Ráj pro vědce zkoumající jedinečné živočišné i rostlinné druhy, ale také pro cestovatele a milovníky přírody a dobrodružství, taková je Gorgona, 9 km dlouhý a 2,5 km široký ostrov v Pacifickém oceánu. Nachází se přibližně 35 km od kolumbijského pobřeží, nemá stálé obyvatelstvo, ale turisty ohromuje svým jedinečným ekosystémem.
Jelikož je ostrov národním parkem, který chrání bohatou místní přírodní rozmanitost, všichni návštěvníci jsou přísně kontrolováni a počet lidí je omezen na skupiny o velikosti maximálně 80 osob. Gorgona totiž slouží jako útočiště pro velkou řadu endemických druhů fauny i flóry jako jsou například ohrožené malé modré ještěrky.
Ostrov byl organizací Unesco prohlášen dědictvím lidstva. Ve 13. století před Kristem bylo místo sídlem kultury Tumaco – La Tolita, takže jsou zde i archeologická naleziště.
Dnes Gorgona patří k nejvyhledávanějším místům pro potápění, pozorování ptactva a procházky krajinou pralesního typu. K vidění jsou například různé druhy delfínů a od července do listopadu také velryby. Navíc se pyšní jednou z nejkrásnějších písčitých pláží Kolumbie, které dodává kouzlo hustá zeleň a palmy v pozadí.
Ostrov se ale od 60. let 20. století proslavil ještě jinak. Bývalo zde totiž vůbec nejobávanější vězení země, kam putovali ti nejnebezpečnější kriminálníci, protože uprchnout z ostrova nebylo nijak snadné. Podle výkladu zdejších průvodců byli vězni přepravováni na ostrov na lodích z přístavu Buenaventura a to s šátkem přes oči a v průběhu noci, aby se nemohli dobře zorientovat. Oficiálně mělo vězení kapacitu 1050 osob, ale najednou zde bylo umístěno i 2300 vězňů hlídaných přibližně 150 strážci. Vězni spali ve velkých místnostech na postelích bez matrací po vzoru nacistických koncentračních táborů. Buď pracovali jako dělníci, uklízeli, vařili, nebo také studovali, skládali písně a básně, hráli fotbal. Pro většinu z nich byl ostrov zároveň i pohřebištěm.
Gorgonské vězení, známé taky jako kolumbijský Alcatraz, bylo uzavřeno až v roce 1984 prezidentem Belisariem Betancurem, který své rozhodnutí zdůvodňoval ochranou lidských práv. Objekt byl následně prohlášen Národním přírodním parkem a bujná pralesní vegetace postupně dobývá své území zpět a pohlcuje zbytky dávného vězení. Ruiny věznice tak teď obývají opice, žáby, užovky či tarantule a přitahují zájem turistů a zejména dobrodruhů z celého světa.
Existují dvě možnosti, jak se na ostrov lodí dopravit. První z nich je vyrazit z městečka Guapi v kraji Cauca, nejdříve po řece a pak už po moři. Cesta trvá přibližně hodinu a půl. Je možné také zvolit lodní dopravu z města Buenaventura a plavit se přibližně čtyři hodiny rychlou lodí, nebo si počkat na pravidelný denní spoj v podobě nákladní lodi, se kterou se cesta protáhne na cca dvanáct hodin.
Zdroj: ElTiempo.com, Colombia.travel, ExperienciaColombia.com. Foto 1, foto 2, foto 3.