Řada přírodních scenérií se nejlépe pozoruje z ptačí perspektivy. Jen tak je možné spatřit moře, řeky, hory, lesy i pralesy v celé jejich kráse. Kolumbie se pyšní jedinečnými přírodními destinacemi, které takovou podívanou v podobě úchvatných výhledů nabízejí.
Jedním z těchto míst jsou vrcholky Mavecure, skalnaté formace, které jsou hlavním znakem kraje Guainía. Vyrůstají uprostřed neprostupné pralesní vegetace, takže jediný přístup k nim je po řece Inírida, která touto částí Amazonie protéká. Turisté tak mohou nejen absolvovat výstup na vrcholkly sloužící jako přírodní rozhledny, ale zároveň při projížďce lodí pozorovat například růžové delfíny, případně se setkat se zástupci místní indiánské komunity nazývané puinave, která má tuto privilegovanou zónu země na starosti.
Vysokohorský národní park El Cocuy, severovýchodně od Bogoty, skrývá největší ledovcovou masu země a jeho součástí jsou některé z těch nejvyšších vrcholů Kolumbie, dosahující výšky kolem 5 300 metrů nad mořem. Sedmdesát metrů vysoká skála Ďáblova kazatelna (Púlpito del Diablo) patří k nejemblematičtějším přírodním úkazům a odvážným horolezcům z vrcholku nabízí za dobré viditelnosti jedno z nejkrásnějších panoramat celé země.
Jen dvě hodiny od Medellínu, hlavního města kraje Antioquia, se mezi ostrůvky obklopenými smaragdovými jezírky přehrady Guatapé tyčí El Peñol. Majestátný 220 metrů vysoký monolit je upravený tak, aby si zájemci mohli vychutnat nádherný výhled na celou oblast z úplného vrcholu poté, co vystoupají všech 649 schodů.
Na severu u Karibského moře se mimo jiné nachází také nejvyšší horský masív na pobřeží moře na světě. Vrcholy pohoří Sierra Nevada de Santa Marta by mohly být považovány za nejvýše položenou kolumbijskou rozhlednu, protože se mohou pochlubit výškou až 5 775 m.n.m. Vydat se do této oblasti zároveň znamená i proniknout do zdejší kultury, jelikož Sierra Nevada je domovem několika indiánských kmenů, které si dodnes zachovávají své původní tradice.
Nedaleko hlavního města v divoké přírodní scenérii padá z výšky 150 metrů vodopád Tequendama. V minulosti byl posvátným místem indiánského kmene muisca, později se pak stal velkou atrakcí zejména pro hosty nad propastí stojícího hotelu, který je dnes muzeem a vyhlídkou. Jedná se o vodopád na řece Bogota, která protéká celým hlavním městem a tak kontaminace řeky bohužel narušuje pohled na divokou masu vody obklopenou skalami i zelenými kopci.
Poušť Tatacoa v podstatě není pouští, ale spíš tropickým suchým lesem a druhým nejsušším místem Kolumbie (po poloostrovu La Guajira). Z nejvyšší části místní astronomické observatoře je během dne možné obdivovat typickou suchou a erozivní krajinu okrové i šedivé barvy. V nocích bez mraků je pak Tatacoa ideálním místem pro pozorování nekonečné hvězdné oblohy i astronomických fenoménů jako jsou letící komety nebo déšť meterorů.
Vysočina Chiribiquete je svou rozlohou vůbec největší chráněnou oblastí země a druhou největší v Jižní Americe. Jedná se však o odlehlou a špatně přístupnou oblast Amazonie, takže její ohromnost lze porozorvat jen ze vzduchu. Tato pralesní krajina se vyznačuje svými stolovými horami, vodopády, skalnatými vrcholky a lidskými zásahy téměř nedotčeným územím.
Tektonické pohyby a vodní eroze vytvořili jeden z největších kaňonů na světě, kaňon řeky Chicamocha. Tuto úchvatnou krajinu je možné si vychutnat i při cestě mezi městy Bucaramanga a San Gil, severně od Bogoty. Využít lze ale taky kabinkovou lanovku Národního parku Panachi nebo jakékoli vyhlídky u hlavní cesty. Milovníci extrémních sportů se můžou nad kaňonem proletět na rogalu či padáku.
Také park El Tuparro v kraji Vichada je domovem různých indiánských komunit. Průzkumník Alexandr Von Humboldt toto místo označil za osmý div světa a dodnes je považovaný za přírodní dědictví lidstva díky velké rozmanitosti fauny i flóry. Na území parku byly objeveny mimo jiné piktogramy na skalách.
Další nezapomenutelnou vyhlídkou je vrcholek na ostrůvku Cayo Cangrejo v kolumbijské části Karibiku. Více informací o této destinaci naleznete zde.
Zdroj: www.eltiempo.com. Foto 4 (Santa Marta), foto 7 (Chiribiquete), foto 9 (El Tuparro).