotu 6.2. jednou z nejočekávanějších a nejcharakterističtějších akcí celého karnevalu, kterou je Bitva květin. Ulice se zaplní nejen krásnými maskami a tanečníky organizovanými do pěti tématických bloků, ale projíždět zde bude také 20 obrovských alegorických vozů. V čele celého průvodu jede královna karnevalu se svými princi a princeznami a rozhazuje kolem květiny. Celou událost doprovází hudební a folklórní skupiny města.

Řada masek vzniká z kreativity a nápadů jednotlivých účastníků, nechybí však ani typičtí představitelé bájných legend jako je Marimonda (míšenec primáta a slona) nebo král Momo. Tento Bůh žertu, milovník satiry, krutého sarkasmu i nemilosrdné ironie se stal ochráncem všech těch, kteří se oddávají večírkům či neřestem.

I v následujících dnech probíhají nejen průvody masek, ale návštěvníci se mohou seznámit také s místními tradicemi, včetně tanců. Hned v neděli 7.2. bude v úvodu průvodu vzdána pocta řece Magdaléně (v současné době silně ovlivněné dlouho trvajícím suchem), její fauně a flóře, ale také významu pro sociální, kulturní a ekonomický rozvoj regionu. O den později pak kromě průvodů proběhne i oblíbený Festival orchestrů s kolumbijskými, ale i zahraničními latinskoamerickými hosty. Během několikahodinového hudebního maratónu budou hudební skupiny soutěžit o cenu Zlaté kongo v různých kategoriích.

Závěr festivalu je tradičně spjatý s jednou z nejreprezentativnějších postav karnevalové zábavy, s Joselitem Karnavalem, charismatickým a veselým mužem, který se rád baví a slaví. Nicméně právě v úterý po čtyřech dnech oslav umírá a v rámci pohřebního ne však smutečního průvodu je oplakáván veselými vdovami.

Festival končí v úterý před Popeleční středou, pohřeb Joselita tak zároveň znamená symbolickou rozlučku s konzumací masa a zahajuje období katolického půstu před Svatým týdnem (Semana Santa), tedy Velikonocemi.

Tradici karnevalů na americkém kontinentu zanechali španělští a portugalští dobyvatelé. První karneval se ve městě Barranquilla konal před více než sto lety, když zde byla ještě malá osada a ne současné ekonomické centrum Karibiku. Původně měly tyto oslavy náboženský charakter, ale smísily se s místními zvyky, a tak dnešní podoba karnevalu spojuje vliv španělských křesťanských svátků s indiánskými legendami i hudbou černošských otroků. Jedná se tedy o úchvatnou kulturní a lidovou slavnost.

Karneval města Barranquilla byl v roce 2001 prohlášen národním kulturním bohatstvím a v roce 2003 byl organizací Unesco zařazen na seznam světového ústního a nehmotného dědictví.

Kompletní program a další informace naleznete na oficiální stránce karnevalu: www.carnavaldebarranquilla.org.

Další zdroje: Publimetro.co, Colombia.com, Viajala.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Město Pasto zahajuje nový rok karnevalem

S prvními dny nového roku ožívá Pasto, hlavní město kraje Nariño na jihozápadě Kolumbie, jedinečným Karnevalem Černých a Bílých. Již několik desetiletí se tato světoznámá a vůbec nejautentičtější akce celého regionu koná ve dnech 2. až 7. ledna a láká tisíce národních i zahraničních turistů. Od roku 2002 karneval figuruje na seznamu národního kulturního dědictví a v roce 2009 byl zařazen také na seznam nehmotného dědictví Unesco.

Kromě uměleckého a kulturního vyjádření spočívá podstata celé slavnosti především ve hře. Karneval má své kořeny v koloniálním období. Otroci afrického původu tehdy prosili své španělské pány, aby jim poskytli aspoň jeden den svobody ročně. Jejich žádost byla nakonec vyslyšena a volný den stanoven na 5. ledna. Černošská komunita den využila k pořádání velké slavnosti, během které si připomínali svůj africký původ a zvyky. Ovšem běloši si nechtěli nechat takovou zábavu ujít a tak si nabarvili obličej na černo, aby se do oslav mohli plně zapojit.

V průběhu válek za nezávislost byla tato tradice přerušena, nicméně na konci 19. století se objevila znovu a od té doby rok co rok demonstruje mírové a přátelské soužití původních obyvatel i přistěhovalců.

Ačkoli hlavní program začíná oficiálně až druhý lednový den, již od konce prosince probíhají ve městě před-karnevalové akce. Kromě koncertů prochází poslední den v roce ulicemi Průvod starých let, kdy hlavními protagonisty jsou figuríny, které zpodobňují významné veřejné osobnosti či sociální situace uplynulého roku.

Samotný karneval má pevně stanovený průběh. První den, tedy 2. 1., začíná už od sedmi hodin ráno obětním obřadem na počest panenky Mercedes, patronky Pasta, která má zajistit bezproblémový průběh celé akce. Od desíti hodin dopoledne patří prostor dětem, které mají svůj vlastní malý karneval (Carnavalito).

Později zástupci různých oblastí země představují svou kulturu, tradice, zvyky, gastronomii i hodnoty v rámci Průvodu kolonií. Následně probíhá Festival humoru a venkonvské hudby a Rockarnaval.

V neděle 3. 1. se koná tzv. Zpěv Zemi, tedy průvod různých tanečních skupin, které návštěvníkům přiblíží typické andské tance. Den zakončí koncert latinskoamerické andské hudby.

O den později (4. 1.) se slaví den rodiny Castañedů, která přijíždí v průvodu evokujícím atmosféru dřívějších dob, včetně dobových kostýmů. Tato uznávaná místní rodina symbolicky vítá všechny přítomné, aby se v Pastu cítili jako doma a plně si vychutnali všechny připravené akce.

Den Černých připadá dle tradice na 5. 1. a je hrou identity, kdy si všichni mohou namalovat obličej na černo a vyjádřit tak, že mezi lidmi neexistují žádné rozdíly.

Následuje Den Bílých 6. 1., kdy na sebe lidé naopak nanášejí bílý prášek, nejčastěji aromatizovaný zásyp. Vrcholem celého Karnevalu je pak Velký průvod masek, tanečních souborů, hudebních kapel i alegorických vozů s obrovskými barevnými a veselými figurínami a dekoracemi.

Poslední den slavností 7. 1. představují svou kultury a tradice obyvatelé zdejšího venkova v rámci Festivalu morčat a venkovské kultury. Desítky stánků nabízí, mimo jiné, i morčata, místní andskou pochoutku, jejíž tajemství přípravy spočívá zejména ve správném nasolení a dochucení česnekem, případně cibulí.

Další doprovodné akce zahrnují různé odpolední koncerty, výstavy, workshopy nebo festival pastuských povídek.

Oficiální stránka Karnevalu: www.carnevaldepasto.org.

Další zdroje: ElColombiano.com, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.