{"id":7550,"date":"2018-07-09T15:55:51","date_gmt":"2018-07-09T13:55:51","guid":{"rendered":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/?p=7550"},"modified":"2018-07-10T18:44:17","modified_gmt":"2018-07-10T16:44:17","slug":"kolumbijsky-narodni-park-chiribiquete-seznam-dedictvi-unesco","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/2018\/07\/kolumbijsky-narodni-park-chiribiquete-seznam-dedictvi-unesco\/","title":{"rendered":"Kolumbijsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed park Chiribiquete nov\u011b na seznamu Unesco"},"content":{"rendered":"<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright wp-image-7557\" src=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi2.png\" alt=\"\" width=\"350\" height=\"290\" srcset=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi2.png 573w, https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi2-300x249.png 300w\" sizes=\"(max-width: 350px) 100vw, 350px\" \/>Seznam sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed Unesco se na p\u0159elomu \u010dervna a \u010dervence rozrostl o 19 nov\u00fdch polo\u017eek z cel\u00e9ho sv\u011bta. A i Kolumbie se py\u0161n\u00ed nov\u00fdm z\u00e1pisem, kter\u00fdm je <strong>N\u00e1rodn\u00ed park Serran\u00eda de Chiribiquete<\/strong> <strong>\u2013<\/strong> <em><strong>Dlouh\u00fd d\u016fm jagu\u00e1ra<\/strong><\/em>, rozkl\u00e1daj\u00edc\u00ed se na severoz\u00e1pad\u011b kolumbijsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Amazonie, na pomez\u00ed kolumbijsk\u00fdch kraj\u016f Guaviare a Caquet\u00e1.<\/p>\n<p>Chiribiquete je nejv\u011bt\u0161\u00ed chr\u00e1n\u011bnou p\u0159\u00edrodn\u00ed oblast\u00ed v zemi a z\u00e1rove\u0148 nejv\u011bt\u0161\u00edm tropick\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm parkem kontinentu v\u016fbec pot\u00e9, co kolumbijsk\u00fd prezident Juan Manuel Santos podepsal jeho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed o 1,5 milionu hektar\u016f. Z p\u016fvodn\u00edch 2,7 milionu hektar\u016f tak rozloha vzrostla na 4,2 milionu hektar\u016f.<\/p>\n<p>Krom\u011b obrovsk\u00e9 rozlohy, neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 biodiverzity, \u0159ek a hor se \u00fazem\u00ed vyzna\u010duje tak\u00e9 jedine\u010dn\u00fdmi n\u00e1st\u011bnn\u00fdmi malbami d\u00e1vn\u00fdch civilizac\u00ed.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignleft wp-image-7558\" src=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi1.png\" alt=\"\" width=\"300\" height=\"396\" srcset=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi1.png 411w, https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi1-227x300.png 227w\" sizes=\"(max-width: 300px) 100vw, 300px\" \/><\/p>\n<p>Pr\u00e1v\u011b d\u00edky t\u011bmto n\u00e1lez\u016fm prohl\u00e1silo kolumbijsk\u00e9 ministerstvo kultury v kv\u011btnu 2018 park za chr\u00e1n\u011bnou archeologickou oblast. Od po\u010d\u00e1tku \u010dervence nav\u00edc tedy \u00fazem\u00ed figuruje i na seznamu Unesco v kategorii sm\u00ed\u0161en\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed, proto\u017ee je pro lidstvo v\u00fdjime\u010dn\u00e9 jak z hlediska p\u0159\u00edrodn\u00edho, tak kulturn\u00edho bohatstv\u00ed.<\/p>\n<p>Typick\u00e9 strm\u00e9 p\u00edskovcov\u00e9 stolov\u00e9 hory, zvan\u00e9 <em><strong>tepuyes<\/strong><\/em>, indi\u00e1ni naz\u00fdvali <em>stoly Boh\u016f<\/em>. Na st\u011bn\u00e1ch t\u011bchto skalnat\u00fdch \u00fatvar\u016f se nach\u00e1z\u00ed p\u0159es 70 tis\u00edc maleb star\u00fdch nejm\u00e9n\u011b 12 tis\u00edc, ale a\u017e 20 tis\u00edc let, kter\u00e9 experti ozna\u010duj\u00ed za jedno z nejv\u011bt\u0161\u00edch kulturn\u00edch d\u011bdictv\u00ed zem\u011b a nejstar\u0161\u00ed jeskynn\u00ed malby kontinentu. V\u00fdjevy jsou namalov\u00e1ny barvou z miner\u00e1lu bohat\u00e9ho na mangan a neobsahuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd organick\u00fd materi\u00e1l, proto je t\u011b\u017ek\u00e9 ur\u010dit jejich konkr\u00e9tn\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n<p>Oran\u017eov\u00e9 kresby, kter\u00e9 jsou mnohdy um\u00edst\u011bny uprost\u0159ed st\u011bn velk\u00fdch 600 a\u017e 700 metr\u016f, b\u00fdvaj\u00ed ozna\u010dov\u00e1ny za Sixt\u00ednskou kapli Amazonie. Zobrazuj\u00ed loveck\u00e9 sc\u00e9ny, tance, boje, porody, n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 ob\u0159ady d\u00e1vn\u00fdch obyvatel Amazonie, ale tak\u00e9 mytologick\u00e1 zv\u00ed\u0159ata jako je jagu\u00e1r, m\u00edstn\u00ed symbol moci a plodnosti, anakondy \u010di \u017eelvy.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright wp-image-7559\" src=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi3.png\" alt=\"\" width=\"340\" height=\"308\" srcset=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi3.png 380w, https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi3-300x272.png 300w\" sizes=\"(max-width: 340px) 100vw, 340px\" \/><\/p>\n<p>V labyrintech skalnat\u00fdch formac\u00ed po stalet\u00ed \u017eili p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci ob\u00e1van\u00e9ho indi\u00e1nsk\u00e9ho kmene <em>karijona<\/em>, vysoc\u00ed, dob\u0159e stav\u011bn\u00ed bojovn\u00edci a kanibalov\u00e9. Chiribiquete pro n\u011b bylo centrem sv\u011bta, uct\u00edvali tuto oblast a v\u011bnovali tedy hodn\u011b \u010dasu kresb\u00e1m na zdej\u0161\u00ed sk\u00e1ly. Ostatn\u011b i n\u00e1zev Chiribiquete poch\u00e1z\u00ed od tohoto kmene, v jazyce <em>karijona<\/em> znamen\u00e1 <em>hora, kde se kresl\u00ed<\/em>. Podle sou\u010dasn\u00fdch teori\u00ed posledn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci kmene zahynuli v d\u016fsledku t\u011b\u017eby kau\u010duku a nemoc\u00ed na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. Dnes pat\u0159\u00ed k indi\u00e1nsk\u00fdm kmen\u016fm \u017eij\u00edc\u00edm v okol\u00ed r\u016fzn\u00e9 komunity lingvistick\u00e9 rodiny <em>tukano<\/em>, kte\u0159\u00ed sami sebe pova\u017euj\u00ed za <em>syny jagu\u00e1ra z Yurupar\u00ed<\/em>.<\/p>\n<p>Kresby sice byly objeveny ji\u017e na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed, ale kolumbij\u0161t\u00ed archeologov\u00e9 za\u010dali re\u00e1ln\u011b zkoumat toto prastar\u00e9 skaln\u00ed um\u011bn\u00ed teprve ned\u00e1vno. D\u0159\u00edve byla toti\u017e oblast nedostupn\u00e1 kv\u016fli st\u0159et\u016fm mezi vl\u00e1dn\u00edmi jednotkami a levicov\u00fdmi povstalci z Farc. I p\u0159es uzav\u0159en\u00ed m\u00edru s povstalci nen\u00ed ani dnes oblast zcela bez rizika, jeliko\u017e pobl\u00ed\u017e operuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 krimin\u00e1ln\u00ed ozbrojen\u00e9 skupiny obchoduj\u00edc\u00ed s kokainem. Dodnes tak z\u016fst\u00e1v\u00e1 tato oblast z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti neprozkouman\u00e1, nav\u0161t\u00edven\u00e1 jen n\u011bkter\u00fdmi odborn\u00edky \u010di dobrodruhy. Helikopt\u00e9rou je to toti\u017e minim\u00e1ln\u011b hodina cesty z m\u011bste\u010dka San Jos\u00e9 del Guaviare, kde se nach\u00e1z\u00ed nejbli\u017e\u0161\u00ed leti\u0161t\u011b, nav\u00edc takov\u00e1 cesta nevyjde zrovna levn\u011b.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignleft wp-image-7562\" src=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi4.png\" alt=\"\" width=\"360\" height=\"294\" srcset=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi4.png 445w, https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2018\/07\/chiribi4-300x245.png 300w\" sizes=\"(max-width: 360px) 100vw, 360px\" \/>N\u00e1rodn\u00ed park je z\u00e1rove\u0148 m\u00edstem ohromn\u00e9 biodiversity, zahrnuje hned \u010dty\u0159i r\u016fzn\u00e9 ekosyst\u00e9my \u2013 od amaz\u00f3nsk\u00fdch n\u00ed\u017ein, p\u0159es oblast \u0159eky Orinoco a Guayanskou vyso\u010dinu a\u017e po v\u00fdchodn\u00ed poho\u0159\u00ed And. Stromy zde dosahuj\u00ed v\u00fd\u0161ky a\u017e 20 metr\u016f, d\u0159\u00edve zm\u00edn\u011bn\u00e9 skalnat\u00e9 hory se ty\u010d\u00ed a\u017e do v\u00fd\u0161ky 800 metr\u016f. V m\u00edstn\u00edch tropick\u00fdch les\u00edch nach\u00e1z\u00ed \u00fato\u010di\u0161t\u011b \u0159ada ohro\u017een\u00fdch druh\u016f, nap\u0159\u00edklad jagu\u00e1r, tap\u00ed\u0159i \u010di \u0159\u00ed\u010dn\u00ed r\u016f\u017eov\u00ed delf\u00edni. Celou oblast\u00ed prot\u00e9kaj\u00ed \u0159eky r\u016fzn\u00fdch barev: b\u011blav\u00e9, kter\u00e9 se rod\u00ed ve v\u00fdchodn\u00edm poho\u0159\u00ed, \u010dern\u00e9 z \u00fatrob pralesa \u010di na\u010dervenal\u00e9 d\u00edky r\u016fzn\u00fdm l\u00e1tk\u00e1m. Ofici\u00e1ln\u00ed potvrzen\u00ed v\u00fdznamu tohoto \u00fazem\u00ed pro lidstvo by m\u011blo zabr\u00e1nit jeho ohro\u017een\u00ed ileg\u00e1ln\u00ed t\u011b\u017ebou d\u0159eva, odles\u0148ov\u00e1n\u00edm, zem\u011bd\u011blskou aktivitou \u010di v\u00fdstavbou infrastruktury, se kter\u00fdmi se pot\u00fdk\u00e1 cel\u00fd kraj Guaviare i amaz\u00f3nsk\u00e1 \u010d\u00e1st Kolumbie obecn\u011b.<\/p>\n<p>Zdroje: <a href=\"http:\/\/especiales.semana.com\/deforestacion\/chiribiquete.html\">Especiales.semana.com<\/a>, <a href=\"https:\/\/www.novinky.cz\/cestovani\/477221-techto-19-mist-pridalo-unesco-na-svuj-seznam-svetoveho-dedictvi.html\">Novinky.cz<\/a>, <a href=\"https:\/\/cestovani.idnes.cz\/chiribiquete-kolumbie-skalni-kresby-archeologie-f6t-\/kolem-sveta.aspx?c=A180618_153520_kolem-sveta_hig\">Cestovani.idnes.cz<\/a>. <a href=\"https:\/\/www.elheraldo.co\/colombia\/la-riqueza-de-chiribiquete-patrimonio-mundial-para-la-unesco-513404\">Foto 1<\/a>, <a href=\"http:\/\/especiales.semana.com\/deforestacion\/chiribiquete.html\">foto 2<\/a>, <a href=\"https:\/\/www.semana.com\/nacion\/articulo\/el-arte-rupestre-escondido-en-el-parque-de-chiribiquete\/354753\">foto 3<\/a>, <a href=\"http:\/\/www.vanguardia.com\/colombia\/231866-parque-de-la-serrania-de-chiribiquete-es-declarado-patrimonio-de-la-humanidad\">foto 4<\/a>.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Seznam sv\u011btov\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed Unesco se na p\u0159elomu \u010dervna a \u010dervence rozrostl o 19 nov\u00fdch polo\u017eek z cel\u00e9ho sv\u011bta. A i Kolumbie se py\u0161n\u00ed nov\u00fdm z\u00e1pisem, kter\u00fdm je N\u00e1rodn\u00ed park Serran\u00eda de Chiribiquete \u2013 Dlouh\u00fd d\u016fm jagu\u00e1ra, rozkl\u00e1daj\u00edc\u00ed se na severoz\u00e1pad\u011b kolumbijsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Amazonie, na pomez\u00ed kolumbijsk\u00fdch kraj\u016f Guaviare a Caquet\u00e1. Chiribiquete je nejv\u011bt\u0161\u00ed chr\u00e1n\u011bnou p\u0159\u00edrodn\u00ed&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[4,6,15],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7550"}],"collection":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7550"}],"version-history":[{"count":16,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7550\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7588,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7550\/revisions\/7588"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7550"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7550"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7550"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}