další

Oslavili jsme český státní svátek 28. října

Ve čtvrtek 17. října se uskutečnila slavnostní recepce při příležitosti oslav státního svátku České republiky, ale také oficiální návštěvy ministra zahraničních věcí ČR, pana Tomáše Petříčka, v Kolumbii. Představitelky Asochecy se přidaly k těmto oslavám českého dne, který připomíná vznik samostatného československého státu 28. října 1918.

Akce, organizované Velvyslanectvím České republiky v Kolumbii, se zúčastnili také další čeští krajané žijící v Kolumbii, někteří čeští podnikatelé, řada představitelů kolumbijských vládních institucí či diplomatického sboru akreditovaného v Kolumbii a další přátelé České republiky. Recepce se konala v prostorách Gun Clubu v Bogotě od sedmi do devíti hodin večer.

V průběhu večera zazněla kolumbijská i česká hymna. Následně pan ministr zahraniční ČR přednesl projev ve španělštině, ve kterém vyzdvihnul různé formy spolupráce mezi oběma zeměmi, včetně nového humanitárního projektu, zaměřeného na pomoc venezuelským imigrantům v Kolumbii.

Poté velvyslankyně ČR v Kolumbii, paní Kateřina Lukešová, doplnila informace o rozvoji vztahů mezi Českou republikou a Kolumbií o další detaily. Mimo jiné zmínila práci realizovanou českým velvyslanectvím, návštěvy českých představitelů státního i soukromého sektoru v Kolumbii, podporu poskytnutou rozvoji ekonomické spolupráce, ale také rostoucí spolupráci v oblasti vzdělání a kultury.

Přítomní se mohli seznámit také se zajímavou výstavou fotografií dokumentující události roku 1989, známé jako Sametová revoluce, které vedly ke konci totalitního režimu v Československu.

Nový český slovník americké španělštiny

Nedávno vydal uznávaný profesor Univerzity Palackého v Olomouci, pan Jiří Černý, obrovský česko-španělský slovník amerikanismů. Jedná se celkem o tři svazky, které mají více než tisíc stran a zabraly autorovi celých dvacet let usilovné a téměř exkluzivní práce. Jak říká sám lingvista Černý, slovník je výsledkem vztahů, které vytvořil s dalšími profesory, kolegy a žáky při různých příležitostech a to v době, kdy trávit čas s lidmi z Latinské Ameriky nebylo vůbec jednoduché.

První myšlenka na vytvoření slovníku proběhla Černému hlavou už v době jeho studií španělštiny v 50. letech minulého století, protože jeho profesor byl původem Brazilec a tak mluvil brazilskou portugalštinou a americkou španělštinou. Černého celá oblast Latinské Ameriky velmi zaujala, ale v té době nevěřil tomu, že by mohl někdy cestovat nebo navázat hlubší styky s cizinci z daného regionu. Nicméně po studiích v roce 1959 začal pracovat jako profesor češtiny v Mariánských Lázních, kde vyučoval právě kurz češtiny pro cizince. Mezi žáky měl i Mexičana, Kubánce, dva Bolivijce a tři Brazilce. O více než deset let později měl navíc příležitost odjet studovat nejdřív do Portugalska a poté do španělského Madridu, kde bydlel v rezidenci společně se skupinou Latinoameričanů z Mexika, Kolumbie nebo Kuby.

A následně pak na konci 90. let začal český lingvista připravovat slovník a to ve třech fázích. První byla spíš mechanická, ale zároveň zabrala spoustu času, protože bylo potřeba shromáždit několik slovníků, které by sloužily jako odrazový můstek. Mezi nimi byl například slovník mexických výrazů, kolumbijských výrazů, slovník věnovaný slangu či formám slov typickým pro určité latinskoamerické země. Nakonec se studenty, kteří s ním spolupracovali na tomto projektu, dali dohromady celkem 34 různých slovníků. V druhé fázi tým přiřadil každému slovu český ekvivalent. Třetí fáze pak byla vůbec nejobtížnější, protože bylo potřeba porovnat celý materiál a vysvětlit různé významy stejného slova dle jednotlivých zemí. To byl případ třeba slova chiva, které v Argentině může znamenat vousy, na Kubě bicykl a v Kolumbii specifický typ autobusu.

Proto mezi hlavními výhodami nového slovníku sám jeho autor vidí například fakt, že ušetří práci překladatelům, protože nabízí klidně i patnáct až dvacet možných českých definic k jednotlivým výrazům. Zároveň může slovník dobře posloužit i Čechům, kteří španělštinu moc neznají, protože obsahuje spoustu užitečných informací o fauně, flóře, indiánských komunitách, ale také o způsobu života, astronomii či mytologii kontinentu, tedy o věcech, které je obtížné dohledat v jiných zdrojích.

Co se týká vztahu profesora Černého k Latinské Americe, vyzdvihuje především zajímavou historii regionu, její přírodní krásy a specifickou a přátelskou atmosféru, díky níž se Češi, kteří do regionu cestují či tam žijí, mohou cítit jako doma. Černý pak považuje za amerikanismy nejen výrazy a fráze, které nejsou známy ve Španělsku, ale také všechny výrazy a fráze, které vznikly přímo na americkém kontinentu. I přesto, že španělština není nejrozšířenějším či nejoblíbenějším zahraničním jazykem v České republice (momentáně je to angličtina a někteří tvrdí, že by nebylo špatné připravit se ani na čínštinu), zájem Čechů o tento jazyk dlouhodobě roste, narozdíl od jiných jazyků jako je třeba francouzština.

Nedávno vydaný slovník hned obdržel významné ocenění, konkrétně cenu roku 2019 za nejlepší slovník vydaný v České republice či na Slovensku, kterou každoročně uděluje Jednota tlumočníků a překladatelů (JTP). Sám profesor Černý navíc právě vydal i knihu svých vzpomínek s názvem Jak šel život.

Zdroj (upraveno z): Radio.cz/es (Juan Pablo Bertazza).

Článek o paní Elišce Krausové, zakladatelce a ředitelce Asochecy

Jak se stala sestra Jana Krause českou kolumbijskou tetičkou

(autor: Honza Macháček)

Osudy lidí v průběhu 20. století byly velmi zamotané. Dobrým příkladem je Eliška Krausová. Té změnila život ruská invaze v roce 68. Tou dobou studovala v Bogotě a už se nemohla vrátit. Od té doby v Kolumbii stále žije, ale ani v jeden moment na svou vlast nezapomněla. Postupem času se z ní stala taková česká kolumbijská tetička.

Před třemi měsíci jsem si domluvil schůzku s paní Eliškou Krausovou a upřímně, vůbec jsem nevěděl, co čekat. Dostal jsem na ni tip od známého mé sestry Ivany, který pracuje v Afghánistánu na ambasádě. Napsal mi, že paní Eliška Krausová šéfuje Česko-kolumbijské společnosti v Kolumbii a že by mi mohla pomoci s hledáním lidí, kteří se setkali před 50 lety v Bogotě s mojí rodinou.

Konzervativní Kolumbie v 60. letech

Do pražské kavárny Platýz se přiřítila energická dáma a okamžitě navázala na můj lehce naivní mail. Ten jsem jí posílal dva týdny zpět. Tou dobou byla ještě v Bogotě, ale shodou náhod se chystala do Prahy a měla čas se se mnou sejít. Vyprávění začala popisem Kolumbie, jak vypadala před 50 lety.

Prý to byla na tu dobu velmi konzervativní a uzavřená země. Ženy musely nosit bílé rukavice, nesměly mít na sobě kalhoty a nemohly ani kouřit. Pánové z vyšších vrstev chodili neustále oblečeni v oblecích a samotná Kolumbie se teprve chystala na velmi turbulentních 50 let, která měla před sebou.

Podle slov Elišky Krausové se za těch 50 let Kolumbie posunula v reálu spíše o 100 let. Z poměrně zaostalé země se za tu dobu stal relativně moderní stát. Po chvíli se hovor stočil na moji rodinu, která v Kolumbii působila do roku 69. Paní Krausová do Bogoty přijela jako mladá slečna v roce 68. Takže je možné, že se potkali. Každopádně si na ni nevzpomíná.

Ze studijního pobytu pobyt na celý život

On samotný příjezd paní Krausové také stojí za zmínku. V roce 1968, který prý byl plný nadějí (sama říkala, že jí národ připadal jako by létal někde v oblacích), studovala francouzštinu na Univerzitě Karlově. Tou dobou se opět po letech naskytla možnost vycestovat do zahraničí a to paní Krausová chtěla využít.

Člověk by čekal, že si vybere nějakou francouzsky mluvící zemi, ale ne. Vybrala si Kolumbii, zemi, o které nevěděla defakto vůbec nic. Ono zjistit tou dobou informace o exotické a velmi vzdálené Kolumbii bylo nad lidské síly. Každopádně se rozhodla a jako 21 letá slečna vyrazila za velkým dobrodružstvím, které jí změnilo život. Ještě bych měl dodat, že tou dobou neuměla ani slovo španělsky. Byla prostě odvážná.

Na druhou stranu, tak úplně na blind zase nejela. Měla tu strýce, pana Vlasáka, který do Kolumbie emigroval po roce 48 a postupně se stal významným hoteliérem. Například i moje rodina k němu jezdila na rekreaci. Přijde mi zajímavé, jak jsou ty příběhy propojené. Pan Vlasák čekal od příjezdu své příbuzné něco jiného. Myslel si, že mu bude pomáhat v domácnosti. To se mýlil. Paní Krausová chtěla studovat.

Teď se opět vrátíme k roku 68. Jak všichni víte, tento rok bylo Československo poctěno návštěvou spřátelených armád. Kromě toho, že se tímto rozplynul sen mnohých o komunismu s lidskou tváří, celá situace výrazně zkomplikovala také život lidí, kteří tou dobou byli v zahraničí. Například Elišce Krausové byl defakto znemožněn návrat domů. Ze studijního pobytu na pár let se stal pobyt na celý život.

Organizace, která staví most mezi Kolumbií a Českou republikou

Paní Krausová tu vystudovala a postupně začala učit na vysoké škole a světe div se, učí francouzštinu, kterou kdysi studovala v Praze. Stále žije v Bogotě a jak to vypadalo na naší druhé schůzce, která proběhla v její oblíbené kavárně, tak tu také chce zůstat. Líbí se jí tu.

Na druhou stranu na Českou republiku paní Krausová nikdy nezapomněla, ba naopak. Ještě před znovuotevřením České ambasády v roce 2013, o což se mimochodem výrazně zasadila, založila asociaci AsoČheca a plnila ve volném čase její funkci. Jak sama říká, stala se z ní taková česká kolumbijská tetička. Čas od času vytahovala naše české občany z bryndy.

Ve své asociaci dosud působí. Snaží se vytvářet most mezi ČR a Kolumbií. Pravidelně pořádá výstavy věnující se české historii po kolumbijských univerzitách. Třeba ta poslední byla o terezínských dětech. Možná si říkáte, jestli podobná činnost, kterou z velké části dotuje ze svého, má smysl. Vždyť Kolumbie je tak daleko… Začněme jednoduchou matematikou.

V Kolumbii žije přes 45 milionů lidí, samotné město Bogotá je třetím největším městem na americkém kontinentu po Mexico City a New Yorku a hlavně, Kolumbie se i přes svoji složitou minulost neuvěřitelně rychle rozvíjí a byla by škoda nebýt u toho. Naše země jí má rozhodně co nabídnout.

Národní divadlo místo spícího prezidenta

Proto si myslím, že to, co dělá paní Krausová dobrovolně za nepatrné pomoci českého státu, má smysl. Díky ní tu máme ambasádu. Pokud i vy si myslíte, že to má smysl, tak ji v tom můžete podpořit. Třeba díky tomu si paní Krausová splní velký sen a doveze do Kolumbie Národní divadlo. A my jako Češi se budeme moci ukázat v tom nejlepším světle a nebudeme tu známí jen díky našemu spícímu prezidentovi.

Kolumbijský účet asociace Elišky Krausové AsoČheca: 009400693983.

Honza Macháček
Napsal Honza Macháček toho času cestující po Kolumbii. Sepisuje příběhy obyčejných Kolumbijců, hledá české odkazy v Kolumbii a dává tipy, kam v této úžasné zemi vyrazit. Mrkněte na Honzy cestopis – je to ideální čtení do metra. Jinak Honza stojí za českou odpovědí na Tripadvisor. Je spoluzakladatelem webu Cestolet. Věří, že čím více lidí vyrazí mimo hranice ČR a otevře oči, tím lépe se nám tu bude žít. Také pořádá přednášky.

Sestra pana Macháčka, Ivana Kudrnová, dodává:
Dnešní článek je taková srdcová záležitost. Napsal ho můj brácha Honza o sestře jednoho slavného Honzy. Navíc ho napsal na svých toulkách po Kolumbii, která, jak už víte, je naší rodinnou záležitostí. Článek je o české kolumbijské tetičce a my s bráchou taky jednu českou kolumbijskou tetičku máme. Naše teta Jitka se v Kolumbii narodila. Dnes to ale bude o Elišce Krausové, dámě, která odjela do Kolumbie koncem šedesátých let, kdy tam žila i naše rodina.

Zdroj: spanelstinaDoplavek.cz (stránka Ivany Kudrnové).

Publikace Asochecy o Pražském Jezulátku

Jedním z poslání Asociace kolumbijsko-českého přátelství, Asocheca, je ukazovat kulturní hodnoty České republiky v Kolumbii a tím přispět k jejich šíření a zachování. Pražské Jezulátko, které je opředeno legendami, příběhy a mýty z různých částí světa a je tak prototypem univerzálního kultu západního světa, patří k nejznámějším vyjádřením kultury a tradic České republiky v Kolumbii.

Proto představitelky Asochecy provedly výzkum s cílem následovat tento kult a pochopit, jak a proč se rozšířil po celém území Kolumbie. K tomuto tématu neexistuje téměř žádná literatura, takže bylo potřeba navštívit i některá místa spjata s tímto kultem a vyzpovídat osoby, které tento kult praktikují.

Publikace obsahuje informace o původu sošky Pražského Jezulátka, o tom, jak se dostala do Kolumbie, a také o způsobu, jak na základě této pobožnosti vznikl kult Jezulátka 20. července (Divino Niño del 20 de julio). Naleznete zde také stručný popis některých dalších míst, kde se obrázek Jezulátka vyskytuje.

Asocheca přivítala novou českou velvyslankyni v Kolumbii

V sobotu 28. září, symbolicky v den svátku sv. Václava, uspořádala Asociace kolumbijsko-českého přátelství, Asocheca, dopolední setkání s paní Kateřinou Lukešovou, novou velvyslankyní České republiky v Kolumbii, a dalšími zástupci velvyslanectví. Akce, při které představitelky Asochecy přiblížily projekty a práci tohoto krajanského spolku, se konala v Metropolitním klubu v Bogotě.

Autor fotografií: Milan Rejtar (www.mzv.cz/bogota).

Nová velvyslankyně ČR v Kolumbii

Ve čtvrtek 19. září během slavnostního ceremoniálu v prezidentském paláci Casa de Nariňo předala nová velvyslankyně České republiky pro Kolumbii, paní Kateřina Lukešová, originály pověřovacích listin do rukou kolumbijského prezidenta Ivána Duqueho Márqueze.

Ještě předtím se v paláci San Carlos, sídle Ministerstva zahraničních věcí, velvyslankyně Lukešová setkala s viceprezidentkou pro multilaterální otázky Ministerstva zahraničí Kolumbie Adrianou Mejía, které představila kopie pověřovacích listin.

Nová česká velvyslankyně vystudovala obory českého, francouzského a španělského jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, zároveň je doktorkou filozofie v oboru Románská filologie na stejné univerzitě.

Pracovala jako Rada vyslanec a zástupkyně vedoucího mise České republiky v Paříži, ředitelka Diplomatického protokolu či ředitelka Odboru amerických států při Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Zároveň působila jako velvyslankyně v Belgickém království, Lucemburském velkovévodství, Španělském království a Andorrském knížectví.

Česká republika s Kolumbií navázaly diplomatické vztahy v lednu 1993. Obchodní bilance mezi oběma zeměmi v posledních letech roste, česko-kolumbijské vztahy posílilo i několik obchodních a vládních misí, které umožnily vznik nových projektů mezinárodní spolupráce. Kolumbie je přitom čtvrtou největší ekonomikou Latinské Ameriky a od roku 2018 je členem OECD.

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí Kolumbie (www.cancilleria.gov.co), Cesta.lat.

Asocheca obdržela medaili Jana Masaryka

Asociaci kolumbijsko-českého přátelství (Asocheca) se dostalo důležitého uznání ze strany Velvyslanectví České republiky v Kolumbii. Pan velvyslanec Miloš Sklenka předal Asochece pamětní Medaili Jana Masaryka za vedoucí úlohu Asociace v podpoře hodnot České republiky, Evropské unie a rozvoji kultury.

Slavnostní akt se odehrál v průběhu rozlučkového setkání s odcházejícím českým velvyslancem v Bogotě, jehož funkční období v těchto dnech končí.

Bogota oslavuje léto festivalem zábavy

Letos již po 23. probíhá v kolumbijském hlavním městě Letní festival, který každoročně nabízí program plný rekreačních, sportovních, ale také kulturních a hudebních akcí. Jedná se o vůbec nejdůležitější svátek zábavy a volného času v Bogotě, který tentokrát láká na více než 200 aktivit všeho druhu na různých místech města a to ve dnech od 3. do 11. srpna.

Většina akcí včetně čtyř velkých koncertů, přístupných zdarma, i spousty rekreačních aktivit pro celou rodinu probíhá v centrálním parku Simona Bolívara a na dalších veřejných místech a prostranstvích jako je park El Tunal či park El Salitre. Festival klade od počátku důraz na podporu zdravého využití volného času, aktivity tak většinou začínají už v ranních hodinách a často pokračují až do devíti či desíti hodin večer.

Některé aktivity, které připravila pořádající organizace IDRD (Distritální institut rekreace a sportu), se odehrávají v průběhu celého festivalu. Mezi nimi vyniká, mimo jiné, Festifantasía mundo magick, tedy atrakce s různými tématickými moduly, které jsou inspirovány například severním pólem, středověkem, vesmírnou lodí, zahrnují i kluziště, to vše od šesti hodin ráno do jedné odpoledne v parku Los Novios. V parku Simona Bolívara se od devíti od ráno do pěti do odpoledne koná akce nezvaná Velká letní farma, která zahrnuje devět zastávek se zvířaty včetně poníků či lam. Návštěvníci se nemusí strachovat o to, že by snad dostali hlad, protože v obou parcích bude v průběhu dne k dispozici bohatá gastronomická nabídka díky letnímu food-festu.

Na všechny věkové kategorie čekají například posilovací hodiny pod širým nebem, hodiny aerobiku, letní pláž v parku Simona Bolívara, finále soutěže odborníků ve videohrách či různé prohlídkové okruhy v parku Simona Bolívara a v Botanické zahradě, zaměřené na poznání místního ptactva. Milovníci sportů se mohou těšit na box, závody v triatlonu, fitness setkání, národní šampionát v sálové kopané, plavecké závody a vodní sporty včetně hodin potápění, panamerický šampionát v karate s více než 600 sprotovci ze 16 různých zemí, dětský turnaj v rugby či beisbolu, nebo národní festival roztleskávaček, maratón bruslení, cyklistická setkání a soutěže včetně noční cyklostezky 8. srpna. Tu doprovodí několik kulturních a pyrotechnických představení od šesti hodin od večera do půlnoci. Do rytmu pak návštěvníky dostane festival tance, který přinese zajímavé choreografie v podání folklórních skupin různých částí města. Tématická noc letního humoru pak pobaví veřejnost v pátek 9. sprna.

Připraveny jsou také aktivity s domácími mazlíčky, farmářské trhy se zdravými produkty místního venkova, nebo pouliční divadelní vystoupení s akrobaty a maškarami. V posledních dvou dnech akce dostane prostor také folklór, kultura či gastronomie východních nížin. Letní festival vyvrcholí koncertem přístupným zdarma v parku Simona Bolívara s řadou zajímavých interpretů.

Součástí festivalu bývají i oslavy založení hlavního kolumbijského města, které připadají na 6. srpna. Toho dne roku 1538 založil město španělský dobyvatel jménem Gonzalo Jiménez de Quesada. Své 481. narozeniny a zároveň dvousté výročí nezávislosti země oslaví Bogota ve velkém stylu, zejména koncertem nazvaným Kolumbie 200 let v podání Filharmonického orchestru Bogoty, který vystoupí společně s 12 pozvanými umělci. Mezi nimi se od šesti hodin večer představí například Totó la Momposina, Herencia de Timbiquí, Cholo Valderrama, Los Rolling Ruanas, Son Palenque či Elkin Robinson. Následně od půl desáté se nebe nad centrálním parkem na půl hodiny promění ve svět plný barev díky pyrotechnické show. O den později čeká na zájemce gigantický tobogán, atrakce o velikosti přibližně 350 metrů na délku a sedm metrů na šířku, která potěší nejen děti, ale i dospělé.

Podrobnější informace o jednotlivých akcích a aktivitách můžete nalézen na stránce: www.idrd.gov.co.

Další zdroje: Noticias.CaracolTv.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbijská filmová noc v Brně

Všichni, kteří mají zájem blíže poznat kolumbijskou filmovou tvorbu, jsou zváni na Kolumbijskou filmovou noc, která se koná dne 27. června v podniku ArtBar Druhý Pád v Brně (Štefánikova 836/1). Tentokrát bude od 18:30 hod uveden snímek Obrana draka (La defensa del dragón) režisérky jménem Natalia Santa. Vstup na promítání je zcela zdarma, film je opatřen anglickými titulky.

Jedná se o příběh tří přátel trávících svůj život v centru Bogoty mezi legendárním šachovým klubem Lasker, karibským kasinem a tradiční kavárnou La Normanda. Šachový hráč, který žije gamblingem, hodinář, který odmítá zavřít svůj obchod, a španělský homeopat, jehož vášní je poker, utíkají do bezpečí svých světů, aby se vyhnuli svým osobním prohrám. Život je naučí, že nikdy není pozdě, aby podstoupili riziko.

Více informací naleznete zde.

Informace pro cizince, kteří chtějí pobývat v České republice

Osoby z třetích zemí (tj. nečlenských zemí Evropské unie), které plánují zůstat v České republice po dobu delší než 90 dní, mají nyní k dispozici nové nástroje, které jim usnadní přípravu pobytu. Předodjezdový informační balíček, nazvaný Příští zastávka: Česká republika, se skládá z brožury a dokumentárního filmu.

Je určen cizincům, kteří se usídlí v zemi na více než tři měsíce a tedy musí požádat o dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu.

Realizátorem projektu je občanské sdružení Slovo 21, které vypracovalo tyto materiály ve spolupráci s dalšími nevládními neziskovými organizacemi, IOM, zástupci integračních center a pracovníky Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstvem vnitra České republiky.

Cílem těchto informačních publikací je podpořit integraci cizinců v České republice a jejich znalosti o vlastních právech a povinnostech, pomoci jim lépe se zorientovat v zemi a v regionu, kde žijí. Brožura tak poskytuje informace o legálních možnostech, jak získat povolení k pobytu v České republice, ale také upozorňuje na možná rizika a poskytuje seznam důležitých kontaktů pro cizince v zemi.

Informační balíček ve španělské verzi naleznete na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR.

Brožura ve španělštině: Siguiente_Parada_República_Checa