Author Archives: Jana

Virtuální výstava Vždy budu žít v rámci Týdne míru městečka Mosquera

ASOCHECA se letos zapojila do programu Týdne usmíření a míru, pořádaného městečkem Mosquera v kraji Cundinamaca. Během virtuální prezentace představitelky Asociace česko-kolumbijského přátelství přiblížily tamějším učitelům a studentům výstavu Vždy budu žít.

Akce, zorganizovaná ve spolupráci s univerzitou Unimonserrate, se odehrála v úterý 8. září. Tato ukázka z relativně nedávné historie měla mezi účastníky virtuální přednášky velmi pozitivní ohlas. Ti se také shodli na významnosti odkazu těchto obrázků a básní vytvořených dětmi v tak extrémní situaci a také na tom, že mohou sloužit jako důležitý příklad toho, jak zvládnout aktuální náročné situace, které Kolumbie prožívá.

Týden míru je občanským hnutím, jehož hlavní cíl spočívá ve zviditelnění každodenních snah tisíců lidí, kteří pracují na vytváření a konsolidaci míru, a iniciativ, které dávají důstojnost životu. Obvykle se koná v první polovině září, protože 9. září se v Kolumbii slaví Národní den lidských práv. V roce 2020 se tato akce odehrává již po 33. a to nepřetržitě po celou dobu, kdy podporuje a zviditelňuje různé občanské aktivity, ale také podněcuje společenské povědomí o nutnosti vybudovat v Kolumbii opravdový mírový proces, proces pluralitní, participační, dlouhodobý a konstantní, směřující k národnímu usmíření. V rámci tohoto týdne tak městečko Mosquera připravilo bohatý program, zahrnující workshopy, virtuální setkání, divadelní představení, fóra a debaty. Od 6. do 23. září mohou zájemci shlédnout také výstavu fotografií nazvanou Naše domovy míru.

Další zdroje: Mosquera-cundinamarca.gov.co, PeriodismoPublico.com.

České velvyslanectví v Bogotě znovuotevřelo konzulární sekci

Od úterý 8. září je obnoven chod konzulárního oddělení Velvyslanectví ČR v Bogotě pro veřejnost, ale jen v omezeném režimu. Žadatelé budou přijímáni pouze po předem sjednané schůzce prostřednictvím emailu consulate_bogota@mzv.cz. Konzulát vyřizuje pouze žádosti o víza a jiné konzulární úkony uvedené níže, které jsou přijímány za přísného dodržování hygienických opatření.

Konzulát přijímá následující žádosti:

  1. Dlouhodobá víza a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia.
  2. Víza a pobytová oprávnění za účelem zaměstnání či vědeckého výzkumu. Zahájeny budou pouze úkony k vydání dlouhodobého víza či povolení k dlouhodobému pobytu ve stanovených kategoriích: klíčový a vědecký personál; vysoce kvalifikovaný zaměstnanec; kvalifikovaný zaměstnanec v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb a potravinářské výrobě; vědecký výzkum; sezónní zaměstnání; pracovní dovolená a specifické mimořádné případy. Byla také obnovena veškerá řízení o všech žádostech o dlouhodobá víza a pobyty, která byla zahájena před 14. březnem 2020.
  3. Dlouhodobá víza a povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Prozatím se ale jedná pouze o případy sloučení manželů a nezletilých dětí s cizinci, kteří již mají na území ČR povelen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Ostatních rodinných příslušníků se toto obnovení netýká.
  4. Dlouhodobá víza a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem kultury, sportu či vzdělávacích aktivit. Do odvolání se přijímají nové žádosti, ale zatím se nebudou vydávat samotná víza, protože ještě nebyl autorizován vstup do České republiky za těmito účely.

DŮLEŽITÉ upozornění: Při vyzvednutí dlouhodobého víza či povolení k pobytu za účelem ekonomické, výzkumné či vzdělávací činnosti má žadatel povinnost předložit doklad o splnění požadavků proti zavlečení infekčního onemocnění. Doklad vydává subjekt, který žadatele přijímá, tedy zaměstnavatel či škola (univerzita) v České republice. Ten se jeho vystavením zavazuje že žadateli zajistí ubytování po celou dobu pobytu, zdravotní péči a návrat zpět do země původu v případě ztráty účelu pobytu na území ČR.

 

Schengenská víza (do 90 dní pobytu v Schengenském prostoru):

  1. pro rodinné příslušníky občanů ČR nebo Evropské unie, kteří mají trvalý pobyt v ČR (jen v daných případech).
  2. pokud je vstup cizince v národním zájmu České republiky.
  3. pracovníkům mezinárodní dopravy.
  4. pracovníkům kritické infrastruktury.
  5. diplomatům a úředníkům mezinárodních organizací.
  6. za účelem sezónního zaměstnání, zaměstnání ve zdravotnictví a sociálních službách a rodinných příslušníků, v potravinářské výrobě.
  7. v naléhavých mimořádných situacích.
  8. za účelem zaměstnání pro vědecké, klíčové a vysoce kvalifikované pracovníky (dle podmínek daných programů).

DŮLEŽITÉ upozornění: Nebudou obnova řízení o žádostech o schengenská víza, které byly podány před nouzovým stavem (před 14. březnem 2020) a o kterých nebylo rozhodnuto. Žadatelé, kterých se tato situace týká, mohou podat nové žádosti bezplatně. Žadatelé o schengenská víza za účelem ekonomické nebo vzdělávací činnosti mají povinnost předložit doklad o splnění požadavků proti zavlečení infekčního onemocnění (stejně jako u dlouhodobých víz, ale doklad se v tomto případě předkládá již při podání žádosti, jeho předložení je podmínkou přijetí žádosti).

Všichni žadatelé musí respektovat hygienická opatření zavedená na pracovišti konzulátu: dostavit se s rouškou, vyčistit boty, umýt si ruce a nasadit si rukavice, používat pouze přidělené psací pomůcky, postupovat podle pokynů personálu recepce a jít přímo de čekárny konzulátu. V čekárně konzulární sekce může být pouze jedna osoba (s výjimkou nezletilých), proto je nutné dostavit se na sjednanou schůzku včas. Přijímají se pouze platby v hotovosti.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Bogotě. Foto 1, foto 2, foto 3.

Národní pedagogická univerzita slaví výročí Komenského

Jan Amos Komenský (Uherský Brod, 1592-Amsterdam, 1670) bezpochyby patří k hlavním osobnostem v oblasti vzdělání. Tento teolog, filozof a pedagog, narozený na území dnešní České republiky, zemřel před 350 lety. Národní pedagogická univerzita v Bogotě si připomíná jeho odkaz po celý tento rok a pořádá při této příležitosti různé akce a semináře. Jedním z nich je i 14. ročník Doktorské výuky v oblasti vzdělání a pedagogiky nazvaný Komenský 350 let poté, kterou zaštiťují profesoři Maximiliano Prada Dussán a David Rubio Gaviria.

Jedná se o mezinárodní akci, která se snaží představit aktuální stav daného tématu a otevřít perspektivy výzkumu právě pro oblast vzdělání a pedagogiky. Každé úterý od 19. srpna až do 1. prosince se mohou zájemci zúčastnit setkání přenášených v přímém přenosu přes Youtube kanál Interinstitucionálního doktorátu v oblasti vzdělání Národní pedagogické univerzity. Vstup na virtuální konference, které začínají vždy v 17 hodin kolumbijského času (tedy o půlnoci času českého), je zcela zdarma.

Pozvaní odborníci odpřednáší celkem 16 konferencí. Každá z nich trvá přibližně 50 minut a následně mají účastníci možnost klást otázky. Tento seminář má čtyři základní tématické osy, které zahrnují filozofický, antropologický, pedagogický i vzdělávací / školní pohled na Komenského dílo. Je možné zúčastnit se jedné, několika nebo i všech přednášek. Ti, kteří se zúčastní 80 % všech setkání a zaregistrují svou účast ve speciálním virtuálním prostoru zřízeném na Moodle (zde), obdrží potvrzení o účasti v kurzu. Organizátoři pak na semináře zvou členy všech univerzitních či vzdělávacích komunit na národní i mezinárodní úrovni, ale i zájemce z řad širší veřejnosti.

Zároveň jsou ve virtuálním prostředí na Moodle k dispozici pomocné dokumenty a otevírají se tam prostory k diskuzi. Můžete se také podívat na virtuální výstavu o Komenském pod názvem Jan Amos Komenský: aneb utopie světa a všenáprava (Juan Amos Comenio: o la utopía de un mundo y una humanidad mejor), pořádanou Kolumbijským pedagogickým muzeem univerzity zde. Pokud máte další dotazy, obraťte se na pořadatele prostřednictvím emailu catedra_doctoral_upn@upn.edu.co.

Život Komenského byl poznamenán exilem a pronásledováním, ale také četnými cestami po různých zemích Evropy s cílem sjednat mír ve společnosti rozdělené náboženskými válkami, a to prostřednictvím vzdělání jako univerzální nápravy společností a vědomostí. Tři a půl století po jeho smrti se Národní pedagogická univerzita v Bogotě rozhodla podpořit reflexi a diskuzi o situaci spojenou se vzděláním v současném světě. Žít dnes znamená permanentní proces vzdělávání se. Už neexistuje věkové omezení pro studium a vzdělávání se, všichni se učíme po celý život. I přesto je náprava lidstva pořád jen projektem a tato doba krizí a hlubokých konfrontací si žádá smír a možnost přinést kvalitu života všem lidem. Proto je Komenského výzva k transformování společenského života prostřednictvím vzdělání stále živá.

Tímto seminářem chce univerzita navázat na dílo Komenského a kontrastovat ho v dialogu s dnešní realitou vzdělávací agendy. Komenského svět, jeho dílo a doba už nejsou naše, ale jeho pedagogické starosti a podněty k univerzálnímu vzdělání pro všechny lidské bytosti stále rezonují v současných vzdělávacích politikách a pedagogických diskurzech. Připomenout si Komenského dílo a jeho návrhy znamená do jisté míry prozkoumat to, čím jsme, a možná i to, čím přestáváme být.

Zdroj: Program_Katedra.

Česká básnířka na Mezinárodním festivalu poezie v Medellínu

Již od prvního srpna probíhá jubilejní 30. ročník Mezinárodního festivalu poezie v Medellínu, v rámci kterého se do 10. října, tedy v průběhu 70 dní, představí na 200 pozvaných umělců. Jedná se o opravdu velkolepé setkání světa poezie, při kterém nechybí ani laureáti Pulitzerovy ceny jako Paul Muldoon nebo Charles Simic, držitel ceny Premio Cervantes Joan Margarit nebo ceny Princesa de Asturias de las Letras Adam Zagajewski. Vzhledem k přetrvávající situaci spojené s pandemií nového typu koronaviru probíhá festival virtuálně. Díky tomuto formátu mohou milovníci poezie z celého světa poznat tvorbu hostů pocházejících ze 103 zemí, a to včetně České republiky.

Česká básnířka Bronislava Volková, která v současné době žije ve Spojených státech, se na festivalu představí dne 3. září v 11 hodin kolumbijského času (tedy v 18 hodin středoevropského času). Její vystoupení bude možné sledovat online a to na tomto odkazu na YouTube či na Facebooku. V letošním roce vyšel výbor z jedenácti sbírek autorky ve španělštině nazvaný Mirando las aguas (Dívám se do vod). Knihu vydalo nakladatelství Argenta se sídlem v Buenos Aires v Argentině a Volková některé z básní uvedené sbírky přednese právě na festivalu poezie.

Básnířka, vypravěčka, překladatelka, esejistka a univerzitní profesorka Bronislava Volková se narodila v roce 1946 v Děčíně v tehdejším Československu. Dětství strávila v Praze, kde absolvovala filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v oboru ruština a španělština. V 70. letech odešla na protest proti omezením ze strany komunistického režimu do Kolína nad Rýnem, později emigrovala do USA. Učila na různých univerzitách v různých zemích, třicet let vedla český program na katedře slovanských jazyků a literatur na Indiana University v Bloomingtonu. Je autorkou mnoha článků a dvou rozsáhlých monografií z oblasti lingvistické a literární sémiotiky. Přeložila řadu českých básní do angličtiny, některé básně napsala také přímo v angličtině. Její poezie je reflexivní, existenciálně laděná a rozvíjí čím dál tím více spirituální dimenzi. Patří do českého i amerického PEN klubu a za svou tvorbu obdržela několik literárních cen.

Program festivalu nabízí individuální i kolektivní četbu básní, rozhovory a debaty vybraných hostů, koncerty, ale také kurzy a workshopy, kterých se vůbec poprvé mohou na dálku zúčastnit lidé z různých koutů světa. Digitální platforma s kapacitou půl miliónu diváků nabízí možnost virtuální interakce přímo s umělci. Zároveň se pořádá také 24. ročník školy poezie s přístupem zdarma. Mezi vyučujícími se objeví například Rocio Cerón z Mexika, Rómulo Bustos z Kolumbie nebo Luis Filipe Sarmento z Portugalska. Pořádání festivalu přitom představuje symbol lidské naděje a jasný důkaz kreativní síly básnického jazyka, který živí a doprovází lidskou duši v těchto náročných časech pandemie, nukleárních hrozeb, válek, materiální bídy, nenávisti i beznaděje.

Podrobné informace o festivalu a jednotlivých hostech naleznete na stránkách akce: festivaldepoesiademedellin.org. Podívat se můžete i na ukázku tvorby jednotlivých autorů.

Další zdroje: Mzv.cz/bogota, BronislavaVolkova.com.

Výstava Vždy budu žít tentokrát virtuálně

Představitelky Asochecy nedávno uvedly výstavu obrázků dětí z Terezína, nazvanou Vždy budu žít, poprvé virtuálně. Původně se měla výstava konat tradičně prezenčně a to na základě pozvání univerzity Fundación Universitaria Unimonserrate a Fundación Música en los Templos. Nicméně vzhledem k současné epidemiologické situaci se nakonec přistoupilo k tomuto novému a zajímavému formátu virtuální přednášky s ukázkou některých obrázků i básní dětí, kterou sledovali živě studenti i profesoři. Všichni zájemci si pak mohou poslechnout toto povídání ze záznamu zde.

Paní Eliska Krausová, Nicole Steiner a Ana Ilonka Pinzón pohovořily o výstavě čtyřiceti kopií obrázků, které nakreslily židovské děti uzavřené v koncentračním táboře v Terezíně. Přiblížily i celou situaci v době, kdy tyto speciální umělecké výtvory vznikly, tedy dobu druhé světové války, kdy se nacisté pokoušeli vyhladit židovské obyvatelstvo. Na obrázcích se pak vyskytují vždy tři data, přičemž první odpovídá datu narození dítěte, druhé jeho příchodu do tábora v Terezíně a třetí jeho transportu do vyhlazovacího tábora. I když není známo datum úmrtí těchto dětí, přežilo jich jen pár. Celkově se odhaduje, že Terezínem prošlo na 15 tisíc dětí, ale z tábora se jich vrátilo jen okolo 100.

Jak vysvětlují představitelky Asochecy, některé obrázky zachycují život dětí na území okupovaném nacisty nebo přímo v terezínském táboře. Ukazují, že lidé v tomto táboře neměli zajištěné ani základní podmínky pro důstojný život, neměli soukromí, trpěli hladem, nedostatkem hygieny i léků. I přesto se dospělým lidem v táboře podařilo organizovat relativně bohatý kulturní život a nějakým způsobem i napůl tajně pokračovat ve vzdělávání svých dětí. Právě umění přitom umožňovalo zachovat si jistou důstojnost a duševní zdraví. Děti mohly prostřednictvím obrázků a básní  vyjádřit své emoce, ale také vzpomínky či fantazie, své touhy a naději, že se jednoho dne vrátí ke svému původnímu životu. Hlavní učitelkou dětí byla žena jménem Friedl Dicker-Brandeis (1898-1944), která zemřela v táboře v Osvětimi. Díky odvaze učitelů se podařilo zachránit na 4 tisíce obrázků a stovky básní.

Děti tak svými výtvory porazily zapomnění, které způsobuje smrt. Prezentace výstavy pak končí těmi nejpozitivnějšími obrázky, obrázky, které jsou veselé, plné života a naděje, že žádný okamžik netrvá navěky a vše se v dobré obrátí. Podle reakcí studentů, kteří sledovali přednášku, celá tato historie a výstava vzbudily zájem a pozitivní ohlasy. Řada studentů napsala přes chat komentáře, ve kterých vyzdvihla úlohu umění a kultury v těžkých časech. Někteří chtěli znát i další podrobnosti o osudu židovských rodin, ale také o samotné výstavě. Kompletní katalog výstavy pak můžete nalézt zde.

Asocol aneb Asociace Kolumbijců v ČR

V březnu roku 2019, tedy relativně nedávno, vznikla nová asociace sdružující Kolumbijce, kteří se usadili v České republice. Jmenuje se Asocol a její členové žijí v různých českých měst včetně Prahy, Brna či Pardubic. Jednotlivé aktivity Asociace můžete sledovat na její facebookové stránce zde.

Asociace vznikla za účelem podpořit proces integrace a adaptace Kolumbijců v českém prostředí, ale také s cílem podporovat a pořádat kulturní aktivity, které přispějí k vzájemnému porozumění mezi oběma národy. V neposlední řadě chce Asociace posílit kontakt a spolupráci s vládními představiteli i diplomaty. Mezi její aktivity patří fungovat jako prostředník pro šíření informací v zájmových oblastech Asociace mezi svými členy, sdílet informace, organizovat a podporovat sociokulturní události zaměřené na rozšíření kolumbijské kultury v ČR a české kultury v Kolumbii, ale také podpořit procesy občanské účasti v zahraničí.

Zájemci o členství v Asocol nebo o podrobnější informace se mohou na Asociaci obrátit emailem: asocolcz@gmail.com.

Kolumbijský červenec na vlně poezie

V průběhu téměř celého července žije Kolumbie poezií. Navzdory pandemii a přísným hygienickým opatřením se totiž koná Mezinárodní festival poezie Bogoty, který začal již 5. července a vrcholí hlavním programem ve dnech 20. až 30. července. Už 28. ročník této kulturní akce přinesl recitály, besedy, workshopy zaměřené na překlady básnické tvorby i ty věnované dětem, ale také koncerty. Všechny akce, které se z velké části věnují právě iberoamerické poezii a v posledních ročnících také obecněji básním napsaným v románských jazycích, probíhají virtuálně a vysílají se přes sociální sítě festivalu.

Jak říká uznávaný severoamerický básník Billy Collins, poezie vypráví příběh lidského srdce. Nezáleží přitom na období, místě nebo jazyce, ve kterém jsou texty psány, ve své podstatě poezie vždy mluví stejným jazykem. A právě v průběhu festivalu se mohou všichni Kolumbijci seznámit s tímto světem a poslechnout si úryvky básnické tvorby. Program festivalu je opravdu bohatý, což dokládá celkem 45 akcí za účasti 60 básníků, ale také hudebníků a umělců z Kolumbie, Argentiny, Mexika, Bolívie, Brazílie, Španělska, Itálie, Francie, Rumunska a dalších zemí. Na seznamu hostů letošního ročníku tak figurují jména jako Laura Yasán (Argentina), Carlos Satizábal či Luz Helena Cordero (Kolumbie), José Ángel Leyva (Mexiko), Álvaro Mata Guillé (Kostarika), Zingonia Zingonia (Itálie), Tamym Maulén a María Inés Zaldívar (Čile) a mnoho dalších.

Jako každým rokem ve spolupráci s institutem Caro y Cuervo organizátoři festivalu uctí dílo a život jednoho kolumbijského básníka. Tentokrát se jedná o umělkyni z kraje Tolima jménem Luz Mary Giraldo, která v současné době působí na univerzitě Pontificia Universidad Católica v jihoamerickém Čile. V rozhovoru z roku 2011 tato autorka a akademička říká, že píše o životě, o čase, o vzniku a její tvorba je spojena s historií a konkrétně s tou kolumbijskou. Podle vlastních slov se nepovažuje za vypravěčku, protože vyprávět neumí, ale snaží se povídat zpíváním.

Festival organizuje instituce Corpoulrika, která se zaměřuje na rozličné aktivity propagující literaturu a umění s důrazem na iniciativy a díla vytvořené ve španělsky a portugalsky mluvících zemích Střední a Jižní Ameriky. Jako každým rokem, vzpomínky na tento ročník zůstanou zaznamenány ve speciální složce časopisu poezie nazvaného ULRIKA.

Celý program festivalu je k dispozici na oficiální stránce akce PoesiaBogota.org. Jednotlivé besedy a aktivity je možné sledovat zdarma přes Facebook, Instagram, Twitter a Youtube například zde.

Další zdroje: RevistaArcadia.com, RevistaDC.com. Foto 1, foto 2 (Luz Mary Giraldo).

Kolumbie oslaví svou nezávislost tentokrát netradičně

Letošní oslavy 20. července, kdy si Kolumbie připomíná 210. výročí událostí, které vyústily ve vyhlášení nezávislosti země, se ponesou v duchu epidemiologických omezení v důsledku pandemie nového koronaviru. I když by na státních budovách a z oken i balkónů po celé zemi měla opět zavlát kolumbijská vlajka, zbytek programu musel být kvůli současné karanténě upraven. Místo tradičních vojenských přehlídek, které každoročně procházely ulicemi velkých kolumbijských měst a kterých se účastnily tisíce lidí, je tentokrát připraven alternativní program vysílaný prostřednictvím digitálních platforem. Oslavovat tak Kolumbijci budou z domovů virtuálně.

V pondělí v 10 hodin dopoledne kolumbijského času proběhne vzdání pocty „solidárním hrdinům“ současné pandemie pod vedením prezidenta země Ivana Duqueho společně s hlavními představiteli ozbrojených sil v Kolumbii. Slavnostní ceremoniál bude patřit právě vojákům a policistům, kteří pomáhají a střeží každý kout země v době karantény, dále také zdravotníkům, dopravcům, hlídačům, veřejným činitelům a osobám, které zajišťují základní služby. Pět těchto hrdinů získá státní vyznamenání a zároveň budou připomenuty i oběti Covidu-19. Letectvo pak předvede koordinované show na obloze nad některými hlavními městy kolumbijských krajů.

Na pátou hodinu odpolední je naplánovaný online koncert nazvaný Kolumbie vytváří talent. Své hity zazpívá více než 40 umělců jako Carlos Vives, Chocquibtown, Jessi Uribe, Fanny Lu, Sebastián Yatra, Maía a další. Tyto velké hvězdy kolumbijské hudební scény se podělí o virtuální pódium s nově vznikajícími skupinami jako například Plu con Pla, Alexis Play, Santamaría či Emje Rose. Podle kolumbijské ministryně kultury se bude jednat o historický koncert, kdy hudba umožní spojit regiony, žánry, generace a posílit smysl sounáležitosti k celému národnímu projektu.

Jednotliví umělci se přitom představí z různých emblematických kulturních míst v zemi, včetně divadel Teatro Colón v Bogotě či Teatro Adolfo Mejía v Kartageně. Koncert pak mohou zájemci shlédnout přes facebook nebo youtube kanál Ministerstva kultury. Probíhají také koncerty na pomoc nejvíce zasaženým jedincům současnou pandemií. Právě 20. července o půl deváté večer odvysílá televizní kanál Caracol takovýto koncert nazvaný Kolumbie pečuje o Kolumbii, ve kterém vystoupí například Diego Torres, Carlos Baute, Ana Torroja, Alex Ubago, ale také nejuznávanější komikové země jako je Don Jediondo, Antonio Sanint či Lokillo.

Státním svátkem byl 20. červenec prohlášen roku 1873, aby připomínal to, co se odehrálo v kolumbijském hlavním městě daného dne roku 1810 a vedlo ke změně historie tehdejšího španělského místokrálovství nazývaného Nová Granada. Samotná nezávislost od španělské nadvlády přišla sice o několik let později a deklarací nezávislosti bylo na území v průběhu celé dekády více, nicméně právě ta z roku 1810 se zapsala do kolektivní paměti.

V pátek 20. července 1810 se na hlavním náměstí dnešní Bogoty, dříve Santa Fe, konal tradiční trh a všude tak byla spousta lidí různých ras i sociálních vrstev. Místní kreolové, tedy potomci Španělů narození již na americkém kontinentu, kteří toužili po větší svobodě i politické moci, využili situace k vyvolání konfliktu se Španěly s cílem podnítit veřejné odmítnutí španělských vládních orgánů. Ten den se totiž zároveň připravoval slavnostní banket na počest královského komisaře Antonia Villavicencia.

Skupina kreolů v čele s bratry Moralesovými proto zamířila do domu španělského obchodníka jménem José González Llorente, aby ho poprosili o zapůjčení vázy pro zmíněný banket. Llorente prosbu slušně odmítl a kreolové tak ještě na základě dalších provokací podnítili protest všech možných skupin obyvatelstva na náměstí proti španělské elitě. Místokrál nakonec neměl jinou možnost než přistoupit na sestavení nového shromáždění, které ještě v noci na 21. července sepsalo listinu nezávislosti. Dokument ale stále aspoň teoreticky uznával autoritu španělského krále. Po řadě sporů mezi jednotlivými provinciemi v rámci dnešní Kolumbie a tažení Španělů za znovudobytí území bylo španělské vojsko definitivně poraženo dne 7. srpna 1819 v bitvě u Boyacá. V roce 1821 pak vznikla Kolumbijská republika jako národ nezrušitelně svobodný a nezávislý na španělské monarchii.

Zdroj: Semana.com, ElTiempo.com, TodaColombia.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

V hlavní roli sedmé umění – festival IndieBo

Navzdory prodloužené karanténě startuje dne 16. července Festival nezávislého filmu Bogoty, označovaný jako IndieBo. Až do 26. července si zájemci budou moci vychutnat to nejlepší z nezávislé filmové produkce jak domácí, tak zahraniční scény, a to prostřednictvím moderních technologií.

Šestý ročník akce se tak přizpůsobil současné situaci a místo toho, aby diváci přicházeli na festival do kinosálů, tentokrát festival zavítá až k nim domů. Ve spolupráci s digitální platformou Mowies přináší festival výběr 45 snímků domácí i mezinárodní tvorby. Zájemci z řad široké veřejnosti se mohou těšit také na besedy s režiséry a producenty. Kromě placených filmů a akcí bude každé odpoledne k dispozici také kinematografická tvorba k vidění zdarma.

Snímky jsou rozděleny do několika sekcí. Jedna z nich se zaměřuje na tvorbu místních umělců a uvede čtyři premiéry kolumbijské kinematografie. Jedná se o kriminální film Ruido (Marco Vélez Esquivia), snímek žánru coming-of-age nazvaný Limonada, Limonada (Juan Pablo Heilbron, Nicolás Palacio), film mísící prvky fantasy, westernu a hororu s názvem Luz (Juan Diego Escobar) a dokument No trague n`tero (Alexis Durán), který diváky přiměje k zamyšlení se nad fake news a současnou digitální érou celkově.

Ve speciální sekci letošní ročník festivalu vzdává poctu legendárnímu anglickému režisérovi jménem Julien Temple. Nechybí ani zajímavá nabídka zahraniční tvorby, jedinečné dokumentární filmy v rámci sekce Otevřená okna nebo animované příběhy určené pro děti v sekci Indiekids.

Novou kategorií, která má změnit pravidla, je sekce Pop, tedy ukázka snímků, kterým není možné dát jen tak nějakou nálepku. Zahrnuje celou škálu žánrů jako dokumenty, muzikály, akční i animované filmy, komedie, sci-fi či thrillery. Každý celovečerní film zavede diváky do jedinečného světa, který podporuje představivost a ukazuje odlišné prostředí. Na programu figuruje například oceňovaný dokument White Riot režiséra Rubika Shah, který přibližuje historii kulturního hnutí Rock Against Racism bojujícího proti rasismu v britské politice. K vidění bude také specifický dokument o tradičním argentinském jídle Todo sobre el asado (Vše o pečeném mase) režisérů Mariano Cohn a Gastón Duprat, sci-fi film Ježíš ti ukáže cestu k dálnici španělského režiséra jménem Miguel Llanso, či francouzsko-německý snímek Felix in Wonderland režisérky Marie Losier, který diváky zavede do světa hudebníka Felixe Kublina.

Šestý ročník festivalu přitom zve všechny k tomu, aby se vydali na cestu přímo z tepla svého domova, ponořili se do jiných kultur, nechali se vést a zkoumali nové věci. Také přináší zamyšlení nad jednou skutečností, kterou nám pandemie ukázala, tedy, že všichni tvoříme část vzájemně propojeného celku a že to, co se stane na jednom konci planety, má vliv i na konci druhém.

A tak možná ztráta svobody v tomto období karantén přinese velmi osvobozující zkušenost. IndieBo chce právě poukázat na osvobození prostřednictvím kina, kultury a umění obecně, které nám umožňují navštívit nové dimenze.

Celý program je dostupný na stránkách akce indiebo.co, kde se mohou milovníci filmů zapojit do diskusí v rámci blogů a veřejných či soukromých chatovacích skupin. Tímto způsobem mohou poznat nejen nové lidi, ale také shlédnout film společně s přáteli. Zároveň bude možné zakoupit si třeba občerstvení nebo výrobky festivalu. Akce tak dostane poněkud odlišný a inovativní charakter, založený na nových technologiích i digitální interakci.

Zdroje: IndieBo.co, RevistaArcadia.com, ElEspectador.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3 (z filmu Ruido).

Zvolte v anketě „Den Čechů v zahraničí“

České velvyslanectví v Bogotě na svých stránkách informuje o právě probíhající anketě určené všem českým krajanům v zahraničí.

Ministr zahraničních věcí České republiky Tomáš Petříček dlouhodobě vnímá zásadní roli krajanů v našich dějinách i naší současnosti. Domnívá se, že Česká republika by si význam svých krajanů měla pravidelně připomínat. Ministerstvo zahraničních věcí proto po konzultaci s českými krajany navrhne vládě prohlásit jeden den v roce za „Den Čechů v zahraničí“. Ten by tak rozšířil počet významných dní, které země slaví, ze současných 15 na 16.

Ministerstvo zahraniční navrhuje níže několik dat, která se pojí s významnými osobnostmi či událostmi krajanského života, a prosí, aby z nich všichni zájemci do 31. července 2020 vybrali v hlasování jedno, které je osloví nejvíc. Samozřejmě je možné zaslat také jiné návrhy a to na email zkz@mzv.cz.

OTÁZKAKteré historické datum by mělo být pravidelně připomínáno jako „Den Čechů v zahraničí“?

  • 23. prosinec (1989) – Přestřižení hraničního drátu u Rozvadova. Představuje symbolický pád železné opony. Ostnatý drát společně přestřihli tehdejší ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher.
  • 1. červenec (1932) – Den návratu zahraničních Čechů. Připomíná první sjezd zahraničních Čechů a Slováků, který se uskutečnil 1. až 3. července 1932, a setkání krajanů v roce 1998 v rámci prvního Týdne zahraničních Čechů.
  • 7. březen (1850) – „Masarykův den československého zahraničí“. Navázáno na tradici tzv. Masarykových dnů československého zahraničí, které připomínaly roli krajanů při vzniku československého státu. První Masarykův den československého zahraničí se konal v roce 1934 pod patronací TGM s úmyslem dokázat, že československé zahraničí je “živou větví jednoho národního kmene”. Masarykovy dny se konaly až do roku 1938 a poté v roce 1947 pod záštitou prezidenta Beneše. Zatím poslední Masarykův den československého zahraničí se odehrál již pod vlivem února 1948.
  • 17. duben (1826) – Vojtěch Náprstek jako „český konzul“. Vojtěch Náprstek je považován za konzula všech krajanů. Jako účastník revolučních bouří roku 1848 uprchl před zatčením do USA, kde prožil deset let. Jeho knihkupectví se stalo střediskem pro přistěhovalce z Čech, byl též iniciátorem vzniku prvních českých spolků. V roce 1858 se vrátil do Prahy a rodinný pivovar „U Halánků“ na Betlémském náměstí proměnil v centrum české inteligence a posléze na České průmyslové (dnešní Náprstkovo) muzeum, do nějž se soustředily nejvýznamnější krajanské sbírky.
  • 4. únor (1628) – Odchod J. A. Komenského z vlasti.  Památný den odchodu J. A. Komenského z Čech a rozloučení se s vlastí na Růžovém paloučku u Žacléře. Představuje symbol českého vyhnanství pro víru a přesvědčení

V anketě můžete hlasovat na této stránce.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Kolumbii. Foto 1, foto 2.