turismus

Poznejte sopku Nevado del Ruiz a okolí s Českou televizí

Nedávno Česká televize odvysílala cestopis, který divákům ukázal některé ze zajímavostí kolumbijského regionu Cauca. Dne 8. dubna pak Česká televize uvedla další díl cestopisu nazvaného Na cestě, který tentokrát zavedl zájemce k sopce Nevado del Ruiz, ale také přiblížil další pozoruhodná a nevšední místa v okolí. I tento výlet doprovází vtipný komentář Jiřího Bartošky a Miroslava Donutila, kdy se zároveň dozvíte spoustu zajímavých informací.

Majestátní vulkán při svém probuzení v roce 1985 smetl ze zemského povrchu město Armero i s jeho dvaceti pěti tisíci obyvateli. Přestože se událost vepsala do života mnoha lidí, kraj dnes kypí životem a místní obyvatelé jsou považováni nejen za vzor kolumbijské pohostinnosti, ale také baštu konzervativních hodnot této jihoamerické země. Můžete nahlédnout do dnešního života v krajině plné kávových plantáží, které se také přezdívá zona cafetera neboli oblast kávy. V krajině strmých úbočí And se daří nejen kávě, ale i dalším exotickým plodinám. Pěstitelé na svých farmách mají díky rozmanitému klimatu možnost pěstovat v závislosti na nadmořské výšce celou řadu rozličných plodin, od brambor až po guanabanu. Kraj je bohatý nejen na plodiny, ale i na nerostné zdroje. V dolech v hornickém městečku Marmato se těží zlato již pět set let. Hornické rodiny si pronajímají jednotlivé štoly a sní svůj sen o nalezení bájného El Dorada. V oblasti níže pod vulkány se rozprostírá pacifická džungle, která směřuje až k Tichému oceánu. Kraj je známý svými komunitami potomků černých otroků. Jejich kultura je velmi rozdílná od tradicionalismu hrdých pěstitelů kávy v hornatých oblastech. Tento díl cestopisu je pestrou pohlednicí různorodé krajiny i odlišných kultur, které po staletí žijí vedle sebe.

Cestopis připravuje produkční společnost Frmol s.r.o., která uspěla v konkursu na tento žánr. Tvůrci se zaměřují především na atraktivní a často nepříliš známé lokality. V nich samozřejmě popisují všechny typické aspekty – přírodní, historické, kulturní i sociální. Hlavní důraz však kladou na způsob života a tradice obyvatel, neboť právě oni utvářejí prostředí, ve kterém žijí.

Díl Na cestě po kolumbijském Nevado del Ruiz můžete shlédnout na stránkách České televize zde.

Kolumbie uzavírá své hranice a omezuje pohyb na svém území

Stejně jako Česká republika, i Kolumbie přistoupila k zavedení restriktivních opatření v souvislosti s globální pandemií nového koronaviru COVID-19. S platností od 0:00 hodin dne 23. 3. uzavře země svůj vzdušný prostor pro všechny mezinárodní lety na dobu 30 dní.

Česká ambasáda v Bogotě tak vyzývá turisty z ČR pobývající na území Kolumbie, aby zemi urychleně opustili dosud dostupnými lety do Evropy (jejich přehled zde). Podle informací velvyslanectví zároveň společnost Avianca ve spolupráci se zastupitelskými úřady organizuje na příští týden let z Bogoty do Mnichova v případě, že se závazně objedná nejméně 100 míst. Cena letenky je stanovena na 1330 USD, zájemci z řad českých občanů se mají závazně přihlásit na emailu bogota@embassy.mzv.cz a zaslat své jméno, datum narození, číslo pasu, emailu a telefonu co nejdřív. Vzhledem k situaci je na 24. března naplánován také humanitární let na trase Bogota (Kolumbie) – San José (Kostarika) – Praha. Absolutní přednost mají rodiny s dětmi a senioři nad 65 let věku. Ostatním pak bude odlet umožněn v pořadí, v jakém závazně potvrdili svou přihlášku.

Pozemní hranice Kolumbie, včetně říčních a mořských přístavů, byly uzavřeny již o půlnoci z 16. 3. na 17. 3. a to jak pro cizince, tak pro občany Kolumbie až do konce května. V Bogotě, ale i jiných krajích platí od pátečních 0:00 hodin (20. 3.) do pondělní půlnoci (23. 3.) preventivní zákaz vycházení. Některé kraje vydaly noční zákaz vycházení, tj. od 6 hodin večer do 6 hodin rána. Některé kraje také uzavírají své hranice a zrušena byla některá vnitrostátní letecká spojení (například lety Cartagena – Bogota). Od úterní půlnoci (24. 3.) pak vstoupí v platnost celonárodní karanténa, která potrvá minimálně do 13. dubna. Nebude tedy možné přepravovat se po Kolumbii ani letecky ani pozemními dopravními prostředky, pohyb se omezí na nezbytné pochůzky jako jsou nákupy či cesty do zaměstnání.

Ti, kteří budou potřebovat zakoupit si letenky přímo na letišti v Bogotě, mohou v době simulace absolutní karantény využít dokumentu velvyslanectví ČR (zde), který vyzývá k urychlenému opuštění území Kolumbie a doporučuje dostavit se na letiště a zakoupit si letenku osobně.

Velvyslanectví dále upozorňuje na to, že bude od půlnoci 22. 3. omezen vstup cizinců na území Španělska. Pokud tedy chtějí občané ČR tranzitovat přes Madrid bez přímého návazného leteckého spojení (tj. pokud musí opustit tranzitní prostor letiště), případně pokud se chystají odcestovat repatriačním autobusem, mají se spojit s českým velvyslanectvím, které jim vystaví potvrzení o nutnosti cestovat přes Madrid.

Pro více informací sledujte stránky Velvyslanectví České republiky v Kolumbii: mzv.cz/bogota. Zřízena je i nouzová linka fungující 24 hodin denně: +57-3203673296 nebo +57-3107672676.

Foto 1, foto 2.

S Českou televizí po kolumbijské Cauce

Nový díl cestopisu Na cestě, odvysílaný 11. března, zavedl diváky České televize do oblasti kolumbijské Caucy. Regionu dala jméno řeka Cauca, která protíná Kolumbii od jihu na sever, je jedním ze dvou páteřních toků země a odděluje od sebe údolím západní a centrální Kordilleru. Tento výlet doprovází vtipný a zasvěcený komentář Jiřího Bartošky a Miroslava Donutila.

Můžete se tak vydat za úchvatnou historií a koloniální architekturou hlavního města kraje, města Popayán. Na dohled od města se tyčí majestátní vulkán Purace do výšky téměř pěti tisíc metrů. Pro místní indiánské obyvatele je vulkán posvátným místem. Nedaleko od Popayánu leží horské městečko Silvia, kde se v době natáčení odehrávaly i karnevalové slavnosti Negros y Blancos. Město Silvia však proslulo především svými tradičními trhy, na které se sjíždějí každé úterý indiáni z okolních hor, aby prodali své výrobky. Cestopis pak umožňuje také nahlédnout do života jednoho z indiánských kmenů, který žije v okolních horách. Jmenuje se Misak a navzdory svému nelehkému osudu ve válkou zmítané zemi stále dodržuje tradiční způsob života.

Cestopis připravuje produkční společnost Frmol s.r.o., která uspěla v konkursu na tento žánr. Tvůrci se zaměřují především na atraktivní a často nepříliš známé lokality. V nich samozřejmě popisují všechny typické aspekty – přírodní, historické, kulturní i sociální. Hlavní důraz však kladou na způsob života a tradice obyvatel, neboť právě oni utvářejí prostředí, ve kterém žijí.

Díl Na cestě po kolumbijské Cauce naleznete na stránkách České televize zde.

Kolumbijský start-up projekt pro přírodní turismus

Jeden z deseti nejlepších start-up projektů zaměřených na oblast cestovního ruchu na světě pochází z Kolumbie. Jedná se o platformu nazvanou Awake.travel, která cílí na ekologický turismus a na zachování biodiverzity. Kolumbie je známá svou přírodní rozmanitostí, takže nabízí řadu jedinečných přírodních destinací. A Awake.travel se právě na taková místa soustředí. V prosinci 2019 byl navíc tento projekt vybrán odbornou porotou mezi deset finalistů prvního ročníku soutěže o nejlepší start-up odvětví turismu, který je pořádaný Světovou organizací cestovního ruchu ve spolupráci se skupinou Globalia.

Kolumbijský návrh přitom prorazil v konkurenci dalších tří tisíc projektů ze 132 zemí světa. Mezi dalšími finalisty se nacházely projekty ze Španělska, Německa, Irska, Izraele, Velké Británie či Kanady. Celkový vítěz byl zvolen na Mezinárodním veletrhu cestovního ruchu Fitur na konci ledna v Madridu. Akce se zúčastnili nejen světoví lídři veřejného a soukromého sektoru, ale také potenciální investoři. První místo nakonec připadlo izraelskému projektu Refundit, ale už samotná nominace zajistila i ostatním projektům množství kontaktů, potenciálních investic a také je zviditelnila v rámci odvětví.

Podle jednoho ze zakladatelů se iniciativa Awake snaží propojit cestovatele, kteří se nachází v Kolumbii, s hostiteli (tedy operátory, průvodci, hotely) v různých přírodních destinacích po celé zemi. Vyšší záměr pak spočívá v poskytnutí podnětů k zachování přírodního prostředí. Celý projekt vznikl už před desíti lety, ale na začátku nešlo o technologickou platformu, ale o běžného turistického operátora. I tak se ale pracovní tým od počátku zaměřil na těžko dostupné  přírodní a vzdálené destinace, které nebyly příliš propagované a nenacházely se tak na tradičních turistických trasách. Postupně si zakladatelé všimli, že právě cestovní ruch stál za rozdíly v některých sociálních oblastech. Někteří průvodci a jiní operátoři se totiž dříve věnovali expanzivnímu chovu dobytka, kácení lesů, nelegálnímu lovu a podobně.

V roce 2016 se zakladatelé rozhodli pro technologickou transformaci a přihlásili se do iniciativy Booking Booster, za kterou stojí technologická společnost z Nizozemí, která pomáhá udržitelným podnikatelským projektům. Awake.travel byl přitom jediným operátorem z Kolumbie, obdržel cenu ve výši 300 tisíc eur, kterou zakladatelé investovali do svého projektu. Vše funguje takto: Awake navštíví a pozná hostitele v různých přírodních destinacích. Cestovatel vstoupí na stránku, vybere si dle svých preferencí a rezervuje si cestu.

Platforma pak zašle textovou zprávu hostiteli, případně si s hostitelem rezervaci potvrdí telefonicky nebo prostřednictvím emailu. Následně vygeneruje odkaz na zaplacení pro cestovatele a poté už se mohou oba dva setkat. Samotná stránka pak láká objevit krásy nejrozmanitější země světa na metr čtvereční, zemi kávy, květin i smaragdů, ale taky zemi, která má hory, pláže, pralesy, pouště, nížiny i nádherné ostrovy. Nabízí tak netradiční prohlídky zajímavostí měst, výlety do přírody i delší cesty za poznáním Amazonie, pobřeží Pacifiku i Karibiku, kávové oblasti, cesty do pouštních oblastí, vysokých hor, za indiánskými komunitami i archeologickými vykopávkami. Více informací získáte přímo na webové stránce awake.travel.

Zdroj: ElTiempo.com.

Blíží se největší kolumbijský karneval

Po uměleckém karnevalu na počátku měsíce (více informací zde) vrcholí přípravy na vůbec největší a nejvýznamnější karnevalovou akci nejen ve městě, ale i v celé zemi. Od 22. do 25. února se město Barranquilla roztančí v pestrých barvách i rytmech, protože jak říká dlouholeté motto karnevalu: kdo ho žije je ten, kdo si ho užívá!

Tato jedinečná akce, zapsaná pro svou autentičnost i na seznam nehmotného dědictví lidstva pod záštitou Unesco, vznikla z míšení indiánské, černošské i bělošské kultury. Karneval se tak vyznačuje rozmanitostí folklórních vyjádření. Každá maska, tanec, kostým či převlek, které jsou k vidění během těchto dní, mají svůj význam. Ten se může ukrývat v nějaké současné události, nedávném případu na poli národní politiky či kapitoly amerického kontinentu v dobách kolonie. V ulicích se mísí fantazie, individuální i kolektivní kreativita, lesk kostýmů a jedinečné choreografie úžasných tanečníků, kterým neschází energie a elán ani ve čtyřiceti stupňových teplotách.

Návštěvníci se mohou těšit na typické masky a postavy karnevalového veselí. Symbolem karnevalu je bezpochyby postava nazvaná Marimonda, známá dlouhým nosem, velkými kruhy v oblasti očí a zvláštním eroticky laděným tvarem pusy. Původně postava definovala typického zdejšího veselého a chudého obyvatele, dodnes pak vyjadřuje postoj obyvatel kolumbijského pobřeží, kterým je vlastní výsměch i trocha toho vymýšlení si. Typické legrační pohyby a gesta dodávají převleku osobnost.

Královnu karnevalu volí rada pořadatelů každý rok, ta se pak účastní všech důležitých událostí karnevalových dní. Poněkud šíleně může působit postava známá jako María Moňitos, která všechny kolem objímá, líbá a odhaluje nejhorší tajemství partnerům, tedy pokud nedostane řádně zaplaceno. Tato drbna, která tvoří nedílnou součást karnevalu již více než 30 let, znázorňuje nestydatého, výstředního a nápadného obyvatele pobřeží. Indiánské obyvatelstvo často zastupuje postava tzv. indiána červené kůže nebo mohykána.

Jedním z nejtypičtějších tanců je Tanec Kongů, jehož původ pochází z doby kolonie, kdy do kolumbijského Karibiku dorazili první afričtí černoši. Tento pouliční tanec znázorňuje africké bojovné kmeny. Obdobný je i tanec Garabatos, v rámci kterého se s ironií a sarkasmem předvádí boj mezi životem a smrtí. Tímto tancem se černošští otroci banánových firem nejen vysmívali svým pánům, ale také své vlastní nepříznivé situaci, přírodě, práci, bohům, smrti a všemu, co nacházeli kolem. Součástí tance tak je i postava Smrti, která je poražena životem a štěstím. To ovšem neznamená, že by tato postava nebyla přítomna i v dalších dnech oslav, i v závěrečném pohřebním průvodu se snaží znovu povstat, ale nikdy nezvítězí nad veselícím se davem.

Hned v prvním dni karnevalu (22.2.) projde průvod trasu dlouhou čtyři a půl kilometru. Kromě tradičních tanců a převleků se přihlížející mohou těšit také na velké alegorické vozy a zejména na velkou pohyblivou strukturu, která poveze Královnu, nejočekávanější figuru celé akce. Toto setkání je známé jako Bitva květin a odkazuje svým názvem na události roku 1903, kdy místní generál přišel s iniciativou vytvořit průvod, v rámci kterého by se rozhazovaly květiny, ve snaze zapomenout na probíhající válku.

Na stejném místě, které je v průběhu karnevalu označováno za cumbiadrom, se v neděli (23.2.) odehraje Velká zastávka tradic, kde může publikum shlédnout nejrůznější typy tanců a masek. Emoce a nadšení pokračují i v pondělí (24.2.) dnem Velké zastávky fantazie. Taneční skupiny a spolky se představí v zářivých kostýmech a svými avantgardními choreografiemi přiblíží současné tendence. Všechny tyto průvody jsou k vidění z okolních pavlačí a tribun, které je nutné si zarezervovat prostřednictvím turistických agentur. V některých částech města jsou přichystány také židle k pronajmutí.

Závěr festivalu (25.2.) pak tradičně patří Joselitovi a symbolickému pohřebnímu průvodu. Lidé se simulovaným smutečním průvodem loučí s touto postavou, která umírá po čtyřdenním velkém flámování. Vypráví se, že tento zdejší obyvatel natolik miloval karneval, že se už od soboty ztratil z domova a ve velkém slavil, účastnil se průvodů a veselí, navíc vždy s lahví rumu v ruce.

Když byl pak příbuznými nalezen v úterý na ulici, mysleli si, že je mrtvý. Proto mu připravili pohřeb a když s jeho tělem procházeli ulicemi, Joselito se ze svého opileckého spánku probudil s tím, že není mrtvý, že byl jen na flámu. Tato historka se tak každoročně připomíná průvodem mužů a žen převlečených do vdovských šatů, kteří oplakávají opilého Joselita a loučí se s končícím festivalem.

Město ale žije karnevalem už před jeho oficiálním zahájením. Například 20. února proběhne korunovace královny a koncert legendárního hudebníka žánru salsa z Panamy, Rubéna Bladese. O den později vystoupí na velkém nočním koncertu řada známých zpěváků a umělců jako Ricky Martin, Carlos Vives, Checo Asocta či Jessi Uribe. Ti, které spíš zajímají tradice a folklór, se mohou zaposlouchat do těchto rytmů na náměstí míru v rámci akce Noche de Tambó. Zatančit si zcela zdarma můžete díky programu Tančí ulice. V průběhu karnevalu pak nabízí doprovodný program s koncerty a vystoupeními i řada hotelů, diskoték či rekreačních center ve městě.

Podrobnější informace o jednotlivých hlavních i doprovodných akcích naleznete na stránce: carnavaldebarranquilla.org.

Další zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Kolumbie vítá nový rok karnevalem ve městě Pasto

Na začátku nového roku se centrem kulturního dění tradičně stává jihokolumbijské město Pasto. Toto hlavní město kraje Nariňo, který sousedí s Ekvádorem, totiž hostí slavný karneval Černých a Bílých, vůbec největší slavnost kolumbijského jihozápadu. Od 2. do 7. ledna se město, ale i další městečka v oblasti oddávají radosti, veselí, tradicím, barevným průvodům a doprovodným akcím. Tento velký karnevalový svátek se snaží zachovat lidovou tradici a prezentovat se v co možná nejautentičtější podobě. Propojuje umění, folklór, hudbu, tanec, ale podstata celého festivalu spočívá ve hře.

Program samotný má svoji danou strukturu a začíná už o pár dní dříve, konkrétně od 28. prosince, tedy ode dne, kdy se v Kolumbii slaví den neviňátek, jinými slovy český apríl. Předkarnevalová část nabízí řadu aktivit, mimo jiné karneval na kolech pro celou rodinu, hudební vystoupení a koncerty včetně Serenáty pro město Pasto či průvod veteránů. Největší ohlas mívá ale zábavný a satiricky laděný průvod konce roku, který kriticky hodnotí milníky uplynulých měsíců na domácí i světové scéně.

První den oficiální části karnevalu zahajuje obětní obřad na počest patronky kraje Nariňo, Panenky Mercedes, který má zajistit bezproblémový průběh slavností. Později dostávají prostor děti a jejich vlastní mini karneval, který vznikl z dětské snahy napodobit dospělé. Dnes se jedná o samostatnou akci s vlastní identitou a dynamikou v rámci karnevalových oslav. Odpolední hodiny pak patří koncertům, konkrétně venkovské a rockové hudbě.

Další den návštěvníky čeká Zpěv Zemi, tedy průvod andských tanečních skupin, který každoročně ukazuje to nejlepší z místní hudby, tanců, kostýmů a choreografických kreací. Den zakončí koncert latinskoamerické andské hudby.

Čtvrtého ledna si město připomíná místní významný rod Castaňedových velkolepým průvodem, který imituje tuto rodinu i celou atmosféru doby. Podle legendy totiž v roce 1928 pozvala skupina místních obyvatel na slavnosti i zámožnou rodinu, později pokřtěnou jménem Castaňeda. Účastníci průvodu se představují v dobových kostýmech a promenádují se ulicemi společně se skupinami venkovských tanečníků a tradičními ňapangas, tedy typickými mestickými ženami tohoto andského regionu. Zároveň zvou všechny přihlížející, aby se zapojili do karnevalového veselí.

Akce pokračují 5. ledna Dnem Černých, který připomíná den, kdy měli otroci afrického původu volno, aby si mohli odpočinout, pobavit se a věnovat se svým zálibám. Černošská komunita využila čas a uspořádala oslavu svých zvyků a tradic. Ani ostatní si ale takovou zábavu nechtěli nechat ujít a tak se nabarvili černou barvou a do oslav se zapojili.

Dnes tak lidé v tento den tančí a hrají si v ulicích, barví si obličej a někdy i tělo na černo pomocí krémů. Královna karnevalů projíždí městem v karavaně, rozdává černé kosmetické přípravky a vyzývá kolemjdoucí, aby se uvolnili a přidali se k této jedinečné hře. Tento den je důležitý zejména proto, že spojuje všechny obyvatele i návštěvníky bez rozdílů mezi rasami či sociálními třídami.

Předposlední den festival vrcholí v rámci oslav Dne Bílých a Velkého průvodu. Na rozdíl od předchozího dne se účastníci barví tentokrát na bílo, obykle za pomocí speciálního zásypu, krémů a kosmetických barev. Velký průvod pak prochází centrem města a přináší různé masky, taneční soubory, hudební kapely i alegorické vozy. Slavnosti uzavírá 7. ledna Festival morčat a venkovské kultury, který se nese v duchu tradic obyvatel zdejšího venkova. Nechybí tak stánky, které prodávají místní andské pochoutky, mimo jiné i tradiční morče zvané cuy.

Karneval byl v roce 2009 prohlášen nehmotným kulturním dědictvím lidstva organizací Unesco. Vychází z dávných indiánských rituálů, kdy místní zemědělské komunity uctívaly tancem a modlitbami božstvo měsíce. Tyto svátky však byly v průběhu 17. století španělskou koloniální vládou zakázány a obnoveny až v roce 1834. K původním vesnickým kulturním tradicím se postupně přidaly i prvky španělských a později také afrických slavností.

Pro mnoho Kolumbijců i turistů je město Pasto, nacházející se relativně daleko na jihu země, opomíjenou destinací (přibližně 800 km od Bogoty, pozemní cesta zabere zhruba 20 hodin). Nicméně právě zdejší karneval nabízí ideální příležitost poznat nejen tuto kulturní tradici, ale i další zajímavá místa v okolí jako je nedaleká Laguna de la Cocha nebo impozantní sopka Volcán Galeras. O něco málo jižněji, u městečka Ipiales, pak stojí za návštěvu významné poutní místo Santuario de Las Lajas, které patří k sedmi divům Kolumbie.

Podrobnější informace naleznete na oficiální stránce karnevalu: carnavaldepasto.org.

Další zdroje: Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Cali oslavuje konec roku ve velkém stylu

Hlavní město kraje Údolí Caucy zve každoročně v poslední dny roku na svůj velkolepý festival, který připomíná všem návštěvníkům, proč je město Cali považováno za světové hlavní město salsy. Ostatně, tato jedinečná akce je považovaná za jeden z nejdůležitějších festivalů tohoto hudebního žánru na světě. Od 25. do 30. prosince proběhne celkem 58 akcí, přičemž na 57 z nich je možné přijít zcela zdarma.

I letošní 62. ročník zahájil ve středu 25. prosince parádní průvod zvaný Salsodrom, do kterého se zapojilo na 1500 umělců včetně profesionální tanečnice salsy a současné národní královny rytmu bambuco Wendy Michelle Murillo Murillo. Jedinečné choreografie, taneční kreace a hudba vzdali poctu Mým lidem, tedy energickým, veselým, pracovitým, kreativním obyvatelům města Cali, kteří nezapomínají snít. Prostřednictvím tohoto motta se festival snaží zdůraznit místní diverzitu a spojit všechny prvky a hodnoty místní identity. Ulice města se zaplnily těmi nejlepšími místními tanečníky salsy, barvami a hudbou od pěti hodin odpoledne do desíti hodin večer.

Všichni však nezbytně nemusí být profesionálními tanečníky, aby se do festivalu mohli aktivně zapojit. Letos totiž organizátoři zřídili nový prostor nazvaný sociální tanečníci určený pro běžné lidi, kteří netančí profesionálně, ale tanec si užívají jako koníček. Nechyběl ani velký zahajovací koncert v hlavní roli s uznávanými umělci hudební scény jako je Gilberto Santa Rosa či skupiny Son 21, La Palabra a Grupo Niche.

Pátek 27. prosince patřil především tradičnímu průvodu více než 200 veteránů a superkoncertu. Ten letos nabídl směsici umělců žánru salsa, populární hudby, reguetonu či bachaty a představili se zpěváci jako Romeo Santos, Silvestre Dangond, Jessi Uribe či skupina Grupo Niche. Ta zahrála mimo jiné i píseň Cali Pachanguero, která se proměnila v hymnu prosincových slavností a ikonu zpěvníků salsy. Den zároveň připomněl kulturu kolumbijského Pacifiku a to řadou kulturních aktivit, ukázkou gastronomie i autoktonních nápojů, módy a řemeslných výrobků. Samozřejmě nemohla chybět zejména hudba, přičemž vrcholem hudebního programu bylo vystoupení Nidie Góngory se skupinou Canalón de Timbiquí. Pátek byl zároveň vyhlášen Mezinárodním dnem žánru bolero, takže umělci připomněli publiku různé styly a vývoj tohoto rytmu.

Vrcholem sobotního programu je pak karneval Staré Cali, který potěší přihlížející rozmanitými převleky, maskami, fantasktními postavami i tanečníky. Do karnevalu se zapojí i průvod tradic, novinka, která provede přihlížející bohatstvím a rozmanitostí místních zvyklostí.

Poslední dva dny, tedy 29. a 30. prosince, se festival přesouvá na tzv. Ulici festivalu. Tato akce, zařazená do programu od roku 2014, pravidelně láká širokou veřejnost na vystoupení řady místních hudebních skupin a jednu velkou party. Jedná se o prostor plný radosti a pospolitosti místních i návštěvníků. Zájemci se mohou těšit na tři pódia umístěná podél jižní dálnice a spoustu vystoupení, jejichž cíl spočívá i ve zviditelnění talentu místních hudebníků a umělců. Kromě salsy roztančí publikum i jiné hudební žánry jako je bolero, vallenato a další.

Doprovodný program zahrnuje například pravidelné setkání milovníků a sběratelů hudby, kde si zájemci mohou pořídit jedinečné nahrávky oblíbených umělců salsy, ale také se zapojit do rozhovorů či si poslechnout debaty producentů, zpěváků, historiků či jiných odborníků na hudbu a především hudební žánr salsa. Venkovský a komunitní festival pak postupně navštěvuje různé čtvrti města a vesničky v okolí, Veletrh uměleckých výrobků a podnikání představuje různorodou nabídku ručně vyráběných produktů více než šedesáti umělců. Konají se také setkání pro děti a mládež, novinka letošního ročníku, nebo třeba průvod domácích mazlíčků.

Vůbec poprvé slavilo město Cali přelom roku festivalem v roce 1957 a to od 6. prosince až do 13. ledna. Byl to proto vůbec nejdelší festival města za celou jeho historii, kdy vystoupilo na 100 hudebních spolků a skoro 40 skupin. V současné době festival ukazuje to nejlepší z místního talentu nejen zdejším obyvatelům, ale i světu, a stává se prostorem k propagaci města jako jedinečné destinace, kde se lidé umí bavit, ale mají také řadu schopností.

Podrobný program a další informace naleznete na stránkách festivalu: feriadecali.com.co.

Další zdroje: ElPais.com.co, Viajala.com.co, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Osvětlení plné barev a kulturní akce – takové jsou Vánoce v Kolumbii

Vánoční kolumbijské tradice se sice liší v každém regionu, ale ústředním motivem zůstává setkání s nejbližšími u typických gastronomických specialit. V prvních prosincových dnech se městečka i vesničky Kolumbie vždy rozzáří světly a barvami v rámci veřejné vánoční výzdoby. Vánoční osvětlení bývá tak velkolepé, že existují i speciální turistické okruhy, které vedou po těch nejzajímavěji osvětlených místech. V parcích a na náměstích pak často probíhá i bohatý kulturní program s pyrotechnickými show.

Nejvyhlášenějším městěm, co se vánoční výzdoby týká, je Medellín, kam tradičně přijíždí i spousta cizinců. Například National Geographic totiž tamější vánoční osvětlení zařadil mezi deset nejkrásnějších výzdob na světě a portál USA Today mezi 25 nej výzdob na planetě. Letos se v Medellínu mohou zájemci těšit na figury vyrobené ručně 220 místními umělci, které zdůrazňují tradice, rodinné hodnoty a zobrazují výjevy z tradičních Vánoc kraje Antioquia. Nechybí tak například barevná světélkující rodinná sešlost, která zdobí rodinný dům, radost dětí před obdržením dárků, setkání se sousedy při zapalování svíček či rodinné vánoční recepty. Cesta světla začíná v Severním parku, kde se nachází tradiční betlém. Vyzdobená je opět i řeka a další veřejná prostranství a parky.

Bogotské vánoce se nesou v duchu dvoustého výročí nezávislosti země a jsou laděny do bílé, modré, zelené a fialové barvy. Na 53 místech po městě se místní i turisté mohou těšit na 13 miliónů žárovek. V centru města pak od 15. do 23. prosince probíhal každý večer audiovizuální program zahrnující hudbu, mapping, pyrotechnickou a akrobatickou show nazvaný Sen Isidera. V podání francouzského spolku La Maison Production bylo oslaveno bohatsví a rozmanitost země a všech jejich regionů. Na scéně se třikrát za večer na 25 minut objevilo 47 umělců, z nichž 30 bylo místních.

Vánoční osvětlení v Cali zahrnuje i několik technologických show, včetně mappingu evokuujícího historii a hlavní osobnosti města. Proběhla laserová show na náměstí obklopeném barevnými vánočními stromky, za shlédnutí stojí i tunel nad řekou, jehož světla a barvy se mění dle specifického rytmu. Ani městečka a vesničky kraje Boyacá nezůstávají pozadu a jako každý rok se mění v živé betlémy. Na okružní jízdu po místeh jako Sogamoso, Iza, Nobsa, Mongua, Tota a dalších se můžete vydat s některou cestovní kanceláří nebo po vlastní ose.

Oficiální zahájení vánočních svátků přitom připadá na večer 7. prosince, kdy celá země slaví Noc svíček. Scházejí se rodiny, zapalují svíčky a lucerny před svými domy či na chodnících v ulicích. Podle lidové tradice, která se vztahuje na katolický svátek neposkvrněného početí připadající na 8. prosince, tyto zapálené svíčky osvětlují cestu početí Panenky Marie a zajišťují požehnání pro nový rok.

Konají se také veřejná setkání, jako to na věži Colpatria či v centrálním parku Simona Bolívara v Bogotě, kde probíhají hudební vystoupení, ohňostroje či dokonce divadelní představení. Na státní svátek 8. prosince pak ulicemi Medellínu prochází tradiční průvod mýtů a legend, který divákům letos nabídl pohled nejen na typické postavy místní kultury, ale i různých koutů pěti kontinentů.

V krásném koloniálním městečku Villa de Leyva severně od Bogoty se konal letos už 33. ročník Festivalu světel. V Bogotě pak 12. prosince proběhla i tradiční noční cyklostezka, která umožňuje poznat vánoční výzdobu města prostřednictvím tohoto dopravního prostředku.

Od 16. prosince, tedy devět dní před samotným Štědrým dnem, začínají tzv. novenas, kdy se každý večer kolumbijské rodiny setkávají při pravidelných modlitbách a oslavují narození Ježíška. Rodinné stoly zaplní typické dobroty, zejména vánoční pudink zvaný natilla se smaženými kuličkami ze sýrového těsta neboli buňuelos. V současné době se tato setkání často pořádají i mimo domov, například v parcích či obchodních centrech, kde bývá připraven doprovodný kulturní program.

Štědrý den je v Kolumbii dnem pracovním a k večeři se zasedá až s odbitím půlnoci na 25. prosince. Nejčastěji se podává plněný krocan, vepřová kýta nebo tamal (tedy hmota z rýže s masem a zeleninou zabalená v banánovém listu). Pro nás nezvykle 28. prosince se v Kolumbii slaví „apríl“, tedy den neviňátek, kdy se od známých, ale třeba i od médií dají očekávat různé typy žertíků a vtípků.

Na konec roku se pak váže několik pověstí a lidových tradic. Tou nejznámější je pojídaní 12 hroznů s odbíjením půlnoci, která ohlašuje příchod nového roku. Za každý snězený hrozen si člověk může něco přát. K zajištění prosperity a ekonomické stability poslouží peněženka a kapsy naplněné čočkou. Všichni, kteří si přejí v příštím roce hodně cestovat a zažít spoustu nových dobrodružství, by měli o půlnoci vyjít ven s kufrem a obejít s ním blok. Žluté spodní prádlo by zase mělo přinést do nového roku životní energii a bohatství.

Zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2, ElTiempo.com-3. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Bohatý hudební program festivalu Kolumbie do parku 2019

Na přelomu srpna a září se v průběhu tří dnů představí v Bogotě 26 umělců a uměleckých skupin. Postupně vystoupí v divadle Teatro Jorge Eliécer Gaitán ve čtvrtek 29. srpna a následně v centrálním parku Simona Bolívara v sobotu 31. srpna a neděli 1. září, kde bude vstup pro širokou veřejnost zdarma. Hlavní kolumbijské město totiž hostí festival nazvaný Kolumbie do parku, který oslavuje hudební rozmanitost země i celého kontinentu.

Na programu tak figurují nejen místní umělci, ale i několik zahraničních hostů. Konkrétně se jedná o mýtickou skupinu z Čile Inti – Illimani, která na festivalu uvede své nové turné Fragmenty jednoho snu, dále skupiny Minyo Crusaders z Japonska, The Garifuna Collective z Belize a Banda Regional Mixe z mexické Oaxacy. Z domácích skupin se představí výherci distritálního konkurzu jako je Piangua, Malalma či Afrotumbao, ale také třeba dva důležití umělci tropické a taneční kolumbijské hudby Michi Sarmiento se skupinou, která na festivalu oslaví 50leté výročí své hudební kariéry a skupina Fruko y sus Tesos, která zahraje písně ze svého nejemblematičtějšího alba Fruko El Grande.

Slavností zahájení celého festivalu pak bude mít pod taktovkou zejména Filharmonický orchestr Bogoty, který láká na repertoár nazvaný 50 let hrajeme pro tebe. Jde o výběr deseti děl vzdávajících poctu místním hudebním žánrům jako je pasillo, bambuco, aguabajo, joropo, cumbia, vallenato, porro pelayero či fandango.

Akce letos slibuje tři hlavní novinky spojené s uměleckou osou festivalu. První z nich je zaměření programu na oslavu místní hudby, jak té původní, tak modernějších verzí. Proto například místní Filharmonický orchestr představí klasické skladby kolumbijského tropického repertoáru. Již zmíněný japonský orchestr Minyo Crusaders zase ukáže výsledek smíšení kolumbijské cumbie s japonskou tradiční hudbou.

Druhá novinka spočívá v tom, že festival letos slaví Mezinárodní rok původních indiánských jazyků prostřednictvím hudby a tak mezi zahraničními hosty figuruje právě mexická skupina Banda Regional Mixe. Jedná se o hudební skupinu indiánského původu, kterou tvoří jak děti, tak dospělí, a která mísí rytmy tradiční regionální mexické hudby. Z Amazonie pak přijíždí představitel indiánské hudby daného regionu známý jako Omacha.

A do třetice patří k novinkám fakt, že se letos festival zapojí do oslav dvoustého výročí nezávislosti Kolumbie za účasti skupiny Monsieur Periné. Ta vyniká zvláštním hudebním stylem zkoumajícím kulturní kořený různých kolumbijských a latinskoamerických rytmů a propojuje je s jazzem, popem a swingem. Právě tato skupina zakončí celý třídenní hudební maraton.

I letos festival počítá se svým tradičním alternativním pódiem, které přinese vystoupení umělců míchajících žánry a vytvářejících opravdové umělecké hudební systémy. Představí se také Don Alirio z Barranquilly, který mimo jiné sbírá africkou hudbu a na festivalu oslaví lidové tance a zvukové systémy, které vznikly na severním pobřeží Kolumbie.

V rámci doprovodného akademického programu se odehraje například workshop věnovaný hudbě marimba kolumbijského Pacifiku a jejímu současnému postavení mezi mladou generací. Připravené jsou také diskuse o Karbiku, který mluví jedním hlasem, debata o hudbě jako nástroji rezistence v Latinské Americe, workshop o hudbě v oblasti Amazonie či o míchání mezinárodních hudebních žánrů.

Oficiální stránka festivalu: colombiaalparque.gov.co.

Další zdroje: CanalTrece.com.co-1, CanalTrece.com.co-2. Foto 1, foto 2, foto 3.

Pět ne tolik známých turistických destinací Kolumbie

Léto se v České republice pomalu chýlí ke konci, ale v Kolumbii se na řadě míst můžete ohřát a dopřát si tu pravou letní dovolenou i v jiných částech roku. Vydat se můžete například do následujících destinací, které jsou sice čím dál tím více známé i mezi cestovateli, ale stále se ještě nemusíte obávat přímo masového turismu.

Souostroví San Bernardo

Jižně od Cartageny po Karibském pobřeží v zálivu známém jako Golfo de Morosquillo se nachází tento ráj deseti ostrovů a jednoho umělého ostrůvku, postaveného místními obyvateli. Ten se jmenuje Santa Cruz del Islote a i přes jeho nevelkou rozlohu (přibližně jeden hektar) ho obývá 1200 lidí žijících v celkem 97 domech. Nicméně pro ten pravý odpočinek můžete vyjet na některý z přírodních ostrovů, které se vyznačují bílými plážemi, klidem a vhodnou atmosférou pro relaxování. Nejjednodušší je dojet do městečka Tolú v kraji Sucre a tam si zařídit výlet na ostrovy. Například ostrov Tintipán je jedním z nejmenších, ale uvítá vás se průzračná voda bez velkých vln, krásná pláž a naleznete zde i restauraci. Cizinci se rádi ubytovávají v Domku ve vodě (Casa en el Agua), který doslova pluje po hladině moře. Ostrov Panda jen naopak obklopen korálovým útesem a nabízí tak ideální podmínky pro rybáře i potápěče. Na ostrově Isla Mangle pak můžete kromě potápění navštívit také mangrovníkové porosty a projít se po ostrově. A pokud chcete trošku více luxusu, zavítejte na ostrov Múcura, kde naleznete různé možnosti ubytování.

Palomino

Dlouhá pláž s bílým pískem, stromy vysoké až 60 metrů a velké vlny, takové je místo známé jako Palomino, ležící na pobřeží Karibiku u hlavní cesty, která spojuje města Riohacha (hlavní město kraje Guajira) a Santa Marta (hlavní město kraje Magdalena). Od každého z nich je tato malá klidná vesnička vzdálená přibližně 75 kilometrů. Postupně zde rostou i ubytovací kapacity pro všechny rozpočty, najdete zde restaurace i plážové bary. Po pláži můžete dojít až k místu, kde ústí řeka Palomino do moře. Po řece se navíc můžete projet na gumových pneumatikách. Tento výlet trvá přibližně dvě hodiny, kdy se za zhruba patnáct minut dostanete s průvodcem na startovací místo a pak už se můžete oddat pozorování okolní přírody. Můžete také vyrazit přibližně 40minutovou procházkou po pláži k řece San Salvador, kde naleznete bohatší vegetaci a také větší klid a ticho. Pokud počasí přeje a obloha je bez mraků, můžete dokonce zahlédnout bílé vrcholky nejvyšších hor Kolumbie v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta.

Juanchaco

Pacifické pobřeží rozhodně patří k přírodním perlám Kolumbie, kde se ukrývají tisíce kilometrů dlouhé přírodní rezervace a jedna z nejdeštivějších oblastí planety Země vůbec. Výbornou možností, jak si vychutnat slunce i specifické pláže tmavší barvy, než jsou ty v Karibiku, je navštívit pobřeží v kraji Údolí Caucy. Jen asi půl hodinky lodí od přístavu Buenaventura se nachází místa jako Juanchaco, Ladrilleros a La Barra, které se pyšní čistými plážemi a vodou zelené barvy, ideální pro potápění. Navštívit můžete národní park v zátoce Bahía Málaga, považovaný za jeden z regionů s největší biodiverzitou na světě. Mangrovníky, přírodní bazény a 65 metrů dlouhý vodopád jsou jen některé z místních atrakcí.

Utría

Severněji po tichomořském pobřeží, v kraji Chocó, se ukrývá další ráj s neuvěřitelnou rozmanitostí ekosystémů, kde se mísí oceán s neprostupným tropickým deštným pralesem. Jedná se o národní park Utría, kde návštěvníky ohromí mangrovníky, fauna i flóra, korálové útesy, řeky ústící do oceánu, ale také skalnaté pobřeží. V oblasti žijí příslušníci indiánských komunit Kuna a Emberá. Můžete se také projet v kanoi po řekách mezi mangrovníky, projít se k nějakému vodopádu, nebo se vykoupat v termálních vodách. Ujít byste si neměli nechat ani pláž v Nuquí, která je podle mnohých vůbec tou nejhezčí v celé zemi. V obou oblastech Pacifiku můžete navíc každoročně od července do listopadu pozorovat velryby.

Playa de Belén

I když název odkazuje na pláž, nenechte se zmýlit. Playa de Belén je městečkem kraje Norte de Santander, který leží na severovýchodě Kolumbie a hraničí s Venezuelou. Městečko patří k národnímu dědictví Kolumbie, v historickém centru můžete vidět kamenné ulice, koloniální domy, červené střechy a bílé stěny fasád. Navíc je výchozím bodem k návštěvě jedinečných skalnatých formací v národním parku Los Estoraques. Útvary vzniklé erozí vytvářejí zajímavé scenérie plné sloupů, figur a jeskyň, které jsou obklopené faunou a flórou suchého předhorskéo lesa.

Zdroj: MetroCuadrado.com, Kienyke.com, Colombia.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4foto 5.