{"id":8806,"date":"2019-12-02T12:49:59","date_gmt":"2019-12-02T11:49:59","guid":{"rendered":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/?p=8806"},"modified":"2019-12-11T05:37:17","modified_gmt":"2019-12-11T04:37:17","slug":"poznejte-dilo-kolumbijskeho-umelce-david-manzur","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/2019\/12\/poznejte-dilo-kolumbijskeho-umelce-david-manzur\/","title":{"rendered":"Poznejte d\u00edlo kolumbijsk\u00e9ho um\u011blce Davida Manzura"},"content":{"rendered":"<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright wp-image-8810\" src=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2019\/12\/manzur.jpg\" alt=\"\" width=\"350\" height=\"316\" srcset=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2019\/12\/manzur.jpg 623w, https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2019\/12\/manzur-300x271.jpg 300w\" sizes=\"(max-width: 350px) 100vw, 350px\" \/>D\u017eentlmen n\u00e1rodn\u00edho um\u011bn\u00ed, tak o <strong>Davidu Manzurovi<\/strong>, zn\u00e1m\u00e9m kolumbijsk\u00e9m mal\u00ed\u0159i, kter\u00fd pat\u0159\u00ed mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed um\u011blce zem\u011b, hovo\u0159\u00ed m\u00edstn\u00ed m\u00e9dia. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b m\u016f\u017ee \u0161irok\u00e1 ve\u0159ejnost poznat v\u00edce ne\u017e 60 jeho d\u011bl vytvo\u0159en\u00fdch od roku 1958 v\u00a0<strong>muzeu modern\u00edho um\u011bn\u00ed Bogoty<\/strong>, zn\u00e1m\u00e9ho pod svou zkratkou <strong>MamBo<\/strong>. V\u00fdstava nazvan\u00e1 <em><strong>Povol\u00e1n\u00ed malby<\/strong><\/em> tak vlastn\u011b p\u0159edstavuje proch\u00e1zku \u017eivotem tohoto jedine\u010dn\u00e9ho mal\u00ed\u0159e, poetick\u00fd dialog mezi koloni\u00e1ln\u00ed tvorbou a jeho modern\u00edmi d\u00edly. Tato oslava kari\u00e9ry a \u017eivota Manzura byla slavnostn\u011b zah\u00e1jena na konci listopadu a potrv\u00e1 <strong>a\u017e do 23. \u00fanora<\/strong> p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho roku.<\/p>\n<p>David Manzur m\u00e1 nyn\u00ed ji\u017e 90 let, \u017eil v\u00a0r\u016fzn\u00fdch zem\u00edch a \u00fadajn\u011b nem\u00e1 r\u00e1d, kdy\u017e ho n\u011bkdo oslovuje \u201emist\u0159e\u201c. I p\u0159es sv\u016fj pokro\u010dil\u00fd v\u011bk je st\u00e1le aktivn\u00ed a v\u00fdstavou tak z\u00e1rove\u0148 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 ji\u017e 70 let sv\u00e9 um\u011bleck\u00e9 kari\u00e9ry. Nechyb\u00ed ale ani zcel\u00e1 nov\u00e1 tvorba jako je nap\u0159\u00edklad polyptych, tedy malba rozd\u011blen\u00e1 na n\u011bkolik \u010d\u00e1st\u00ed, zn\u00e1zor\u0148uj\u00edc\u00ed tragickou ud\u00e1lost v\u00a0Bojay\u00e1 v\u00a0kraji Choc\u00f3. V\u00a0roce 2002 tam v\u00a0r\u00e1mci ozbrojen\u00e9ho konfliktu v\u00fdbuch zas\u00e1hnul m\u00edstn\u00ed kostel a zanechal 119 mrtv\u00fdch a 98 zran\u011bn\u00fdch osob. D\u00edlo je slo\u017eeno z\u00a0p\u011bti pl\u00e1ten velk\u00e9ho form\u00e1tu a potvrzuje autorovu l\u00e1sku k\u00a0lidem a p\u0159edev\u0161\u00edm k obyvatel\u016fm kraje Choc\u00f3 africk\u00e9ho p\u016fvodu. Vrouc\u00ed cit k\u00a0tomuto etniku se p\u0159itom u Manzura zrodil ji\u017e v\u00a0d\u011btstv\u00ed, kdy\u017e \u017eil i se svou rodinou v\u00a0Africe a vyr\u016fstal tak v\u00a0prost\u0159ed\u00ed tamn\u00ed kultury a ritu\u00e1l\u016f.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignleft wp-image-8813\" src=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2019\/12\/manzur2.png\" alt=\"\" width=\"320\" height=\"347\" srcset=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2019\/12\/manzur2.png 550w, https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2019\/12\/manzur2-276x300.png 276w\" sizes=\"(max-width: 320px) 100vw, 320px\" \/>V\u016fbec poprv\u00e9 mohou n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci shl\u00e9dnout i dal\u0161\u00ed obrazy vytvo\u0159en\u00e9 speci\u00e1ln\u011b pro tuto p\u0159\u00edle\u017eitost. Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak v\u00fdstava ukazuje i um\u011blcovu d\u0159\u00edvej\u0161\u00ed tvorbu, ke kter\u00e9 pat\u0159\u00ed t\u0159eba malby ze s\u00e9rie <em>B\u00fdci<\/em> a dal\u0161\u00ed d\u00edla ze soukrom\u00fdch a ve\u0159ejn\u00fdch sb\u00edrek. Ve sv\u00fdch obrazech pracoval Manzur zejm\u00e9na s\u00a0figurativn\u00ed malbou a speci\u00e1ln\u00ed m\u00edsto na jeho pl\u00e1tnech v\u017edy zauj\u00edmali kon\u011b, \u017eeny, z\u00e1ti\u0161\u00ed, loutny \u010di n\u00e1doby. Tento akademick\u00fd um\u011blec v\u00a0pr\u016fb\u011bhu sv\u00e9 um\u011bleck\u00e9 dr\u00e1hy zkoumal v\u00fdvoj tradi\u010dn\u00ed malby v\u00a0modernit\u011b, byl ovlivn\u011bn malbou <em>zlat\u00e9ho stolet\u00ed<\/em> i sv\u00fdm dlouhodob\u00fdm vztahem k\u00a0baroku. V\u00a0jeho d\u00edlech je c\u00edtit p\u0159\u00edm\u00fd vliv klasick\u00fdch mal\u00ed\u0159\u016f jako byl Vel\u00e1squez \u010di Zurbaran, ale z\u00e1rove\u0148 kombinuje toto tradi\u010dn\u00ed um\u011bn\u00ed s\u00a0modern\u00ed malbou. Podle sv\u00fdch vlastn\u00edch slov toti\u017e historie um\u011bn\u00ed poskytuje mo\u017enost p\u0159evz\u00edt to, co mo\u017en\u00e1 chyb\u011blo d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edm velik\u00e1n\u016fm, a u\u010dinit tak krok k\u00a0sou\u010dasnosti. Nav\u00edc vyzdvihuje, \u017ee malba je dnes prost\u0159edkem schopn\u00fdm vyj\u00e1d\u0159it nejistotu na\u0161\u00ed \u00e9ry.<\/p>\n<p>David Manzur se narodil v\u00a0roce 1929 v\u00a0kraji Caldas, regionu k\u00e1vy. Po d\u011btstv\u00ed v\u00a0Africe str\u00e1vil tak\u00e9 \u0159adu let v\u00a0intern\u00e1tech ve \u0160pan\u011blsku, kde se setkal mimo jin\u00e9 i s\u00a0um\u011bn\u00edm flamenco, kter\u00e9 mu, jak s\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1, z\u016fstalo nav\u017edy v\u00a0mysli. Studoval na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v\u00a0Bogot\u011b a na um\u011bleck\u00fdch institutech v\u00a0New Yorku. \u017dil tak\u00e9 v\u00a0Kanad\u011b. K\u00a0muzeu MamBo m\u011bl v\u017edy bl\u00edzko, poprv\u00e9 zde vystavoval v\u00a0roce 2001. Ji\u017e n\u011bkolik let v\u0161ak pob\u00fdv\u00e1 v\u00a0p\u0159\u00edjemn\u00e9m koloni\u00e1ln\u00edm m\u011bste\u010dku Barichara, kde se m\u016f\u017ee spolehnout na ide\u00e1ln\u00ed klima a mil\u00e9 lidi. A co se t\u00fdk\u00e1 jeho pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v\u00a0um\u011bleck\u00e9 \u010dinnosti, tvrd\u00ed, \u017ee podle n\u011bj neexistuje inspirace jako takov\u00e1, ale jedno d\u00edlo jednodu\u0161e vyz\u00fdv\u00e1 k\u00a0vytvo\u0159en\u00ed dal\u0161\u00edho, tak\u017ee um\u011blec s\u00e1m ani nev\u00ed, kdy p\u0159ijde konec.<\/p>\n<p><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignright wp-image-8815\" src=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2019\/12\/Manzur3.png\" alt=\"\" width=\"350\" height=\"289\" srcset=\"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2019\/12\/Manzur3.png 540w, https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-content\/uploads\/2019\/12\/Manzur3-300x248.png 300w\" sizes=\"(max-width: 350px) 100vw, 350px\" \/>Krom\u011b Manzurov\u00fdch d\u011bl mohou n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci muzea poznat d\u00edla dal\u0161\u00edch dvou sou\u010dasn\u00fdch kolumbijsk\u00fdch um\u011blc\u016f. <strong>Veronica Lehner<\/strong> vystavuje svou tvorbu pod n\u00e1zvem <em>Suspender<\/em> (<em>P\u0159eru\u0161it<\/em>) a ukazuje p\u0159itom t\u0159i intervence, kter\u00e9 dokazuj\u00ed, \u017ee malba transformuje prostor a naopak. T\u0159icet abstraktn\u00edch d\u011bl postaven\u00fdch na figurativn\u00edch elementech pak p\u0159edstavuje Juli\u00e1n Burgos v\u00a0cyklu nazvan\u00e9m <em>Invisible<\/em> (<em>Neviditeln\u00fd<\/em>). Tato v\u00fdstava pob\u011b\u017e\u00ed a\u017e do poloviny b\u0159ezna 2020. V\u00a0muzeu pak naleznete tak\u00e9 <em>Kolekci na sc\u00e9n\u011b 01: nekone\u010dn\u00e9 variace<\/em>, kter\u00e1 ukazuje v\u00edce ne\u017e 50 d\u011bl pat\u0159\u00edc\u00edch p\u0159\u00edmo do sb\u00edrky muzea, kter\u00e1 dohromady \u010d\u00edt\u00e1 na 4700 d\u011bl. V\u00a0sou\u010dasnosti vystaven\u00e1 d\u00edla poch\u00e1zej\u00ed z\u00a0obdob\u00ed od poloviny 20. stolet\u00ed, ukazuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 techniky od malby, p\u0159es sochy a\u017e k\u00a0fotografi\u00edm a to od r\u016fzn\u00fdch um\u011blc\u016f jako je Omar Rayo \u010di Eduardo Ram\u00edrez Villamizar.<\/p>\n<p>Zdroje: <a href=\"https:\/\/www.eltiempo.com\/cultura\/arte-y-teatro\/mas-de-60-obras-de-david-manzur-se-muestran-en-el-mambo-de-bogota-438410\">ElTiempo.com<\/a>, <a href=\"https:\/\/www.larepublica.co\/ocio\/la-pintura-nacional-se-toma-el-mambo-con-exposiciones-de-manzur-burgos-y-lehner-2939220\">LaRepublica.co<\/a>. <a href=\"https:\/\/gramho.com\/media\/2193168396509794411\">Foto 1<\/a>, <a href=\"https:\/\/www.eltiempo.com\/cultura\/arte-y-teatro\/mas-de-60-obras-de-david-manzur-se-muestran-en-el-mambo-de-bogota-438410\">foto 2<\/a>, <a href=\"https:\/\/elnuevosiglo.com.co\/articulos\/12-2019-manzur-en-el-mambo-pintura-en-concierto\">foto 3<\/a>.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>D\u017eentlmen n\u00e1rodn\u00edho um\u011bn\u00ed, tak o Davidu Manzurovi, zn\u00e1m\u00e9m kolumbijsk\u00e9m mal\u00ed\u0159i, kter\u00fd pat\u0159\u00ed mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed um\u011blce zem\u011b, hovo\u0159\u00ed m\u00edstn\u00ed m\u00e9dia. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b m\u016f\u017ee \u0161irok\u00e1 ve\u0159ejnost poznat v\u00edce ne\u017e 60 jeho d\u011bl vytvo\u0159en\u00fdch od roku 1958 v\u00a0muzeu modern\u00edho um\u011bn\u00ed Bogoty, zn\u00e1m\u00e9ho pod svou zkratkou MamBo. V\u00fdstava nazvan\u00e1 Povol\u00e1n\u00ed malby tak vlastn\u011b p\u0159edstavuje proch\u00e1zku \u017eivotem tohoto jedine\u010dn\u00e9ho mal\u00ed\u0159e,&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[4,6,3],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8806"}],"collection":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8806"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8806\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":8817,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/8806\/revisions\/8817"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8806"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8806"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/asocheca.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8806"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}