{"id":8246,"date":"2019-04-23T10:27:18","date_gmt":"2019-04-23T08:27:18","guid":{"rendered":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/?p=8246"},"modified":"2019-05-05T03:55:06","modified_gmt":"2019-05-05T01:55:06","slug":"ceska-spisovatelka-tereza-bouckova-na-kniznim-veletrhu-v-bogote","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/2019\/04\/ceska-spisovatelka-tereza-bouckova-na-kniznim-veletrhu-v-bogote\/","title":{"rendered":"\u010cesk\u00e1 spisovatelka Tereza Bou\u010dkov\u00e1 na kni\u017en\u00edm veletrhu v Bogot\u011b"},"content":{"rendered":"

Nov\u00e9ho ro\u010dn\u00edku Mezin\u00e1rodn\u00edho kni\u017en\u00edho veletrhu Bogoty<\/a> (FILBo), kter\u00fd letos prob\u00edh\u00e1 v hlavn\u00edm kolumbijsk\u00e9m m\u011bst\u011b od 25. dubna do 6. kv\u011btna<\/strong>, se z\u00fa\u010dastn\u00ed tak\u00e9 \u010desk\u00e1 spisovatelka Tereza Bou\u010dkov\u00e1. B\u011bhem jej\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy Kolumbie ji doprovod\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e1 p\u0159ekladatelka Elena Buixaderas.<\/p>\n

\"\"Tereza s Elenou str\u00e1v\u00ed v Kolumbii jen n\u011bkolik dn\u00ed a budou m\u00edt tedy dost nabit\u00fd program. V r\u00e1mci kni\u017en\u00edho veletrhu ve \u010dtvrtek 25. dubna od 17 hodin ve Velk\u00e9m s\u00e1le Ecopetrol<\/strong> (S\u00e1l FILBo D) prob\u011bhne debata na t\u00e9ma Co se d\u011bje po ne\u00fasp\u011bchu? Kam sm\u011b\u0159uje \u017eivot?<\/em><\/strong> Tereza Bou\u010dkov\u00e1 zde pohovo\u0159\u00ed s kolumbijsk\u00fdm spisovatelem jm\u00e9nem N\u00e9stor Bautista o bodech zvratu jako spou\u0161t\u011bc\u00edch ud\u00e1lostech v liter\u00e1rn\u00ed fikci. V sobotu 27. dubna<\/strong> se Tereza Bou\u010dkov\u00e1 a Elena Buixaderas pod\u011bl\u00ed o sv\u00e9 n\u00e1zory na aktu\u00e1ln\u00ed \u010deskou literaturu a to od 15 hodin v knihkupectv\u00ed Librer\u00eda Santo y Se\u0148a<\/strong>.<\/p>\n

Na veletrhu Tereza Bou\u010dkov\u00e1 p\u0159edstav\u00ed dv\u011b knihy – Rok kohouta<\/strong><\/em> a Antologii sou\u010dasn\u00e9 \u010desk\u00e9 pov\u00eddky<\/strong><\/em>. D\u00edky spolupr\u00e1ci s nakladatelstv\u00edm Jhon Naranjo a podpo\u0159e Velvyslanectv\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky v Bogot\u011b naleznou z\u00e1jemci na veletrhu i n\u011bkolik exempl\u00e1\u0159\u016f t\u011bchto dvou knih, kter\u00e9 dosud v Kolumbii nebyly k dost\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

\u00dasp\u011b\u0161n\u00fd titul Rok kohouta<\/em> m\u011bl v \u010cesk\u00e9 republice velk\u00fd medi\u00e1ln\u00ed ohlas a vzbudil tak\u00e9 obrovskou polemiku. S v\u00edce ne\u017e 56 tis\u00edci prodan\u00fdch v\u00fdtisk\u016f se jednalo dokonce o nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed knihu let 2008\/2009. N\u00e1zev knihy odkazuje na rok, ve kter\u00e9m se autorka narodila, a z\u00e1rove\u0148 poukazuje na jej\u00ed rodn\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed (Kohoutov\u00e1).<\/p>\n

\"\"Rom\u00e1n formou autobiografick\u00e9ho den\u00edku zachycuje s velkou intenzitou a d\u016fvtipem osobn\u00ed zku\u0161enosti autorky, kter\u00e9 by se daly shrnout do n\u011bkolika slov: krize ve v\u0161ech sm\u011brech a jak se z n\u00ed dostat. Kniha vypr\u00e1v\u00ed o snaze znovu vybudovat \u017eivot, kter\u00fd se zm\u011bnil v trosky, p\u0159ekon\u00e1n\u00ed kreativn\u00edho bloku a deprese okolo \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9ho roku v\u011bku, probl\u00e9my po adopci dvou d\u011bt\u00ed romsk\u00e9ho p\u016fvodu, kter\u00e9 se zapletly do krimin\u00e1ln\u00edho sv\u011bta a p\u0159ipravily tak sv\u00e9 adoptivn\u00ed matce spoustu mor\u00e1ln\u00edch ot\u00e1zek a pochyb, boj za uzn\u00e1n\u00ed v roli sc\u00e9n\u00e1ristky a dal\u0161\u00ed intimn\u00ed momenty z autor\u010diny ka\u017edodennosti. Z\u00e1rove\u0148 kniha vyjad\u0159uje kritick\u00fd n\u00e1zor Bou\u010dkov\u00e9 na disidentsk\u00e9 hnut\u00ed. Jedn\u00e1 se o cestu od tot\u00e1ln\u00edho zoufalstv\u00ed a beznad\u011bje po osvobozuj\u00edc\u00ed sv\u011btlo, prov\u00e1zenou humorem, \u010dasto \u010dern\u00fdm, kter\u00fd uleh\u010duje \u010detbu a \u010din\u00ed ji n\u00e1vykovou.<\/p>\n

Antologii sou\u010dasn\u00e9 \u010desk\u00e9 pov\u00eddky\u00a0sestavil liter\u00e1rn\u00ed a v\u00fdtvarn\u00fd kritik a editor Radim Kop\u00e1\u010d a o p\u0159eklad se postaral Kepa Uharte. Sb\u00edrka obsahuje pov\u00eddky 13\u00a0v\u00fdznamn\u00fdch \u010desk\u00fdch spisovatel\u016f, jmenovit\u011b\u00a0Terezy Bou\u010dkov\u00e9, ale tak\u00e9 Michala Ajvaze, Dory \u010cechov\u00e9, Ireny Douskov\u00e9, Edgara Doutky, Emila Hakla, Ji\u0159\u00edho H\u00e1ji\u010dka, Ji\u0159\u00edho Kratochv\u00edla, Ivy Pek\u00e1rkov\u00e9, Petra Plac\u00e1ka, Petra \u0160abacha, Milo\u0161e Urbana a\u00a0Michala Viewegha. Mnoz\u00ed z\u00a0t\u011bchto autor\u016f pat\u0159\u00ed mezi sv\u011btov\u011b uzn\u00e1van\u00e9 spisovatele.<\/p>\n

 <\/p>\n

Tereza Bou\u010dkov\u00e1<\/strong>, spisovatelka, sc\u00e9n\u00e1ristka a publicistka, se narodila v kv\u011btnu 1957 v Praze. Je dcerou slavn\u00e9ho a kontroverzn\u00edho \u010desk\u00e9ho spisovatele Pavla Kohouta. Po ukon\u010den\u00ed st\u0159edn\u00ed \u0161koly nemohla pokra\u010dovat ve studiu na univerzit\u011b, proto\u017ee se postavila proti invazi vojsk Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy do \u010ceskoslovenska v srpnu 1968, nav\u00edc podepsala i Chartu 77. Proto pracovala v r\u016fzn\u00fdch d\u011blnick\u00fdch profes\u00edch, nap\u0159\u00edklad jako ukl\u00edze\u010dka, bali\u010dka, po\u0161\u0165a\u010dka \u010di domovnice, ale z\u00e1rove\u0148 pokra\u010dovala i jako samouk ve studiu.<\/p>\n

\"\"Za svou autobiografickou trojnovelu Indi\u00e1nsk\u00fd b\u011bh<\/em>, publikovanou zpo\u010d\u00e1tku tajn\u011b v r\u00e1mci samizdatu v 80. letech, z\u00edskala v roce 1990, tedy ji\u017e za demokracie, cenu Ji\u0159\u00edho Ortena. V d\u00edle slo\u017een\u00e9m z \u00fatr\u017ek\u016f vzpom\u00ednek pod\u00e1v\u00e1 ho\u0159k\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed o nesnadn\u00e9m \u017eivot\u011b dcery jednoho z \u010desk\u00fdch disident\u016f v socialistick\u00e9m \u010ceskoslovensku.<\/p>\n

Od roku 1989 pracuje jako nez\u00e1visl\u00e1 spisovatelka, kter\u00e1 byla v rodn\u00e9 zemi opakovan\u011b ocen\u011bna, p\u0159i\u010dem\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam m\u00e1 pr\u00e1v\u011b cena Ji\u0159\u00edho Ortena. Napsala n\u011bkolik rom\u00e1n\u016f, pov\u00eddek, ale v\u011bnovala se tak\u00e9 filmov\u00fdm a divadeln\u00edm sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016fm. Nap\u0159\u00edklad sv\u00e9 zku\u0161enosti s dv\u011bma adoptovan\u00fdmi syny romsk\u00e9ho p\u016fvodu zachytila ve sc\u00e9n\u00e1\u0159i k filmu Smradi<\/em> (2002), re\u017e\u00edrovan\u00e9ho Zde\u0148kem Tycem. Vydala knihy jak vypr\u00e1v\u011b\u010dsk\u00e9, tak novin\u00e1\u0159sk\u00e9ho charakteru, n\u011bkter\u00e1 z jejich d\u011bl byla p\u0159elo\u017eena do n\u011bm\u010diny \u010di \u0161pan\u011bl\u0161tiny.<\/p>\n

Krom\u011b ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch roman\u016f pat\u0159\u00ed mezi jej\u00ed nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed knihy tak\u00e9 \u0160\u00edlen\u011b smutn\u00e9 pov\u00eddky<\/em>. V tomto d\u00edle jsou osobn\u00ed pro\u017eitky autorky nahrazeny univerz\u00e1ln\u00edmi t\u00e9maty. V t\u0159in\u00e1cti kr\u00e1tk\u00fdch textech zobrazuje samotu mu\u017e\u016f a \u017een, krachy man\u017eelstv\u00ed a konce p\u0159\u00e1telsk\u00fdch vztah\u016f, zklaman\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, rostouc\u00ed neur\u00f3zu, du\u0161evn\u00ed onemocn\u011bn\u00ed, nebo p\u0159\u00edmo tragick\u00e9 \u00famrt\u00ed. Navzdory v\u0161emu si v\u0161ak zachov\u00e1v\u00e1 jemn\u00fd humor, \u010dasto a\u017e absurdn\u00ed. Jej\u00ed styl je ekonomick\u00fd, minimalistick\u00fd, pracuje se stroh\u00fdmi v\u011btami, jen v\u00fdjime\u010dn\u011b se nech\u00e1 sv\u00e9st melodramatick\u00fdmi l\u00e1kadly. Jej\u00ed zp\u016fsob psan\u00ed pov\u00eddek, \u010dasto bl\u00edzk\u00fd fejetonu, m\u00e1 jasn\u011b univerz\u00e1ln\u00ed charakter.<\/p>\n

Jak uv\u00e1d\u00ed samotn\u00e1 spisovatelka:<\/p>\n

\u201eKdy\u017e \u010dtu siln\u00fd, v\u00fdborn\u011b napsan\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, a\u0165 u\u017e je to rom\u00e1n nebo pov\u00eddka, jsem pohlcena, okouzlena, zasa\u017eena. A\u0165 je p\u0159\u00edb\u011bh \u0161\u0165astn\u00fd nebo ne\u0161\u0165astn\u00fd, laskav\u00fd nebo ironick\u00fd, pono\u0159\u00edm se do n\u011bho. Vc\u00edt\u00edm se do \u017eivota hrdin\u016f, s nimi d\u00fdch\u00e1m, \u017eiju a nev\u00edm o sv\u011bt\u011b kolem. Miluju, kdy\u017e m\u011b autor dostane tak, \u017ee \u010dtu a \u010dtu a \u010dtu, ot\u00e1\u010d\u00edm str\u00e1nky, let\u00edm ke konci a sou\u010dasn\u011b si nep\u0159eju, stra\u0161n\u011b moc si nep\u0159eju, aby p\u0159\u00edb\u011bh skon\u010dil. Do\u010dtu, a d\u00e1l dr\u017e\u00edm kn\u00ed\u017eku v rukou i srdci a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima v\u0161e je\u0161t\u011b znovu pro\u017eiju\u2026 A teprve pak se pomalu vyvl\u00e9knu z osudu, s kter\u00fdm jsem p\u00e1r dn\u00ed a noc\u00ed na str\u00e1nk\u00e1ch kn\u00ed\u017eky \u017eila a kter\u00fd m\u011b na chv\u00edli prom\u011bnil. A jsem to zase j\u00e1, Tereza Bou\u010dkov\u00e1, spisovatelka, kter\u00e1 chce prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9ho psan\u00ed zas\u00e1hnout du\u0161i jin\u00fdch.\u201c<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

\"\"Elena Buixaderas L\u00f3pez<\/strong> se narodila ve \u0160pan\u011blsku v roce 1969. Vystudovala fyziku a v roce 1996 ode\u0161la do Prahy, aby si ud\u011blala doktor\u00e1t v \u010desk\u00e9 Akademii v\u011bd, kde pracuje jako v\u00fdzkumn\u00e1 pracovnice dodnes. Jin\u00fdmi slovy, je doktorkou fyzik\u00e1ln\u00edch v\u011bd, v\u00fdzkumnic\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 i p\u0159ekladatelkou, spisovatelkou a b\u00e1sn\u00ed\u0159kou v jedn\u00e9 osob\u011b.<\/p>\n

T\u00edm, \u017ee jej\u00edm rodn\u00fdm jazykem je \u0161pan\u011bl\u0161tina, p\u0159elo\u017eila do tohoto jazyka d\u00edla n\u011bkolika \u010desk\u00fdch autor\u016f, mezi nimi nap\u0159\u00edklad knihy Jana N\u011bmce, Radky Denemarkov\u00e9, Veroniky Bendov\u00e9 \u010di pr\u00e1v\u011b Terezy Bou\u010dkov\u00e9. Spolupracuje s n\u011bkolika v\u011bdeck\u00fdmi a liter\u00e1rn\u00edmi \u010dasopisy a je tak\u00e9 autorkou n\u011bkolika b\u00e1snick\u00fdch sb\u00edrek:\u00a0\u00a0A trav\u00e9s de los senderos infinitos\u00a0<\/em>(Est\u00edo, Miranda de Ebro, Burgos, 1996),\u00a0Desconcierto para peregrinos<\/em>\u00a0(Ayuntamiento de Totana, Murcia, 2005) a\u00a0Las estrellas de Cop\u00e9rnico\/Kopern\u00edkovy hvezdy\u00a0<\/em>(Liter\u00e1rn\u00ed sal\u00f3n, Praha, 2017, \u010desko-\u0161pan\u011blsk\u00e1 dvojjazy\u010dn\u00e1 edice). Za sv\u00e9 d\u00edlo z\u00edskala n\u011bkolik ocen\u011bn\u00ed, nap\u0159\u00edklad \u010cestnou zm\u00ednku v cen\u011b poezie m\u011bsta Ciudad de Miranda (Miranda de Ebro, 1995), cenu za poezii Gregorio Parra (Murcia, 2004) a v roce 2016 byla finalistkou ceny Jovellanos za svou b\u00e1se\u0148 Llanto por Michal Velisek<\/em>. Od roku 2004 tak\u00e9 \u0159\u00edd\u00ed projekt nazvan\u00fd Luces de Bohemia<\/em>, jeho\u017e c\u00edlem je \u0161\u00ed\u0159it v \u010cesk\u00e9 republice literaturu psanou \u0161pan\u011blsky.<\/p>\n

Zdroje: TerezaBouckova.cz<\/a>, Iliteratura.cz<\/a>, CasaDelLibro.com<\/a>, HusoEditorial.es<\/a>. Foto 1<\/a> (Martin V\u00edtek), foto 2<\/a>, foto 3<\/a>, foto 4<\/a>.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nov\u00e9ho ro\u010dn\u00edku Mezin\u00e1rodn\u00edho kni\u017en\u00edho veletrhu Bogoty (FILBo), kter\u00fd letos prob\u00edh\u00e1 v hlavn\u00edm kolumbijsk\u00e9m m\u011bst\u011b od 25. dubna do 6. kv\u011btna, se z\u00fa\u010dastn\u00ed tak\u00e9 \u010desk\u00e1 spisovatelka Tereza Bou\u010dkov\u00e1. B\u011bhem jej\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy Kolumbie ji doprovod\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e1 p\u0159ekladatelka Elena Buixaderas. Tereza s Elenou str\u00e1v\u00ed v Kolumbii jen n\u011bkolik dn\u00ed a budou m\u00edt tedy dost nabit\u00fd program. V r\u00e1mci…<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[4,20,6],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8246"}],"collection":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8246"}],"version-history":[{"count":17,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8246\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":8267,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8246\/revisions\/8267"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8246"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8246"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8246"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}