kultura

Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice 2023

Jménem organizátorů srdečně zveme k účasti v 51. ročníku dětské soutěže a výstavy Lidice 2023. Jedná se o jednu z největších akcí tohoto typu na světě, která každým rokem propojuje tisíce dětí z různých zemí. Uzávěrka 51. ročníku soutěže je 10. února 2023.

V roce 2023 uplyne 20 let od přijetí Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví a 50 let oslaví organizace International Dance Counsil CID (The United Nations of Dance) pod patronací UNESCO. Pro letošní ročník Mezinárodní dětské výtvarné soutěže Lidice bylo proto zvoleno téma Tanec. Tanec je pohybová aktivita, která podobně jako výtvarné umění dokáže předávat příběhy, emoce a nálady beze slov. Patří mezi prostředky lidské komunikace a je už odedávna součástí lidské kultury. Postupně se stával součástí lidových slavností a dostal se i do divadelních představení. Je spojený s rytmem, hudbou a často s krásnými a výraznými kostýmy a šaty. Tanec lze vnímat i v přeneseném smyslu – jako tanec barev a světel, planet, stínů na stěně.

Soutěže a výstavy se mohou účastnit děti ve věku 4–16 let, jednotlivci i děti ze škol a výtvarných kroužků. Lidé s handicapem se mohou účastnit bez věkového omezení. Jsou přijímány max. 2 práce jednoho autora v jedné výtvarné technice (malba a kresba, grafika, kombinovaná technika, fotografie, film/animace, prostorové objekty). Autor se může zúčastnit soutěže ve více technikách. Do soutěže budou zařazeny pouze originály prací.

Zájemci musí vyplnit přihlášku, která je ke stažení zde. Každou soutěžní práci je potřeba na zadní straně označit štítkem (zde). Štítek musí být vyplněn čitelně, tiskacími písmeny a latinkou (nejlépe na PC). K prostorovým pracím lze štítek přivázat.

Na štítku by mělo být uvedeno jméno, příjmení a věk účastníka, název a přesná adresa školy či organizace, která práce posílá (případně domácí adresa jedince), e-mail školy či organizace (případně rodiče účastníka). Označené soutěžní práce spolu s přihláškou je potřeba odevzdat v Lidické galerii, na svozovém místě nebo zaslat na adresu pořadatelů: 51. Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice 2023, Lidická galerie, Tokajická 152, 273 54 Lidice, Česká republika.

Soutěžní práce hodnotí odborná porota ve dvou kolech. Oceněné práce budou od června 2023 vystaveny na každoroční výstavě v Lidické galerii a oceněné plošné práce po skončení výstavy archivovány. V menších souborech poté putují po výstavních prostorech v České republice i v zahraničí.

Podrobnější informace naleznete na webové stránce: mddv.lidice.cz.

Renomovaný český varhaník na Mezinárodním festivalu sakrální hudby v Bogotě

Zveme vás na koncert známého českého varhaníka Pavla Kohouta, který proběhne v sobotu 24. září od 15:00 hod v hlavní bogotské katedrále Catedral Primada de Colombia. Vystoupení se uskuteční v rámci Mezinárodního festivalu sakrální hudby Bogoty 2022. Návštěvníci si tak budou moci vychutnat duchovní hudbu českých skladatelů pro varhany a orchestr.

Varhaník představí skladby J. S. Bacha (1685 – 1750), Josefa Kličky (1855 – 1937), vlastní improvizace a program zakončí Koncertem pro varhany a orchestr C dur Františka Xavera Brixiho (1732-1771) v podání Komorního filharmonického orchestru mladeže pod vedením Leonarda Federica Hoyose. Vstup je zdarma a to až do naplnění kapacity.

Pavel Kohout vystudoval Pražskou konzervatoř a Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze pod vedením Jaroslava Tůmy. Od roku 1999 pokračoval ve studiu historické varhanní techniky na konzervatoři v Amsterdamu v Nizozemsku u předního odborníka profesora Jacquese van Oortmerssena. V roce 2010 získal na Akademii múzických umění v Praze titul doktora filozofie v oboru historická interpretační praxe barokní varhanní hudby jižního Německa a České republiky.

Pavel Kohout získal několik ocenění na mezinárodních varhanních soutěžích, včetně první ceny na Mezinárodní varhanní soutěži v Musashinu – Tokio 2000, prvních cen v Lublani 1998 a Vilniusu 1999 a několika dalších speciálních cen, včetně ceny “Dancing Angel” Evropské hudební soutěže mládeže.

Jako varhaník, klavírista a orchestrální sólista vystupuje Pavel Kohout po celé Evropě, Rusku, Asii, Austrálii, Novém Zélandu a Spojených státech. Mezi jeho další aktivity patří spolupráce s Českým rozhlasem na projektu Historické varhany či vedení mezinárodních hudebních kurzů. Působí také jako porotce a pokračuje v nahrávání dalších CD.

Česká mezzosopranistka Magdalena Kožená vystoupí v Bogotě

Magdalena Kožená je jednou z předních lyrických zpěvaček současnosti. Tato česká mezzosopranistka vystoupí s Benátským barokním orchestrem v Teatro Mayor Julio Mario Santo Domingo v kolumbijské Bogotě. Na koncertě, který se uskuteční v pátek 23. září ve 20:00 hodin, zazní árie z opery Alcina Georga Friedricha Händela a díla Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Baldassare Galuppiho a Alessandra Marcella.

Tato česká mezzosopranistka vystudovala zpěv a klavír na brněnské konzervatoři a Vysoké škole múzických umění v Bratislavě (Slovensko) a je známá svou specializovanou interpretací historických období. Během své kariéry spolupracovala, mimo jiné, s dirigenty jako Pierre Boulez, Gustavo Dudamel a Claudio Abbado. Představila se na recitálech s významnými klavíristy, jako jsou Daniel Baremboim, Yefim Bronfman, Malcolm Martineau, András Schiff a Mitsuko Uchida. Vystupovala také jako sólistka s orchestry, například s Berlínskou filharmoniií, Benátským barokním orchestrem a Filadelfským orchestrem. Hlas Kožené byl odborným tiskem oceněn jako krásný a virtuózní.

Benátský barokní orchestr, založený v roce 1997, je italský soubor proslulý interpretací historických barokních skladeb a svou snahou o znovuobjevení děl 17. a 18. století.  Provedl novodobé premiéry historických skladeb, jako jsou Vivaldiho Athenaide a Andromeda liberata, a podniká častá koncertní a operní turné po celém světě. S Magdalenou Koženou natočil dvě alba s áriemi Vivaldiho a Händela.

Zdroje:  TeatroMayor.org-1, TeatroMayor.org-2.

Svátek hudby kolumbijského Pacifiku

Již 26 let se koná hudební a kulturní festival známý jako Petronio Álvarez, nebo též El Petronio, který přináší ochutnávku kolumbijského Tichomoří. Letos se návštěvníci 2,5 miliónového města Cali, hlavního města kraje Údolí Caucy v západní části Kolumbie, mohou zaposlouchat do pacifických rytmů ve dnech 10. až 15. srpna.

Za zrodem dnes velmi uznávané akce stál Germán Patiňo, historik, antropolog a také ředitel kulturní sekce místní vlády. Jeho cílem bylo vytvořit prostor pro setkávání tamějších umělců, kde by mohli ukázat svůj talent, často skrytý mezi pralesy a řekami tohoto jedinečného koutu země.

Jedná se v podstatě o soutěžně zaměřenou událost, která je pojmenovaná po kolumbijském hudebníkovi narozeném poblíž města Buenaventura. Tento významný přístav na tichomořském pobřeží si umělec zamiloval a nechal se jím inspirovat při složení své asi nejznámější písně Moje Buenaventura. Festival se v tomto městě také původně konal, ale později se přesunul do současného dějiště, kde je lépe dostupný pro širší veřejnost. Soutěžní část festivalu je rozdělena do několika kategorií  (chrimíamarimba, housle kraje Cauca, volná sekce, tradiční zpěvy) a to typicky podle hudebního nástroje, který se v jednotlivých oblastech používá nejčasteji.

Kultura spjatá se zpěvy jižního Pacifiku a bicím hudebním nástrojem marimba byla přitom již v roce 2011 vyhlášená nehmotným dědictvím lidstva pod hlavičkou Unesco.

Letos vystupuje 44 hudebních skupin a souborů z různých regionů kolumbijského Tichomoří, včetně známé místní kapely Chocquibtown. V roli čestného hosta se představuje Brazílie. Milovníci hudby se mohou těšit například na koncert ženských interpretek Zully Murillo, Susana Baca, Totó La Momposina či Nidia Góngora. Vůbec poprvé se odehraje průvod kolonií Pacifiku, konal se i první kulatý stůl pro podnikatele oblasti Pacificness. Probíhají ale také další folklórní a taneční vystoupení, zní dětské sbory, pořádány jsou besedy, výstavy či audiovizuální promítání.

Připraveny jsou dále interaktivní naučné prostory zvané Quilombo. Toto slovo označuje politicky organizované komunity původních černošských otroků, které zakládali poté, co se jim podařilo z otroctví uprchnout. V rámci prohlídky jsou zájemcům představeny různé zvyky a tradice, jako je výroba typických hudebních nástrojů či hadrových panenek, rituály spojené s narozením dítěte či mytologie, která se váže k místním řekám, fauně a flóře.

Nechybí ani ochutnávka gastronomických specialit, tedy zejména ryb a mořských plodů, ale také místních alkoholických nápojů. Návštěvníci pak mohou poznat i další prvky afrokolumbijské kultury, včetně módy, účesů, doplňků a bižuterie či tradičních uměleckých výrobků. Festival vyvrcholí vyhlášením vítězů jednotlivých soutěžních sekcí, vzdáním pocty dvěma hudebním mistrům kraje Chocó, Leonidas Valencia a Octavio Panecio, a také velkým koncertem.

Webová stránka festivalu: petronio.cali.gov.co. Další zdroje: Semana.com, 90minutos.co. Foto 1 (Colprensa), foto 2, foto 3.

V Brně vznikl nový prostor iberoamerické kultury

Organizátoři festivalu Ibérica, který se konal nedávno v Brně (více informací zde), s potěšením představují všem milovníkům Pyrenejského poloostrova a Latinské Ameriky nový kulturní projekt. Stojí za ním (zatím) čtyři smíšené česko-latinské rodiny, které spojuje vášeň pro kulturu, jazyky, cestování, umění, tanec a hudbu z celého iberoamerického regionu. Zároveň mají kulturní zájmy a odborné dovednosti, o které se mohou podělit s místní komunitou.

Aby podpořili sjednocení svých krajanů, vytvořili fyzické sídlo, kde chtějí po celý rok pořádat aktivity určené nejen pro iberoamerickou komunity v Brně, ale i obecně pro všechny španělsky a portugalsky hovořící obyvatele. Jmenuje se ZONA IBEROAMERICANA a jejím cílem je stát se hlavním prostorem pro propagaci a šíření iberoamerických kultur a s nimi spojených jazyků ve městě, být prostorem, kde budou mít nejdůležitější roli umění, literatura, tanec a hudba.

Program by měl pravidelně zahrnovat vzdělávací workshopy, filmové projekce, literární setkání, divadelní představení, přednášky, výstavy, semináře a kurzy všeho druhu (jazykové, taneční, hudební, řemeslné). Díky podpoře různých mezinárodních institucí i soukromých dárců má centrum knihovnu s pestrým výběrem knih a dalších publikací ve španělštině a portugalštině pro všechny věkové kategorie. Zájemci si četbu mohou vychutnat přímo na místě, ale pokud se zaregistrují, mohou si publikace také na určitou dobu vypůjčit domů. Kromě toho se plánují pravidelné aktivity související s literaturou.

Zakladatelé této iberoamerické zóny nabízejí i další služby, jako je pronájem prostor, odborné poradenství, koutek pro propagaci fair trade výrobků formou mikroshopu, podpora propagace iberoamerických podnikatelů v Brně i celé České republice či odborný adresář.

Další informace naleznete na webových stránkách projektu: zonaiberoamericana.com.

To nejlepší z iberomerické kultury – Festival Ibérica 2022

Deset dní plných rozličných aktivit, včetně koncertů, filmových ukázek, výstav, tanečních workshopů, kreativních dílen pro děti a gastronomických zážitků, takový byl letošní devatenáctý ročník festivalu Ibérica. Iberoamerickou kulturu si mohli všichni zájemci užít ve dnech 16. až 26. června a to v Brně, Praze, Čechách pod Kosířem a Zdounkách.

Akce se nesla v duchu několika českých premiér. Zahájila ji v pražské Humanitě zpěvačka, multiinstrumentalistka a skladatelka Magalí Sare. Dobyla srdce katalánských a španělských posluchačů, získala uznání odborné veřejnosti a tentokrát se představila i českému publiku v duu s kytaristou Sebastià Grisem. Na festival poprvé zavítala také kolumbijská zpěvačka s karibskými kořeny Concha Bernal. Vystoupilo i mexické uskupení Mariachi Azteca. Právě Mexiko bylo letos čestným hostem, což se promítlo do tradiční filmové přehlídky v brněnském kině Art. Diváci shlédli čtyři mexické a jeden argentinský snímek.

Hlavní festivalovou událostí byl však galakoncert na hradě Špilberk pořádaný 18. června. Pódium nejdřív rozpálila flamenková tanečnice Maise Márquez, která si pro tuto příležitost vytvořila několik nových choreografií inspirovaných krásou a elegancí španělské klasické hudby. Doprovázel ji smyčcový kvartet Indigo a kytarista Dario Piga. Poprvé v České republice pak vystoupila hvězda večera, flamenkový kytarista Álvaro Martinete s tanečnicí Coral Fernández.

V rámci festivalové série Ibérica Clásica se představil kytarista Lukáš Sommer. Ten patří mezi největší české talenty klasické kytary, což nedávno dokázal i v proslulé Carnegie Hall. Konala se také oblíbená a zdarma přístupná Fiesta Iberoamericana, která naplnila prostor nádvoří brněnské Staré radnice vůněmi španělských tapas, autentické paelly od El Romera či mexických tacos. K ochutnání byla i vína z Pyrenejského poloostrova a Latinské Ameriky či kolumbijská káva. Poprvé v historii bylo k dostání speciální festivalové víno. Každá láhev přitom na sobě nesla skladbu, kterou pro návštěvníky exkluzivně zkomponoval a nahrál Dario Piga.

Ukončení festivalu bylo také velkolepé. Premiérově totiž zazněl poetický recitál z textů Karla Čapka Výlet do Španěl v podání herce Tomáše Hanáka, jehož přednes doprovodila kytara Petra Víta a tanec Veróniky Roa. Komponované představení bylo navíc zasazeno do příjemného prostředí zámku Belcredi v brněnské Líšni a o den později se odehrálo v zámku Zdounky nedaleko Kroměříže.

Petr Vít na festivalu navíc přiblížil Kolumbii jako neznámou krásku (Colombia, la bella desconocida) při přednášce spojené s ukázkou fotografií. K vidění byla i výstava kolumbijských umělců Mantilly a Chaparra nazvaná Unibirds.

Nechyběly ani oblíbené taneční a hudební tvůrčí dílny pro začátečníky, pokročilé a děti. Jedné z nich se například ujala hvězda galavečra Maise Márquez, další vedla španělská flamenková tanečnice Virginia Delgado, kroky argentinského tanga a salsy představil Álvaro Vargas a taje flamenkové kytary prozradil Dario Piga. Konání festivalu podpořila řada institucí, včetně Velvyslanectví Kolumbie ve Vídni.

Více informací o celé akci naleznete na webových stránkách festivalu: iberica.cz.

Další zdroje: M.ibrno.cz, Jazzport.cz. Foto: Iberica.

To nejlepší z kolumbijského folklóru ve městě Ibagué

Hlavní město kraje Tolima, Ibagué, je známé jako kolumbijské hlavní město hudby. Po dvou letech pandemických opatření se letos dočká nového ročníku jedinečného festivalu, který představuje folklór regionu a tentokrát i Kolumbie v celé jeho rozmanitosti. Letošní 48. ročník nabídne ve dnech 17. června až 3. července na 70 akcí přístupných zcela zdarma. Nechybí koncerty, průvody, taneční soutěže, jarmarky, ale také gastronomická výstava s pochoutkami typickými pro tuto oblast.

Festival bezpochyby patří k hlavním kulturním událostem nejen města, ale i celé země. Navíc je nově jedinou událostí, která přináší ukázky tradic a folklóru z různých koutů Kolumbie, od karibského a pacifického pobřeží, přes vnitrozemské andské regiony až po oblast východních nížin. Poprvé v historii akce totiž vystoupí 19 hudebně-tanečních skupin z 19 různých kolumbijských krajů. Návštěvníci se mohou těšit i na tradiční průvody 24. června a 3. července v rámci oslav svátků svatého Jana a svatého Petra. V průběhu festivalu jednotlivé folklórní skupiny soutěží o titul Národního folklórního ambasadora. Výherci pak cestují po celé zemi, aby svým spoluobčanům přiblížili kolumbijské folklórní tradice.

V mezinárodní části se představí také soubory z Číny, Mexika, Bolívie, Peru a Čile. Jako překvapení se na festivalu objeví letošní královna karnevalu Barranquilly, Valeria Charris, ale také Miss International Kolumbie, Natalia López.

Folklórní svátky zároveň každoročně vzdávají počest významným osobnostem regionu. Jednou z nich je umělkyně z městečka Armero, Inés Rojas, která zahynula při tragédii v listopadu 1985, kdy bylo Armero zavaleno bahenní vlnou po erupci nedaleké sopky Nevado del Ruiz. Rojas byla strážkyní 12 kroků zdejšího tance sanjuanero. S tímto hudebním rytmem byl spojen také Cantalicio Rojas González, další z představitelů, kteří se pravidelně na festivalu v Ibagué připomínají. Slaví se i den místního typického slaměného klobouku – sombrero tolimense, který nejen chrání před ostrým sluncem, ale je i znakem elegance.

Z kulinářských specialit místní kuchyně stojí za ochutnání jídlo zvané lechona, které se často prezentuje i s prasečí hlavou. Jedná se o prase na rožni, které je plněné nejen vepřovým masem, ale i rýží, hrachem, cibulí a kořením a vaří se po dobu deseti hodin v hliněné peci.

V kraji mají dále svůj vlastní tamal tolimense, tedy vařené kukuřičné těsto plněné masem, zeleninou a zabalené v banánovém listu. Jako svačinka mohou posloužit achiras, tedy malé suchary ze sýrového těsta. Dne 22. června bude den věnovaný další ikoně kraje, anýzovému destilátu aguardiente Tapa Roja.

Jedním z cílů letošního ročníku je napomoci ekonomické obnově města po pandemii a tedy podpořit nejen kulturu, ale obecně i cestovní ruch. Z tohoto důvodu bude řada aktivit probíhat i v jiných obcích kraje Tolima. Od roku 2005 tvoří festival součást kulturního a uměleckého dědictví národa.

Zdroje: RadioNacional.co, Caracol.com.co, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Dva české filmy na kolumbijském festivalu Eurocine 2022

Květen patří v Kolumbii evropskému filmu. Dne 4. května začal již 28. ročník festivalu Eurocine, který potrvá až do konce měsíce a probíhá ve čtyřech městech: Bogota, Cali, Medellín a Manizales. Nabitý program festivalu tento rok nabízí celkem 38 filmů z 20 evropských zemí, včetně 2 filmů z České republiky.

Havel (2020)
Celovečerní film přináší příběh jedné z nejvýraznějších osob naší historie. Odehrává se mezi roky 1968 a 1989 a zachycuje dlouhou cestu a proměnu hlavního hrdiny od lehkovážného a úspěšného dramatika šedesátých let, přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce a celosvětovou ikonu. Soustředí se přitom především na Havlův bouřlivý osobní život, kterému dominuje boj za pravdu a správnou věc, pronásledování, věznění a také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor.
Jediná projekce: čtvrtek 12. května v 19:00 hodin v Cinemanía, Bogotá.
Web stránka: www.festivaleurocine.com/havel

Myši patří do nebe (2021)
Krásný animovaný film podle stejnojmenné knihy Ivy Procházkové vypráví o dvou úhlavních nepřátelích – myšce Šupito a lišákovi Bělobřichovi. Ti se po nešťastné události setkají ve zvířátkovském nebi a díky absenci přirozených instinktů se stanou nejlepšími kamarády. Touha zvířecích hrdinů být navždy spolu se vyplní i po návratu na svět, kam se ale narodí ve vyměněných rolích. S pomocí opravdového přátelství však překonají i zdánlivě nemožné. Je to film o naději, hledání lásky a odvahy, překonávání předsudků a starých bolestí.
Proběhnou 4 projekce: v neděli 8. května v 14:30 hod v Centro Colombo Americano v Medellínu a v neděli 15. května ve třech různých kinosálech: v 14:30 hod v Procinal Las Américas v Medellínu, v 15:00 hod v Cinemanía v Bogotě a v 16:00 hod v Teatro Fundadores v Manizales.
Web stránka: www.festivaleurocine.com/imysipatridonebe

Milovníci sedmého umění se mohou těšit také na další zajímavé snímky, včetně dokumentů, zábavných komedií či biografických filmů o velkých mistrech jako Ennio Morricone a José Saramago. Tyto ukázky evropské tvorby, které diváky vytrhnou z každodenní reality, jsou k shlédnutí na různých místech výše uvedených čtyř kolumbijských měst: Cinemateca, Cinemanía, Cineclub El Muro a Centro Cultural Gimnasio Moderno v Bogotě; Centro Colombo Americano a kinosál Procinal de Las Américas v Medellínu; La Cinemateca muzea La Tertulia v Cali a Teatro Fundadores v Manizales.

Cílem Eurocine je dopřát kolumbijskému publiku odlišný kinematografický zážitek, který ho obohatí a to díky kulturní rozmanitosti, rozdílnosti jazyků i umělecké kreativitě odrážející místo původu tvůrců, tedy Evropu. Festival byl založen v roce 1994 a každoročně ho podporují evropská velvyslanectví sídlící v Kolumbii. Zároveň se do této jedinečné kulturní události zapojují i další kulturní instituce, radnice, soukromé firmy, veřejný sektor či média.

Zdroje: FestivalEurocine.com, RadioNacional.co.

Obrázky dětí z Terezína na festivalu ve Villa de Leyva

V průběhu Svatého týdne, konkrétně od pátku 8. dubna do neděle 17. dubna, proběhl v koloniálním městečku Villa de Leyva severně od Bogoty tradiční kulturní festival. Návštěvníci kláštera Sv. Františka (Claustro de San Francisco) mohli letos shlédnout také obrázky dětí z koncentračního tábora Terezín, které organizátorům zapůjčila Asociace česko-kolumbijského přátelství (Asocheca).

Výstava, kterou zaštítil mistr Luis Eduardo Vargas, byla slavnostně zahájena hned první den festivalu. Následovalo hudební vystoupení duetu Amanecer univerzity Juan de Castellanos. Obrázky pak byly přístupné pro širokou veřejnost až do 17. dubna, vždy od 9 hodin ráno do 6 hodin odpoledne.

Program v jednotlivých dnech nabídl také řadu dalších hudebních, ale i divadelních vystoupení, promítání filmů, tradiční folklórní tance a konference zaměřené na náboženská a kulturní témata (ukázky z některých hudebních vystoupení zde).

Kolumbijský umělec Botero slaví 90. narozeniny

V těchto dnech probíhají nejen ve světě umění speciální oslavy významného výročí kolumbijského nejslavnějšího malíře a sochaře, Fernanda Botera. V úterý 19. dubna totiž oslavuje tento výjimečný umělec již 90. narozeniny. Některé kulturní a vzdělávací instituce se proto rozhodly připomenout jeho život a vzdát poctu jeho práci několika výstavami, debatami a projekcemi.

Například Muzeum kraje Antioquia uspořádalo slavnostní program, v průběhu kterého byla zahájena výstava s názvem Botero 90 let. Proběhla také světová premiéra koncertu Suite Botero v podání místního symfonického orchestru. Po celý týden pak bude Muzeum Antioquie i bogotské Muzeum Botera sdílet na sociálních sítích díla tohoto umělce, která mají ve svých sbírkách. Zájemci se mohou zúčastnit akademické besedy o významu Botera pro Kolumbii, semináře o umělcově životě na pozadí změn ve společnosti, kultuře i politice, ale také dalších besed s místními kurátory. Samotný umělec však oslaví toto významné životní jubileum se svou rodinou v Monaku, kde momentálně pobývá a má i jednu ze svých uměleckých dílen.

Luis Fernando Botero Angulo se narodil v roce 1932 v Medellínu, druhém největším kolumbijském městě a hlavním městě kraje Antioquia. Malovat začal, když mu bylo 14 až 15 let a i ve svých 90 letech se stále umělecké činnosti věnuje. Je prakticky nemožné zjistit, kolik děl za svůj život vytvořil. Podle jeho dcery Liny Botero jejich počet ale určitě překračuje dva tisíce.

Boterova tvorba je známá na celém světě zejména jeho zálibou pro nepředvídatelné detaily a jakoby groteskně obezními a napuchlými tvary, postavami, předměty. Charakteristická je kreativita, jednoduchost, jemná barevnost a smyslnost jeho děl. Boterův vědomě naivní styl navozuje jakousi delikátní rovnováhu mezi humorem a kritikou společnosti a mezi uměním a politikou. Ostatně v jeho obrazech se zrcadlí sociální, kulturní i politická problematika jak jeho rodného kraje Antioquia, tak celé Kolumbie. Nicméně umění a realita jsou pro něj dva rozdílné světy, jeho tvorba v první řadě oslavuje život, je estetická a krásná.

Odborníci na život Botera přikládají jeho obrovský úspěch i v zahraničí kombinaci talentu, tvrdohlavosti a oddanosti. Celý život pracoval sám, nepatřil k žádné skupině ani umělecké škole. Počátky Boterovy kariéry však jednoduché nebyly, dlouhé roky čelil odmítnutí, kritice i chudobě, protože se snažil prosadit svůj vlastní umělecký styl. Dnes je však situace jiná. Jeho sochy byly vystaveny již ve více než 20 velkých městech, včetně New Yorku. Na konci dubna se chystá otevření první ze tří výstav plánovaných v Japonsku.

Svůj styl našel umělec v roce 1957, když maloval zátiší s mandolínou (Naturaleza muerta con mandolina). Otvor v mandolíně tehdy nakreslil velmi malý a sám sebe se začal ptát, proč tento disproporční detail přináší do obrazu nové dimenze. Díky kontrastu mezi monumentálními tvary a přehnanými malými detaily vznikl originální nový svět. Botero studoval také díla velkých mistrů historie umění jako byl Velázquez, Vermeer, Goya, Matisse, Piero della Francesca, Caravaggio, Zurbarán, Giacometti, Picasso, Il Giotto, Rubens a další.

Umělec je zároveň velkým filantropem. Své rodné zemi, ale také USA, Venezuele či Mexiku daroval dohromady více než 700 svých děl. V Muzeu Botera v kolumbijském hlavním městě můžete vidět 123 jeho prací, vytvořených v letech 1980 až 1990, a 85 děl, která byla součástí Boterovy soukromé sbírky. Jedná se o kousky umělců světového formátu, mezi nimi, například Pablo Picasso, Claude Monet, August Renoir, Joan Miró či Max Beckmann. Místní tisk tehdy označil tento Boterův počin za největší dárek, který kdy Kolumbijec své zemi věnoval.

Zdroje: Semana.com, RadioNacional.co, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.