Místo, kde se zastavil čas, přesně tak působí malebné městečko Mompox v kraji Bolívar v severní části Kolumbie. Nachází se totiž na ostrově odděleném od okolního světa rameny řeky Magdalény, hlavní kolumbijské vodní tepny.
Název města, známého taky jako Mompos, pochází od jména posledního indiánského náčelníka, který v regionu vládnul.
Z každého zákoutí i uličky je cítit odkaz minulosti, dějiny, nostalgii, ale i magický realismus Gabriela Garcíi Márqueze. Však byl taky tento slavný nositel Nobelovy ceny milovníkem městečka a v jedné ze svých knih, Generál ve svém labyrintu, se dokonce o jeho slavné minulosti zmiňuje.
Není divu, protože právě Mompox, založený v letech 1537 až 1540, se v období španělské kolonizace stal strategickým bodem a důležitým obchodním centrem. Právě jeho poloha na velké splavné řece mezi Karibským pobřežím a centrální částí původního království a přitom daleko od útoků pirátů, kteří se rozmohli v Karibiku, byla hlavním faktorem zdejšího rozvoje. Zatímco se tak v Kartageně na pobřeží stavěly vojenské objekty a opevnění, v Mompoxu rozkvétala klasická a náboženská architektura sevilského stylu.
Původní indiáni však byli za španělské nadvlády vyhubeni nebo vzati do otroctví, aby se podíleli na výstavbě církevních staveb. Později se Mompox stává jedním z center inkvizice na území Kolumbie. I díky tomuto násilí se zrodilo odbojové hnutí a Mompox se do dějin zapisuje jako první místo v rámci současné Kolumbie, které vyhlásilo absolutní nezávislost na Španělsku.
Další historicky významné období je spjato s osvoboditelem Simónem Bolívarem, který zahájil svou osvobozeneckou kampaň právě z Mompoxu a který ocenil podporu místních dnes již slavnou větou: «Jestli Caracasu vděčím za život, Mompoxu vděčím za slávu».
V současné době městečko láká k návštěvě zejména svou krásnou klasicistní architekturou. Již v roce 1959 byl Mompox prohlášen Národní památkou, v roce 1995 pak bylo historické centrum města zapsáno Unescem na seznam kulturního dědictví lidstva.
Při procházkách dlážděnými ulicemi si můžete užívat fasád a portálů koloniálních domů, poznat Kulturní dům i Muzeum zlata či náboženského umění. Mompox se pyšní taky největším počtem kostelů na metr čtvereční v Kolumbii. Celkově jich zde najdete sedm, z nichž asi nejoblíbenější je kostel sv. Barbory, který uchvacuje jak svou architekturou, tak svou polohou na břehu řeky.
Tím pravým suvenýrem, který byste si při prohlídce města měli pořídit, je nějaký zlatý či stříbrný šperk vyrobený uměleckou technikou zvanou filigrán. Zdejší umělci totiž vytváří nádherné klenoty splétáním tenkých zlatých, či dnes již častěji stříbrných, drátků. Tradiční řemeslo souvisí s faktem, že se v Mompoxu hojně obchodovalo se zlatem. Můžete zde tak najít ty nejlepší klenotníky oboru uznávané i na mezinárodní úrovni, případně navštívit ukázkové dílny a dozvědět se více o celém výrobním procesu.
Věřící se pak do Mompoxu sjíždějí hlavně v době Svatého týdne, tedy Velikonoc, kdy zde probíhá řada náboženských akcí, procesí a mší. Světově proslulé průvody chodí vždy dva kroky vpřed a jeden vzad a udivují koordinací a rytmem pohybu jednotlivých účastníků.
Vynechat nelze ani místní kuchyni, jejímž základem jsou sladkovodní ryby, ale také sladkosti. Gastronomickou specialitou je limetková cukrovinka a tzv. casabe, pečivo vyráběné z mouky z juky a kokosu. Známé jsou také místní uzené klobásy nebo zvláštní druh sýru.
Navzdory značné snaze podpořit místní turistický ruch, zejména přístupové cesty stále tvoří hlavní překážku masového turismu. K dispozici jsou pouze pozemní, často neasfaltované cesty, případně cesta lodí. Samotný příjezd na místo se tak stává nezapomenutelným zážitkem a doslova expedicí. Nejznámější cesta vede z pobřežní Kartageny a vzdálenost 248 km překonáte za přibližně osm hodin.
Co je však zničující v tomto okouzlujícím místě je vedro. Průměrná roční teplota se i díky nadmořské výšce pouhých 33 metrů pohybuje kolem 31 stupňů Celsia. Na druhou stranu, vybízí tak k odpočinku, ideálně někde v houpací síti (hamaca) ve stínu stromů.
Zdroje: Colombia.travel, PrimeraFuente.com.ar, RutaCol.com, ColombiaLibre.org. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4, foto 5.