tvůj názor

Článek o paní Elišce Krausové, zakladatelce a ředitelce Asochecy

Jak se stala sestra Jana Krause českou kolumbijskou tetičkou

(autor: Honza Macháček)

Osudy lidí v průběhu 20. století byly velmi zamotané. Dobrým příkladem je Eliška Krausová. Té změnila život ruská invaze v roce 68. Tou dobou studovala v Bogotě a už se nemohla vrátit. Od té doby v Kolumbii stále žije, ale ani v jeden moment na svou vlast nezapomněla. Postupem času se z ní stala taková česká kolumbijská tetička.

Před třemi měsíci jsem si domluvil schůzku s paní Eliškou Krausovou a upřímně, vůbec jsem nevěděl, co čekat. Dostal jsem na ni tip od známého mé sestry Ivany, který pracuje v Afghánistánu na ambasádě. Napsal mi, že paní Eliška Krausová šéfuje Česko-kolumbijské společnosti v Kolumbii a že by mi mohla pomoci s hledáním lidí, kteří se setkali před 50 lety v Bogotě s mojí rodinou.

Konzervativní Kolumbie v 60. letech

Do pražské kavárny Platýz se přiřítila energická dáma a okamžitě navázala na můj lehce naivní mail. Ten jsem jí posílal dva týdny zpět. Tou dobou byla ještě v Bogotě, ale shodou náhod se chystala do Prahy a měla čas se se mnou sejít. Vyprávění začala popisem Kolumbie, jak vypadala před 50 lety.

Prý to byla na tu dobu velmi konzervativní a uzavřená země. Ženy musely nosit bílé rukavice, nesměly mít na sobě kalhoty a nemohly ani kouřit. Pánové z vyšších vrstev chodili neustále oblečeni v oblecích a samotná Kolumbie se teprve chystala na velmi turbulentních 50 let, která měla před sebou.

Podle slov Elišky Krausové se za těch 50 let Kolumbie posunula v reálu spíše o 100 let. Z poměrně zaostalé země se za tu dobu stal relativně moderní stát. Po chvíli se hovor stočil na moji rodinu, která v Kolumbii působila do roku 69. Paní Krausová do Bogoty přijela jako mladá slečna v roce 68. Takže je možné, že se potkali. Každopádně si na ni nevzpomíná.

Ze studijního pobytu pobyt na celý život

On samotný příjezd paní Krausové také stojí za zmínku. V roce 1968, který prý byl plný nadějí (sama říkala, že jí národ připadal jako by létal někde v oblacích), studovala francouzštinu na Univerzitě Karlově. Tou dobou se opět po letech naskytla možnost vycestovat do zahraničí a to paní Krausová chtěla využít.

Člověk by čekal, že si vybere nějakou francouzsky mluvící zemi, ale ne. Vybrala si Kolumbii, zemi, o které nevěděla defakto vůbec nic. Ono zjistit tou dobou informace o exotické a velmi vzdálené Kolumbii bylo nad lidské síly. Každopádně se rozhodla a jako 21 letá slečna vyrazila za velkým dobrodružstvím, které jí změnilo život. Ještě bych měl dodat, že tou dobou neuměla ani slovo španělsky. Byla prostě odvážná.

Na druhou stranu, tak úplně na blind zase nejela. Měla tu strýce, pana Vlasáka, který do Kolumbie emigroval po roce 48 a postupně se stal významným hoteliérem. Například i moje rodina k němu jezdila na rekreaci. Přijde mi zajímavé, jak jsou ty příběhy propojené. Pan Vlasák čekal od příjezdu své příbuzné něco jiného. Myslel si, že mu bude pomáhat v domácnosti. To se mýlil. Paní Krausová chtěla studovat.

Teď se opět vrátíme k roku 68. Jak všichni víte, tento rok bylo Československo poctěno návštěvou spřátelených armád. Kromě toho, že se tímto rozplynul sen mnohých o komunismu s lidskou tváří, celá situace výrazně zkomplikovala také život lidí, kteří tou dobou byli v zahraničí. Například Elišce Krausové byl defakto znemožněn návrat domů. Ze studijního pobytu na pár let se stal pobyt na celý život.

Organizace, která staví most mezi Kolumbií a Českou republikou

Paní Krausová tu vystudovala a postupně začala učit na vysoké škole a světe div se, učí francouzštinu, kterou kdysi studovala v Praze. Stále žije v Bogotě a jak to vypadalo na naší druhé schůzce, která proběhla v její oblíbené kavárně, tak tu také chce zůstat. Líbí se jí tu.

Na druhou stranu na Českou republiku paní Krausová nikdy nezapomněla, ba naopak. Ještě před znovuotevřením České ambasády v roce 2013, o což se mimochodem výrazně zasadila, založila asociaci AsoČheca a plnila ve volném čase její funkci. Jak sama říká, stala se z ní taková česká kolumbijská tetička. Čas od času vytahovala naše české občany z bryndy.

Ve své asociaci dosud působí. Snaží se vytvářet most mezi ČR a Kolumbií. Pravidelně pořádá výstavy věnující se české historii po kolumbijských univerzitách. Třeba ta poslední byla o terezínských dětech. Možná si říkáte, jestli podobná činnost, kterou z velké části dotuje ze svého, má smysl. Vždyť Kolumbie je tak daleko… Začněme jednoduchou matematikou.

V Kolumbii žije přes 45 milionů lidí, samotné město Bogotá je třetím největším městem na americkém kontinentu po Mexico City a New Yorku a hlavně, Kolumbie se i přes svoji složitou minulost neuvěřitelně rychle rozvíjí a byla by škoda nebýt u toho. Naše země jí má rozhodně co nabídnout.

Národní divadlo místo spícího prezidenta

Proto si myslím, že to, co dělá paní Krausová dobrovolně za nepatrné pomoci českého státu, má smysl. Díky ní tu máme ambasádu. Pokud i vy si myslíte, že to má smysl, tak ji v tom můžete podpořit. Třeba díky tomu si paní Krausová splní velký sen a doveze do Kolumbie Národní divadlo. A my jako Češi se budeme moci ukázat v tom nejlepším světle a nebudeme tu známí jen díky našemu spícímu prezidentovi.

Kolumbijský účet asociace Elišky Krausové AsoČheca: 009400693983.

Honza Macháček
Napsal Honza Macháček toho času cestující po Kolumbii. Sepisuje příběhy obyčejných Kolumbijců, hledá české odkazy v Kolumbii a dává tipy, kam v této úžasné zemi vyrazit. Mrkněte na Honzy cestopis – je to ideální čtení do metra. Jinak Honza stojí za českou odpovědí na Tripadvisor. Je spoluzakladatelem webu Cestolet. Věří, že čím více lidí vyrazí mimo hranice ČR a otevře oči, tím lépe se nám tu bude žít. Také pořádá přednášky.

Sestra pana Macháčka, Ivana Kudrnová, dodává:
Dnešní článek je taková srdcová záležitost. Napsal ho můj brácha Honza o sestře jednoho slavného Honzy. Navíc ho napsal na svých toulkách po Kolumbii, která, jak už víte, je naší rodinnou záležitostí. Článek je o české kolumbijské tetičce a my s bráchou taky jednu českou kolumbijskou tetičku máme. Naše teta Jitka se v Kolumbii narodila. Dnes to ale bude o Elišce Krausové, dámě, která odjela do Kolumbie koncem šedesátých let, kdy tam žila i naše rodina.

Zdroj: spanelstinaDoplavek.cz (stránka Ivany Kudrnové).

tvůj názor – Podělte se o své zkušenosti či zážitky

Autor příspěvku: Marek Aschermann, DiS.

Přátelé Kolumbie, Jižní Ameriky a Asochecy… po mnoha měsících intenzivní práce jsem dokončil své průvodcovské webové stránky s informacemi a nabídkou zájezdů do Střední a Jižní Ameriky. Jmenuji se Marek Aschermann a v Jižní a Střední Americe jsem prožil 7 nádherných let. Z těchto 7 let jsem poslední čtyři roky strávil v Kolumbii.

Pracoval jsem a pracuji jako profesionální průvodce pro přední českou cestovní kancelář a absolvoval jsem desítky zájezdů po SA a JA. I díky těmto zkušenostem bych teď rád nabídl své služby zájemcům o poznání Jižní Ameriky, potažmo Kolumbie, kteří si netroufají do tohoto regionu vyrazit sami. A to ať už kvůli jazykové bariéře nebo jen ze strachu z neznámého. Rád bych, aby součástí některých mých jihoamerických zájezdů bylo kromě poznání kultury, obyvatel a krajiny i studium španělštiny. Věnuji se i výuce španělštiny a proto vím, že v Karibiku je studium příjemnější než v našich středoevropských klimatických podmínkách.

Filosofií mého průvodcování je vytvoření malých skupin cestovatelů od 4 do 12 účastníků, individuální přístup a zprostředkování těchto zemí jako vám asi žádná velká cestovní kancelář nedokáže nabídnout. Nabídku a informace o aktuálních zájezdech najdete na následující adrese:

http://www.marek.aschermann.dev.kenpa.cz/

V současné chvíli můžete vybírat z 15ti uvážlivě sestavených zájezdů. Zájezdy se dají samozřejmě modifikovat a to po individuální domluvě. Budu rád, když i nezávazně napíšete, nebo zavoláte o radu či konzultaci. Rád poradím nebo pomohu naplánovat vaši cestu do těchto končin. Ne vše jsou peníze a já to tak i beru…

Marek Aschermann, DiS.

(Asocheca nezodpovídá za obsah článku ani za služby v něm nabízené.)

Napiš svůj názor a poděl se o své zkušenosti a zážitky z obou zemí – česky nebo španělsky.

Escribe tu opinión y comparte tus experiencias de ambos países – en español o en checo.

 

Prozatím je možné vkládat komentáře. V případě delších textů, fotek, apod., je možné  zaslat příspěvek na email: info@asocheca.org.

Por ahora es posible insertar comentarios. Si deseas subir una historia más larga, fotos, etc., puedes enviar el texto al correo electrónico: info@asocheca.org.