turismus

Kolumbie boduje v oblasti cestovního ruchu

Šest kolumbijských měst získalo ocenění v rámci World Travel Awards (WTA) 2020 pro region Jižní Ameriky. Uvedené ceny jsou těmi nejprestižnějšími v oblasti cestovního ruchu a hotelnictví na světě, proto se jim často přezdívá Oskaři cestovního ruchu. Země tak prokázala, že i nadále patří k zajímavým turistickým destinacím na mezinárodní úrovni. Každé z těchto šesti měst přitom bodovalo v jiné kategorii.

Karibský ostrov San Andrés, který se nachází asi 750 kilometrů od severního kolumbijského pobřeží a jen 230 kilometrů východně od Střední Ameriky, obsadil první příčku v kategorii nejlepších pláží. Moře sedmi barev tohoto ostrova bylo vyhodnoceno nejlepší destinací slunce a pláže i v letech 2014, 2015 a 2019. Na 40 míst pro potápění, jedny z nejhezčích pláží Karibiku a milí lidé dodávají místu jedinečný charakter.

Bogota se stala hlavní destinací Jižní Ameriky pro obchodní cesty. V posledních letech se hlavnímu kolumbijskému městu podařilo zařadit se mezi světové destinace pro pořádání akcí a obchodních jednání díky své infrastruktuře, profesionalismu, gastronomii, emblematickým uličkám, ale také díky kultuře a srdečnosti místních lidí. Bogota je navíc jediným latinskoamerickým městem, které se stalo členem skupiny Best Cities Global Alliance. Mezinárodní letiště El Dorado bylo zároveň vyhlášeno jako vedoucí letiště Jižní Ameriky. Město Medellín se stalo ideálním cílem pro městské úniky, tedy pro krátké odpočinkové návštěvy, a to nejen pro Kolumbijce, ale třeba i pro Evropany a Severoameričany.

Severokolumbijská Barranquilla, jeden z hlavních přístavů země, kterému se přezdívá Zlatá brána Kolumbie, se pyšní titulem nejlepší kulturní destinace Jižní Ameriky. Velkou zásluhu na tomto ocenění má bezpochyby pořádání každoročního karnevalu, který vždy zaplní ulice města tancem i barvami, ale také přiblíží místním i zahraničním návštěvníkům historii, folklór, legendy, karibské hudební rytmy i náturu zdejších obyvatel.

Oceněno bylo také město Cali a to jako rozvíjející se turistická destinace kontinentu, která má nezbytný turistický potenciál, aby přilákala návštěvníky z různých koutů světa. Řada zajímavých míst, kulinářské speciality, multikulturní prostředí, příjemné tropické klima a rozmanitost fauny a flóry, včetně stovek různých druhů ptactva, patří k místním lákadlům. Cali je ale zároveň městem kultury, tance salsa, sportu a radosti, nabízející v okolí různá termická pásma a spoustu možností pro milovníky přírody.

Koloniální městečko Cartagena de Indias na pobřeží Karibiku figuruje v čele destinací ideálních pro líbánky. Romantická atmosféra uliček v centru města, místní pláže, krásné kostelíky, prvotřídní restaurace i hotely, historické, kulturní, architektonické, ale i přírodní bohatsví, to vše činí z Cartageny ideální místo pro zamilované páry. Ostatně historické centrum města figuruje od roku 1984 na seznamu dědictví lidstva Unesco a ne bezdůvodně si právě toto město vybral nejslavnější kolumbijský spisovatel, Gabriel García Márquez, jako dějiště své nejromantičtější knihy, Láska za časů cholery. Mísní přístav pak zvítězil v kategorii přístavů výletních lodí.

Kolumbie se zároveň umístila na přední příčce v kategorii kulinářská destinace a destinace LGBT. O první příčku v oblasti gastronomie tak připravila Peru, které celých osm let vévodilo žebříčku jihoamerické kuchyně a zdálo se, že na kontinentu nebude mít přemožitele. Státní instituce ProColombia, která podporuje turismus, byla vyhodnocena jako nejlepší cestovní agentura regionu. Kolumbie byla také nominována na nejlepší destinaci světa a to už druhým rokem po sobě. O tento titul se utká například s Brazílií, Indií, Řeckem, Malajsií, Srí Lankou, Španělskem či Čile.

Ocenění se rozdávala také v rámci jednotlivých zemí. Například i letos, a to už po třetí za sebou, se hotel Decameron Aquarium stal vítězem v kategorii nejlepší turistické letovisko Kolumbie. Za vůdčí cestovní kancelář země byla vyhlášena agentura Aviatur.

Vítěze jednotlivých kategorií volí svými hlasy jak odborníci odvětví cestovního ruchu, tak veřejnost. Právě v letošním ročníku cen WTA, které se udělují již od roku 1993, hlasoval rekordní počet lidí z řad veřejnosti, což svědčí o velkém zájmu o cestovní ruch i navzdory ne příliš příznivé době. Kompletní výsledky letošního ročníku pro Jižní Ameriku naleznete zde.

Mimochodem, kolumbijské hotely zabodovaly i ve 33. ročníku cen Readers Choice Awards prestižního časopisu Condé Nast Traveler, kdy se tři z nich umístily v první desítce nejlepších hotelů na světě. Konkrétně se jedná o hotel W Bogota (10. místo), kde na návštěvníky čeká barevná a moderní výzdoba ve 168 pokojích; hotel Sofitel Bogotá Victoria Regia (6. místo), který přináší kolumbijský styl s elegantními francouzskými prvky; a hotel Sofitel Legend Santa Clara Cartagena (2. místo), kde se jedná o bývalý klášter ze 17. století, který elegantně mísí původní a nové moderní prvky a nabízí jak moderní pokoje, tak ty koloniálního typu se starožitným nábytkem a výhledem na centrum města nebo vnitřní zahrady.

Zdroje: ElTiempo.com-1, ElEspectador.com, ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2, foto 3.

Česká televize vysílá cyklus pořadů o Kolumbii

Od 26. září odstartovala nová série pořadu Postřehy odjinud nazvaná Kolumbie očima Vladimíra Kroce. Nové díly jsou vysílány na televizním kanálu ČT1 vždy v sobotu od 12:50 hodin a to až do 19. prosince. Na odvysílané premiéry se zájemci mohou podívat také zpětně na stránkách České televize zde. Kvůli autorským právům však videa například v Kolumbii bohužel spustit nelze.

Hned první díl (Válka květin, 26. 9.) zavedl diváky do města Barranquilla na druhý největší karneval na světě. Pravý jihoamerický karneval má zdánlivě tisíc různých podob, ale ve skutečnosti ustálený řád. Jsou to čtyři dny, po které se život v deltě řeky Magdaleny na pobřeží Karibiku obrátí naruby. Klíčů od města se totiž zmocní král Momo, vládce zdejšího karnevalu, a nevázané veselí, tanec, nefalšovaná radost a nekonečná zábava mohou pod tropickým sluncem začít naplno.

O týden později (Velká cyklistická revoluce, 3. 10.) se Vladimír Kroc přesunul do hlavního kolumbijského města, ležícího vysoko na náhorní plošině. I přesto, že má Bogota téměř osm miliónů obyvatel, nemá metro. Zdejší dopravní zácpy často hraničící s kolapsem a všudypřítomný chaos v ulicích jsou tak pověstné. O nedělích se ale Bogotá mění k nepoznání. Autům je vjezd do širšího centra zakázán a bulváry zaplní chodci a zejména cyklisti! A nejde jen o pár ulic, vedení města pravidelně zpřístupňuje na sto dvacet kilometrů silnic.

A zpět na karibské pobřeží, tentokrát do nádherného koloniálního městečka Cartagena de Indias (Admirál Protéza, 10. 10.), kde se dozvíte i o bizarní válce o Jenkinsovo ucho. V první polovině 18. století platil pro Brity na základě Utrechtského míru monopol na dovoz otroků do španělských kolonií. Vzájemná řevnivost velmocí ale vyvolávala časté šarvátky mezi námořníky, včetně incidentu z roku 1731, kdy Španělé zabavili britskou brigu pod záminkou, že pašovala kontraband. Kapitána Richarda Jenkinse zajali a při mučení mu uřízli ucho.

V dalším díle (Slaní andělé, 17. 10.) se diváci dostanou do světa vzácného nerostu, bez kterého se neobejde lidský organismus, ale ani řada oborů jako sklářství, metalurgie či papírenství. V městečku Zipaquirá, asi padesát kilometrů od hlavního města Kolumbie, je totiž neobyčejné poutní místo. Mají tam ze soli celou katedrálu, druhou největší na světě, hned po polské Veličce.

Milovníci turistických míst by si neměli nechat ujít ani díl nazvaný Santa Marta (24. 10.). Toto město pojmenoval po svaté Martě španělský dobyvatel Rodrigo de Bastidas, který tam připlul právě na svátek svaté Marty 29. července 1525. Objevil asi tisíc kilometrů karibského pobřeží a zřejmě jako první Evropan spatřil zasněžené vrcholky pohoří dnes známého jako Sierra Nevada de Santa Marta. Samotné město je v současné době vyhledávaným cílem turistů, což s sebou nese i nepříjemné okamžiky v podobě množství naháněčů do četných restaurací, pouličních prodavačů, vexláků a mužů, kteří prodávají nejen cetky, ale i omamné látky.

Poslední říjnový den (Eliška z Růžových vrchů, 31. 10.) přinesl obzvlášť speciální díl. Jeho hlavní protagonistkou je totiž ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová. Sestra herce a moderátora Jana Krause, spisovatele Ivana a univerzitního profesora Michala žije v Kolumbii už více než půl století. Do Kolumbie přišla velkou náhodou, když jako studentka španělštiny hledala možnost postgraduálního studia v zahraničí. A protože před převratem v roce 1948 odjel do Jižní Ameriky strýc Jaroslav, který se v Kolumbii prosadil jako hoteliér, padla volba na Bogotu. Eliška také prozradí, jaké vidí rozdíly mezi Bogotou a Prahou, po čem se jí nejvíce stýská i proč založila asociaci česko-kolumbijského přátelství.

V zatím posledním odvysílaném pořadu kolumbijské série (Srdce světa, 7. 11.) zavítal Vladimír Kroc znovu na pobřeží, ale tentokrát přímo do nejvyššího pohoří Kolumbie Sierra Nevada de Santa Marta. Nejvyšší vrchol země má dokonce své dvojče, kdy se do shodné výšky 5775 metrů nad mořem tyčí jak Pico Cristóbal Colón tak Pico Simón Bolívar. Premiérový díl, který odvysílá České televize v sobotu 14. 11., pak láká na bájné El Dorado, tedy legendu o Zlatém muži, která se zrodila nedaleko Bogoty ve vodách magického jezera Guatavita.

Až do poslední soboty před Štědrým dnem pak můžete poznat ještě spoustu dalších míst a příběhů této jedinečné jihoamerické země.

Televizní fejetony z atraktivních míst, na kterých je patrná zkušenost a autorský podíl rozhlasových a televizních zahraničních zpravodajů, se vysílají už od roku 1993. Hlavním rysem těchto krátkých návštěv v evropských i mimoevropských zemích je pohled očima novináře, který divákům připomíná reálie i historické souvislosti, vždy ovšem zasazené do kontextu současného společenského vývoje a bezprostřední atmosféry dneška. Jde o originální společný projekt České televize a Českého rozhlasu, který volně navazuje na Postřehy Karla Kyncla z Velké Británie a Francouzské postřehy Adolfa Bašty. Producentem a dramaturgem cyklu je Karel Bělohlavý a režisérem Jaroslav Večeřa.

Zdroj: CeskaTelevize.cz. Foto 1-4.

Hlavní kolumbijské město hudby slaví 470 let

Současná pandemie sice přibrzdila kulturní život v celé zemi, nicméně kolumbijskou hudbu se jí zcela zastavit nepodařilo. Od 12. do 17. října se v městečku Ibagué, hlavním městě kraje Tolima v podhůří nedalekého vulkánu Nevado del Tolima, koná tradiční svátek kolumbijského folklóru a hudby, i když letos jen virutálně a o přibližně půl roku později, než bylo původně plánováno. Parky města se tak v těchto dnech nezaplnily hudebníky, ulicemi nezní různé kolumbijské rytmy, což ovšem neznamená, že by hlavní kolumbijské město hudby zůstalo úplně tiché.

Letošního již 34. ročníku Národního festivalu kolumbijské hudby se účastní na 300 umělců z celé země a to v rámci pěti hudebních setkání. Ani letos nebudou chybět tři hlavní soutěžní klání, které tvoří nosnou programovou linii celé akce. Jedná se o soutěž duetů nazvanou Princové písně, soutěž skladeb Leonor Buenaventura a také 9. ročník krajské soutěže Cantalicio Rojas. Pořadatelé museli vytvořit technologickou komisi, aby zajistili virtuální podobu jednotlivých vystoupení, která jsou k dispozici nejen pro kolumbijské, ale i zahraniční publikum.

K novinkám patří zejména pořádání prvního setkání ředitelů kolumbijských hudebních festivalů a soutěží, které zorgranizovala Univerzita Tolimy. Tato dvoudenní debata zahájila celý festival a přibližně 20 pozvaných hostů se zaměřilo na analýzu současné situace, především na výzvy a překážky, kterým čelí kulturní sektor země.

Oslavy narozenin se dočká i samotné město Ibagué, které ve středu 14. října slaví kulatiny, konkrétně 470 let od svého založení. Ve třinácti čtvrtích města proto od šesti hodin večer proběhne velká serenáda, tedy třináct simultánních koncertů na jednotlivých náměstích, zorganizovaných Hudební nadací Kolumbie a místním obecním úřadem. Za přísných hygienických opatření se sejde několik umělců a duetů, aby navrátili hudbu do místních ulic a parků.

V tentýž den také začínají první vyřazovací kola zmíněných národních soutěží. Představí se tedy tradiční duety i další sbory, ale také nadějní skladatelé a jejich tvorba, kdy cílem soutěže je především zviditelnit talent starých i nových generací kolumbijské hudby. V dalších dnech proběhnou další soutěžní kola a na 17. října je připraven velký koncert hudeb regionů, který slavnostně uzavře letošní ročník festivalu.

Pořadatelé lákají širokou veřejnost na zajímavé osobnosti, mezi nimi vyniká například zpěvačka a skladatelka Maía, která pochází z města Barranquilla a věnuje se žánrům jako salsa, bolero, tropical, balada či latinskoamerický pop; ale také Yolanda Rayo, Kubánka Raquel Zozaya nebo orchestr Lucho Bermúdez. Jak bylo původně v plánu, festival vzdává poctu písničkářům z kraje Antioquia jménem Héctor Ochoa Cárdenas a John Jairo Torres de la Pava a to za jejich celoživotní dílo i přínos v oblasti kultury jak v rámci jejich rodného kraje, tak celé země.

Festival se od svého počátku zaměřuje na zachování, podporu a propagaci kolumbijské andské hudby. Jak je v těchto měsících zvykem, veškeré akce jsou ke shlédnutí zdarma na sociálních sítích festivalu, ale také na dvou televizních kanálech a přenáší je i Národní radio Kolumbie. Akci pořádá Hudební nadace Kolumbie za podpory řady dalších kulturních a vládních institucí.

Kořeny festivalu sahají až do roku 1938, kdy své talenty spojili dva hudebníci – Garzón a Collazos. V průběhu své společné kariéry tento duet, který zpíval a doprovázel se hrou na kytaru a malou kytaru zvanou tiple, nahrál významné národní písně. Umělci se tak postavili do čela kulturního hnutí, jehož hlavní snahou bylo, aby folklór kolumbijského Karibiku i Tichomoří nezanikl pod roustoucí dominancí nových rytmů jako bambuco či pasillo. Jejich práce měla takový ohlas, že rok po smrti mistra Garzóna, konkrétně v březnu 1987, vznikl v městečku Ibagué Národní festival. Obě osobnosti totiž měli k Ibagué vždy blízko, navíc město se svou polohou stalo styčným místem pro hudebníky z okolních krajů. V roce 2003 byl pak festival prohlášen národním kulturním a uměleckým dědictvím, které každoročně nabízí jedinečnou příležitost vychutnat si místní folklórní tradice.

Zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2, Caracol.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.

České velvyslanectví v Bogotě znovuotevřelo konzulární sekci

Od úterý 8. září je obnoven chod konzulárního oddělení Velvyslanectví ČR v Bogotě pro veřejnost, ale jen v omezeném režimu. Žadatelé budou přijímáni pouze po předem sjednané schůzce prostřednictvím emailu consulate_bogota@mzv.cz. Konzulát vyřizuje pouze žádosti o víza a jiné konzulární úkony uvedené níže, které jsou přijímány za přísného dodržování hygienických opatření.

Konzulát přijímá následující žádosti:

  1. Dlouhodobá víza a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia.
  2. Víza a pobytová oprávnění za účelem zaměstnání či vědeckého výzkumu. Zahájeny budou pouze úkony k vydání dlouhodobého víza či povolení k dlouhodobému pobytu ve stanovených kategoriích: klíčový a vědecký personál; vysoce kvalifikovaný zaměstnanec; kvalifikovaný zaměstnanec v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb a potravinářské výrobě; vědecký výzkum; sezónní zaměstnání; pracovní dovolená a specifické mimořádné případy. Byla také obnovena veškerá řízení o všech žádostech o dlouhodobá víza a pobyty, která byla zahájena před 14. březnem 2020.
  3. Dlouhodobá víza a povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Prozatím se ale jedná pouze o případy sloučení manželů a nezletilých dětí s cizinci, kteří již mají na území ČR povelen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Ostatních rodinných příslušníků se toto obnovení netýká.
  4. Dlouhodobá víza a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem kultury, sportu či vzdělávacích aktivit. Do odvolání se přijímají nové žádosti, ale zatím se nebudou vydávat samotná víza, protože ještě nebyl autorizován vstup do České republiky za těmito účely.

DŮLEŽITÉ upozornění: Při vyzvednutí dlouhodobého víza či povolení k pobytu za účelem ekonomické, výzkumné či vzdělávací činnosti má žadatel povinnost předložit doklad o splnění požadavků proti zavlečení infekčního onemocnění. Doklad vydává subjekt, který žadatele přijímá, tedy zaměstnavatel či škola (univerzita) v České republice. Ten se jeho vystavením zavazuje že žadateli zajistí ubytování po celou dobu pobytu, zdravotní péči a návrat zpět do země původu v případě ztráty účelu pobytu na území ČR.

 

Schengenská víza (do 90 dní pobytu v Schengenském prostoru):

  1. pro rodinné příslušníky občanů ČR nebo Evropské unie, kteří mají trvalý pobyt v ČR (jen v daných případech).
  2. pokud je vstup cizince v národním zájmu České republiky.
  3. pracovníkům mezinárodní dopravy.
  4. pracovníkům kritické infrastruktury.
  5. diplomatům a úředníkům mezinárodních organizací.
  6. za účelem sezónního zaměstnání, zaměstnání ve zdravotnictví a sociálních službách a rodinných příslušníků, v potravinářské výrobě.
  7. v naléhavých mimořádných situacích.
  8. za účelem zaměstnání pro vědecké, klíčové a vysoce kvalifikované pracovníky (dle podmínek daných programů).

DŮLEŽITÉ upozornění: Nebudou obnova řízení o žádostech o schengenská víza, které byly podány před nouzovým stavem (před 14. březnem 2020) a o kterých nebylo rozhodnuto. Žadatelé, kterých se tato situace týká, mohou podat nové žádosti bezplatně. Žadatelé o schengenská víza za účelem ekonomické nebo vzdělávací činnosti mají povinnost předložit doklad o splnění požadavků proti zavlečení infekčního onemocnění (stejně jako u dlouhodobých víz, ale doklad se v tomto případě předkládá již při podání žádosti, jeho předložení je podmínkou přijetí žádosti).

Všichni žadatelé musí respektovat hygienická opatření zavedená na pracovišti konzulátu: dostavit se s rouškou, vyčistit boty, umýt si ruce a nasadit si rukavice, používat pouze přidělené psací pomůcky, postupovat podle pokynů personálu recepce a jít přímo de čekárny konzulátu. V čekárně konzulární sekce může být pouze jedna osoba (s výjimkou nezletilých), proto je nutné dostavit se na sjednanou schůzku včas. Přijímají se pouze platby v hotovosti.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Bogotě. Foto 1, foto 2, foto 3.

Virtuální výstava o tajemné oblasti Chiribiquete

Národní muzeum Kolumbie přináší virtuální prohlídku exponátů z jedinečného národního parku, který patří k hlavním pokladům země. Jedná se o oblast Chiribiquete, která je běžně dostupná jen pro pár vyvolených jako jsou experti, archeologové, antropologové či biologové se speciálními povoleními. Navíc je potřeba absolvovat přibližně hodinový let do městečka San José del Guaviare a následně se vydat na cestu po řekách a cestičkách v těžko přístupném terénu, která zabere spoustu dalších hodin. Carlos Castaňo-Uribe, který tento úchvatný region objevil, nazval místo Sixtínskou kaplí Ameriky.

Celková rozloha Chiribiquete činí 42 tisíc kilometrů čtverečních, takže například hlavní město Kolumbie by se tam vešlo 23 krát. Takovou vstupní bránou, kterou je možné navštívit, je prostor známý jako La Lindosa. Návštěvníky přivítá bujná pralesní vegetace, stromy mající tisíce let, ale také potůčky s průzračnou vodou, která je filtrována už když stéká z typických meset (náhorní plošiny s vertikálními stěnami, nacházející se v Kolumbii, Brazílii a Venezuele), zvaných tepuyes. Celá oblast je plná skalních maleb, z nichž některé vznily před tisíci lety, jiné však pocházejí z nedávné doby, protože různé indiánské komunity žijící v této oblasti stále sdělují své příběhy prostřednistvím obrázků a symbolů.

Chiribiquete se rozprostírá na území krajů Guaviare a Caquetá. V roce 2018 ho Unesco prohlásilo za kulturní a přírodní dědictví lidstva. Tuto těžko dostupnou oblast mohou nyní zájemci poznat z pohledu umění a ekologie i jinak a to díky výstavě kolumbijského Národního muzea nazvané Jaguár a motýl: Chiribiquete, přírodní a kulturní dědictví lidstva. Na 272 metrech čtverečních naleznete fotografie, dokumenty a vyobrazení nástěnných maleb, které se vyskytují v parku.

Samotný název výstavy odkazuje na přírodní i symbolické aspekty. V oblasti Amazonie totiž během období sucha právě motýli oznamují příchod severovýchodních větrů z regionu Orinoquía, a ty z jihovýchodu z And. V Chiribiquete se nachází jinde nevídané druhy motýlů, které hovoří o ekologické jedinečnosti tohoto území, jeho biologickém bohatství, ale také neuvěřitelném stupeni zachovalosti celého ekosystému. Naopak jaguár, na vrcholu potravního řetězce, je velkým predátorem a jeho přítomnost je v ekosystémech, kde žije, klíčová. Dravý a mrštný číhá ze stromů a hbitě se pohybuje jak ve dne, tak v noci. Jeho vousy fungují jako čidla a jeho skrvny jako identifikační znaky. Figura jaguára je přitom spojována s léčivými a magicko-náboženskými praktikami a konzumací posvátných rostlin na celém americkém kontinentu. Ostatně o jeho důležitosti vypovídají právě piktogramy v různých regionech.

Podle kurátora výstavy, Andrése Góngory, tvůrci nástěnných maleb prokázali od počátku velkou inteligenci, jelikož vždy našli ideální místo a kámen, který ještě nejdřív upravili tak, aby se malby zachovaly přes veškeré klimatické vlivy po celá staletí. Tato ukázka navíc umožňuje, aby lidé cítili, že opravdu poznávají Chiribiquete, proto jsou jednotlivé exponáty uspořádány organicky, v kruzích a polokruzích v souladu s přírodou, kde se rovné linie téměře nevyskytují. Zároveň ale výstava hovoří o dědictví, které je v ohrožení v důsledku přítomnosti ilegálních ozbrojených skupin, které ho ničí. Proto výstava zahrnuje i díla čtyř umělců (Óscar Leone, Miguel Ángel Rojas, Edwin Monsalve a María Teresa Negreiros), v jejichž pracích se odráží otázka negativních zásahů do přírody a nutnost ji chránit.

I když organizátoři připravili exponáty v sále dočasných výstav, vzhledem k aktuální situaci a nucenému uzavření všech muzeí museli reagovat na situaci a přijít s alternativním řešením. Proto je možné se vydat na virtuální prohlídku, což přináší tu výhodu, že v rámci kyberprostoru může exponáty shlédnout široká veřejnost a to na webové stránce museonacional.gov.co. Jak uvedl Daniel Castro, ředitel Národního muzea, na tomto projektu pracovali rok a půl společně s dalšími institucemi jako je Ministerstvo kultury, Kolumbijský institut antropologie a historie (Icanh), ale také Humboldtův institut, Asociace přátel Národního muzea a další organizace a nadace. Výstava je přístupná do konce srpna.

Zdroj: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Festival turistického městečka Paipa tentokrát virtuálně

Městečku Paipa se přezdívá hlavní turistické město kraje Boyacá a od Bogoty je vzdálené přibližně 180 kilometrů severovýchodním směrem. Celoročně láká návštěvníky zejména díky příjemnému, spíš chladnějšímu podnebí a zdejším termálním koupelím. Zájemci si mohou také připomenout část kolumbijské historie, protože právě u městečka se v červenci 1819 odehrála bitva známá jako Batalla del Pantano de Vargas, která patří k mezníkům v bojích za nezávislost. V době přetrvávající národní karantény, kdy je omezen vnitrostátní pohyb a hranice země zůstávají nadále uzavřené, se městečko Paipa rozhodlo uspořádat svůj tradiční festival aspoň virtuálně.

Ve dnech 12. až 15. června tedy navzdory všem omezením probíhá tento jedinečný svátek místních zvyků a kultury, poprvé ve své historii ovšem prostřednictvím moderních technologií. Proto museli organizátoři z velké části změnit způsob, jakým se vždy aktivity odehrávaly. To ovšem nic nemění na faktu, že zájemce čeká nabitý program včetně tradičních soutěžních disciplín, veletrhu ovcí, přehlídky oblečení a tradičních módních doplňků.

Zahájení festivalu letos patřilo divadelnímu představení s ukázkou hudby, tance, literatury i vyprávění příběhů. Scéna byla vytvořena za pomoci dvanácti metrové zdi s vyobrazením venkovské krajiny v okolí Paipy. Hlavními protagonisty byli vesničané, kteří přiblížili svou každodenní práci. Ulice městečka rozezní hudební vystoupení v podání místní umělecké školy, která si obyvatelé města mohou poslechnout přímo z pohodlí domova. Na programu festivalu figurují také zahraniční hosté. Konkrétně se v rámci mezinárodní ukázky tance představí taneční skupiny z Mexika, Čile a Peru, které zaslaly organizátorům videa se svými choreografiemi.

Další aktivity letošního 22. ročníku jsou přitom rozděleny do dvou částí: textilní a gastronomické. Zájemci se tak mohou těšit například na ukázku různých druhů tzv. ruanas, česky pončo nebo vlněný přehoz, který lidé v chladnějších oblastech používají proti zimě. Přiblížen je také celý proces, který vede až k finálnímu výrobku. Jednou ze soutěžních akcí je také soutěž přadlen, které se většinou účastní starší ženy. Letos sice musely vůbec poprvé zůstat doma, ale i tak zápolí v soutěži na dálku.

Z gastronomických dobrot budou představeny almojábanas, tedy typ pečiva z těsta z kukuřičné mouky, do kterého se přidává měkký sýr, ale také další pečivo, tzv. amasijos, vyráběné za použití místního sýru queso paipa. Ti, kteří se nacházejí přímo v městečku, pak nebudou ochuzeni ani o degustaci, protože jim tyto pochoutky budou doručeny přímo domů. Součástí festivalu je také premiéra dokumentu místního rodáka Carlose Ramóna Rojase právě o již zmíněných almojábanas, ale také akademické besedy a konference, například o uměleckých výrobcích této oblasti, mezinárodních trendech ve světě módy, ale také o chovu ovcí.

Celkově se festival snaží ukázat široké veřejnosti veškeré zajímavosti a bohatství této oblasti, ať už se jedná o kulturu, dobré jídlo nebo přírodu. Zároveň se tímto způsobem snaží podpořit místní výrobce uměleckých předmětů, případně umělce a výrobce z jiných odvětví, aby měli více ekonomických příležitostí. Jednotlivé akce jsou letos živě vysílány přes facebookovou stránku místního městského úřadu: www.facebook.com/alcaldiadepaipa/.

Zdroje: ViajaPorColombia.com, ArtesaniasDeColombia.com.co, Caracol.com.co. Foto 1, foto 2.

Muzea slaví svůj svátek a vyzývají k rovnosti

Již od roku 1977 se na celém světě pravidelně koná Mezinárodní den muzeí, který se tradičně slaví kolem 18. května. Mezinárodní rada muzeí, známá pod zkratkou ICOM, pak každým rokem vybírá také konkrétní téma, v jehož duchu se oslavy ponesou. Mottem letošního ročníku je Muzea za rovnost: rozmanitost a začleňování, tedy posilování rozmanitosti a začleňování v našich kulturních institucích. Zásadním společenským přínosem muzeí je totiž jejich schopnost vytvářet hodnotné zážitky pro všechny lidi, bez ohledu na jejich původ či osobní zázemí. Proto právě dnešní doba poskytuje muzeím jako hybatelům společenských změn a důvěryhodným institucím příležitost, aby prokázala svůj význam a konstruktivně se zapojila do politické, sociální a kulturní reality moderní společnosti. Mezinárodní den muzeí je zároveň jedinečnou příležitostí pro muzejní pracovníky setkávat se s návštěvníky.

Tváří v tvář izolaci, které jsou vystaveny miliony Kolumbijců v důsledku pandemie koronaviru, ale osobní návštěva muzeí v této době není možná. Řada kulturních institucí však nabízí možnost virtuálních prohlídek svých sbírek, takže zájemci mohou poznat poklady kolumbijských muzeí přímo z domova a příjemně tak strávit třeba čas v karanténě.

Prostřednictvím digitálních platforem mohou uživatelé z celého světa obdivovat díla a výstavy například v Muzeu současného umění, Muzeu Dům paměti, Národním muzeu Kolumbie, Muzeu současného umění v Bogotě, Koloniálním muzeu, Muzeu zlata i Boterovu muzeu. Pokud se tedy chcete vydat na výlet za kulturou, aniž byste museli opustit své domovy, podívejte se na následující odkazy.

Muzeum současného umění v Bogotě

Bylo založeno v roce 1966 a pyšní se stálou expozicí děl kolumbijských, latinskoamerických, ale také evropských či severoamerických umělců. Virtuální prohlídka vás zavede do jednotlivých místností muzea, kde prostřednictvím videí a obrázků můžete zblízka poznat například výstavy jako El Colgado kolumbijsko-francouzského umělce jménem Chanoir, MonsTruacioN od skupiny MonsTruacioN a Sign-Nature od umělce jménem Joemz. Zároveň můžete detailně prozkoumat některá díla stále sbírky muzea, jako je obraz Formas para copiar la luna od známého kolumbijského malíře Davida Manzura.

Virtuální prohlídka: MAC.org.

Muzeum Dům paměti

Tento důležitý projekt připomínající historii kolumbijského ozbrojeného konfliktu a násilí spojeného s drogovými kartely vznikl v roce 2006 v Medellínu, aby se na minulost ani na všechny lidi, které násilí přímo zasáhlo, nikdy nezapomnělo. Výstavy přibližující Medellín 70., 80. a 90. let, násilí v kolumbijské společnosti, mírové iniciativy, různé lidské osudy, ale taky hlasy těch, kteří se stali členy ozbrojených skupin, můžete poznat na webových stránkách muzea. Čekají vás zajímavé texty, audio nahrávky i videa, díky nimž se dozvíte podrobnosti z pohnuté a nedávné kolumbijské historie.

Virtuální prohlídka: CasaDeLaMemoria.

Za stejným účelem vzniká Muzeum paměti také v Bogotě. Ačkoli tato instituce otevře své dveře široké veřejnosti až v roce 2022, pod záštitou Národního centra historické paměti se již konalo několik úvodních výstav. První velkou ukázkou toho, co bude v muzeu k vidění, byla expozice nazvaná Hlasy k přeměně Kolumbie, představená na knižním veletrhu v Bogotě v roce 2018. Na jejím základě byla vytvořena virtuální procházka rozdělená do několika sekcí, díky které je možné navštívit různé kouty Kolumbie zasažené ozbrojeným konfliktem, kde ale probíhaly a probíhají také procesy usmíření a odpuštění. Na stránkách muzea pak můžete najít podrobnější informace o celém projektu, poznat plány výstavby i iniciativy obětí a uměleckých spolků týkající se historické paměti.

Virtuální prohlídka: MuseoDeMemoria.

Národní muzeum Kolumbie

Toto zajímavé muzeum sídlící od roku 1948 v budově bývalého vězení bylo založeno v roce 1823 a patří tak k nejstarším v Americe. Svým návštěvníkům nabízí sedmnáct sálů se stálými výstavami, v rámci kterých je vystaveno kolem 2.500 děl a objektů, symboly historie a národního dědictví. Pořádá také řadu dočasných výstav, kde představuje ukázky národní i mezinárodní historie, umění a archeologie. Kromě toho nabízí pestrý akademický a kulturní program, který zahrnuje mimo jiné konference, koncerty, divadelní a taneční představení a audiovizuální projekce. Na stránkách muzea naleznete podrobné informace o jednotlivých expozicích i muzeu samotném a některé výstavy si můžete prohlédnout i virtuálně.

Virtuální prohlídka: MuseoNacional.

Koloniální muzeum

Nachází se v historickém centru Bogoty ve staré klášterní škole, postavené na počátku sedmnáctého století podle návrhu Juana Bautisty Colucciniho, J.S. Původně tato budova sloužila jako ústředí Colegio Máximo jezuitského řádu (Tovaryšstvo Ježíšovo), od první poloviny 18. století se stala sídlem univerzity Pontifica Universidad Javeriana. Po vyhnání jezuitů v roce 1767 měl klášter několik využití. Na tomto místě například v prvních letech existence zasedal Kongres republiky.

Později zde sídlilo také Národní muzeum a Národní knihovna. V srpnu 1942 pak vzniklo Muzeum koloniálního umění, které bylo slavnostně otevřeno tehdejším prezidentem Eduardem Santosem a ministrem školství Germánem Arciniegasem. V současné době muzeum disponuje rozsáhlou sbírkou kreseb, soch, nábytku a dekorativního umění pocházejících ze 16. až 18. století. Některé z těchto děl si můžete prohlédnout i z domova a to díky spolupráci s Google Arts & Culture.

Virtuální prohlídka: MuseoColonial.

Za návštěvu aspoň ve virtuálním prostoru bezpochyby stojí také jedno z nejvyhledávanějších muzeí celé Kolumbie, Muzeum zlata (podrobnější informace o muzeu naleznete zde, virtuální prohlídka zde). Dnes největší a nejuznávanější sbírku zlatnické práce původních indiánských kultur obdivují turisté z celého světa již více než 80 let. Muzeum za tu dobu uspořádalo na 250 výstav ve 100 městech na pěti různých kontinentech. Obdobně si na webových stránkách Boterova muzea (podrobnější informace o muzeu zde, virtuální prohlídka zde) můžete prohlédnout jednotlivá díla stálé expozice.

Zdroje: Imd.ICOM.museumColombia.as.com, RevistaDiners.com, Canaltrece.com, Eltiempo.com. Foto 1, foto 2 (Muzeum současného umění), foto 3 (Muzeum Dům paměti), foto 4 (Národní muzeum), foto 5 (Koloniální muzeum).

Destinace pro Vaši dovolenou v Kolumbii

Kolumbie bezpochyby nabízí celou řadu zajímavých míst, různorodé podnebí, krásnou krajinu a vstřícnost místních lidí. To vše činí z této země ideální místo k odpočinku, ale také pro obchodní jednání. Hranice Kolumbie jsou však stále zavřené, a tak cestování do této jedinečné země momentálně není možné. Jakmile ale epidemiologická omezení skončí, k plánování cesty můžete využít například oficiální vládní turistický portál Colombia.travel.

Na těchto velmi užitečných stránkách, které spravuje instituce Procolombia, naleznete nezbytné informace o jednotlivých destinacích v zemi, které stojí za to navštívit, různých aktivitách, které můžete podniknout, ale také o svátcích a slavnostech, které se v průběhu roku pořádají. Nechybí ani praktické informace o tom, jak se do země dostat, o Kolumbii samotné, o tamějším počasí, měně, ale třeba i o nutných očkováních či vízových podmínkách. Dozvědět se dále můžete spoustu zajímavostí, například o rozmanitosti místních orchidejí, nebo o kolumbijském kakau a udržitelném cestovních ruchu spojeným s tímto produktem.

Nový design stránky a využití moderních technologií jako je webapp pak umožňuje uchovávat oblíbená témata, aktivovat si oznámení o novinkách a využít dalších nástrojů podle potřeb a preferencí cestovatelů. Informace jsou navíc dostupné v různých světových jazycích jako je angličtina, francouzština, němčina, portugalština, ale také japonština, čínština či ruština. Zájemci se mohou na stránce registrovat a nechat si pomoci při přípravě cesty svých snů, která se bezpochyby stane nezapomenutelnou zkušeností.

Zdroj: ColombiaTravel.

Zjistěte více o ptactvu v Kolumbii

Kolumbie je díky obrovské geografické různorodosti a odlišným ekosystémům jednou z nejrozmanitějších zemí na světě. Mimo jiné, je zemí s největším počtem druhů ptactva na planetě. Na jejím území se nachází více než 1900 druhů ptáků, z nichž na 70 jich je endemických a tedy je nenajdeme nikde jinde ve světě. Proto nepřekvapí, že se do místních oblačných lesů, tropických deštných pralesů i k horským jezerům vydávají ornitologové ze všech kontinentů.

Kvůli ztrátě svého přirozeného prostředí a odchytu vzácného ptactva však řadě těchto unikátních druhů hrozí vymření. Proto vznikají různé iniciativy a projekty na jejich ochranu. Jedním z nich je projekt nazvaný Birds Colombia, který se na své stránce snaží vytvořit kompletní fotografické album ptactva v Kolumbii. Cílem je nahrát na stránku jednoho ptáčka každý den, dokud se nepodaří nasbírat fotografie každého z téměř 2000 druhů žijících v zemi.

Kliknutím na fotografii se zobrazí podrobné informace o každém druhu, včetně mapy, kde se tento druh ptactva pohybuje. Můžete si také poslechnout jeho zpěv.

Tento projekt vytvořili dva publicisté a fotografové Paula Carrera Levy “Niky” a Mauricio Ossa “Mauro”, které pojí láska k ptactvu. Dnes společně pomocí projektu Birds Colombia vzdělávájí lidi a snaží se o ochranu a zachování jednotlivých druhů ptactva a jejich životního prostředí.

V současné době žijí Niky a Mauro ve městě Cali, kde pořádají také semináře a vzdělávací akce na toto téma, aby rozšířili povědomí o všech problémech, které se k ptactvu v zemi a jeho stanovištím pojí. Doposud se jim podařilo na stránku nahrát více než 800 různých druhů ptactva a sní o tom, že dosáhnou svého cíle dvou tisíc druhů do července 2022. V jejich úsilí je podporuje pořízenými obrázky i více než 70 dalších fotografů. Navíc se jim podařilo získat svolení k použití značky země pro svůj projekt od instituce Procolombia, která má na starosti podporovat turistický ruch, zahraniční investice, export i obraz země v zahraničí. Jednoho dne by chtěli mít dostatečné finanční prostředky k tomu, aby vytvořili nadaci pro nákup lesů v místech, kde žijí ohrožené druhy, a mohli tak lépe zajistit jejich ochranu. Pro oba zakladatele projektu je pozorování ptactva jejich velkou vášní. Podle jejich vlastních slov jim to umožňuje spojit se s přírodou, objevit všechny její zázraky, ale také prozkoumat každý kout Kolumbie s její úžasnou biodiverzitou, a co je nejdůležitější, nalézat způsoby, jak ji zachovat.

Zdroj: BirdsColombia.

Poznejte sopku Nevado del Ruiz a okolí s Českou televizí

Nedávno Česká televize odvysílala cestopis, který divákům ukázal některé ze zajímavostí kolumbijského regionu Cauca. Dne 8. dubna pak Česká televize uvedla další díl cestopisu nazvaného Na cestě, který tentokrát zavedl zájemce k sopce Nevado del Ruiz, ale také přiblížil další pozoruhodná a nevšední místa v okolí. I tento výlet doprovází vtipný komentář Jiřího Bartošky a Miroslava Donutila, kdy se zároveň dozvíte spoustu zajímavých informací.

Majestátní vulkán při svém probuzení v roce 1985 smetl ze zemského povrchu město Armero i s jeho dvaceti pěti tisíci obyvateli. Přestože se událost vepsala do života mnoha lidí, kraj dnes kypí životem a místní obyvatelé jsou považováni nejen za vzor kolumbijské pohostinnosti, ale také baštu konzervativních hodnot této jihoamerické země. Můžete nahlédnout do dnešního života v krajině plné kávových plantáží, které se také přezdívá zona cafetera neboli oblast kávy. V krajině strmých úbočí And se daří nejen kávě, ale i dalším exotickým plodinám. Pěstitelé na svých farmách mají díky rozmanitému klimatu možnost pěstovat v závislosti na nadmořské výšce celou řadu rozličných plodin, od brambor až po guanabanu. Kraj je bohatý nejen na plodiny, ale i na nerostné zdroje. V dolech v hornickém městečku Marmato se těží zlato již pět set let. Hornické rodiny si pronajímají jednotlivé štoly a sní svůj sen o nalezení bájného El Dorada. V oblasti níže pod vulkány se rozprostírá pacifická džungle, která směřuje až k Tichému oceánu. Kraj je známý svými komunitami potomků černých otroků. Jejich kultura je velmi rozdílná od tradicionalismu hrdých pěstitelů kávy v hornatých oblastech. Tento díl cestopisu je pestrou pohlednicí různorodé krajiny i odlišných kultur, které po staletí žijí vedle sebe.

Cestopis připravuje produkční společnost Frmol s.r.o., která uspěla v konkursu na tento žánr. Tvůrci se zaměřují především na atraktivní a často nepříliš známé lokality. V nich samozřejmě popisují všechny typické aspekty – přírodní, historické, kulturní i sociální. Hlavní důraz však kladou na způsob života a tradice obyvatel, neboť právě oni utvářejí prostředí, ve kterém žijí.

Díl Na cestě po kolumbijském Nevado del Ruiz můžete shlédnout na stránkách České televize zde.