První série podcastů s názvem Pohádkový guláš je sice určena především dětem krajanů v zahraničí, ale jistě se u něj pobaví i leckterý dospělý. Jedná se o známé pohádky, vyprávěné tak trochu jinak. Vypravěčem je totiž teta Ája z pouště, které při tvorbě zamotaných příběhů pomáhají právě české děti, ať již jsou ve světě kdekoli. Díly mají délku 15 – 20 minut.
Všechny epizody naleznete na webové stránce České asociace zde nebo na Spotify, Podchaser, Sticher, Amazon Music či Google podcast. Promo video k podcastu je k shlédnutí na drive.google.com. Podcastová série vznikla ve spolupráci s krajanským podcastem Epimoni a podcastovou guru Alenou Cicákovou (alias teta Ája z pouště).
Zapojit se přitom mohou i krajanské děti nebo skupiny dětí z celého světa. Stačí poskytnout hlasový nebo písemný záznam pohádky tak, jak se jí dítě zhostí. Příběh může převyprávět správně nebo úplně pomotaně, případně může dovyprávět nedokončenou pohádku tety Áji z minulého podcastu. Každý týden navíc organizátoři vyberou jednoho výherce, který získá cenu věnovanou nakladatelstvím Portál. Záznam společně s formulářem se souhlasem ke zveřejnění je potřeba zaslat na email: podcast@czechassociation.org.

Podcasting je zatím poměrně nový a dosud málo využívaný výukový nástroj. Jeho nespornou výhodou je jednorázový nebo opakovaný poslech kdekoliv a kdykoliv. V autě, po cestě do školy, na kroužky, na nákup. Pro pedagogy se dá využít v rámci hodiny, o přestávce nebo třeba jako netradiční bonusový domácí úkol. Poslech také podporuje oblast lidského učení a pamatování tzv. prozódie, jinými slovy také hudebnost či zvukomalebnost slov. Jedná se totiž o zvukovou stránku jazyka, díky níž dovede posluchač lépe vycítit význam vět z užitého tónu hlasu vypravěče. Děti si během poslechu automaticky samy vybavují v mysli obrazy a učí se rozumově zpracovávat text a současně chápat jeho informační obsah. Neopomenutelnou devizou je také poskytnutí modelů pro správné čtení nahlas a interpretační přednes, jenž se díky schopnostem zkušeného vypravěče přenáší na malého posluchače soustředěného na mnohem vyšší úrovni než při obvyklém sledování televize.
Zdroj: CzechAssociation.org.






Toto datum hraje pro krajany důležitou roli. Na základě výzvy ministerstva zahraničí si Češi ve světě zvolili 4. únor za svůj významný den, konkrétně se jedná o den odchodu Jana Amose Komenského do exilu. Komenský, byť daleko od domova, zůstal srdcem vždy doma. Výše zmíněná iniciativa vyhlásila minulý rok (4. února 2021) kampaň na podporu uzákonění korespondenčního hlasování, která trvá dodnes.
Asocheca společně s Velvyslanectvím ČR v Bogotě zvou všechny zájemce k účasti v jubilejním 50. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice 2022. Jedná se o jednu z největších a nejstarších výstav dětské výtvarné tvorby na světě. Akce vznikla v roce 1967 k uctění památky dětských obětí z české obce Lidice, zavražděných německými nacisty, a všech dalších dětí, které zahynuly ve válečných konfliktech. Tato původně národní výstava se v roce 1973 stala výstavou mezinárodní.
Každý rok nese výstava unikátní téma, volené Památníkem Lidice ve spolupráci s UNESCO. V roce 2022 oslaví padesát let od svého vzniku Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. V České republice se navíc v průběhu roku setkají muzejníci z celého světa na Generální konferenci ICOM – Mezinárodní rady muzeí. Pro letošní rok bylo tedy stanoveno téma MUZEUM. Děti se při tvorbě mohou inspirovat například nejrůznějšími sbírkami, které se v muzeích shromažďují, galeriemi se slavnými uměleckými díly, ale také muzei v přírodě, včetně botanických či zoologických zahrad. Muzeum je živoucím organismem se svou vlastní strukturou, na jehož chodu se podílí mnoho lidí, ale také návštěvníci. Děti mohou popřemýšlet i nad svými vlastními sbírkami pokladů, nad tím, jaké by bylo jejich vysněné muzeum, co by chtěli ukázat dalším generacím.













