hudba

Pražský komorní orchestr hostem hudebního festivalu v kolumbijské Cartageně

Na začátku nového roku se zraky milovníků vážné hudby upírají na město Cartagena, a to kvůli 17. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu. Jedna z nejvýznamnějších událostí kolumbijského kulturního kalendáře proběhne od 5. do 11. ledna. Mezi speciálními hosty pro rok 2023 je i Pražský komorní orchestr, který se představí na sedmi koncertech včetně toho zahajovacího pod vedením Zbyňka Müllera a za účasti dalších sólistů.

Zahajovací vystoupení s repertoárem složeným ze skladeb Petra Iljiče Čajkovského, Bély Bartóka, Antonína Dvořáka a Frédérica Chopina bude syntézou tematického zaměření festivalu. Návštěvníci se mohou těšit na ochutnávku různých směrů, které se v 19. století ve východní Evropě prosadily.

Pražský komorní orchestr bude rezidenčním tělesem letošního ročníku a na pódium divadla Adolfo Mejía se vrátí hned v pátek 6. ledna koncertem nazvaným Hudba velkých skladatelů s kosmopolitním pohledem. Zazní na něm skladby Antona Arenského, Alexandra Glazunova, Sergeje Rachmaninova a P. I. Čajkovského, kdy orchestr zahraje například Čajkovského emblematickou Serenádu pro smyčcový orchestr. V sobotu 7. ledna se k Pražskému komornímu orchestru a Müllerovi připojí sopranistka Julia Muzychenko na koncertě Potvrzení hudebních tendencí mezi národními a univerzálními prvky. Repertoár budou tvořit díla Alexandra Skrjabina, Igora Stravinského, Modesta Musorgského, Vasilije Kalinnikova a Nikolaje Rimského-Korsakova.

Kolumbijec Santiago Cañón-Valencia, který je označován za jednoho z nejslibnějších violoncellistů své generace, vystoupí v programu Noci divadla Teatro Adolfo Mejía v pátek 6. a v neděli 8. ledna. Za doprovodu rezidenčního orchestru hudebního festivalu se Cañón-Valencia předvede na koncertě Kosmopolitní hudba s národními barvami, na němž zazní skladby Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Josefa Suka.

Zbyněk Müller jako dirigent Pražského komorního orchestru i klavíristy Françoise Dumonta bude provázet posluchače na cestě po jedinečných skladbách různých směrů maďarské klasické hudby 19. století. Protagonisty koncertu budou Bela Bartók, Gyula Beliczay a Franz Liszt.

Pražský komorní orchestr (PKO) patří mezi čtyři nejstarší komorní orchestry v Evropě. Vznikl v roce 1951 a jeho historie nebyla od té doby nikdy přerušena. Profiluje se jako orchestr tzv. mozartovského obsazení (34 hudebníků), který je schopný hry bez dirigenta.V začátcích své existence se soustředil především na interpretaci starší české hudby, hudby klasicismu a raného romantismu. Později do svého repertoáru zařadil i skladby 20. století a následně začal uvádět i zcela nová díla soudobých autorů.

Za více než 60 let své existence odehrál mnoho tisíc koncertů na všech kontinentech kromě Antarktidy. Kromě evropských turné (v rámci kterých navštívil všechny státy kromě Albánie) absolvoval desetkrát turné po Jižní Americe, šestnáctkrát po Spojených státech a Kanadě a devětkrát po Japonsku.

Orchestr spolupracoval s řadou významných uměleckých osobností. Z dirigentů lze jmenovat řadu slavných jmen, jako je Sir Charles Mackerras, Václav Neumann, Gerd Albrecht a Trevor Pinnock. Nahrál nespočet titulů pro společnosti Supraphon, Denon, BMG, Decca, Telarc a další. Jeho rozsáhlá diskografie se může pochlubit i několika důležitými oceněními, například “Wiener Flötenuhr” nebo “Grand Prix du Disque” hudební akademie Académie Charles Cros.

Z České republiky přijede do kolumbijské Cartageny také Pražákovo kvarteto. Jeden z předních mezinárodních komorních souborů byl založen v roce 1972, kdy byli jeho členové studenty Pražské konzervatoře.

Zdroje: RadioNacional.co, CartagenaMusicalFestival.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Renomovaný český varhaník na Mezinárodním festivalu sakrální hudby v Bogotě

Zveme vás na koncert známého českého varhaníka Pavla Kohouta, který proběhne v sobotu 24. září od 15:00 hod v hlavní bogotské katedrále Catedral Primada de Colombia. Vystoupení se uskuteční v rámci Mezinárodního festivalu sakrální hudby Bogoty 2022. Návštěvníci si tak budou moci vychutnat duchovní hudbu českých skladatelů pro varhany a orchestr.

Varhaník představí skladby J. S. Bacha (1685 – 1750), Josefa Kličky (1855 – 1937), vlastní improvizace a program zakončí Koncertem pro varhany a orchestr C dur Františka Xavera Brixiho (1732-1771) v podání Komorního filharmonického orchestru mladeže pod vedením Leonarda Federica Hoyose. Vstup je zdarma a to až do naplnění kapacity.

Pavel Kohout vystudoval Pražskou konzervatoř a Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze pod vedením Jaroslava Tůmy. Od roku 1999 pokračoval ve studiu historické varhanní techniky na konzervatoři v Amsterdamu v Nizozemsku u předního odborníka profesora Jacquese van Oortmerssena. V roce 2010 získal na Akademii múzických umění v Praze titul doktora filozofie v oboru historická interpretační praxe barokní varhanní hudby jižního Německa a České republiky.

Pavel Kohout získal několik ocenění na mezinárodních varhanních soutěžích, včetně první ceny na Mezinárodní varhanní soutěži v Musashinu – Tokio 2000, prvních cen v Lublani 1998 a Vilniusu 1999 a několika dalších speciálních cen, včetně ceny “Dancing Angel” Evropské hudební soutěže mládeže.

Jako varhaník, klavírista a orchestrální sólista vystupuje Pavel Kohout po celé Evropě, Rusku, Asii, Austrálii, Novém Zélandu a Spojených státech. Mezi jeho další aktivity patří spolupráce s Českým rozhlasem na projektu Historické varhany či vedení mezinárodních hudebních kurzů. Působí také jako porotce a pokračuje v nahrávání dalších CD.

Česká mezzosopranistka Magdalena Kožená vystoupí v Bogotě

Magdalena Kožená je jednou z předních lyrických zpěvaček současnosti. Tato česká mezzosopranistka vystoupí s Benátským barokním orchestrem v Teatro Mayor Julio Mario Santo Domingo v kolumbijské Bogotě. Na koncertě, který se uskuteční v pátek 23. září ve 20:00 hodin, zazní árie z opery Alcina Georga Friedricha Händela a díla Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Baldassare Galuppiho a Alessandra Marcella.

Tato česká mezzosopranistka vystudovala zpěv a klavír na brněnské konzervatoři a Vysoké škole múzických umění v Bratislavě (Slovensko) a je známá svou specializovanou interpretací historických období. Během své kariéry spolupracovala, mimo jiné, s dirigenty jako Pierre Boulez, Gustavo Dudamel a Claudio Abbado. Představila se na recitálech s významnými klavíristy, jako jsou Daniel Baremboim, Yefim Bronfman, Malcolm Martineau, András Schiff a Mitsuko Uchida. Vystupovala také jako sólistka s orchestry, například s Berlínskou filharmoniií, Benátským barokním orchestrem a Filadelfským orchestrem. Hlas Kožené byl odborným tiskem oceněn jako krásný a virtuózní.

Benátský barokní orchestr, založený v roce 1997, je italský soubor proslulý interpretací historických barokních skladeb a svou snahou o znovuobjevení děl 17. a 18. století.  Provedl novodobé premiéry historických skladeb, jako jsou Vivaldiho Athenaide a Andromeda liberata, a podniká častá koncertní a operní turné po celém světě. S Magdalenou Koženou natočil dvě alba s áriemi Vivaldiho a Händela.

Zdroje:  TeatroMayor.org-1, TeatroMayor.org-2.

Svátek hudby kolumbijského Pacifiku

Již 26 let se koná hudební a kulturní festival známý jako Petronio Álvarez, nebo též El Petronio, který přináší ochutnávku kolumbijského Tichomoří. Letos se návštěvníci 2,5 miliónového města Cali, hlavního města kraje Údolí Caucy v západní části Kolumbie, mohou zaposlouchat do pacifických rytmů ve dnech 10. až 15. srpna.

Za zrodem dnes velmi uznávané akce stál Germán Patiňo, historik, antropolog a také ředitel kulturní sekce místní vlády. Jeho cílem bylo vytvořit prostor pro setkávání tamějších umělců, kde by mohli ukázat svůj talent, často skrytý mezi pralesy a řekami tohoto jedinečného koutu země.

Jedná se v podstatě o soutěžně zaměřenou událost, která je pojmenovaná po kolumbijském hudebníkovi narozeném poblíž města Buenaventura. Tento významný přístav na tichomořském pobřeží si umělec zamiloval a nechal se jím inspirovat při složení své asi nejznámější písně Moje Buenaventura. Festival se v tomto městě také původně konal, ale později se přesunul do současného dějiště, kde je lépe dostupný pro širší veřejnost. Soutěžní část festivalu je rozdělena do několika kategorií  (chrimíamarimba, housle kraje Cauca, volná sekce, tradiční zpěvy) a to typicky podle hudebního nástroje, který se v jednotlivých oblastech používá nejčasteji.

Kultura spjatá se zpěvy jižního Pacifiku a bicím hudebním nástrojem marimba byla přitom již v roce 2011 vyhlášená nehmotným dědictvím lidstva pod hlavičkou Unesco.

Letos vystupuje 44 hudebních skupin a souborů z různých regionů kolumbijského Tichomoří, včetně známé místní kapely Chocquibtown. V roli čestného hosta se představuje Brazílie. Milovníci hudby se mohou těšit například na koncert ženských interpretek Zully Murillo, Susana Baca, Totó La Momposina či Nidia Góngora. Vůbec poprvé se odehraje průvod kolonií Pacifiku, konal se i první kulatý stůl pro podnikatele oblasti Pacificness. Probíhají ale také další folklórní a taneční vystoupení, zní dětské sbory, pořádány jsou besedy, výstavy či audiovizuální promítání.

Připraveny jsou dále interaktivní naučné prostory zvané Quilombo. Toto slovo označuje politicky organizované komunity původních černošských otroků, které zakládali poté, co se jim podařilo z otroctví uprchnout. V rámci prohlídky jsou zájemcům představeny různé zvyky a tradice, jako je výroba typických hudebních nástrojů či hadrových panenek, rituály spojené s narozením dítěte či mytologie, která se váže k místním řekám, fauně a flóře.

Nechybí ani ochutnávka gastronomických specialit, tedy zejména ryb a mořských plodů, ale také místních alkoholických nápojů. Návštěvníci pak mohou poznat i další prvky afrokolumbijské kultury, včetně módy, účesů, doplňků a bižuterie či tradičních uměleckých výrobků. Festival vyvrcholí vyhlášením vítězů jednotlivých soutěžních sekcí, vzdáním pocty dvěma hudebním mistrům kraje Chocó, Leonidas Valencia a Octavio Panecio, a také velkým koncertem.

Webová stránka festivalu: petronio.cali.gov.co. Další zdroje: Semana.com, 90minutos.co. Foto 1 (Colprensa), foto 2, foto 3.

To nejlepší z iberomerické kultury – Festival Ibérica 2022

Deset dní plných rozličných aktivit, včetně koncertů, filmových ukázek, výstav, tanečních workshopů, kreativních dílen pro děti a gastronomických zážitků, takový byl letošní devatenáctý ročník festivalu Ibérica. Iberoamerickou kulturu si mohli všichni zájemci užít ve dnech 16. až 26. června a to v Brně, Praze, Čechách pod Kosířem a Zdounkách.

Akce se nesla v duchu několika českých premiér. Zahájila ji v pražské Humanitě zpěvačka, multiinstrumentalistka a skladatelka Magalí Sare. Dobyla srdce katalánských a španělských posluchačů, získala uznání odborné veřejnosti a tentokrát se představila i českému publiku v duu s kytaristou Sebastià Grisem. Na festival poprvé zavítala také kolumbijská zpěvačka s karibskými kořeny Concha Bernal. Vystoupilo i mexické uskupení Mariachi Azteca. Právě Mexiko bylo letos čestným hostem, což se promítlo do tradiční filmové přehlídky v brněnském kině Art. Diváci shlédli čtyři mexické a jeden argentinský snímek.

Hlavní festivalovou událostí byl však galakoncert na hradě Špilberk pořádaný 18. června. Pódium nejdřív rozpálila flamenková tanečnice Maise Márquez, která si pro tuto příležitost vytvořila několik nových choreografií inspirovaných krásou a elegancí španělské klasické hudby. Doprovázel ji smyčcový kvartet Indigo a kytarista Dario Piga. Poprvé v České republice pak vystoupila hvězda večera, flamenkový kytarista Álvaro Martinete s tanečnicí Coral Fernández.

V rámci festivalové série Ibérica Clásica se představil kytarista Lukáš Sommer. Ten patří mezi největší české talenty klasické kytary, což nedávno dokázal i v proslulé Carnegie Hall. Konala se také oblíbená a zdarma přístupná Fiesta Iberoamericana, která naplnila prostor nádvoří brněnské Staré radnice vůněmi španělských tapas, autentické paelly od El Romera či mexických tacos. K ochutnání byla i vína z Pyrenejského poloostrova a Latinské Ameriky či kolumbijská káva. Poprvé v historii bylo k dostání speciální festivalové víno. Každá láhev přitom na sobě nesla skladbu, kterou pro návštěvníky exkluzivně zkomponoval a nahrál Dario Piga.

Ukončení festivalu bylo také velkolepé. Premiérově totiž zazněl poetický recitál z textů Karla Čapka Výlet do Španěl v podání herce Tomáše Hanáka, jehož přednes doprovodila kytara Petra Víta a tanec Veróniky Roa. Komponované představení bylo navíc zasazeno do příjemného prostředí zámku Belcredi v brněnské Líšni a o den později se odehrálo v zámku Zdounky nedaleko Kroměříže.

Petr Vít na festivalu navíc přiblížil Kolumbii jako neznámou krásku (Colombia, la bella desconocida) při přednášce spojené s ukázkou fotografií. K vidění byla i výstava kolumbijských umělců Mantilly a Chaparra nazvaná Unibirds.

Nechyběly ani oblíbené taneční a hudební tvůrčí dílny pro začátečníky, pokročilé a děti. Jedné z nich se například ujala hvězda galavečra Maise Márquez, další vedla španělská flamenková tanečnice Virginia Delgado, kroky argentinského tanga a salsy představil Álvaro Vargas a taje flamenkové kytary prozradil Dario Piga. Konání festivalu podpořila řada institucí, včetně Velvyslanectví Kolumbie ve Vídni.

Více informací o celé akci naleznete na webových stránkách festivalu: iberica.cz.

Další zdroje: M.ibrno.cz, Jazzport.cz. Foto: Iberica.

České kvarteto na Mezinárodním festivalu duchovní hudby v Bogotě

Od 9. září do 3. října probíhá již desátý ročník Mezinárodního festivalu duchovní hudby kolumbijského hlavního města, jehož ústředním tématem je letos „láska“. Tuto hodnotu budou v uvedených dnech šířit umělci z různých koutů světa v rámci 36 aktivit, které zahrnují koncerty a melodie rozličných žánrů, od byzantské hudby až po moderní styly.

Na programu tentokrát naleznete také české hudební uskupení Epoque Quartet, které se představí v neděli 12. září od 18 hodin, i když jen na dálku z Břevnovského kláštera. Živý přenos mohou zájemci sledovat na stránce televizního kanálu Canal Capital nebo na webové stránce festivalu. V průběhu koncertu nazvaného Z Prahy s láskou – skladatelé z Čech a Česka zahraje pražský soubor emblematická díla, včetně Smyčcového kvarteta „Americký“ Antonína Dvořáka (1841-1904) či Adagio pro smyčce Samuela Barbera (1910-1981). Kromě toho přiblíží také díla z českého repertoáru, která sice nejsou ve světě tolik známá, ale jedná se o specialitu právě tohoto hudebního uskupení. Uslyšíte tak například Adagio a fuga od Franze Xavera Richtera (1709-1789) nebo skladby Jana Kučery (1977), jednoho z nejvýznamnějších českých dirigentů a skladatelů současnosti.

Nicméně jednou z nejzajímavějších skladeb náboženské kultury České republiky, kterou Epoque Quartet uvede, bude Meditace na staročeský chorál „Svatý Václave“ skladatele Josefa Suka (1874-1935). Český král Václav I. se stal legendou pro svou dobrotu a reformní záměry ohledně řízení české monarchie (dnes Česká republika). Díky tomu ho však zradila vlastí rodina, která ho svrhla a zavraždila. Václav se tak stal mučedníkem a svatým patronem Čech. Sukova Meditace tedy do koncertu vnese tento odkaz duchovního vedení, které měl Václav nejen v průběhu svého života, ale i po smrti.

Mezinárodní festival duchovní hudby Bogoty vznikl v roce 2012 na počest 50. výročí Druhého vatikánského koncilu. Pořádá se každoročně, je otevřen různým náboženstvím a jeho cílem je šířit světovou spiritualitu prostřednictvím duchovní hudby, a tím podporovat dialog, jednotu, respekt k rozmanitosti víry a kulturu míru. Koná se vždy v měsíci září a to po dobu 4 týdnů. Jednotlivé koncerty se odehrávají v nejreprezentativnějších místech kolumbijského hlavního města: kostelích, chrámech, divadlech, hudebních sálech, ale také na školách, univerzitách, ve věznicích či nemocnicích. Celých 70 % koncertů je přístupných zdarma. Festival doprovází také akademická agenda, která nabízí zajímavé konference, mistrovské dílny a debaty.

Organizátorem akce je nezisková kulturní instituce Corporación Cultural InterColombia, založená v roce 1997. Snaží se propagovat umění a kulturu ve všech vyjádřeních, navazovat a rozvíjet vztahy na národní i mezinárodní úrovni, a tím zlepšit kvalitu života i vzájemné soužití místních.

Více informací o festivalu i celý program je k dispozici na webové stránce: www.festivalmusicasacra.com.

Další zdroje: Libro de programación 2021, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2.

Kolumbie jako čestný host Festivalu Ibérica

Festival iberoamerických kultur Ibérica probíhá od 19. do 29. srpna v Brně, Praze a Čechách pod Kosířem. Návštěvníci se mohou těšit, mimo jiné, i na atmosféru vášnivé hudby Jižní Ameriky.

Čestným hostem festivalu je letos Kolumbie, jejíž kultura se otiskne nejen v přehlídce hispánské kinematografie v kině Art, kde se filmoví fanoušci dočkají hned pěti kolumbijských filmů, ale také v dramaturgii hudebních vystoupení.

Jedním ze zástupců kolumbijské kultury je kolumbijsko-rakouské duo Das Kollektiv, které jedinečným způsobem mísí zvuk akordeonu a flétny. Z Kolumbie pochází i autorská dvojice Mantilla-Chaparro, jejíž uměleckou instalaci Unibirds inspirovanou nesmírnou biodiverzitou Kolumbie bude možné zhlédnout po celou dobu konání festivalu v Alfa pasáži.

Protagonisty galakoncertu, který se uskuteční v pátek 20. srpna v prostorách brněnského hradu Špilberk, budou nejlepší umělci současné flamenkové scény v čele s tanečnicí Marií Moreno. Tato vycházející hvězda flamenka tančí stejně, jako dýchá. Tanec je pro ni tak přirozený, že i ty nejnáročnější sekvence vypadají v jejím podání snadně a přirozeně.

María totiž tancem žije od dětských střevíčků, již v osmi letech ji přijali na Taneční konzervatoři v rodném Cádizu. Od té doby procestovala několik kontinentů a získala mnohá ocenění. V Česku však vystoupí poprvé, a to se svým nejnovějším projektem Recreo (Hra).

Celý program naleznete na stránkách festivalu: iberica.cz.

Další zdroje: Facebook.com/Festival.Iberica, Novinky.cz.

Bogotský festival jazzu se přesunul do virtuálního prostředí

V letošním roce slaví známý festival Jazz do parku (Jazz al Parque) již 25 let. Kvůli přetrvávající koronavirové pandemii se však oslavy přemístily z parku do virtuálního světa. Akce nazvaná Jazz mutante, pořádaná místním institutem umění, provází zájemce historií této bogotské kulturní události a ukazuje její vliv na rozvoj jazzu nejen v Kolumbii, ale i v celé Latinské Americe. Tento projekt tak nabízí široké veřejnosti jedinečné zážitky a zároveň je hudebním nástrojem a prostorem vzpomínek, který má přispět k dalšímu rozvoji tvorby a výzkumu tohoto hudebního žánru.

Od svého vzniku se stal festival významnou platformou pro podporu a propagaci nových i zavedených jazzových projektů města. Současný projekt v digitální podobě umožňuje poznat více do hloubky historii žánru, jeho vliv i rozvoj hudebního jazyka, který se neustále mění a vyvíjí. Na stránce festivalu (zde) naleznete zajímavý multimediální obsah, který si všichni mohou vychutnat přímo z pohodlí domova a to zcela zdarma.

Nabídka zahrnuje například audiovizuální cyklus, který má 4 kapitoly dlouhé osm minut. Ty přináší podrobnosti o tvůrčí kariéře zpěvačky Giny Savino, klavíristy Nicoláse Ospiny, hudební skupiny Mula a flétnistky Any Maríe Oramas. Cyklus chce poukázat na to, že jazz je přirozeným nástrojem integrace s jinými hudebními jazyky. Na stránce najdete take sérii podcastů, vytvořenou ve spolupráci s rádiem Caracol. Jednotlivé díly seznamují s historií celého festivalu, který zobrazují nejen jako vitrínu pro propagaci jazzu, ale také jako událost schopnou měnit životy a být motorem pro kolektivní i individuální iniciativy různého typu. Můžete si poslechnout životní příběhy osobností, které se podílely na přeměně národního jazzu, o roli ženských zpěvaček na festivalu, nebo poznat kompletní hudební dráhu skupiny Big Band Bogotá.

Hudební kompilace nazvaná 25 let v 25 tématech, která je k dispozici na platformě Spotify, představuje repertoár regionálních projektů podílejících se na čtvrt století trvajícím festivalu. Jde, mimo jiné, o umělce a skupiny jako Ricardo Gallo Cuarteto, Antonio Arnedo, Oscar Acevedo, Gina Savino, Nowhere Jazz Quintet, Edy Martínez, Juan Andrés Ospina, Lucía Pulido a Zaperoco.

Soubor deseti partitur Big Band Bogotá pak přináší podrobnosti o dráze této důležité kreativní laboratoře, která sdružuje řadu nejvýznamnějších skladatelů, hudebních aranžérů a interpretů jazzové scény Bogoty. Jedná se zároveň o zajímavou pomůcku pro domácí i zahraniční hudebníky a výzkumníky, kteří tak získávají přístup k dílům jako je El Puente od Antonia Arnedy, k symfonii Sinfonía Municipal IV od Edsona Velandii nebo skladbě Baila con el viento od Juana Sebastiána Monsalveho.

V neposlední řadě je pro zájemce připravena digitální kniha, díky níž můžete poznat historii festivalu a jeho vývoj prostřednictvím článků, kronik, archívu fotografií, rozhovorů, psaných textů, kulturních kritik, literatury, hudebních výzkumů i muzikologie. Čtenářům tak poskytuje všestranný zážitek a interdisciplinární pohled na jazzovou scénu v hlavním kolumbijském městě i celé zemi.

Podrobné informace naleznete na stránce festivalu: jazzalparque.gov.co.

Další zdroje: ElNuevoSiglo.com. Foto 1, foto 2 – 3.

Konec roku patří Slavnostem města Cali, letos virtuálně

V posledních dnech tohoto zvláštního roku zůstává pozemní hranice Kolumbie nadále uzavřená, v platnosti je řada restriktivních epidemiologických opatření, platí stav zdravotní nouze. Ani tak ale milovníci salsy a zábavy nepřijdou letos zkrátka. V obvyklých datech, tedy od 25. do 30. prosince, se koná hlavní kulturní událost města Cali. Tyto velké slavnosti, stejně jako řada dalších veletrhů a festivalů v tomto roce, však vůbec poprvé ve své 63leté historii probíhají netypicky bez přítomnosti diváků. I přesto, že se oslavy musely přesunout do virtuálního prostoru, organizátoři připravili akci plnou optimismu a naděje, která náležitě uzavře letošní náročný rok plný výzev právě i pro oblast kultury.

V novém formátu proběhne šest tradičních součástí slavností, tedy oblíbený salsodrom, karneval Staré Cali, setkání milovníků a sběratelů hudby, den Pacifiku a dva velké koncerty. Oslavy v pátek 25. prosince opravdu začaly ve velkém stylu. Tanečníci salsodromu sice tentokrát neprocházeli ulicemi města, ale i vystoupení na pódiu haly Coliseo El Pueblo stálo za shlédnutí. Na 1500 tanečníků z 54 škol salsy pro dospělé, 8 dětských skupin a 10 tanečních spolků předvedlo různé choreografie i s akrobatickými prvky.

Celá show ve velkolepém stylu typu Broadway se nesla v duchu motta Maestra Vida (Mistryně Život). Pod vedením Luise Eduarda Hernándeze, známého jako El mulato, představení povyprávělo historii města Cali před pandemií a také přiblížilo, jak místní snášejí současnou situaci. Diváci tak viděli příběh tanečníka salsy, který se snaží dobýt srdce jedné ženy, ale řada překážek, včetně pandemie, mu v tom brání. Kromě salsy, která nemůže chybět, se tanečníci ukázali i v rytmech salsa choke, timba, pachanga, merengue, bachata, tango a dalších. Na jevišti se přitom střídaly dva průvody a celá akce byla natočená již s předstihem.

Závěr večera pak patřil známému zpěvákovi jménem Yuri Buenaventura, který překvapil nejen osvědčenými hity, ale i novými písněmi. Tento rodák z Buenaventury, hlavního přístavu kolumbijského Pacifiku, svým vystoupením, například procítěnou, ale veselou salsa verzí písně Kolumbie, drahá země (Colombia Tierra Querida), bezpochyby roztančil nejednoho diváka u televize.

Od 26. do 30. prosince probíhá také program pro milovníky a sběratele hudby. Organizátoři přizvali více než 20 umělců, místních i zahraničních odborníků a zájemci se tak mohou těšit na zajímavé debaty. Tradiční rytmy oblasti kolumbijského Tichomoří se dostaly ke slovu v neděli 27. prosince, aby připomněly jedinečný přínos afro komunity při vytváření místní identity. Na scéně sestavené poblíž řeky Pance vystoupily skupiny jako Herencia de Timbiquí a Hugo Candelario se skupinou Grupo Bahía.

O den později, v rámci průvodu nazvaného Moje krásné Cali, se oslavil vznik slavností a připomněla se veselost místní lidi. Zároveň byla vyzdvižena práce některých významných osobností jako je spisovatel Andrés Caicedo, režisér a scénarista Carlos Mayolo či atletka a vzpěračka María Isabel Urrutia. Slavnosti pak vyvrcholí dvěma koncerty, alternativním koncertem, který se snaží zviditelnit i jiné hudební styly, a koncertem Cali zpívá světu, svět zpívá Cali, kde mimo jiné vystoupí skupiny All Star Femenina, el Grupo Niche, Orquesta La 16, Son 21 či La Mamba Negra.

Jednotlivé akce, vystoupení a koncerty jsou vysílány zdarma na kanálech Telepacífico, EmcaliTv, prostřednictvím portálu www.feriadecali.com.co, přes mobilní aplikaci slavností a také přes Facebook a twitterový účet @FeriadeCaliOf. Objevily se i kritiky nepřiměřeně velkého rozpočtu těchto oslav. Nicméně místní starosta i ředitel Corfecali zdůraznili, že jedním z cílů je ukázat talent místních na mezinárodní úrovni, zviditelnit se v zahraničí a přitáhnout tak do města investice.

Podrobné informace naleznete na oficiální webové stránce slavností: feriadecali.com.co.

Další zdroje: ElPais.com.co, Infobae.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Hlavní kolumbijské město hudby slaví 470 let

Současná pandemie sice přibrzdila kulturní život v celé zemi, nicméně kolumbijskou hudbu se jí zcela zastavit nepodařilo. Od 12. do 17. října se v městečku Ibagué, hlavním městě kraje Tolima v podhůří nedalekého vulkánu Nevado del Tolima, koná tradiční svátek kolumbijského folklóru a hudby, i když letos jen virutálně a o přibližně půl roku později, než bylo původně plánováno. Parky města se tak v těchto dnech nezaplnily hudebníky, ulicemi nezní různé kolumbijské rytmy, což ovšem neznamená, že by hlavní kolumbijské město hudby zůstalo úplně tiché.

Letošního již 34. ročníku Národního festivalu kolumbijské hudby se účastní na 300 umělců z celé země a to v rámci pěti hudebních setkání. Ani letos nebudou chybět tři hlavní soutěžní klání, které tvoří nosnou programovou linii celé akce. Jedná se o soutěž duetů nazvanou Princové písně, soutěž skladeb Leonor Buenaventura a také 9. ročník krajské soutěže Cantalicio Rojas. Pořadatelé museli vytvořit technologickou komisi, aby zajistili virtuální podobu jednotlivých vystoupení, která jsou k dispozici nejen pro kolumbijské, ale i zahraniční publikum.

K novinkám patří zejména pořádání prvního setkání ředitelů kolumbijských hudebních festivalů a soutěží, které zorgranizovala Univerzita Tolimy. Tato dvoudenní debata zahájila celý festival a přibližně 20 pozvaných hostů se zaměřilo na analýzu současné situace, především na výzvy a překážky, kterým čelí kulturní sektor země.

Oslavy narozenin se dočká i samotné město Ibagué, které ve středu 14. října slaví kulatiny, konkrétně 470 let od svého založení. Ve třinácti čtvrtích města proto od šesti hodin večer proběhne velká serenáda, tedy třináct simultánních koncertů na jednotlivých náměstích, zorganizovaných Hudební nadací Kolumbie a místním obecním úřadem. Za přísných hygienických opatření se sejde několik umělců a duetů, aby navrátili hudbu do místních ulic a parků.

V tentýž den také začínají první vyřazovací kola zmíněných národních soutěží. Představí se tedy tradiční duety i další sbory, ale také nadějní skladatelé a jejich tvorba, kdy cílem soutěže je především zviditelnit talent starých i nových generací kolumbijské hudby. V dalších dnech proběhnou další soutěžní kola a na 17. října je připraven velký koncert hudeb regionů, který slavnostně uzavře letošní ročník festivalu.

Pořadatelé lákají širokou veřejnost na zajímavé osobnosti, mezi nimi vyniká například zpěvačka a skladatelka Maía, která pochází z města Barranquilla a věnuje se žánrům jako salsa, bolero, tropical, balada či latinskoamerický pop; ale také Yolanda Rayo, Kubánka Raquel Zozaya nebo orchestr Lucho Bermúdez. Jak bylo původně v plánu, festival vzdává poctu písničkářům z kraje Antioquia jménem Héctor Ochoa Cárdenas a John Jairo Torres de la Pava a to za jejich celoživotní dílo i přínos v oblasti kultury jak v rámci jejich rodného kraje, tak celé země.

Festival se od svého počátku zaměřuje na zachování, podporu a propagaci kolumbijské andské hudby. Jak je v těchto měsících zvykem, veškeré akce jsou ke shlédnutí zdarma na sociálních sítích festivalu, ale také na dvou televizních kanálech a přenáší je i Národní radio Kolumbie. Akci pořádá Hudební nadace Kolumbie za podpory řady dalších kulturních a vládních institucí.

Kořeny festivalu sahají až do roku 1938, kdy své talenty spojili dva hudebníci – Garzón a Collazos. V průběhu své společné kariéry tento duet, který zpíval a doprovázel se hrou na kytaru a malou kytaru zvanou tiple, nahrál významné národní písně. Umělci se tak postavili do čela kulturního hnutí, jehož hlavní snahou bylo, aby folklór kolumbijského Karibiku i Tichomoří nezanikl pod roustoucí dominancí nových rytmů jako bambuco či pasillo. Jejich práce měla takový ohlas, že rok po smrti mistra Garzóna, konkrétně v březnu 1987, vznikl v městečku Ibagué Národní festival. Obě osobnosti totiž měli k Ibagué vždy blízko, navíc město se svou polohou stalo styčným místem pro hudebníky z okolních krajů. V roce 2003 byl pak festival prohlášen národním kulturním a uměleckým dědictvím, které každoročně nabízí jedinečnou příležitost vychutnat si místní folklórní tradice.

Zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2, Caracol.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.