kultura

Mezinárodní konference ve městě Barranquilla o pádu Berlínské zdi a transformaci Evropy

Ve středu 20. března a ve čtvrtek 21. března se ve městě Barranquilla uskuteční zajímavá konference nazvaná 1989-2019: Pád zdi a transformace kontinentu. Akce proběhne na univerzitě Universidad del Norte a koná se pod záštitou několika institutcí včetně Goetheho institutu, německého velvyslanectví v Bogotě a instituce Hienrich Boll Stiftung Bogotá. Během dvou dnů domácí i zahraniční hosté přiblíží všem zájemcům témata spojená s pádem Berlínské zdi a kolapsem socialismu ve východní Evropě, s dlouhodobými důsledky těchto událostí a s politicko-společenskou bilancí po 30 letech. Studenti se budou moci zúčastnit speciálního workshopu, který je věnovaný otázce: Jak se vypořádat s konfliktní minulostí?

Sedmé umění na pobřeží kolumbijského Karibiku

V první polovině března probíhá v severokolumbijské Cartageně již 59. ročník nejdůležitějšího filmového festivalu celé země. Jedná se zároveň o nejstarší soutěžní filmový festival latinskoamerického kontinentu vůbec, pořádaný již od roku 1960. Od 6. do 11. března tak mají všichni milovníci sedmého umění možnost poznat místní talent a také podpořit rozvoj národních projektů.

Letos přitom organizátoři vsadili na odkaz indiánské Ameriky a mísení ras, na příběhy kontinentu a na téma migrace. Ostatně i oficiální plakát s řadou postav různých typů i barev, který zároveň zobrazuje pohyb, migraci a barevně evokuuje Karibik, reprezentuje toto zamyšlení nad mestickou Amerikou a sociální dimenzí. Logo bylo inspirováno dílem rodačky města Cartagena, Dianou Herrera.

Díky novému uměleckému řediteli letos festival přece jen trošku mění zažitý styl, přináší pohled 3 zkušených kurátorů, producentů a profesorů z USA, Německa a Velké Británie, ale i 10 dalších národních kritiků, odborníků, režisérů, dokumentaristů a producentů. Tito kurátoři ohodnotili na 2400 filmů ze 62 různých zemí, no a v těchto dnech se návštěvníci mohou těšit na výběr 85 titulů. Festival tak opět nabízí vysoce kvalitní uměleckou tvorbu a láká i na jedinečný způsob zpracování historie, tradic i současných společenských otázek.

Snímky jsou tradičně rozděleny do několika soutěžních i nesoutěžních kategorií. Nechybí například sekce spojené právě s letošním tématem migrace a mísení ras, ale také fikce, dokumenty, díla dosud neznámých tvůrců, kolumbijská tvorba, krátkometrážní projekce, studentská tvorba, snímky natočené přímo v Cartageně, ale ani ukázka seriálů běžících na webu či experimentální tvorba. Stěžejní důraz je však kladen právě na místní tvorbu, která má na festivalu tradičně velmi silné zastoupení. Těšit se proto návštěvníci mohou i na dvě nové ukázky filmové tvorby afrokolumbijských a místních indiánských komunit.

Výherci jednotlivých soutěžních sekcí si i letos odnesou cenu v podobě sošky India Catalina. Jedná se o historickou postavu, indiánku, která byla zvolena symbolem festivalu v roce 1961, protože za dob španělského dobývání regionu sloužila jako překladatelka a tedy most mezi střetem kultur. V rámci festivalu si pak sošku odnášejí také výherci jednotlivých kategorií spojených s televizní produkcí uplynulého roku.

Zahájení festivalu patřilo šestému celovečernímu filmu režiséra Rubéna Mendozy, nazvanému Potulná dívka (Niňa Errante), který zavedl diváky do ženského světa. Rubén Mendoza je jedním z nejčastěji zastoupených režisérů na tomto festivalu, jeho filmová tvorba také opakovaně získala ocenění.

Z dalších filmů lze zmínit například Dny velryby (Los días de la ballena) režisérky Cataliny Arroyave, který pojednává o každodennosti medellínských sprejerů, nebo dokument Mír (La paz) režiséra jménem Tomás Pinzón Lucena. Pozitivní ohlasy u publika vzbudil také snímek Monos o skupině mladých partyzánů, promítnutý za účasti režiséra filmu Alejandra Landese. Jednalo se o kolumbijskou premiéru, film však zaznamenal úspěchy už na filmových festivalech Sundance a Berlinale.

Festival vzdává letos poctu režisérům Ethanu Coenovi a Víctoru Gaviriovi, ten se proslavil například slavným filmem Prodavačka růží (La vendedora de rosas), či herci Michaelu Shannonovi. Všichni se taky osobně v těchto dnech v Cartageně představili.

Součástí programu je i série debat, které analyzují budoucnost audiovizuálního umění v zemi a v rámci kterých se můžete setkat například s JC Chandorem, autorem filmu Trojitá hranice (Triple frontera) vysílaného na Netflixu nebo s herečkou Natalií Reyes, protagonistkou uznávaného filmu Tažní ptáci (Pájaros de verano).

Velký úspěch zaznamenal v minulých letech i paralelní filmový program nazvaný Kino v městských čtvrtích. O zahájení devátého ročníku se postaral místní rodák Rafael Martínez Moreno, který publiku představil svůj první celovečerní film EL PIEDRA. Natáčel se v lidových čtvrtích Cartageny, účinkují zde i místní herci a vypráví příběh Reynalda, přezdívaného El Piedra, bývalého boxera, kterému se změní život v okamžiku, kdy se u jeho dveří objeví 12letý chlapec a tvrdí, že je jeho syn.

Doprovodný program zahrnuje řadu akademických besed, debat, workshopů, výukových lekcí, ale například i výstavu Diany Herrera a její sbírky o migraci a pohybu.

Filmoví nadšenci se pak mohou přesunout o kousek východněji do města Barranquilla, kde hned 12. března začíná sedmý ročník místního filmového festivalu. Až do 22. března bude promítnuto na 70 produkcí, při zahájení se připomene osobnost Ismaela Escorcii.

Více informací a podrobný program naleznete na oficiální stránce festivalu v Cartageně: www.ficcifestival.com a festivalu v Barranquilla: web.ficbaq.com.

Další zdroje: Semana.com, RevistaArcadia.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Karneval města Barranquilla v plném proudu

Barranquilla zve na svůj jedinečný karneval, který se pořádá každým rokem ve dnech od soboty do úterý, které předcházejí popeleční středě. Letos tedy tento největší kolumbijský svátek barev, tance, zábavy, folklóru, karibských rytmů a průvodů, který každoročně do města přiláká davy domácích i zahraničních turistů, připadl na dny 2. až 5. března. Jedná se nejen o nejvýznamnější karneval v Kolumbii, ale také o druhý největší na světě, hned po brazilských slavnostech v Rio de Janeiro.

Úchvatná atmosféra celé akce je navíc umocněna vřelostí a srdečností místních. Právě díky všem těmto atributům, bohatství a kulturní rozmanitosti kolumbijského pobřeží Karibiku, které se v karnevalu odráží, patří akce od roku 2001 k národnímu kulturnímu bohatství a od roku 2003 figuruje také na seznamu světového ústního a nehmotného dědictví Unesco.

Město se tedy v těchto dnech změnilo na jiný svět, svět harmonie, radosti, zábavy a příjemných emocí, ve kterém se nehledí na sociální či jiné rozdíly a lidé v maskách jednoduše naplno oslavují život a baví se. Návštěvníci se mohou těšit na tance různých žánrů, kdy dominují karibské rytmy jako je cumbia, mapalé, garabato či son de negro. Účastníci promenád trénují choreografie dnem a nocí, aby všem přinesli nezapomenutelné zážitky a co nejlepší podívanou.

Nemohou chybět ani tradiční masky jako je Marimonda, tedy míšenec primáta a slona, Muž Kaiman nebo známý král Momo, Bůh žertu, milovník satiry i nemilosrdné ironie, který chrání všechny účastníky oddávající se večírkům a neřestem. Ostatně král Momo je jednou z nejreprezentativnějších postav nejen karnevalu v Barranquilla, ale také obdobných festivalů a oslav po celé Latinské Americe.

Ačkoli karneval oficiálně začal až nyní a trvá pouze čtyři dny, již od poloviny ledna žije město přípravami na to pravé karnevalové šílenství. Starosta města symbolicky odevzdal klíče k Barranquille královně a přečetl slavnostní prohlášení. V rámci tohoto předkarnevalového období pak nechybí bohatý hudební a kulturní program, odehrává se také například tzv. guacherna, tedy noční karnevalový průvod se zapálenými lucernami, kdy místní tančí na ulici až do brzkých ranních hodin. Prostor bývá vyhrazen i těm nejmenším, kteří mají vlastní průvod i svého karnevalového krále.

Karneval byl tradičně odstartován velkým oficiálním koncertem v předvečer samotného zahájení a to za účasti významných umělců jako je Marc Anthony, Silvestre Dangond, Checo Acosta či Peter Manjarrés. Veškeré hlavní akce se v těchto dnech odehrávají přímo v ulicích, zejména ulice 40 se proměnila v Cumbiodrom, tedy centrum oslav, průvodů i masek.

Hned v první den oficiálního programu (2.3.) proběhla jedna z nejočekávanějších a nejcharakterističtějších akcí celých slavností – Bitva květin. Ulice se zaplnily originálními i tradičními maskami, tanečníky, ale také alegorickými vozy. V čele celého průvodu se představila královna karnevalu se svými princeznami a princi, která za hudebního doprovodu zdravila všechny přihlížející. I v následujících dnech na návštěvníky čekají průvody, masky a taneční kreace, konkrétně nedělní Velký průvod tradic a folklóru (3.3.) a Velký průvod maškar o den později.

Festival orchestrů na Náměstí míru bývá jednou z nejoblíbenějších akcí celých karnevalových oslav. Navíc letos oslaví padesáté výročí a to obrovskou hudební show, která připomene zásadní mezníky historie tohoto jedinečného prostoru, kde se setkávají různé karibské rytmy jako salsa, vallenato, merengue, tropické a folklórní skladby.

Jako v minulých letech, i letos se v sobotu 2. i v neděli 3. března od pěti hodin od večera ulice 50 proměnila v jeden velký taneční sál. Zároveň se až do 4. března vždy od pěti hodin večer pořádá Setkání komedií postupně na třech různých veřejných prostranstvích města. Setkání letanií, tedy veršů, kdy se autoři prostřednictvím rýmů vyjadřují k současným národním i mezinárodním tématům a otázkám, tvoří další nedílnou součást programu. Sólista čte modlitby a zpěvy, ovšem bez hudebního doprovodu či nějaké choreografie, na jeho verše pak reaguje sbor.

Smrtí a pohřebním průvodem, který se loučí s jednou z nejsymboličtějších osobností karnevalu Joselitem Carnevalem, celá akce v Barranquille končí. V průvodu nesmí chybět vdovy, oblečené v černém a s tmavými brýlemi na očích, nezaplacenými účty v rukách a látkou vycpanými těhotenskými břichy, které oplakávají v ulicích smrt svého milovaného. Joselito je symbolická postava, která si užívá karnevalu, vůbec nechodí domů, ale je vidět opilý a jak tančí v ulicích. Poslední den karnevalu ho pak lidé nachází na ulici v bezvědomí a všichni věří tomu, že umřel. Proto mu připraví pohřeb, vloží ho do rakve a než ho pohřbí, mezi pláčem a výkřiky bolesti se Joselito najednou probere a vyvolává, že neumřel, že jen flámoval.

Tradici karnevalů na americkém kontinentu zanechali španělští a portugalští dobyvatelé. První karneval se ve městě Barranquilla konal před více než sto lety, když zde byla ještě malá osada a ne současné ekonomické centrum Karibiku. Původně měly tyto oslavy náboženský charakter, ale smísily se s místními zvyky, a tak dnešní podoba karnevalu spojuje vliv španělských křesťanských svátků s indiánskými legendami i hudbou černošských otroků. Jedná se tedy o úchvatnou kulturní a lidovou slavnost.

Oficiální stránka festivalu se všemi podrobnostmi a programem: www.carnavaldebarranquilla.org.

Podrobné informace o karnevalu, jeho původu a jednotlivých tradicích s ním spojených naleznete například v této speciální edici periodika El Tiempo.

Další zdroje: Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Český týden ve městě Cartagena de Indias

Velvyslanectví České republiky v Bogotě srdečně zve všechny zájemce na Český týden, který proběhne ve dnech 4. až 8. března v koloniální perle kolumbijského Karibiku, městě Cartagena de Indias.

Návštěvníci se mohou těšit na ukázku šesti tradičních filmů české produkce. Podle českého velvyslance v Kolumbii, pana Miloše Sklenky, je tato kulturní výměna prostřednictvím sedmého umění jedinečnou příležitostí pro širokou veřejnost poznat kvality české kinematografie i různé příběhy a žánry.

Akce bude zahájena za přítomnosti pana velvyslance filmem Jana Svěráka Kolja (1996). Na programu figuruje také konference o historii České republiky v podání pana velvyslance, či debata o akademických příležitostech v zemi za účasti zástupkyň českého velvyslanectví.

Kromě filmu Kolja, budou uvedeny také filmy Erotikon (Gustav Machatý, 1929), Ostře sledované vlaky (Jiří Menzel, 1966), Vynález zkázy (Karel Zeman, 1958), Musíme si pomáhat (Jan Hřebejk, 2000) a Markéta Lazarová (František Vláčil, 1967).

Zdroje: www.mzv.cz/bogota, Caracol.com.co.

Karneval umění města Barranquilla

Ještě před samotným karnevalovým šílenstvím zve město Barranquilla na jiný karneval, ten věnovaný umění, který probíhá ve městě ve dnech 14. až 17. února. Akci pořádá nadace Fundación La Cueva už po třinácté a to v duchu motta reflexe jako představení. Letos se návštěvníci mohou těšit na více než 40 umělců ze světa filmu, divadla, televizního průmyslu, hudby, literatury i zábavy, kteří ukáží své talenty a přiblíží své kreativní procesy. Nejedná se však o akci intelektuálů vzdálených běžné populaci, ale o událost, která má vzbudit zvědavost, zapojit návštěvníky, bořit bariéry a izolaci mezi jednotlivými uměleckými segmenty i lidmi.

Na programu figurují hosté z domácí Kolumbie, ale i z jiných částí světa jako je Indie, Mexiko, Argentina, Kuba, Uruguay, Spojené státy americké, Švýcarsko či Německo. Těšit se můžete na velikány lidové kultury, umění i akademické světové scény. Na pobřeží kolumbijského Karibiku zavítají významní kolumbijští autoři jako spisovatel kraje Antioquia Tomás Gonzáles se svým posledním románem z loňského roku Všechny noci (Las noches todas). Z domácích účastníků stojí za zmínku také další literáti jako Laura Restrepo, Daniel Samper Ospina, Laura Esquivel či Juan Gossaín. Karnevalu se měl zúčastnit také libretista Fernando Gaitán, který stojí za jedněmi z nejpopulárnějších klasických pořadů národní televize, jako je i u nás známá telenovela Ošklivka Betty, nebo Káva s ženskou vůní. Jelikož však na konci ledna tento významný umělec zemřel, festival mu aspoň vzdá poctu besedou s jeho přáteli.

Hudebníky zastupuje akordeonista Dolcey Gutiérrez, který pohovoří například se zpěvákem vallenata Ivo Díazem. Festival pak bude zahájen za účasti kvarteta bogotského harfisty Édmara Castaňedy, který je známý svou jedinečnou hrou na tento hudební nástroj, ve které kombinuje lidové rytmy jako je joropo s jazzovými melodiemi. K hvězdám letošního ročníku patří také Yuri Buenaventura, jeden z hlavním představitelů kolumbijské salsy současnosti.

V rámci tří setkání se pak představí děti známých osobností, které pohovoří o životě a díle svých rodičů. Těšit se můžete na potomky básníka Álvara Mutise, skladatele a hudebníka Leandra Díaze a hudebníka Clímaca Sarmienta.

Nebudou chybět ani zástupci filmové scény. Jedním z nich je scénárita a producent Dago García. Zasmát se návštěvníci budou moct například díky humoristovi, mimovi a skladateli původem z Itálie jménem Matteo Galbusera. Zajímavým hostem bude i spisovatel a bývalý učitel z Uruguaye, Leonardo Haberkom, který přiblíží důvody své rezignace na post vysokoškolského učitele. Jeho dopis, ve kterém objasňuje situaci, totiž obletěl celý svět a rozpoutal debatu o chování studentů ve výuce. Nebude chybět ani prostor vyhrazený těm nejmenším s kouzelníky, akrobaty, klauny a hudebními koncerty.

Jednotlivá vystoupení a akce probíhají mimo jiné v restauraci a baru nazvaném La Cueva, ve filmotéce, ale také v místním parku a na náměstí Plaza de La Aduana. Vstup je na uvedené akce zdarma pro širokou veřejnost. Organizátoři připravili také aplikaci pro mobilní telefony, která pomůže s orientací v programu a doprovodných akcích.

Návštěvu tohoto hlavního přístavu Kolumbie na Karibském pobřeží, kterému se přezdívá zlatá brána Kolumbie si můžete zpestřit také zapojením se do řady kulturních akcí, které předchází březnovému karnevalovému veselí. Můžete se také vypravit k ústí řeky Magdalény, té největší řeky v Kolumbii, která se právě zde vlévá do moře v místě známém jako Bocas de Ceniza, či poznat místní katedrálu, vilky, parky a náměstí a nechat se příjemně překvapit zdejší pohostinností.

Zdroj: ElHeraldo.co, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Svátek literatury, kultury a nejen té v Kartageně a nejen tam

Přelom ledna a února patří v Kartageně, koloniální perle kolumbijského Karibiku, již po čtrnácté jedinečnému Hay festivalu. Ve dnech 31. ledna až 3. února se široké veřejnosti představí na 150 potvrzených hostů ze světa literatury, filozofie, hudby, žurnalistiky, kultury, ale také třeba ekonomie či geopolitiky. Nabitý program nejdůležitějšího svátku kultury a myšlení latinskoamerického kontinentu slibuje i letos opravdu kvalitní zážitky.

V nádherném prostředí města budou významné osobnosti debatovat o různých aktuálních tématech jako jsou typy aktivismu v 21. století, kvantická éra, životní prostředí a klimatické změny, revoluční filozofové historie, ekonomická situace, Alzheimerova choroba, ale třeba i afrokaribská kuchyně.

Právě o tématu aktivismů tohoto století, které je jedním z klíčových bodů letošní agendy, pohovoří například Shirin Ebadi, první muslimská žena a první Íránka, která obdržela Nobelovu cenu míru (2003). Přidá se k ní oceňovaná britská přednášející Sarah Corbett, která používá ruční výrobky a trefné odkazy k tématům zabývajícím se sociální spravedlností, či Michael Pollan, americký spisovatel a aktivista, který v Kartageně uvede své nové dílo Jak změnit tvou mysl.

Jak je již dobrým zvykem, festival přináší novinky a díla nejlepších světových spisovatelů, básníků, filozofů a ilustrátorů současnosti. Mezi nimi vyniká třeba rumunský spisovatel Mircea Cartarescu, považovaný za jistého kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu.

Účastníky bezpochyby zaujme také anglická spisovatelka Zadie Smith, která do Kartageny zavítá se svým velmi rozsáhlým románem Časy swingu. Mladičká literátka je nejen v Británii doslova fenoménem. Proslavila se ohromujícím románem Bíle zuby (2001) a v roce 2006 byla časopisem Time zařazena na seznam sta nejvlivnějších osobností roku. O své názory na sociální výzvy, feminismus a svět literatury se podělí také japonská spisovatelka Yoko Tawada, literární objev roku 2018, čilská spisovatelka Diamela Eltitt, či Chimamanda Ngozi Adichie z Nigérie. Domácí scénu reprezentují například spisovatelky Laura Restrepo a Piedad Bonnet, či spisovatelé Mario Mendoza, Jorge Franco, Santiago Gamboa a mnoho dalších.

Ani letos nebude chybět prostor vyhrazený reflexi o novinářské praxi. Prezident periodika The New York Times, Mark Thompson, španělský novinář a spisovatel Xavi Ayén, mexická reportérka Alma Guillermoprieto a další hosté proberou současnou situaci v oblasti žurnalistiky ve světě a navrhnou možná řešení těch nejpalčivějších výzev oboru.

Svět fotografického umění letos reprezentuje Jesús Abad Colorado a to prostřednictvím dokumentu Kate Horne, nazvaného Svědek: Kain a Abel. Dokument přibližuje příběhy protagonistů Abadových fotografií, které mapují více než 20 let ozbrojeného konfliktu v zemi. Do diskuzních fór se zapojí také současná kolumbijská umělkyně, uznávaná i na světové umělecké scéně, Doris Salcedo. Jedná se o autorku kontroverzního díla Fragmenty, vyrobeného ze zbraní odevzdaných členy guerrillové skupiny Farc v rámci mírového procesu.

O hudební doprovod se postará například uznávaná kolumbiská zpěvačka a textařka Totó La Momposina, kolumbijská skladatelka Mónica Giraldo či saxofonista David Sánchez, výherce ceny Grammy. Ten nabídne jazzový koncert, ve kterém se smísí africká hudba s tradičními melodiemi jeho rodného Portorika. Na besedách o tématech spojených s hudebním průmyslem se návštěvníci mohou setkat, mimo jiné, s králem merengue Wilfridem Vargasem, či Mexičanem jménem Joselo Rangel, kytaristou legendární rockové skupiny Café Tacvba.

Pozitivní ohlas festivalu vedl k jeho rozšíření do dalších měst a oblastí země. Stejně jako v předchozích letech, Hay Festival probíhá paralelně také v Medellínu, konkrétně od 30. ledna do 1. února. Vůbec poprvé letos festival zavítal i do příjemného městečka Jericó na jihozápadě od Medellínu. Díky programu známému jako Hay Comunitario se pak festival dostává i do dalších oblastí kraje Bolívar na severu země. Navštíví například městečka Turbaco, San Jacinto, Pinillos nebo nádherný koloniální Mompox. Hay festival se tak zároveň snaží ukázat, že není žádnou exkluzivní akcí spisovatelů určenou jen dalším spisovatelům, ale že se jedná o obrovský svátek všech umění přístupný všem zvídavým lidem, kteří se chtějí inspirovat a zapojit do debat o světě, ve kterém žijeme.

Podrobné informace naleznete na oficiálních stránkách akce: www.hayfestival.com.

Další zdroje: ElEspectador.com, Caracol.com.co, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Kartagena žije počátkem roku vážnou hudbou

Koloniální město na pobřeží kolumbijského Karibiku, jedno z nejnavštěvovanějších v Kolumbii, se hned v lednu stává ještě větším kulturním centrem než po zbytek roku. Hned v první polovině měsíce, konkrétně od 4. do 13. ledna, zahajuje místní kulturní kalendář Mezinárodní hudební festival.

Jeden z nejdůležitějších festivalů vážné hudby Latinské Ameriky při svém letoším 13. ročníku sází na vědu a zvuk, na propojení mezi hudbou a světem astronomie, astrologie, matematiky a obdobných vědeckých disciplín, ale také na virtuální realitu. Program přitom zahrnuje rozličná díla z různých období, která však spojuje právě tato interakce mezi čísly / vědou a hudbou / zvukem v duchu motta Nebeská harmonie. Ostatně i Johann Sebastian Bach, jeden z mistrů světové vážné hudby, podpořil své dílo numerickými spojeními. Hluboké tóny, dokonalé frekvence a vyvážené struktury jsou typické pro jeho skladby, a proto právě Bach patří letos k hlavním protagonistům festivalu a často znějícím skladatelům.

Festival představuje široký repertoár hudebních žánrů, ať už jde o symfonie, koncerty, kvarteta, tria, duety, recitály, opery či sakrální hudbu. Více než 250 umělců z více než 10 různých zemí je k shlédnutí a k poslechu v průběhu připravených 34 koncertů, které probíhají na ikonických scénách historického centra Kartageny, jako  je divadlo Adolfo Mejía či náměstí San Pedro Claver. Deset koncertů je přitom přístupných zcela zdarma.

Na seznamu hostů figuruje například kanadská pianistka Angela Hewitt, anglický filharmonický orchestr (Philharmonia Orchestra), nizozemská harfistka Gwyneth Wentink, mladý rakouský houslista Emmanuel Tjeknavorian či kvarteto New York Polyphony. Místní hudební scénu zastupuje, mimo jiné, symfonický orchestr Banda Sinfónica de Cajicá, pod taktovkou Johanny Molano, flétnista Rafael Rodríguez, sopranistka Julieth Lozano, klavírní virtuóz Sebastián Collazo a dalších šest desítek umělců.

Výše zmiňovaný Bach však není jediným velikánem, který v Kartageně zazní. Premiéru má totiž i Mozartova komická opera nazvaná Cosí fan tutte, a to pod taktovkou Australana Benjamina Bayla. I toto dílo totiž perfektně zapadá do letošního motta festivalu, protože vyniká svou hudební symetrií. Příběh vypráví o dvou důstojnících, kteří vyjádří své pochyby o tom, zda jim jsou jejich ženy opravdu věrné. Jejich kamarád jim proto navrhne, ať si vymyslí nějakou vojenskou cestu, vrátí se převlečení za jiné muže a snaží se dobýt srdce manželky svého kolegy. V této hře se navíc objeví i Sbor opery Kolumbie (Coro de la Ópera de Colombia) a kolumbijská sopranistka Julieth Lozano.

Z místní tvorby měla premiéru dvě díla interpertovaná Filharmonickým orchestrem z Medellínu, konkrétně koncert pro piano a smyčcový orchestr, H20, Itala Carlo Pediniho; a Rapsodie čtyřem živlům pro violonchelo a smyčcový koncert od rodáka z Moniquirá Jorge Pinzóna.

K zajímavým akcím patří také koncerty pod širým nebem, jako ten na náměstí před majestátným kostelem San Pedro Claver, který představil kompilaci repertoáru a hlavních skladatelů letošního programu. Zaznělo například Verdiho smyčcové kvarteto, či Acuarela skladatele Adolfa Mejíi v podání mládeže Symfonického orchestru Kartageny.

Hlavní novinka tohoto ročníku spočívá v inauguraci Centra zážitků zaměřeného na hudbu a technologie. Jde o naučný prostor, přístupný zcela zdarma, který ve dnech 10. až 12. ledna přináší na 25 různých aktivit. Čekat můžete brýle zvětšující realitu, obrazovky přehrávající videa v 360 stupních, ale třeba i YouTube Lounge či víceúčelovou halu. Nenechte si ujít například zážitek spojený s virtuální realitou, kdy filharmonický orchestr z Anglie interpretuje prostřednictím velkoplošné obrazovky repertoár Beethovena a Mahlera. Zájemci se mohou zúčastnit také aktivit a debat o dopadu digitálních médií na kulturu, či dalších workshopů zaměřených na produkci. Záměrem pořadatelů je nejen přiblížit letošní tématické zaměření festivalu široké veřejnosti, ale také přilákat mladší publikum, které se může i mnohému přiučit.

Podrobné informace a kompletní program naleznete na oficiálních stránkách festivalu: www.cartagenamusicfestival.com.

Další zdroje: ElTiempo.com, Semana.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Jedinečný karneval města Pasto přináší spoustu zábavy

Začátek roku v Kolumbii patří barevným průvodům, zábavě, tradicím, hudbě i jedinečným tanečním choreografiím. Hned v prvních lednových dnech, od 2. do 7. ledna, se totiž na jihu země v městečku Pasto, tedy v hlavním městě kraje Nariňo, odehrává vyhledávaný karneval Černých a Bílých.

Tato jedinečná událost, která každoročně zahajuje kolumbijský kulturní program roku, již deset let figuruje na seznamu nehmotného dědictví Unesco. Proto není divu, že se úřady, umělci i organizátoři snaží zachovat lidovou tradici a to v co možná nejautentičtější podobě. Karnevalový svátek propojuje umění, folklór, hudbu, ale podstata celých slavností spočívá především ve hře.

Kořeny karnevalu je přitom potřeba hledat již v dávných indiánských rituálech, kdy místní zemědělské komunity uctívaly tancem a modlitbami božstvo měsíce. Tyto svátky však byly v průběhu 17. století španělskou koloniální vládou  zakázány a obnoveny byly až v roce 1834. K původním vesnickým kulturním vyjádřením se postupně přidaly i prvky španělských slavností a později také těch afrických.

Samotnému karnevalu předchází už na konci starého roku řada akcí. K těm nejznámějším patří průvod „starých let“, tedy figurín zobrazujících různé politické či umělecké osobnosti či národní a světové události spjaté s právě končícím rokem. Letos vzbudila velké emoce kontroverzní díla odkazující na bývalého prezidenta a současného senátora Álvara Uribeho, či současného prezidenta Ivana Duqueho.

Jednotlivé dny karnevalu pak mají svůj pevný řád a průběh. První den (2.1.) startuje obětním obřadem na počest panenky Mercedes, patronky města, která má zajistit bezproblémový průběh slavností. Později se koná průvod dětí a tzv. průvod kolonií, ve kterém představují svou kulturu, zvyky, ale i třeba gastronomické speciality účastníci z různých oblastí země. Začíná také festival humoru a venkovské hudby. V úterý 3.1. se návštěvníci mohou zaposlouchat do Zpěvu Zemi, tedy si vychutnat průvod andských tanečních skupin.

Následující den (4.1.) už v plné parádě přijíždí rodina Castaňedových, která symbolicky vyzývá všechny přihlížející, aby se zapojili do karnevalového veselí. Podle legendy totiž v roce 1928 pozvala skupina místních obyvatel na slavnosti i zámožnou rodinu, později pokřtěnou jménem Castaňeda. Celý průvod pak připomíná atmosféru dřívějších dob, nechybí ani dobové kostýmy, či odkazy na místní legendy. Po 7,5 kilometrů dlouhé trase protančí na dva tisíce umělců, ale třeba i vesničané z okolí ve svém typickém oblečení.

Většina návštěvníků se těší zejména na poslední dny karnevalu, protože 5.1. se slaví Den Černých, který je jednou velkou hrou identity. Odkazuje na jediný volný den, který měli otroci k dispozici od svých španělských pánů. Černošská komunita využila volna k uspořádání velké slavnosti, na které si připomněli svůj původ i zvyky. Běloši si ovšem takovou zábavu nechtěli nechat ujít a tak si nabarvili obličej černou barvou a do oslav se zapojili. Lidé si tedy dnes na ulicích barví tváře kosmetickou černí a veselí se všichni společně, bez rozdílů mezi rasami či sociálními třídami.

V různých částech města se dále pořádají taneční, umělecká i hudební vystoupení.

Předposlední karnevalový den (6.1.), v Den Bílých, na sebe lidé naopak nanášejí bílý prášek, nejčastěji aromatizovaný zásyp. Zároveň se koná vrcholná akce celého karnevalu, Velký průvod masek, tanečních souborů, hudebních kapel i alegorických vozů. Letos je připraveno 18 gigantických vozů, které jejich autoři vyráběli i 6 měsíců. V každém z nich pojede 30 až 50 lidí, kolem protančí na 30 maškarních skupin, a všichni odkáží zejména na zachování přírody, mír, toleranci a vzájemný respekt.

Závěr slavností (7.1.) a tedy místní Festival morčat a venkovské kultury také stojí za návštěvu. Den se nese v duchu kultury a tradic obyvatel zdejšího venkova, především ale stánků nabízejících místní andské pochoutky. Nemůže chybět ani tradiční morče (zvané cuy).

Program karnevalu zahrnuje i další doprovodné akce jako jsou výstavy, koncerty, workshopy nebo třeba festival povídek místních autorů.

Pasto se nachází téměř 800 km od Bogoty a cesta pozemní dopravou trvá přibližně dvacet hodin. Z Bogoty se můžete dopravit také letecky, letiště je vzdálené necelých 30 km od města a přistání bývá opravdovým zážitkem, protože letiště se nachází mezi nádhernými zelenými kopci a údolími. I přes tuto geografickou vzdálenost láká karneval rok od roku více místních i zahraničních turistů. Ostatně během karnevalu se počet obyvatel zvýší z původních 500 tisíc na jeden milión lidí.

Podrobnější informace o karnevalu naleznete na www stránkách akce: carnavaldepasto.org.

Další zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Město Cali slaví konec roku ve velkém stylu

Místní i zahraniční návštěvníci se ke konci roku často vypravují do kolumbijského města Cali, ale tentokrát nejen za teplem a tancem salsa, ale aby se zúčastnili jedinečné hudebně lazené slavnosti tohoto města. Tzv. Feria de Cali každoročně nabízí bohatý kulturní a hudební program a i letos je na co se ve dnech 25. až 30. prosince těšit.

Zahájení festivalu patřilo oblíbenému Salsodromu, který vznikl před více než deseti lety s cílem ukázat celoroční práci škol salsy působících ve městě, kterému se ostatně přezdívá hlavní světové město salsy. Akce se v posledních letech odehrává ve večerních hodinách i kvůli horkému počasí přes den, které tanečníky fyzicky vyčerpávalo.

Barevné kostýmy, talent jednotlivých tanečníků, krásné choreografie, rytmy všeho druhu, ale hlavně spousta zábavy a veselí vtáhnou každého přihlížejícícho. Ulicemi protančilo na 1200 tanečníků z 32 škol salsy. Přibližně 1,5 km dlouhé taneční promenády se přitom účastní významní profesionální i místní tanečníci všech věkových kategorií, od těch nejstarších, až po mladé talenty a ty úplně nejmenší děti, které mají zaručit pokračování této jedinečné tradice. Mezi tanečními skupinami letos vynikly například Salsa Viva a Tanto Vivo.

I hudební doporvod vždy vzbudí velké emoce. Zazněly, mimo jiné, emblematické písně známé hudební skupiny Niche, americko-kubánské zpěvačky Glorie Estefan či kubánské zpěvačky Celie Cruz. Nejvíce ovací sklidil venezuelský mistr Óscar DˈLeón, který představil to nejlepší ze svého repertoáru.

Celý salsodrom letošního 61. ročníku slavností vzdával poctu ženám v duchu motta Cali, božská žena. Proto v úvodu průvodu na nazdobených vozech jely některé významné ženy regionu, včetně tanečnic, novinářek, sportovkyň či jiných veřejných osobností. Průvod zároveň heslem Ani jedna navíc poukázal na více než 60 žen zavražděných v průběhu roku v tomto hlavním městě kraje Valle del Cauca.

Na programu však figurují i další zajímavé akce. Hned první den po poledni začínají Venkovské slavnosti, které přináší spoustu zábavy, hudby a aktivit postupně do všech čtvrtí města.

Ve středu 26.12. hned od rána dostali prostor cyklisté, atleti a bruslaři. Odpoledne pak bylo zahájeno setkání milovníků a sběratelů salsa hudby, na kterém si až do konce festivalu mohou zájemci pořídit různá CD, knihy, hudební nástroje či jiné suvenýry. Setkání pak hudebně doprovází řada národních i zahraničních umělců a DJů. O den později (27.12.) patřilo odpoledne zejména přehlídce klasických aut a veteránů, ale taky festivalu mládeže.

Dne 28.12. prozáří ulice města karneval Staré Cali, maškarní historický průvod, který připomíná dřívější atmosféru města, jeho legendy, ale masky poukazují i na aktuální společenské otázky. Od sedmi hodin večer a až do čtyř do rána přichází jedna z nejočekávanějších akcí, tzv. superkoncert, s řadou význačných zpěváků a hudebníků, kteří rozezní město úžasnou komibnací hudebních žánrů. Městu Cali zazpívá například Marc Anthony, Willy Garía, Ana Gabriel či Víctor Manuelle.

Milovníci zvířat se v sobotu 29.12. mohou zapojit do festivalu domácích mazlíčků. Ve dvou závěrečných dnech ovládnou město také pódia, na kterých simultánně probíhají koncerty salsy a dalších hudebních žánrů. Na řadu akcí umožňuje pořadatelská instituce Corfecali vstup zcela zdarma.

Zájemci se mohou přijít podívat také na umění souboru Jacaranda a jeho 16 tanečníků, 2 zpěváků a herečky. Show typu Broadway, plná salsy i dalších latinskoamerických rytmů, představí příběh vzdávající poctu postavě jménem Jovita Feijoo, ikoně lidové kultury města Cali. Muzikálová a taneční inscenace v sobě spojuje hudbu, tanec, světla, zvuk, efekty a komedii.

Kromě festivalu mohou turisté využít návštěvu města k prohlídce letošního vánočního osvětlení. Navíc pořadatelé festivalu připravili i čtyři turistické okruhy, které účastníky seznámí s místními muzei, ikonickými památkami i místy spojenými se salsou.

První trasa, nazvaná Salsa a chuť, začíná na železniční zastávce, prochází dělnickou čtvrtí s tradičními tanečními bary a zavede turisty až k parku čtvrti Alameda plné diskoték. Trasa Muzea zahrnuje například muzeum věnované salse, přírodním vědám, umění, kinematografii či archeologii. V rámci trasy zaměřené na historii, kulturu a dědictví poznají návštěvníci město lépe, protože trasa vede přes místní divadlo, muzeum zlata kultury Calima, známý kostelík La Merced, zónu El Peňón známou svými hotely a gastronomickou nabídkou, a končí až v muzeu La Tertulia, prvním muzeu moderního umění v Kolumbii. I milovníci přírodního bohatství si přijdou na své díky trase městské přírody, která provede zájemce krásami kolem řeky Cali. Startovním bodem je ikonický kostel La Ermita v centru města, pokračuje se podél řeky, kde se zároveň nachází většina vánočního osvětlení, a končí se v oblasti místní zoologické zahrady.

Více informací o slavnostech naleznete na stránce: www.feriadecali.com.co.

Další zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2, ElTiempo.com-3. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Kolumbijský advent aneb vánoční výzdoba, tradice a spousta kulturních akcí

Počátkem prosince se městečka v Kolumbii rozsvítila všemi možnými barvami a odstartovala tak adventní období. Obhlídka vánočního osvětlení pak tvoří nedílnou součást vánočních prázdnin pro řadu Kolumbijců i zahraničních turistů. Adventní čas zároveň nabízí spoustu aktivit a akcí, od světelných show až po rodinná odpoledne s tradičními modlitbami, hudební vystoupení či exkluzivní program pro milovníky cyklistiky.

Ačkoli i samotní Kolumbijci zdobí své byty a domky už od konce listopadu, ta pravá atmosféra Vánoc přichází 7. prosince večer, kdy se slaví tzv. Noc svíček (Noche de Velitas). Místní si zapalováním svíček a luceren v rodinném kruhu připomínají náboženský svátek neposkvrněného početí Panenky Marie, který v kalendáři připadá na 8. prosince. Tradice se váže k historické události z roku 1854, kdy papež Pío IX vyhlásil, že Marie je neposkvrněná. Říká se, že v předvečer tohoto prohlášení mnoho lidí zapálilo svíčky a pochodně a protože světlo bylo léta symbolem dobra, řada věřících spojila svíčky s událostmi následujícího dne.

Kolumbijské rodiny se tak schází k příjemnému posezení a zapalují svíčky za milované osoby i svá tajná přání pro příští rok. Ve velkém se, jak je zvykem, slavilo v centrálním parku Simona Bolívara, kde si kromě kulturního programu a světelného průvodu mohli návštěvníci vychutnat i pyrotechnickou show.

Kulturní akce proběhly i v jiných částech města jako například v místě bývalého bogotského Bronxu, kde se konalo divadelní představení, módní přehlídka, taneční i hudební vystoupení. Ti, co zavítali na Národní univerzitu, si mohli poslechnout vystoupení dětského pěveckého sboru.

Hlavní atrakce adventu ale bezpochyby spočívá v kreativním a působivém vánočním osvětlení a výzdobě v parcích a na náměstích měst i vesniček. V Bogotě se každoročně místní i turisté vydávají prozkoumat tzv. Vánoční stezku (Ruta de Navidad), která propojuje na 30 míst s vánoční výzdobou. Ti, kterým se nechce procházet místa pěšky ani v rámci organizovaného výletu, mohou využít tradiční noční cyklostezku, která letos proběhla 13. prosince. Od šesti hodin od večera až do půlnoci se celé rodiny vydaly objevit krásu vánočně nazdobeného města. Na sedmi vánočních stanovištích navíc vyrostla pódia s živou hudbou a nechyběly ani ohňostroje.

Ujít byste si neměli nechat ani vánoční strom v parku Tunal na jihu Bogoty, nebo výzdobu kolem kostelíku na kopci Monserrate nad Bogotou. Tam vás kromě nádherného výhledu na město čekají osvětlení v duchu motta Zpěv andělů oznamuje příchod Vánoc či vánoční mše.

V centru Bogoty se od 16. do 23. prosince můžou návštěvníci těšit na vánoční show nazvanou Blíže hvězdám, připravenou italskou společností Studio Festi. Podívaná přístupná zcela zdarma se odehrává v uvedených dnech vždy třikrát – v 19 hodin, 20:15 hodin a v 21:30 hodin. Na náměstí Simona Bolívara vystoupí 64 umělců, akrobatů a dalších profesionálů, kteří za doprovodu ohňostroje, světelné show a mappingu představí divákům historii města.

Ani druhé největší kolumbijské město, Medellín, nezůstává pozadu a rozsvítilo Vánoce s pomocí více než 25 miliónů světýlek a 35 tisíci postaviček, které byly vyrobeny ručně matkami samoživitelkami. Ostatně právě Medellín patří k nejvyhledávanějším destinacím co se vánoční výzdoby týče. Letošní tématická linie se na přání místních obyvatel odkazuje na přírodní zázraky Kolumbie. V rámci motta Kolumbie, magický světelný ráj o Vánocích, čeká návštěvníky několik desítek figur zobrazujících ptáky, orchideje, motýly, květiny, lotosové květy, rostliny typické pro ekosystém páramo, ryby, mangrovníky, hady, žáby, ale i krokodýla, opice či mravenečníka. Zároveň výzdoba vyzývá k větší péči o životní prostředí a klade důraz na ocenění přírodního bohatství země.

Třetí největší město, Cali, vzdává svým vánočním osvětlení Cali, v rytmu Vánoc čest městu, jihokolumbijské město Pasto sní o vánocích a v Popayánu se výzdoba inspirovala mottem Kouzelná stezka, domov Vánoc.

V městečku Sincelejo v kraji Sucre karibského regionu vzdává osvětlení poctu folklóru spojenému s typickým místním hudebním žánrem vallenato. Milovníci vánočního osvětlení by měli zavítat také do různých obcí kraje Boyacá severně od Bogoty, například podívat se na betlémy v městečcích Corrales či Nobsa. Vánoční výzdoba bývá ve městech k vidění většinou minimálně do Tří králů.

Od 16. prosince začínají tzv. novenas, kdy se kolumbijské rodiny scházejí k podvečerním modtlitbám, ale také posezení při dobrém jídle a pití, za doprovodu vánočních koled. V osmi lokalitách Bogoty dokonce letos probíhají novenas pro širokou veřejnost, doplněné živou hudbou, koncerty známých umělců i pyrotechnickými show. Štědrý den je pracovním dnem, rodiny zasedají ke společné večeři až po odbití půlnoci. V různých krajích se servírují jiná jídla, typický je například plněný krocan, vepřová kýta nebo tamal (hmota z rýže s masem a zeleninou zabalená v banánovém listu). Chybět by neměl ani vánoční pudink zvaný natilla, podávaný se smaženými kuličkami z mouky a sýru, tzv. buňuelos.

Zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2, Semana.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.