další

Nové informace k volbám do Poslanecké sněmovny ČR v Bogotě

Zveřejňujeme oznámení o době a místě konání voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na zastupitelském úřadu České republiky v Kolumbii (Oznámení-pdf verze).

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2021 na Velvyslanectví v Bogotě

Dne 28. prosince 2020 prezident republiky svým rozhodnutím, publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 611/2020 Sb., vyhlásil podle platných zákonů a jejich doplnění volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu a stanovil dny jejich konání na pátek 8. října a sobotu 9. října 2021.

Volby budou probíhat také na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí. Vzhledem k časovému posunu se v souladu se zákonem uskuteční hlasování na Zastupitelském úřadu ČR v Bogotě ve čtvrtek 7. října a v pátek 8. října 2021 vždy od 14:00 do 21:00 hodin. Státní volební komise přitom dne 7. ledna 2021 určila losem Ústecký kraj krajem, kterému budou při volbách do Poslanecké sněmovny podřazeny všechny zvláštní volební okrsky v zahraničí.

Voličem je státní občan ČR, který alespoň druhý den voleb dosáhne věku nejméně 18 let. Čeští občané pobývající dlouhodobě na území Kolumbie, Panamy, Kostariky, Venezuely či jiné přiakreditované země se mohou voleb zúčastnit, pokud byli předem zapsáni do zvláštního seznamu voličů vedeného Zastupitelským úřadem ČR v Bogotě. Písemná žádost o zapsání do seznamu musí být úřadu v Bogotě doručena nejpozději 29. srpna 2021.

Pokud byl již volič zapsán na tomto seznamu z minulých voleb, není třeba se zapisovat znovu. Žádost je možno sepsat volně nebo využít formuláře (zde) a doložit: i) originál či ověřenou kopii dokladů potvrzujících totožnost a státní občanství ČR (např. občanský průkaz, cestovní pas); ii) doklad o bydlišti na území jedné ze zemí akreditace zastupitelského úřadu v Kolumbii (např. pobytová karta, nájemní smlouva apod.).

Je důležité vzít na vědomí, že zápisem do seznamu voličů v zahraničí bude volič automaticky vyškrtnut ze stálého seznamu voličů v ČR. Bude-li v budoucnu chtít volit na území ČR, musí nejprve požádat příslušný zastupitelský úřad o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu voličů.

Čeští občané pobývající v teritoriu krátkodobě se mohou voleb zúčastnit za podmínky, že si nechají na místně příslušném obecním úřadě v ČR vystavit tzv. voličský průkaz, který předloží volební komisi spolu s platným dokladem o státním občanství ČR. Rovněž občané zapsaní ve zvláštním seznamu voličů vedeném Velvyslanectvím ČR v Bogotě mohou písemně (do 23. 9. 2021) nebo osobně (do 6. 10. 2021) požádat o vydání voličského průkazu, pokud hodlají volit v jiném místě. Při ztrátě nebo odcizení voličského průkazu nelze vydat duplikát.

Bližší informace o letošních volbách do Poslanecké sněmovny naleznete na webové stránce Ministerstva vnitra ČR. Podrobnosti k voličským průkazům (jak je získat, k čemu slouží) naleznete zde.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Kolumbii. Foto 1, foto 2.

Vítězové Olympiády v českém jazyce Českých škol bez hranic

V letošním školním roce vyhlásil spolek Česká škola bez hranic již 3. ročník Olympiády v českém jazyce pro žáky českých škol v zahraničí. Soutěže se zúčastnilo celkem jedenáct škol a čtyřicet dva žáků.

Soutěžilo se tradičně ve dvou kategoriích. První kategorie je primárně určena žákům 3. a 4. třídy, ovšem školy mají možnost vybrat své zástupce i z řad žáků druhého ročníku. Na základě zkušeností se totiž zjistilo, že i mezi těmito žáky se najdou nadané děti s rozvinutým jazykovým citem, které jsou motivovány k účasti na tomto projektu. Olympiáda totiž není primárně založena na principu ověřování gramatických a pravopisných vědomostí. Mnohem více jde o práci s textem, jeho pochopení, jazykovou dedukci či zapojení principů kritického myšlení.

Obě soutěžní kategorie jsou rozděleny do tří částí: nejprve žáci pracují s výchozím textem, na nějž navazují úlohy, které ověřují jeho porozumění. V druhé části soutěže, nazvané Hrátky s češtinou, se objevují rozličné úkoly, které testují například jazykovou pohotovost či šíři slovní zásoby. Poslední část je věnována vlastní písemné produkci žáků. Je bodována dvěma hodnotiteli, kteří posuzují celkovou úroveň na základě několika kritérií, přičemž pravopis není rozhodujícím faktorem. Důraz je kladen na stylistickou úroveň a na originalitu práce.

Na soutěžící první kategorie tentokrát čekaly veselé texty autorů moderní české literatury pro děti. Dílčí úlohy byly koncipovány tak, aby nejmladší žáky zaujaly po stránce obsahové i grafické. Ukázka vzorového úkolu.

Soutěžící druhé kategorie si přiblížili osobnost a dílo Boženy Němcové. Museli se tudíž vypořádat s různými registry českého jazyka, jako jsou archaismy, ač byly výchozí texty adaptovány a zjednodušeny. V jiné úloze se naopak objevily autentické komentáře v současné neformální češtině reagující na seriál BoženaUkázka vzorového úkolu.

Olympiády se zúčastnily následující školy:

ATSL Česká škola v Lucembursku
Czech and Slovak School Bristol; Czech School of California; Česká a slovenská škola; Okénko v Londýně; Česká škola Neapol; ČŠBH Curych; ČŠBH Drážďany; ČŠBH Londýn; ČŠBH Paříž; ČŠBH Rhein-Mein; ČŠBH Ženeva

V tomto ročníku zvítězili tito žáci:

I. kategorie (2. – 4. třída, zúčastnilo se 23 žáků):
1. místo: Natalie Sofia Sawh, ČŠBH Londýn
2. místo: Nina Greschner-Farkavcová, ČŠBH Drážďany
3. místo: Rosa Jančovič, ČŠBH Ženeva, a Dominik Ryan Pacholek, ČŠBH Rhein-Main

II. kategorie (5. – 7. třída, zúčastnilo se 19 žáků):
1. místo: Matilda Kraft, ČŠBH Londýn
2. místo: Jakub Mejstřík, ČŠBH Drážďany
3. místo: Sofie Mejstříková, ČŠBH Drážďany

Slavnostní vyhlášení výsledků 3. ročníku Olympiády se uskuteční během XIII. mezinárodní konference českých škol v zahraničí v Praze. U této příležitosti se bude 30. 7. konat kulatý stůl věnovaný olympiádě, na který jsou všichni zájemci srdečně zváni. V průběhu akce účastníci zhodnotí uplynulé tři ročníky a prodiskutují otázky spojené s obsahem logistikou a cíli této mezinárodní soutěže. Bližší informace najdete v programu konference zde.

Vychází knižní rozhovor s Eliškou Krausovou

Přímočarost a ostrovtip. Eliška Krausová-Chaves konkuruje osobitým stylem humoru, vypravěčským talentem i životním nadhledem svým slavným bratrům.

„Elišku nešlo ve vzpomínkách polapit jako rodiče a ostatní sourozence. Nechtěl jsem si příliš vymýšlet a ona toho využila a vysmekla se slovům,“ tak charakterizuje spisovatel Ivan Kraus svoji mladší sestru. Uchopit ucelený obraz výjimečné charismatické ženy se odhodlal až člověk „zvenčí“, novinář Vladimír Kroc. Eliška Krausová-Chaves, mimo jiné zakladatelka Asochecy, se mu svěřila s peripetiemi svého dobrodružného života. Kniha, kterou vydává nakladatelství Prostor, je v prodeji od středy 12. května.

V knižním rozhovoru Letenka do neznáma aneb Rozhovory přes oceán společně sledují cestu Elišky od dětství a dospívání v rodině spisovatele a novináře židovského původu přes výlet do Kolumbie, kde se rozhodla po okupaci Československa v roce 1968 zůstat, až po současnost. Vzpomíná například na otce, který přežil holokaus, své začátky v Kolumbii i setkání s Fidelem Castrem. V textu se jen tak mimoděk objevují zmínky třeba o tom, že jako malá recitovala Františku Hrubínovi jeho verše, hrála divadlo s Petrem Svojtkou či Jiřím Ornestem, trénovala krasobruslení, chodila do baletu. A v Bogotě zažila bombové útoky.

Sestra spisovatele Ivana Krause, politologa Michaela Krause a moderátora Jana Krause, která na jaře roku 1968 vyrazila do Kolumbie zdokonalit svoji španělštinu, jako by jela na Slapy. „Přijela jsem do Kolumbie, jako bych jela na Slapy. Nic jsem předem nevěděla, vypadalo to jako zajímavá, dobrodružná cesta do neznáma. Brzy jsem pochopila, že Amerika je jiný pohled na svět, jiný pohled na život, trošku jakoby jiné století,“ vypráví v rozhovoru s moderátorem Českého rozhlasu Vladimírem Krocem.

Když přišla 21. srpna okupace Československa, rozhodla se v Kolumbii zůstat. V roce 1975 získala kolumbijské občanství, o to české přišla kvůli „nepovolenému opuštění země”. V Československu byla dokonce v roce 1977 odsouzena k trestu vězení kvůli neuposlechnutí úřední výzvy k návratu ze zahraničí. V Kolumbii díky silným genům a lásce osudového muže dokázala zvládnout nejrůznější nástrahy a vystoupat vysoko na společenském žebříčku.

V jejím strhujícím životě se objevují známí herci, básníci, umělci, učenci, bohatci, dobrodruzi, váleční hrdinové, diktátoři, prezidenti. Elišku poznáváme nejen jako profesorku francouzštiny na univerzitě v Bogotě, ale i jako telefonní spojovatelku, prodavačku paruk, manažerku knihkupectví či příležitostnou televizní herečku. Současně nám dává nahlédnout do životů Kolumbijců a do historie neobyčejné rodiny Krausových, zpopularizované zejména nejstarším bratrem, spisovatelem Ivanem Krausem, a nejmladším Janem.

„Eliška drží slovo, nenechá si nic líbit od nikoho, chodí včas, a pokud jde o rodinnou loajalitu, jako by patřila do románových postav nejslavnějších mafiánských rodů. Umí být diplomaticky shovívavou, stejně jako nekompromisně a pevně přímou,“ popisuje svoji starší sestru známý herec a moderátor.

Vše, co se dočtete v této knize, jeho slova potvrzuje. Vyprávění nechybí typická „krausovská“ přímočarost a charakteristický humor, čtenář zároveň ocení krásný jazyk a styl, kterým se Eliška Krausová po tolika letech na jiné polokouli vyjadřuje. Text doprovází velké množství fotografií z rodinného archivu.

Zde se můžete začíst do ukázky z knihy.

Eliška Krausová-Chaves (4. 5. 1946) je profesorkou francouzštiny na univerzitě v Bogotě. Narodila se v Praze, na Univerzitě Karlově se věnovala francouzštině, po čtvrtém ročníku odjela do Kolumbie studovat lingvistiku a latinskoamerickou literaturu. Zde ji zastihla okupace Československa a ona se rozhodla v Jižní Americe zůstat. V roce 1970 se provdala za Ignacia Chavese, profesora literatury, který později řídil významný španělský institut Caro y Cuervo. Od roku 1983 je profesorkou francouzštiny na Národní pedagogické univerzitě v Bogotě, po čtvrtstoletí tam byla navíc děkankou pro mezinárodní vztahy. V roce 2009 založila krajanský Spolek přátel České republiky v Bogotě – ASOČHECA. O pět let později obdržela ocenění Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Vladimír Kroc (1966) je novinář a rozhlasový moderátor. Vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1989 pracuje v Československém, resp. Českém rozhlasu.

Zdroje: Literarky.cz, Idnes.cz, Kosmas.cz.

On-line konference The Other Europe

Knihovna Václava Havla připravila na dny 11. a 12. května virtuální konferenci o “jiné Evropě” v rámci projektu Evropské dialogy Václava Havla. Jedná se o mezinárodní iniciativu, jež si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla Moc bezmocných. Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout “bezmocným” prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy.

Posluchači se mohou těšit na řadu zajímavých hostů, mezi kterými vyniká zejména Jeho Svatost 14. dalajláma, současná prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová, či bývalý polský prezident a aktivista za lidská práva Lech Wałęsa. Tématicky je akce rozdělena do dvou částí. V té první – Jiná Evropa (The Other Europe) – se panelisté vrátí do doby, kdy byla Evropa rozdělena na východ a západ. Program se odkazuje na šestidílnou sérii pořadů z dílny britské televize British Channel Four z let 1987-88 o situaci v zemích střední Evropy pod nadvládou komunistů, založených na rozhovorech s hlavními opozičními postavami daného období. Druhá část konference – Jiná Evropa dnes (The Other Europe Today) – se zaměří na současnou situaci, a to nejen na otázku, zda vůbec aktuálně existuje nějaká jiná Evropa, ale také na dopady pandemie, mimo jiné i na vnímání liberální demokracie a na názory mladé generace.

Projekt je plánován jako dlouhodobý a zahrne spolupráci s dalšími organizacemi v různých evropských městech. Jednotlivá setkání probíhající formou konference jsou určena především středoškolským a vyskoškolským studentům, stejně jako ostatním zájemcům o evropskou problematiku z řad odborné i široké veřejnosti.

Podrobné informace o letošní konferenci naleznete na stránkách www.othereurope.com. Zdarma se můžete na akci probíhající v angličtině zaregistrovat zde.

Další zdroje: Mzv.cz/bogota. Foto 1, foto 2.

Na českém konzulátu v Bogotě lze nově platit kartou

Velvyslanectví České republiky v Kolumbii oznámilo, že od 3. května 2021 je možné uhradit konzulární a vízové poplatky nově také platební kartou (debetní či kreditní). Akceptována je většina běžných platebních karet, například Visa či Mastercard. Jedinou výjimku tvoří karty American Express, které k úhradě použít nelze. Zůstává možnost platit poplatky v hotovosti a to v kolumbijských pesos nebo amerických dolarech.

Platba kartou je účtována za sazbu v českých korunách. Výjimkou jsou žádosti o schengenské vízum, které jsou účtovány za fixní částku v eurech. Směnný kurz je stanovován aktuálně bankou žadatele, finální částka v pesos nebo dolarech se tak může lehce lišit od poplatku v hotovosti (nárůst o bankovní poplatky).

Přehled nejčastějších konzulárních poplatků v českých korunách naleznete na stránkách české ambasády v Bogotě zde.

Kvůli současným opatřením, která byla zavedena Ministerstvem zdravotnictví pro příjezd do České republiky z Kolumbie, pozastavilo Velvyslanectví v Bogotě ode dne 27. dubna do odvolání přijímání žádostí o víza či dlouhodobé a trvalé pobyty. Ostatní konzulární agendu (pasy, legalizace apod.) však můžete i nadále na české ambasádě vyřídit. Více se dozvíte zde.

Zdroj: Mzv.cz/bogota. Foto 1.

První akce v rámci projektu Alumni Networking

Dům zahraniční spolupráce (DZS) zve všechny bývalé zahraniční studenty českých vysokých škol na první online setkání v rámci projektu Alumni Networking programu Czech Republic Alumni. Jeho cílem je sdružovat a podporovat zahraniční studenty a absolventy, kteří studují nebo studovali na českých vysokých školách. Akce proběhne dne 5. května 2021 od 16:00 do 17:30 hodin středoevropského času. Vstupné je zdarma, počet míst je však omezen. Zájemci se musí zaregistrovat co nejdřív a nejpozději do 28. dubna 2021 zde.

Speciálním hostem bude vítěz International Alumni Award 2020. Podělí se o své zkušenosti se studiem a životem v České republice a také prozradí, kam se ubíraly jeho kroky po studiích. Všichni účastníci setkání se následně budou moct do konverzace zapojit a přidat své zážitky a příběhy. Komunikace bude probíhat v angličtině, ale zájemci budou mít i příležitost procvičit si češtinu.

Další informace o akci najdete na webových stránkách Study in the Czech Republic.

Slaví se Den španělského jazyka

Duben je měsícem španělského jazyka. Konkrétně 23. dubna si od roku 2010 Organizace spojených národů a hispánský svět oficiálně tento jazyk připomínají. Toto datum totiž odpovídá dnu úmrtí jednoho z nejznámějších španělských spisovatelů Miguela de Cervantese, autora románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. V kulturních a jazykových institucích různých zemí se tak pořádají rozličné akce s literární a jazykovou tématikou.

I Google letos připomíná den španělštiny a to doodlem odkazujícím na typické písmenko španělské abecedy “ñ”, které má jako jediné původ přímo ve Španělsku. Proto je eñe zároveň i symbolem hispánského dědictví a identity. Tvůrcem doodlu je umělec Min, pracující v Barceloně, který se inspiroval geometrickými tvary a barvami vlajek hispánských zemí.

Toto písmenko se však poprvé objevilo ve slovníku Španělské královské akademie (Real Academia Española, RAE) až v roce 1803, i když jeho původ spadá do období o téměř tisíc let dříve. V latině však ani “ñ” ani odpovídající zvuk neexistovali. Ikonické písmenko vzniklo ve středověku, když se z latiny začaly vyčleňovat románské jazyky, tedy kastilština, francouzština a italština. Tehdy se objevil nasální zvuk, u kterého se při vyslovení hřbet jazyka opírá o patro a který je známý jako eñe.

Tím, že nic takového latinská abeceda neznala, museli tehdejší písaři najít způsob, jak tento zvuk zobrazit v textech románských jazyků. Od 9. století tak opisovači začali přepisovat daný zvuk ve třech různých variantách. V jednom textu se přitom mohly objevit všechny tři možnosti (tj. nn, gn a ni), protože neexistovala žádná ucelená pravidla. Ti, kteří užívali zdvojené “n” postupně začali tuto formu zkracovat tak, že ponechali jen jedno “n” a nad něj udělali čárku, vlnovku charakteristickou pro dnešní podobu písmene.

Ve 13. století v rámci ortografické reformy krále Alfonse X. Kastilského, zvaného též Moudrý nebo Učený, byla zvolená právě možnost “ñ” jako ta nejvhodnější. V průběhu 14. století se užívání tohoto písmene rozšířilo v praxi a Antonio de Nebrija ho zahrnul i do první gramatiky kastilštiny z roku 1492. Ve španělštině se tak používá “ñ”, ale italština a francouzština zvolily variantu “gn” (Espagne, Spagna), portugalština “nh” (Espanha) a katalánština “ny” (Espanya).

Písmenko “ñ” (a odpovídající zvuk) používají také galijština a asturština, v Latinské Americe pak i řada indiánských jazyků jako je mixteco, zapoteco, otomí, quechua, aymara, guaraní nebo mapuche. Mnoho těchto jazyků totiž nedisponovalo psanou podobou v době, kdy v 16. století vstoupili na kontinent Španělé. Proto ty jazyky, které měly obdobný zvuk, převzaly španělské písmeno. Respektive, systémy písma těchto jazyků byly často implementovány právě lingvisty ze Španělského království.

Španělština je jedním z nejrozšířenějších jazyků na světě. Podle údajů Institutu Cervantes z letošního roku má španělštinu jako rodný jazyk 472 miliónů lidí, což z ní dělá druhý nejčastější mateřský jazyk, hned po mandarínské čínštině. Písmenko “ñ” se přitom nachází ve více než 17700 španělských slovech.  I přesto se v digitální éře potýká s problémy. Na počátku devadesátých let minulého století chtěly dokonce některé evropské státy prosadit prodej klávesnic bez tohoto písmena. Tato iniciativa však byla kategoricky odmítnuta řadou politiků i intelektuálů, včetně známého kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze.

V Kolumbii pak při příležitosti letošní oslavy Dne jazyka vyšlo třetí vydání slovníku obyvatel Bogoty. Spisovatel Andrés Ospina pracoval 12 let na sbírce slov a výrazů, která odráží kreativitu a důvtip místních. Nově je navíc obohacena i o výrazy používané u specifických populačních skupin jako jsou vězni, mladí lidé žijící na ulici, nebo uživatelé sociálních sítí. V knize nazvané Bogotálogo se navíc objevují fotografie, které ukazují, jak se změnil každodenní život v kolumbijském hlavním městě v průběhu let, dále také různé lingvistické hry a aktivity. Publikace je k dostání v místních knihkupectvích, ale dostupná je i v digitálním formátu na webové stránce idpc.gov.co.

Zdroje: Bbc.com, CnnEspanol.cnn.com, Semana.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Křest španělského překladu knihy Ivana Krause

Kolumbijští milovníci literatury si nově mohou pořídit španělský překlad knihy Kůň nežere okurkový salát (El caballo no come la ensalada de pepino) českého spisovatele, herce a loutkoherce Ivana Krause. Křest knihy proběhl ve čtvrtek 25. března v odpoledních hodinách v bogotském knihkupectví Santo y Seña.

Prostřednictvím streamingu Ivan Kraus pohovořil se zástupcem kolumbijského vydavatelství Rey Naranjo, Johnem Naranjem, ale také s překladatelkami své knihy, svou sestrou Eliškou Krausovou a Annou Oviedovou, která působí jako hospodářka na Velvyslanectví České republiky v Bogotě. Této příjemné akce se zúčastnili také další zástupci české ambasády v Kolumbii, včetně paní velvyslankyně Kateřiny Lukešové.

Ivan Kraus se narodil 1. března 1939 v Praze. Jako herec a autor působil v různých pražských malých a kabaretních divadlech. Mezi léty 1968 a 1990 žil v exilu. Od roku 1971 pracoval v Německu, později se přestěhoval do Francie, ale v průběhu let pobýval také ve spoustě dalších zemí. Později žil střídavě v Paříži a v Praze, ale nakonec se trvale usadil v České republice.

Kniha Kůň nežere okurkový salát z roku 1999 vypráví zážitky doktora filozofie, vracejícího se ze zahraničí poprvé do svobodné rodné země. Doktor s nadhledem a jistým překvapením sleduje počínání občanů v nové společenské situaci. Sleduje začátky svérázného podnikání na malém městě, vzájemné vztahy a pozoruhodnou realitu. Celá novela je spíše humorný popis pozorování, bez závěrečné pointy.

Španělský překlad knihy je k dostání například na stránkách kolumbijských nakladatelství Santo y Seña a Wilborada.

Pražské Jezulátko v Kolumbii

ASOCHECA připravila zajímavou publikaci ve španělštině o Pražském Jezulátku a cestách šíření jeho kultu v Kolumbii. Knížka je na prodej a v pdf formátu ji můžete nalézt také na naší webové stránce (když kliknete na následující fotografii).

Připravenu máme také virtuální prezentaci, která je k dispozici všem zájemcům zcela zdarma. Pro více informací nám prosím napište na email info@asocheca.org.