další

Vzdělávací programy pro krajany v roce 2019

Stejně jako v loňském roce, i pro letošní rok se v rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí, schváleného na roky 2016 – 2020, nabízí několik forem krajanského vzdělávacího programu, zaměřeného především na výuku českého jazyka a literatury v zahraničí.

 

1) Semestrální stipendijní studijní pobyty

Stipendia jsou určena pro studenty z řad krajanů s přednostním zaměřením na následující obory: čeština pro cizince, dále dle kapacity jednotlivých fakult a úrovně češtiny uchazeče učitelství českého jazyka a literatury, historie, etnologie, dějiny umění a teologie. Jedná se obecně o obory související s podporou udržení a rozvoje znalosti českého jazyka a literatury. Podmínkou účasti v programu je dobrá znalost českého jazyka.
Termíny pro zadání přihlášek do elektronického systému na adrese www.dzs.cz jsou:

• pro jednosemestrální studium v zimním semestru akademického roku 2019/2020 (září 2019 až únor 2020) do 15. března 2019;
• pro dvousemestrální studium v zimním i letním semestru akademického roku 2018/2019 (září 2019 až červen 2020) do 15. března 2019;
• pro jednosemestrální studium v letním semestru akademického roku 2019/2020 (únor 2020 až červen 2020) do 15. srpna 2019.

Vyplněnou a vytisknutou přihlášku včetně jedné kopie, tj. celkem 2 exempláře, spolu s životopisem, lékařským potvrzením o způsobilosti ke studiu, podrobným studijním programem, kopií cestovního dokladu a doporučením krajanského spolku Asocheca je třeba předat Velvyslanectví ČR v Kolumbii nejpozději do 10 dnů po termínu pro zadání příhlášek do eletronického systému (viz výše). Vybraní stipendisté obdrží Rozhodnutí o přiznání stipendia a potvrzení o ubytování.
Podrobné informace naleznete na: www.dzs.cz.

 

2) Čtyřtýdenní kurz českého jazyka pro krajany v Poděbradech

Termín kurzu: 22. července až 17. srpna 2019
Jedná se o čtyřtýdenní letní kurz určený českým krajanům starším 18 let, žijícím v zahraničí, kteří se chtějí naučit jazyk svých předků nebo se v něm zdokonalit. Mají možnost se seznámit s českou kulturou a poznat část České republiky. Výuka probíhá pod vedením zkušených pedagogů ve skupinách podle pokročilosti jazykových znalostí. Pro účastníky kurzu je připraven bohatý mimoškolní program (besedy, exkurze, přednášky, celodenní výlety). Výuka sestává z celkem 120 vyučovacích hodin, na závěr obdrží účastníci osvědčení o absolvování kurzu.
Termín pro zadání přihlášek do elektronického systému na adrese www.dzs.cz je do 15. března 2019.

Vyplněnou, vytisknutou a podepsanou přihlášku včetně jedné kopie tj. celkem 2 exempláře spolu s doporučením krajanského spolku Asocheca je třeba odevzdat na Velvyslanectví ČR v Bogotě do 25. března 2019.
Vybraným kandidátům bude doručeno potvrzení o přijetí. Nevybraní uchazeči se mohou stát náhradníky, rovněž existuje možnost účastnit se kurzu v kategorii “samoplátců”.

 

3) Dvoutýdenní kurz metodiky výuky českého jazyka pro vyučující z řad krajanských komunit

Termín kurzu: 24. srpna až 4. září 2019
Kurz je určen pro vyučující z řad krajanů. Účastníci jsou rozděleni do dvou skupin: učitele u tradičních krajanských komunit (výuka dospělých) a pedagogové v Českých školách bez hranic a školách podobného typu (výuka dětí).
Účastníci absolvují dvoutýdenní intenzivní výuku metodiky s cílem zdokonalit a stabilizovat formy vyučování češtiny. Součástí kurzu je i návštěva odborných pracovišť, která mají vazbu na český jazyk a literaturu.
Termín pro zadání přihlášek do elektronického systému na adrese www.dzs.cz je do 15. března 2019.

Vyplněnou, vytisknutou a podepsanou přihlášku včetně jedné kopie tj. celkem 2 exempláře spolu s doporučením krajanského spolku Asocheca je třeba doručit na Velvyslanectví ČR v Bogotě nejpozději do 25. března 2019.
Vybraní kandidáti obdrží potvrzení o přijetí. Při výběru účastníků je rozhodující i následné uplatnění nově získaných znalostí.

Zdroj: Mzv.cz/bogota.

Asocheca s českým Velvyslanectvím v Bogotě oslavili Mikuláše

V neděli 9. prosince, tedy o pár dní později, se uskutečnilo příjemné setkání k oslavě tradičního českého svátku – dne sv. Mikuláše. Jako v předchozích letech, i letos akci zorganizovaly představitelky Asochecy ve spolupráci se zástupci Velvyslanectví ČR v Bogotě. Setkání se odehrálo v rezidenci pana velvyslance Miloše Sklenky.

Po vzoru českých tradic se děti a vnoučata krajanů a dalších přátel Asochecy a české ambasády v Bogotě setkaly s Mikulášem, čertem a andělem. Musely se před nimi předvést písničkou nebo básničkou a za svůj výkon i dobré chování v průběhu roku byly odměněny sladkostmi.

Bogoshorts 2018 s českou účastí

První prosincové dny jsou v Bogotě plné audiovizuálních příběhů a kreativity. Od 4. do 11. prosince se do hlavního kolumbijského města totiž vrací čím dál tím populárnější festival krátkometrážních snímků známý jako Bogoshorts. Tento největší svátek krátkého filmu na kontinentu uvede v průběhu osmi dnů 300 produkcí na 15 různých scénách po celém městě.

Letošní 16. ročník se odehrává v duchu motta: A vy čemu věříte? Akce tak pozývá diváky, aby si v krátkometrážních snímcích našli svou víru. Vůbec poprvé přitom výherci jednotlivých soutěžních kategorií získávají možnost být nominováni na Ceny Akademie. Jinými slovy, festival byl nově zahrnutý na seznam kvalifikačních akcí, ze kterých se vybírají finální snímky pro prestižní ceny Umělecké a filmové akademie.

Bogotashorts přináší opravdu bohatý a rozmanitý program s různými akcemi, soutěžemi a zajímavými kategoriemi. V rámci soutěžní sekce se můžete těšit na výběr toho nejlepšího z národní a mezinárodní produkce, sekci nazvanou F3 (fanático freak fantástico), virtuální realitu či sbírky. Z nesoutěžních kategorií lze jmenovat například národní a mezinárodní panorama, sekci Spojení, speciálních snímků, World Tour nebo prostor vyhrazený nejmladším divákům. Nechybí ani platformy pro sdílení zkušeností ze světa krátkého filmu, například národní setkání studentů filmu či filmový trh, který slouží mimo jiné k navázání důležitých kontaktů.

Festival organizuje Distritální institut umění (Idartes), některá promítání jsou přístupná zdarma, jiná za symbolickou cenu. Akce ve velkém podporuje mladé talenty, proto se představí i řada snímků vytvořených studenty různých kolumbijských univerzit. Fakt, že festival věří v potenciál mladé generace změnit aktuální situaci ve společnosti, se odráží i v ceně nazvané Santa Lucía, tedy oficiální sošce festivalu ve tvaru Panenky, která má dohlédnout a doprovodit mladé účastníky na počátku kariéry.

Hlavní programovou linii letos tvoří události kolem studentských hnutí roku 1968, od kterých již uplynulo 50 let, ale také myšlenky o světě, který by studenti rádi vytvořili. Organizátoři festivalu tak vybrali několik krátkých snímků, které ukazují, co se dělo v daném období ve Francii, Mexiku či Československu.

Česká republika má celkově na festivalu své zastoupení v několika sekcích. V mezinárodní kategorii reprezentuje zemi studentka pražské FAMU Michaela Mihalyi se snímkem Jídlo (Food, 2017). V kategorii F3 naleznete snímek Krvavé pohádky od Terezy Kovandové, který přetváří do obzvlášť násilné podoby pět klasických pohádek. Ostatně hlavním prvkem její animované práce je právě černý humor. Sekce ChiquiSHORTS, patřící dětskému publiku a jeho představivosti, se zúčastní Veronika Zacharová se svou tvorbou Domek o boji původního domova jedné rodiny po jejich přestěhování.

Kategorie speciálních snímků uvede Oratorium pro Prahu Jana Němce z roku 1968. Na počátku daného roku filmař nové české vlny začal točit dokument o Pražském jaru, nicméně téma tvorby se radikálně změnilo po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Ke stejnému roku a okupaci se vrací také dokument Okupace 1968, koprodukce Slovenska, České republiky, Polska, Bulharska a Maďarska z roku 2018. Tento dokumentární projekt je subjektivním kolektnivním pohledem na přátelská vojska, jejich myšlení a dojmy z okupace Československa. Snímek zkoumá otázky týkající se osobní zodpovědnosti a dodržování příkazů, pocity samotných vojáků vyslaných do cizí země, aby tam obnovili pořádek.

Sekce Zažij MĚSTO je letos věnována hlavnímu městu ČR. Právě ulice Prahy byly totiž svědkem různých událostí nejen v roce 1968, ale také během dvou světových válek a už od svého založení v devátém století. Projekt, který vznikl ve spolupráci s Czech Film Centery FAMU, tak nabízí poněkud odlišný pohled na Prahu a její obyvatele. V jeho rámci bude představen studentský film Praha, má láska, vyprávějící příběhy o vztazích, které vznikají mezi Pražany a některými památkami a prostory města. Druhá část programu zavede diváky do světa animovaných městských legend, ale také přiblíží dynamiky města očima cizinců, kteří ve městě žijí či ho navštívili.

Více informací a kompletní program naleznete na oficiálních stránkách festivalu: festival.bogoshorts.com.

Další zdroje: Semana.com, RadioMacondo.fm. Foto 1-3.

Foto ze zahájení výstavy v bogotské škole

V pátek 23. listopadu zahájili zástupci bilingvní školy Colegio Bilingüe Richmond  a představitelky Asochecy výstavu Vždy budu žít…

Obrázky a básničky dětí z Terezína budou vystaveny v Kulturním centru školy do 7. prosince.

Obrázky dětí z Terezína vystaveny v Bogotě

Bilingvní škola Richmond společně s Asociací česko-kolumbijského přátelství (Asocheca) zvou všechny zájemce na výstavu obrázků dětí z Terezína nazvanou Vždy budu žít…, která probíhá do 7. prosince 2018. Slavnostní zahájení výstavy se konalo v pátek 23. listopadu od 9 hodin rána v prostorách kulturního centra školy (Carrera 53 No. 222-76, Bogota).

Když jsem nemohla přijet, stýskalo se mi skoro po všem, říká Eliška Krausová, zakladatelka spolku ASOČHECA

Když v červnu roku 1968 odjížděla devatenáctiletá Eliška Krausová na studijní postgraduální pobyt do kolumbijské Bogoty, ani ve snu ji nenapadlo, že se tato jihoamerická země stane jejím novým domovem. Krátce nato bylo Československo obsazeno vojsky Varšavské smlouvy.

Eliška Krausová se odmítla vrátit do země, načež jí bylo odejmuto československé občanství a s rodinou se opět shledala až po dlouhých deseti letech. V roce 2009 se stala s několika přáteli zakladatelkou asociace česko-kolumbijského přátelství ASOČHECA. Ta po zrušení Velvyslanectví České republiky v Bogotě sehrála významnou roli na poli česko-kolumbijských vztahů. O možnosti založit vládou podporovaný spolek se dozvěděla na poslední chvíli. Impulz byl dvojí.

„Dozvěděla jsem se o tom ve chvíli, kdy se rušilo Velvyslanectví České republiky v Bogotě. Bylo mi to strašně líto a cítila jsem, že bych se svou zemí potřebovala rozvíjet nějaké vztahy. Teprve v tu chvíli jsem se dozvěděla, co všechno krajanské spolky dělají, kde všude působí atd. Říkala jsem si, že u nás to musí vypadat trochu jinak, protože těch starých emigrantů, krajanů z předválečné nebo
poválečné doby, tam už moc nebylo.”

Jakmile byla činnost velvyslanectví obnovena, zaměřila se asociace především na oblast kulturní.

„My se pokládáme za kulturní vyslance České republiky v Kolumbii, ale spolupracujeme velmi úzce s vyslanectvím a pomáháme z tohoto hlediska, kde můžeme, takže to není úplně krajanský spolek, je to takový spolek česko-kolumbijského přátelství.”

Cílem asociace je podpora vzájemného poznávání obou zemí. O tom, že si mají co říct i kouty světa tak vzdálené a odlišné jako jsou Česká republika a Kolumbie, se zakladatelka organizace přesvědčila nejednou.

Obrázky terezínských dětí v Kolumbii

Asociace už řadu let organizuje výstavu s názvem ‚Vždy se navrátím k životu’, na které jsou obrázky malované dětmi v koncentračním táboře Terezín. Expozice se snaží Kolumbijcům přiblížit tuto dramatickou etapu evropských dějin, zároveň jim však nutně připomíná jejich vlastní historii. Každému návštěvníku totiž jako první vytane na mysli dlouhotrvající konflikt mezi kolumbijskou vládou a ultralevicovou povstaleckou organizací Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), která se v zemi dopustila bezpočtu zločinů na civilním obyvatelstvu. Tzv. mírová dohoda uzavřená s FARC je už řadu let předmětem ostré diskuze.

„V Kolumbii se za poslední léta mluví o tzv. procesu míru, jehož největším problémem je trojice ‚porozumění, zapomnění a odpuštění’; ,a když se ukazují ty obrázky terezínských dětí a jejich básničky, které jsme přeložili do španělštiny, a udělali jsme k tomu katalogy, tak je neuvěřitelné, jak jsou pocity mladých lidí stejné. Ale nejenom mladých, ale i dětí. Když se dívají a slyší příběh o Terezíně a o těch židovských dětech, začnou vždy vyprávět, co se stalo jim, jak jim také zahynuli rodiče, jak je vyhnali z jejich města. Říkají: ‚Paní, prosím vás, já bych to taky chtěl nakreslit, vy byste chtěla, abych to nakreslil? Takže oni to taky kreslí.”

Také výstava o českém samizdatu vyvolala v Kolumbii kladnou odezvu. Téma boje proti bezpráví a za svobodu slova je, jak podotýká Eliška Krausová, univerzální.

Latinská Amerika na Světě knihy 2019

Již řadu let podporuje ASOČHECA účast současných českých spisovatelů, jejichž díla byla přeložena do španělštiny, na Mezinárodním knižním veletrhu v Bogotě. Letos však navštíví i latinskoameričtí spisovatelé Českou republiku. Blíží se totiž mezinárodní festival Svět knihy 2019, jehož čestným hostem bude právě Latinská Amerika.

„Teď se také snažíme, aby i Češi mohli poznat kolumbijské spisovatele, a aby se také překládaly jejich knihy. Zapojujeme se do příštího Světa knihy, v jehož rámci realizujeme projekt, který se v tomto roce bude týkat celé Latinské Ameriky. Cílem je, aby do ČR přijeli představitelé literatur těchto latinskoamerických zemí.”

I přesto, že je komunita Čechů v Kolumbii podle Elišky Krausové méně početná a proměnlivější než tomu bylo dříve, určitý zájem o české tradice přesto přetrvává. ASOČHECA sice není klasickým krajanským spolkem, ale každoročně ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Bogotě pořádá pro místní komunitu dětí Mikuláše.

„Vždy něco na Mikuláše vymyslíme, někdo se převleče za Mikuláše, někdo za čerta, někdo za anděla. Seženeme pro děti cukrovinky, zaplatíme je, aby se jim něco dalo, tak jako se to vždy dělalo v ČR. A ještě k tomu přidáme nějaké výchovné téma: první rok jsme věnovali koledám od pana Lady, druhý jsme vymysleli něco s Krtkem, teď jsme měli Broučky – hledáme nějaké téma pro děti, které jim není známé.”

S rodinou se shledala po deseti letech

V roce 1975 získala Eliška Krausová kolumbijské občanství a v roce 1978 se v Německu po deseti letech znovu setkala se svou rodinou. Do Československa přicestovala o pět let později již jako občanka Kolumbie na turistické vízum. V současnosti žije v Bogotě, kde na univerzitě vyučuje francouzský jazyk, a ve svém volném čase se věnuje koordinaci aktivit spolku ASOČHECA. V Kolumbii je spokojená – chybí jí jen rodina.

„Mně se stýská jenom po rodině, jinak se mi nestýská už po ničem,už vím, že můžu přijet, ale když jsem nemohla, tak se mi stýskalo naprosto po všem, i po špatném počasí. To je strašné, když člověk nemůže, tak se vám stýská i po úplných blbostech.”

Jak sama Eliška Krausová podotýká, cítí se být jak Češkou, tak Kolumbijkou. Na České republice oceňuje bezpečnost a menší sociální rozdíly; v Kolumbii zase nedá dopustit na moře a teplo. Do rodné země jezdí minimálně jednou ročně.

„Obě země jsou jiné, a obě krásné. Takhle je to ideální, být na obou místech – to bych doporučovala všem. Třeba tady závidím to ježdění tramvajemi zadarmo, to mám ráda. V Kolumbii ještě pořád není tolik výhod pro staré lidi, přestože snaha je. No, mohla bych udělat takovou ideální zemi někde uprostřed.”

Za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí obdržela Krausová v roce 2014 cenu Gratias agit, udělovanou každoročně Ministerstvem zahraničních věcí.

Zdroj: www.rozhlas.cz/krajane (Tereza Kalkusová).

Foto z Českého týdne ve městě Bucaramanga

Český týden proběhl na Autonomní univerzitě města Bucaramanga ve dnech 29. října až 2. listopadu.

Více informací o této události naleznete zde.

Začíná Český týden ve městě Bucaramanga

Od 29. října do 2. listopadu probíhá na Autonomní univerzitě města Bucaramanga Český týden.

Akce připomíná tři významná výročí české historie, která se slaví tento rok: konkrétně se jedná o 100 let od založení nezávislého Československa, 50 let od Pražského jara a 25 let existence samostatné České republiky.

Návštěvníci se mohou těšit na promítání cyklu českých filmů, několik konferencí, tři zajímavé výstavy a další společenské akce.

Představitelky krajanského spolku Asocheca zahájí výstavu obrázků nakreslených dětmi v koncentračním táboře Terezín a výstavu nazvanou Samizdat, která přináší kopie zakázané literatury, vytvořené nelegálně členy českého odboje během sovětské okupace.

České velvyslanectví ve spolupráci s Východním kulturním institutem pořádá výstavu pojmenovanou Sto let historie České republiky, která poukazuje na dvě důležitá výročí země: rok 1918 a rok 1968.

Zájemci se navíc budou moci zúčastnit konference nazvané Česká republika – Svět příležitostí, kterou přednese český velvyslanec, pan Miloš Sklenka, a honorární konzul ČR v Bucaramanga, pan Germán Caballeros. Zástupci české ambasády v Bogotě také představí akademické možnosti, které země studentům nabízí, a pohovoří o historii České republiky.

V rámci filmového cyklu 100 let české kinematografie budou k vidění celkem 4 známé české filmy: Ostře sledované vlaky (Jiří Menzel, 1966), Kolja (Jan Svěrák, 1996), Lidice (Petr Nikolaev, 2011) a Vesničko má středisková (Jiří Menzel, 1985).

Zdroj: www.mzv.cz/bogota.

 

Rozhovor s Eliškou Krausovou o asociaci Asocheca – Radio Praha

ASOCHECA, ČESKO-KOLUMBIJSKÉ TRANSATLANTICKÉ PŘÁTELSTVÍ

Radio Praha vyzpovídalo paní Elišku Krausovou, zakladatelku asociace česko-kolumbijského přátelství ASOCHECA. Povyprávěla nám o styčných bodech mezi tak rozdílnými zeměmi, jakými jsou Kolumbie a Česká republika.

Eliška Krausová vyrazila z Prahy do Bogoty jako mladá 19letá slečna 15. července roku 1968 s cílem realizovat tam postgraduální studium. Nicméně v srpnu téhož roku bylo Československo napadeno pěti zeměmi Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Poté, co nad celou situací hodně přemýšlela, se rozhodla zůstat v jihoamerické zemi. Komunistickým režimem byla klasifikována jako nelegální emigrant a odsouzena na rok vězení. Byl jí zrušen status československého občana a strávila tak deset let, aniž by se mohla znovu setkat s částí své rodiny, která zůstala v Československu. Kolumbie ji přijala za svou a stala se jejím druhým domovem, ve kterém pobývá až dodnes.

Jako by mi uřízli všechny kořeny

Po smrti svého manžela Ignacia, který ji vždy podporoval v realizaci aktivit, které by ji spojovaly s její rodnou zemí, se společně s několika přáteli rozhodla založit asociaci česko-kolumbijského přátelství, jak vysvětlila Radiu Praha.

“Přišel rok 2006 a začaly přicházet zvěsti o tom, že budou zavírat velvyslanectví České republiky v Bogotě, po 70 letech. Já jsem tedy nabídla pomoc při obraně toho všeho, psala jsem všem možným lidem, dupala nadarmo, protože jsem neporozuměla tomu, že Parlament už vše odhlasoval a nebyl tedy rozpočet, ale v ten okamžik, nevím proč, jsem cítila to, co jsem nikdy předtím necítila, jako by mi uřízli všechny kořeny. Na jedné straně umřel Ignacio a na druhé odchází Češi, ani nevím proč to pro mě bylo tak bolestné.”

Jak zdůraznila paní Krausová, cílem nebylo vytvořit klasickou asociaci věnovanou výhradně českým krajanům, ale organizaci, která by sloužila jako zprostředkovatel mezi oběma zeměmi.

“Můžeme tedy vytvořit asociaci přátelství, ale já ano řekla česko-kolumbijského, protože Čechů je v Kolumbii velmi málo a všichni exulanti už byli tak stařičtí, v průběhu několika málo let taky všichni umřeli. Takže aby měli přístup k informacím také Kolumbijci, kteří se zajímají o Českou republiku. Takto se postupně zrodila ASOCHECA a stala se tím, čím je dnes, není to asociace mnoha lidí, ale už máme jasno v tom, co chceme dělat.”

Vyplňování mezer

Po uzavření ambasády České republiky v Bogotě vykonávala ASOCHECA důležitou roli v česko-kolumbijských vztazích. Od doby, kdy bylo velvyslanectví znovu otevřeno se asociace věnuje, slovy paní Krausové, vyplňování mezer v kulturní oblasti, čímž doplňuje aktivity ambasády.

Jedna z prvních výstav uskutečněných paní Krausovou, která se v Kolumbii vystavuje už řadu let, nese název Vždy budu žít. Prostřednictvím obrázků a básniček židovských dětí z koncentračního tábora Terezín se Kolumbijci seznamují s touto temnou epizodou československé historie, kdy v roce 1938 nacistické Německo zahájilo sedmiletou okupaci země a spustilo protižidovskou kampaň. Paní Krausová poukazuje na to, že se téma v určitých bodech odráží i v kolumbijské historii, zejména co se týká mírového procesu s guerilovou organizací FARC. Stejně jako židovské děti i ty kolumbijské často přichází a chtějí namalovat to, co zažily.

“Úspěch této výstavy je mimořádný, já sama jsem to nečekala. Tato výstava putuje po celé Kolumbii, po školách, univerzitách, muzeích. Během zahájení mám zahajovací projev o tom, co je Terezín, jaké to v té době bylo, o tématech jako je zapomnění a návrat k odpuštění. Toto je nyní čím dál tím důležitější. Lidé na výstavu reagují velmi pozitivně. Školy často toto téma dále studují, nebo pořádají soutěže pro děti, děti malují. Jinými slovy, na školách bývají výstavy příjemnější, na univerzitách a v muzeiích jsou trošku odtažitější, ale lidé se ptají.”

V další své výstavě věnovala ASOCHECA pozornost, například, tématu české rezistence zakázaných spisovatelů během období nazývaného normalizace, protože po invazi v roce 1968 se Československo vrátilo pod nadváldu diktátu Sovětského svazu.

Kolumbijští spisovatelé v Česku a naopak

ASOCHECA již několik let podporuje účast českých spisovatelů přeložených do španělštiny na Bogotském knižním veletrhu, a příští rok také kolumbijských autorů v Praze, protože čestným hostem mezinárodního festivalu Svět knihy bude Latinská Amerika, jak vysvětlila paní Krausová

“Před třemi roky jsme si vymysleli další téma díky Ministerstvu kultury tady a díky Ministerstvu kultury tam. Už jsme přivedli české spisovatele, kteří mají nějaké své dílo přeložené do španělštiny, na největší knižní veletrh, který se pořádá v Bogotě, který je mezinárodní a druhý největší v Americe. Z toho se již stává tradice a příští rok se čestný host Světa knihy jmenuje Latinská Amerika a tam taky budeme.”

Vůči Kolumbii jsem cítila obrovský vděk

V roce 1975 získala paní Eliška Krausová kolumbijské občanství a znovu se sešla se svou rodinou po přibližně 10 letech v roce 1978 v Německu. V roce 1983 měla příležitost vrátit se znovu do rodné země na základě turistického víza v jejím kolumbijském pase. Paní Krausová i nadále žije v Kolumbii, kde vyučuje francouzštinu na univerzitě a věnuje se organizaci akcí asociace ASOCHECA. Jak ona sama tvrdí, už se cítí stejně tak Češka jako Kolumbijka.

“Cítím se jako obojí, můj manžel vždy říkával, samozřejmě si ze mě utahoval, že je to velmi zvláštní. Nemluvíte perfektně ani španělsky ani česky, potom jste ztracená, nemáte svůj jeden jazyk, a proto nemáte národnost, odkud sakra jste. Ale je to symbióza a já se opravdu cítím jako obojí až do té míry, že když někdy mám nějaký projev nebo něco píšu, mluvím o dvou vlastech/domovech, ale já to tak cítím, vždy jsem to tak cítila, ne, vždy ne, ale časem. Cítila jsem vůči Kolumbii obrovský vděk po těch letech utrpení.”

Za své aktivity a tedy příspění k šíření jména České republiky v zahraničí získala paní Krausová v roce 2014 cenu Gratias Agit, kterou každý rok uděluje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

ASOCHECA na své webové stránce https://asocheca.org/ nabízí zprávy o událostech spojených s Českou republikou a přináší užitečné informace o obou zemích.

Zdroj: Překlad do češtiny článku Radia Praha: Radio.cz/es (Tereza Kalkusová). Foto 1, foto 2, foto 3 – 4 (Asocheca), foto 5 (MZV, Robert Janás).

Foto – výstava Děti z Terezína na univerzitě U.D.C.A. v Bogotě

Představitelky Asochecy společně se zástupci univerzity U.D.C.A. (Univerzita aplikovaných a ambiéntálních věd), za přítomnosti zástupců Velvyslanectví ČR, zahájili ve středu 15. srpna výstavu nazvanou Děti z Terezína v kampusu univerzity na severu Bogoty.

Některé z uveřejněných fotografií (foto 2, 4) byly pořízeny Velvyslanectvím ČR v Bogotě.