folklór

Týden kolumbijské kinematografie

Ve více než 200 okresech všech 32 kolumbijských krajů mají od 26. července do 1. srpna všichni zájemci možnost shlédnout to nejlepší z kolumbijské kinematografie let 2016 a 2017. Ukázka čítá výběr 60 filmů všech možných témat a žánrů, od akčních snímků, dramat, komedií až po dokumenty, přičemž všech více než 2000 projekcí je přístupných zdarma.

Cílem celé akce je přiblížit národní kinematografickou tvorbu široké veřejnosti, zejména pak zajistit promítání filmů v regionech země, kam se běžně sedmé umění nedostává. Ačkoli velká řada národní produkce objevuje a přibližuje tradiční kulturu a místní kořeny jednotlivých komunit, opravdoví protagonisté těchto příběhů bývají daleko od kinosálů. Projekce se tak většinou konají v místních kulturních domech, knihovnách, kulturních institutech, divadlech, ale také pod širým nebem. K úspěchu celé akce napomáhá na 130 regionálních partnerů a spojenců, od univerzit přes místní radnice či kulturní instituce.

Letošní 7. ročník festivalu se odehrává v rámci motta Kino, které jsme a to i online díky digitální platformě Retina Latina, která se stará o šíření, propagaci i distribuci latinskoamerické kinematografie. Tento veřejný prostor přístupný zdarma pro všechny obyvatele kontinentu nabízí v průběhu konání festivalu speciální ukázku sedmi filmů.

Festival byl zahájen simultánním promítáním filmu Jericó, nekonečný let dní v jedné městké části města Cali (kraj Údolí Caucy) a na náměstí Darío Echandía ve městě Ibagué (kraj Tolima). Film na pomezí dokumentu a fikce režisérky Cataliny Mesy měl premiéru v roce 2016 a přináší intimní portréty žen vesničky Jericó v kraji Antioquia. Při setkáních a konverzacích mezi sebou postupně odhalují své životní příběhy, znalosti, smysl pro humor a svou ženskou duši.

V rámci festivalu návštěvníci dále uvidí například snímek Žena zvířete (La mujer del animal, Víctor Gaviria), Pacient (Paciente, Jorge Caballero), Dvě ženy a jedna kráva (Dos mujeres y una vaca, Efraín Bahamón), Keyla (Viviana Gómez) či Obrana draka (La defensa del dragón, Natalia Santa).

Pod názvem Colombia Bio se představuje série 7 dokumentů od 7 různých filmových tvůrců, které přibližují 7 kolumbijských regionů. Tyto jedinečné snímky vznikly v rámci vědeckých expedic vedených kolumbijskou agenturou Colciencias do oblastí, které ve většině případů dlouho trpěly místním ozbrojeným konfliktem a byly tak nepřístupné. Dokumenty jako Chiribiquete (Carlos Arturo Ramirez), Tacarcuna (Patricia Ayala), El Peňón (Oscar Ruiz Navia) či Vichada, strážkyně života (Clare Weiskopf) ukáží biodiverzitu a krásu země prostřednictvím speciálního zobrazení na pomezí umění a vědy.

Festival se zároveň snaží vyzdvihnout a zviditelnit audiovizuální produkci jednolitvých krajů, která se málokdy dostane do oběhu na národní úrovni. Na programu figuruje 58 krátkometrážních snímků z 11 krajů, která vypráví příběhy svých regionů a vznikly v rámci dvou podpůrných programů. Do filmového týdne se zapojila i kolumbijská vzdělávací instituce známá jako SENA, která zve na projekce ve svých pobočkách po celé zemi. Také dvě desítky věznic se přidávají k festivalu a promítají filmy vězňům.

Ačkoli filmové projekce zavítají do všech 32 kolumbijských krajů, proběhnou tři speciální promítání ve velkém formátu a to v krajích Tolima, Boyacá a Sucre.

Celý projekt vznikl před 14 lety pod vedením sekce kinematografie kolumbijského Ministerstva kultury, festival se koná každé dva roky.

Kompletní program naleznete na stránkách Ministerstva kultury:
www.mincultura.gov.co.

Další zdroje: Semana.com, Canaltrece.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.

Medellín zve na veletrh uměleckých výrobků Expoartesano

Veletrh, který se navrací ke kořenům, tak by se dala nazvat přehlídka uměleckých výrobků z různých koutů Kolumbie, která se koná od 29. června do 8. července v Medellínu. Veletrh nazvaný Expoartesano se odehrává v rámci komplexu Plaza Mayor v hlavním městě kraje Antioquia letos již po deváté.

Z původních pěti dní při prvním ročníku v roce 2009 se akce rozšířila na letošních 10 dní. Koná se přitom především jako pocta všem tradičním umělcům, kteří přijíždějí jak ze vzdálených koutů země, tak z velkým měst, aby se podělili o své zkušenosti a předvedli svou manuální zručnost. Organizátoři proto zvou širokou veřejnost, aby přišli a objevili krásu původní řemeslné a umělecké výroby a poznali kolumbijské území na základě typických výrobků a talentu, který jednotliví vystavovatelé zhmotňují ve své práci.

Návštěvníky tak čekají jedinečné kombinace barev, materiálů, chutí i tónů, které přiblíží všech pět makroregionů země, od Pacifiku, přes Karibik a Andy až po Amazonii a Orinokii. Celá rozmanitost Kolumbie a její kulturní bohatství se tak v těchto dnech koncentruje na jednom jediném místě.

Ostatně veletrh probíhá v duchu motta Krása tvého původu. V rámci výstaviště naleznete práci celkem 400 umělců z 27 různých krajů země. Představit se přijeli jak ti, kteří se již těší všeobecnému uznání, tak ti, kteří reprezentují své indiánské komunity, nebo ti, kteří jsou opravdovými mistry, jelikož zasvětili celý svůj život konkrétním technikám a výrobě tradičních uměleckých předmětů.

Areál je rozdělen do pěti pavilónů. V tom hlavním vystavují umělci pod záštitou organizace Diseňo Colombia. Bílý pavilón je místem paměti a tedy etnických výrobků z více než 20 různých indiánských komunit. Zejména ženy potěší modrý pavilón věnovaný šperkům, bižuterii a módním doplňkům. Svědectví a evoluce tvoří tématickou osu žlutého pavilónu, ve kterém naleznete tradiční výrobky, ale také domácí dekorace a inovace, výrobky pro děti či hudební nástroje. Právě důraz na inovace patří k důležitým strategickým liniím veletrhu. Umělci tak mohou přizpůsobit své řemeslné práce současné poptávce a trendům a více reflektovat aktuální trh, ale zároveň zachovat původní tradiční hodnotu a jedinečnost svých děl. Pokud návštěvníkům vyhládne, mohou zamířit do zeleného pavilónu, který nabízí typické gastronomické lahůdky.

Každý výrobek má pevně stanovenou cenu, která odráží hodiny tvrdé práce, vysokou kvalitu i jedinečnost a neopakovatelnost každého kusu. Každý předmět tak vypráví svůj příběh, který mohou zájemci poznat díky přímé interakci s jejich výrobcem. Díky workshopům a ukázkám tradičních technik se návštěvníci i lecčemus novému přiučí.

Rok od roku roste nejen počet návštěvníků, ale také objem prodejů. Stejně jako u obdobných veletrhů se i Expoartesano snaží přispět k tomu, aby se tradiční umělecká a řemeslná výroba stala ekonomicky dostatečně výdělečnou aktivitou. Proto se vystavovatelé mohou zúčastnit různých vzdělávacích přednášek či kurzů, aby se lépe orientovali ve světě propagace a prodeje svých výrobků. Pořádají se také obchodní setkání, kde mají vystavovatelé možnost navázat nové spolupráce.

Brány výstaviště se otevírají každý den v deset hodin dopoledne, veletrh vždy končí v osm hodin večer. Vstupné stojí 20.000 pesos při jednorázovém vstupu, 39.000 pesos při opakovaných vstupech.

Více informací o programu a jednotlivých vystavovatelích naleznete na oficiální stránce veletru: www.expoartesano.com.co.

Další zdroje: ElTiempo.com, Redmas.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Konec června v Kolumbii patří folklórním a hudebním festivalům

Po celý rok se v různých částech Kolumbie pořádají folklórní slavnosti věnované rozmanitým hudebním i tanečním žánrům. Závěrem měsíce června probíhá hned několik z nich.

Neivě, hlavním městě kraje Huila jižně od Bogoty, se až do 2. července koná Folklórní festival a Národní soutěž královny žánru bambuco. Letošní 58. ročník opět přináší bohatý program plný rozličných setkání, průvodů různého typu, hudebních a tanečních vystoupení, ukázek tradiční umělecké výroby, ale nově třeba i zajímavých akademických besed. Nechybí ani ochutnávka místních gastronomických specialit. Stěžejní akcí festivalu je volba národní královny bambuco. Kandidátky zvolené v jednotlivých krajích Kolumbie poměřují své schopnosti v nejlepším ztvárnění tance sanjuanero, typického pro kraj Huila. Tento živý tanec má svou přesně stanovenou choreografii i kostýmy. Porota ale hodnotí také jejich krásu, obecný kulturní přehled, dochvilnost či oblíbenost u publika. Hlavní cíl celých slavností pak spočívá v oživení regionáních tradic. Některé události mají i silný sociální charakter, jako je setkání a kulturní výměna indiánských komunit, průvod za dobré zacházení se starými spoluobčany, nebo kulturní setkání obětí. Festival vznikl na počest Svatého Jana Křtitele, jehož narození církev slaví 24. června. Celá tradice má tedy kořeny v době španělské nadvlády nad regionem.

Severovýchodně od Neivy v městě Villavicencio v kraji Meta, se od 28. června do 2. července slaví Mezinárodní turnaj v tanci joropo, který je typický právě pro kraje východních nížin. Jubilejní 50. ročník festivalu je věnován snům a dílu Miguela Ángela Martína, ikoně zdejšího folklóru a zakladateli festivalu. Martín je zároveň autorem emblematické skladby Carmentea, jejíž slova i hudba poznamali historii tohoto hudebního žánru. Harfa, rumba koule a specifická kytara zvaná cuatro jsou tři hudební nástroje neodmyslitelně spjaté s joropo. Nabitý program zahrnuje jedinečnou přehlídku tradičních rytmů, pohybů i krojů s více než 6000 účinkujícími, zvanou Joropodrom. Koná se také soutěž o královnu tance joropo, či gastronomický festival. Návštěvníci se mohou těšit i na koncerty místních hudebníků, třeba známého mistra Cholo Valderramu.

Folklórem žije v těchto dnech a až do 2. července také hlavní město hudby a kraje Tolima, Ibagué. Od poloviny června se zde totiž slaví 46. ročník tradičního folklórního festivalu, který ukazuje kolumbijskou kulturu. Festival se poprvé konal v roce 1959, tedy v době, kdy se tato oblast zmítala v násilí. Proto se skupina osob ve snaze zdůraznit kulturní identitu kraje rozhodla realizovat akci, která by předvedla autoktonní kulturní tradice. Kromě spousty zábavy, hudby, koncertů a průvodů jsou připraveny také ohňostroje i volba národní královny folklóru, národní setkání folklórních souborů univerzit či Festival festivalů, ve kterém má každý kraj svého zástupce. Představí se i umělci deseti různých latinskoamerických zemí pozvaných v rolích čestných hostů. Zájemci budou moci ochutnat místní speciality jako je tamal (rýžová směs s masem a zeleninou zabalená v banánovém listu) či lechona (směs vepřového masa s vařeným hráškem a rýží).

Pokud by však někdo preferoval argentinské tango, ve dnech 18. až 24. června může zavítat do Medellínu, hlavního města kraje Antioquia. Koná se zde totiž mezinárodní festival tohoto tance, druhý nejvýznamější svého druhu na světě. Letos vzdává poctu argentinskému skladateli jménem Homero Expósito, jehož dílo je považováno za jedno z nejhezčích v historii tohoto hudebního žánru. Celkem se odehraje 80 akcí, všechny přístupné zcela zdarma pro širokou veřejnost. V rámci festivalu se pořádá například světový turnaj v tangu nebo soutěž ve zpěvu, do které se zapojí i soutěžící z jiných latinskoamerických zemí, ale také Japonska a USA. Do Medellínu zavítala mimo jiné i známá argentinská zpěvačka Susana Rinaldi, která vystoupila se symfonickým orchestrem z USA, považovaným za první severoamerické uskupení zaměřené na latinskoamerickou hudbu. Zájemci se mohou zúčastnit také workshopů a tanečních lekcí tanga.

Zdroje: CorpoSanPedro. org, Huila.gov.co, Canaltrece.com.co, RcnRadio.com, Noticias.caracoltv.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Zaposlouchejte se do rytmů andské hudby

Městečko Ginebra zve na přelomu května a června na již 44. ročník Festivalu kolumbijské andské hudby Mono Núňez, který je jednou z nejdůležitějších folklórních událostí země. Název akce, na které se setkávají zpěváci, hudebníci, skladatelé i milovníci tradiční andské hudby, vzdává poctu věhlasnému kolumbijskému hudebníkovi jménem José Benigno Núňez, který se právě v Ginebře narodil.

Toto malé městečko s 25 tisíci obyvateli se nachází přibližně 45 minut (50 km) od hlavního města kraje Údolí Caucy, města Cali. Běžně pozornost turistů nepřitahuje, nicméně právě ve dnech festivalu, letos od 31. května do 3. června, se stává vyhledávaným místem nejen pro tisíce Kolumbijců, ale také pro řadu cizinců. Festival inspiroval i vznik dalších obdobných akcí po celé zemi.

Původně vznikla tato jedinečná kulturní událost v polovině 70. let jako místní hudební soutěž. Ta však vzbudila tak pozitivní ohlasy u široké veřejnosti, že se její organizátoři po prvotním úspěchu rozhodli v započatém projektu pokračovat. Autentické andské melodie, spojené také s tradicemi a kulturou jihoamerického pásma And, slouží k zachování a propagaci tohoto hudebního bohatství regionu.

Dodnes zůstává hlavní programovou náplní čtyřdenní soutěžní klání, které se odehrává na různých pódiích a to ve dvou základních kategoriích – vokální a instrumentální. Souboj o hlavní cenu svádí i letos 28 hudebníků z různých koutů země.

V obou kategoriích účastníci poměří své hudební umění například v boji o nejlepší dosud nevydanou vlastní tvorbu. Soutěže se přitom mohou účastnit interpreti různého věku, průměrný věk však většinou nepřesahuje 22 let. Příležitost dostávají i ti nejmenší, kteří mají v programu vyhrazený svůj vlastní prostor.

Návštěvníci tak mají možnost poznat nové mladé talenty a vychutnat si mísení tradic s moderními vlivy. Pro mnoho umělců slouží festival jako významná platforma pro nastartování kariéry na národní i mezinárodní úrovni, jak dokazuje i fakt, že řada soutěžících byla následně nominována na cenu Grammy Latino v kategorii tradiční hudby.

Letos akce vzdává poctu mistrovi Rodrigu Silvovi a hudebníkovi jménem Hernando Sinisterra Gómez. Zároveň festival přivítá i zahraniční hosty, například interprety z Peru, Venezuely či Argentiny. Na hlavním náměstí se každý den od čtyř hodin odpoledne konají koncerty různých hudebních skupin přístupné zdarma pro všechny zájemce.

V rámci doprovodného programu se návštěvníci mohou zúčastnit odborných konferencí o andské hudbě, ale taky si pochutnat na gastronomických lahůdkách zdejšího kraje. Jedním z typických jídel je zde slepičí polévka známá jako sancocho de gallina. V Ginebře lze navštívit také dům, kde žil Mono Núňez se svou ženou, a dozvědět se tak více o jeho životě i díle. I samotná budova tohoto muzea stojí za shlédnutí, protože byla postavena před více než 150 lety.

Podrobné informace a program jednotlivých vystoupení a akcí naleznete na webových stránkách pořádající instituce Funmúsica: funmusica.org, nebo také na facebookové stránce akce zde.

Další zdroje: ElPais.com.co, Teatromayor.org. Foto 1, foto 2, foto 3.

Nový slovník kolombianismů

Španělština (kastilština) patří k nejrozšířenějším světovým jazykům, který využijete nejen ve Španělsku a většině zemí Latinské Ameriky, ale hodit se vám může také ve Spojených státech nebo na Filipínách. Nicméně mezi zeměmi a regiony existují rozdíly ve slovní zásobě a spojeních, které se používají a které mohou zaskočit i rodilé mluvčí, o to více cizince.

Kolumbie samozřejmě není výjimkou a proto vyhlášený institut Caro y Cuervo nedávno vydal nový slovník kolombianismů. Tzv. Dicol přináší různé variace kastilštiny, které tvoří nedílnou součást kolumbijské identity. Jedná se o moderní slovník s aktuální slovní zásobou, která se používá v běžném každodenním životě.

Na sesbírání přibližně 8 tisíc definic a 4 a půl tisíce místních výrazů pracoval institut tři roky. Kolombianismy byly shromážděny na základě revize dokumentů databank španělské Královské Akademie a dalších institucí španělského jazyka. Z těchto materiálů se pořídily stovky příkladů, které byly v průběhu roku 2016 doplněny lingvistickými výzkumy v různých částech země.

Slovník tak navíc odráží i regionální rozdíly, jelikož v různých krajích Kolumbie bývají stejné věci pojmenovány jinak. Přináší i širokou řadu místních rčení a pořekadel, nechybí výrazy hovorové řeči, ale také vulgarismy, despektivní jazyk či kriminální žargon. Všechny výrazy a spojení jsou však náležitě vysvětleny a označeny tak, aby se čtenář orientoval a věděl, odkud výraz pochází, ale hlavně, v jaké situaci ho správně použít a jaké konotace může mít.

Kniha obsahuje výrazy obecné kolumbijské španělštiny (pestañina – řasenka), výrazy běžného denního užívání (buseta – menší autobus), výrazy spojené s faunou a flórou (cachama – piraňa), výrazy spojené s folklórem a kulturou (joropo – tradiční hudba a tanec regionu východních nížin), slangové a kolokviální výrazy (parcero – kamarád, spojenec), ale také výrazy používané v jednotlivých regionech či ve venkovkých oblastech, neologismy a výrazy přejaté z cizích jazyků (zejména z angličtiny) a v neposlední řadě i specifické slovní spojení a obraty.

V rámci příloh naleznete například přídavná jména odvozená od jednotlivých krajů a měst, seznam jazyků, kterými se hovoří v Kolumbii, ale také vysvětlení nejčastěji používaných zkratek.

Slovník navazuje na práci profesorů Gunthera Haensche a Reinholda Wernera, kteří připravili první slovník tohoto typu v roce 1993. Přispívá zároveň k nehmotnému dědictví Kolumbie, protože zachycuje slova, obraty, ale i kreativitu a emotivnost, které bezpochyby tvoří součást místní kultury.

Slovník byl finančně podpořen Ministerstvem kultury a poprvé byl představen na nedávném Knižním veletrhu v Bogotě (Filbo 2018).

Zdroje: CaroYcuervo.gov.co, ElTiempo.com.

Město Barranquilla žije svým jedinečným karnevalem

Karnevalová sezóna je po roce opět tady a v Barranquille, hlavním městě kraje Atlántico na kolumbijském pobřeží Karibiku, začíná hlavní svátek zábavy, pestrobarevných kostýmů, jedinečných choreografií, pohybových kreací, hudby, ale také tradic, které se uchovávají po generace. Však taky tato nejdůležitější kulturní a folklórní událost kolumbijského Karibiku figuruje od roku 2003 na seznamu nehmotného dědictví Unesco. Jedná se ostatně o největší akci svého druhu v zemi a druhou největší na světě, hned po brazilském karnevalu v Rio de Janeiro. Není proto divu, že každoročně láká tisíce nejen domácích, ale i zahraničních turistů.

Předkarnevalové akce byly zahájeny již 20. ledna, nicméně ulice, náměstí a parky se roztančí v plné parádě od 10. do 13. února. V průběhu čtyř dní se koná přibližně 50 různých akcí a průvodů, ke kterým neodmyslitelně patří všemožné karibské rytmy i úchvatné choreografie. Do programu je zapojeno na 30 tisíc tanečníků, hudebníků a umělců, kteří trénují dnem i nocí, aby divákům přinesli co nejlepší podívanou.

Ještě před samotným karnevalem patřily ulice například jeden den dětem, ale taky festivalu speciálních tanců, proběhla i tzv. guacherna, což je noční karnevalový průvod za světel svíček a barevných lampionů.

V rámci čtyř karnevalových dní se hned první den koná nejočekávanější a nejsymboličtější akce, tzv. Bitva květin, tedy průvod alegorických vozů, národních i mezinárodních orchestrů, tanečních souborů a masek. Masky se vyznačují neskutečnou kreativitou místních, nechybí postavy vázané k bájným mýtům a zvykům kolumbijského Karibiku, letos ale třeba ani ty zobrazující ukázku africké fauny a flóry. Mezi ty nejznámější figury patří například obojživelné zvíře kajman, Marimonda, tedy míšenec primáta a slona, a zejména pak král Momo, legendární Bůh žertu, milovník nemilosrdné ironie a satiry, ochránce všech, kteří se chtějí bavit a oddávat se neřestem. Letos bude král Momo k vidění také v převleku života a smrti, čímž uctí tématiku tance garabato, který je scénicky založen právě na věčném boji mezi životem a smrtí, přičemž život vítězí.

V neděli ulicemi města projede Velká přehlídka tradic a folklóru, která ukáže to nejlepší z kolumbijského lidového umění, včetně tanců cumbia, mapalé či son de negro. O den později se kromě dalších průvodů masek v odpoledních hodinách rozezní Festival orchestrů v podání místních hudebníků. Karneval končí v úterý 13.2., tedy den před Popeleční středou, a patří Joselitovi a jeho pohřebnímu průvodu, který se mění v jeden velký mejdan. Podle legendy se Joselito vytratil z domova, aby si naplno užil všech karnevalových oslav a večírků. Čtvrtý den byl nalezen v bezvědomí kvůli množství vypitého alkoholu, jeho příbuzní ho však prohlásili za mrtvého. Při smutečním obřadu se však najednou probral s tím, že jen flámoval a je živý a zdravý. Joselito je tak považován za zosobnění karnevalu samotného.

Součástí oslav je také korunovace královny, která se pak zapojuje do průvodů, letos v šatech africké královny na počest dědictví potomků afrických obyvatel. Ostatně právě v tomto roce se slaví již sto let existence této důležité karnevalové postavy. Letošní královna navíc zorganizovala kampaň oslavující práci žen, které karnevalu doslova zasvětily celý život.

V různých oblastech města se dále konají další aktivity jako je setkání letanií, tedy speciální projet zaměřený na ústní tradici, nebo tančící ulice, prostor vyhrazený všem milovníkům tance.

Tradice pořádaní karnevalů na americkém kontinentu pochází od španělských a portugalských dobyvatel, vůbec první karneval zde tak proběhl před více než sto lety. Tyto náboženské zvyky se původně smísily s místními tradicemi, proto dnešní podoba slavností spojuje odkaz křesťanství s legendami původních indiánských komunit a hudbou černošských otroků. Když se přidá ještě srdečnost, vřelost a vášeň místních lidí, kteří se rádi baví a umí si hudbu i tanec náležitě užít, tak všechny návštěvníky čeká zcela jiný svět, svět, kdy všichni v převlecích i bez nich oslavují život a radost z něj.

Přehled všech akcí a podrobnější informace naleznete na oficiální stránce karnevalu: www.carnavaldebarranquilla.org.

Další zdroje: foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Město Cali v rytmech hudby kolumbijského Pacifiku

Jedinečná ochutnávka kultury kolumbijského Tichomoří a zejména tamější hudby čeká v těchto dnech na návštěvníky 2,5 miliónového města Cali, hlavního města kraje Valle del Cauca v západní části Kolumbie. Akce známá jako Festival Petronio Álvarez, případně El Petronio, probíhá letos ve dnech 16. až 21. září (předkola se konají od 13. září).

Jedná se o soutěžně lazenou událost, která nese jméno kolumbijského hudebníka narozeného poblíž města Buenaventura, ležícího právě na tichomořském pobřeží. Do toho významného kolumbijského přístavu se umělec zamiloval a nechal se jím inspirovat při složení své nejznámější písně Moje Buenaventura. Ostatně právě v tomto městě se původně festival konal, než se přesunul do současného dějiště.

Letošní již 21. ročník vzdává poctu místním ženám. Mezi hlavními hvězdami figurují zasloužilé písničkářky Julia Estrada, Inés Granja, Zully Murillo a Eva Pastora. Jako každý rok festival samozřejmě připomíná a rozvíjí afrokolumbijské kořeny obyvatel pacifického pobřeží, tedy regionu, který tvoří čtyři kolumbijské kraje, konkrétně od severu k jihu je to Chocó, Valle del Cauca (Údolí Caucy), Cauca a Nariňo. V roli mezinárodního hosta přijíždí Marco Antonio Campos Oliveros, jeden z nejdůležitějších představitelů afroperuánské hudby.

Soutěžní část festivalu je rozdělena do čtyř kategorií (chrimía, marimba, housle kraje Cauca, volná sekce) a to podle typického hudebního nástroje, který se v jednotlivých oblastech používá nejčasteji. Kultura spjatá s bicím hudebním nástrojem marimba a zpěvy jižního Tichomoří byla dokonce Unescem v roce 2011 vyhlášena nehmotným dědictvím lidstva.

Návštěvníci se mohou ale těšit i na taneční a folklórní vystoupení, dětské sbory, či se zúčastnit besed, výstav a audiovizuálních promítání. Nechybí ani ukázky gastronomických specialit, ale také třeba afrokolumbijské módy, estetiky a tradičních uměleckých výrobků. Dále mohou zájemci podniknout i interaktivní procházku v rámci naučného prostoru Quilombo. Název označuje politicky organizované komunity původních černošských otroků, zakládané poté, co z otroctví utekli. Prohlídka zahrnuje ukázku výroby hadrových panenek, typických hudebních nástrojů, seznamuje s nejdůležitějšími řekami regionu a mytologií, která se k nim váže, ale také s rituály při narození dítěte, kulturou původních obyvatel či účesy Afrokolumbijců.

Zahájení festivalu přitom vůbec poprvé patřilo kulturnímu průvodu, tzv. ulici slávy, při kterém se představili různí řemeslní umělci, ale třeba i rybáři Pacifiku a to s vlajkou svého rodného kraje. Další novinkou letošního ročníku je akce nazvaná Petronio na univerzitách, která spočívá v pořádání zdarma přístupných odborných konferencí.

Za zrodem dnes velmi uznáváného festivalu stál Germán Patiňo, antropolog, historik a také ředitel kulturní sekce lokální vlády. Jeho cílem bylo vytvořit prostor pro setkávání umělců oblasti Pacifiku, kde by mohli ukázat svůj talent, často ukrytý mezi pralesy a řekami západní části země.

Zdroje: ElTiempo-1, ElTiempo-2, ElPais.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.

Svátek kolumbijského folklóru v městečku Ibagué

do 3. července žije kolumbijské městečko Ibagué (kraj Tolima) jedinečným festivalem, který ukazuje to nejlepší z rozmanitého kolumbijského folklóru. Proto nepřekvapí, že tento svátek tradiční hudby, tance a kultury obecně tvoří součást národního kulturního a uměleckého bohatství země.

Letošní 45. ročník byl zahájen 17. června, nicméně řada aktivit probíhala v rámci předfestivalových vystoupení a příprav již od počátku měsíce. Ulicemi prochází průvody, ve kterých nechybí tanečníci v barevných kostýmech, folklórní hudební skupiny, pestré alegorické vozy, mytologické postavy, ale třeba i krásné místní slečny. Mezi významné domácí hosty v tomto roce patří zpěvák Checo Acosta či skupina Kimbombó Orquesta.

Místní obyvatele, ale i turisty z různých koutů země a světa lákají zejména dva hlavní průvody – místní obecní a krajský průvod a dále průvod národní. Ten první se koná v den svátku sv. Jana, tj. 24. června, kdy městem projíždí nazdobené vozy s adeptkami na titul královny folklóru kraje Tolima. Ulicemi zároveň tančí místní soubory i postavy odrážející báje a legendy kraje.

Národní průvod pak návštěvníky čeká 2. července, mimo jiné i s účastnicemi soutěže o královnu folklóru z různých krajů Kolumbie. Přizvanými hosty jsou pak dvě bratrská města – mexické Guanajuato a čínské Chengdú, které se pochlubí nejen ukázkou své kultury, ale také gastronomie.

Zároveň se, a to už po jedenácté, koná i mezinárodní, nebo možná lépe řečeno latinskoamerické, folklórní setkání, v rámci kterého se letos představí zástupci z Ekvádoru, Mexika, Argentiny, Paraguaye, Hondurasu, Kostariky a samozřejmě i hostitelské Kolumbie. Mezinárodní soutěž a ukázka kultury se v Ibagué koná letos poprvé po 20 letech.

Z dalších tradičních akcí vyniká třeba Festival festivalů, kdy každý kraj představuje své vlastní tradice, Den klobouku (sombrera) kraje Tolima, nebo Den tamalu, tedy tradičního kolumbijského jídla, typického pro kraj Tolima. Jedná se o směs připravenou z rýže, kukuřice, zeleniny a masa, obalenou v banánovém listu. Ochutnávku místní speciality doprovodí tóny deseti mládežnických hudebních skupin.

Více než 70 procent vystoupení je zdarma a odehrávají se na otevřených prostranstvích města, včetně místních náměstí, parků či obchodních center. Na jiné akce, jako jsou například galavečery, přehlídka v plavkách či volba a korunovace národní královny folklóru, si zájemci musí zakoupit vstupenky.

Festival vznikl v roce 1959 s cílem podpořit tradiční hodnoty města a ukázat tak přívětivou tvář kraje, který v 50. letech trpěl násilnými střety příznivců liberální a konzervativní strany. Samotné město Ibagué je přitom považováno za kolébku hudební kultury v Kolumbii, i proto se mu přezdívá kolumbijské hlavní město hudby. Každoročně zde probíhá řada festivalů, koncertů, město se pyšní i významnou konzervatoří a obyvatelé města mají hudbu prostě v krvi.

Celý program a více informací o festivalu naleznete na oficiálních stránkách akce: www.festivalfolclorico.com.

Další zdroje: EcosDelCombeima.com, ElOlfato.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

V rytmech kolumbijské andské hudby

nunez-1Po 43. se malé městečko Ginebra kolumbijského kraje údolí Caucy promění v epicentrum andské hudby. Od 25. do 28. května se zde totiž koná tradiční Festival Mono Núňez, pojmenovaný po věhlasném kolumbijském hudebníkovi jménem José Benigno Núňez, který se právě v Ginebře narodil a kterému tak festival skládá poctu.

Městečko, které má pouhých 25 tisíc obyvatel, se nachází přibližně 40 kilometrů severovýchodním směrem od města Cali, hlavního města kraje. Běžně pozornost turistů sice nepřitahuje, nicméně právě dnech výše uvedené akce se stává skoro povinnou zastávkou nejen pro tisíce Kolumbijců, ale i pro nejednoho cizince.

Dnes již mezinárodně uznávaný festival vznikl původně jako místní hudební soutěž. Ta měla ovšem velký úspěch a díky pozitivnímu ohlasu u široké veřejnosti se její organizátoři rozhodli v započatém projektu pokračovat. V průběhu času se pak festival proměnil v důležitý nástroj zachování a propagace původních rytmů jihoamerických And a krásnou příležitost poslechnout si autentické andské melodie, poznat místní kulturu i tradice.

nunez-2Stěžejní akcí festivalu dodnes zůstává soutěžní klání, které probíhá ve dvou základních kategoriích – vokální a instrumentální. V obou kategoriích hudebníci svádí boj i o nejlepší dosud nevydanou vlastní tvorbu. Vítězové pak v následujícím roce zahajují další ročník festivalu.

Vzhledem k tomu, že se soutěží účastní čím dál mladší interpreti, kteří každoročně překvapují svým hudebním nadáním a kvalitou své tvorby, slouží festival zároveň jako důležitá platforma pro odstartování kariéry na mezinárodní úrovni. Ostatně řada hudebníků, kteří poprvé zazářili právě v Ginebře, byla následně nominována na cenu Grammy Latino v kategorii tradiční hudby. Festival navíc inspiroval i další místa Kolumbie k organizaci obdobných akcí.

nunez-3Kromě jedinečných andských tónů se návštěvníci mohou těšit také na ochutnávku gastronomických specilit zdejšího kraje, mezi kterými vyniká sancocho de gallina, tedy typická kolumbijská slepičí polévka. Doprovodný program nabízí odborné konference o andské hudbě či program pro děti.

O samotném Mono Núňezovi, jeho životě a díle se pak zájemci mohou dozvědět více, pokud zavítají do dnes muzea, původně domu, kde žil se svou ženou. I samotná stavba stojí jako architektonická perla za shlédnutí.

Podrobnější informace naleznete na oficiálních stránkách festivalu: www.funmusica.org.

Další zdroje: LaNoticiaCultural.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Rytmy kolumbijské hudby v městečku Ibagué

ibague1Těm, kteří by chtěli poznat autentickou kolumbijskou hudbu, se ve dnech 13. až 20. března nabízí jedinečná příležitost. V Ibagué, hlavním městě kraje Tolima, které je považováno i za kolumbijské hlavní město hudby, se totiž koná Národní festival kolumbijské hudby a to již po jednatřicáté. Letošní ročník přitom podle svého motta přímo opěvuje život.

Připraveno je více než 60 akcí, v rámci kterých se představí hudebníci všech věkových kategorií z různých částí země. Kulturní scény města, ale také parky, náměstí i ulice se promění v jedno velké pódium. Součástí festivalu je především několik soutěží, k těm hlavním patří soutěž duetů a soutěž hudebních skladeb. Například účastníci soutěže duetů musí dostatečně nastudovat život i dílo daný rok označených skladatelů, aby obstáli před náročným publikem. Letošní ročník skládá poctu třem významným kolumbijským hudebním mistrům, konkrétně se jedná o osobnosti Leonor Buenaventura, Pedro J. Ramos a Miguel Ospina.

Hned první den festival připomene práci a život herce, režiséra a scénaristy jménem Jorge Alí Triana, který studoval na pražské FAMU. Ten se sice přímo v kraji nenarodil, ale pobýval zde několik let ve svém dětství.

ibague2Návštěvníci se zároveň mohou těšit na vystoupení dětských sborů. Program nabízí také konference, dílny, koncerty, setkání hudebníků či výstavy. Vyvrcholení této jedinečné události bude patřit Hudební procházce Kolumbií s reprezentanty a hudebními rytmy celé země.

Město Ibagué se nachází přibližně 200 kilometrů západně od Bogoty a kromě hudby láká návštěvníky i na krásné přírodní scenérie nedalekého parku Los Nevados. Můžete zároveň ochutnat místní typická jídla jako je tamal kraje Tolima, tedy hmota z kukuřice, rýže a hrášku plněná vařeným vejcem, mrkví, slaninou, kuřecím a vepřovým masem, vše zabalené do banánového listu, který se podává s horkou čokoládou. K dalším specialitám patří tzv. lechona, jejíž základ tvoří vepřové maso a rýže. U jídla si pak můžete poslechnout hymnu tohoto hudebního kraje, která ostatně připomíná spíš veselou píseň lidového folklóru.

Více informací o festivalu naleznete na: www.fundacionmusicaldecolombia.com.

Další zdroje: RevistaArcadia.com, Colombia.travel. Foto 1, foto 2.