{"id":10395,"date":"2021-05-20T10:59:17","date_gmt":"2021-05-20T08:59:17","guid":{"rendered":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/?p=10395"},"modified":"2021-06-08T06:24:57","modified_gmt":"2021-06-08T04:24:57","slug":"kolumbie-slavi-mesic-africkeho-dedictvi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/2021\/05\/kolumbie-slavi-mesic-africkeho-dedictvi\/","title":{"rendered":"Kolumbie slav\u00ed m\u011bs\u00edc africk\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed"},"content":{"rendered":"<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"wp-image-10400 alignright\" src=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/afro1.png\" alt=\"\" width=\"320\" height=\"295\" srcset=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/afro1.png 450w, https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/afro1-300x277.png 300w\" sizes=\"(max-width: 320px) 100vw, 320px\" \/>Kv\u011bten tradi\u010dn\u011b pat\u0159\u00ed kultu\u0159e potomk\u016f africk\u00fdch otrok\u016f na kolumbijsk\u00e9m \u00fazem\u00ed. Dne 21. kv\u011btna 1851 byl toti\u017e podeps\u00e1n dekret, kter\u00fd definitivn\u011b ukon\u010dil otroctv\u00ed v zemi. M\u00edstn\u00ed Ministerstvo kultury proto i letos p\u0159ipravilo zaj\u00edmav\u00fd program, kter\u00fd m\u00e1 navzdory prob\u00edhaj\u00edc\u00ed pandemii koronaviru a neutichaj\u00edc\u00edm soci\u00e1ln\u00edm protest\u016fm p\u0159ipomenout odkaz potomk\u016f Afri\u010dan\u016f v Kolumbii, jejich tradice, zvyky, ale tak\u00e9 historii, boje za sv\u00e1 pr\u00e1va, aktu\u00e1ln\u00ed probl\u00e9my a realitu, ve kter\u00e9 dnes tyto komunity \u017eij\u00ed. Akce maj\u00ed pouk\u00e1zat i na p\u0159\u00ednos afrokolumbijsk\u00e9 populace p\u0159i utv\u00e1\u0159en\u00ed kolumbijsk\u00e9ho n\u00e1roda a podpo\u0159it ocen\u011bn\u00ed kulturn\u00ed rozmanitosti zem\u011b.<\/p>\n<p>Vzhledem k situaci se tak jako loni kulturn\u00ed nab\u00eddka p\u0159esunula do digit\u00e1ln\u00edho a r\u00e1diov\u00e9ho prostoru. Nechyb\u00ed hudba, audiovizu\u00e1ln\u00ed um\u011bn\u00ed, poezie ani tanec. Spu\u0161t\u011bn bude tak\u00e9 program <em>Rok svobody<\/em> v souvislosti s uplynut\u00edm 170 let od ji\u017e d\u0159\u00edve zm\u00edn\u011bn\u00e9ho zru\u0161en\u00ed otroctv\u00ed. Odstartuje pr\u00e1v\u011b v p\u00e1tek 21. kv\u011btna hudebn\u00edm vystoupen\u00edm p\u0159en\u00e1\u0161en\u00fdm p\u0159es soci\u00e1ln\u00ed s\u00edt\u011b i televiz\u00ed. Skupina Palenquera Monasita Ri Palenge zazp\u00edv\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed hymnu v jazyce komunity <em>palenqueros<\/em>. A soubor Opera Maaf\u00e1, spadaj\u00edc\u00ed pod hudebn\u00ed \u0161kolu univerzity Univalle, zahraje volnou verzi o cest\u011b, kterou popisuje zn\u00e1m\u00fd afrokolumbijsk\u00fd spisovatel Manuel Zapata Olivella ve sv\u00e9m nejslavn\u011bj\u0161\u00edm rom\u00e1nu <em>Chang\u00f3, El gran putas<\/em>. V\u00fdznamn\u00fd jayzkov\u011bdn\u00fd institut Caro y Cuervo pak v p\u00e1tek 21. kv\u011btna po\u0159\u00e1d\u00e1 \u010dten\u00e1\u0159sk\u00fd klub nazvan\u00fd <em>T\u0159i afrokolumbij\u0161t\u00ed b\u00e1sn\u00edci<\/em>, kter\u00fdmi jsou Jorge Artel, Calendario Obeso a pr\u00e1v\u011b Manuel Zapata Olivella.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignleft wp-image-10402\" src=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/afro2.png\" alt=\"\" width=\"350\" height=\"299\" srcset=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/afro2.png 531w, https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/afro2-300x256.png 300w\" sizes=\"(max-width: 350px) 100vw, 350px\" \/>Na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch dostanou prostor audiovizu\u00e1ln\u00ed a zvukov\u00e9 pr\u00e1ce, platforma Retina Latina pak nab\u00eddne speci\u00e1ln\u00ed filmov\u00fd program. Prvn\u00edm z uveden\u00fdch sn\u00edmk\u016f je dokument <em>Matachind\u00e9<\/em> z roku 2014, kter\u00fd vypr\u00e1v\u00ed o vesni\u010dce Juntas de Yurumangu\u00ed v kraji Choc\u00f3. Pr\u00e1v\u011b tam se ka\u017edoro\u010dn\u011b slav\u00ed velikono\u010dn\u00ed svat\u00fd t\u00fdden daleko od n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch autorit a tedy netradi\u010dn\u011b, s autonomi\u00ed v n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch praktik\u00e1ch. Divadlo Teatro Col\u00f3n p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed na konci m\u011bs\u00edce rappov\u00fd koncert na oslavu 10 let existence hudebn\u00ed skupiny Kombilesa Mi, kter\u00e1 spojuje m\u011bstsk\u00fd rap s tradi\u010dn\u00edmi africk\u00fdmi rytmy a jazykem komunity <em>palenqueros<\/em>. K afro komunit\u00e1m v zemi neodmysliteln\u011b pat\u0159\u00ed tak\u00e9 tanec. Dne 28. kv\u011btna bude zah\u00e1jen vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed kurz s etnoedukativn\u00edm zam\u011b\u0159en\u00edm, ur\u010den\u00fd pro kraje s nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edtomnost\u00ed afrokolumbijsk\u00fdch komunit. Jedn\u00e1 se o kraje \u00dadol\u00ed Caucy, Caquet\u00e1, Nari\u0148o, Guaviare a Bol\u00edvar.<\/p>\n<p>Na speci\u00e1ln\u00ed kulturn\u00ed slavnosti pak poz\u00fdvaj\u00ed v\u0161echny z\u00e1jemce obyvatel\u00e9 vesni\u010dky San Basilio de Palenque. Pr\u00e1v\u011b tam, na \u00fapat\u00ed poho\u0159\u00ed Montes de Mar\u00eda v kraji Bol\u00edvar na severu zem\u011b, m\u016f\u017eete poznat jedine\u010dnou kulturu a tradice potomk\u016f p\u016fvodn\u00edch africk\u00fdch otrok\u016f. Ostan\u011b v\u00fdraz <em>palenque<\/em> p\u016fvodn\u011b ozna\u010doval opevn\u011bn\u00e9 komunity zalo\u017een\u00e9 uprchl\u00fdmi otroky v pr\u016fb\u011bhu 16. a 17. stolet\u00ed. Otroci v tam\u011bj\u0161\u00edch prales\u00edch a mok\u0159adech na\u0161li ide\u00e1ln\u00ed \u00fato\u010di\u0161t\u011b p\u0159ed sv\u00fdmi pron\u00e1sledovateli. Dodnes se zachovalo pouze San Basilio, p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed prvn\u00ed svobodn\u00e9 m\u011bste\u010dko v Latinsk\u00e9 Americe. M\u00edsto bylo dlouho izolovan\u00e9, proto nyn\u00ed pod\u00e1v\u00e1 o to lep\u0161\u00ed sv\u011bdectv\u00ed o africk\u00e9m kulturn\u00edm bohatstv\u00ed na kontinentu. Tento kulturn\u00ed prostor dokonce tvo\u0159\u00ed sou\u010d\u00e1st nehmotn\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed lidstva pod z\u00e1\u0161titou Unesco.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright wp-image-10404\" src=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/afro3.png\" alt=\"\" width=\"350\" height=\"301\" srcset=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/afro3.png 416w, https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/afro3-300x258.png 300w\" sizes=\"(max-width: 350px) 100vw, 350px\" \/>V r\u00e1mci slavnost\u00ed mohou n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci poznat prad\u00e1vn\u00e9 tradice a zvyky, typick\u00e1 j\u00eddla a sladkosti, kulturn\u00ed vyj\u00e1d\u0159en\u00ed, um\u011bleck\u00e9 p\u0159edm\u011bty, afro dopl\u0148ky, ale t\u0159eba tak\u00e9 tradi\u010dn\u00ed medic\u00ednu, afro \u00fa\u010desy, cop\u00e1nky a dal\u0161\u00ed symboly kr\u00e1sy. Ji\u017e p\u0159ed p\u00e1r m\u011bs\u00edci nav\u00edc m\u00edstn\u00ed zah\u00e1jili strategii nazvanou <em>Objev Palenque<\/em>, kdy se zam\u011b\u0159ili na propagaci sv\u00e9 kultury i digit\u00e1ln\u00ed formou. V p\u00e1tek 21. kv\u011btna se na Youtube bude v p\u0159\u00edm\u00e9m p\u0159enosu va\u0159it, o t\u00fdden pozd\u011bji se z\u00e1jemci mohou nau\u010dit zapl\u00e9tat cop\u00e1nky a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den se zapojit do debaty o etnick\u00e9m a komunit\u00e1rn\u00edm cestovn\u00edm ruchu v oblasti. \u00da\u010dast na t\u011bchto akc\u00edch je zdarma, jen je pot\u0159eba se p\u0159edem zaregistrovat (<a href=\"https:\/\/www.descubrepalenque.com\/\">zde<\/a>).<\/p>\n<p>Organiz\u00e1to\u0159i p\u0159ipom\u00ednkov\u00fdch akc\u00ed z\u00e1rove\u0148 vyz\u00fdvaj\u00ed st\u00e1tn\u00ed i nevl\u00e1dn\u00ed organizace a instituce, ale tak\u00e9 \u0161irokou ve\u0159ejnost, aby se zapojili do spoluvytv\u00e1\u0159en\u00ed t\u011bchto prostor\u016f pro reflexi a debaty o p\u0159\u00ednosu Afrokolumbijc\u016f.\u00a0Ofici\u00e1ln\u011b byla kulturn\u00ed rozmanitost v Kolumbii uzn\u00e1na v r\u00e1mci sou\u010dasn\u00e9 \u00dastavy, kter\u00e1 vstoupila v platnost v roce 1991. Od roku 2001 se pravideln\u011b slav\u00ed N\u00e1rodn\u00ed den afrokolumbijsk\u00e9 populace a od roku 2011 i m\u011bs\u00edc africk\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed.<\/p>\n<p>Zdroje: <a href=\"https:\/\/mundonoticias.com.co\/feria-cultural-del-saber-hacer-palenquero-en-el-mes-de-la-herencia-africana\/\">MundoNoticias.com.co<\/a>, <a href=\"https:\/\/www.eluniversal.com.co\/cultural\/se-conmemora-la-herencia-africana-AI4648165\">ElUniversal.com.co<\/a>. <a href=\"https:\/\/periodicoviaje.com\/tendencias\/cultura\/las-palenqueras-de-colombia-de-la-esclavitud-a-la-libertad\/\">Foto 1<\/a>, <a href=\"https:\/\/www.infobae.com\/america\/colombia\/2021\/05\/20\/asi-se-celebrara-este-jueves-el-dia-de-la-afrocolombianidad-en-bogota-inscribase-para-participar\/\">foto 2<\/a>, <a href=\"https:\/\/www.tripadvisor.es\/LocationPhotoDirectLink-g2310770-i252425042-San_Basilio_De_Palenque_Bolivar_Department.html\">foto 3<\/a>.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Kv\u011bten tradi\u010dn\u011b pat\u0159\u00ed kultu\u0159e potomk\u016f africk\u00fdch otrok\u016f na kolumbijsk\u00e9m \u00fazem\u00ed. Dne 21. kv\u011btna 1851 byl toti\u017e podeps\u00e1n dekret, kter\u00fd definitivn\u011b ukon\u010dil otroctv\u00ed v zemi. M\u00edstn\u00ed Ministerstvo kultury proto i letos p\u0159ipravilo zaj\u00edmav\u00fd program, kter\u00fd m\u00e1 navzdory prob\u00edhaj\u00edc\u00ed pandemii koronaviru a neutichaj\u00edc\u00edm soci\u00e1ln\u00edm protest\u016fm p\u0159ipomenout odkaz potomk\u016f Afri\u010dan\u016f v Kolumbii, jejich tradice, zvyky, ale tak\u00e9 historii,&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[9,4,6,15],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10395"}],"collection":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10395"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10395\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":10406,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10395\/revisions\/10406"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10395"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10395"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10395"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}