další

Botero i jeho muzeum slaví narozeniny

Světově proslulý malíř z kraje Antioquia, Luis Fernando Botero Angulo, oslavil dne 19. dubna 2020 už 88 let. V tomto roce také slaví Boterovo muzeum v Bogotě 20 let od svého založení. Pro veřejnost však bylo otevřeno o pár měsíců později, konkrétně v listopadu 2000, a od té doby se stalo “povinnou” zastávkou pro všechny turisty navštěvující kolumbijské hlavní město.

Mistr Fernando Botero tehdy daroval kolumbijské Národní bance 123 svých vlastních děl a 85 děl mezinárodních umělců, jako jsou Picasso, Leger, Renoir, Monet, Dalí, Giacometti, Freud nebo Bacon. Sbírka se tak pyšní díly, které poukazují na vývoj moderního umění, od impresionistického hnutí na konci 19. století do poslední dekády 20. století. Ostatně místní tisk tehdy označil tento Boterův počin jako největší dárek, který kdy Kolumbijec věnoval své zemi.

Jednou z podmínek, kterou si mistr Botero stanovil, když daroval svá díla, bylo to, že žádné z nich nesmělo být zapůjčeno nebo přemístěno jinam. On sám určil, kde by každé z děl mělo stát a stálá expozice muzea tak dodnes přesně dodržuje Boterovy pokyny.

V úvodním projevu k zahájení této výstavy před dvaceti lety mistr Botero zdůraznil, že je nesmírně rád, že tato díla patří Kolumbii a že milovníci umění, kteří navštíví muzeum, budou moci vstoupit do kontaktu s nejdůležitějšími uměleckými směry našich dob, s originální tvorbou velkých mistrů.

Zároveň uvedl, že darováním souboru obrazů, kreseb a soch a jejich zpřístupněním veřejnosti chtěl přispět k míru, po kterém Kolumbijci tolik touží. Opravdový mír totiž vyžaduje kolektivní úsilí a hmatatelné činy, jednoznačně prokázanou vůli a snahu o harmonii. Proto si Botero přál, aby byl jeho dar vnímán jako osobní demonstrace jeho víry v Kolumbii a v její budoucnost.

I když tento výjimečný malíř a sochař v Kolumbii nežije, svá díla zanechal ve své rodné zemi. Spousta lidí se ho prý ptala, na důvod tohoto rozhodnutí. Podle Botera musela díla zůstat v Kolumbii právě proto, že je země zmítaná násilím. Barbarství je totiž potřeba čelit právě civilizací, proti násilí je potřeba bojovat kulturou, proti nesnášenlivosti je nutné postavit umění, protože umění není žádný rozmar, který jen zdobí společnost, ale duchovní potřeba, kterou bychom všichni měli sdílet s nadšením.

Tvorba Fernanda Botera je charakterizována kreativitou, jednoduchostí, jemnou barevností, smyslností ve formách, zálibou pro nepředvídatelné detaily a jakoby groteskně obézními a napuchlými postavami. Boterův vědomě naivní styl navozuje jakousi delikátní rovnováhu mezi humorem a kritikou společnosti a mezi uměním a politikou.

V průběhu celého roku 2020 budou probíhat různé aktivity na oslavu muzea i přínosu Boterových děl ke kolumbijské kultuře, které zájemci mohou sledovat i na Instagramu muzea. Samotné muzeum se nachází v historickém centru Bogoty, ve čtvrti La Candelaria, v krásné koloniální budově, která do roku 1955 sloužila jako místní arcibiskupství.

Muzeum bývá za běžné situace otevřeno každý den s výjimkou úterý a přístupné je pro širokou veřejnost zcela zdarma. Vzhledem k současné epidemiologické situaci Kolumbie uzavřela nejen své hranice, ale také kulturní instituce. Jednotlivá díla stálé expozice si ale můžete prohlédnout i na dálku přímo na stránkách zřizovatelské instituce, tedy Národní banky zde.

Zdroje: BanRepCultural.org, ArtMuseum.czFoto 1 (Fernando Botero), foto 2 (Rodina – Una familia), foto 3 (Muž na koni – Hombre a caballo).

Rozhovor s paní Eliškou Krausovou – Český rozhlas

Ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová, byla nedávno hostem pořadu Hovory Českého rozhlasu. V Jižní Americe žije už víc než půl století, zůstala tam po srpnu 68. Na státní univerzitě přednáší francouzštinu. Zároveň ale sestra Jana Krause Eliška přiznává, že potřebuje jezdit domů, že ji Praha vždycky nabije energií. O jejich zkušenostech, ale třeba i o tom, jak si uchovala češtinu, si přímo v kolumbijské Bogotě ještě před koronavirovou krizí povídala s panem Vladimírem Krocem.

Pořad Hovory nabízí rozhovory s osobnostmi, které mají zajímavý osobní i profesní život a názory. Hosty pořadu jsou respektované, nikoli však nutně mediálně známé tváře ze všech možných oblastí společnosti. Moderátor dne si zve do studia sociology, designéry, vědce, spisovatele, architekty, historiky, restaurátory i restauratéry, zkrátka zajímavé hosty z jakéhokoli oboru lidské činnosti. Nezapomíná se ani na lidská práva, gender problematiku a duchovní život.

Zdroj: MujRozhlas.cz.

Povinnost oznámit návrat do ČR

Velvyslanectví ČR v Bogotě upozorňuje všechny občany a rezidenty navracející se ze zahraničí do České republiky na Usnesení Vlády ČR č.150/2020, které stanovuje novou povinnost repatriovaným do ČR. Vláda ČR uložila s účinností od 7. dubna 2020 od 00:00 hod po dobu trvání nouzového stavu povinnost všem osobám, které se repatriují na území České republiky, předem oznámit datum a způsob repatriace, včetně místa překročení hranice, a to online na tomto odkazu.

V případě cizince s pobytem v ČR je potřeba vyplnit tento online formulář. Zde naleznete zmiňované Usnesení Vlády ČR č.150/2020 (PDF, 103 KB).

Kolumbijská solidarita v časech koronaviru

V současné době čelí celý svět nečekané a komplikované výzvě v podobě pandemie nového typu koronaviru. Ani Kolumbie není výjimkou. Počet lidí nakažených tímto onemocněním postupně roste, země je v národní karanténě, lidé mohou opouštět své domovy jen v nejnutnějších případech, hranice včetně přístavů a letišť jsou uzavřené. V České republice média v těchto dnech často informují o vlně solidarity, která spojila českou společnost. Kolumbijci ale nezůstávají pozadu.

Veřejný i soukromý sektor, akademici i běžní občané ukazují, že v těžkých časech umí držet při sobě a vynaložit veškeré úsilí, aby pomohli ostatním. Nová opatření včetně karantény mají stejně jako jinde největší dopad na ekonomiku, jenže v Kolumbii kromě relativně vysoké nezaměstnanosti existuje i problém neformální ekonomiky. Řada lidí tedy žije z výdělku daného dne, například z toho, co ten den na ulici prodá. V této situaci se tak doslova ze dne na den tito lidé ocitají bez příjmů, a tedy i bez možnosti pořídit sobě a své rodině základní potraviny. Od prvních okamžiků nařízené izolace a karantény se proto řada občanů rozhodla podpořit právě tu nejzranitelnější část populace. Někteří lidé třeba kupují od pouličních prodejců například nabízené sladkosti za až stonásobnou cenu (tj. místo třiceti korun nechají dotyčnému rovnou tři tisíce).

Ve velkých, ale i menších městech se pak objevují iniciativy občanů, kteří za pomoci rodiny a známých nakupují základní potraviny a hygienické prostředky, připravují balíčky a rozdávají je ve svých čtvrtích těm nejvíce potřebným. Jiní zase využívají svých kontaktů s dodavateli, ale i zavřených restaurací, připravují jídlo a to pak rozdávají v sousedství či lidem na ulicích. Zavřená zařízení také nabízí své prostory k zajištění logistiky při přípravě balíčků potravin. Vzhledem k zákazu vycházení pak větší iniciativy využívají k rozvozu potravin a jídla příslušníků ozbrojených sil, kteří zásilky doručují.

Obdobným způsobem se snaží zapojit i velké prodejní řetězce jako je Éxito. Připravují balíčky potravin, část věnují za firmu, část nabízí za základní ceny svým zákazníkům, kteří takto mohou podpořit své spoluobčany. Koupit takový solidární balíček je možné i přes internet. O koordinaci a rozvoz se pak například stará Červený kříž. I další firmy spojují své síly, aby mohli rozdělit sta tisíce nákupních košů v chudých čtvrtích. Místní samosprávy také organizují pomoc a rozdávají jídlo a pití například bezdomovcům.

Skupina Éxito pak zřídila i speciální bílou linku pro zdravotníky, kteří se musí věnovat pacientům, a proto si mohou objednat nákupy prioritně. Navíc jim budou doručeny zcela zdarma jako výraz vděčnosti a obdivu k jejich práci. To, že si Kolumbijci váží svých zdravotníků, opakovaně vyjádřili také organizovaným potleskem z balkónů a oken. Děkují tak svým lékařům, zdravotním sestrám i dalšímu personál v první linii za jejich hrdinskou a riskantní práci.

Solidární iniciativy jsou na vládní úrovni koordinované prostřednictvím speciálně zřízené internetové stránky coronaviruscolombia.gov.co. Tato oficiální stránka o koronaviru v Kolumbii přináší důvěryhodné informace o aktuální situaci, poskytuje ale i informace pro školáky, kteří se v průběhu karantény učí doma. A právě na této stránce probíhá kampaň Pomáhat nám dělá dobře, kde mohou všichni zájemci poskytovat dary a příspěvky pro nejzranitelnější populaci. Cílem je odevzdat balíky potravin co možná největšímu počtu takových rodin. Pro mobilní telefony je k dispozici i aplikace CoronApp, která má zároveň posloužit k prevenci onemocnění.

Pomocnou ruku však nabízejí i další firmy a akademický sektor. Například bogotská univerzita del Rosario se rychle zapojila do provádění diagnostických testů. Část nákladů přitom financuje přímo univerzita, část dotuje vláda, zahájena byla ale i kampaň, která vyzývá širokou veřejnost, aby testování svými příspěvky podpořila. Odborníci z cukrovarnického průmyslu pak například věnovali litry etanolu na výrobu farmaceutického alkoholu, který se používá jako dezinfekce. Společnost Bavaria pak z alkoholu, který získává při výrobě nealkoholického piva, nechala vyrobit 100 tisíc lahví antibakteriálního gelu, aby ho mohla rozdat zdravotnímu sektoru a ohroženým komunitám. Některé společnosti přistoupili k investicím do vývoje nových mechanických ventilátorů pro kritické pacienty. Na novém portálu Kolumbie podniká a inovuje nabízí podnikatelé i firmy své služby zdarma.

Řada hotelů v různých částech země nabídla své kapacity zdravotnímu sektoru. V pokojích budou moci strávit dobu izolace méně závažní pacienti, případně podezřelé případy, mohou ale také posloužit jako ubytovny pro zdravotníky. Bogotské výstaviště Corferias je připravené proměnit se v největší nemocnici kolumbijského hlavního města, která by měla ošetřovat méně závažné případy a uvolnit tak kapacity v nemocničních zařízeních pro osoby zasažené současnou pandemií. Ačkoli nošení roušek není v Kolumbii povinné, na 140 firem se do výroby těchto ochranných pomůcek zapojilo. U šicích strojů vyrábí roušky ale i vězeňkyně v ženském vězení v Kartageně, aby mohly být následně rozdány zejména starším lidem a ti se tak mohli lépe chránit.

Jak je Kolumbijcům vlastní, navzdory všemu zůstávají optimisty, s vírou a nadějí, že se brzy krizi podaří překonat. V neposlední řadě se objevují také zprávy o pozitivních dopadech omezení aktivit na životní prostředí. Mimo jiné došlo k výraznému zlepšení ovzduší ve velkých městech, moře u Kartageny má opět modrou barvu, do zátoky se prý vrátili delfíni a nad nimi létají volavky.

Zdroje: Portafolio.co, Semana.com-1, Semana.com-2, ElPeriodico.com, ElTiempo.com, VoaNoticias.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Pozastaven příjem žádostí o víza i další konzulární agenda

Konzulární oddělení českého velvyslanectví v Kolumbii informuje, že do odvolání pozastavuje příjímání nových žádostí o víza.

Dne 12. března 2020 vyhlásila vláda České republiky nouzový stav na celém území země. V rámci krizových opatření v souvislosti se šířením koronaviru COVID-19 nařídila zastavení přijímání žádostí o víza na všech zastupitelských úřadech v zahraničí. Z tohoto důvodu konzulární oddělení české ambasády v Bogotě ode dne 14. března 2020 až do odvolání nepřijímá žádosti o schengenská víza, dlouhodobá víza a žádosti o dlouhodobé a trvalé pobyty.

Současně jsou konzulární záležitosti zahrnující žádosti související s pasovou, ověřovací, matriční a státoobčanskou agendou, kde je vyžadována osobní přítomnost při podání žádosti, do odvolání omezeny jen na nezbytné minimum případů, které nelze vyřešit s odkladem.

Zdroj: Mzv.cz/bogota.

Kolumbijský start-up projekt pro přírodní turismus

Jeden z deseti nejlepších start-up projektů zaměřených na oblast cestovního ruchu na světě pochází z Kolumbie. Jedná se o platformu nazvanou Awake.travel, která cílí na ekologický turismus a na zachování biodiverzity. Kolumbie je známá svou přírodní rozmanitostí, takže nabízí řadu jedinečných přírodních destinací. A Awake.travel se právě na taková místa soustředí. V prosinci 2019 byl navíc tento projekt vybrán odbornou porotou mezi deset finalistů prvního ročníku soutěže o nejlepší start-up odvětví turismu, který je pořádaný Světovou organizací cestovního ruchu ve spolupráci se skupinou Globalia.

Kolumbijský návrh přitom prorazil v konkurenci dalších tří tisíc projektů ze 132 zemí světa. Mezi dalšími finalisty se nacházely projekty ze Španělska, Německa, Irska, Izraele, Velké Británie či Kanady. Celkový vítěz byl zvolen na Mezinárodním veletrhu cestovního ruchu Fitur na konci ledna v Madridu. Akce se zúčastnili nejen světoví lídři veřejného a soukromého sektoru, ale také potenciální investoři. První místo nakonec připadlo izraelskému projektu Refundit, ale už samotná nominace zajistila i ostatním projektům množství kontaktů, potenciálních investic a také je zviditelnila v rámci odvětví.

Podle jednoho ze zakladatelů se iniciativa Awake snaží propojit cestovatele, kteří se nachází v Kolumbii, s hostiteli (tedy operátory, průvodci, hotely) v různých přírodních destinacích po celé zemi. Vyšší záměr pak spočívá v poskytnutí podnětů k zachování přírodního prostředí. Celý projekt vznikl už před desíti lety, ale na začátku nešlo o technologickou platformu, ale o běžného turistického operátora. I tak se ale pracovní tým od počátku zaměřil na těžko dostupné  přírodní a vzdálené destinace, které nebyly příliš propagované a nenacházely se tak na tradičních turistických trasách. Postupně si zakladatelé všimli, že právě cestovní ruch stál za rozdíly v některých sociálních oblastech. Někteří průvodci a jiní operátoři se totiž dříve věnovali expanzivnímu chovu dobytka, kácení lesů, nelegálnímu lovu a podobně.

V roce 2016 se zakladatelé rozhodli pro technologickou transformaci a přihlásili se do iniciativy Booking Booster, za kterou stojí technologická společnost z Nizozemí, která pomáhá udržitelným podnikatelským projektům. Awake.travel byl přitom jediným operátorem z Kolumbie, obdržel cenu ve výši 300 tisíc eur, kterou zakladatelé investovali do svého projektu. Vše funguje takto: Awake navštíví a pozná hostitele v různých přírodních destinacích. Cestovatel vstoupí na stránku, vybere si dle svých preferencí a rezervuje si cestu.

Platforma pak zašle textovou zprávu hostiteli, případně si s hostitelem rezervaci potvrdí telefonicky nebo prostřednictvím emailu. Následně vygeneruje odkaz na zaplacení pro cestovatele a poté už se mohou oba dva setkat. Samotná stránka pak láká objevit krásy nejrozmanitější země světa na metr čtvereční, zemi kávy, květin i smaragdů, ale taky zemi, která má hory, pláže, pralesy, pouště, nížiny i nádherné ostrovy. Nabízí tak netradiční prohlídky zajímavostí měst, výlety do přírody i delší cesty za poznáním Amazonie, pobřeží Pacifiku i Karibiku, kávové oblasti, cesty do pouštních oblastí, vysokých hor, za indiánskými komunitami i archeologickými vykopávkami. Více informací získáte přímo na webové stránce awake.travel.

Zdroj: ElTiempo.com.

Výstava Vždy budu žít v Bogotě

Za přítomnosti představitelek Asocechy, diplomatických zástupců České republiky a Taiwanu, ale také autorit židovské komunity a dalších náboženství a vedoucích představitelů Okresního sekretariátu vlády v Bogotě proběhlo slavnostní zahájení výstavy Vždy budu žít: obrázky dětí z Terezína.

Tato jedinečná událost se konala dne 5. února v rámci Světového týdne mezináboženské harmonie mezi všemi náboženstvími, vyznáními a vírami, který byl takto vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2010. Asocheca byla pozvána k účasti na této akci oddělením Záležitostí svobody náboženství a smýšlení spadajícím pod Ředitelství lidských práv Okresního sekretariátu vlády v Bogotě.

Výstava je přístupná pro širokou veřejnost ve dvou křídlech v prvním patře budovy Sekretariátu vlády, který sídlí v budově Liévano na adrese ulice 11 č. 8-17 v Bogotě. Ke shlédnutí jsou obrázky terezínských dětí do 18. prosince a to v době úředních hodin Sekretariátu.

Ukázka zahrnuje 31 reprodukcí obrázků vytvořených dětmi v době jejich uvěznění v nacistickém koncentračním táboře v Terezíně poblíž Prahy. Z minimálně 15 tisíc dětí, které prošly Terezínem na cestě do Osvětimi, přežilo pouhých 100. Výstava zároveň připomíná i výročí 75 let od příchodu ruských vojsk do Osvětimi a osvobození přeživších. To, co se dělo v Terezíně, známe díky učitelce umění, paní Friedl Dicker Brandeis. Ta během své internace v tomto táboře tajně učila děti umění a kresbě a poskytovala tak uvězněným dětem i jistou terapii. Před svou smrtí zachránila na 4500 obrázků, které později posloužily jako důkazy v Norimberském procesu a dodnes podávají nesmazatelné svědectví o tehdejším barbarství.

Prostřednictvím Světového týdne OSN vyzývá různá vyznání a náboženství k většímu dialogu, který by zajistil lepší vzájemné porozumění, harmonii a spolupráci mezi lidmi. Zároveň vyzdvihuje nutnost, aby morální imperativy všech náboženství a přesvědčení zahrnovaly mír, toleranci a soužití s respektem.

Kolumbijci – šťastní, ale ne příliš optimističtí

Navzdory ne úplně optimálním podmínkám se Kolumbie umístila na přední příčce žebříčku nejšťastnější země světa. I přesto však patří k zemím, které vnímají nový rok 2020 s nevelkým optimismem.

Ze sta Kolumbijců, kteří byli dotázáni na stupeň pociťovaného štěstí či spokojenosti v životě, jich 66 odpovědělo, že se cítí být šťastní a 24 dokonce velmi šťastní. Sedm ze sta dotázaných se cítilo neutrálně a pouze dva uvedli, že jsou nešťastní. Finální index štěstí kolumbijské populace se tak vyšplhal na 88 procent. Tento ukazatel se získá odečtením procenta osob, které uvedou, že se cítí nešťastní, od procenta šťastných jedinců. Celkový vzorek v Kolumbii přitom čítal 1202 respondentů.

Data tvoří součást nedávné analýzy o očekáváních a smýšlení lidí starších 18 let, která byla vypracovaná Světovou asociací WIN-Gallup, v Kolumbii pak ve spolupráci s Národním konzultantským centrem. V celém světě byl zjišťován názor dohromady 45 676 osob ze 46 různých národů.

Přitom úroveň pociťovaného štěstí je mezi Kolumbijci nejvyšší ze všech Latinoameričanů, kteří dosáhli celkově v tomto indexu 75 procent. Podle analýzy dosahuje index na světové úrovni pouhých 45 procent, tedy zhruba 40 procentních bodů pod výsledkem v Kolumbii.

Výsledky výzkumu přichází v období, kdy v zemi probíhají hromadné sociální protesty, podporované odbory, studentskými organizacemi, dělnickými centrálami a podobně. Lidé tak mimo jiné vyjadřují svou nespokojenost se sociální nerovností, nedostatkem pracovních příležitostí, velkého podílu neformální ekonomiky a nedostatečného přístupu ke kvalitnímu vzdělání.

Ačkoli většina kolumbijské populace uvádí, že se cítí šťastná, v některých krajích země jsou tyto hodnoty ještě vyšší než je národní průměr. Podle uveřejněné zprávy se jedná zejména o severovýchodní oblast země, konkrétně o kraje Boyacá, Santander a Severní Santander. Tam se cítí šťastně 92 procent dotázaných. Naopak přímo v hlavním městě Bogotě se takto cítí „pouhých“ 85 procent a v regionu Tichomoří jen 83 procent respondentů.

Na úrovni Latinské Ameriky je druhou nejšťastnější zemí Ekvádor s 85 procenty, následovaný Peru se 71 procenty a Mexikem se 70 procenty. Na celosvětové úrovni se na druhém místě ze 46 hodnocených zemí umístila Indonésie (86 procent). Na opačném konci žebříčku se pak nachází Jordánsko, Libanon a Sýrie.

Obecně ovlivňuje pocit štěstí ve světovém měřítku mládí, vzdělání a výše příjmů. Výzkum ukázal, že na globální úrovni mladší lidé vyjádřili, že se cítí šťastnější. Konkrétně ve věkových skupinách 18-24 let a 25-34 let byl index nejvyšší a to 53 až 54 procent. Co se týká příjmů, tak asi nepřekvapí, že osoby s vyššími příjmy jsou obecně šťastnější než ty s nižšími příjmy.

Mezi lidmi, kteří uvedli, že mají vysoké příjmy, byl index štěstí 62 procent, ti s nízkými příjmy měli tento index o celých 30 procentních bodů nižší. Obdobná situace byla vypozorována s ohledem na výši vzdělání. K zajímavým zjištěním patří také fakt, že studenti jsou obecně nejšťastnější, naopak důchodci ti nejméně šťastní. Mezi pohlavími pak vědci neprokázali žádné rozdíly.

Průzkum měřil také úroveň optimismu mezi lidmi s ohledem na to, co očekávají v příštím roce. Dotaz se konkrétně tázal na to, zda si osoby myslí, že rok 2020 bude lepší, horší nebo stejný jako rok 2019. Kolumbie zaznamenala index ve výši pouhých 5 procent, tedy o 7 procentních bodů méně než byl světový průměr, který sám o sobě dosáhl jen 12 procent. Přitom nejoptimističtější zemí s 62 procenty bylo Peru. Nejméně optimističtí Kolumbijci vzhledem k tomu, co je čeká v roce 2020, žijí v oblasti Tichomoří, v Bogotě a na východě země. Na globální úrovni jsou pak nejoptimističtější mladí lidé ve věku od 18 do 44 let, společně s lidmi se střední výši příjmů.

Zdroj: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Asocheca a české velvyslanectví oslavili Mikuláše

O něco později než je v České republice zvykem, konkrétně v sobotu 14. prosince, proběhlo příjemné setkání k oslavě tradičního českého svátku sv. Mikuláše. I letos akci zorganizovaly představitelky Asochecy ve spolupráci se zástupci Velvyslanectví ČR v Kolumbii. Akce se konala na zahradě rezidence paní velvyslankyně Kateřiny Lukešové.

Na děti a vnoučata krajanů, dalších přátel Asochecy a české ambasády v Bogotě čekali po vzoru českých tradic Mikuláš s čertem a andělem. Děti se musely předvést odrecitováním básničky či zpěvem písničky a za odměnu dostaly sladkosti. Následně pro ně byly připraveny ještě další doprovodné aktivity.

Foto: Velvyslanectví ČR v Bogotě (Veronika Senjuková), Asocheca.

České snímky na filmovém festivalu v Bogotě

Od 27. listopadu do 4. prosince v Bogotě (a od 20. do 27. listopadu v Medellínu) se koná filmový festival nazvaný Na východ. Tento festival nezávislého filmu se snaží vytvořit prostor pro kinematografickou výměnu se střední a východní Evropou a rozvinout pracovní síť, která zahrnuje i další země, kde se festival odehrává, konkrétně Argentinu, Francii, Peru a po druhé také Kolumbii.

Milovníci sedmého umění mohou při této příležitosti shlédnout několik českých filmů. Většina z nich je přitom od českého režiséra Miloše Formana, jemuž letošní ročník festivalu vzdává poctu a vyhradil mu tak speciální sekci. Výběr zahrnuje tři Formanovy filmy z let 1964 až 1967 a přináší také nový dokument o této výjimečné osobnosti, jednom z nejdůležitějších filmových režisérů českého původu.

V Bogotě se zájemci mohou těšit na promítání těchto snímků:

Hoří, má panenko (1967)
Sobota 23. listopadu, 20:00 hod – Centro Colombo Americano
Středa 27. listopadu, 18:00 hod – Cine Colombia Av. Chile
Pondělí 2. prosince, 21:00 hod – Cine Colombia Av. Chile

Lásky jedné plavovlásky (1965)
Pátek 29. listopadu, 15:00 hod – Cine Colombia Av. Chile
Neděle 1. prosince, 18:00 hod – Cine Colombia Av. Chile

Černý Petr (1964)
Neděle 24. listopadu, 18:00 hod – Centro Colombo Americano
Čtvrtek 28. listopadu, 18:00 hod – Cine Colombia Av. Chile
Středa 4. prosince, 18:00 hod – Cine Colombia Av. Chile

Forman vs. Forman (2019)
Pátek 22. listopadu, 18:30 hod – Centro Colombo Americano
Soboda 30. listopadu, 18:00 hod – Cine Colombia Av. Chile

Soutěžní kategorie pak divákům nabízí celkem pět ukázek ze střední a východní Evropy. Tyto fikce vznikly v letech 2018 a 2019 a zaujaly pořadatele už při své premiéře. Na programu figuruje i česko-slovenská koprodukce režiséra Adama Sedláka:
Domestik (2018)
Pátek 22. listopadu, 20:15 hod – Centro Colombo Americano
Úterý 3. prosince, 21:00 hod – Cine Colombia Av. Chile

Mezi dokumentární tvorbou můžete nalézt český celovečerní dokument Simona Šafránka:
King Skate (2018)
Úterý 26. listopadu, 18:30 hod – Centro Colombo Americano
Sobota 30. listopadu, 15:00 hod – Cine Colombia Av. Chile

Čestným hostem celého festivalu je slavný francouzský režisér F.J. Ossang. Festival uvede téměř celou jeho tvorbu, konkrétně osm snímků včetně jeho posledního celovečerního filmu 9 prstů, který diváci shlédnou v premiéře. Zároveň se tato filmová legenda jak v Bogotě tak v Medellínu podělí o své zkušenosti s publikem. Samostatná sekce pak patří produkcím ze zemí, kde se festival Na východ pořádá, tedy z Francie, Argentiny, Peru a domácí Kolumbie.

Podrobný program a kompletní informace naleznete na webové stránce festivalu: www.alestfestival.com.