Google připomíná výročí narození Gabriela Garcíi Márqueze

Dnes, 6. března, obyvatele 37 zemí světa (včetně Irska, Španělska či Chorvatska) uvítá na stránce internetového vyhledávače Google obzvlášť barevný a propracovaný tzv. doodle, tedy jednodenní sváteční logo, které upozorňuje na nějakou významnou událost, svátek, osobnost. Barevná pralesní vegetace, květy, vláček s lokomotivou, rybky, motýl, loď, kostel, dvojice vesničanů v typickém oblečení a profil obličeje s knírkem odkazují na svět magického realismu nejznámějšího kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze. Zrovna dnes si totiž svět připomíná 91. výročí narození tohoto nositele Nobelovy ceny za literature z roku 1982.

Autorem kresby je 34letý britský umělecký grafik Cruickshank, který se inspiroval v nejpřekládanější a nejuznávanější Marquézově knize Sto roků samoty, za kterou spisovatel právě získal i zmíněnou Nobelovu cenu. Dnešní doodle tak představuje Macondo, magickou vesnici z Marquézova románu, s tamějším kostelíkem. Ve spodní části uprostřed stojí zakladatelé vesnice: José Arcadio Buendía a Úrsula Iguarán. Vlak a loď pak znázorňují příchod nové civilizace do pralesní oblasti. Obrázek jako by přímo vycházel z Marquézovy mysli, je tak více o jeho tvorbě, než o něm samotném. Jak se autorovi doodle podařilo znázornit historii sedmi generací jedné rodiny v rámci jediné kresby můžete posoudit sami.

Gabriel García Márquez se narodil 6. března 1927 v městečku Aracataca v kolumbijském kraji Magdaléna. Velkou část svého dětství strávil se svou babičkou, pověrčivou ženou znalou lidových pověstí, a dědečkem, plukovníkem v kolumbijské občanské válce na straně liberálů. Ostatně oba měli velký vliv i na jeho pozdější tvorbu. Na střední školu chodil v hlavním městě Bogotě, následně tam začal studovat práva, ale vysokoškolské studium nedokončil.

Od konce 40. let působil jako novinář a dopisovatel různých provinčních novin, pracoval také jako zpravodaj v Evropě, žil i v Mexiku. Byl i zapáleným levicovým příznivcem, opakovaně navštívil Kubu a byl osobním přítelem Fidela Castra. Přátelil se ale také s významnými latinskoamerickými spisovateli tehdejší doby. V Kolumbii se oženil s Mercedes Barcha a společně měli dva syny, nicméně v rodné zemi příliš nepobývali. Gabo, jak se spisovateli v Kolumbii přezdívá, zemřel v dubnu 2014 v hlavním městě Mexika.

Během svého života vytvořit bezpočet jedinečných postav, byl výjimečným vypravěčem, který nacházel něco krásného i uprostřed chaosu. Jeho magický realismus je plný nadsázek a fantastických motivů, které se objevují v místech všedního života. Jeho dílo prostupují témata jako láska, smrt, samota i stárnutí. Mezi Marquézovou tvorbou vynikají například knihy Kronika ohlášené smrti, Láska za časů cholery, Plukovníkovi nemá kdo psát, či životopisné dílo Žít, abych mohl vyprávět.

Zdroje: ElTiempo.com, Iliteratura.cz. Foto 2.

Kartagena žije sedmým uměním

Na přelomu února a března perla kolumbijského Karibiku hostí jeden z nejdůležitějších filmových festivalů kulturního kalendáře země, který je zároveň nejstarším latinskoamerických filmovým festivalem vůbec. 58. ročník Mezinárodního filmového festivalu města Cartagena de Indias, známý pod svou zkratkou FICCI, probíhá letos od 28. února do 5. března.

Festival se nejen snaží předvést široké veřejnosti perly světové kinematografie, ale také ukázat místní talent a podpořit rozvoj národních projeků. I z tohoto důvodu byl již podruhé v řadě festival zahájen místním dokumentem, tentokrát snímkem The Smiling Lombana kolumbijské režisérky Daniely Abad Lombany. Dokument přibližuje život režisérčina dědečka Tita, nadějného umělce, ztělesňujícího tragédii společnosti, která se rozhodla odevzdat se kultuře úspěchu a rychlých peněz.

Letošní oficiální logo festivalu odráží různorodost oblasti Karibiku a snaží se ztvárnit, jak to barevné a hezké soužije s temnotou a neznámým. Jistou tématickou linií programu je pak zrůdnost, která jde proti každodennosti, představivosti, konvenčním pravidlům, dokonalosti.

V nabídce naleznete řadu zajímavých snímků, které slibují vysokou uměleckou kvalitu tvorby a jedinečný způsob zpracování historie, tradic i současných společenských otázek. Snímky jsou rozděleny do několika soutěžních i nesoutěžních kategorií, například nechybí celovečerní fikce, díla dosud neznámých tvůrců, kolumbijské projekce, ale ani tzv. drahokamy, tedy nejnovější tvorba různých režisérů, která zaujala na hlavních filmových festivalech po celém světě. V soutěžní sekci se představí 33 celovečerních a 32 krátkometrážních děl, řada z nich bude uvedena v premiéře ať už světové či iberoamerické. Všechny filmy budou soutěžit o sošku historické postavy, indiánky známé jako India Catalina.

Těšit se můžete například na kolumbijský film Zabít Ježíše (Matar a Jesús, 2017) režisérky Laury Mora, ve kterém je mladá dívka svědkyní vraždy svého otce a rozhodne se jeho vraha dopadnout.  V kolumbijském filmu Sal (2017), z dílny režiséra Williama Vegy, se Heraldo na motorce vypraví hledat svého zmizelého otce, na cestě má nehodu, ale jeden pár mu v pouštní oblasti pomůže. Tím začíná proces jeho vnitřního uzdravení, bez kterého by nemohl pokračovat dál. Ze zahraničních snímků lze jmenovat například Odnikud (In the Fade, 2017), německo-francouzský dramatický film s Dianou Kruger v jedné z hlavních rolí, nebo 120 tepů za minutu, film francouzského režiséra Robina Campilla, který získal velkou cenu poroty na filmovém festivalu v Cannes.

K nejzajímavějším hostům bezpochyby patří Britka Tilda Swinton, jedna z nejlepších hereček poslední doby a uznávaná módní ikona, která získala v roce 2008 cenu Oscar. Společně se španělskou herečkou Maribel Verdú, americkým hercem Owenem Wilsonem a francouzským režisérem Brunem Dumontem se řadí k hlavním lákadlům letošního ročníku.

V programu dále zaujme množství španělské tvorby v šesti různých soutěžních kategoriích. V Cartageně se navíc sešla dvacítka španělských filmových odborníků, někteří z nich se představí ve dvou speciálních programech, konkrétně sekci Válka a mír a Španělská kinematografie 2007-2017: pohled ostatních. Pět představitelů Španělska navíc zasedlo do odborné poroty soutěžních sekcí. Zájemce čeká i fotografická výstava přibližující kolumbijské a španělské filmaře, která potrvá až do počátku dubna.

Doprovodný program zahrnuje také řadu akademických besed, debat, workshopů, výukových lekcí. Filmové projekce se odehrají nejen v centru města, ale také v jednotlivých čtvrtích či dalších místech kraje Bolívar a to i po ukončení festivalu.

Kompletní program a více informací naleznete na oficiální stránce festivalu: ficcifestival.com.

Další zdroje: Semana.com, CineYtele.com, CanalTrece.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Setkání obětí kolumbijského konfliktu doprovodily obrázky dětí z Terezína

Dne 7. a 8. února se v hotelu Sunrise ve městě Villavicencio, hlavním městě kraje Meta východně od Bogoty, konalo setkání osob, které se staly obětí několik desetiletí trvajícího ozbrojeného konfliktu v Kolumbii. Na stěnách místnosti, kde tato jedinečná akce probíhala, si přitom účastníci mohli prohlédnout obrázky dětí z Terezína. Výstavu Vždy budu žít… uvedla a přiblížila jedna z hlavních představitelek Asochecy, Ilonka Pinzón.

Následně promluvila hejtmanka (v Kolumbii Gobernadora) kraje Meta, Marcela Amaya. V duchu motta „Když budeme mluvit stejným jazykem: ano, můžeme“ jednotlivé pracovní skupiny vytvořily dokument, který specifikuje potřeby v oblasti zdraví, vzdělání a bydlení těch osob, které se musely smířit s následky násilí ozbrojených skupin. Celkem se akce zúčastnilo na 200 zástupců organizací obětí, lokálních vládních představitelů i samotných obětí.

Kolumbie jako atraktivní, nejen turistická destinace

V posledních letech zájem o Kolumbii neustále roste, čehož si všímají i mezinárodně uznávaná média. Americké periodikum The New York Times (NYT) zařadilo zemi na druhé místo v žebříčku 52 nejzajímavějších míst k návštěvě pro rok 2018. Bogota je podle NYT vibrující hlavní město, ve kterém nechybí různé kategorie hotelů a také záviděníhodná gastronomická nabídka. Návštěvníci by si navíc neměli nechat ujít například deštné pralesy Tichomořského pobřeží, nebo barevnou řeku Caňo Cristales v pohoří La Macarena. V různých částech země mohou zájemci najít kávové haciendy proměněné v luxusní hotely, ekologické rezorty na krásných osamělých místech jako je pouštní oblast poloostrova Guajira nebo poušť Tatacoa, či koloniální budovy přestavěné na lázeňská centra. Kolumbii v seznamu předběhlo pouze americké město New Orleans, naše Praha je na 39. místě.

Jeden z nejdůležitějších britských deníků The Telegraph a americká globální mediální společnost Forbes také vyzdvihují některá místa v Kolumbii. Konkrétně město Cali, kterému se přezdívá pobočka nebe, je prý druhým nejzajímavějším městem světa, kam by se člověk měl přestěhovat, zejména díky nízkým životním nákladům.

Článek publikovaný v časopise Forbes čtenáře ujišťuje, že se bezpečnostní situace v tomto hlavním městě kraje Údolí Caucy zlepšila. Forbes popisuje město Cali jako krásné místo s příjemným teplým klimatem, ve kterém naleznete impozantní palmy kolem širokých bulvárů, ulice lemované stromy a mnoho parků a zelených ploch.

Podle zmiňovaného článku může pár žít v tomto hlavním městě salsy za méně než 1000 amerických dolarů měsíčně a slušně situovaný byt si lze pořídit za přibližně 45000 dolarů. Cali v tomto srovnání předběhl pouze portugalský Lisabon.

Periodikum The Telegraph zase poukazuje na změny, kterými prošel v posledních desetiletích Medellín, hlavní město kraje Antioquia. Ostatně samotný název článku dost napoví: Jak se Medellín stal z hlavního města vražd prázdninovou destinací hipsterů. Před 25 lety patřilo toto druhé největší kolumbijské město k vůbec těm nejnebezpečnějším na světě. Tradičně mělo reputaci místa inteligentních a podnikavých lidí, nicméně právě v 80. a 90. letech minulého století tato obchodní inteligence a podnikavost proměnila Medellín v hlavního dodavatele kokainu do Spojených států.

Od té doby se však mnohé změnilo a z města je okouzlující místo milých a pracovitých lidí, které se pyšní jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na celém kontinentu. The Telegraph zároveň poukazuje na dobrou infrastrukturu a dopravní spojení, zejména v souvislosti s výstavbou Metra. Jak uvádí autor textu Stanley Stewart, město se nachází v nádherném prostředí, konkrétně ve velkém údolí mezi dvěma kordillerami And. Jedná se o velmi úrodnou oblast známou svými kávovými plantážemi i květinovými farmami, orchidejemi, rozmanitostí motýlů či příjemným podnebím. Však se také Medellínu přezdívá město věčného jara.

Uživatelé známé cestovatelské platformy TripAdvisor navíc zvolili Medellín nejlepší turistickou destinací Jižní Ameriky. Město se tak může pyšnit oceněním v kategorii Volba cestovatelů. Kabinkové lanovky, Muzeum kraje Antioquia s díly kolumbijského malíře a sochaře Fernanda Botera či zábavní park Explora patří mezi nejlépe hodnocená místa.

Zdroje: NYTimes.com, ElTiempo.com, Semana.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Město Barranquilla žije svým jedinečným karnevalem

Karnevalová sezóna je po roce opět tady a v Barranquille, hlavním městě kraje Atlántico na kolumbijském pobřeží Karibiku, začíná hlavní svátek zábavy, pestrobarevných kostýmů, jedinečných choreografií, pohybových kreací, hudby, ale také tradic, které se uchovávají po generace. Však taky tato nejdůležitější kulturní a folklórní událost kolumbijského Karibiku figuruje od roku 2003 na seznamu nehmotného dědictví Unesco. Jedná se ostatně o největší akci svého druhu v zemi a druhou největší na světě, hned po brazilském karnevalu v Rio de Janeiro. Není proto divu, že každoročně láká tisíce nejen domácích, ale i zahraničních turistů.

Předkarnevalové akce byly zahájeny již 20. ledna, nicméně ulice, náměstí a parky se roztančí v plné parádě od 10. do 13. února. V průběhu čtyř dní se koná přibližně 50 různých akcí a průvodů, ke kterým neodmyslitelně patří všemožné karibské rytmy i úchvatné choreografie. Do programu je zapojeno na 30 tisíc tanečníků, hudebníků a umělců, kteří trénují dnem i nocí, aby divákům přinesli co nejlepší podívanou.

Ještě před samotným karnevalem patřily ulice například jeden den dětem, ale taky festivalu speciálních tanců, proběhla i tzv. guacherna, což je noční karnevalový průvod za světel svíček a barevných lampionů.

V rámci čtyř karnevalových dní se hned první den koná nejočekávanější a nejsymboličtější akce, tzv. Bitva květin, tedy průvod alegorických vozů, národních i mezinárodních orchestrů, tanečních souborů a masek. Masky se vyznačují neskutečnou kreativitou místních, nechybí postavy vázané k bájným mýtům a zvykům kolumbijského Karibiku, letos ale třeba ani ty zobrazující ukázku africké fauny a flóry. Mezi ty nejznámější figury patří například obojživelné zvíře kajman, Marimonda, tedy míšenec primáta a slona, a zejména pak král Momo, legendární Bůh žertu, milovník nemilosrdné ironie a satiry, ochránce všech, kteří se chtějí bavit a oddávat se neřestem. Letos bude král Momo k vidění také v převleku života a smrti, čímž uctí tématiku tance garabato, který je scénicky založen právě na věčném boji mezi životem a smrtí, přičemž život vítězí.

V neděli ulicemi města projede Velká přehlídka tradic a folklóru, která ukáže to nejlepší z kolumbijského lidového umění, včetně tanců cumbia, mapalé či son de negro. O den později se kromě dalších průvodů masek v odpoledních hodinách rozezní Festival orchestrů v podání místních hudebníků. Karneval končí v úterý 13.2., tedy den před Popeleční středou, a patří Joselitovi a jeho pohřebnímu průvodu, který se mění v jeden velký mejdan. Podle legendy se Joselito vytratil z domova, aby si naplno užil všech karnevalových oslav a večírků. Čtvrtý den byl nalezen v bezvědomí kvůli množství vypitého alkoholu, jeho příbuzní ho však prohlásili za mrtvého. Při smutečním obřadu se však najednou probral s tím, že jen flámoval a je živý a zdravý. Joselito je tak považován za zosobnění karnevalu samotného.

Součástí oslav je také korunovace královny, která se pak zapojuje do průvodů, letos v šatech africké královny na počest dědictví potomků afrických obyvatel. Ostatně právě v tomto roce se slaví již sto let existence této důležité karnevalové postavy. Letošní královna navíc zorganizovala kampaň oslavující práci žen, které karnevalu doslova zasvětily celý život.

V různých oblastech města se dále konají další aktivity jako je setkání letanií, tedy speciální projet zaměřený na ústní tradici, nebo tančící ulice, prostor vyhrazený všem milovníkům tance.

Tradice pořádaní karnevalů na americkém kontinentu pochází od španělských a portugalských dobyvatel, vůbec první karneval zde tak proběhl před více než sto lety. Tyto náboženské zvyky se původně smísily s místními tradicemi, proto dnešní podoba slavností spojuje odkaz křesťanství s legendami původních indiánských komunit a hudbou černošských otroků. Když se přidá ještě srdečnost, vřelost a vášeň místních lidí, kteří se rádi baví a umí si hudbu i tanec náležitě užít, tak všechny návštěvníky čeká zcela jiný svět, svět, kdy všichni v převlecích i bez nich oslavují život a radost z něj.

Přehled všech akcí a podrobnější informace naleznete na oficiální stránce karnevalu: www.carnavaldebarranquilla.org.

Další zdroje: foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Obrázky dětí z Terezína na veletrhu města Villavicencio

Ve dnech 24. až 28. ledna se ve městě Villavicencio, hlavním městě kraje Meta, pořádala nejdůležitější a nejreprezentativnější výstava kolumbijského regionu zvaného východní nížiny. Tentokrát ExpoMalocas 2018, jak je událost určená zejména pro různá ekonomická a sociální odvětví nazývána, počítala i s účastí České republiky v roli čestného zahraničního hosta.

Na veletrhu zástupci českého Velvyslanectví v Kolumbii a některých významných českých firem navazovali kontakty ke spolupráci v různých oborech, v oblasti cestovního ruchu, vzdělávání i obchodu. Kromě toho Asocheca doplnila nabídku produktů a služeb o kulturní aspekt a představila výstavu Vždy budu žít obrázků dětí z koncentračního tábora Terezín. Výstavu zahájila v jedné z výstavních hal ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová, a to za účasti hejtmanky kraje Meta, paní Dr. Marcely Amaya.

ExpoMalocas nepřináší pouze platformu k posílení podnikatelských a odborových aktivit, technologické spolupráce, obchodů a výměny zkušeností, ale nabízí také řadu akcí pro celou rodinu. Během letošního ročníku 2018 se tak například pořádal gastronomický veletrh, probíhal akademický program a kraj Valle de Cauca, letošní čestný host domácí scény, připravil i taneční vystoupení, koncerty salsy a degustaci své výtečné gastronomie.

Oficiální stránka veletrhu: www.expomalocas.co.

Kolumbijský Karibik žije kulturou a uměním

Koncem ledna města Cartagena a Barranquilla na pobřeží Karibiku hostí jedny z nejdůležitějších kulturních akcí celého roku. Od 25. do 28. ledna probíhá v Cartageně již po třinácté jedinečný Hay Festival, který je zaměřený primárně na literaturu, kterou doplňují obory jako filozofie, historie, věda a hudba. Návštěvníkům se tak v průběhu čtyř dní představí více než 150 domácích i zahraničních spisovatelů a odborníků.

Zahájení festivalu se uskuteční v divadle Adolfo Mejía za účasti Roberta Pomba, ředitele jednoho z nejdůležitějších kolumbijských periodik El Tiempo, který pohovoří se španělskými hudebníky Anou Belén a Víctorem Manuelem o jejich hudební dráze.

Ostatně na programu figuruje celá řada zajímavých hostů, k těm nejvýraznějším osobnostem patří například jihoafrický spisovatel J. M. Coetzee, nositel Nobelovy ceny za literatura z roku 2003, nikaragujský spisovatel, novinář a politik Sergio Ramírez, oceněný cenou Cervantes v roce 2017, nebo uznávaný indicko-britský spisovatel Salman Rushdie. Těšit se můžete také na 39 nejlepších latinskoamerických spisovatelů mladších 40 let. Z vědců pohovoří o klimatických změnách expertka z univerzity v Cambridge, Gabrielle Walker. Nebudou chybět ani politická témata jako růst populismu, o kterém podebatuje bývalý prezident Bolívie, Jorge Quiroga.

Připraveny jsou i čtyri audiovizuální projekce, z toho dvě kolumbijské, konkrétně film Amazona od režisérky Clare Weiskopf a dokument historika a režiséra Miguela Salazara nazvaný Ciro a já (Ciro y yo), který přibližuje násilí kolumbijské historie na pozadí vzpomínek režisérova kamaráda. Dále bude k vidění dokument o literární tvorbě a film Inca o životě a smrti venezuelského šampióna boxu, zakázaný ve Venezuele na přání rodiny zesnulého boxera. Autoři těchto snímků osobně představí své filmy v rámci besedy v pátek 26. ledna dopoledne.

Pro studenty vysokých škol jsou určeny speciální akce v rámci Hay Joven, které jsou zdarma, stačí se jen předem zaregistrovat. Festival navíc není zaměřený jen na intelektuály. Naopak se snaží představit to nejlepší z literatury a to nejzajímavější z aktuálních debat nejzranitelnějším komunitám města Cartagena.

Díky velkému úspěchu u široké veřejnosti, kterému se festival těší, vznikly v minulých letech i jeho odnože v dalších městech. Od 24. do 26. ledna tak proběhnou besedy v Medellínu (kraj Antioquia), dne 24. ledna ve městě Riohacha (kraj La Guajira). Festival zároveň navšítí města jako Bogota, Manizales (kraj Caldas), ostrov San Andrés, město Buenaventura (kraj Valle de Cauca) na pobřeží Pacifiku, město Santa Marta (kraj Magdalena) na pobřeží Karibského moře a dalších 11 městeček kraje Bolívar (jehož hlavním městem je právě pořádající Cartagena). Díky novým technologiím je navíc možné sledovat festival zblízka prostřednictvím sociálních sítí, živě přes speciální webovou stránku, nebo shlédnout výběr 20 debat na streamingu.

Oficiální stránka festivalu: www.hayfestival.com.

 

Ve stejných dnech jako Hay Festival v Cartageně, tedy od 25. do 28. ledna, se o kousek východněji v městě Barranquilla koná 12. ročník Mezinárodního karnevalu umění. Ten se zaměřuje zejména na kulturu, tradice a hudbu oblasti Karibiku, mezi pozvanými hosty najdete i filmové kritiky, důležité komiky, spisovatele a karikaturisty.

Letos bude vzdána pocta hned třem osobnostem tohoto regionu. Prvním z nich je Portoričan Noro Morales, klavírita, skladatel a dirigent, který rozšířil karibskou hudbu do různých míst USA. Dále se oslaví dílo autora a interpreta hudebního žánru vallenato Alfreda Gutiérreze a režiséra Luise Ernesta Arochi, rodáka z Barranquilly.

Z jednotlivých akcí lze jmenovat například setkání nazvané Vallenata Gaba, které přiblíží oblíbené písně (právě i žánru vallenato) nejslavnějšího kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze. O humornou část programu se postará belgický akrobat a komik Bart van Dyck, britský komik Chris Lynam nebo Američan Jamie Culliton. Oblast sedmého umění budou reprezentovat mimo jiné i kolumbijští režiséři Ciro Guerra, slavný svým filmem Objetí hada (El abrazo de la serpiente), nebo Jhonny Hendrix, jehož film Candelaria získal loni ocenění na filmovém festivalu v Benátkách. Představí se i řada spisovatelů včetně výherců Hispanoamerické ceny povídek.

Oficiální stránka festivalu: fundacionlacueva.org.

Další zdroje: LaRepublica.co, LaFM.com.co, ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbie opět druhou nejšťastnější zemí světa

Podle 41. Globální roční ankety, kterou počátkem ledna publikovala agentura Gallup International, Kolumbie zůstává druhou nejšťastnější zemí v rámci 55 zkoumaných národů.

Přibližně 88 z každým 100 Kolumbijců se cítí být šťastní, přitom ve světě je to  pouze 59 lidí ze 100 dotázaných.

Tato data často mnohé překvapí vzhledem k reálným ekonomickým a sociálním problémům a také vysokým ukazatelům nerovnoměrnosti v rozdělení příjmů. Nicméně se ukazuje, že Kolumbijci i navzdory nepříznivým okolnostem neztrácejí naději a víru v úspěch a pokrok. Roli jistě hrají také kulturní faktory související s tím, že se jedná obecně o veselý národ, či související s významem kladeným na přátelství a blízké rodinné vztahy. Je potřeba také vzít v úvahu, že anketa se dotazuje na subjektivní pocity, ne na objektivní ukazatele blahobytu. Funguje tak lidové rčení: “špatným časům, dobrý obličej”, kdy místním nechybí odhodlání pokračovat dál a klidně tančí a zpívají, i když nemají pokryty ani základní potřeby.

Pro ukazatel subjektivního štěstí se na prvním místě umístily ostrovy Fidži, za Kolumbií pak následují Filipíny a dále Mexiko, Vietnam, Kazachstán, Papua Nová Guinea, Indonézie, Indie. O desáté místo se dělí Argentina s Nizozemím. Na opačném konci žebříčku skončily země jako Brazílie, Moldavsko, Řecko, Ukrajina, Irák a Írán.

Zároveň anketa zkoumala také ekonomický optimismus. Téměř polovina dotázaných obyvatel v Kolumbii vyjádřila optimistické vyhlídky v souvislosti s rokem 2018 a tedy věří, že se jejich situace v tomto roce oproti minulému roku zlepší. A to i přesto, že si třetina účastníků myslí, že tento rok bude rokem ekonomických obtíží, čímž se Kolumbie zařadila pod světový i regionální průměr. Každopádně pouze 26 procent si myslí, že tento rok bude všeobecně horší než předchozí, zbytek očekává obdobnou situaci. Kolumbijci tak v ekonomickém optimismu o 6 bodů překonali latinskoamerický průměr, o 9 bodů průměr globální.

Anketa, která zahrnovala 12 otázek, probíhala v zemích v období od října do prosince 2017 a byla provedena na vzorku 52 tisíc osob na pěti kontinentech. Konkrétně v Kolumbii bylo telefonicky vyzpovídáno 1000 osob.

Zdoje: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2.

Mezinárodní hudební festival města Cartagena

První velká kulturní událost nového roku v Kolumbii vzdává poctu světovým velikánům vážné hudby. Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart či Ludwig van Beethoven jsou hudební géniové, jejichž kariéra vrcholila na přelomu 18. a 19. století, tedy v období tzv. osvícenství. A 12. ročník Mezinárodního hudebního festivalu města Cartagena, který se koná od 5. do 16. ledna, se věnuje právě těmto skladatelům a období, které odborníci nazývají klasicismus. Jedná se tedy o období mezi léty 1770 a 1815, kdy se hudba vyznačovala jasností, symetrií, rovnováhou a precizností i v interpretaci hudby, která nedává prostor pro improvizaci, vše je přesně určeno.

Festival představí široký repertoár různých hudebních žánrů, ať už jde o symfonie, koncerty, kvarteta, tria, duety, recitály, opery či sakrální hudbu. Po zahajovacím koncertu a dni, který patřil průkopnickým dílům klasického období, má každý ze tří skladatelů vyhrazený svůj den, kdy se hrají jejich nejslavnější díla. V dopoledních hodinách se návštěvníci mohou těšit na sonáty, v odpoledních a večerních hodinách na symfonie. Postupně tak 7. leden patřil Beethovenovi, 8. leden Mozartovi a 9. leden Haydnovi.

Připravena jsou jak díla často hraná a známá jako je Requiem nebo Symfonie č. 40 od Mozarta, či Klavírní sonáta č. 14, zvaná Sonáta měsíčního svitu, od Beethovena, ale také méně známé, avšak neméně důležité, skladby jako jsou sonáty pro čelo a klavír od Beethovena. Následně si milovníci vážné hudby budou moci poslechnout koncerty komorové hudby, sakrální skladby nebo recitál nejslavnějších Mozartových oper. Celkem festival nabídne 43 koncertů v podání 250 umělců na 13 různých místech města. Přitom 14 z těchto koncertů bude zdarma.

Co se týká pozvaných hostů, do Cartageny zavítal Münchester Kammerorchester, tedy orchestr, který již 60 let interpretuje celý repertoár skladatelů klasického období, dále Kölner Akademie, sbor s orchestrem a 4 sólisty, nebo také pianista Rudolf Buchbinder, čestný člen Vídeňského filharmonického orchestru, pyšnící se více než 50 let dlouhou profesní trajektorií, a pianisté nové generace jako jsou Martin Stadfeld nebo Aaron Pilsan. Nechybí ale ani prostor pro zástupce latinskoamerické scény, kteří interpretují nejen evropské klasiky, ale zahrají také skladby spojené s Kolumbií i jednotlivými regiony.

Mezi nimi vyniká zejména brazilský pianista Nelson Freire, jeden z nejuznávanějších hudebníků současnosti. Zájemci si mohou poslechnout také hudebníky z Mexika a samozřejmě i domácí interprety, jako je Mládežnický filharmonický orchestr Kolumbie, violončelista Santiago Caňón či pianistky Teresita Gómez a Blanca Uribe.

V rámci doprovodného programu italský muzikolog a skladatel Giovanni Bietti během konferencí vysvětlí základní koncepty klasického období, ale také přiblíží tři zmiňované skladatele a žánr opery. Akademická nabídka zahrnuje i besedy o vývoji koncertních síní, vysílání klasické hudby v rádiu, nebo téma nazvané Pocta kolumbijským legendám, při kterém domácí umělkyně podebatují o svém životě i přítomnosti klasických prvků v hudbě kolumbijských skladatelů. Zahraniční i místní interpreti navíc poskytnou pedagogické hodiny určené pro přibližně 500 mladých kolumbijských talentů, nebo workshopy týkající se opravy hudebních nástrojů.

Celý program naleznete na stránkách festivalu: www.cartagenamusicfestival.com.

Další zdroje: Semana.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

První dny nového roku v duchu tradičního karnevalu v městečku Pasto i dalších akcí

Počátek nového roku je v Kolumbii spojen především s karnevalem Černých a Bílých, který se každoročně slaví ve dnech 2. až 7. ledna v jihokolumbijském městečku Pasto. Tradice, která od roku 2009 figuruje i na seznamu nehmotného dědictví Unesco, se však v posledních letech rozšířila i do dalších míst kraje Nariňo.

Již od konce prosince probíhají ve městě před-karnevalové akce. Samotné slavnosti pak mají svůj pevný program. První den (2.1.) starosta města oficiálně zahajuje karneval a probíhá obětní obřad na počest patronky města, panenky Mercedes. Následně mají prostor vyhrazený děti a jejich vlastní průvod Carnavalito. Později se koná ještě Průvod kolonií, v rámci kterého místní ukazují své tradice, legendy, zvyky a kulturu. Návštěvníci se mohou dále těšit na festival humoru a venkovské hudby, či setkání hudebníků známé jako Rockarnaval.

Třetí leden patří unikátním choreografiím průvodu andských tanečních skupin, kterému se říká Zpěv Zemi. O den později (4.1.) přijíždí do Pasta rodina Castaňedových v rámci dobového průvodu s kostýmy.

Den černých přichází na řadu 5. ledna. Odkazuje na jediný volný den, který měli otroci od svých španělských pánů k dispozici. Černošská komunita v daný den pořádala velkou akci, aby si připomněla své zvyky i původ. Běloši však o takovou zábavu nechtěli přijít a proto si nabarvili obličej černou barvou a do oslav se zapojili. Dodnes se tak v tento den všichni barví kosmetickou černí a veselí se společně. Dokonce královna karnevalů projíždí městem v průvodu, rozdává černou barvu a zve přihlížející, aby se k zábavě přidali.

Šestého ledna pak dostávají prostor Bílí a hlavní průvod. Návštěvníci si tak na tvář i po těle roztírají nejčastěji bílý zásyp, případně mouku nebo krémy a přihlíží jedinečnému průvodu masek, hudebních kapel, alegorických vozů a tanečních souborů. Poslední den slavností (7.1.) dostávají prostor tradice obyvatel zdejšího venkova a místní gastronomické speciality včetně tradičního morčete (zvané cuy), jehož příprava se zakládá na správném nasolení a dochucení česnekem a cibulí.

Festival má své kořeny v dávných indiánských rituálech, kdy místní zemědělské komunity uctívaly tancem a modlitbami božstvo Měsíce. Svátky byly následně v 17. století španělskou koloniální vládou zakázány a obnoveny až v roce 1834.

K původním zvykům se postupně přidaly i prvky španělských a afrických slavností, takže karneval je zároveň ukázkou mírového a přátelského soužití původních obyvatel i přistěhovalců.

Město Pasto se nachází téměř 800 km od Bogoty a cesta pozemní dopravou může zabrat i více než dvacet hodin. Je však možné využít letecké dopravy, takže si tuto světoznámou a jednu z nejautentičtějších akcí celého regionu nenechají ujít tisíce nejen kolumbijských, ale i zahraničních turistů.

Dobrodruzi, kteří touží po netradičních zážitcích spojených s původními rituály různých indiánských kmenů, mohou navštívit také jednu z nejhezčích pláží kolumbijského pobřeží Pacifiku nedaleko města Buenaventura, známou jako La Barra. Ve dnech 5. a 6. ledna lidé z této oblasti prochází pláží s pochodněmi v rukou a tančí za rytmu bubnů a zpěvu, aby poděkovali za to, že si moře neodneslo jejich domy. Po ukončení plážového průvodu se zapálí oheň a oslavy pokračují až do ranních hodin. Jedí se smažené ryby a pije se tzv. biche (alkoholický fermentovaný nápoj z cukrové třtiny). Místní ženy vyprávějí historky o svých tradičních jídlech, rituálech, domovech a způsobu života. Z Buenaventury se na místo dostanete lodí. Je možné se také domluvit s nějakým místním průvodcem a poznat zdejší pláže, mangrovníky a ekologické stezky.

První dny nového roku, od 1. do 6. ledna, stojí za to zavítat take do černošské osady San Basilio de Palenque, v kraji Bolívar na severním (Karibském) pobřeží Kolumbie. Jedná se o velké setkání všech členů vesnice, tedy i těch, kteří komunitu opustili, ale v prvních lednových dnech se vrací na návštěvu, aby si připomněli kulturní a historické africké dědictví. Zároveň přichází i řada turistů, kteří přijíždí z Cartageny, odkud je to přibižně hodinu cesty. Ještě před zahájením těchto svátků integrace vás místní turističtí průvodci rádi provedou po vesnici. Můžete například ochutnat typické zdejší dobroty, nebo se dozvědět více o místní kultuře, tradiční medicíně i hudebních žánrech.

Zdroje: CarnavalDePasto.org, Sostenibilidad.semana.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.