další

Kolumbie oslaví svou nezávislost tentokrát netradičně

Letošní oslavy 20. července, kdy si Kolumbie připomíná 210. výročí událostí, které vyústily ve vyhlášení nezávislosti země, se ponesou v duchu epidemiologických omezení v důsledku pandemie nového koronaviru. I když by na státních budovách a z oken i balkónů po celé zemi měla opět zavlát kolumbijská vlajka, zbytek programu musel být kvůli současné karanténě upraven. Místo tradičních vojenských přehlídek, které každoročně procházely ulicemi velkých kolumbijských měst a kterých se účastnily tisíce lidí, je tentokrát připraven alternativní program vysílaný prostřednictvím digitálních platforem. Oslavovat tak Kolumbijci budou z domovů virtuálně.

V pondělí v 10 hodin dopoledne kolumbijského času proběhne vzdání pocty „solidárním hrdinům“ současné pandemie pod vedením prezidenta země Ivana Duqueho společně s hlavními představiteli ozbrojených sil v Kolumbii. Slavnostní ceremoniál bude patřit právě vojákům a policistům, kteří pomáhají a střeží každý kout země v době karantény, dále také zdravotníkům, dopravcům, hlídačům, veřejným činitelům a osobám, které zajišťují základní služby. Pět těchto hrdinů získá státní vyznamenání a zároveň budou připomenuty i oběti Covidu-19. Letectvo pak předvede koordinované show na obloze nad některými hlavními městy kolumbijských krajů.

Na pátou hodinu odpolední je naplánovaný online koncert nazvaný Kolumbie vytváří talent. Své hity zazpívá více než 40 umělců jako Carlos Vives, Chocquibtown, Jessi Uribe, Fanny Lu, Sebastián Yatra, Maía a další. Tyto velké hvězdy kolumbijské hudební scény se podělí o virtuální pódium s nově vznikajícími skupinami jako například Plu con Pla, Alexis Play, Santamaría či Emje Rose. Podle kolumbijské ministryně kultury se bude jednat o historický koncert, kdy hudba umožní spojit regiony, žánry, generace a posílit smysl sounáležitosti k celému národnímu projektu.

Jednotliví umělci se přitom představí z různých emblematických kulturních míst v zemi, včetně divadel Teatro Colón v Bogotě či Teatro Adolfo Mejía v Kartageně. Koncert pak mohou zájemci shlédnout přes facebook nebo youtube kanál Ministerstva kultury. Probíhají také koncerty na pomoc nejvíce zasaženým jedincům současnou pandemií. Právě 20. července o půl deváté večer odvysílá televizní kanál Caracol takovýto koncert nazvaný Kolumbie pečuje o Kolumbii, ve kterém vystoupí například Diego Torres, Carlos Baute, Ana Torroja, Alex Ubago, ale také nejuznávanější komikové země jako je Don Jediondo, Antonio Sanint či Lokillo.

Státním svátkem byl 20. červenec prohlášen roku 1873, aby připomínal to, co se odehrálo v kolumbijském hlavním městě daného dne roku 1810 a vedlo ke změně historie tehdejšího španělského místokrálovství nazývaného Nová Granada. Samotná nezávislost od španělské nadvlády přišla sice o několik let později a deklarací nezávislosti bylo na území v průběhu celé dekády více, nicméně právě ta z roku 1810 se zapsala do kolektivní paměti.

V pátek 20. července 1810 se na hlavním náměstí dnešní Bogoty, dříve Santa Fe, konal tradiční trh a všude tak byla spousta lidí různých ras i sociálních vrstev. Místní kreolové, tedy potomci Španělů narození již na americkém kontinentu, kteří toužili po větší svobodě i politické moci, využili situace k vyvolání konfliktu se Španěly s cílem podnítit veřejné odmítnutí španělských vládních orgánů. Ten den se totiž zároveň připravoval slavnostní banket na počest královského komisaře Antonia Villavicencia.

Skupina kreolů v čele s bratry Moralesovými proto zamířila do domu španělského obchodníka jménem José González Llorente, aby ho poprosili o zapůjčení vázy pro zmíněný banket. Llorente prosbu slušně odmítl a kreolové tak ještě na základě dalších provokací podnítili protest všech možných skupin obyvatelstva na náměstí proti španělské elitě. Místokrál nakonec neměl jinou možnost než přistoupit na sestavení nového shromáždění, které ještě v noci na 21. července sepsalo listinu nezávislosti. Dokument ale stále aspoň teoreticky uznával autoritu španělského krále. Po řadě sporů mezi jednotlivými provinciemi v rámci dnešní Kolumbie a tažení Španělů za znovudobytí území bylo španělské vojsko definitivně poraženo dne 7. srpna 1819 v bitvě u Boyacá. V roce 1821 pak vznikla Kolumbijská republika jako národ nezrušitelně svobodný a nezávislý na španělské monarchii.

Zdroj: Semana.com, ElTiempo.com, TodaColombia.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Zvolte v anketě „Den Čechů v zahraničí“

České velvyslanectví v Bogotě na svých stránkách informuje o právě probíhající anketě určené všem českým krajanům v zahraničí.

Ministr zahraničních věcí České republiky Tomáš Petříček dlouhodobě vnímá zásadní roli krajanů v našich dějinách i naší současnosti. Domnívá se, že Česká republika by si význam svých krajanů měla pravidelně připomínat. Ministerstvo zahraničních věcí proto po konzultaci s českými krajany navrhne vládě prohlásit jeden den v roce za „Den Čechů v zahraničí“. Ten by tak rozšířil počet významných dní, které země slaví, ze současných 15 na 16.

Ministerstvo zahraniční navrhuje níže několik dat, která se pojí s významnými osobnostmi či událostmi krajanského života, a prosí, aby z nich všichni zájemci do 31. července 2020 vybrali v hlasování jedno, které je osloví nejvíc. Samozřejmě je možné zaslat také jiné návrhy a to na email zkz@mzv.cz.

OTÁZKAKteré historické datum by mělo být pravidelně připomínáno jako „Den Čechů v zahraničí“?

  • 23. prosinec (1989) – Přestřižení hraničního drátu u Rozvadova. Představuje symbolický pád železné opony. Ostnatý drát společně přestřihli tehdejší ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher.
  • 1. červenec (1932) – Den návratu zahraničních Čechů. Připomíná první sjezd zahraničních Čechů a Slováků, který se uskutečnil 1. až 3. července 1932, a setkání krajanů v roce 1998 v rámci prvního Týdne zahraničních Čechů.
  • 7. březen (1850) – „Masarykův den československého zahraničí“. Navázáno na tradici tzv. Masarykových dnů československého zahraničí, které připomínaly roli krajanů při vzniku československého státu. První Masarykův den československého zahraničí se konal v roce 1934 pod patronací TGM s úmyslem dokázat, že československé zahraničí je “živou větví jednoho národního kmene”. Masarykovy dny se konaly až do roku 1938 a poté v roce 1947 pod záštitou prezidenta Beneše. Zatím poslední Masarykův den československého zahraničí se odehrál již pod vlivem února 1948.
  • 17. duben (1826) – Vojtěch Náprstek jako „český konzul“. Vojtěch Náprstek je považován za konzula všech krajanů. Jako účastník revolučních bouří roku 1848 uprchl před zatčením do USA, kde prožil deset let. Jeho knihkupectví se stalo střediskem pro přistěhovalce z Čech, byl též iniciátorem vzniku prvních českých spolků. V roce 1858 se vrátil do Prahy a rodinný pivovar „U Halánků“ na Betlémském náměstí proměnil v centrum české inteligence a posléze na České průmyslové (dnešní Náprstkovo) muzeum, do nějž se soustředily nejvýznamnější krajanské sbírky.
  • 4. únor (1628) – Odchod J. A. Komenského z vlasti.  Památný den odchodu J. A. Komenského z Čech a rozloučení se s vlastí na Růžovém paloučku u Žacléře. Představuje symbol českého vyhnanství pro víru a přesvědčení

V anketě můžete hlasovat na této stránce.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Kolumbii. Foto 1, foto 2.

Speciální virtuální přehlídka stop motion animace

Velvyslanectví České republiky v Kolumbii se zapojilo do přípravy speciální virtuální akce s názvem Czech Centres Animayo Stop Motion Special Edition festival. Na organizaci festivalu, věnovaného české stop motion animaci, spolupracovala ambasáda v Bogotě s festivalem Animayo, Českými centry ve Španělsku, Belgii, Francii, Itálii, Izraeli, Nizozemsku, Rusku, a Řecku a také s Velvyslanectvími České republiky ve Španělsku a Itálii.

V sobotu 4. července se umělci a odborníci z různých zemí postarají o nabitý program plný odborných přednášek, masterclass a projekcí klasických i současných perel této unikátní animační techniky. Stop motion, který má v České republice bohatou tradici, je technikou, při níž je objekt mezi jednotlivými záběry upravován a posouván o malé úseky tak, aby se na výsledném záznamu objevil souvislý pohyb. Takto lze rozpohybovat panenky nebo loutky z různých materiálů (plastelína, papír, tmel, keramika, plsť, atd.), případně jiné reálné objekty jako například výřezy z papíru, fotografie, malby na skle či v písku. Možností je nespočet, limitovány jsou pouze umělcovou fantazií.

Česká republika bezpochyby byla a stále je jednou z evropských zemí, které můžeme považovat za velmoci stop motion animace. Ve světě má česká animace nebývale dobrou pověst, pravidelně se objevuje na mnoha mezinárodních festivalech. Současná produkce krátkometrážní filmů navíc jen potvrzuje její stále dobrou kondici. Program speciální edice, kterou si pro tento rok připravil festival Animayo, bude zahrnovat přednášky a panely špičkových umělců věnujících se této technice. Těšit se můžete také na vybrané projekce klasické i současné stop motion animace, mezi kterými nebudou chybět reprezentanti prestižní pražské filmové školy FAMU.

Světem stop motion animace všechny zájemce provedou následující hosté: Tereza Brdečková (Česká republika), novinářka, filmová kritička, spisovatelka a scénáristka; Martin Vandas (Česká republika), producent stop motion filmů; Daphne Rosenthal (Holandsko), vizuální umělkyně věnující se experimentální kinematografii, Luca Raffaelli (Itálie), scénárista a odborník na komiks a animaci; Patricia Ortiz Martínez (Španělsko), umělkyně a režisérka animovaných filmů; Tami Berenstein (Izrael), režisérka animovaných a dokumentárních filmů, konceptuální umělkyně, animátorka a ilustrátorka; Daria Kashcheeva (Česká republika), režisérka animovaných filmů.

Zdroj: CzechCentres.cz. Foto 1-2.

Povídání paní Elišky Krausové s paní Sandrou Vlček

V pátek 29. května jste si na facebookové stránce Colombian Art mohli v přímém přenosu poslechnout příjemnou konverzaci s paní Eliškou Krausovou, ředitelkou Asochecy. Přibližně hodinový záznam z tohoto povídání Vám přinášíme i na naší stránce.

Eliska Krousova

ASOCHECA – Eliska Krousova

Publiée par Sandra Vlcek sur Vendredi 29 mai 2020

Jednalo se o velmi zajímavý rozhovor ve španělštině, ve kterém se zájemci mohli dozvědět více o Asociaci česko-kolumbijského přátelství (Asocheca) a jejich aktivitách. Paní Krausová hovořila s paní Vlček například o výstavě obrázků dětí z Terezína, o vzniku tohoto uměleckého i historického svědectví, ale také o tom, jak se jí podařilo přivézt 40 obrázků až do Kolumbie. Obrázky byly vystaveny v různých částech země, v kulturních institucích, ale také ve školách, kde mívají velký a pozitivní ohlas. Další výstava, kterou Asocheca již v Kolumbii představila, je věnovaná tématu Samizdatu, tedy literatuře českého odboje publikované tajně za dob normalizace v letech 1968 až 1989. Tento fenomén je mimo střední Evropu jen málo známý, takže se jedná o výstavu určenou především odborné veřejnosti a studentům literárně či historicky zaměřených oborů vysokých škol.

Kromě toho ředitelka Asochecy posluchačům prozradila více informací o relativně novém projektu, který se týká postavičky Pražského Jezulátka. V různých částech Kolumbie je totiž patrný kult tohoto Jezulátka, nicméně celá historie spojená s tím, jak se Pražské Jezulátko dostalo až na území Kolumbie, je komplexnější. Navíc ve většině kolumbijských kostelů je Jezulátko vyobrazeno jinak, než jaká je podoba toho pražského. Paní Krausová pak na dotaz paní Vlček vysvětlila, proč jsou obecně Češi jen málo pobožní. Zároveň představila brožuru o Pražském Jezulátku, která by se ale měla ještě rozšířit o další podrobnosti a příběhy Kolumbijců, kteří mají s kultem Jezulátka osobní zkušenosti.

Asocheca také spolupracuje s českou ambasádou v Bogotě. Mimo jiné se společnými silami každoročně snaží dovézt do Kolumbie nějakého českého spisovatele na největší knižní veletrh v Bogotě, známý pod svou zkratkou FILBO. Tento rok se bohužel tato jedinečná akce kvůli současné koronavirové krizi nekonala, ale paní Krausová naznačila, že se snad i v příštím roce podaří v Kolumbii představit autora biografie bývalého českého prezidenta Václava Havla. Letošní rok je navíc na Národní pedagogické univerzitě, kde paní Krausová učí, věnován českému učiteli národů Janu Amosi Komenskému. Připomíná se tak výročí 350 let od jeho úmrtí. V průběhu roku se prostřednictvím konferencí, výstav a seminářů mohou studenti seznámit nejen s jeho dílem a životem, ale především s jeho přínosem pro vzdělání, pedagogiku, didaktiku a filozofii.

V rozhovoru se můžete dozvědět více detailů o všech těchto tématech a poslechnout si i jiné zajímavosti. Celé povídání má zároveň i pěkné poselství. Paní Krausová totiž poukázala zejména na význam umění, které hraje nezastupitelnou roli také v momentech krize, protože umožňuje vyjádřit přání a snahu o přežití. Navíc ukazuje, že život stojí za to a že bychom nikdy neměli ztratit naději.

Poslechněte si povídání s paní Eliškou Krausovou

V pátek 29. května si na stránkách Colombian Art můžete poslechnout rozhovor s ředitelkou Asochecy, paní Eliškou Krausovou.

Filmový cyklus s ženami v hlavní roli – Retina Latina

V době karantény kvůli COVID-19 přichází Tichomořská aliance se zajímavým projektem, ve kterém chce zviditelnit roli žen v kinematografickém průmyslu a zároveň poukázat na talent a práci žen v rámci audiovizuální tvorby. Vzhledem k současné situaci aliance využila digitální platformu nazvanou Retina Latina, aby poskytla zcela zdarma cyklus celkem 12 filmů natočených ženami, nebo kde v hlavní roli figurují ženy. Jedná se o snímky ze čtyř zemí aliance, tedy Čile, Kolumbie, Mexika a Peru.

Jednotlivé filmy budou k dispozici na stránce www.retinalatina.org nebo v její aplikaci pro iOS a Android od 12. května do 9. června, vždy v průběhu jednoho týdne od zveřejnění snímku. Každý týden se přitom představí jedna země regionu. Tuto digitální platformu lze navštívit ze všech zemí Latinské Ameriky a Karibiku.

První zemí, která předvede svou filmovou tvorbu, je Mexiko. Od 12. května jsou na výše zmíněné stránce zveřejněny hned tři mexické filmy. Jedná se například o film Rehje režisérů Anais Huerta a Raul Cuesta, ve kterém Antonie po 40 letech života v mexickém hlavním městě odchází najít klid do svého rodného kraje. Nicméně tam zjišťuje, že věci nejsou tak idylické, jak si představovala, a čelí zejména každodennímu nedostatku vody a s tím spojeným problémům. Mexiko reprezentuje také film Jacinta režisérky jménem Karla Castañeda z roku 2008 a snímek La carta režisérky Ángeles Cruz.

Druhý týden, od 19. května, patří Kolumbii. Těšit se můžete na kaleidoskop intimních obrazů žen z vesnice Jericó v kraji Antioquia pod názvem Jericó: el infinito vuelo de los días. Snímek režisérky Cataliny Mesy z roku 2016 zachycuje setkání a konverzace žen různého věku i sociálních vrstev, které si prozrazují své životní příběhy, pocity, sdílejí svůj smysl pro humor a moudrost. Vidět můžete také film Naranjas režiséra Ivána Davida Gaony z roku 2014 a Se venden conejos od Estebana Giralda z roku 2015.

Od 26. května čeká na zájemce tvorba peruánských režisérek. Život a dílo významného peruánského básníka 20. století jménem César Calvo přiblíží snímek režisérky Nory de Izcue nazvaný Responso para un abrazo, tras la huella de un poeta z roku 2013. Isabel Rojas Zuloaga je autorkou filmu Ellos z roku 2018, který přináší zamyšlení nad dlouholetým manželstvím. Snímek Toda una vida od Sol Eyzaguirre z roku 2018 zase poukáže na vnitřní boj spojený s akceptováním změny a ztrátou poslední blízké osoby.

Filmový cyklus uzavře ukázka čilské kinematografie a to od 2. června. Violeta se fue a los Cielos je název snímku od Andrése Wooda z roku 2011, zachycujícího hudební dílo, vzpomínky, lásky i naděje zpěvačky a folkloristky jménem Violeta Parra. V nabídce figuruje také film Las cosas simples od režiséra Álvara Anguity z roku 2016 a Mermelada od režiséra jménen Benjamín Rojo z roku 2011.

Cílem Tichomořské alianční technické skupiny pro kulturu je podporovat rozvoj kulturního a tvůrčího průmyslu členských zemí prostřednictvím mezinárodní projekce jejich identity a rozmanitosti.

Retina Latina je veřejnou a bezplatnou digitální platformou, která vznikla v březnu roku 2016 za účelem zprostředkovat latinskoamerickou filmovou tvorbu široké veřejnosti. Tento projekt od počátku podporovaly mezinárodní organizace a kulturní instituce šesti zemí regionu: Bolívie, Ekvádoru, Peru, Mexika, Uruguaye a Kolumbie. Většina filmů z katalogu je přístupná ke shlédnutí pouze z Latinské Ameriky a Karibiku poté, co se uživatel zaregistruje. Přibližně 8% snímků pak mohou vidět i milovníci filmu z jiných částí světa. Od března 2020 si zájemci mohou stáhnout zdarma i aplikaci do mobilního telefonu.

Fuente: RetinaLatina.

Zjistěte více o ptactvu v Kolumbii

Kolumbie je díky obrovské geografické různorodosti a odlišným ekosystémům jednou z nejrozmanitějších zemí na světě. Mimo jiné, je zemí s největším počtem druhů ptactva na planetě. Na jejím území se nachází více než 1900 druhů ptáků, z nichž na 70 jich je endemických a tedy je nenajdeme nikde jinde ve světě. Proto nepřekvapí, že se do místních oblačných lesů, tropických deštných pralesů i k horským jezerům vydávají ornitologové ze všech kontinentů.

Kvůli ztrátě svého přirozeného prostředí a odchytu vzácného ptactva však řadě těchto unikátních druhů hrozí vymření. Proto vznikají různé iniciativy a projekty na jejich ochranu. Jedním z nich je projekt nazvaný Birds Colombia, který se na své stránce snaží vytvořit kompletní fotografické album ptactva v Kolumbii. Cílem je nahrát na stránku jednoho ptáčka každý den, dokud se nepodaří nasbírat fotografie každého z téměř 2000 druhů žijících v zemi.

Kliknutím na fotografii se zobrazí podrobné informace o každém druhu, včetně mapy, kde se tento druh ptactva pohybuje. Můžete si také poslechnout jeho zpěv.

Tento projekt vytvořili dva publicisté a fotografové Paula Carrera Levy “Niky” a Mauricio Ossa “Mauro”, které pojí láska k ptactvu. Dnes společně pomocí projektu Birds Colombia vzdělávájí lidi a snaží se o ochranu a zachování jednotlivých druhů ptactva a jejich životního prostředí.

V současné době žijí Niky a Mauro ve městě Cali, kde pořádají také semináře a vzdělávací akce na toto téma, aby rozšířili povědomí o všech problémech, které se k ptactvu v zemi a jeho stanovištím pojí. Doposud se jim podařilo na stránku nahrát více než 800 různých druhů ptactva a sní o tom, že dosáhnou svého cíle dvou tisíc druhů do července 2022. V jejich úsilí je podporuje pořízenými obrázky i více než 70 dalších fotografů. Navíc se jim podařilo získat svolení k použití značky země pro svůj projekt od instituce Procolombia, která má na starosti podporovat turistický ruch, zahraniční investice, export i obraz země v zahraničí. Jednoho dne by chtěli mít dostatečné finanční prostředky k tomu, aby vytvořili nadaci pro nákup lesů v místech, kde žijí ohrožené druhy, a mohli tak lépe zajistit jejich ochranu. Pro oba zakladatele projektu je pozorování ptactva jejich velkou vášní. Podle jejich vlastních slov jim to umožňuje spojit se s přírodou, objevit všechny její zázraky, ale také prozkoumat každý kout Kolumbie s její úžasnou biodiverzitou, a co je nejdůležitější, nalézat způsoby, jak ji zachovat.

Zdroj: BirdsColombia.

Botero i jeho muzeum slaví narozeniny

Světově proslulý malíř z kraje Antioquia, Luis Fernando Botero Angulo, oslavil dne 19. dubna 2020 už 88 let. V tomto roce také slaví Boterovo muzeum v Bogotě 20 let od svého založení. Pro veřejnost však bylo otevřeno o pár měsíců později, konkrétně v listopadu 2000, a od té doby se stalo “povinnou” zastávkou pro všechny turisty navštěvující kolumbijské hlavní město.

Mistr Fernando Botero tehdy daroval kolumbijské Národní bance 123 svých vlastních děl a 85 děl mezinárodních umělců, jako jsou Picasso, Leger, Renoir, Monet, Dalí, Giacometti, Freud nebo Bacon. Sbírka se tak pyšní díly, které poukazují na vývoj moderního umění, od impresionistického hnutí na konci 19. století do poslední dekády 20. století. Ostatně místní tisk tehdy označil tento Boterův počin jako největší dárek, který kdy Kolumbijec věnoval své zemi.

Jednou z podmínek, kterou si mistr Botero stanovil, když daroval svá díla, bylo to, že žádné z nich nesmělo být zapůjčeno nebo přemístěno jinam. On sám určil, kde by každé z děl mělo stát a stálá expozice muzea tak dodnes přesně dodržuje Boterovy pokyny.

V úvodním projevu k zahájení této výstavy před dvaceti lety mistr Botero zdůraznil, že je nesmírně rád, že tato díla patří Kolumbii a že milovníci umění, kteří navštíví muzeum, budou moci vstoupit do kontaktu s nejdůležitějšími uměleckými směry našich dob, s originální tvorbou velkých mistrů.

Zároveň uvedl, že darováním souboru obrazů, kreseb a soch a jejich zpřístupněním veřejnosti chtěl přispět k míru, po kterém Kolumbijci tolik touží. Opravdový mír totiž vyžaduje kolektivní úsilí a hmatatelné činy, jednoznačně prokázanou vůli a snahu o harmonii. Proto si Botero přál, aby byl jeho dar vnímán jako osobní demonstrace jeho víry v Kolumbii a v její budoucnost.

I když tento výjimečný malíř a sochař v Kolumbii nežije, svá díla zanechal ve své rodné zemi. Spousta lidí se ho prý ptala, na důvod tohoto rozhodnutí. Podle Botera musela díla zůstat v Kolumbii právě proto, že je země zmítaná násilím. Barbarství je totiž potřeba čelit právě civilizací, proti násilí je potřeba bojovat kulturou, proti nesnášenlivosti je nutné postavit umění, protože umění není žádný rozmar, který jen zdobí společnost, ale duchovní potřeba, kterou bychom všichni měli sdílet s nadšením.

Tvorba Fernanda Botera je charakterizována kreativitou, jednoduchostí, jemnou barevností, smyslností ve formách, zálibou pro nepředvídatelné detaily a jakoby groteskně obézními a napuchlými postavami. Boterův vědomě naivní styl navozuje jakousi delikátní rovnováhu mezi humorem a kritikou společnosti a mezi uměním a politikou.

V průběhu celého roku 2020 budou probíhat různé aktivity na oslavu muzea i přínosu Boterových děl ke kolumbijské kultuře, které zájemci mohou sledovat i na Instagramu muzea. Samotné muzeum se nachází v historickém centru Bogoty, ve čtvrti La Candelaria, v krásné koloniální budově, která do roku 1955 sloužila jako místní arcibiskupství.

Muzeum bývá za běžné situace otevřeno každý den s výjimkou úterý a přístupné je pro širokou veřejnost zcela zdarma. Vzhledem k současné epidemiologické situaci Kolumbie uzavřela nejen své hranice, ale také kulturní instituce. Jednotlivá díla stálé expozice si ale můžete prohlédnout i na dálku přímo na stránkách zřizovatelské instituce, tedy Národní banky zde.

Zdroje: BanRepCultural.org, ArtMuseum.czFoto 1 (Fernando Botero), foto 2 (Rodina – Una familia), foto 3 (Muž na koni – Hombre a caballo).

Rozhovor s paní Eliškou Krausovou – Český rozhlas

Ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová, byla nedávno hostem pořadu Hovory Českého rozhlasu. V Jižní Americe žije už víc než půl století, zůstala tam po srpnu 68. Na státní univerzitě přednáší francouzštinu. Zároveň ale sestra Jana Krause Eliška přiznává, že potřebuje jezdit domů, že ji Praha vždycky nabije energií. O jejich zkušenostech, ale třeba i o tom, jak si uchovala češtinu, si přímo v kolumbijské Bogotě ještě před koronavirovou krizí povídala s panem Vladimírem Krocem.

Pořad Hovory nabízí rozhovory s osobnostmi, které mají zajímavý osobní i profesní život a názory. Hosty pořadu jsou respektované, nikoli však nutně mediálně známé tváře ze všech možných oblastí společnosti. Moderátor dne si zve do studia sociology, designéry, vědce, spisovatele, architekty, historiky, restaurátory i restauratéry, zkrátka zajímavé hosty z jakéhokoli oboru lidské činnosti. Nezapomíná se ani na lidská práva, gender problematiku a duchovní život.

Zdroj: MujRozhlas.cz.

Povinnost oznámit návrat do ČR

Velvyslanectví ČR v Bogotě upozorňuje všechny občany a rezidenty navracející se ze zahraničí do České republiky na Usnesení Vlády ČR č.150/2020, které stanovuje novou povinnost repatriovaným do ČR. Vláda ČR uložila s účinností od 7. dubna 2020 od 00:00 hod po dobu trvání nouzového stavu povinnost všem osobám, které se repatriují na území České republiky, předem oznámit datum a způsob repatriace, včetně místa překročení hranice, a to online na tomto odkazu.

V případě cizince s pobytem v ČR je potřeba vyplnit tento online formulář. Zde naleznete zmiňované Usnesení Vlády ČR č.150/2020 (PDF, 103 KB).