Letos je to už 204 let ode dne, kdy na hlavním náměstí v Santa Fe (Bogota) došlo k událostem, které rozpoutaly proces vedoucí až k získání nezávislosti Kolumbie. A tak jako každým rokem se 20. července při příležitosti oslav Dne nezávislosti koná celá řada připomínkových, kulturních a zábavních akcí, a to nejen přímo v hlavním městě, ale prakticky ve všech částech země. Kolumbie se halí do barev své trikolory, vlajky vlají na domech i automobilech, probíhají přehlídky, taneční vystoupení a další ukázky místního umění a kultury.
Letos je hlavním dějištěm oslav Villa de Leyva, koloniální městečko severně od Bogoty, považované za nejkrásnější a nejtradičnější městečko Kolumbie. Pod záštitou Ministerstva kultury se zde koná akce nazvaná „Kolumbie, země festivalů“, která je zaměřena na ukázku rozmanitosti země, a tak na jednom jediném místě proběhnou vystoupení více než 140 umělců, kteří přestaví různé festivaly probíhající v zemi v průběhu roku. Do městečka se sjedou také vítězové 11 hudebních a tanečních festivalů pořádaných uplynulý rok.
Návštěvníci se mohou těšit na sedm vítězných hudebních skupin akcí jako je Festival legendy vallenata nebo Národní festival Medellínu. Představí se dále například Dětský symfonický sbor z městečka Paipa (kraj Boyacá), skupina Quijotadas pocházející s kraje Údolí Caucy, vítěz ceny Mono Núňez v kategorii instrumentální hudby, duet Nocturnal (Alfonso Ricardo a Vladimir Ardila). Nebudou chybět ani tóny Pacifiku, vallenato v podání Gustava Osoria Picóna či skupina Zatélite jako vítěz soutěže Altavoz 2013, která přinese zvuky afrobeatu v kombinaci s kumbií či reggae. Z tanců se představí, mimo jiné, kumbie, bambuco či joropo. Oslavy budou pokračovat vystoupením folklórního souboru Joaquín Piňeros Corpa a skončí ukázkou “Velkého dne”, což je karneval indiánského kmene Kamentsá z kraje Putumayo.
Nejen v Bogotě proběhne i tradiční vojenská přehlídka. Za velké divácké podpory ukazuje armáda země svou sílu, eleganci i velkou připravenost a oddanost jednotlivých představitelů letectva, námořních i pozemních ozbrojených sil, policie apod. bránit svou zemi.
S Kolumbií si připomíná tento významný den také Google, který dnes ukazuje na svých stránkách speciální logo vytvořené umělcem Jorgem Riverosem, jemuž se inspirací stala jak kolumbijská vlajka a historie země, tak i výhled do její budoucnosti.
Výročí nezávislosti si připomínají i na kolumbijských ambasádách a v rámci různých krajanských spolků po celém světě. Například v New Yorku se koná Festival kolumbijské hrdosti.
Vše začalo dne 20. července roku 1810, tedy v pátek, který býval dnem trhu. Události toho dne však nebyly spontánním aktem, nýbrž důsledkem různých předchozím okolností. Kreolové (potomci španělských, portugalských nebo francouzských přistěhovalců (kolonistů) narození již v Latinské Americe) měli své důvody k nespokojenosti se španělskou nadvládou, zejména dlouhodobé vyloučení z politického života a minimální politická moc. Postupně se proto vytvořila kreolská oligarchie, která se pravidelně scházela a vymýšlela politickou taktiku, jak převzít moc od Španělů. A právě oni přišli s nápadem vyvolat spor, který by umožnil projevit nespokojenost se španělskou přítomností v oblasti.
Podle vyprávění svědků, přišel jeden kreol do obchodu španělského obchodníka Llorenteho požádat o zapůjčení vázy na květiny jako dekoraci na stůl vzácné návštěvy Antonia Villavicencia (královský komisař, reprezentant španělské vlády). Llorente se však zdráhal předmět zapůjčit, jelikož mu byl již dříve vrácen poničený. A tento na první pohled nevinný akt rozpoutal spor mezi kreoly a Španěly, který vyvrcholil až povstáním lidu na náměstí Santa Fe, kde byla v době pátečního trhu spousta lidí všech společenských vrstev, a vyhlášením nezávislosti. Nicméně nejednalo se o revoluci či vyhlášení nezávislosti v pravém slova smyslu.
Události 20. července jsou spíš bogotským hnutím, hnutím místním, prvním krokem, který ukázal existující napětí. Následovaly ještě vnitřní boje, v roce 1816 se Španělům podařilo získat znovu kontrolu nad územím, ale právě onen osudný pátek 20. července 1810 je považován za první impuls, který vyvrcholil ukončením španělské nadvlády.
Dnes se o událostech můžete dozvědět více přímo v Muzeu nezávislosti, původní dům obchodníka Llorenteho, které se nachází na rohu hlavního náměstí Plaza de Bolívar v Bogotě. K vidění je zde i část originálu vázy na květiny, která rozpoutala celý spor osudného dne 20. července. Národní muzeum v Bogotě také vlastní významnou sbírku připomínající boje za nezávislost.
Více o událostech dne 20. července: http://www.colombiaaprende.edu.co/html/home/1592/article-83837.html a http://www.colombiaaprende.edu.co/html/home/1592/article-128249.html. Biografie Antonia Villavicencia: http://www.banrepcultural.org/blaavirtual/biografias/villanto.htm.
Další zdorje: ElTiempo.com a ElEspectador.com – Villa de Leyva, ElTiempo.com – Google. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4, foto 5, foto 6.