hudba

Opera Příhody lišky Bystroušky k vidění v Bogotě

Festival známý jako Opera do Parku slaví letos již svůj 22. ročník a Filharmonický orchestr Bogoty při této příležitosti připravil zajímavý program se 7 hudebními díly, 14 koncerty a 18 dalšími aktivitami, které proběhnou v hlavním kolumbijském městě ve dnech od 11. do 19. října.

Tentokrát navíc pořadatelé lákají diváky i na kolumbijskou premiéru celosvětově známé české opery Příhody lišky Bystroušky od významného skladatele počátku 20. století, Leoše Janáčka. Dílo, které výchází z původního námětu spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka a malíře Stanislava Lolka, představí ve své interpretaci Mládežnický filharmonický orchestr a Mládežnický filharmonický sbor Filharmonického orchestru Bogoty.

Operu o třech dějstvích složil Janáček v letech 1921-1923 a kromě hudby vytvořil i samotné libreto. Jak uvádí bogotský Filharmonický orchestr, v díle se mísí svět zvířat a lidí jako ústředních postav velkého poetického díla, kterým autor ukazuje svou nezměrnou lásku k přírodě a oslavě života. Příběh lásky, tragédie, fantazie i reality končí poukázáním na radost ze života a přijetím smrti jako něčeho přirozeného. Tato filozofická cesta je přitom podniknutá s humorem i surovostí života. Jedná se přitom o čtvrtou tvorbu místního orchestru a vůbec první českou operu, která bude v Kolumbii uvedena.

Publikum se může těšit na opravdu hvězdné obsazení: Josep Caballé Domenech (hudební ředitel), André Heller-Lopes (scénický a umělecký ředitel); sopranisté Julieth Lozano (Liška Bystrouška), Amalia Avilán (Lišák) a Rocío Del Pilar Quintero (žena hajného); tenor Christian Correa (ředitel školy); barytony Homero Velho (hajný) a Camilo Mendoza (lovec) a bas Hyalmar Mitrotti (farář a jezevec).

Podle generální ředitelky Filharmonického orchestru v Bogotě, Sandry Meluk, se nejen opera Příběhy lišky Bystroušky uvádí v Kolumbii letos poprvé, ale vůbec poprvé se představuje přímo ve španělštině a to na celosvětové úrovni. Místní orchestr tak zanechává jedinečnou španělskou verzi, která nejspší poputuje i do dalších zemí. Mistr Alejandro Roca zároveň dodává, že Janáček patří k nejvýznamnějším operním skladatelům minulého století s bohatou a důležitou tvorbou. Proto je podle něj tak důležité uvést v Kolumbii jedno z jeho nejznámějších a nejreprezentativnějších děl, které bezpochyby zaujme širokou veřejnost.

Všichni zájemci si mohou vychutnat toto jedinečné představení ve třech různých dnech, se vstupem zdarma: v sobotu 12. října a v neděli 13. října v parku Parque 93 od 19:00 hodin a v pátek 18. října v divadle Jorge Eliécer Gaitán od 20:00 hodin.

Česká opera ale není jediným lákadlem bogotského festivalu. Asociace Izmir představí dílo María z Buenos Aires argentinského skladatele a hudebníka Astora Piazzolly. První opera-tango v historii propojuje slavné argentinské tango s vážnou hudbou. Operní skupina Uniandes seznámí diváky s velkolepým dílem barokní opery Dido a Eneas od skladatele Henryho Purcella. Na programu figuruje také dílo Ve válce a míru: Harmonie prostřednictvím hudby z dílny divadla Teatro Mayor Julio Mario Santo Domingo. V hlavní roli vystoupí americká mezzosopranistka, držitelka dvou ceny Grammy, Joyce DiDonato. V díle pak zazní árie oper různých barokních skladatelů jako je Handel, Leo, De Cavalieri, Purcell či Gesualdo. Trošku s předstihem přispějí k předvánoční atmosféře členové operní skupiny univerzity del Norte se svou inscenací Amahl a Noční návštěvníci, dílo italsko-amerického skladatele jménem Gian Carlo Menotti. I další kolumbijské univerzity se do festivalu zapojí se svými projekty, protože jeden z cílů festivalu Opera do Parku spočívá právě v poskytnutí prostoru pro mladé a univerzitní umělce a jejich práci.

Zdroje: FilarmonicaBogota.gov.co-1, FilarmonicaBogota.gov.co-2. Foto 1, foto 2, foto 3.

Měsíc září patří v Kolumbii jazzové hudbě

Milovníci jazzu a nejen toho si v průběhu tohoto měsíce přijdou v Kolumbii na své. Po celé zemi se totiž postupně konají festivaly věnované tomuto hudebnímu žánru.

V nádherném koloniálním městečku uprostřed ramen řeky Magdalény, v městečku Mompox, se od 5. do 7. září odehrává FestiJazz. Návštěvníci si mohou poslechnout vystoupení více než 1200 národních i zahraničních hudebníků, kteří se představí na náměstí Santa Bárbara. Mezi hosty vynikají například domácí umělci Fonseca, Yuri Buenaventura či Juan Carlos Coronel, ale také skupina Pulcinella z Francie, čestný host letošního ročníku, orchestr Aragón a Alfredo de la Fe z Kuby, Američan Tonya Boyd Cannon a další. Festival doprovodí i veletrh uměleckých výrobků zaměřený na techniku filigrana, kdy se z tenkých stříbrných či zlatých nití vytvářejí krásné šperky či jiné ozdoby, nebo třeba umělecká přehlídka inspirovaná místním druhem stromů.

Hned 7. září pokračuje jazzová šňůra festivalem Medejazz a Světová hudba v Medellínu, kde na 140 umělců z deseti zemí (Portoriko, Kuba, USA, Itálie, Mali, Švýcarsko, Španělsko, Brazílie, Kolumbie) nabídne hudební recitály, ale také výukové workshopy a hodiny nebo třeba alternativu k jazzu v podobě salsy. Na sedm z připravených deseti koncertů, které proběhnou na třech různých místech včetně botanické zahrady či letiště Olaya Herrera, bude přístup zdarma. Festival vyvrcholí vystoupením brazilského hudebníka jménem Caetano Veloso dne 16. září, který sice není typickým představitelem jazzové hudby, ale je považován za jednoho z nejvýznamějších představitelů brazilské poppové scény.

Tento zahraniční host se objeví v doprovodu svých tří synů také v Barranquille, kde se Barranquijazz koná ve dnech 11. až 15. září. Festivalu se zúčastní i další významné osobnosti latinskoamerického jazzu i rytmů jako je son cubano, mambo nebo salsa. Mezi 117 hudebníky a hosty akce vyniká například Aymée Nuviola a Mónica Giraldo, laureátky cen Grammy Latino, nebo švýcarské trio Max Mantis. Velkým lákadlem je také koncert kubánského mistra klarinetu, saxofonu a sopránu jménem Jesús Rivera Figueras. Paralelně s festivalem probíhá i jeho pouliční verze, která přináší spoustu koncertů a aktivit přístupných zdarma. Nechybí ani bohatá akademická a kulturní doprovodná agenda.

Obyvatelé hlavního kolumbijského města také nepřijdou zkrátka. Od 12. do 15. září je čeká Jazz do Parku, festival, který letos láká i na hodiny improvizace a v parku El Country dá prostor alternativním projektům. V Bogotě se představí například maďarská skupina Romengo a Monika Lakatos nebo známý kontrabandista Ron Carter, který byl členem skupiny Milese Davise a podílel se na hudbě k seriálu Twin Peaks. Dále vystoupí La Familia López Nusssa, původem z Kuby, kterou tvoří několik hudebníků růných generací. Bogotský festival vzdá také poctu hudebníkovi Edymu Martínezi, kolumbijské legendě umělecké salsy, latinskoamerického jazzu a příbuzných rytmů. Díky spolupráci s představiteli Velké Británie si návštěvníci budou moci poslechnout několik britských umělců nové jazzové scény v Londýně jako je Nubya García, Theon Cross Trio a Steam Down. Všechny tři skupiny se zapojí také do akademického doprovodného programu.

Cali a jeho Ajazzgo sází především na místní mladé talenty, ale také na výměnu hudebních zkušeností se zahraničními umělci. Od 11. do 15. září tento jazzový svátek ukáže hodnotu experimentování a míchaní hudby. Jedním ze speciálních hostů bude Antonio Arnedo, kolumbijský hudebník a skladatel, který se věnoval různým rytmům národního folklóru, které propojil právě s jazzem nebo rockovou hudbou. Zajímavý koncert proběhne v podání tři nejlepších současných uskupení města Sango Groove, Espiral 7 a Mambanegra, které se sejdou na jednom pódiu.

Pastojazz tradičně pozývá evropské umělce, letos se však návštěvníci budou moci zaposlouchat i do hudby kvarteta z Mali a to od 11. do 13. září. Festival letos připomene odkaz hudebníka a saxofonisty Juanita Benavidese z jihokolumbijského kraje Nariňo, který vystoupí v doprovodu místního tria Fatua.

Jako každým rokem, řada umělců a hudebníků zavítá postupně na festivaly v různých kolumbijských městech. Například, na třech festivalech zazní africká hudba Toma Diakitého, který hraje na zvláštní hudební nástroj zvaný kora. Při různých příležitostech se objeví i kubánské zpěvačky, které vzdávají hold svému africkému odkazu. I když někteří spekulují o tom, zda hudební žánr, kterému se věnují někteří z pozvaných hostů, je či není opravdu jazzem, faktem zůstává, že program je skutečně nabitý a tak v průběhu první poloviny září nebude nouze o jedinečné hudební zážitky.

Zdroje: Semana.com, ElTiempo.com, ElEspectador.com, Medellin.travel. Foto 1, foto 2, foto 3.

Bohatý hudební program festivalu Kolumbie do parku 2019

Na přelomu srpna a září se v průběhu tří dnů představí v Bogotě 26 umělců a uměleckých skupin. Postupně vystoupí v divadle Teatro Jorge Eliécer Gaitán ve čtvrtek 29. srpna a následně v centrálním parku Simona Bolívara v sobotu 31. srpna a neděli 1. září, kde bude vstup pro širokou veřejnost zdarma. Hlavní kolumbijské město totiž hostí festival nazvaný Kolumbie do parku, který oslavuje hudební rozmanitost země i celého kontinentu.

Na programu tak figurují nejen místní umělci, ale i několik zahraničních hostů. Konkrétně se jedná o mýtickou skupinu z Čile Inti – Illimani, která na festivalu uvede své nové turné Fragmenty jednoho snu, dále skupiny Minyo Crusaders z Japonska, The Garifuna Collective z Belize a Banda Regional Mixe z mexické Oaxacy. Z domácích skupin se představí výherci distritálního konkurzu jako je Piangua, Malalma či Afrotumbao, ale také třeba dva důležití umělci tropické a taneční kolumbijské hudby Michi Sarmiento se skupinou, která na festivalu oslaví 50leté výročí své hudební kariéry a skupina Fruko y sus Tesos, která zahraje písně ze svého nejemblematičtějšího alba Fruko El Grande.

Slavností zahájení celého festivalu pak bude mít pod taktovkou zejména Filharmonický orchestr Bogoty, který láká na repertoár nazvaný 50 let hrajeme pro tebe. Jde o výběr deseti děl vzdávajících poctu místním hudebním žánrům jako je pasillo, bambuco, aguabajo, joropo, cumbia, vallenato, porro pelayero či fandango.

Akce letos slibuje tři hlavní novinky spojené s uměleckou osou festivalu. První z nich je zaměření programu na oslavu místní hudby, jak té původní, tak modernějších verzí. Proto například místní Filharmonický orchestr představí klasické skladby kolumbijského tropického repertoáru. Již zmíněný japonský orchestr Minyo Crusaders zase ukáže výsledek smíšení kolumbijské cumbie s japonskou tradiční hudbou.

Druhá novinka spočívá v tom, že festival letos slaví Mezinárodní rok původních indiánských jazyků prostřednictvím hudby a tak mezi zahraničními hosty figuruje právě mexická skupina Banda Regional Mixe. Jedná se o hudební skupinu indiánského původu, kterou tvoří jak děti, tak dospělí, a která mísí rytmy tradiční regionální mexické hudby. Z Amazonie pak přijíždí představitel indiánské hudby daného regionu známý jako Omacha.

A do třetice patří k novinkám fakt, že se letos festival zapojí do oslav dvoustého výročí nezávislosti Kolumbie za účasti skupiny Monsieur Periné. Ta vyniká zvláštním hudebním stylem zkoumajícím kulturní kořený různých kolumbijských a latinskoamerických rytmů a propojuje je s jazzem, popem a swingem. Právě tato skupina zakončí celý třídenní hudební maraton.

I letos festival počítá se svým tradičním alternativním pódiem, které přinese vystoupení umělců míchajících žánry a vytvářejících opravdové umělecké hudební systémy. Představí se také Don Alirio z Barranquilly, který mimo jiné sbírá africkou hudbu a na festivalu oslaví lidové tance a zvukové systémy, které vznikly na severním pobřeží Kolumbie.

V rámci doprovodného akademického programu se odehraje například workshop věnovaný hudbě marimba kolumbijského Pacifiku a jejímu současnému postavení mezi mladou generací. Připravené jsou také diskuse o Karbiku, který mluví jedním hlasem, debata o hudbě jako nástroji rezistence v Latinské Americe, workshop o hudbě v oblasti Amazonie či o míchání mezinárodních hudebních žánrů.

Oficiální stránka festivalu: colombiaalparque.gov.co.

Další zdroje: CanalTrece.com.co-1, CanalTrece.com.co-2. Foto 1, foto 2, foto 3.

Poznejte hudbu a kulturu kolumbijského Pacifiku

Od 14. do 19. srpna se sportovní hala Alberto Galindo ve městě Cali promění v městečko Petronio, které se zaplní hudbou, typickými jídly, módou i kulturními praktikami Pacifiku. Koná se zde totiž oblíbený a každoročně očekávaný Festival hudby Pacifiku Petronio Álvarez, známý také zkráceně jako El Petronio, který svým názvem poukazuje na odkaz kolumbijského hudebníka narozeného poblíž městečka Buenaventrua, ležícího na tichomořském pobřeží.

Ostatně právě v Buenaventuře, do které se umělec zamiloval a nechal se jí inspirovat i ve své nejznámější písni Moje Buenaventura, se festival původně konal. Později se akce věnovaná folklórní hudbě tohoto zajímavého regionu přemístila do hlavního města salsy, města Cali, které je zároveň městem s největším podílem afrokolumbijské populace v Kolumbii.

Oblast kolumbijského Pacifiku a tamější kultura stály dlouhou dobu mimo zájem státních institucí a městských oblastí. Až v polovině devadesátých let vznikla myšlenka uspořádat kulturní festival, který by se stal mostem mezi komunitami krajů Pacifiku, tedy kraje Nariňo, Cauca, Valle a Chocó. Po prvním ročníku v roce 1997, kde se představilo několik lidových skupin a orchestrů tradiční hudby, si pořadatelé uvědomili hudební potenciál oblasti a hrozbu, kterou představoval ozbrojený konflikt a modernita pro toto důležité kulturní dědictví. Ve spolupráci s dalšími umělci a lídry kraje druhý ročník už dostal konkrétnější formu, skupiny začaly soutěžit v různých kategoriích s možností vyhrát určitou finanční částku i příležitost nahrát své písně ve studiu. Postupem času festival rostl a stal se hlavním prostorem pro šíření tradic Pacifiku.

Dnes tak tato soutěžně lazená událost slaví svůj 23. ročník a počítá s účastí více než 1300 umělců a 80 hudebních uskupení. Stále si však zachovává svou původní misi, tedy přiblížit tradice regionu, kulturu místního venkova, oslavit dědictví potomků původních afrických otroků a představit to, co se odehrává v kolumbijském tichomořském regionu, co nejširší a často městké veřejnosti. Navíc poskytuje důležitou platformu pro mladé talenty, hudební skupiny a umělce, zejména poté, co účastníci předchozích ročníků jako skupina Chocquibtown či Herencia de Timbiquí dosáhli i mezinárodního uznání.

Samotná soutěž je rozdělena do několika kategorií a to podle typického hudebního nástroje, který se v jednotlivých oblastech nejčastěji používá. Účastníci se tak utkají o ceny v disciplíně chirimía, marimba, housle kraje Cauca či volné kategorii, která umožňuje mísit tradiční hudbu regionu se západními vlivy. Kultura spojená s hudebním nástrojem marimba a tradičními zpěvy jižního Pacifiku byla přitom v roce 2011 zapsána na seznam nehmotného dědictví Unesco.

Již zmíněná hudební skupina Herencia de Timbiquí patří k letošním čestným hostům. V den velkého finále 18. srpna vystoupí se svou show Herencia Sinfónico společně s Filharmonickým orchestrem města Cali. Spojení pacifických rytmů s akademickou vážnou hudbou je právě tím, oč se tato uznávaná hudební skupina snaží, tedy zbourat schémata a ukázat, že není potřeba se vyhýbat míchání hudebních žánrů.

Kromě hudby ale program nabízí i ochutnávku gastronomických specialit, autoktonních nápojů, různá akademická setkání, další kulturní vyjádření včetně tanečních vystoupení nebo místní umělecké výrobky. Nechybí například prostor nazvaný El quilombo, odkazující na politicky organizované komunity původních černošských otroků, kde kulturní lídři komunit sdílejí své znalosti a tradice. Pro talenty mladší 14 let je tradičně připraven prostor známý jako Petronito. V rámci festivalu mohou návštěvníci poznat také starodávné rituály, jelikož řada hudebních uskupení kombinuje své písně s modlitbami a velebeními dle dávných tradic. Zejména ženy pak určitě ocení i ukázku tradiční módy a účesů afrokolumbijské populace. Na jednom místě se přitom setkávají afrokolumbijské komunity s těmi indiánskými a mají možnost se tak navzájem poznat a obohatit. Jednotlivé akce jsou navíc přístupné zcela zdarma.

Více informací a celý program festivalu naleznete na oficiální stránce akce: petronio.cali.gov.co.

Další zdroje: ElTiempo.com, SemanaRural.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Jedinečné rytmy kolumbijské andské hudby

Městečko Ginebra, které má jen asi 25 tisíc obyvatel, nachází se nedaleko města Cali a běžně nebývá v centru zájmu turistů, hostí v těchto dnech významný soutěžní Festival Mono Núňez. Tato důležitá folklórní událost, která tvoří nedílnou součást národního kulturního bohatství, odkazuje svým jménem na hudebníka Benigna Núňeze Moyu, místního rodáka a tehdejší národní hudební symbol. Až do jeho smrti v roce 1991 dokonce festival pravidelně zahajoval.

Na již 45. ročníku festivalu se letos opět setkají zpěváci, hudebníci, skladatelé i milovníci tradiční andské hudby a to ve dnech 30. května až 2. června. Akce, která inspirovala i vznik dalších obdobných festivalů po celé zemi, je vyhledávána nejen místními, ale také řadou cizinců. Mohou zde totiž poznat autentické andské melodie, navíc spojené s tradicemi a kulturou jihoamerického pásma And.

Kořeny dnes již mezinárodně uznávaného festivalu sahají do poloviny 70. let, kdy vznikla místní hudební soutěž. Ta však vzbudila tak velké pozitivní ohlasy u široké veřejnosti, že se její organizátoři rozhodli v započatém projektu pokračovat. V současné době se festival snaží zejména o zachování a propagaci tohoto hudebního bohatství regionu.

Hlavní programovou linii i nadále tvoří čtyřdenní soutěžní klání, které tradičně probíhá na různých pódiích. Soutěží se přitom ve dvou základních kategoriích, vokální a instrumentální, kdy účastníci poměřují své hudební umění například v boji o nejlepší dosud nevydanou vlastní tvorbu. Přihlásit se přitom mohou interpreti různého pohlaví i věku, který se často pohybuje kolem pouhých dvaceti až třiceti let. Navíc i ti nejmenší mají možnost předvést se v rámci pro ně vyhrazeného prostoru.  Letos se soutěže účastní 28 mladých talentů z 10 různých krajů země.

Těšit se můžete také na tzv. dialogové koncerty, kdy umělci povedou z pódia dialog s publikem, nebo kolumbijský koncert, na kterém se představí vítězové předešlých ročníků, včetně umělkyně a moderátorky jménem María Isabel Saavedra. Připraven je také mezinárodní koncert s umělci z Ekvádoru, Peru, Argentiny i domácí Kolumbie, ale také Festival na náměstí či Setkání vesnické hudby. Celý festival se letos navíc koná v duchu oslav dvoustého výročí Bitvy v Boyacá, která patří k nejdůležitějším událostem kolumbijské historie, protože znamenala vítězství Bolívarova tažení za nezávislost regionu.

Návštěvníci se tak mohou zaposlouchat do jedinečných rytmů, poznat nové mladé talenty a zároveň si i vychutnat mísení tradic s moderními vlivy. Mnoho umělců považuje festival za významnou platformu pro nastartování kariéry na domácí scéně, ale i na mezinárodní úrovni. Ostatně řada soutěžících byla následně nominována v kategorii tradiční hudby na cenu Grammy Latino.

Nechybí ani bohatý doprovodný program, kdy se návštěvníci mohou zúčastnit například odborných konferencí o andské hudbě, ale taky ochutnat nějakou gastronomickou specialitu zdejšího kraje, jako je slepičí polévka známá jako sancocho de gallina. Za návštěvu stojí také dům, kde žil hudebník Mono Núňez se svou ženou, a dozvědět se tak více o jeho životě i hudební kariéře. Samotná budova byla navíc postavena před více než 150 lety, takže představuje zajímavou architektonickou podívanou.

Podrobnější informace a program jednotlivých koncertů a vystoupení naleznete na stránkách pořádající instituce Funmúscia: funmusica.org.

Kolumbijské vallenato slaví svůj velký svátek

V severokolumbijském městečku Valledupar právě probíhá největší každoroční svátek místního typického hudebního žánru vallenato. Festival vallenatské legendy, který se od začátku snaží o zachování a rozvoj této lidové tradice, je úžasnou možností poznat nejen vallenatské rytmy, ale i kulturu regionu. Ostatně vallenato je více než jen hudební žánr, vyjadřuje zároveň duši karibského regionu Kolumbie a proto od roku 2015 figuruje i na seznamu nehmotného kulturního dědictví Unesco.

Letos se pořádá již 52. ročník této výjimečné akce, konkrétně od 26. do 30. dubna v duchu motta Vallenato pro svět. Nicméně město Valledupar nabídlo návštěvníkům řadu akcí již v rámci předfestivalových týdnů, mimo jiné i akademické fórum o budoucnosti vallenata v digitální éře nebo slavnostní zahájení výstavy Velká hamaca (houpací síť). V průběhu samotného festivalu se pak konají soutěže v různých kategoriích, kdy nejen dospělí profesionálové, ale i děti, mládež či amatéři rok co rok překvapují svým hudebním talentem a zápalem. Účastníci letos pochází z pěti zemí, kromě domácí Kolumbie předvádí své umění i hudebníci z USA, Ekvádoru, Venezuely a Čile.

Hlavní kategorií zůstává souboj o titul Krále vallenata, o který se utká celkem 74 profesionálních hráčů na tahací harmoniku (akordeon). Poprvé se přitom finále soutěže odehraje už den před ukončením festivalu, aby právě závěrečný ceremoniál mohl patřit oficiální korunovaci vítěze.

K zajímavostem patří také nová soutěžní kategorie pro akordeonistky-ženy, do které se přihlásilo celkem osm žen v starší kategorii, ale i 13 soutěžících dívek v kategorii do 16 let. Ženy tak letos dostávají na festivalu vůbec poprvé výraznější a exkluzivní prostor.

Festival nabízí také řadu dalších akcí, koncertů a doprovodných akademických aktivit. Jedinečný tanec nazvaný El Pilón tradičně předchází oficiálnímu zahájení festivalu. Odkazuje na zvyk vallenatských žen vstávat brzy ráno a oškrábat zrna kukuřice (pilar el maíz), které slouží k přípravě tradiční místní snídaně, kukuřičných placek známých jako arepas. Během této ranní činnosti ženy zpívaly a zpěvy nakonec vyústily v tanec. Festivalový průvod pak vznikl z iniciativy Cecilie Monsalvo, která byla dlouho koordinátorkou soutěže a pak i prezidentkou festivalu. Zemřela teprve nedávno, festival se letos snaží poukázat na její odkaz a proto i letošní průvod proběhl na její počest.

Poznat kořeny místního folkóru mohou zájemci i díky tzv. vallenatským flámům (španělsky parranda), kde se hudba střídá s anekdotami, nechybí ani typická jídla a souboje veršů. Právě z takových posezení přátel na dvorcích rodinných domů u skleničky a něčeho dobrého k jídlu se tento hudební žánr před více než 130 lety v krajích Cesar, Magdalena a Guajira zrodil. Kromě vyprávění historek ze života se totiž přidávali i hudebníci, kteří slova doprovázeli melodiemi a vznikaly tak přímo na místě nové hudební kousky.

Náboženské rituály, mše, procesí, ale také inscenace přibližující události kolem vallenatské legendy jsou na programu 29. dubna. Každý večer pak probíhají koncerty. Známý hudebník Silvestre Dangond si vybral tento festival k premiérové show v rámci svého nového turné 2019. Během tohoto jedinečného koncertu tradičního vallenata ho doprovodí různí známí představitelé tohoto žánru. Představí se i další hvězdy hudební scény, například Carlos Vives, Sebastián Yatra, Zion & Lenox a další.

Kromě hudebních vystoupení mohou zájemci podniknout třeba i okružní procházku po památnících města, z nichž většina souvisí právě s vallenatem. Spoustu akcí nabízí v daných dnech i jiné kulturní instituce.

Písně vallenata původně vyprávěly především o životě, psaly historii. Až později byly vallenatské zpěvy doplněné hudbou. Spontánně se spojily zvuky tří hlavních hudebních nástrojů pocházející od tří různých etnik: evropská tahací harmonika, indiánská guacharaca (škrabka udávající rytmus) a černošský bubínek zvaný caja.

Vallenato je pak založeno na čtyřech rytmech – merengue, paseo, puya a son. To, co začalo jako vesnické hnutí, které vyprávělo svůj každodenní život prostřednictvím písní, se změnilo v hudební symbol země. Dnešní verze vallenata, která zní v rádiích a vyhráva mezinárodní ceny, tedy s původním žánrem moc společného nemá. Postupně se totiž přidaly další nástroje, písně jsou často o nešťastné lásce a už tolik nepodávají svědectví o životě. Vallenato se však takto otevřelo světu a stalo se natolik populárním, že od roku 2006 existuje v rámci Grammy Latino i samostatná kategorie cumbie/vallenato.

Podrobnější informace naleznete na: www.festivalvallenato.com.

Další zdroje: ElTiempo.com, SemanaRural.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Bogota v tónech klasické hudby

V době tzv. Svatého týdne, tedy v průběhu Velikonoc, zve hlavní kolumbijské město všechny milovníky klasické hudby na svůj jedinečný festival. Čtvrtý ročník tohoto svátku hudby a kultury nazvaný Bogotá je Brahms, Schubert, Schumann je věnovaný právě velikánům německého romanticismu a hlubokému vhledu do jejich repertoáru.

Program nabízí celkem 50 koncertů, které proběhnou na 15 různých scénách v 10 čtvrtích Bogoty a to ve dnech 17. až 20. dubna. V rámci koncertů se představí více než 30 sólistů, 7 orchestrů se sedmi dirigenty, pět chórů, čtyři kvarteta, jedno trio a jeden ansámbl. Renomovaní hudebníci a umělci sezvaní při této příležitosti pochází ze 14 různých zemí.

Jednou z důležitých letošních novinek je fakt, že akce složí poctu německé klavíristce, hudební skladatelce a pedagožce jménem Clara Schumann, jejíž jedinečná osobnost, schopnosti a kreativita byli historicky nedostatečně oceněny.

Jak název napovídá, festival se vždy snaží přiblížit a to co nejvíce podrobně dílo některého skladatele či hudební epochy. Akce se pořádá každé dva roky od roku 2013 a v předchozích ročnících už poukázala na hudbu romantického Ruska, Mozarta či Beethovena. Letos se tedy festival vrací k hudebnímu romanticismu, ale zaměří se na germánské skladatele daného období, tedy z dnešního Německa a Rakouska.

Na zájemce čeká zajímavá kombinace symfonické hudby, chorálové i komorní hudby, ale třeba i repertoár pro klavír. Nicméně organizátoři letos kladou důraz hlavně na vokální repertoár, sólisty, pěvecké sbory a symfonické orchestry.

Na seznamu pozvaných hostů figurují významné osobnosti hudebního světa jako je španělská sopranistka Elena Copons, německá mezosopranistka Iris Vermillion nebo rakouský baryton Gunter Haumer. Ze sólistů se akce zúčastní například britští klavíristé Stephen Hough a Roger Vignoles, houslista Ray Chen z Taiwanu či vyhlášený německý violončelista Jan Vogler. Rakouský klavírista Christopher Hinterhuber získal řadu ocenění a proslavil se také nahrávkou zvukového doprovodu k filmu Pianista Romana Polanského.

Těšit se můžete na orchestry z Německa či Belgie, kvarteto Mandelring z Německa či Modigliani z Francie. Nechybí ani domácí kolumbijský Filharmonický orchestr Bogoty, či Kolumbijský národní symfonický orchestr. Základní tématickou linii doplňují i další žánry klasické hudby jako je Lied, komorní hudba či individuální klavíristé.

Festival se od svého vzniku snaží přitáhnout pozornost co nejširšího publika, od mladých lidí přes všechny sociální sektory, aby tak všichni zájemci měli příležitost poznat tu nejlepší světovou hudbu. Proto se koncerty odehrávají v různých lokalitách města, festival se přesouvá i do několika kulturních center po celém městě, do kostelů, divadel i dalších nekonvenčních prostor. Tímto způsobem se široká veřejnost může klasické hudbě přiblížit, užít si ji a porozumět jí. Ostatně festival se stal příkladem i pro mezinárodní hudební scénu právě tím, že koncertů se většinou účastní mnohem mladší diváci, než bývá u klasické hudby běžně zvykem.

Konkrétně 12 z 15 scén festivalu je přístupných zcela zdarma. Navíc je většina vstupenek dotovaná a ceny tak začínají přibližně na 5 dolarech. Probíhají i tři zkoušky s významnými orchestry, které mohou zájemci navštívit bez zaplacení vstupného. Některé z výjimečných koncertů jsou pak vysílány regionálními kanály a sdílené prostřednictvím streamingu.

Kompletní program koncertů a podrobnější informace o festivalu naleznete na stránkách: festivalmusicaclasicadebogota.org.

Další zdroje: RCNradio.com, Kienyke.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Svátek kolumbijské hudby v městečku Ibagué

Březen se nese ve znamení kolumbijské andské hudby. V druhé polovině měsíce se totiž všichni milovníci těchto žánrů sjíždí do Ibagué, hlavního města kraje Tolima, kterému se také přezdívá hlavní kolumbijské město hudby. Letos ve dnech 18. až 25. března totiž městečko hostí již třiatřicátý ročník známého Festivalu kolumbijské hudby.

Celá tradice je spjata se dvěma hudebníky jménem Garzón a Collazos, které historie svedla dohromady v roce 1938. Spojili tehdy své talenty a pokračovali ve společné kariéře až do roku 1977. V polovině 50. let tento duet, který zpíval a doprovázel se hrou na kytaru a malou kytaru zvanou tiple, nahrál významné národní písně. Tím se postavil do čela kulturního hnutí, které se ze všech sil snažilo, aby karibský a tichomořský kolumbijský folklor nezanikl pod dominancí jiných rytmů jako bambuco či pasillo.

Ohlas jejich práce dosáhl takového rozsahu, že v březnu 1987, přesně rok po smrti mistra Garzóna, vznikl Národní festival v městečku Ibagué. Akce se v tomto místě uchytila i proto, že právě Ibagué mělo vždy blízko k oběma osobnostem a svou polohou se stalo styčným místem pro hudebníky z okolních krajů jako je Huila, Valle, kávová oblast, ale také Boyacá či Santander. Jelikož je festival příležitostí vychutnat si folklórní tradice, byl v roce 2003 prohlášen národním kulturním a uměleckým dědictvím.

I letos se do města sjelo na tisíc hudebníků z různých krajů země, kteří různými andskými rytmy rozezněli ulice tohoto příjemného městečka. Na programu figuruje na 60 různých soutěžních i nesoutěžních akcí, aktivit a koncertů přístupných zdarma, jako je například setkání těch nejmenších nebo národní univerzitní setkání s účastníky z různých významných kolumbijských univerzit.

V krajské soutěži se utkalo 17 hudebních uskupení z Tolimy v centrálním parku města, kde zazpívali díla místního hudebníka jménem Cantalicio Rojas. Soutěž nazvaná Princové písně patří k hlavním událostem festivalu. Akce se účastní dvacet duetů, vybraných komisí z velkého počtu uchazečů. Komise se přitom rozhodovala na základě historie hudební práce těchto duetů, jejich repertoáru, s přihlédnutím také na absolvovaná studia, jejich zlepšení v průběhu let, hudební doprovod či vokální umění.

Tentokrát festival vzdává poctu kolumbijské zpěvačce a skladatelce Maríi Isabele Saavedra, která na akci nejen vystupuje, ale obdržela i speciální řád, nejvyšší uznání Kolumbijské hudební nadace. Vystudovala původně žurnalistiku, pracovala v televizi a vytvořila i vlastní kulturní podnik. Skládala také hudbu, ale až díky známostem se jí začala skutečně naplno věnovat.

Postupně přešla od jednodušších skladeb až po komplexní písně, zároveň se ale vrátila k jednoduchosti a oprostila se od komplikovaných hudebních forem. Nyní tedy skládá písně vytvářející speciální atmosféru a vyprávějící příběhy, které pomocí hudby zasahují lidské city.

Právě její skladby měly vliv i na známý duet Liny a Juliána, první výherce soutěže duetů v roce 1995. Od té doby se oba snaží nenechat si ujít ani jeden ročník festivalu. Mezi dalšími hosty vyniká například účast hudebníků jako Maía, Kubánky Raquel Zozaya či skupiny Los Rolling Ruanas. Hlavní koncert se přitom odehrál 23. března v Národní den kolumbijské hudby a připomněl dílo mistra Josého Faxira Sáncheze v podání dvou významných místních duetů.

Více informací a celý program naleznete na stránce www.fundacionmusicaldecolombia.com.

Další zdroje: ElTiempo.com, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Známý kytarista Petr Vít vystupuje v Medellínu

Tuto středu 20. března od 18 hodin se koná kytarový recitál Petra Víta, mistra klasické a flamencové kytary, který zahraje díla hudebních skladatelů Isaaca Albénize, Manuela de Falla, Alonsa Mudarry a další skladby patřící k tradiční flamencové hudbě. Koncert proběhne v univerzitním divadle Teatro Universitario Camilo Torres Restrepo v Medellínu (adresa: ulice 67 č. 53-108 Blok 23). Vstupné je zdarma po předložení lístku, který si zájemci mohou vyzvednout buď na informacích bloku 16 v rámci univerzitního města, nebo přímo ve vstupním sále v divadle.

Petr Vít v současné době pracuje jako pedagog na brněnské konzervatoři a je uměleckým ředitelem Festivalu španělské kultury Ibérica a festivalu Barvy flamenca, pořádaných v České republice.

Svátek literatury, kultury a nejen té v Kartageně a nejen tam

Přelom ledna a února patří v Kartageně, koloniální perle kolumbijského Karibiku, již po čtrnácté jedinečnému Hay festivalu. Ve dnech 31. ledna až 3. února se široké veřejnosti představí na 150 potvrzených hostů ze světa literatury, filozofie, hudby, žurnalistiky, kultury, ale také třeba ekonomie či geopolitiky. Nabitý program nejdůležitějšího svátku kultury a myšlení latinskoamerického kontinentu slibuje i letos opravdu kvalitní zážitky.

V nádherném prostředí města budou významné osobnosti debatovat o různých aktuálních tématech jako jsou typy aktivismu v 21. století, kvantická éra, životní prostředí a klimatické změny, revoluční filozofové historie, ekonomická situace, Alzheimerova choroba, ale třeba i afrokaribská kuchyně.

Právě o tématu aktivismů tohoto století, které je jedním z klíčových bodů letošní agendy, pohovoří například Shirin Ebadi, první muslimská žena a první Íránka, která obdržela Nobelovu cenu míru (2003). Přidá se k ní oceňovaná britská přednášející Sarah Corbett, která používá ruční výrobky a trefné odkazy k tématům zabývajícím se sociální spravedlností, či Michael Pollan, americký spisovatel a aktivista, který v Kartageně uvede své nové dílo Jak změnit tvou mysl.

Jak je již dobrým zvykem, festival přináší novinky a díla nejlepších světových spisovatelů, básníků, filozofů a ilustrátorů současnosti. Mezi nimi vyniká třeba rumunský spisovatel Mircea Cartarescu, považovaný za jistého kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu.

Účastníky bezpochyby zaujme také anglická spisovatelka Zadie Smith, která do Kartageny zavítá se svým velmi rozsáhlým románem Časy swingu. Mladičká literátka je nejen v Británii doslova fenoménem. Proslavila se ohromujícím románem Bíle zuby (2001) a v roce 2006 byla časopisem Time zařazena na seznam sta nejvlivnějších osobností roku. O své názory na sociální výzvy, feminismus a svět literatury se podělí také japonská spisovatelka Yoko Tawada, literární objev roku 2018, čilská spisovatelka Diamela Eltitt, či Chimamanda Ngozi Adichie z Nigérie. Domácí scénu reprezentují například spisovatelky Laura Restrepo a Piedad Bonnet, či spisovatelé Mario Mendoza, Jorge Franco, Santiago Gamboa a mnoho dalších.

Ani letos nebude chybět prostor vyhrazený reflexi o novinářské praxi. Prezident periodika The New York Times, Mark Thompson, španělský novinář a spisovatel Xavi Ayén, mexická reportérka Alma Guillermoprieto a další hosté proberou současnou situaci v oblasti žurnalistiky ve světě a navrhnou možná řešení těch nejpalčivějších výzev oboru.

Svět fotografického umění letos reprezentuje Jesús Abad Colorado a to prostřednictvím dokumentu Kate Horne, nazvaného Svědek: Kain a Abel. Dokument přibližuje příběhy protagonistů Abadových fotografií, které mapují více než 20 let ozbrojeného konfliktu v zemi. Do diskuzních fór se zapojí také současná kolumbijská umělkyně, uznávaná i na světové umělecké scéně, Doris Salcedo. Jedná se o autorku kontroverzního díla Fragmenty, vyrobeného ze zbraní odevzdaných členy guerrillové skupiny Farc v rámci mírového procesu.

O hudební doprovod se postará například uznávaná kolumbiská zpěvačka a textařka Totó La Momposina, kolumbijská skladatelka Mónica Giraldo či saxofonista David Sánchez, výherce ceny Grammy. Ten nabídne jazzový koncert, ve kterém se smísí africká hudba s tradičními melodiemi jeho rodného Portorika. Na besedách o tématech spojených s hudebním průmyslem se návštěvníci mohou setkat, mimo jiné, s králem merengue Wilfridem Vargasem, či Mexičanem jménem Joselo Rangel, kytaristou legendární rockové skupiny Café Tacvba.

Pozitivní ohlas festivalu vedl k jeho rozšíření do dalších měst a oblastí země. Stejně jako v předchozích letech, Hay Festival probíhá paralelně také v Medellínu, konkrétně od 30. ledna do 1. února. Vůbec poprvé letos festival zavítal i do příjemného městečka Jericó na jihozápadě od Medellínu. Díky programu známému jako Hay Comunitario se pak festival dostává i do dalších oblastí kraje Bolívar na severu země. Navštíví například městečka Turbaco, San Jacinto, Pinillos nebo nádherný koloniální Mompox. Hay festival se tak zároveň snaží ukázat, že není žádnou exkluzivní akcí spisovatelů určenou jen dalším spisovatelům, ale že se jedná o obrovský svátek všech umění přístupný všem zvídavým lidem, kteří se chtějí inspirovat a zapojit do debat o světě, ve kterém žijeme.

Podrobné informace naleznete na oficiálních stránkách akce: www.hayfestival.com.

Další zdroje: ElEspectador.com, Caracol.com.co, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.