Přehlídka českých filmů na festivalu v Medellínu

Festival nezávislého filmu zaměřený na kinematografickou tvorbu ze střední a východní Evropy zavítá letos vůbec poprvé i do Kolumbie. První ročník festivalu se odehraje ve dnech 22. až 29. listopadu převážně ve městě Medellín a Česká republika se představí v roli čestného hosta. Milovníci sedmého umění se mohou těšit také na ukázku současné filmové tvorby z Albánska, Gruzie, Maďarska, Polska, Černé hory a Srbska.

Festival NA VÝCHOD (AL ESTE), jak je akce nazvaná, vznikl v Rouenu ve Francii, kde proběhlo již třináct ročníků. Zároveň má akce za sebou i devět úspěšných ročníků v Peru a pět v Argentině. Program festivalu vyniká zejména tím, že nabízí tu nejnovější produkci uvedeného evropského regionu a zároveň seznamuje publikum s místní filmovou tvorbou prostřednictvím retrospektiv nejslavnějších režisérů jednotlivých zemí.

Návštěvníky čeká například výběr sedmi premiér, které se utkají v soutěži, ve které budou porotu tvořit samotní diváci. V této sekci bude Českou republiku reprezentovat film Křižáček režiséra Václava Kadrnky.

V rámci sekce Panorama organizátoři přiblíží tvorbu česko-německého filmaře Haruna Farockiho, kultovního režiséra, který ve svých dílech kladl zásadní význam na obraz, jeho efekty na diváky a velmi subtilní zprávy. Tato retrospektiva zahrnuje čtyři jeho jedinečné celovečerní snímky.

Při příležitosti připomínky 50 let od událostí, které vedly ke květnové revoluci roku 1968, nabídne festival pohled na nejvýznamnější české režiséry, kteří tvořili tzv. československou novou vlnu. V prostorách instituce Alianza Francesa v Medellínu budou uvedeny čtyři emblematické snímky tohoto významného období české kinematografie 60. let minulého století. Zájemci se mohou zúčastnit také přednášky profesora jménem Juan Diego Parra, který pohovoří jak o české, tak o evropské kinematografii v poválečné době.

Tuto ukázku filmové tvorby doplní výstava nazvaná 1968, která bude oficiálně zahájena 26. listopadu v institutu Alianza Francesa. Výstava přibližuje historický vývoj a okolnosti 60. let, kdy vzniklo hnutí za liberalizaci inspirované událostmi, které se odehrály v západní Evropě. V tehdejším Československu vyústily tyto procesy do období známého jako socialismus s lidskou tváří, který vyvrcholil právě v roce 1968 slavným Pražským jarem, které ovšem bohužel vedlo až k invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu téhož roku.

Program českých filmů na Festivalu NA VÝCHOD je následující:

SOBOTA 24. 11.
Centro Colombo Americano – Sál 2:
18:00 – Špína (Tereza Nvotvá, 2017)
20:00 – Lásky jedné plavovlásky (Miloš Froman, 1965)

NEDĚLE 25. 11.
Centro Colombo Americano – Sál 2:
18:00 – Křižáček (Václav Kadrnka, 2017)

PONDĚLÍ 26. 11.
Alianza Francesa:
18:00 – Skřivánci na niti (Jiří Menzel, 1968)

ÚTERÝ 27. 11.
Alianza Francesa:
18:00 – Sedmikrásky (Věra Chytilová, 1966)

STŘEDA 28. 11.
Casa Kilele (Bogotá):
17:30 – Křižáček (Václav Kadrnka, 2017)

Alianza Francesa:
18:00 – Lásky jedné plavovlásky (Miloš Froman, 1965)

Centro Colombo Americano – Sál 2:
18:00 – Sedmikrásky (Věra Chytilová, 1966)

ČTVRTEK 29. 11.
Alianza Francesa:
18:00 – Žert (Jaromil Jireš, 1969)

Více informací o festivalu a celý program naleznete na na webových stránkách: www.alestestival.com/colombia.

Další zdroje: www.mzv.cz/bogota.

Když jsem nemohla přijet, stýskalo se mi skoro po všem, říká Eliška Krausová, zakladatelka spolku ASOČHECA

Když v červnu roku 1968 odjížděla devatenáctiletá Eliška Krausová na studijní postgraduální pobyt do kolumbijské Bogoty, ani ve snu ji nenapadlo, že se tato jihoamerická země stane jejím novým domovem. Krátce nato bylo Československo obsazeno vojsky Varšavské smlouvy.

Eliška Krausová se odmítla vrátit do země, načež jí bylo odejmuto československé občanství a s rodinou se opět shledala až po dlouhých deseti letech. V roce 2009 se stala s několika přáteli zakladatelkou asociace česko-kolumbijského přátelství ASOČHECA. Ta po zrušení Velvyslanectví České republiky v Bogotě sehrála významnou roli na poli česko-kolumbijských vztahů. O možnosti založit vládou podporovaný spolek se dozvěděla na poslední chvíli. Impulz byl dvojí.

„Dozvěděla jsem se o tom ve chvíli, kdy se rušilo Velvyslanectví České republiky v Bogotě. Bylo mi to strašně líto a cítila jsem, že bych se svou zemí potřebovala rozvíjet nějaké vztahy. Teprve v tu chvíli jsem se dozvěděla, co všechno krajanské spolky dělají, kde všude působí atd. Říkala jsem si, že u nás to musí vypadat trochu jinak, protože těch starých emigrantů, krajanů z předválečné nebo
poválečné doby, tam už moc nebylo.”

Jakmile byla činnost velvyslanectví obnovena, zaměřila se asociace především na oblast kulturní.

„My se pokládáme za kulturní vyslance České republiky v Kolumbii, ale spolupracujeme velmi úzce s vyslanectvím a pomáháme z tohoto hlediska, kde můžeme, takže to není úplně krajanský spolek, je to takový spolek česko-kolumbijského přátelství.”

Cílem asociace je podpora vzájemného poznávání obou zemí. O tom, že si mají co říct i kouty světa tak vzdálené a odlišné jako jsou Česká republika a Kolumbie, se zakladatelka organizace přesvědčila nejednou.

Obrázky terezínských dětí v Kolumbii

Asociace už řadu let organizuje výstavu s názvem ‚Vždy se navrátím k životu’, na které jsou obrázky malované dětmi v koncentračním táboře Terezín. Expozice se snaží Kolumbijcům přiblížit tuto dramatickou etapu evropských dějin, zároveň jim však nutně připomíná jejich vlastní historii. Každému návštěvníku totiž jako první vytane na mysli dlouhotrvající konflikt mezi kolumbijskou vládou a ultralevicovou povstaleckou organizací Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), která se v zemi dopustila bezpočtu zločinů na civilním obyvatelstvu. Tzv. mírová dohoda uzavřená s FARC je už řadu let předmětem ostré diskuze.

„V Kolumbii se za poslední léta mluví o tzv. procesu míru, jehož největším problémem je trojice ‚porozumění, zapomnění a odpuštění’; ,a když se ukazují ty obrázky terezínských dětí a jejich básničky, které jsme přeložili do španělštiny, a udělali jsme k tomu katalogy, tak je neuvěřitelné, jak jsou pocity mladých lidí stejné. Ale nejenom mladých, ale i dětí. Když se dívají a slyší příběh o Terezíně a o těch židovských dětech, začnou vždy vyprávět, co se stalo jim, jak jim také zahynuli rodiče, jak je vyhnali z jejich města. Říkají: ‚Paní, prosím vás, já bych to taky chtěl nakreslit, vy byste chtěla, abych to nakreslil? Takže oni to taky kreslí.”

Také výstava o českém samizdatu vyvolala v Kolumbii kladnou odezvu. Téma boje proti bezpráví a za svobodu slova je, jak podotýká Eliška Krausová, univerzální.

Latinská Amerika na Světě knihy 2019

Již řadu let podporuje ASOČHECA účast současných českých spisovatelů, jejichž díla byla přeložena do španělštiny, na Mezinárodním knižním veletrhu v Bogotě. Letos však navštíví i latinskoameričtí spisovatelé Českou republiku. Blíží se totiž mezinárodní festival Svět knihy 2019, jehož čestným hostem bude právě Latinská Amerika.

„Teď se také snažíme, aby i Češi mohli poznat kolumbijské spisovatele, a aby se také překládaly jejich knihy. Zapojujeme se do příštího Světa knihy, v jehož rámci realizujeme projekt, který se v tomto roce bude týkat celé Latinské Ameriky. Cílem je, aby do ČR přijeli představitelé literatur těchto latinskoamerických zemí.”

I přesto, že je komunita Čechů v Kolumbii podle Elišky Krausové méně početná a proměnlivější než tomu bylo dříve, určitý zájem o české tradice přesto přetrvává. ASOČHECA sice není klasickým krajanským spolkem, ale každoročně ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Bogotě pořádá pro místní komunitu dětí Mikuláše.

„Vždy něco na Mikuláše vymyslíme, někdo se převleče za Mikuláše, někdo za čerta, někdo za anděla. Seženeme pro děti cukrovinky, zaplatíme je, aby se jim něco dalo, tak jako se to vždy dělalo v ČR. A ještě k tomu přidáme nějaké výchovné téma: první rok jsme věnovali koledám od pana Lady, druhý jsme vymysleli něco s Krtkem, teď jsme měli Broučky – hledáme nějaké téma pro děti, které jim není známé.”

S rodinou se shledala po deseti letech

V roce 1975 získala Eliška Krausová kolumbijské občanství a v roce 1978 se v Německu po deseti letech znovu setkala se svou rodinou. Do Československa přicestovala o pět let později již jako občanka Kolumbie na turistické vízum. V současnosti žije v Bogotě, kde na univerzitě vyučuje francouzský jazyk, a ve svém volném čase se věnuje koordinaci aktivit spolku ASOČHECA. V Kolumbii je spokojená – chybí jí jen rodina.

„Mně se stýská jenom po rodině, jinak se mi nestýská už po ničem,už vím, že můžu přijet, ale když jsem nemohla, tak se mi stýskalo naprosto po všem, i po špatném počasí. To je strašné, když člověk nemůže, tak se vám stýská i po úplných blbostech.”

Jak sama Eliška Krausová podotýká, cítí se být jak Češkou, tak Kolumbijkou. Na České republice oceňuje bezpečnost a menší sociální rozdíly; v Kolumbii zase nedá dopustit na moře a teplo. Do rodné země jezdí minimálně jednou ročně.

„Obě země jsou jiné, a obě krásné. Takhle je to ideální, být na obou místech – to bych doporučovala všem. Třeba tady závidím to ježdění tramvajemi zadarmo, to mám ráda. V Kolumbii ještě pořád není tolik výhod pro staré lidi, přestože snaha je. No, mohla bych udělat takovou ideální zemi někde uprostřed.”

Za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí obdržela Krausová v roce 2014 cenu Gratias agit, udělovanou každoročně Ministerstvem zahraničních věcí.

Zdroj: www.rozhlas.cz/krajane (Tereza Kalkusová).

Foto z Českého týdne ve městě Bucaramanga

Český týden proběhl na Autonomní univerzitě města Bucaramanga ve dnech 29. října až 2. listopadu.

Více informací o této události naleznete zde.

Začíná Český týden ve městě Bucaramanga

Od 29. října do 2. listopadu probíhá na Autonomní univerzitě města Bucaramanga Český týden.

Akce připomíná tři významná výročí české historie, která se slaví tento rok: konkrétně se jedná o 100 let od založení nezávislého Československa, 50 let od Pražského jara a 25 let existence samostatné České republiky.

Návštěvníci se mohou těšit na promítání cyklu českých filmů, několik konferencí, tři zajímavé výstavy a další společenské akce.

Představitelky krajanského spolku Asocheca zahájí výstavu obrázků nakreslených dětmi v koncentračním táboře Terezín a výstavu nazvanou Samizdat, která přináší kopie zakázané literatury, vytvořené nelegálně členy českého odboje během sovětské okupace.

České velvyslanectví ve spolupráci s Východním kulturním institutem pořádá výstavu pojmenovanou Sto let historie České republiky, která poukazuje na dvě důležitá výročí země: rok 1918 a rok 1968.

Zájemci se navíc budou moci zúčastnit konference nazvané Česká republika – Svět příležitostí, kterou přednese český velvyslanec, pan Miloš Sklenka, a honorární konzul ČR v Bucaramanga, pan Germán Caballeros. Zástupci české ambasády v Bogotě také představí akademické možnosti, které země studentům nabízí, a pohovoří o historii České republiky.

V rámci filmového cyklu 100 let české kinematografie budou k vidění celkem 4 známé české filmy: Ostře sledované vlaky (Jiří Menzel, 1966), Kolja (Jan Svěrák, 1996), Lidice (Petr Nikolaev, 2011) a Vesničko má středisková (Jiří Menzel, 1985).

Zdroj: www.mzv.cz/bogota.

 

Asocheca oslavila společně s českým velvyslanectvím státní svátek

Česká republika oslaví dne 28. října svůj hlavní státní svátek. Tentokrát se jedná o zvlášť významné výročí, protože si země připomíná 100 let od založení Československa, nezávislého státu Čechů a Slováků.

Při příležitosti oslav tohoto důležitého data uspořádal Velvyslanec České republiky v Kolumbii, pan Miloš Sklenka, společně se svou paní Peithi García slavnostní recepci, která se konala v pátek  26. října ve večerních hodinách v hotelu DoubleTree by Hilton v Bogotě.

V průběhu večera odevzdal pan velvyslanec jménem své země Medaily Jana Masaryka, udělovanou Ministerstvem zahraničních věcí ČR, třem kolumbijským osobnostem za jejich vedoucí roli v propagaci hodnot a spolupráci s Českou republikou, za obranu demokracie a lidských práv. Oceněni byli velitel kolumbijských ozbrojených sil, generál Alberto Mejía, členka Senátu kolumbijského Kongresu, paní Paloma Valencia, a novinář, spisovatel, historik a vysokoškolský profesor Gerney Ríos.

V prostorách hotelu si návštěvníci mohli prohlédnout také rozsáhlou výstavu, která ukazovala historické mezníky vývoje Československa od jeho vzniku, přes úspěšný rozvoj v průběhu minulého století, až po vstup země do mezinárodních institucí jako je Evropská unie, NATO či OECD. V současné době přitom Česká republika patří k evropským zemím s největším ekonomickým růstem, nejnižší nezaměstnaností a inflací. Navíc je považována za jednu z nejbezpečnějších zemí světa.

Stejně jako v předchozích letech, i letos se oslav zúčastnili představitelé Asochecy, krajané a další přátelé České republiky. Na recepci byli pozváni také diplomatičtí zástupci, členové kolumbijské vlády a obou komor Kongresu, členové ozbrojených sil a národní policie, představitelé obchodního, kulturního, akademického sektoru a zástupci médií.

Před samotnou recepcí, která začínala v sedm hodin večer, se účastníci mohli zaposlouchat klavírního mistra Václava Pacla, absolventa Ostravské konzervatoře a Univerzity hudby a umění v Grazu v Rakousku. Jeho umělecká dráha jako sólisty zahrnuje různé evropské scény (Česko, Rakousko, Švýcarsko, Velká Británie, Španělsko), představil se ale také v Latinské Americe (Kolumbie, Kuba). V současné době vyučuje klavírní umění v Krajském institutu umění v kolumbijském městě Cali. V rámci koncertu zazněla historická díla slavných českých skladatelů jako je Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Josef Mysliveček, Jan Křtitel Vaňhal, Jan Václav Hugo Voříšek, Leopold Eugen Měchura či Maurice Strakosch. Některá z těchto děl měla v Bogotě premiéru.

Zdroj: www.mzv.cz/bogota (vyjádření pro tisk). Foto: Velvyslanectví České republiky v Bogotě.

Bogota žije koncem října uměním – veletrh ArtBO a nejen ten

Jak je již několikaletou tradicí, poslední říjnové dny patří v kolumbijském hlavním městě veletrhům, galeriím i nezávislým projektům, které ukazují to nejlepší ze současné domácí i zahraniční umělecké scény. Zejména pět hlavních veletrhů, z nichž každý má trošku jiné zaměření, přitahuje každoročně pozornost nejen milovníků umění, ale i široké veřejnosti.

Jedno však mají všechny tyto akce společné. Snaží se představit umění jako něco dostupného pro všechny, nejen pro odborníky či majetné sběratele. Návštěvníkům tak nabízí jedinečnou příležitost blíže se seznámit s prací stovek umělců, ale také se dozvědět více o tomto oboru díky pořádaným konferencím, fórům či v rámci interaktivních prostor.

Tou hlavní a nejvyhledávanější akcí je bezpochyby umělecký veletrh Bogoty, známý pod svou zkratkou ArtBo. První ročník se konal v roce 2004 a postupně se veletrh stal jednou z nejdůležitějších událostí kulturního kalendáře země. Letos se na 70 galerií z 20 zemí světa sejde na výstavišti Corferías v Bogotě od 25. do 28. října.

I 14. ročník nabízí různé tématicky zaměřené sekce. Povinnou zastávkou je výběr toho nejlepšího z 58 zavedených galerií, zejména z hostitelské Kolumbie, ale těšit se můžete i na zástupce Německa, Argentiny, Brazílie, Čile, Kuby, Dánska, Španělska, USA, Francie, Velké Británie, Mexika, Itálie, Peru, Uruguaye, Turecka, Rumunska či Venezuely. Například světoznámá galerie Mor Charpentier z Francie se v Kolumbii bude prezentovat ukázkou zkoumající moderní portrét a selfies a to prostřednictvím umělců jako je Mexičanka Teresa Margolles či rodák z Cali, umělec Óscar Muňoz.

Nově vznikající galerie, jejichž existence nepřesahuje šest let, mají také svůj vyhrazený prostor. Představí se například brazilská Superficie, která reprezentuje několik generací umělkyň této země. Do sekce Projekty se zapojí 14 umělců, kteří se podílí na projektu Myšlenky se materializují, který objevuje, jak je umění neracionálním nástrojem k pochopení světa. Návštěvníci tak budou moci poznat výběr děl umělců jako je Alberto Lezaca či Mandy El-Sayegh zaměřená na abstraktní hledání materiálů, textur a barev, kdy snahou je říct uměním to, co nelze vyjádřit slovy.

V rámci konceptu Dialogy napříč časem hledá sekce nazvaná Referentes most mezi diskurzem o pohlaví, rase, etnicitě a mezigeneračním odkazem nových umělců. Tato sekce tak zkoumá umělecká díla, která rozbila tradiční paradigmata, změnila historii umění a stala se odkazem / mezníkem i pro současné umění.

Netypická díla, která stimulují vnímání návštěvníků díky instalaci přesahující tradiční formáty exponátů nabízí prostor vyhrazený sekci Sitio. Těšit se můžete například na dílo Place On-Fold mexické umělkyně Carmen Argote, vytvořené z oblečení a ústřižků látek, které visí ze stropu, nebo videoinstalace s různými náměty Argentinky Silvia Rivas nebo Kolumbijky Clemencia Echeverri.

Prostor Fórum, přístupný zdarma, se distancuje od obchodní sféry a nabízí sérii debat o tématech spojených se současným uměním v podání zajímavých místních i mezinárodních hostů. Nechybí ani další tradiční sekce jako je Artecámara, která podporuje práci přibližně 30 mladých kolumbijských umělců bez obchodní reprezentace, kteří byli vybráni prostřednictvím veřejné soutěže. Motto Vše mám, vše mi chybí přitom charakterizuje hlas generace, která simultánně čelí nadbytku i nedostatku, vysokým očekáváním i nespokojenosti, realitě toho, co má, a toho, co by mohla mít.

V areálu Corferías naleznete také prostor vyhrazený knihám s uměleckými díly, nebo interaktivní sekci Articularte, v rámci které si účastníci vyzkouší roli umělce, galeristy, kurátora či sběratele a poznají tak lépe fungování trhu s uměním. Zájemci se mohou také připojit ke komentovaným prohlídkám s průvodcem po jednotlivých pavilónech.
Podrobné informace o akci naleznete na webových stránkách: www.artbo.co.

 

ArtBo ovšem není jedinou uměleckou akcí, kterou Bogota v příštím týdnu hostí. Pro milovníky umění se otevřou brány také dalších veletrhů:

Čtvrtý ročník ArtChicó nabídne od 26. do 28. října ukázku děl více než 100 současných mezinárodních umělců, reprezentovaných 20 uměleckými galeriemi z 12 různých zemí. Nicméně shlédnout můžete i díla mistrů latinskoamerického modernismu, jako je Fernando Botero či Alejandro Obregón. Děti se mohou přiblížit umění díky komentovaným prohlídkám, dílnám kresby, sochařství či výroby loutek. Součástí akademického doprovodného programu je několik přednášek, chybět nebude ani aukce uměleckých děl, začínající na jednom miliónu pesos.
www.artchico.com

Pátý ročník festivalu Barcú se odehrává v 17 domech historické čtvrti Bogoty La Candelaria. Od 24. do 29. října tam zájemci naleznou ukázku současného umění, ale také jiných uměleckých vyjádření jako je fotografie, hudba či filmová tvorba. Svá díla vystavuje na 20 galerií z různých zemí, ale také umělci bez obchodního zastoupení. Představí se i tři pozvaní hosté Filippo Minelli z Itálie, Koen Vermeule z Holandska a domácí umělec Sair García.
www.barcu.com

Akce nazvaná Feria del millón chce v první řadě zbořit mýtus, že umělecké dílo si mohou pořídit jen vyvolení. Proto nabízí díla, která stojí přibližně milión pesos (cca 7200 Kč). Již šestým rokem tímto způsobem podpoří 75 začínajících umělců, kteří nemají kde vystavit své umění. Návštěvníci navíc mohou ve dnech 27. a 28. října přímo s umělci pohovořit a poznat tak lépe jejich práci.
www.feriadelmillon.com

Po sedmi letech veletrhu Feria Odeón se organizátoři rozhodli změnit koncepci tohoto prostoru a vytvořit nový projekt, který už nemá čistě komerčního zaměření. V tomto prvním ročníku v novém kabátě, který proběhne od 26. do 28. října, se můžete těšit na akce, instalace, projekce a vystoupení za účasti různých, zejména kolumbijských umělců. Akce zahrnuje také další umělecké disciplíny jako je hudba, tanec či audiovizuální projekce.
www.espacioodeon.com

Zdroj: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4, foto 5.

Tatacoa aneb výprava do kolumbijské pouštní oblasti

To, že Kolumbie patří mezi přírodně nejrozmanitější země světa, asi není potřeba příliš zdůrazňovat. Mnohým se vybaví rajské pláže Karibiku, nekonečná údolí lemovaná zelenými špatně prostupnými horami, kávové plantáže či Amazónský prales. Nicméně jižně od Bogoty v kraji Huila se nachází kouzelná pouštní oblast, druhá největší po poloostrově Guajira na severovýchodě země.

Oblast byla v roce 1538 označena španělským dobyvatelem jménem Gonzalo Jiménez de Quesada jako Údolí smutků, nicméně dnes se jedná o velmi vyhledávané místo ze strany místních i zahraničních turistů. A není vůbec divu, protože poušť Tatacoa nabízí jedinečné geologické formace, je nalezištěm tisíců fosílií a zároveň ideálním místem pro pozorování neskutečné noční oblohy.

Současné označení Tatacoa pochází také od Španělů a odkazuje na vyhynulý druh chřestýšovitého hada. Technicky vzato se vlastně nejedná o poušť, ale o tropický suchý les s rozlohou 330 km čtverečních. Podle vědců byla oblast před tisíci lety úrodnou zemí s rozmanitými rostlinami a stromy, která se postupně vysušila až do dnešní podoby. Ostatně tuto teorii potvrzují i fosílie želv, hlodavců, ale také obrovských lenochodů (někteří mají velikost slona), které byly v oblasti nalezeny.

I proto je Tatacoa považována za hlavní město paleontologie v Kolumbii. Nálezy čítají na 7 tisíc fosílií savců, pocházející z období myocénu před 13,5 milióny let, a oblast se tak řadí k těm největším nalezištím registrovaným v Jižní Americe.

Místní obyvatelé vzpomínají na to, že dříve používali fosílie například k přidržení dveří, nicméně v roce 1985 místní kněz poukázal na hodnotu těchto kousků a poskytl prostory k vytvoření paleontologického muzea. Postupně se o nálezy začali zajímat kolumbijští i zahraniční experti, vesničané pak věnovali muzeu na tisíc kousků. Mezi hlavními poklady muzea naleznete fosílii největší sladkovodní želvy, která byla kdy v Kolumbii zaznamenána a jejíž krunýř měří na délku 1,8 metrů.

Jak je v pouštních oblastech zvykem, teplota hodně kolísá. Přes den může dosahovat i přes 40 stupňů Celsia, v noci klesá pod dvacet stupňů. Typické jsou různé zvláštní formace jedinečných barev. Mezi nejoblíbenější místa patří sektor nazvaný Cuzco, pyšnící se červenou zemí a formacemi vyhloubenými větrem a erozí, které kontrastují s modrou oblohou. Při procházce tímto labyrintem natrefíte i na zeleň sedmi druhů pouštních kaktusů. Ze zvířat si dejte pozor na hady jako chřestýš, pavouky, štíry, setkat se můžete i s ještěrkami nebo lasičkami.

Přibližně o 4 km dál můžete zastavit v sektoru nazvaném Okna a pokochat se výhledem na poušť a kopce v dálce. A po dalších 5 km dorazíte až do druhé hojně navštěvované části, kterou je sektor známý jako Los Hoyos s šedými formacemi. Ten uchvacuje turisty tzv. údolím duchů, tedy stezkou mezi zvláštními tvary, která končí u osvěžujícího přírodního bazénu.

Rozhodně se vyplatí zůstat v této oblasti přes noc a moct si tak vychutnat možná tu největší atrakci vůbec – pozorování noční oblohy.

Místní astronom mívá také přednášky o sluneční soustavě a ukazuje zájemcům různá souhvězdí, která lze pozorovat přímo nebo přes astronomický dalekohled. V červenci se zde pak pravidelně koná Slavnost hvězd, kdy se schází odborníci na astronomii z celé Kolumbie, aby pozorovali hvězdy a sdíleli své vědecké zkušenosti.

Pokud se do tohoto úchvatného regionu chcete vydat, z Bogoty můžete přejet autobusem do hlavního města kraje Huila, Neivy (cesta trvá cca 5 hodin). Následně pokračujte místní dopravou přibližně 40 minut do městečka Villavieja, kde si můžete domluvit dopravu na koni, na motorce nebo třeba jeepem až do Tatacoa. Ve Villavieja naleznete i několik hotelů a hostelů, ale lepší volbou je využít omezené ubytovací kapacity přímo v pouštní oblasti či kempovat na soukromých statcích. V areálu se můžete osvěžit u několika malých obchůdků / stánků, dát si pečené kozí maso a džus z místního ovoce gulupa, případně vyzkoušet pivo vyráběné z kaktusu.

Zdroje: Sostenibilidad.semana.com, ColParques.net, Off2colombia.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.

Pěvecký sbor žáků z Děčína vystupuje v Kolumbii

Žáci gymnázia v Děčíně v těchto dnech vystupují v různých městečcích v okolí hlavního kolumbijského města. Jejich pěvecký sbor má více než 30letou tradici v Česku a může se navíc chlubit i svým mezinárodním vystupováním, oceněními a spoluprací s dalšími soubory.

V roce 2017 navštívil soubor Mexiko, kde spolupracuje s dívčím sborem Niños Cantores del Estado de México. Sbor také navázal úzké přátelství s kolumbijským pěveckým sborem Suasí, se kterým od roku 2017 pořádají výměnné pobyty. V roce 2017 navštívil kolumbijský sbor Českou republiku, kde kolumbijští žáci vystoupili v několika českých městech: Karlových Varech, Praze, Žalhosticích a Povrlech.

Tento rok přijel český sbor z Děčína do Kolumbie, kde poprvé vystoupil v městečku Tabio, v kraji Cundinamarca, nedaleko Bogoty. Koncert se konal v pondělí 24. 9. v kostele Inmaculada Concepción.

Sbor dále vystoupí v šesti dalších městech: 26.9. v 18.30 hodin v Teatro Municipal de Guasca, 27.9. v 19.00 hodin v Centro Cultural de Cajicá, 28.9. v  17.00 hodin v Centro Cultural de Tenjo, 29.9. v 11.00 hodin v Solné katedrále v Zipaquirá a 29.9. v 17.30 hodin v Auditorio Zea Mays v Chía.

Koncert v kostele v Tabiu trval hodinu a půl. Žákyně děčínského Gymnázia zazpívaly známé písně jak v českém jazyce, tak v jazyce anglickém a nakonec i v jazyce španělském, což vzbudilo u publika veliký ohlas. Celý soubor doprovázela náměstkyně primátorky Mgr. Hana Cermonová, která je nejen vášnivou zpěvačkou, zakladatelkou skautského oddílu, ale také náměstkyní pro oblast sociálních služeb, kultury a školství v Děčíně. Koncertu se zúčastnili také zástupci českého velvyslanectví v Bogotě.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Bogotě. Foto 1, foto 2.

Černé divadlo po letech opět v Kolumbii

V průběhu září se v šesti různých městech Kolumbie představí jedinečné Černé divadlo Jiřího Srnce, nejvýznamnější soubor černého divadla na světě. Do Kolumbie se přitom vrací po 10 letech a přináší dílo nazvané Antología, které se skládá z nejemblematičtějších scén historie Černého divadla od svého založení v roce 1961.

Během 90minutového vystoupení se svět změní v surealistickou a nezapomenutelnou podívanou, kde neživé věci ožívají a lidé se naopak stávají neviditelnými. Po celé představení musí diváci zapojovat svou fantazii a představivost a ani tak nikdy nebudou vědět, zda to opravdu viděli, nebo se jim to jen zdálo. Všech osm částí díla vyzývá k otevření mysli, k tomu nechat se překvapit a prožít kouzlo scény. Měsíc se promění v houpačku, polibky milenců skáčí po scéně, pověšené prádlo se samo pohybuje, jinými slovy, vše je možné díky efektu černého pozadí, založeného na neschopnosti lidského oka rozpoznat černou barvu na černém podkladu.

Toto výjimečné představení se konalo 12. září ve městě Ibagué (kraj Tolima), 14. září ve městě Cali (kraj Údolí Caucy), 15. září ve městě Popayán (kraj Cauca) a 20. září v Medellínu (kraj Antioquia). Dne 25. září se dočkají i zájemci kolumbijského hlavního města Bogoty a o den později, 26. září, ukončí Černé divadlo své putování po Kolumbii ve městě Manizales (kraj Caldas).

Tradiční černé divadlo má své kořeny v Číně, nicméně historie moderního černého divadla se začala psát v 50. letech. Toto umění používá nové technologie a multimédia, kombinuje přitom tradiční divadlo s pantomimou, tancem a cirkusem.

Je známé svou hrou se světly a optickými iluzemi, které divákům dovolují vidět scény s napřirozenými efekty. Divák tak na černém pozadí vidí jen to, co mu chtějí autoři ukázat, například, osvětlené předměty, létající osoby či fosforeskující částečky.

Černé divadlo založené Jiřím Srncem nejen patří k prvním českým černým divadlům, ale zároveň se proslavilo na světové úrovni. Za dobu své existence se zúčastnilo téměř 80 mezinárodních festivalů, vyrazilo na 250 mezinárodních turné do více než 65 zemí a i přesto si zachovalo své původní kouzlo. Důležitost tohoto druhu divadla byla uznána také českým prezidentem v roce 2011, který udělil Jiřímu Srnci medaili za kulturní a umělecký přínos.

Vstupenky na jednolivá představení jsou v prodeji přes: www.tuboleta.com.

Zdroje: Mzv.cz/bogota, ElTiempo.com, TeatroMetropolitano.com. Foto 1, foto 2.

 

Foto z Českého týdne ve městě Cali

Přinášíme fotografie ze zahájení výstavy obrázků dětí z Terezína a výstavy o Samizdatu na Universidad Javeriana města Cali.

Ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová, pronesla k oběma výstavám pár slov.

Zahájení výstav se zúčastnil také honorární konzul České republiky ve městě Cali, pan Carlos Manuel Florez.

V Cali v současné době studuje také Jan, český student na výměnném pobytu, který tráví na univerzitě jeden semestr.