Na začátku nového roku se zraky milovníků vážné hudby upírají na město Cartagena, a to kvůli 17. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu. Jedna z nejvýznamnějších událostí kolumbijského kulturního kalendáře proběhne od 5. do 11. ledna. Mezi speciálními hosty pro rok 2023 je i Pražský komorní orchestr, který se představí na sedmi koncertech včetně toho zahajovacího pod vedením Zbyňka Müllera a za účasti dalších sólistů.
Zahajovací vystoupení s repertoárem složeným ze skladeb Petra Iljiče Čajkovského, Bély Bartóka, Antonína Dvořáka a Frédérica Chopina bude syntézou tematického zaměření festivalu. Návštěvníci se mohou těšit na ochutnávku různých směrů, které se v 19. století ve východní Evropě prosadily.
Pražský komorní orchestr bude rezidenčním tělesem letošního ročníku a na pódium divadla Adolfo Mejía se vrátí hned v pátek 6. ledna koncertem nazvaným Hudba velkých skladatelů s kosmopolitním pohledem. Zazní na něm skladby Antona Arenského, Alexandra Glazunova, Sergeje Rachmaninova a P. I. Čajkovského, kdy orchestr zahraje například Čajkovského emblematickou Serenádu pro smyčcový orchestr. V sobotu 7. ledna se k Pražskému komornímu orchestru a Müllerovi připojí sopranistka Julia Muzychenko na koncertě Potvrzení hudebních tendencí mezi národními a univerzálními prvky. Repertoár budou tvořit díla Alexandra Skrjabina, Igora Stravinského, Modesta Musorgského, Vasilije Kalinnikova a Nikolaje Rimského-Korsakova.
Kolumbijec Santiago Cañón-Valencia, který je označován za jednoho z nejslibnějších violoncellistů své generace, vystoupí v programu Noci divadla Teatro Adolfo Mejía v pátek 6. a v neděli 8. ledna. Za doprovodu rezidenčního orchestru hudebního festivalu se Cañón-Valencia předvede na koncertě Kosmopolitní hudba s národními barvami, na němž zazní skladby Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Josefa Suka.
Zbyněk Müller jako dirigent Pražského komorního orchestru i klavíristy Françoise Dumonta bude provázet posluchače na cestě po jedinečných skladbách různých směrů maďarské klasické hudby 19. století. Protagonisty koncertu budou Bela Bartók, Gyula Beliczay a Franz Liszt.
Pražský komorní orchestr (PKO) patří mezi čtyři nejstarší komorní orchestry v Evropě. Vznikl v roce 1951 a jeho historie nebyla od té doby nikdy přerušena. Profiluje se jako orchestr tzv. mozartovského obsazení (34 hudebníků), který je schopný hry bez dirigenta.V začátcích své existence se soustředil především na interpretaci starší české hudby, hudby klasicismu a raného romantismu. Později do svého repertoáru zařadil i skladby 20. století a následně začal uvádět i zcela nová díla soudobých autorů.
Za více než 60 let své existence odehrál mnoho tisíc koncertů na všech kontinentech kromě Antarktidy. Kromě evropských turné (v rámci kterých navštívil všechny státy kromě Albánie) absolvoval desetkrát turné po Jižní Americe, šestnáctkrát po Spojených státech a Kanadě a devětkrát po Japonsku.
Orchestr spolupracoval s řadou významných uměleckých osobností. Z dirigentů lze jmenovat řadu slavných jmen, jako je Sir Charles Mackerras, Václav Neumann, Gerd Albrecht a Trevor Pinnock. Nahrál nespočet titulů pro společnosti Supraphon, Denon, BMG, Decca, Telarc a další. Jeho rozsáhlá diskografie se může pochlubit i několika důležitými oceněními, například “Wiener Flötenuhr” nebo “Grand Prix du Disque” hudební akademie Académie Charles Cros.
Z České republiky přijede do kolumbijské Cartageny také Pražákovo kvarteto. Jeden z předních mezinárodních komorních souborů byl založen v roce 1972, kdy byli jeho členové studenty Pražské konzervatoře.
Zdroje: RadioNacional.co, CartagenaMusicalFestival.com. Foto 1, foto 2, foto 3.
Magdalena Kožená je jednou z předních lyrických zpěvaček současnosti. Tato česká mezzosopranistka vystoupí s Benátským barokním orchestrem v Teatro Mayor Julio Mario Santo Domingo v kolumbijské Bogotě. Na koncertě, který se uskuteční v pátek 23. září ve 20:00 hodin, zazní árie z opery Alcina Georga Friedricha Händela a díla Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Baldassare Galuppiho a Alessandra Marcella.
Benátský barokní orchestr, založený v roce 1997, je italský soubor proslulý interpretací historických barokních skladeb a svou snahou o znovuobjevení děl 17. a 18. století. Provedl novodobé premiéry historických skladeb, jako jsou Vivaldiho Athenaide a Andromeda liberata, a podniká častá koncertní a operní turné po celém světě. S Magdalenou Koženou natočil dvě alba s áriemi Vivaldiho a Händela.
Již 26 let se koná hudební a kulturní festival známý jako Petronio Álvarez, nebo též El Petronio, který přináší ochutnávku kolumbijského Tichomoří. Letos se návštěvníci 2,5 miliónového města Cali, hlavního města kraje Údolí Caucy v západní části Kolumbie, mohou zaposlouchat do pacifických rytmů ve dnech 10. až 15. srpna.
Nechybí ani ochutnávka gastronomických specialit, tedy zejména ryb a mořských plodů, ale také místních alkoholických nápojů. Návštěvníci pak mohou poznat i další prvky afrokolumbijské kultury, včetně módy, účesů, doplňků a bižuterie či tradičních uměleckých výrobků. Festival vyvrcholí vyhlášením vítězů jednotlivých soutěžních sekcí, vzdáním pocty dvěma hudebním mistrům kraje Chocó, Leonidas Valencia a Octavio Panecio, a také velkým koncertem.
Deset dní plných rozličných aktivit, včetně koncertů, filmových ukázek, výstav, tanečních workshopů, kreativních dílen pro děti a gastronomických zážitků, takový byl letošní devatenáctý ročník festivalu Ibérica. Iberoamerickou kulturu si mohli všichni zájemci užít ve dnech 16. až 26. června a to v Brně, Praze, Čechách pod Kosířem a Zdounkách.
V rámci festivalové série Ibérica Clásica se představil kytarista Lukáš Sommer. Ten patří mezi největší české talenty klasické kytary, což nedávno dokázal i v proslulé Carnegie Hall. Konala se také oblíbená a zdarma přístupná Fiesta Iberoamericana, která naplnila prostor nádvoří brněnské Staré radnice vůněmi španělských tapas, autentické paelly od El Romera či mexických tacos. K ochutnání byla i vína z Pyrenejského poloostrova a Latinské Ameriky či kolumbijská káva. Poprvé v historii bylo k dostání speciální festivalové víno. Každá láhev přitom na sobě nesla skladbu, kterou pro návštěvníky exkluzivně zkomponoval a nahrál Dario Piga.
Petr Vít na festivalu navíc přiblížil Kolumbii jako neznámou krásku (Colombia, la bella desconocida) při přednášce spojené s ukázkou fotografií. K vidění byla i výstava kolumbijských umělců Mantilly a Chaparra nazvaná Unibirds.
Od 9. září do 3. října probíhá již desátý ročník Mezinárodního festivalu duchovní hudby kolumbijského hlavního města, jehož ústředním tématem je letos „láska“. Tuto hodnotu budou v uvedených dnech šířit umělci z různých koutů světa v rámci 36 aktivit, které zahrnují koncerty a melodie rozličných žánrů, od byzantské hudby až po moderní styly.
Mezinárodní festival duchovní hudby Bogoty vznikl v roce 2012 na počest 50. výročí Druhého vatikánského koncilu. Pořádá se každoročně, je otevřen různým náboženstvím a jeho cílem je šířit světovou spiritualitu prostřednictvím duchovní hudby, a tím podporovat dialog, jednotu, respekt k rozmanitosti víry a kulturu míru. Koná se vždy v měsíci září a to po dobu 4 týdnů. Jednotlivé koncerty se odehrávají v nejreprezentativnějších místech kolumbijského hlavního města: kostelích, chrámech, divadlech, hudebních sálech, ale také na školách, univerzitách, ve věznicích či nemocnicích. Celých 70 % koncertů je přístupných zdarma. Festival doprovází také akademická agenda, která nabízí zajímavé konference, mistrovské dílny a debaty.
Festival iberoamerických kultur Ibérica probíhá od 19. do 29. srpna v Brně, Praze a Čechách pod Kosířem. Návštěvníci se mohou těšit, mimo jiné, i na atmosféru vášnivé hudby Jižní Ameriky.
V letošním roce slaví známý festival Jazz do parku (Jazz al Parque) již 25 let. Kvůli přetrvávající koronavirové pandemii se však oslavy přemístily z parku do virtuálního světa. Akce nazvaná Jazz mutante, pořádaná místním institutem umění, provází zájemce historií této bogotské kulturní události a ukazuje její vliv na rozvoj jazzu nejen v Kolumbii, ale i v celé Latinské Americe. Tento projekt tak nabízí široké veřejnosti jedinečné zážitky a zároveň je hudebním nástrojem a prostorem vzpomínek, který má přispět k dalšímu rozvoji tvorby a výzkumu tohoto hudebního žánru.
Nabídka zahrnuje například audiovizuální cyklus, který má 4 kapitoly dlouhé osm minut. Ty přináší podrobnosti o tvůrčí kariéře zpěvačky Giny Savino, klavíristy Nicoláse Ospiny, hudební skupiny Mula a flétnistky Any Maríe Oramas. Cyklus chce poukázat na to, že jazz je přirozeným nástrojem integrace s jinými hudebními jazyky. Na stránce najdete take sérii podcastů, vytvořenou ve spolupráci s rádiem Caracol. Jednotlivé díly seznamují s historií celého festivalu, který zobrazují nejen jako vitrínu pro propagaci jazzu, ale také jako událost schopnou měnit životy a být motorem pro kolektivní i individuální iniciativy různého typu. Můžete si poslechnout životní příběhy osobností, které se podílely na přeměně národního jazzu, o roli ženských zpěvaček na festivalu, nebo poznat kompletní hudební dráhu skupiny Big Band Bogotá.
Soubor deseti partitur Big Band Bogotá pak přináší podrobnosti o dráze této důležité kreativní laboratoře, která sdružuje řadu nejvýznamnějších skladatelů, hudebních aranžérů a interpretů jazzové scény Bogoty. Jedná se zároveň o zajímavou pomůcku pro domácí i zahraniční hudebníky a výzkumníky, kteří tak získávají přístup k dílům jako je El Puente od Antonia Arnedy, k symfonii Sinfonía Municipal IV od Edsona Velandii nebo skladbě Baila con el viento od Juana Sebastiána Monsalveho.
V posledních dnech tohoto zvláštního roku zůstává pozemní hranice Kolumbie nadále uzavřená, v platnosti je řada restriktivních epidemiologických opatření, platí stav zdravotní nouze. Ani tak ale milovníci salsy a zábavy nepřijdou letos zkrátka. V obvyklých datech, tedy od 25. do 30. prosince, se koná hlavní kulturní událost města Cali. Tyto velké slavnosti, stejně jako řada dalších veletrhů a festivalů v tomto roce, však vůbec poprvé ve své 63leté historii probíhají netypicky bez přítomnosti diváků. I přesto, že se oslavy musely přesunout do virtuálního prostoru, organizátoři připravili akci plnou optimismu a naděje, která náležitě uzavře letošní náročný rok plný výzev právě i pro oblast kultury.
Celá show ve velkolepém stylu typu Broadway se nesla v duchu motta Maestra Vida (Mistryně Život). Pod vedením Luise Eduarda Hernándeze, známého jako El mulato, představení povyprávělo historii města Cali před pandemií a také přiblížilo, jak místní snášejí současnou situaci. Diváci tak viděli příběh tanečníka salsy, který se snaží dobýt srdce jedné ženy, ale řada překážek, včetně pandemie, mu v tom brání. Kromě salsy, která nemůže chybět, se tanečníci ukázali i v rytmech salsa choke, timba, pachanga, merengue, bachata, tango a dalších. Na jevišti se přitom střídaly dva průvody a celá akce byla natočená již s předstihem.
O den později, v rámci průvodu nazvaného Moje krásné Cali, se oslavil vznik slavností a připomněla se veselost místní lidi. Zároveň byla vyzdvižena práce některých významných osobností jako je spisovatel Andrés Caicedo, režisér a scénarista Carlos Mayolo či atletka a vzpěračka María Isabel Urrutia. Slavnosti pak vyvrcholí dvěma koncerty, alternativním koncertem, který se snaží zviditelnit i jiné hudební styly, a koncertem Cali zpívá světu, svět zpívá Cali, kde mimo jiné vystoupí skupiny All Star Femenina, el Grupo Niche, Orquesta La 16, Son 21 či La Mamba Negra.
Současná pandemie sice přibrzdila kulturní život v celé zemi, nicméně kolumbijskou hudbu se jí zcela zastavit nepodařilo. Od 12. do 17. října se v městečku Ibagué, hlavním městě kraje Tolima v podhůří nedalekého vulkánu Nevado del Tolima, koná tradiční svátek kolumbijského folklóru a hudby, i když letos jen virutálně a o přibližně půl roku později, než bylo původně plánováno. Parky města se tak v těchto dnech nezaplnily hudebníky, ulicemi nezní různé kolumbijské rytmy, což ovšem neznamená, že by hlavní kolumbijské město hudby zůstalo úplně tiché.
Oslavy narozenin se dočká i samotné město Ibagué, které ve středu 14. října slaví kulatiny, konkrétně 470 let od svého založení. Ve třinácti čtvrtích města proto od šesti hodin večer proběhne velká serenáda, tedy třináct simultánních koncertů na jednotlivých náměstích, zorganizovaných Hudební nadací Kolumbie a místním obecním úřadem. Za přísných hygienických opatření se sejde několik umělců a duetů, aby navrátili hudbu do místních ulic a parků.
Kořeny festivalu sahají až do roku 1938, kdy své talenty spojili dva hudebníci – Garzón a Collazos. V průběhu své společné kariéry tento duet, který zpíval a doprovázel se hrou na kytaru a malou kytaru zvanou tiple, nahrál významné národní písně. Umělci se tak postavili do čela kulturního hnutí, jehož hlavní snahou bylo, aby folklór kolumbijského Karibiku i Tichomoří nezanikl pod roustoucí dominancí nových rytmů jako bambuco či pasillo. Jejich práce měla takový ohlas, že rok po smrti mistra Garzóna, konkrétně v březnu 1987, vznikl v městečku Ibagué Národní festival. Obě osobnosti totiž měli k Ibagué vždy blízko, navíc město se svou polohou stalo styčným místem pro hudebníky z okolních krajů. V roce 2003 byl pak festival prohlášen národním kulturním a uměleckým dědictvím, které každoročně nabízí jedinečnou příležitost vychutnat si místní folklórní tradice.