další

Výstava obrázků dětí z Terezína na univerzitě U.D.C.A.

Asociace česko-kolumbijského přátelství (Asocheca) společně s Univerzitou aplikovaných a ambientálních věd (Universidad de Ciencias Aplicadas y Ambientales, U.D.C.A.) zvou všechny krajany, přátele Asochecy, i další zájemce na zahájení výstavy pojmenované Děti z Terezína.

Akce proběhne tuto středu 15. srpna od 11 hodin v bloku M, Hall de las Artes v univerzitním kampusu v Bogotě (adresa: Calle 222 No. 55-37).

Foto – zahájení výstavy o samizdatu v Ilustre v Bogotě

V pátek 10. srpna zahájila ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová, společně s historikem Juanem Camilem Vergarou výstavu nazvanou Samizdat – česká rezistence, tajní spisovatelé. Beseda o tomto fenoménu a jeho významu v době komunismu, pořádaná v sídle instituce Ilustre v Bogotě, trvala přibližně hodinu (více o zahájení výstavy i instituci Ilustre naleznete zde).

Akce se zúčastnil také pan Miloš Sklenka, velvyslance České republiky v Bogotě.

Výstava bude k vidění v instituci Ilustre po dobu tří týdnů.

Zahájení výstavy SAMIZDAT v instituci Ilustre v Bogotě

Asociace česko-kolumbijského přátelství (Asocheca) zve všechny zájemce na zahájení výstavy nazvané Samizdat, česká rezistence, tajní spisovatelé.

Výkonná ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová, a historik instituce Ilustre, pan Juan Camilo Vergara, povypráví přítomným hostům o původu a důležitosti tohoto ruského výrazu, který se v době komunismu rozšířil po celé východní Evropě. Výstava nabídne ukázku důležitých osobností a dokumentů v obrazové podobě o tomto fenoménu, tedy o tajném světu české literatury.

Akce se koná tento pátek 10. srpna v 10 hodin dopoledne v sídle instituce Ilustre (adresa: Calle 120 # 3A-11) v hlavním kolumbijském městě.

Vstup na inauguraci výstavy je zdarma, nicméně zájemci musí potvrdit svou účast prostřednictvím následujícího odkazu: https://mailchi.mp/ilustre.co/samizdat, kde naleznou registrační formulář a mohou se tak na akci zapsat.

Juan Camilo Vergara chtěl již od dětství objevovat dávné časy velkých kultur. Jeho vášeň pro Evropu ho zavedla až do Paříže, kde vystudoval historii na univerzitě v Sorboně a pokračoval tam i v magisterských studiích ve stejném oboru na Vysoké škole sociální studií. Následně se rozhodl usadit v ruském Petrohradě, kde dokončil svůj doktorský výzkum týkající se ruské historie 19. století. V roce 2015 se po 12 letech života v cizině vrátil zpět do Kolumbie, aby své znalosti, ale také osobní zkušenosti a poznatky z cest sdílel s širokou veřejností v rámci konferencí a vzdělávacích kurzů.

Instituce Ilustre chce být platformou pro kulturu a růst, útočištěm pro reflexi, intelektuální rozjímání a lásku ke kultuře. V podstatě se snaží neakademickému publiku poskytnout kontakt s kvalifikovanými odborníky v oborech literatury, historie a umění, aby tak široká veřejnost toužící po nových znalostech a po vzdělání měla možnost získat nové informace a obohatit se o zajímavé zkušenosti. Privilegované postavení přitom patří sociálním vědám, protože právě jejich prostřednictvím dochází k poznání hlubší existence.

Týden kolumbijské kinematografie

Ve více než 200 okresech všech 32 kolumbijských krajů mají od 26. července do 1. srpna všichni zájemci možnost shlédnout to nejlepší z kolumbijské kinematografie let 2016 a 2017. Ukázka čítá výběr 60 filmů všech možných témat a žánrů, od akčních snímků, dramat, komedií až po dokumenty, přičemž všech více než 2000 projekcí je přístupných zdarma.

Cílem celé akce je přiblížit národní kinematografickou tvorbu široké veřejnosti, zejména pak zajistit promítání filmů v regionech země, kam se běžně sedmé umění nedostává. Ačkoli velká řada národní produkce objevuje a přibližuje tradiční kulturu a místní kořeny jednotlivých komunit, opravdoví protagonisté těchto příběhů bývají daleko od kinosálů. Projekce se tak většinou konají v místních kulturních domech, knihovnách, kulturních institutech, divadlech, ale také pod širým nebem. K úspěchu celé akce napomáhá na 130 regionálních partnerů a spojenců, od univerzit přes místní radnice či kulturní instituce.

Letošní 7. ročník festivalu se odehrává v rámci motta Kino, které jsme a to i online díky digitální platformě Retina Latina, která se stará o šíření, propagaci i distribuci latinskoamerické kinematografie. Tento veřejný prostor přístupný zdarma pro všechny obyvatele kontinentu nabízí v průběhu konání festivalu speciální ukázku sedmi filmů.

Festival byl zahájen simultánním promítáním filmu Jericó, nekonečný let dní v jedné městké části města Cali (kraj Údolí Caucy) a na náměstí Darío Echandía ve městě Ibagué (kraj Tolima). Film na pomezí dokumentu a fikce režisérky Cataliny Mesy měl premiéru v roce 2016 a přináší intimní portréty žen vesničky Jericó v kraji Antioquia. Při setkáních a konverzacích mezi sebou postupně odhalují své životní příběhy, znalosti, smysl pro humor a svou ženskou duši.

V rámci festivalu návštěvníci dále uvidí například snímek Žena zvířete (La mujer del animal, Víctor Gaviria), Pacient (Paciente, Jorge Caballero), Dvě ženy a jedna kráva (Dos mujeres y una vaca, Efraín Bahamón), Keyla (Viviana Gómez) či Obrana draka (La defensa del dragón, Natalia Santa).

Pod názvem Colombia Bio se představuje série 7 dokumentů od 7 různých filmových tvůrců, které přibližují 7 kolumbijských regionů. Tyto jedinečné snímky vznikly v rámci vědeckých expedic vedených kolumbijskou agenturou Colciencias do oblastí, které ve většině případů dlouho trpěly místním ozbrojeným konfliktem a byly tak nepřístupné. Dokumenty jako Chiribiquete (Carlos Arturo Ramirez), Tacarcuna (Patricia Ayala), El Peňón (Oscar Ruiz Navia) či Vichada, strážkyně života (Clare Weiskopf) ukáží biodiverzitu a krásu země prostřednictvím speciálního zobrazení na pomezí umění a vědy.

Festival se zároveň snaží vyzdvihnout a zviditelnit audiovizuální produkci jednolitvých krajů, která se málokdy dostane do oběhu na národní úrovni. Na programu figuruje 58 krátkometrážních snímků z 11 krajů, která vypráví příběhy svých regionů a vznikly v rámci dvou podpůrných programů. Do filmového týdne se zapojila i kolumbijská vzdělávací instituce známá jako SENA, která zve na projekce ve svých pobočkách po celé zemi. Také dvě desítky věznic se přidávají k festivalu a promítají filmy vězňům.

Ačkoli filmové projekce zavítají do všech 32 kolumbijských krajů, proběhnou tři speciální promítání ve velkém formátu a to v krajích Tolima, Boyacá a Sucre.

Celý projekt vznikl před 14 lety pod vedením sekce kinematografie kolumbijského Ministerstva kultury, festival se koná každé dva roky.

Kompletní program naleznete na stránkách Ministerstva kultury:
www.mincultura.gov.co.

Další zdroje: Semana.com, Canaltrece.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbie slaví den nezávislosti

Na státních budovách, ale také z oken a balkónů po celé zemi dnes vlaje kolumbijská trikolóra, Kolumbijci si totiž 20. července připomínají svůj den nezávislosti.

Události, které v hlavním městě Kolumbie proběhly daného dne roku 1810, tedy přesně před 208 lety, změnily historii tehdejšího španělského místokrálovství nazvaného Nová Granada. V podstatě odstartovaly cestu k osamostatnění od španělské nadvlády, i když samotná nezávislost přišla ještě o několik let později. Je také pravda, že deklarací nezávislosti bylo na území Kolumbie v průběhu celé dekády několik, nicméně právě ta z roku 1810 se nejvíce uchovala v kolektivní paměti.

Roku 1810 připadl 20. červenec na pátek a jak bylo zvykem každý týden, konal se na hlavním náměstí městečka Santa Fe (de Bogotá, tedy dnešní Bogoty) trh. Všude se proto pohybovala spousta lidí různých ras i sociálních vrstev, čehož využili místní kreolové, tedy potomci Španělů narození již na americkém kontinentu. Ti totiž toužili po větší svobodě a hlavně po politické moci, kterou v té době měli pouze Španělé pocházející přímo ze starého kontinentu. Rozhodli se tedy vyprovokovat incident se Španěli a vytvořit konfliktní situaci, která by mohla vyústit ve veřejné odmítnutí španělských vládních orgánů.

Jelikož se zároveň připravoval slavnostní banket, který měl v Santa Fe uvítat královského komisaře Antonia Villavicencia, vydala se skupina kreolů v čele s bratry Moralesovými do domu španělského obchodníka jménem José González Llorente. Přišli ho poprosit o zapůjčení květinové vázy pro zmíněný banket, Llorente však prosbu slušně odmítl. Po dalších předem naplánovaných provokacích ze strany kreolů celá situace vygradovala v otevřený protest všech možných skupin obyvatelstva na náměstí proti španělské elitě. Místokrál tak neměl jinou možnost než odsouhlasit zvolení mluvčích lidu a přistoupit na vytvoření Nejvyššího shormáždění vlády, které mělo nahradit neuznanou autoritu místokrále.

Toto nově sestavené shromáždění ještě v noci z 20. na 21. července sepsalo listinu nezávislosti, která poprvé počítala se sepsáním Ústavy, svoláním voleb a pokládala základy svobodě a federálnímu uspořádání. Zároveň se ale nejendalo o úplné vyhlášení nezávislosti, protože listina uznávala, aspoň teoreticky, autoritu španělského krále Fernanda VII. Po řadě sporů mezi jednotlivými provinciemi na území Kolumbie a následném tažení za znovudobytí území ze strany Španělů bylo španělské vojsko definitivně vojensky poraženo v bitvě u Boyacá dne 7. srpna 1819. O dva roky později vznikla Kolumbijská republika jako národ nezrušitelně svobodný a nezávislý na španělské monarchii.

Státním svátkem byl ale 20. červenec prohlášen až roku 1873. V současné době patří mezi hlavní body svátečního programu vojenské a policejní přehlídky. Zejména ta v Bogotě je opravdu velkolepá, každoročně láká davy návštěvníků a přihlíží jí i kolumbijský prezident se členy vlády a vysokými funkcionáři ozbrojených sil. Na počátku ceremonie se vzdává čest všem vojákům, kteří padli při plnění svých povinností.

V duchu motta Kolumbie jedna jediná síla prochází letos ulicemi města na 15 tisíc vojáků a policistů různých oddílů, včetně parašutistů či příslušníků speciálních sil. K vidění jsou také lodě, obrněná vozidla, koně či psovodi s pejsky vycvičenými na vyhledávání bomb. Vzduch brázdí helikoptéry, K-firy a další stroje kolumbijského letectva. Celý průvod doprovází jásot, tleskání a pozdravy přihlížejících, kteří si v zemi, kde dlouhá desetiletí probíhal ozbrojený konflit, svých ozbrojených sil velmi váží.

Zdroje: ColombiaAprende.edu.co, TodaColombia.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Výstava o samizdatu na univerzitě Santo Tomás v Bogotě

V pátek 11. května představitelky Asochecy přiblížily výstavu o samizdatu v knihovně univerzity Santo Tomás v Bogotě, kde je výstava v současné době k vidění.

Foto – česká účast na knižním veletrhu v Bogotě

Ve dnech 19. až 21. dubna se spisovatel Petr Stančík a překladatelka Anežka Charvátová zúčastnili několika besed v rámci knižního veletrhu Filbo v Bogotě. Každá beseda byla zaměřena na specifické téma a doprovázena čtením úryvků z mystického gastronomicko pornografického thrilleru Petra Stančíka Mlýn na mumie, převratné odhalení komisaře Durmana, knihy oceněné Magnesií Literou v roce 2015.

Ve čtvrtek 19.4. Petr Stančík s Anežkou Charvátovou provedli posluchače literárním okruhem Prahou v knihkupectví Luvina.

V pátek 20.4. dopoledne pohovořili o vztahu magického realismu a české literatury na Národní pedagogické univerzitě.

Podvečer pak v knihkupectví Tango Discos y Libros přiblížili staročeské kulinářské speciality.

A na závěr v sobotu 21.4. podebatovali v knihkupectví Wilborada 1047 o detektivních románech.

Český film Kvarteto na festivalu Eurocine v Kolumbii

Pro milovníky sedmého umění je v Kolumbii v dubnu a květnu připraven Festival evropského filmu – Eurocine, který postupně probíhá nejen v hlavním městě Bogotě, ale přesune se také do měst Medellín, Cali, Bucaramanga, Pereira, Barranquilla a Barrancabermeja. Role čestného hosta přitom letos připadla na Maďarsko. 24. ročník festivalu se snaží postavit mosty mezi Kolumbií a různými místy Evropy, takže letošní progam zahrnuje snímky, které hovoří o komplexnosti lidských bytostí a jejich hlubokých přáních. Ukazuje tak, že navzdory vzdálenosti není evropská realita  od té kolumbijské tak odlišná.

Česká republika má přitom v rámci Eurocine také svého zástupce. Je jím film Kvarteto režiséra Miroslava Krobota. Jedná se o dramatickou komedii pojednávající o milostných problémech ve smyčcovém kvartetu, které nacvičuje v barokní Olomouci. Ve filmu figurují známí čeští herci jako Jiří Schmitzer, správce pivovaru z Postřižin Jiřího Menzela, nebo, jak je již u Krobotových filmů zvykem, členové Dejvického divadelního souboru, jako Barbora Poláková, Pavlína Štorková nebo Jaroslav Plesl.

Světovou premiéru měl film v roce 2017 na filmovém festivalu v Chicagu, kde vzbudil pozitivní ohlasy jak ze strany diváků, tak kritiků.

V Kolumbii proběhne celkem šest projekcí českého filmu, čtyři v Bogotě, jedna v Medellínu a jedna v Cali a to v následujících dnech:

Bogota
– 12. dubna od 17:00 hodin v Cinemateca Distrital
– 19. dubna od 18:15 hodin v Cine Colombia Av. Chile
– 21. dubna od 15:30 hodin v Cine Colombia Calle 100
– 22. dubna od 21 hodin v Cinemanía

Cali
– 28. dubna od 16:00 hodin v Cinemateca Museo La Tertulia

Medellín
– 28. dubna od 18:30 hodin v Centro Colombo Americano

Herec a režisér Miroslav Krobot (Šumperk, 1951) se řadí mezi nejvýraznější postavy české divadelní a filmové scény. Mezi jeho nejznámější role patří role ve filmu Příběhy obyčejného šílenství od Petra Zelenky a hlavně Alois Nebel Tomáše Luňáka, oceněný jako nejlepší animovaný film na Evropských filmových cenách v roce 2012.

Českou účast na festivalu zajistilo Velvyslanectví České republiky v Bogotě ve spolupráci s Českým centrem v Madridu.

Více o festivalu Eurocine se dozvíte na oficiálních stránkách akce: festivaleurocine.com.
Další zdroje: www.mzv.cz/bogota, Madrid.czechcentres.cz.

Program představitelů české literární scény v Bogotě a Kartageně

Český spisovatel Petr Stančík a překladatelka Anežka Charvátová se v dubnu vydávají do Kolumbie při příležitosti pořádání Mezinárodního knižního veletrhu v Bogotě, známého pod svou zkratkou Filbo.

Jejich první zastávkou však bude město Kartagena na severním karibském pobřeží. V knihovně zdejší univerzity (Sede San Agustín – Centro) se v pondělí 16. dubna od 16:00 hodin mohou návštěvníci těšit na četbu oceňovaného literárního díla Mlýn na mumie, mystického gastronomicko pornografického thrilleru, a to v podání samotného autora Petra Stančíka. Následně Anežka Charvátová pohovoří o překládání literárních děl, především o tom, jak překládat metafory, přirovnání a další oblíbená abstraktní vyjádření.

Na úterý 17. dubna připravilo místní Muzeum moderního umění od 11:00 hodin besedu s názvem Vliv Kafky v literatuře Gabriela Garcíi Márqueze, které se kromě spisovatele a historika Petra Stančíka a překladatelky Anežky Charvátové zúčastní také profesor Univerzity Atlantiku pan Ariel Castillo Mier, který je považovaný za jednoho z největších odborníků na Marquézovo dílo.

Následně se oba přesunou do hlavního kolumbijského města. Česká republika stejně jako loni nemá na knižním veletrhu v Bogotě přímo svůj stánek, nicméně čeští představitelé se zapojí do doprovodného programu, který v době veletrhu tradičně probíhá v různých knihkupectvích a dalších institucích.

Ve čtvrtek 19. dubna od 18:30 hodin se budou moci zájemci zúčastnit besedy nazvané Pragikomedie: literární cesta Prahou. Pan Stančík a paní Charvátová přiblíží hlavní město České republiky jako místo literární mystifikace a provedou posluchače okružní cestou, která zahrne mimo jiné i jména jako George Sand či Jorge Luis Borges. Akce se koná v knihkupectví Luvina (Carrera 5 No. 26C).

O den později, tedy v pátek 20. dubna se hned v dopoledních hodinách koná beseda o magickém realismu a české literatuře, kdy oba čeští představitelé pohovoří o málo známých tématech české literatury. Debata probhěne od 9:30 hodin v kulturním cetnru Gabriel Betancur Mejía Národní pedagogické univerzity (Cra. 15 No. 72-88).

Od 18:00 hodin je pak připravena literární kulinářská výprava po jednom ze světových literárních mýtů, tedy po Praze. Beseda nazvaná Překvapení vůní a chutí staré Prahy proběhne v knihkupectví Tango Discos y Libros (Carrera 15 No. 88-63).

Při sobotě 21. dubna se od 15:00 hodin pořádá beseda Detektivní román, který útočí na všechny smysly, ve které se můžete dozvědět o zálibě ve vyšetřování, čtenářích detektivních příběhů, ale i o psaní napínavých příběhů. Povídání se odehraje v knihkupectví Wilborada 1047 (Calle 71 No. 10-47).

Návštěva pana Stančíka a paní Charvátové byla umožněna díky spolupráci několika institucí, včetně Asochecy, českého velvyslanectví v Bogotě, Kulturního centra v Madridu, Ministerstva kultury ČR či honorární konzulky ČR ve městě Kartagena.

Letošní 31. ročník Mezinárodního knižního veletrhu Bogoty se koná na výstavišti Corferías od 17. dubna do 2. května. V roli čestného hosta se letos představí Argentina, vydavatelská velmoc Latinské Ameriky, která bude zastoupena více než 40 účastníky z řad spisovatelů různých žánrů, ale také jiných umělců. Těšit se můžete například na přítomnost peruánského spisovatele Maria Vargase Llosy, Brita Irvina Welshe či anglického ilustrátora Davida Lloye.

Slogan Pociť myšlenky napovídá, že tématickou linií letošních více než 1500 kulturních, akademických i odborných akcí budou city a pocity jako zlost, strach, radost, smutek, odpor, vina, láska či sympatie.

Na zájemce čekají například Debaty, které vám změní život, prostory vyhrazené povídání o hudbě, harmonii a rytmu, sekce Slova k usmíření, kde se bude debatovat o míru, akce věnované dětem a mládeži a spousta dalších aktivit. Nově je připravena třeba sekce věnovaná vědě, nebo Mistrovství ve fotbale 2018. K hlavním vzdělávacím akcím patří mezinárodní setkání žurnalistiky, na kterém se budou probírat zejména témata spojená s kulturním zpravodajstvím, kulturou a jejím vztahem s politickým aktivismem. Nechybí ani plataformy vyhrazené podnikatelům a obchodníkům, které podporují knižní a nakladatelský průmysl. Další novinkou letošního roku je aplikace pro mobilní telefony, díky níž si každý bude moci sestavit si program na míru.

Více informací o veletrhu naleznete na oficiálních stránkách FILBO: feriadellibro.com.

Zdroje: Semana.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Medellín jedním z nejvíce „cool” měst světa

Časopis Forbes publikoval seznam destinací, které doporučuje k návštěvě v tomto roce 2018. Jedná se přitom o místa, která jsou „cool”, tedy nejen geniální, skvělá, fascinující, ale také inovativní, moderní a originální. Seznam proto výčtem měst může překvapit, protože nezahrnuje úplně destinace, které by člověk očekával.

V rámci Latinské Ameriky Forbes zvolil čtyři města. V první řadě je to město León v Nikaragui, které se umístilo přímo na první příčce. Hned za ním následuje právě kolumbijský Medellín, na pátém místě najdete peruánské bílé městečko Arequipa a na osmé příčce pak město Puebla v Mexiku. Nechybí ani africká a asijská města, mezi nimi například na třetí pozici konžské město Brazzaville, na čtvrté egyptská Káhira, nebo indonéská Jakarta na šestém místě.

Výběr provedla novinářka Ann Abel. Co se týká Medellínu, časopis vyzdvihuje v posledních letech již celkem známý fakt, že toto hlavní město kraje Antioquia, ležící v údolí Aburrá, se stává techonologickým centrem Jižní Ameriky. Nicméně ředitelka pro Latinskou Ameriku cestovního webu GeoEx, Jennine Cohen, poukázala také na to, že Medellín láká mladé lidi i svou historií a pověství bývalého centra drogového kartelu.

Zároveň ale dodala, že svou roli hraje také množství moderních kaváren, obchodů, hospůdek či nabídka uměleckých výrobků. Medellín si oblíbí i cyklističtí nadšenci, ostatně je to místo, kde trénoval Nairo Quintana. V pátky večer se pak místní hipsteři setkávají v Muzeu moderního umění, aby využili vstupů zdarma a shlédli například nějaké promítání místní filmové tvorby.

V neposlední řadě článek zdůrazňuje, že se Medellín nachází poblíž krásných koloniálních městeček jako je Guatapé nebo Santa Fe de Antioquia. Udělat výlet si však můžete také do blízkých zelených kopců, které nabízejí řadu pěších stezek.

Zdroje: Forbes.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2.