To, že Kolumbie patří mezi přírodně nejrozmanitější země světa, asi není potřeba příliš zdůrazňovat. Mnohým se vybaví rajské pláže Karibiku, nekonečná údolí lemovaná zelenými špatně prostupnými horami, kávové plantáže či Amazónský prales. Nicméně jižně od Bogoty v kraji Huila se nachází kouzelná pouštní oblast, druhá největší po poloostrově Guajira na severovýchodě země.
Oblast byla v roce 1538 označena španělským dobyvatelem jménem Gonzalo Jiménez de Quesada jako Údolí smutků, nicméně dnes se jedná o velmi vyhledávané místo ze strany místních i zahraničních turistů. A není vůbec divu, protože poušť Tatacoa nabízí jedinečné geologické formace, je nalezištěm tisíců fosílií a zároveň ideálním místem pro pozorování neskutečné noční oblohy.
Současné označení Tatacoa pochází také od Španělů a odkazuje na vyhynulý druh chřestýšovitého hada. Technicky vzato se vlastně nejedná o poušť, ale o tropický suchý les s rozlohou 330 km čtverečních. Podle vědců byla oblast před tisíci lety úrodnou zemí s rozmanitými rostlinami a stromy, která se postupně vysušila až do dnešní podoby. Ostatně tuto teorii potvrzují i fosílie želv, hlodavců, ale také obrovských lenochodů (někteří mají velikost slona), které byly v oblasti nalezeny.
I proto je Tatacoa považována za hlavní město paleontologie v Kolumbii. Nálezy čítají na 7 tisíc fosílií savců, pocházející z období myocénu před 13,5 milióny let, a oblast se tak řadí k těm největším nalezištím registrovaným v Jižní Americe.
Místní obyvatelé vzpomínají na to, že dříve používali fosílie například k přidržení dveří, nicméně v roce 1985 místní kněz poukázal na hodnotu těchto kousků a poskytl prostory k vytvoření paleontologického muzea. Postupně se o nálezy začali zajímat kolumbijští i zahraniční experti, vesničané pak věnovali muzeu na tisíc kousků. Mezi hlavními poklady muzea naleznete fosílii největší sladkovodní želvy, která byla kdy v Kolumbii zaznamenána a jejíž krunýř měří na délku 1,8 metrů.
Jak je v pouštních oblastech zvykem, teplota hodně kolísá. Přes den může dosahovat i přes 40 stupňů Celsia, v noci klesá pod dvacet stupňů. Typické jsou různé zvláštní formace jedinečných barev. Mezi nejoblíbenější místa patří sektor nazvaný Cuzco, pyšnící se červenou zemí a formacemi vyhloubenými větrem a erozí, které kontrastují s modrou oblohou. Při procházce tímto labyrintem natrefíte i na zeleň sedmi druhů pouštních kaktusů. Ze zvířat si dejte pozor na hady jako chřestýš, pavouky, štíry, setkat se můžete i s ještěrkami nebo lasičkami.
Přibližně o 4 km dál můžete zastavit v sektoru nazvaném Okna a pokochat se výhledem na poušť a kopce v dálce. A po dalších 5 km dorazíte až do druhé hojně navštěvované části, kterou je sektor známý jako Los Hoyos s šedými formacemi. Ten uchvacuje turisty tzv. údolím duchů, tedy stezkou mezi zvláštními tvary, která končí u osvěžujícího přírodního bazénu.
Rozhodně se vyplatí zůstat v této oblasti přes noc a moct si tak vychutnat možná tu největší atrakci vůbec – pozorování noční oblohy.
Místní astronom mívá také přednášky o sluneční soustavě a ukazuje zájemcům různá souhvězdí, která lze pozorovat přímo nebo přes astronomický dalekohled. V červenci se zde pak pravidelně koná Slavnost hvězd, kdy se schází odborníci na astronomii z celé Kolumbie, aby pozorovali hvězdy a sdíleli své vědecké zkušenosti.
Pokud se do tohoto úchvatného regionu chcete vydat, z Bogoty můžete přejet autobusem do hlavního města kraje Huila, Neivy (cesta trvá cca 5 hodin). Následně pokračujte místní dopravou přibližně 40 minut do městečka Villavieja, kde si můžete domluvit dopravu na koni, na motorce nebo třeba jeepem až do Tatacoa. Ve Villavieja naleznete i několik hotelů a hostelů, ale lepší volbou je využít omezené ubytovací kapacity přímo v pouštní oblasti či kempovat na soukromých statcích. V areálu se můžete osvěžit u několika malých obchůdků / stánků, dát si pečené kozí maso a džus z místního ovoce gulupa, případně vyzkoušet pivo vyráběné z kaktusu.
Zdroje: Sostenibilidad.semana.com, ColParques.net, Off2colombia.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.