Výstava Vždy budu žít v Bogotě

Za přítomnosti představitelek Asocechy, diplomatických zástupců České republiky a Taiwanu, ale také autorit židovské komunity a dalších náboženství a vedoucích představitelů Okresního sekretariátu vlády v Bogotě proběhlo slavnostní zahájení výstavy Vždy budu žít: obrázky dětí z Terezína.

Tato jedinečná událost se konala dne 5. února v rámci Světového týdne mezináboženské harmonie mezi všemi náboženstvími, vyznáními a vírami, který byl takto vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 2010. Asocheca byla pozvána k účasti na této akci oddělením Záležitostí svobody náboženství a smýšlení spadajícím pod Ředitelství lidských práv Okresního sekretariátu vlády v Bogotě.

Výstava je přístupná pro širokou veřejnost ve dvou křídlech v prvním patře budovy Sekretariátu vlády, který sídlí v budově Liévano na adrese ulice 11 č. 8-17 v Bogotě. Ke shlédnutí jsou obrázky terezínských dětí do 18. prosince a to v době úředních hodin Sekretariátu.

Ukázka zahrnuje 31 reprodukcí obrázků vytvořených dětmi v době jejich uvěznění v nacistickém koncentračním táboře v Terezíně poblíž Prahy. Z minimálně 15 tisíc dětí, které prošly Terezínem na cestě do Osvětimi, přežilo pouhých 100. Výstava zároveň připomíná i výročí 75 let od příchodu ruských vojsk do Osvětimi a osvobození přeživších. To, co se dělo v Terezíně, známe díky učitelce umění, paní Friedl Dicker Brandeis. Ta během své internace v tomto táboře tajně učila děti umění a kresbě a poskytovala tak uvězněným dětem i jistou terapii. Před svou smrtí zachránila na 4500 obrázků, které později posloužily jako důkazy v Norimberském procesu a dodnes podávají nesmazatelné svědectví o tehdejším barbarství.

Prostřednictvím Světového týdne OSN vyzývá různá vyznání a náboženství k většímu dialogu, který by zajistil lepší vzájemné porozumění, harmonii a spolupráci mezi lidmi. Zároveň vyzdvihuje nutnost, aby morální imperativy všech náboženství a přesvědčení zahrnovaly mír, toleranci a soužití s respektem.

Vzdělávací programy pro krajany v roce 2020

Stejně jako v předchozích letech, i pro letošní rok se v rámci Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí, schváleného na roky 2016 – 2020, nabízí několik forem krajanského vzdělávacího programu, zaměřeného především na výuku českého jazyka a literatury v zahraničí.

1) Semestrální stipendijní studijní pobyty

Stipendia jsou určena pro studenty z řad krajanů s přednostním zaměřením na následující obory: čeština pro cizince, dále dle kapacity jednotlivých fakult a úrovně češtiny uchazeče učitelství českého jazyka a literatury, historie, etnologie, dějiny umění a teologie. Jedná se obecně o obory související s podporou udržení a rozvoje znalosti českého jazyka a literatury. Podmínkou účasti v programu je dobrá znalost českého jazyka.
Termíny pro zadání přihlášek do elektronického systému na adrese www.dzs.cz jsou:

  • pro jednosemestrální studium v zimním semestru akademického roku 2020/2021 (září 2020 až únor 2021) do 15. března 2020;
  • pro dvousemestrální studium v zimním i letním semestru akademického roku 2020/2021 (září 2020 až červen 2021) do 15. března 2020;
  • pro jednosemestrální studium v letním semestru akademického roku 2020/2021 (únor 2021 až červen 2021) do 15. srpna 2020.

Vyplněnou a vytisknutou přihlášku včetně jedné kopie, tj. celkem 2 exempláře, spolu s životopisem, lékařským potvrzením o způsobilosti ke studiu, podrobným studijním programem, kopií cestovního dokladu a doporučením krajanského spolku Asocheca je třeba předat Velvyslanectví ČR v Kolumbii nejpozději do 10 dnů po termínu pro zadání přihlášek do elektronického systému (viz výše). Vybraní stipendisté obdrží Rozhodnutí o přiznání stipendia a potvrzení o ubytování.
Podrobné informace naleznete na: www.dzs.cz.

 

2) Čtyřtýdenní kurz českého jazyka pro krajany v Poděbradech

Termín kurzu: 17. července až 14. srpna 2020
Jedná se o čtyřtýdenní letní kurz určený českým krajanům starším 18 let, žijícím v zahraničí, kteří se chtějí naučit jazyk svých předků nebo se v něm zdokonalit. Mají možnost se seznámit s českou kulturou a poznat část České republiky. Výuka probíhá pod vedením zkušených pedagogů ve skupinách podle pokročilosti jazykových znalostí. Pro účastníky kurzu je připraven bohatý mimoškolní program (besedy, exkurze, přednášky, celodenní výlety). Výuka sestává z celkem 120 vyučovacích hodin, na závěr obdrží účastníci osvědčení o absolvování kurzu.
Termín pro zadání přihlášek do elektronického systému na adrese www.dzs.cz je do 15. března 2020.

Vyplněnou, vytisknutou a podepsanou přihlášku včetně jedné kopie, tj. celkem 2 exempláře, spolu s doporučením krajanského spolku Asocheca je třeba odevzdat na Velvyslanectví ČR v Bogotě do 25. března 2020.
Vybraným kandidátům bude doručeno potvrzení o přijetí. Nevybraní uchazeči se mohou stát náhradníky, rovněž existuje možnost zúčastnit se kurzu jako samoplátce.

 

3) Dvoutýdenní kurz metodiky výuky českého jazyka pro vyučující z řad krajanských komunit

Termín kurzu: 24. srpna až 4. září 2020
Kurz je určen pro vyučující z řad krajanů. Účastníci jsou rozděleni do dvou skupin: učitele u tradičních krajanských komunit (výuka dospělých) a pedagogové v Českých školách bez hranic a školách podobného typu (výuka dětí).
Účastníci absolvují dvoutýdenní intenzivní výuku metodiky s cílem zdokonalit a stabilizovat formy vyučování češtiny. Součástí kurzu je i návštěva odborných pracovišť, která mají vazbu na český jazyk a literaturu.
Termín pro zadání přihlášek do elektronického systému na adrese www.dzs.cz je do 15. března 2020.

Vyplněnou, vytisknutou a podepsanou přihlášku včetně jedné kopie, tj. celkem 2 exempláře, spolu s doporučením krajanského spolku Asocheca je třeba doručit na Velvyslanectví ČR v Bogotě nejpozději do 25. března 2020.
Vybraní kandidáti obdrží potvrzení o přijetí. Při výběru účastníků je rozhodující i následné uplatnění nově získaných znalostí.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Bogotě. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Město Barranquilla zve na Karneval umění

Počátek února bude ve městě Barranquilla na pobřeží kolumbijského Karibiku patřit umění. Od 6. do 9. února tam totiž proběhne již 14. ročník Mezinárodního karnevalu umění, který láká všechny návštěvníky na rozmanitý program v duchu motta „party přemýšlení“. Jedná se o oslavu všech možných způsobů kreativní tvorby a myšlení.

Pod záštitou nadace Fundación La Cueva se letos představí na 40 speciálních hostů, jak domácích, tak zahraničních, řada z nich se může pochlubit národními či mezinárodními cenami ve svých oborech. Karneval bude tradičně probíhat v různých částech města jako je Kulturní karibský park, místní filmový archiv, restaurace a bar La Cueva či zahrady divadla Teatro Amira de la Rosa, kde bude připraven program pro ty nejmenší. Jako každým rokem je vstup na jednotlivé akce zdarma a je omezen pouze kapacitou v případě uzavřených míst. Aby byl zachován karnevalový duch celé události, návštěvníkům se doporučuje přijít v maskách.

V hlavní roli letošního setkání významných tvůrců na pobřeží kolumbijského Karibiku není nikdo a nic jiného než tvorba, reflexe, myšlení, podívaná a magie. Jedná se o čtyři dny, kterým vévodí literatura, scénické umění, výtvarné umění, sedmé umění tedy kinematografická tvorba, komická vystoupení a spousta dalších vyjádření kreativity a představivosti.

Do Barranquilly přijedou umělci například z Itálie, Španělska, Portorika, Dominikánské republiky, Spojených států, Mexika, Kuby, Argentiny či Peru. Zvláštní pocty se dostane kubánskému hudebnímu duu Hansel a Raúl, kteří budou oceněni za 40 let své umělecké dráhy a zúčastní se i jednotlivých akcí karnevalu. Z dalších hudebníků pořadatelé vyzdvihují přítomnost El Kanka ze Španělska či hudebníka jménem José Mangual Jr, známého protagonisty salsy z New Yorku.

Mezi čestnými hosty vyniká také britský režisér Peter Webber, který stojí za známými filmy jako Hannibal – Zrození, Emperor či Dívka s perlou. Na karnevalu představí svůj nový dokument o hudbě reggae a umělcích z Jamajky nazvaný Inna de Yard. Na programu figurují i zajímaví spisovatelé jako je kubánský novinář a historik Rafael El Chino Lam, spisovatel, kritik a sochař Guillermo Linero či uruguayská spisovatelka Fernanda Trías.

Kontroverzní literární žurnalistiku bude zastupovat jedna z nejlepších představitelek Latinské Ameriky, peruánská kronikářka Gabriela Wiener. Argentinský spisovatel Gonzalo Garcés či spisovatel Frank Báez z Dominikánské republiky se také podělí o své literární zkušenosti.

Ani domácí umělci a tvůrci nezůstávají v pozadí. Publikum roztančí Lisandro Meza, své schopnosti předvede slavný akordeonista Alfredo Gutiérrez, zpěvačka žánru vallenato Marina Quintero či známá pianistka Teresita Gómez, považovaná za nejvýznamnější koncertní mistryni na území Kolumbie. Z Tichomoří zavítá do Karibiku skupina La Mambanegra. Nebude chybět ani filmový režisér Víctor Gaviria, autor filmu Prodavačka růží (La vendedora de rosas) a dalších, expert na obor orientálního lékařství Pacho Fadul či bioložka a akademička Brigitte Baptiste. Návštěvníci se mohou těšit i na řadu kolumbijských spisovatelů jako je Laura Restrepo, Juan Gossaín, Pedro Badrán, žurnalista Antonio Morales či kronikář Alberto Salcedo Ramos.

Program je tedy opravdu rozmanitý a každý si v něm najde to své. Plakát letošního ročníku pak pochází z dílny italského umělce jménem Enrico Mitrovich. V Barranquille tento umělec a fotograf vystaví svou monumentální instalaci inspirovanou v ptactvu a jeho letu pod názvem Sen Mitroviche (El sueňo de Mitrovich). Součástí tohoto díla je na osm tisíc ručně nakreslených kardinálů červených (druh opeřence), na kterých umělec pracoval 20 let. Tato výstava nemá ve světě konkurenci a bude volně přístupná pro širokou veřejnost od 6. února.

Podrobnější informace naleznete na stránkách pořádající instituce: fundacionlacueva.org.

Další zdroje: Semana.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Svátek literatury i myšlení, je tady Hay Festival

Nabitý kulturní program počátku roku ve městě Kartagena vyvrcholí na konci měsíce ledna oblíbeným Hay festivalem. Již 15. ročník kolumbijské verze této jedinečné události, považované za nejvýznamnější platformu světového myšlení, se odehraje ve dnech 30. ledna až 2. února.

V letošním roce se debaty a diskuze z velké části zaměří na několik nosných témat, konkrétně na otázky související s klimatickou krizí, vědou, politikou i genderovými rozdíly. Návštěvníci se mohou těšit na řadu výjimečných osobností z různých koutů světa i z hostitelské Kolumbie. Zahajovací debaty se ujme známá španělská herečka Maribel Verdú, která pohovoří s ředitelem deníku El Tiempo, Robertem Pombem. Dalším speciálním čestným hostem bude Dilma Rousseff, která podebatuje s editorem periodika El País Américas, Javierem Morenem, o tom, co se v současnosti děje s levicí v Latinské Americe, ale i obecně ve světě a o výzvách, kterým levicová hnutí čelí. Bývalá brazilská prezidentka má za sebou dlouhou politickou kariéru, ale také mnoho zkušeností jako aktivistka, i proto je její přítomnost na festivalu příjemným překvapením.

V souvislosti s tématem životního prostředí vystoupí kolumbijsko-kanadský antropolog a etnobotanik Wade Davis, který bude mluvit o své rozšířené knize Řeka: zkoumání a objevy v amazónském pralese, Američan David Wallace-Wells pak o svém díle Nehostinná planeta: Život po oteplení. Ze spojených států přijede také vědecká propagátorka Jennifer Ackerman, která se podělí o výsledky svého výzkumu o překvapivé inteligenci ptactva.

Věděcký ředitel Alexander Antonelli z Británie se zaměří na problémy současného světa, které mohou být vyřešeny, pokud se podíváme na rostliny a jejich vlastnosti. Milovníci vědy se mohou těšit na přednášku uznávaného vědce Christopha Galfarda o postavě Einsteina a vědeckého propagátora Philipa Balla o tom, Jak pěstovat lidskou bytost, kde přiblíží svou práci, kterou založil na pokusu se svou vlastní kůží. Ve spolupráci s britskou Výzkumnou radou přírodního prostředí představí pořadatelé Hay Festivalu program Trans.MISSION II, iniciativu, která se snaží propojit osobnosti světa kultury a vědy. Místní kolumbijští komunitní lídři pak informují návštěvníky o tom, jak brání a chrání svá území.

V rámci genderových debat se představí kanadská spisovatelka a literární kritička Margaret Atwood, která má za sebou dlouhou literární dráhu, její knihy čtou milióny osob po celém světě a nedávno získala ocenění Booker Prize. Podle ředitelky festivalu, Cristiny Fuentes La Roche, patří totiž k dalším velkým výzvám tohoto století hledání rovnosti mezi pohlavími. Proto i mezi pozvanými hosty jsou v rovném počtu zastoupeni jak muži tak ženy.

Na seznamu jedinečných hostů figuruje dále také kubánský literát Leonardo Padura, s novou edicí své knihy Obličeje salsy, série profilů nejlepších skladatelů a interpretů tohoto hudebního žánru. Jedna z nejlepších mladých latinskoamerických spisovatelek, Mexičanka Valeria Luiselli, přiblíží své zkušenosti při obraně středoamerických dětí migrantů před soudem Spojených států. Festival vyvrcholí debatou o folklóru kolumbijských východních nížin a zejména koncertem hudby tohoto regionu.

Hay festival byl původně zaměřen hlavně na literaturu, ale postupem času se proměnil v platformu k diskuzím o významných tématech hýbajících světem. V dnešním polarizovaném světě, kde narůstají extremismy, falešné zprávy a populismus, si festival klade za cíl chránit a podpořit kulturu, která nás nutí přemýšlet, rozšiřovat si obzory a zpochybňovat svět. Proto se snaží vytvářet prostor pro debaty, výměnu myšlenek, iniciovat kritické myšlení, ale také oslavit to nejlepší z literatury a současných myšlenkových proudů.

Zároveň klade akce od svého vzniku důraz na to, aby nebyla považovaná širokou veřejností za nějakou elitní akci, ale aby byla vnímána jako přístupná pro všechny. Od počátku tak probíhají doprovodné akce a debaty v místních čtvrtích, včetně aktivit pro děti a mládež, které se často konají i v průběhu roku. Některé debaty a zprávy jsou sdíleny na webu v podobě nahrávek, podcastů či streamingových videí.

Hay festival se v Kartageně poprvé konal v roce 2006 a díky enormnímu pozitivnímu ohlasu široké veřejnosti se přesunul také do dalších městeček i celého kraje Bolívar. Probíhá i v kraji Antioquia, konkrétně v městečku Jericó začíná 24. ledna a v Medelínu od 29. ledna.

Celý program a další podrobnosti můžete nalézt na stránkách festivalu: hayfestival.com.

Další zdroje: RevistaArcadia.com, ElTiempo.com, Semana.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbijci – šťastní, ale ne příliš optimističtí

Navzdory ne úplně optimálním podmínkám se Kolumbie umístila na přední příčce žebříčku nejšťastnější země světa. I přesto však patří k zemím, které vnímají nový rok 2020 s nevelkým optimismem.

Ze sta Kolumbijců, kteří byli dotázáni na stupeň pociťovaného štěstí či spokojenosti v životě, jich 66 odpovědělo, že se cítí být šťastní a 24 dokonce velmi šťastní. Sedm ze sta dotázaných se cítilo neutrálně a pouze dva uvedli, že jsou nešťastní. Finální index štěstí kolumbijské populace se tak vyšplhal na 88 procent. Tento ukazatel se získá odečtením procenta osob, které uvedou, že se cítí nešťastní, od procenta šťastných jedinců. Celkový vzorek v Kolumbii přitom čítal 1202 respondentů.

Data tvoří součást nedávné analýzy o očekáváních a smýšlení lidí starších 18 let, která byla vypracovaná Světovou asociací WIN-Gallup, v Kolumbii pak ve spolupráci s Národním konzultantským centrem. V celém světě byl zjišťován názor dohromady 45 676 osob ze 46 různých národů.

Přitom úroveň pociťovaného štěstí je mezi Kolumbijci nejvyšší ze všech Latinoameričanů, kteří dosáhli celkově v tomto indexu 75 procent. Podle analýzy dosahuje index na světové úrovni pouhých 45 procent, tedy zhruba 40 procentních bodů pod výsledkem v Kolumbii.

Výsledky výzkumu přichází v období, kdy v zemi probíhají hromadné sociální protesty, podporované odbory, studentskými organizacemi, dělnickými centrálami a podobně. Lidé tak mimo jiné vyjadřují svou nespokojenost se sociální nerovností, nedostatkem pracovních příležitostí, velkého podílu neformální ekonomiky a nedostatečného přístupu ke kvalitnímu vzdělání.

Ačkoli většina kolumbijské populace uvádí, že se cítí šťastná, v některých krajích země jsou tyto hodnoty ještě vyšší než je národní průměr. Podle uveřejněné zprávy se jedná zejména o severovýchodní oblast země, konkrétně o kraje Boyacá, Santander a Severní Santander. Tam se cítí šťastně 92 procent dotázaných. Naopak přímo v hlavním městě Bogotě se takto cítí „pouhých“ 85 procent a v regionu Tichomoří jen 83 procent respondentů.

Na úrovni Latinské Ameriky je druhou nejšťastnější zemí Ekvádor s 85 procenty, následovaný Peru se 71 procenty a Mexikem se 70 procenty. Na celosvětové úrovni se na druhém místě ze 46 hodnocených zemí umístila Indonésie (86 procent). Na opačném konci žebříčku se pak nachází Jordánsko, Libanon a Sýrie.

Obecně ovlivňuje pocit štěstí ve světovém měřítku mládí, vzdělání a výše příjmů. Výzkum ukázal, že na globální úrovni mladší lidé vyjádřili, že se cítí šťastnější. Konkrétně ve věkových skupinách 18-24 let a 25-34 let byl index nejvyšší a to 53 až 54 procent. Co se týká příjmů, tak asi nepřekvapí, že osoby s vyššími příjmy jsou obecně šťastnější než ty s nižšími příjmy.

Mezi lidmi, kteří uvedli, že mají vysoké příjmy, byl index štěstí 62 procent, ti s nízkými příjmy měli tento index o celých 30 procentních bodů nižší. Obdobná situace byla vypozorována s ohledem na výši vzdělání. K zajímavým zjištěním patří také fakt, že studenti jsou obecně nejšťastnější, naopak důchodci ti nejméně šťastní. Mezi pohlavími pak vědci neprokázali žádné rozdíly.

Průzkum měřil také úroveň optimismu mezi lidmi s ohledem na to, co očekávají v příštím roce. Dotaz se konkrétně tázal na to, zda si osoby myslí, že rok 2020 bude lepší, horší nebo stejný jako rok 2019. Kolumbie zaznamenala index ve výši pouhých 5 procent, tedy o 7 procentních bodů méně než byl světový průměr, který sám o sobě dosáhl jen 12 procent. Přitom nejoptimističtější zemí s 62 procenty bylo Peru. Nejméně optimističtí Kolumbijci vzhledem k tomu, co je čeká v roce 2020, žijí v oblasti Tichomoří, v Bogotě a na východě země. Na globální úrovni jsou pak nejoptimističtější mladí lidé ve věku od 18 do 44 let, společně s lidmi se střední výši příjmů.

Zdroj: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Festival hudby města Cartagena v plném proudu

Koloniální perla kolumbijského pobřeží Karibiku patří k nejnavštěvovanějším místům v Kolumbii. V lednu navíc láká na několik zajímavých kulturních akcí, přičemž tou první je známý mezinárodní festival vážné hudby, který probíhá od 4. do 12. ledna. Orchestrální a komorní hudba, vokální repertoár, který spojuje hudbu a poezii, ale i alternativní iniciativy, to vše čeká v těchto dnech návštěvníky jedné z nejdůležitějších hudebních akcí Latinské Ameriky.

Letošní 14. ročník přitom přináší na 35 koncertů za účasti kolem 200 hudebníků, kteří rozezní magické prostředí města Cartagena v duchu motta To krásné a to výjimečné. První část motta odkazuje na období klasicismu a velikány světové hudby Haydna a Mozarta. Druhá část se vztahuje k přechodu klasicismu v romantickou citlivost, ke kterému došlo ve Vídni mezi druhou polovinou 18. a první polovinou 19. století, s Beethovenem a Schubertem jako klíčovými představiteli tohoto období. Nicméně hlavní programovou linii tvoří právě dílo Franze Schuberta, který se narodil na konci ledna 1797 ve Vídni v hudební rodině. Již ve třinácti letech začal skládat první kvarteta a komorní díla, v šestnácti letech složil svou první symfonii a operu. I přes svůj krátký život, zemřel ve věku pouhých 31 let, zvládnul složit bezpočet děl. Na festivalu zazní pět z jeho devíti symfonií, komorní skladby a dva cykly tzv. lieder, tedy krátkých skladeb, které kombinují poezii, zpěv a klavír.

Na programu figuruje řada zajímavých umělců mezinárodního formátu, známých svou specifickou a inovativní interpretací skladeb. Mezi nimi vyniká zejména amsterdamský orchestr Camerata Royal Concertgebouw nebo rakouský Camerata Salzburg, orchestr ověnčený řadou mezinárodních cen. Do Cartageny zavítal také italský klavírista Andrea Lucchesini, dnes považovaný za jednoho z předních interpretů Schubertova díla, sopranistka Martína Fender či mezzosopranistka Elisabeth Kulman, obě z Rakouska.

Nechybí ale ani vynikající kolumbijští umělci jako bogotský rodák Adrián Chamorro, houslista a ředitel Filharmonického orchestru města Cali, violončelista Santiago Caňón-Valencia, který v loňském roce získal stříbrnou medaili v mezinárodní soutěži, harfista Elvis Díaz, zpěvačka Paola Leguizamón či trumpetista Juan Pablo Noreňa. Houslista a učitel hudby Leonardo Federico Hoyos, který patří vůbec k těm nejvýznamnějším v rámci Latinské Ameriky, studoval v Moskvě, Německu i rodné Kolumbii. Nyní působí jako profesor na Hudební konzervatoři Národní univerzity Kolumbie a na uznávané soukromé univerzitě Universidad de los Andes. Od roku 2013 je navíc uměleckým a hudebním ředitelem Mládežnické filharmonie Komory Bogoty.

Z orchestrů stojí za zmínku Komorní orchestr Kolumbie, založený kolumbijsko německým houslistou Frankem Preussem v roce 1976. Nová verze orchestru z roku 2019 je tvořená výtečnými umělci. Potěší svým debutem právě publikum festivalu v Cartageně a to repertoárem kolumbijských skladatelů. Mládežnický filharmonický orchestr Kolumbie je zároveň sociálním projektem, který podporuje životní směřování mladých hudebníků. Obdobně iniciativa Symfonického orchestru Cartageny podporuje mladé hudebníky, aby zlepšili své schopnosti a získali přímé umělecké zkušenosti.

Festival letos přináší také několik novinek. Jednou z nich je nový prostor vyhrazený latinskoamerické hudbě, nazvaný Zní Jižní Amerika (Suena Suramérica), kde se setkávají zkušenosti, nápady, iniciativy, produkce i umělci kontinentu. Tento prostor má pět podkategorií, konkrétně koncerty latinskoamerické série, výzkumné laboratoře, hudební workshopy, víceúčelový sál a výstavu Expo Música. Poněkud riskantní, ale zajímavý experiment spočívá v zařazení vystoupení Julia Victorii, skladatele elektronické hudby. Ten uvede speciální dílo, ve kterém smísí svou zkušenost s elektronickou hudbou s uměním 20členného komorního orchestru.

Probíhají také hudební besedy jako ta s italským skladatelem a klavíristou Giovannim Biettim či britským tenorem a muziologem Ianem Bostridgem. Doprovodný akademický program zahrnuje dále konference a prezentace výzkumů zástupců univerzit a dalších hudebních institucí. Účastníci se mohou setkat s některými umělci, vyzkoušet si nějaký hudební nástroj či získat informace o současné nabídce hudebních fakult v zemi. V rámci jedné z besed zástupci Googlu mimo jiné vysvětlí, jak na maximum využít kanálu YouTube k předvedení své práce.

Podrobnější informace získáte na stránce festivalu: cartagenamusicfestival.com.

Další zdroje: Semana.com, Noticias.CanalRcn.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Kolumbie vítá nový rok karnevalem ve městě Pasto

Na začátku nového roku se centrem kulturního dění tradičně stává jihokolumbijské město Pasto. Toto hlavní město kraje Nariňo, který sousedí s Ekvádorem, totiž hostí slavný karneval Černých a Bílých, vůbec největší slavnost kolumbijského jihozápadu. Od 2. do 7. ledna se město, ale i další městečka v oblasti oddávají radosti, veselí, tradicím, barevným průvodům a doprovodným akcím. Tento velký karnevalový svátek se snaží zachovat lidovou tradici a prezentovat se v co možná nejautentičtější podobě. Propojuje umění, folklór, hudbu, tanec, ale podstata celého festivalu spočívá ve hře.

Program samotný má svoji danou strukturu a začíná už o pár dní dříve, konkrétně od 28. prosince, tedy ode dne, kdy se v Kolumbii slaví den neviňátek, jinými slovy český apríl. Předkarnevalová část nabízí řadu aktivit, mimo jiné karneval na kolech pro celou rodinu, hudební vystoupení a koncerty včetně Serenáty pro město Pasto či průvod veteránů. Největší ohlas mívá ale zábavný a satiricky laděný průvod konce roku, který kriticky hodnotí milníky uplynulých měsíců na domácí i světové scéně.

První den oficiální části karnevalu zahajuje obětní obřad na počest patronky kraje Nariňo, Panenky Mercedes, který má zajistit bezproblémový průběh slavností. Později dostávají prostor děti a jejich vlastní mini karneval, který vznikl z dětské snahy napodobit dospělé. Dnes se jedná o samostatnou akci s vlastní identitou a dynamikou v rámci karnevalových oslav. Odpolední hodiny pak patří koncertům, konkrétně venkovské a rockové hudbě.

Další den návštěvníky čeká Zpěv Zemi, tedy průvod andských tanečních skupin, který každoročně ukazuje to nejlepší z místní hudby, tanců, kostýmů a choreografických kreací. Den zakončí koncert latinskoamerické andské hudby.

Čtvrtého ledna si město připomíná místní významný rod Castaňedových velkolepým průvodem, který imituje tuto rodinu i celou atmosféru doby. Podle legendy totiž v roce 1928 pozvala skupina místních obyvatel na slavnosti i zámožnou rodinu, později pokřtěnou jménem Castaňeda. Účastníci průvodu se představují v dobových kostýmech a promenádují se ulicemi společně se skupinami venkovských tanečníků a tradičními ňapangas, tedy typickými mestickými ženami tohoto andského regionu. Zároveň zvou všechny přihlížející, aby se zapojili do karnevalového veselí.

Akce pokračují 5. ledna Dnem Černých, který připomíná den, kdy měli otroci afrického původu volno, aby si mohli odpočinout, pobavit se a věnovat se svým zálibám. Černošská komunita využila čas a uspořádala oslavu svých zvyků a tradic. Ani ostatní si ale takovou zábavu nechtěli nechat ujít a tak se nabarvili černou barvou a do oslav se zapojili.

Dnes tak lidé v tento den tančí a hrají si v ulicích, barví si obličej a někdy i tělo na černo pomocí krémů. Královna karnevalů projíždí městem v karavaně, rozdává černé kosmetické přípravky a vyzývá kolemjdoucí, aby se uvolnili a přidali se k této jedinečné hře. Tento den je důležitý zejména proto, že spojuje všechny obyvatele i návštěvníky bez rozdílů mezi rasami či sociálními třídami.

Předposlední den festival vrcholí v rámci oslav Dne Bílých a Velkého průvodu. Na rozdíl od předchozího dne se účastníci barví tentokrát na bílo, obykle za pomocí speciálního zásypu, krémů a kosmetických barev. Velký průvod pak prochází centrem města a přináší různé masky, taneční soubory, hudební kapely i alegorické vozy. Slavnosti uzavírá 7. ledna Festival morčat a venkovské kultury, který se nese v duchu tradic obyvatel zdejšího venkova. Nechybí tak stánky, které prodávají místní andské pochoutky, mimo jiné i tradiční morče zvané cuy.

Karneval byl v roce 2009 prohlášen nehmotným kulturním dědictvím lidstva organizací Unesco. Vychází z dávných indiánských rituálů, kdy místní zemědělské komunity uctívaly tancem a modlitbami božstvo měsíce. Tyto svátky však byly v průběhu 17. století španělskou koloniální vládou zakázány a obnoveny až v roce 1834. K původním vesnickým kulturním tradicím se postupně přidaly i prvky španělských a později také afrických slavností.

Pro mnoho Kolumbijců i turistů je město Pasto, nacházející se relativně daleko na jihu země, opomíjenou destinací (přibližně 800 km od Bogoty, pozemní cesta zabere zhruba 20 hodin). Nicméně právě zdejší karneval nabízí ideální příležitost poznat nejen tuto kulturní tradici, ale i další zajímavá místa v okolí jako je nedaleká Laguna de la Cocha nebo impozantní sopka Volcán Galeras. O něco málo jižněji, u městečka Ipiales, pak stojí za návštěvu významné poutní místo Santuario de Las Lajas, které patří k sedmi divům Kolumbie.

Podrobnější informace naleznete na oficiální stránce karnevalu: carnavaldepasto.org.

Další zdroje: Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Cali oslavuje konec roku ve velkém stylu

Hlavní město kraje Údolí Caucy zve každoročně v poslední dny roku na svůj velkolepý festival, který připomíná všem návštěvníkům, proč je město Cali považováno za světové hlavní město salsy. Ostatně, tato jedinečná akce je považovaná za jeden z nejdůležitějších festivalů tohoto hudebního žánru na světě. Od 25. do 30. prosince proběhne celkem 58 akcí, přičemž na 57 z nich je možné přijít zcela zdarma.

I letošní 62. ročník zahájil ve středu 25. prosince parádní průvod zvaný Salsodrom, do kterého se zapojilo na 1500 umělců včetně profesionální tanečnice salsy a současné národní královny rytmu bambuco Wendy Michelle Murillo Murillo. Jedinečné choreografie, taneční kreace a hudba vzdali poctu Mým lidem, tedy energickým, veselým, pracovitým, kreativním obyvatelům města Cali, kteří nezapomínají snít. Prostřednictvím tohoto motta se festival snaží zdůraznit místní diverzitu a spojit všechny prvky a hodnoty místní identity. Ulice města se zaplnily těmi nejlepšími místními tanečníky salsy, barvami a hudbou od pěti hodin odpoledne do desíti hodin večer.

Všichni však nezbytně nemusí být profesionálními tanečníky, aby se do festivalu mohli aktivně zapojit. Letos totiž organizátoři zřídili nový prostor nazvaný sociální tanečníci určený pro běžné lidi, kteří netančí profesionálně, ale tanec si užívají jako koníček. Nechyběl ani velký zahajovací koncert v hlavní roli s uznávanými umělci hudební scény jako je Gilberto Santa Rosa či skupiny Son 21, La Palabra a Grupo Niche.

Pátek 27. prosince patřil především tradičnímu průvodu více než 200 veteránů a superkoncertu. Ten letos nabídl směsici umělců žánru salsa, populární hudby, reguetonu či bachaty a představili se zpěváci jako Romeo Santos, Silvestre Dangond, Jessi Uribe či skupina Grupo Niche. Ta zahrála mimo jiné i píseň Cali Pachanguero, která se proměnila v hymnu prosincových slavností a ikonu zpěvníků salsy. Den zároveň připomněl kulturu kolumbijského Pacifiku a to řadou kulturních aktivit, ukázkou gastronomie i autoktonních nápojů, módy a řemeslných výrobků. Samozřejmě nemohla chybět zejména hudba, přičemž vrcholem hudebního programu bylo vystoupení Nidie Góngory se skupinou Canalón de Timbiquí. Pátek byl zároveň vyhlášen Mezinárodním dnem žánru bolero, takže umělci připomněli publiku různé styly a vývoj tohoto rytmu.

Vrcholem sobotního programu je pak karneval Staré Cali, který potěší přihlížející rozmanitými převleky, maskami, fantasktními postavami i tanečníky. Do karnevalu se zapojí i průvod tradic, novinka, která provede přihlížející bohatstvím a rozmanitostí místních zvyklostí.

Poslední dva dny, tedy 29. a 30. prosince, se festival přesouvá na tzv. Ulici festivalu. Tato akce, zařazená do programu od roku 2014, pravidelně láká širokou veřejnost na vystoupení řady místních hudebních skupin a jednu velkou party. Jedná se o prostor plný radosti a pospolitosti místních i návštěvníků. Zájemci se mohou těšit na tři pódia umístěná podél jižní dálnice a spoustu vystoupení, jejichž cíl spočívá i ve zviditelnění talentu místních hudebníků a umělců. Kromě salsy roztančí publikum i jiné hudební žánry jako je bolero, vallenato a další.

Doprovodný program zahrnuje například pravidelné setkání milovníků a sběratelů hudby, kde si zájemci mohou pořídit jedinečné nahrávky oblíbených umělců salsy, ale také se zapojit do rozhovorů či si poslechnout debaty producentů, zpěváků, historiků či jiných odborníků na hudbu a především hudební žánr salsa. Venkovský a komunitní festival pak postupně navštěvuje různé čtvrti města a vesničky v okolí, Veletrh uměleckých výrobků a podnikání představuje různorodou nabídku ručně vyráběných produktů více než šedesáti umělců. Konají se také setkání pro děti a mládež, novinka letošního ročníku, nebo třeba průvod domácích mazlíčků.

Vůbec poprvé slavilo město Cali přelom roku festivalem v roce 1957 a to od 6. prosince až do 13. ledna. Byl to proto vůbec nejdelší festival města za celou jeho historii, kdy vystoupilo na 100 hudebních spolků a skoro 40 skupin. V současné době festival ukazuje to nejlepší z místního talentu nejen zdejším obyvatelům, ale i světu, a stává se prostorem k propagaci města jako jedinečné destinace, kde se lidé umí bavit, ale mají také řadu schopností.

Podrobný program a další informace naleznete na stránkách festivalu: feriadecali.com.co.

Další zdroje: ElPais.com.co, Viajala.com.co, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Osvětlení plné barev a kulturní akce – takové jsou Vánoce v Kolumbii

Vánoční kolumbijské tradice se sice liší v každém regionu, ale ústředním motivem zůstává setkání s nejbližšími u typických gastronomických specialit. V prvních prosincových dnech se městečka i vesničky Kolumbie vždy rozzáří světly a barvami v rámci veřejné vánoční výzdoby. Vánoční osvětlení bývá tak velkolepé, že existují i speciální turistické okruhy, které vedou po těch nejzajímavěji osvětlených místech. V parcích a na náměstích pak často probíhá i bohatý kulturní program s pyrotechnickými show.

Nejvyhlášenějším městěm, co se vánoční výzdoby týká, je Medellín, kam tradičně přijíždí i spousta cizinců. Například National Geographic totiž tamější vánoční osvětlení zařadil mezi deset nejkrásnějších výzdob na světě a portál USA Today mezi 25 nej výzdob na planetě. Letos se v Medellínu mohou zájemci těšit na figury vyrobené ručně 220 místními umělci, které zdůrazňují tradice, rodinné hodnoty a zobrazují výjevy z tradičních Vánoc kraje Antioquia. Nechybí tak například barevná světélkující rodinná sešlost, která zdobí rodinný dům, radost dětí před obdržením dárků, setkání se sousedy při zapalování svíček či rodinné vánoční recepty. Cesta světla začíná v Severním parku, kde se nachází tradiční betlém. Vyzdobená je opět i řeka a další veřejná prostranství a parky.

Bogotské vánoce se nesou v duchu dvoustého výročí nezávislosti země a jsou laděny do bílé, modré, zelené a fialové barvy. Na 53 místech po městě se místní i turisté mohou těšit na 13 miliónů žárovek. V centru města pak od 15. do 23. prosince probíhal každý večer audiovizuální program zahrnující hudbu, mapping, pyrotechnickou a akrobatickou show nazvaný Sen Isidera. V podání francouzského spolku La Maison Production bylo oslaveno bohatsví a rozmanitost země a všech jejich regionů. Na scéně se třikrát za večer na 25 minut objevilo 47 umělců, z nichž 30 bylo místních.

Vánoční osvětlení v Cali zahrnuje i několik technologických show, včetně mappingu evokuujícího historii a hlavní osobnosti města. Proběhla laserová show na náměstí obklopeném barevnými vánočními stromky, za shlédnutí stojí i tunel nad řekou, jehož světla a barvy se mění dle specifického rytmu. Ani městečka a vesničky kraje Boyacá nezůstávají pozadu a jako každý rok se mění v živé betlémy. Na okružní jízdu po místeh jako Sogamoso, Iza, Nobsa, Mongua, Tota a dalších se můžete vydat s některou cestovní kanceláří nebo po vlastní ose.

Oficiální zahájení vánočních svátků přitom připadá na večer 7. prosince, kdy celá země slaví Noc svíček. Scházejí se rodiny, zapalují svíčky a lucerny před svými domy či na chodnících v ulicích. Podle lidové tradice, která se vztahuje na katolický svátek neposkvrněného početí připadající na 8. prosince, tyto zapálené svíčky osvětlují cestu početí Panenky Marie a zajišťují požehnání pro nový rok.

Konají se také veřejná setkání, jako to na věži Colpatria či v centrálním parku Simona Bolívara v Bogotě, kde probíhají hudební vystoupení, ohňostroje či dokonce divadelní představení. Na státní svátek 8. prosince pak ulicemi Medellínu prochází tradiční průvod mýtů a legend, který divákům letos nabídl pohled nejen na typické postavy místní kultury, ale i různých koutů pěti kontinentů.

V krásném koloniálním městečku Villa de Leyva severně od Bogoty se konal letos už 33. ročník Festivalu světel. V Bogotě pak 12. prosince proběhla i tradiční noční cyklostezka, která umožňuje poznat vánoční výzdobu města prostřednictvím tohoto dopravního prostředku.

Od 16. prosince, tedy devět dní před samotným Štědrým dnem, začínají tzv. novenas, kdy se každý večer kolumbijské rodiny setkávají při pravidelných modlitbách a oslavují narození Ježíška. Rodinné stoly zaplní typické dobroty, zejména vánoční pudink zvaný natilla se smaženými kuličkami ze sýrového těsta neboli buňuelos. V současné době se tato setkání často pořádají i mimo domov, například v parcích či obchodních centrech, kde bývá připraven doprovodný kulturní program.

Štědrý den je v Kolumbii dnem pracovním a k večeři se zasedá až s odbitím půlnoci na 25. prosince. Nejčastěji se podává plněný krocan, vepřová kýta nebo tamal (tedy hmota z rýže s masem a zeleninou zabalená v banánovém listu). Pro nás nezvykle 28. prosince se v Kolumbii slaví „apríl“, tedy den neviňátek, kdy se od známých, ale třeba i od médií dají očekávat různé typy žertíků a vtípků.

Na konec roku se pak váže několik pověstí a lidových tradic. Tou nejznámější je pojídaní 12 hroznů s odbíjením půlnoci, která ohlašuje příchod nového roku. Za každý snězený hrozen si člověk může něco přát. K zajištění prosperity a ekonomické stability poslouží peněženka a kapsy naplněné čočkou. Všichni, kteří si přejí v příštím roce hodně cestovat a zažít spoustu nových dobrodružství, by měli o půlnoci vyjít ven s kufrem a obejít s ním blok. Žluté spodní prádlo by zase mělo přinést do nového roku životní energii a bohatství.

Zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2, ElTiempo.com-3. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Asocheca a české velvyslanectví oslavili Mikuláše

O něco později než je v České republice zvykem, konkrétně v sobotu 14. prosince, proběhlo příjemné setkání k oslavě tradičního českého svátku sv. Mikuláše. I letos akci zorganizovaly představitelky Asochecy ve spolupráci se zástupci Velvyslanectví ČR v Kolumbii. Akce se konala na zahradě rezidence paní velvyslankyně Kateřiny Lukešové.

Na děti a vnoučata krajanů, dalších přátel Asochecy a české ambasády v Bogotě čekali po vzoru českých tradic Mikuláš s čertem a andělem. Děti se musely předvést odrecitováním básničky či zpěvem písničky a za odměnu dostaly sladkosti. Následně pro ně byly připraveny ještě další doprovodné aktivity.

Foto: Velvyslanectví ČR v Bogotě (Veronika Senjuková), Asocheca.