Kolumbie

Český film na kolumbijském festivalu Eurocine 2023

Nejvýznamnější festival evropského filmu v Latinské Americe se vrací do Kolumbie a slaví již 29. ročník, tentokrát s 38 celovečerními a třemi krátkými filmy z 23 zemí. Filmy budou od 4. do 14. května putovat po různých kolumbijských městech, promítat se budou v Bogotě, Medellínu, Cali a Manizales. Pod heslem Zaostřeno… Zatmění! se letošní Eurocine snaží zabývat tématy, jako je emancipace, proměna člověka a jeho křehkost v postpandemické době. V roli čestného hosta festivalu představí svou filmovou tvorbu Finsko.

Na programu milovníci sedmého umění najdou i jeden český film, Krajina ve stínu (2020) režiséra Bohdana Slámy. Toto 135minutové historické drama zachycuje události ve vesnici na česko-rakouské hranici od 30. do 50. let 20. století, kde kvůli sporům mezi německými a českými občany, kteří za druhé světové války kolaborovali s nacistickým režimem, docházelo ke genocidě.

V Bogotě se uskuteční celkem tři představení:

Čtvrtek 4. května 2023 – 16:00 hod. – Cinemateca de Bogotá

Pondělí 8. května 2023 – 19:00 hod. – Cineclub El Muro / Tavola Santa

Sobota 13. května 2023 – 16:30 hod. – Centro Colombo-Americano

Více informací o festivalu: festivaleurocine.com.

České autorky se zúčastnily knižního veletrhu v Bogotě

Viktorie Hanisová a María Isabel Mena, kolumbijská intelektuálka afrického původu, si povídaly s ředitelkou Asochecy Eliškou Krausovou o rasismu v českém kontextu a jeho podobnostech v Kolumbii. Beseda proběhla ve středu 19. dubna v rámci Mezinárodního knižního veletrhu Bogoty (Filbo) 2023. S překladem pomohl španělský spisovatel a překladatel Kepa Uharte.

Ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Bogotě a asociací Asocheca se v pátek 21. dubna v knihkupectví Librería Lerner v Bogotě uskutečnila beseda Viktorie Hanisové s konzulkou Veronikou Senjukovou. Povídání s překladem Kepy Uharteho bylo zaměřeno na dílo české autorky, téma rasismu a také rodiny jako zdroje traumatu.

Česká spisovatelka a ilustrátorka Renata Fučíková spolu s kolumbijským ilustrátorem Pablem Arrietou a překladatelem ze španělštiny Kepou Uhartem připravili pro rodiče a děti zábavnou besedu. Podělili se s nimi o nápady, aby ti nejmenší mohli doma objevovat svět prostřednictvím kreseb, slov a kouzla knih. Akce se konala v sobotu 22. dubna v knihkupectví Librería Lerner.

Obrázky dětí z Terezína v kolumbijské škole Colegio Campoalegre

Žáci školy Campoalegre v Sopó v kraji Cundinamarca si mohli prohlédnout výstavu obrázků terezínských dětí a seznámit se tak s částí evropské historie související s obdobím holocaustu.

Besedy s českými autorkami na bogotském knižním veletrhu 2023

Výstava českého umění v Bogotě

České sklo a subfosilní dubové dřevo staré 6500 let, které čeští umělci Vlastimil Beránek a Jaroslav Prošek proměnili v umělecká díla, jsou momentálně k vidění v Bogotě. S přepravou a další logistikou přitom pomohla kolumbijská zásilková společnost Servientrega.

Právě v jejím sídle, známém jako Casa Sinergia (calle 77 č. 10-75 v bogotské čtvrti Chapinero), v těchto dnech probíhá umělecká výstava celkem dvaceti tří soch a objektů českého původu. Veřejnosti je po předchozí domluvě přístupná do 21. dubna.

Výstava byla slavnostně zahájena ve čtvrtek 13. dubna za přítomnosti zástupců dvou českých společností, Radka Kantora ze Subfossil Oak a Marka Landy z Crystal Caviar, kteří přijeli do Kolumbie díla českých umělců představit. Návštěvníci si mohli prohlédnout práce, jejichž velikost se pohybuje od 20 centimetrů až po jeden a půl metru na výšku. Beránek a Prošek se prostřednictvím svých soch snaží zmrazit pohyb nebo vyjádřit emoce. Charakteristickým znakem těchto uměleckých děl jsou proporce, jedinečná barevnost a výsledné tvary. Po skončení výstavy v Bogotě bude posouzena možnost představit české umění i v dalších městech země.

České sklo pochází z českých a slezských oblastí České republiky a Polska. Tento materiál začal být známý v 16. století, kdy řemeslníci z daného regionu objevili techniku, která jim umožnila vyrábět broušený olovnatý křišťál.

Naopak subfosilní duby byly na severní Moravě objeveny relativně nedávno. Jsou však považovány za vůbec první stromy, které existovaly na planetě Zemi po skončení doby ledové. Navzdory svému stáří si tento materiál zachoval vlastnosti dřeva. Zároveň získal barvu a vzory, které jsou nejen typické, ale také jedinečné. Umělecká díla z tohoto dubu jsou dnes vystavena v různých evropských muzeích, například v Přírodovědném muzeu ve Vídni, v Manchesterském muzeu, v Národním muzeu v Praze, v Museum für Naturkunde v Berlíně, v Přírodovědném muzeu v Londýně a v Královské botanické zahradě v Londýně.

V roce 2021 se Muzeum moderního umění Bogoty (Museo de Arte Moderno de Bogotá, MAMBO) stalo prvním prostorem v Latinské Americe, kde byl jeden z těchto unikátních kusů vystaven. Jednalo se o dar věnovaný muzeu společností Subfossil Oak, za podpory Velvyslanectví České republiky v Kolumbii a společnosti Servientrega.

Vlastimil Beránek, mezi oceánem a ohněm ze skla a dřeva

Tento sochař se narodil v roce 1960 v Novém Městě na Moravě a jeho učitelem byl profesor Stanislav Libenský. Je představitelem třetí generace sklářské rodiny Beránků, která se do historie českého skla zapsala ve 40. letech 20. století, kdy založila první sklárnu ve Škrdlovicích. Je znám jako tvůrce velkoformátových skleněných plastik ze skla odlévaného do forem. Vytváří také plastiky z tvrdého dřeva nebo bronzu. Tvary jeho soch jsou minimalistické, snaží se v nich zmrazit pohyb nebo vyjádřit emoce. Jeho tvorba je inspirována mořem a ohněm, protože tyto živly jsou v neustálém pohybu. “Když zapálíte sirku a pak ji uhasíte, zůstane po ní jen trocha kouře; velmi magický okamžik, který rychle zmizí.

Jaroslav Prošek, od křehkosti skla k odolnosti oceli

Tento umělec se narodil v roce 1986 v Berouně. V současné době působí v České Lípě v severních Čechách, v srdci českého sklářského průmyslu, který využívá ve své tvorbě. Používá však také materiály, jako je dřevo, nerezová ocel a mramor. Po střední škole pracoval v technických odděleních velkých českých továren, kde se zdokonaloval v manuální zručnosti. Na počátku své umělecké dráhy měl možnost získat základní znalosti ve školách Vlastimila Beránka a Jana Frydrycha, jejichž vliv na jeho tvorbu je patrný. Jeho sochy mají zpravidla jednoduché tvary, někdy inspirované mořem, podobně jako v případě Beránka.

Zdroj: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Velvyslanectví ČR v Bogotě hledá nového kolegu

Velvyslanectví České republiky v kolumbijské Bogotě vyhlásilo výběrové řízení na pozici místní síly – konzulárního referenta.

Nabízí zajímavou a obohacující práci v příjemném kolektivu, atraktivní měsíční plat s úhradou všech přesčasů, ošatné, 13. plat, zdravotní a sociální pojištění, „cesantías“, pracoviště v severní části Bogoty, účast na kulturních i společenských akcích velvyslanectví a další benefity.

Práce na této pozici bude vykonávána v pracovním poměru dle kolumbijských právních norem, na plný úvazek na dobu určitou (1 rok), s možností prodloužení. Zkušební doba činí 2 měsíce.

Předpokládaný nástup: léto/podzim 2023 (vybraný uchazeč bude muset projít schvalovacím procesem Ministerstva zahraničních věcí ČR, který může trvat několik měsíců).

Specifikace agendy místní síly – konzulárního referenta:

  • výkon činností spojených s vízovou agendou (příjem žádostí o víza)
  • komunikace s žadateli prostřednictvím e-mailu a telefonu
  • administrativní zpracovávání a příprava podkladů pro matriční, státoobčanskou, ověřovací a pasovou agendu
  • řešení případů pomoci v nouzi občanům ČR ve spolupráci s nadřízenými pracovníky konzulárního úseku
  • vedení příslušné dokumentace, evidence a archivu
  • výkon ostatních administrativních činností dle instrukcí nadřízených pracovníků

Požadavky na uchazeče:

  • věk minimálně 18 let
  • minimálně středoškolské vzdělání s maturitou
  • povolení k pobytu a výkonu zaměstnání v Kolumbii
  • trestní bezúhonnost
  • vynikající znalost českého a španělského jazyka slovem i písmem, znalost anglického jazyka výhodou
  • ochota, přesnost, pečlivost a svědomitost

V případě zájmu o tuto pozici zašlete do 31. března 2023 strukturovaný životopis a motivační dopis v češtině a španělštině na e-mail bogota@embassy.mzv.cz.

Pohovory s uchazeči budou probíhat v průběhu dubna/května 2023.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Bogotě.

Pražský komorní orchestr hostem hudebního festivalu v kolumbijské Cartageně

Na začátku nového roku se zraky milovníků vážné hudby upírají na město Cartagena, a to kvůli 17. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu. Jedna z nejvýznamnějších událostí kolumbijského kulturního kalendáře proběhne od 5. do 11. ledna. Mezi speciálními hosty pro rok 2023 je i Pražský komorní orchestr, který se představí na sedmi koncertech včetně toho zahajovacího pod vedením Zbyňka Müllera a za účasti dalších sólistů.

Zahajovací vystoupení s repertoárem složeným ze skladeb Petra Iljiče Čajkovského, Bély Bartóka, Antonína Dvořáka a Frédérica Chopina bude syntézou tematického zaměření festivalu. Návštěvníci se mohou těšit na ochutnávku různých směrů, které se v 19. století ve východní Evropě prosadily.

Pražský komorní orchestr bude rezidenčním tělesem letošního ročníku a na pódium divadla Adolfo Mejía se vrátí hned v pátek 6. ledna koncertem nazvaným Hudba velkých skladatelů s kosmopolitním pohledem. Zazní na něm skladby Antona Arenského, Alexandra Glazunova, Sergeje Rachmaninova a P. I. Čajkovského, kdy orchestr zahraje například Čajkovského emblematickou Serenádu pro smyčcový orchestr. V sobotu 7. ledna se k Pražskému komornímu orchestru a Müllerovi připojí sopranistka Julia Muzychenko na koncertě Potvrzení hudebních tendencí mezi národními a univerzálními prvky. Repertoár budou tvořit díla Alexandra Skrjabina, Igora Stravinského, Modesta Musorgského, Vasilije Kalinnikova a Nikolaje Rimského-Korsakova.

Kolumbijec Santiago Cañón-Valencia, který je označován za jednoho z nejslibnějších violoncellistů své generace, vystoupí v programu Noci divadla Teatro Adolfo Mejía v pátek 6. a v neděli 8. ledna. Za doprovodu rezidenčního orchestru hudebního festivalu se Cañón-Valencia předvede na koncertě Kosmopolitní hudba s národními barvami, na němž zazní skladby Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Josefa Suka.

Zbyněk Müller jako dirigent Pražského komorního orchestru i klavíristy Françoise Dumonta bude provázet posluchače na cestě po jedinečných skladbách různých směrů maďarské klasické hudby 19. století. Protagonisty koncertu budou Bela Bartók, Gyula Beliczay a Franz Liszt.

Pražský komorní orchestr (PKO) patří mezi čtyři nejstarší komorní orchestry v Evropě. Vznikl v roce 1951 a jeho historie nebyla od té doby nikdy přerušena. Profiluje se jako orchestr tzv. mozartovského obsazení (34 hudebníků), který je schopný hry bez dirigenta.V začátcích své existence se soustředil především na interpretaci starší české hudby, hudby klasicismu a raného romantismu. Později do svého repertoáru zařadil i skladby 20. století a následně začal uvádět i zcela nová díla soudobých autorů.

Za více než 60 let své existence odehrál mnoho tisíc koncertů na všech kontinentech kromě Antarktidy. Kromě evropských turné (v rámci kterých navštívil všechny státy kromě Albánie) absolvoval desetkrát turné po Jižní Americe, šestnáctkrát po Spojených státech a Kanadě a devětkrát po Japonsku.

Orchestr spolupracoval s řadou významných uměleckých osobností. Z dirigentů lze jmenovat řadu slavných jmen, jako je Sir Charles Mackerras, Václav Neumann, Gerd Albrecht a Trevor Pinnock. Nahrál nespočet titulů pro společnosti Supraphon, Denon, BMG, Decca, Telarc a další. Jeho rozsáhlá diskografie se může pochlubit i několika důležitými oceněními, například “Wiener Flötenuhr” nebo “Grand Prix du Disque” hudební akademie Académie Charles Cros.

Z České republiky přijede do kolumbijské Cartageny také Pražákovo kvarteto. Jeden z předních mezinárodních komorních souborů byl založen v roce 1972, kdy byli jeho členové studenty Pražské konzervatoře.

Zdroje: RadioNacional.co, CartagenaMusicalFestival.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Narodila se historicky první česko-kolumbijská telátka

V kraji Caquetá na úpatí kolumbijských And byl v průběhu roku 2021 úspěšně realizován malý lokální projekt, finančně podpořený v rámci české zahraniční rozvojové spolupráce, který se zaměřil na zvýšení produkce mléka na statcích drobných farmářů. Kromě nákupu veterinárního vybavení zahrnoval i vůbec první dodávku inseminačních dávek českého strakatého skotu do Kolumbie.

Česká chovatelská společnost Natural pečlivě vybrala a poskytla dávky českého býčka Rimpiho. I přes řadu překážek nakonec asociace AgroAmazónica, která dlouhodobě pomáhá rodinám drobných chovatelů v kraji Caquetá, zvládla český genetický materiál do Kolumbie dopravit. Zároveň určila statky, na kterých by se inseminace kolumbijských krav mohla díky starostlivosti a zázemí místních chovatelů podařit.

Dávky byly aplikovány počátkem roku 2022 a tak se nyní, po zhruba devíti měsících, po kolumbijských pastvinách prohánějí první česko-kolumbijská telátka. Některá z nich si přitom vůbec nezadají s autentickými českými stračenami. Zatím se narodilo přes 80 telátek a další by měla ještě v těchto dnech přijít na svět, takže k novému roku by mohlo být v této odlehlé oblasti Kolumbie okolo sta potomků českého býka Rimpiho.

Místní chovatelé si velmi pochvalují, že jsou česko-kolumbijská telátka silná, zdravá, větší, než je obvyklé, a navíc velmi uspokojivě rostou. Řada drobných farmářů byla přitom zpočátku k umělé inseminaci nedůvěřivá, ačkoliv v Česku a dalších vyspělých zemích jde o běžnou metodu chovu skotu. Hned první pozitivní výsledky však vyvolaly zájem o další dávky.

V průběhu následujících pěti let budou zástupci asociace zkoumat vlastnosti těchto strakatých kříženců, zejména s ohledem na mléčnou užitkovost samic, která by se křížením s plemenem českého strakatého skotu měla zvýšit. Celý proces je přitom velmi zajímavý také pro české chovatele a odborníky z oboru. Vzhledem k záměru místních pokračovat v inseminacích existuje prostor i pro další již čistě obchodní spolupráci mezi českou firmou a kolumbijskými farmáři.

Projekty podpořené z české rozvojové pomoci zajistí pitnou vodu do školy a zlepší zpracování organického odpadu

Díky prostředkům české rozvojové spolupráce se v letošním roce podařilo v Kolumbii finančně podpořit dva malé lokální projekty. Jeden z nich měl za cíl vybudovat zónu s pitnou vodou ve vesnické škole, druhý se zaměřil na řešení problematiky zpracování organického odpadu.

Nezisková organizace Corporación 900 Metros de Cultura se rozhodla zlepšit přístup k pitné vodě pro téměř tisíc žáků vzdělávacího zařízení v obci Cabuyaro, která se nachází v departmentu Meta v oblasti východních nížin. Využila existující, avšak pro přímou konzumaci nevhodný zdroj vody, a nainstalovala nezbytné čistící zařízení. Na nevyužitém místě u školního hřiště pak vybudovala a zastřešila hydratační zónu s deseti kohoutky, ze kterých si žáci mohou natočit pitnou vodu.

Navázaná spolupráce s radnicí obce umožnila ještě vydláždit okolí tak, aby byla celá oblast pro děti příjemným místem. O údržbu zařízení se přitom starají vyškolení žáci, kteří pravidelně měří pH vody, dávají do systému čistící tablety a vyměňují příslušné filtry. Nejen děti, ale i zástupci školy a radnice vyjádřili České republice velké poděkování, protože žáci mohou nyní v každodenním horku této oblasti konzumovat zdravotně nezávadnou vodu. Její dostupnost znamená také úsporu pro rodinné rozpočty.

Na jihu Bogoty ve výšce téměř 3600 m. n. m. buduje Asociace Los Goleros udržitelný systém využití organického odpadu. Organizace sdružuje na tři tisíce místních recyklátorů. Systém třídění v kolumbijském hlavním městě stojí a padá právě na práci této sociálně vyloučené skupiny obyvatel. Recyklátoři často jen se základním dřevěným vozíkem křižují hlavní kolumbijskou metropoli a sbírají různé druhy odpadu, aby si vydělali na základní živobytí.

Z prostředků poskytnutých ČR asociace pořídila moderní bioplynovou stanici, zajistila elektrickou energii díky solárním panelům, vybudovala prasečinec, připravila malou vodní nádrž na chov ryb a zavedla hydroponické pěstování zeleniny. Tento základ udržitelného systému na zpracování organického odpadu má být ve střednědobém horizontu postupně rozšířen. Projekt byl navíc realizován ve spolupráci se studenty Národní univerzity Kolumbie a má tak přesah i do výzkumné sféry. Dále proběhla školení recyklátorů a chystají se doprovodné aktivity na akademické půdě, které mají dále umocnit pozitivní dopady projektu nejen pro tisíce rodin bogotských recyklátorů, ale také obecně v oblasti ochrany životního prostředí.

I v Bogotě se slavil Mikuláš

Jak je již zvykem, i letos Asociace česko-kolumbijského přátelství (Asocheca) ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Bogotě uspořádala setkání krajanů, aby oslavila svátek sv. Mikuláše. Akce se konala v sobotu 3. prosince odpoledne na terase budovy velvyslanectví.

Hned po příchodu dostaly děti společně se svými rodiči a prarodiči speciální úkol: vybarvit vánoční kresbu na tričku, které obdržely jako dárek.

Samozřejmě nemohlo chybět ani typické trio tohoto svátku, tedy Mikuláš, anděl a čert. Děti se trochu vyděsily, když viděly, že by si čert rád někoho z nich odnesl. Andělíček je však utěšil a zabránil čertovi, aby se k nim přiblížil. Některé děti zazpívaly, jiné zarecitovaly básničku a Mikuláš jim za jejich snahu nadělil balíček sladkostí spolu s adventním kalendářem.

Na účastníky setkání čekalo také chutné občerstvení a typické české vánoční cukroví.