Bohatý hudební program festivalu Kolumbie do parku 2019

Na přelomu srpna a září se v průběhu tří dnů představí v Bogotě 26 umělců a uměleckých skupin. Postupně vystoupí v divadle Teatro Jorge Eliécer Gaitán ve čtvrtek 29. srpna a následně v centrálním parku Simona Bolívara v sobotu 31. srpna a neděli 1. září, kde bude vstup pro širokou veřejnost zdarma. Hlavní kolumbijské město totiž hostí festival nazvaný Kolumbie do parku, který oslavuje hudební rozmanitost země i celého kontinentu.

Na programu tak figurují nejen místní umělci, ale i několik zahraničních hostů. Konkrétně se jedná o mýtickou skupinu z Čile Inti – Illimani, která na festivalu uvede své nové turné Fragmenty jednoho snu, dále skupiny Minyo Crusaders z Japonska, The Garifuna Collective z Belize a Banda Regional Mixe z mexické Oaxacy. Z domácích skupin se představí výherci distritálního konkurzu jako je Piangua, Malalma či Afrotumbao, ale také třeba dva důležití umělci tropické a taneční kolumbijské hudby Michi Sarmiento se skupinou, která na festivalu oslaví 50leté výročí své hudební kariéry a skupina Fruko y sus Tesos, která zahraje písně ze svého nejemblematičtějšího alba Fruko El Grande.

Slavností zahájení celého festivalu pak bude mít pod taktovkou zejména Filharmonický orchestr Bogoty, který láká na repertoár nazvaný 50 let hrajeme pro tebe. Jde o výběr deseti děl vzdávajících poctu místním hudebním žánrům jako je pasillo, bambuco, aguabajo, joropo, cumbia, vallenato, porro pelayero či fandango.

Akce letos slibuje tři hlavní novinky spojené s uměleckou osou festivalu. První z nich je zaměření programu na oslavu místní hudby, jak té původní, tak modernějších verzí. Proto například místní Filharmonický orchestr představí klasické skladby kolumbijského tropického repertoáru. Již zmíněný japonský orchestr Minyo Crusaders zase ukáže výsledek smíšení kolumbijské cumbie s japonskou tradiční hudbou.

Druhá novinka spočívá v tom, že festival letos slaví Mezinárodní rok původních indiánských jazyků prostřednictvím hudby a tak mezi zahraničními hosty figuruje právě mexická skupina Banda Regional Mixe. Jedná se o hudební skupinu indiánského původu, kterou tvoří jak děti, tak dospělí, a která mísí rytmy tradiční regionální mexické hudby. Z Amazonie pak přijíždí představitel indiánské hudby daného regionu známý jako Omacha.

A do třetice patří k novinkám fakt, že se letos festival zapojí do oslav dvoustého výročí nezávislosti Kolumbie za účasti skupiny Monsieur Periné. Ta vyniká zvláštním hudebním stylem zkoumajícím kulturní kořený různých kolumbijských a latinskoamerických rytmů a propojuje je s jazzem, popem a swingem. Právě tato skupina zakončí celý třídenní hudební maraton.

I letos festival počítá se svým tradičním alternativním pódiem, které přinese vystoupení umělců míchajících žánry a vytvářejících opravdové umělecké hudební systémy. Představí se také Don Alirio z Barranquilly, který mimo jiné sbírá africkou hudbu a na festivalu oslaví lidové tance a zvukové systémy, které vznikly na severním pobřeží Kolumbie.

V rámci doprovodného akademického programu se odehraje například workshop věnovaný hudbě marimba kolumbijského Pacifiku a jejímu současnému postavení mezi mladou generací. Připravené jsou také diskuse o Karbiku, který mluví jedním hlasem, debata o hudbě jako nástroji rezistence v Latinské Americe, workshop o hudbě v oblasti Amazonie či o míchání mezinárodních hudebních žánrů.

Oficiální stránka festivalu: colombiaalparque.gov.co.

Další zdroje: CanalTrece.com.co-1, CanalTrece.com.co-2. Foto 1, foto 2, foto 3.

Pět ne tolik známých turistických destinací Kolumbie

Léto se v České republice pomalu chýlí ke konci, ale v Kolumbii se na řadě míst můžete ohřát a dopřát si tu pravou letní dovolenou i v jiných částech roku. Vydat se můžete například do následujících destinací, které jsou sice čím dál tím více známé i mezi cestovateli, ale stále se ještě nemusíte obávat přímo masového turismu.

Souostroví San Bernardo

Jižně od Cartageny po Karibském pobřeží v zálivu známém jako Golfo de Morosquillo se nachází tento ráj deseti ostrovů a jednoho umělého ostrůvku, postaveného místními obyvateli. Ten se jmenuje Santa Cruz del Islote a i přes jeho nevelkou rozlohu (přibližně jeden hektar) ho obývá 1200 lidí žijících v celkem 97 domech. Nicméně pro ten pravý odpočinek můžete vyjet na některý z přírodních ostrovů, které se vyznačují bílými plážemi, klidem a vhodnou atmosférou pro relaxování. Nejjednodušší je dojet do městečka Tolú v kraji Sucre a tam si zařídit výlet na ostrovy. Například ostrov Tintipán je jedním z nejmenších, ale uvítá vás se průzračná voda bez velkých vln, krásná pláž a naleznete zde i restauraci. Cizinci se rádi ubytovávají v Domku ve vodě (Casa en el Agua), který doslova pluje po hladině moře. Ostrov Panda jen naopak obklopen korálovým útesem a nabízí tak ideální podmínky pro rybáře i potápěče. Na ostrově Isla Mangle pak můžete kromě potápění navštívit také mangrovníkové porosty a projít se po ostrově. A pokud chcete trošku více luxusu, zavítejte na ostrov Múcura, kde naleznete různé možnosti ubytování.

Palomino

Dlouhá pláž s bílým pískem, stromy vysoké až 60 metrů a velké vlny, takové je místo známé jako Palomino, ležící na pobřeží Karibiku u hlavní cesty, která spojuje města Riohacha (hlavní město kraje Guajira) a Santa Marta (hlavní město kraje Magdalena). Od každého z nich je tato malá klidná vesnička vzdálená přibližně 75 kilometrů. Postupně zde rostou i ubytovací kapacity pro všechny rozpočty, najdete zde restaurace i plážové bary. Po pláži můžete dojít až k místu, kde ústí řeka Palomino do moře. Po řece se navíc můžete projet na gumových pneumatikách. Tento výlet trvá přibližně dvě hodiny, kdy se za zhruba patnáct minut dostanete s průvodcem na startovací místo a pak už se můžete oddat pozorování okolní přírody. Můžete také vyrazit přibližně 40minutovou procházkou po pláži k řece San Salvador, kde naleznete bohatší vegetaci a také větší klid a ticho. Pokud počasí přeje a obloha je bez mraků, můžete dokonce zahlédnout bílé vrcholky nejvyšších hor Kolumbie v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta.

Juanchaco

Pacifické pobřeží rozhodně patří k přírodním perlám Kolumbie, kde se ukrývají tisíce kilometrů dlouhé přírodní rezervace a jedna z nejdeštivějších oblastí planety Země vůbec. Výbornou možností, jak si vychutnat slunce i specifické pláže tmavší barvy, než jsou ty v Karibiku, je navštívit pobřeží v kraji Údolí Caucy. Jen asi půl hodinky lodí od přístavu Buenaventura se nachází místa jako Juanchaco, Ladrilleros a La Barra, které se pyšní čistými plážemi a vodou zelené barvy, ideální pro potápění. Navštívit můžete národní park v zátoce Bahía Málaga, považovaný za jeden z regionů s největší biodiverzitou na světě. Mangrovníky, přírodní bazény a 65 metrů dlouhý vodopád jsou jen některé z místních atrakcí.

Utría

Severněji po tichomořském pobřeží, v kraji Chocó, se ukrývá další ráj s neuvěřitelnou rozmanitostí ekosystémů, kde se mísí oceán s neprostupným tropickým deštným pralesem. Jedná se o národní park Utría, kde návštěvníky ohromí mangrovníky, fauna i flóra, korálové útesy, řeky ústící do oceánu, ale také skalnaté pobřeží. V oblasti žijí příslušníci indiánských komunit Kuna a Emberá. Můžete se také projet v kanoi po řekách mezi mangrovníky, projít se k nějakému vodopádu, nebo se vykoupat v termálních vodách. Ujít byste si neměli nechat ani pláž v Nuquí, která je podle mnohých vůbec tou nejhezčí v celé zemi. V obou oblastech Pacifiku můžete navíc každoročně od července do listopadu pozorovat velryby.

Playa de Belén

I když název odkazuje na pláž, nenechte se zmýlit. Playa de Belén je městečkem kraje Norte de Santander, který leží na severovýchodě Kolumbie a hraničí s Venezuelou. Městečko patří k národnímu dědictví Kolumbie, v historickém centru můžete vidět kamenné ulice, koloniální domy, červené střechy a bílé stěny fasád. Navíc je výchozím bodem k návštěvě jedinečných skalnatých formací v národním parku Los Estoraques. Útvary vzniklé erozí vytvářejí zajímavé scenérie plné sloupů, figur a jeskyň, které jsou obklopené faunou a flórou suchého předhorskéo lesa.

Zdroj: MetroCuadrado.com, Kienyke.com, Colombia.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4foto 5.

Poznejte hudbu a kulturu kolumbijského Pacifiku

Od 14. do 19. srpna se sportovní hala Alberto Galindo ve městě Cali promění v městečko Petronio, které se zaplní hudbou, typickými jídly, módou i kulturními praktikami Pacifiku. Koná se zde totiž oblíbený a každoročně očekávaný Festival hudby Pacifiku Petronio Álvarez, známý také zkráceně jako El Petronio, který svým názvem poukazuje na odkaz kolumbijského hudebníka narozeného poblíž městečka Buenaventrua, ležícího na tichomořském pobřeží.

Ostatně právě v Buenaventuře, do které se umělec zamiloval a nechal se jí inspirovat i ve své nejznámější písni Moje Buenaventura, se festival původně konal. Později se akce věnovaná folklórní hudbě tohoto zajímavého regionu přemístila do hlavního města salsy, města Cali, které je zároveň městem s největším podílem afrokolumbijské populace v Kolumbii.

Oblast kolumbijského Pacifiku a tamější kultura stály dlouhou dobu mimo zájem státních institucí a městských oblastí. Až v polovině devadesátých let vznikla myšlenka uspořádat kulturní festival, který by se stal mostem mezi komunitami krajů Pacifiku, tedy kraje Nariňo, Cauca, Valle a Chocó. Po prvním ročníku v roce 1997, kde se představilo několik lidových skupin a orchestrů tradiční hudby, si pořadatelé uvědomili hudební potenciál oblasti a hrozbu, kterou představoval ozbrojený konflikt a modernita pro toto důležité kulturní dědictví. Ve spolupráci s dalšími umělci a lídry kraje druhý ročník už dostal konkrétnější formu, skupiny začaly soutěžit v různých kategoriích s možností vyhrát určitou finanční částku i příležitost nahrát své písně ve studiu. Postupem času festival rostl a stal se hlavním prostorem pro šíření tradic Pacifiku.

Dnes tak tato soutěžně lazená událost slaví svůj 23. ročník a počítá s účastí více než 1300 umělců a 80 hudebních uskupení. Stále si však zachovává svou původní misi, tedy přiblížit tradice regionu, kulturu místního venkova, oslavit dědictví potomků původních afrických otroků a představit to, co se odehrává v kolumbijském tichomořském regionu, co nejširší a často městké veřejnosti. Navíc poskytuje důležitou platformu pro mladé talenty, hudební skupiny a umělce, zejména poté, co účastníci předchozích ročníků jako skupina Chocquibtown či Herencia de Timbiquí dosáhli i mezinárodního uznání.

Samotná soutěž je rozdělena do několika kategorií a to podle typického hudebního nástroje, který se v jednotlivých oblastech nejčastěji používá. Účastníci se tak utkají o ceny v disciplíně chirimía, marimba, housle kraje Cauca či volné kategorii, která umožňuje mísit tradiční hudbu regionu se západními vlivy. Kultura spojená s hudebním nástrojem marimba a tradičními zpěvy jižního Pacifiku byla přitom v roce 2011 zapsána na seznam nehmotného dědictví Unesco.

Již zmíněná hudební skupina Herencia de Timbiquí patří k letošním čestným hostům. V den velkého finále 18. srpna vystoupí se svou show Herencia Sinfónico společně s Filharmonickým orchestrem města Cali. Spojení pacifických rytmů s akademickou vážnou hudbou je právě tím, oč se tato uznávaná hudební skupina snaží, tedy zbourat schémata a ukázat, že není potřeba se vyhýbat míchání hudebních žánrů.

Kromě hudby ale program nabízí i ochutnávku gastronomických specialit, autoktonních nápojů, různá akademická setkání, další kulturní vyjádření včetně tanečních vystoupení nebo místní umělecké výrobky. Nechybí například prostor nazvaný El quilombo, odkazující na politicky organizované komunity původních černošských otroků, kde kulturní lídři komunit sdílejí své znalosti a tradice. Pro talenty mladší 14 let je tradičně připraven prostor známý jako Petronito. V rámci festivalu mohou návštěvníci poznat také starodávné rituály, jelikož řada hudebních uskupení kombinuje své písně s modlitbami a velebeními dle dávných tradic. Zejména ženy pak určitě ocení i ukázku tradiční módy a účesů afrokolumbijské populace. Na jednom místě se přitom setkávají afrokolumbijské komunity s těmi indiánskými a mají možnost se tak navzájem poznat a obohatit. Jednotlivé akce jsou navíc přístupné zcela zdarma.

Více informací a celý program festivalu naleznete na oficiální stránce akce: petronio.cali.gov.co.

Další zdroje: ElTiempo.com, SemanaRural.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Medellín plný barev a vůní květin

V těchto dnech žije hlavní město kraje Antioquia, město věčného jara, jak se mu často přezdívá, svým nejdůležitějším a nejočekávanějším svátkem roku, veletrhem květin, který začal 2. srpna a potrvá do 11. srpna. Medellín tak v průběhu této nejreprezentativnější události města vzdává čest místním pěstitelům květin, ale zároveň představuje i kulturu kraje, oslavuje místní venkov, předky, zvyky a tradice. Letos se festival nese v duchu motta: Medellín tě má rád.

Jako každým rokem se mohou návštěvníci těšit na rozmanitý program, který byl zahájen velkým koncertem. Hned 3. srpna se pak všichni fanoušci hudebníků jako je Marc Anthony, Ozuna, Maluma či Carlos Vives mohli zaposlouchat do rytmů svých idolů na superkoncertu na stadionu Atanasio Girardot. V průběhu dne ulicemi města procházely průvody hrdinů národa, dětský průvod květinových palet, zájemci mohli ochutnat gastronomické speciality, nebo se zúčastnit 19. ročníku mezinárodního festivalu povídek nazvaného Mezi povídkami a květinami. V rámci tohoto festivalu zazní povídky nejen domácích umělců, ale také hostů z Kostariky, Guatemaly, Peru či Argentiny.

I v dalších dnech se pořádá řada průvodů a zajímavých akcí. Stejně jako v loňském roce jsou připravena Náměstí květin na třech různých místech. Od 4. sprna pak po večerech probíhá oblíbený Noční kulturní park, každý večer tématicky zaměřený na jiné hudební rytmy. Postupně tak pozve širokou veřejnost na Afro noc za účasti kubánské skupiny Yoruba Andabo, na noc patřící rytmům son a bolero, alternativní hudbu, kolumbijské rytmy či tropickou noc.

Již po 24. probíhá průvod veteránů a klasických aut, kterého se účastní 300 vozů z let 1900 až 1983, rozdělených do šesti kategorií. Někteří účastníci se oblékají do dobových kostýmů, aby umocnili atmosféru průvodu. Na programu figuruje také festival létajících draků, soutěž v latinských tancích, Ulice umělců či folklórní noci, kdy se představí folklórní balet z Mexika. Nechybí ani každoroční národní festival literárně hudebního žánru trova, tedy speciálních zpívaných básní, jejichž interpreti se utkávají o titul krále ve velkém finále. Pro nejmenší je připravená Zóna, která zní, koná se i tradiční výstava orchidejí, ptactva a květin v místní botanické zahradě.

Program vyvrcholí poslední den veletrhu hlavním průvodem květinových palet, který navíc doprovází řada koncertů, kulturních a uměleckých aktivit. Ulice tak zaplaví doslova umělecká díla vyrobená z květin, které vysazují místní pěstitelé i s pěti či šesti měsíčním předstihem. Palety mají dřevěný podklad, který si účastníci průvodu dávají na záda a nosí tak ulicemi města klidně i 100 kg. Výroba palet zabere jejich autorům několik dní, přičemž každý výtvor musí obsahovat minimálně 20 různých druhů květin. Tvůrci těchto jedinečných kreativních obrazců pak v průvodu soutěží o nejzajímavější dílo v několika kategoriích a tají tak své výtvory až do posledních chvil.

Květinový průvod patří k nehmotnému kulturnímu dědictví národa, i proto se pořadatelé letos rozhodli navýšit počet účastníků této události o 40 míst a přispět k zviditelnění a větším příjmům pro místní umělce. Dřevěné palety byly přitom původně používány otroky k přenášení bohatých pánů až do hornatých oblastí Antioquie, nebo nemocných a starých lidí ve venkovských oblastech. Později je zemědělci regionu začali využívat k přenášení květin na trhy v centrálních částech měst.

Většina akcí je přístupná zcela zdarma. Veletrh se v Medellínu koná již od roku 1957, původně se jednalo o komerční a zemědělskou událost pěstitelů květin z oblasti Santa Elena. Postupně se však tento trh proměnil v uměleckou akci a ukázku kreativních schopností místních. Od roku 1968 se festival začal slavit v srpnu, aby zároveň připomněl i vyhlášení nezávislosti zdejšího kraje. Kromě květin tak veletrh zároveň přibližuje celou kulturu regionu, kulturu paisa (označní obyvatel kraje Antioquia), včetně místních uměleckých výrobků, tradičních oděvů i gastronomických specialit.

Více informací naleznete na stránkách: medellin.gov.co.

Další zdroje: Noticias.CaracolTv.com, Minuto30.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Bogota oslavuje léto festivalem zábavy

Letos již po 23. probíhá v kolumbijském hlavním městě Letní festival, který každoročně nabízí program plný rekreačních, sportovních, ale také kulturních a hudebních akcí. Jedná se o vůbec nejdůležitější svátek zábavy a volného času v Bogotě, který tentokrát láká na více než 200 aktivit všeho druhu na různých místech města a to ve dnech od 3. do 11. srpna.

Většina akcí včetně čtyř velkých koncertů, přístupných zdarma, i spousty rekreačních aktivit pro celou rodinu probíhá v centrálním parku Simona Bolívara a na dalších veřejných místech a prostranstvích jako je park El Tunal či park El Salitre. Festival klade od počátku důraz na podporu zdravého využití volného času, aktivity tak většinou začínají už v ranních hodinách a často pokračují až do devíti či desíti hodin večer.

Některé aktivity, které připravila pořádající organizace IDRD (Distritální institut rekreace a sportu), se odehrávají v průběhu celého festivalu. Mezi nimi vyniká, mimo jiné, Festifantasía mundo magick, tedy atrakce s různými tématickými moduly, které jsou inspirovány například severním pólem, středověkem, vesmírnou lodí, zahrnují i kluziště, to vše od šesti hodin ráno do jedné odpoledne v parku Los Novios. V parku Simona Bolívara se od devíti od ráno do pěti do odpoledne koná akce nezvaná Velká letní farma, která zahrnuje devět zastávek se zvířaty včetně poníků či lam. Návštěvníci se nemusí strachovat o to, že by snad dostali hlad, protože v obou parcích bude v průběhu dne k dispozici bohatá gastronomická nabídka díky letnímu food-festu.

Na všechny věkové kategorie čekají například posilovací hodiny pod širým nebem, hodiny aerobiku, letní pláž v parku Simona Bolívara, finále soutěže odborníků ve videohrách či různé prohlídkové okruhy v parku Simona Bolívara a v Botanické zahradě, zaměřené na poznání místního ptactva. Milovníci sportů se mohou těšit na box, závody v triatlonu, fitness setkání, národní šampionát v sálové kopané, plavecké závody a vodní sporty včetně hodin potápění, panamerický šampionát v karate s více než 600 sprotovci ze 16 různých zemí, dětský turnaj v rugby či beisbolu, nebo národní festival roztleskávaček, maratón bruslení, cyklistická setkání a soutěže včetně noční cyklostezky 8. srpna. Tu doprovodí několik kulturních a pyrotechnických představení od šesti hodin od večera do půlnoci. Do rytmu pak návštěvníky dostane festival tance, který přinese zajímavé choreografie v podání folklórních skupin různých částí města. Tématická noc letního humoru pak pobaví veřejnost v pátek 9. sprna.

Připraveny jsou také aktivity s domácími mazlíčky, farmářské trhy se zdravými produkty místního venkova, nebo pouliční divadelní vystoupení s akrobaty a maškarami. V posledních dvou dnech akce dostane prostor také folklór, kultura či gastronomie východních nížin. Letní festival vyvrcholí koncertem přístupným zdarma v parku Simona Bolívara s řadou zajímavých interpretů.

Součástí festivalu bývají i oslavy založení hlavního kolumbijského města, které připadají na 6. srpna. Toho dne roku 1538 založil město španělský dobyvatel jménem Gonzalo Jiménez de Quesada. Své 481. narozeniny a zároveň dvousté výročí nezávislosti země oslaví Bogota ve velkém stylu, zejména koncertem nazvaným Kolumbie 200 let v podání Filharmonického orchestru Bogoty, který vystoupí společně s 12 pozvanými umělci. Mezi nimi se od šesti hodin večer představí například Totó la Momposina, Herencia de Timbiquí, Cholo Valderrama, Los Rolling Ruanas, Son Palenque či Elkin Robinson. Následně od půl desáté se nebe nad centrálním parkem na půl hodiny promění ve svět plný barev díky pyrotechnické show. O den později čeká na zájemce gigantický tobogán, atrakce o velikosti přibližně 350 metrů na délku a sedm metrů na šířku, která potěší nejen děti, ale i dospělé.

Podrobnější informace o jednotlivých akcích a aktivitách můžete nalézen na stránce: www.idrd.gov.co.

Další zdroje: Noticias.CaracolTv.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbie si připomíná svou nezávislost

Před 209 lety, tedy 20. července 1810, došlo na hlavním náměstí v Santa Fe de Bogotá k událostem, které zahájily proces vedoucí o pár let později až k získání nezávislosti Kolumbie. Po celé zemi tak vlaje kolumbijská trikolóra a pořádá se i řada připomínkových či kulturních akcí, vystoupení a přehlídek, aby země náležitě oslavila svůj Den nezávislosti.

V Bogotě, ale nejen tam, probíhá každoročně tradiční vojenská přehlídka. Za přítomnosti prezidenta republiky i dalších významných veřejných činitelů, a také za bujaré podpory široké veřejnosti, předvádí kolumbijská armáda sílu země i svou velkou připravenost a oddanost jednotlivých představitelů letectva, pozemních i námořních ozbrojených sil, policie i dalších složek bránit svou zemi.

Letos se pak hlavním dějištěm oslav stavá kraj Boyacá, protože 7. srpna uběhne přesně dvěstě let od významné bitvy u mostu Boyacá, kde vojsko v čele se Simonem Bolívarem porazilo Španěly a oficiálně tak ukončilo jejich nadvládu na území dnešní Kolumbie, tehdejší Nové Granady. Proto se právě v tomto regionu uskuteční největší oslavy v rámci Mezinárodního kulturního festivalu, který zve všechny zájemce, aby si připomněli či poznali historii kraje tak zásadního pro vývoj země. Poprvé se tento původně převážně hudební festival konal v roce 1973, nicméně v roce 1981 otevřel prostor i dalším uměleckých a kulturním vyjádřením.

Návštěvníky tak čeká řada hudebních, tanečních i divadelních vystoupení, literárních, filmových akcí, ale nebude chybět ani umění, vyprávění příběhů či ochutnávky místních specialit. Festival probíhá v několika městečcích kraje, mezi nimi i v hlavním městě Tunja, v koloniálním městečku Villa de Leyva, či v dalších městech jako je Duitama, Paipa, Sogamoso či Chiquinquirá. Letošní 47. ročník přitom samozřejmě vzdává poctu událostem, které se odehrály před dvěstě lety, a také místům v kraji, která byla klíčová při tažení osvoboditelských vojsk. Všechny akce jsou navíc přístupné zcela zdarma.

Na počátku srpna bude město Tunja zároveň oslavovat 480 let od svého založení a to čtyřmi dny plnými  koncertů, ale také akademických besed, zábavy a kulturních akcí. Konat se bude i mezinárodní kongres za přítomnosti nositelky Nobelovy ceny za mír Rigoberty Menchú. Hudební fanoušci se mohou těšit na řadu významných umělců jako je Nacho, Fonseca, Yuri Buenaventura či Silvestre Dangond.

Sedmého srpna se odehraje slavnostní připomenutí nezávislosti na místě známém jako Puente de Boyacá za přítomnosti prezidenta republiky, ale i jiných národních a mezinárodních osobností. Tato událost má však soukromý charakter, takže pro turisty a návštěvníky bude místo uzavřeno až do 8. sprna.

Večer se pak oslavy přesunou na hlavní náměstí Plaza de Bolívar, kde zahraje Národní symfonický orchestr a doprovodí ho i významní kolumbijští umělci. Návštěvníci shlédnou také magickou show, při které se na pódiu představí více než 300 umělců kraje Boyacá, a představení video mappingu, které využije koloniální architekturu, aby promítlo ukázku z historie boje za nezávislost.

Poznat události a osobnosti spjaté s klíčovým rokem 1819 a s přeměnou kolonie v republiku může široká veřejnost také díky zajímavé výstavě, kterou pořádá Národní muzeum. Expozice je přitom uspořádaná dost netradičně. I když nechybí informace o významných bitvách či známých hrdinech daného roku, nepatří k hlavní linii výstavy. Tu naopak tvoří deset různých sociálních skupin, například ženy, umělci, obchodníci, kněží, indiánské komunity, vojáci či státní úředníci. Z každé z deseti skupin pořadatelé vybrali tři příběhy a hlasy těchto aktérů, reakce i výzvy běžných lidí pak přibližují dané historické období, podpořené i předměty a literárními záznamy, které byly vybrány ve spolupráci s místních archivem.

Nicméně roku 1819 předcházely právě již zmíněné události pátku 20. července roku 1810, které byly důsledkem různých předchozích okolností. Daný den byl v městečku Santa Fe (de Bogotá) dnem trhu a všude tedy byla spousta lidí. Kreolové (potomci španělských přistěhovalců narozeni již na latinskoamerickém kontinentu) byli dlouhodobě nespokojeni se španělskou nadvládou, zejména kvůli vyloučení z politického života. Právě oni přišli s nápadem vyvolat spor, který by umožnil projevit odpor ke španělské přítomnosti v oblasti. Využili situace a v daný den se vydali do domu španělského obchodníka jménem José González Llorente, aby ho poprosili o zapůjčení květinové vázy na banket pro královského komisaře Antonia Villavicencia.

Llorente jim však nevyhověl a i když slušně odmítl, pro kreoly to byla dostatečná záminka k vyvolání hádky, která po dalších provokacích vyústila až v otevřený protest všech možných skupin obyvatelstva na náměstí proti španělské elitě. Místokráli tak nakonec nezbylo nic jiného, než přistoupit na zvolení mluvčích lidu a povolit vytvoření Nejvyššího shromáždění vlády, které ještě v noci z 20. na 21. července sepsalo listinu nezávislosti.

Nicméně nejednalo se o vyhlášení nezávislosti v pravém slova smyslu. Následovaly totiž ještě vnitřní boje, v roce 1816 Španělé znovu získali kontrolu nad území, ale právě ten osudný červencový pátek je považován za první impuls k ukončení španělské nadvlády. 20. červenec byl prohlášen státním svátkem až v roce 1873. Podrobněji se o daných událostech můžete dozvědět přímo v Muzeu nezávislosti, původním domu obchodníka Llorenteho, který se nachází na rohu hlavního bogotského náměstí.

Zdroje: CanalTrece.com.co, ElTiempo.com, Caracol.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

IndieBo aneb svátek nezávislého filmu v Bogotě

Po dvou letech se ve dnech 11. až 21. července vrací do kolumbijského hlavního města jedna z hlavních událostí filmového kalendáře země, Festival nezávislého filmu známý jako IndieBo. Pátý ročník se přitom zaměřuje na „to městské“ jako hlavní programovou linii, čemuž odpovídá i letošní oficiální plakát.

V tomto roce přináší festival přes 60 filmů z více než 20 zemí světa, které budou k vidění ve všech 20 lokalitách Bogoty. Podle nového uměleckého ředitele festivalu, Luise Parady, mají všechny filmy na programu letošního ročníku minimálně jedno ocenění a všechny se již dříve účastnily uznávaných mezinárodních festivalů jako je Sundance, festival v Cannes či Karlových Varech. Filmy jsou přitom rozděleny do osmi kategorií, jedna z nich je vyhrazena přímo domácí tvorbě a láká na tři snímky.

Drama Monos režiséra Alejandra Landese z roku 2019, oceněné na letošním filmovém festivalu Sundace, kde mělo premiéru, vypráví o skupině ozbrojených mladíků, kteří mají někde v latinskoamerických horách na starosti unesenou americkou zajatkyni. Film Dny velryby (Los días de la ballena) z dílny režisérky Cataliny Arroyave přibližuje život mladého páru muralistů a autorů graffiti žijících v Medellínu. Když se rozhodnou svou malbou překrýt výhrůžku zanechanou na zdi místním kriminálním gangem, budou muset čelit strachu, násilí a dalším problémům spojeným se světem chudoby, drog i samotného dospívání. Třetím dramatem v této kategorii je tvorba režisérky Beatriz Seigner, kolumbijsko-brazilská koprodukce nazvaná Ticha (Los silencios), která získala ocenění mimo jiné i na Havana Film Festival v New Yorku. Diváky zavede do světa dívky, která ztratí hlas, když se dozví nečekanou novinku o svém údajně zemřelém otci, který se podle všeho schovává na jednom kolumbijském ostrově.

V dalších sekcích naleznete animované snímky, snímky pro děti v rámci IndieKids, nechybí sekce AvantGarde, „půlnoční“ sekce, „otevřená okna“ a kategorie věnovaná světové tvorbě s vůbec nejbohatším zastoupením snímků. Mezi nimi naleznete i rodinné drama z roku 2017 slovenské režisérky Ivety Grofové, nazvané Little Harbour (Piata lod), které sklidilo velký mezinárodní ohlas. Festival ukončí promítnutí klasiky experimentálního filmu z roku 1982, jde o snímek Koyaanisqatsi režiséra Godfreye Reggia. Společně s filmem Francoise Truffauta, Farenheit 451, reprezentuje „retro“ sekci.

Festival přivítá také řadu zajímavých zahraničních hostů, kteří se mimo jiné představí i v průběhu debat a dalších doprovodných akademických aktivit.  K těm nejočekávanějším patří například uznávaný britský zvukař Chris Newman, držitel tří cen Akademie, čínský režisér Yang Zhang či americký kameraman a režisér Edward Lachman.

Festival probíhá v kinosálech různých částí Bogoty. Navíc ani letos nebude chybět tzv. Indiebus, tedy pojízdný kinosál, který umožňuje promítání filmů mezinárodního formátu na obrovském plátně v různých částech města. Od počátku festivalu je totiž jeho posláním zejména demokratizovat kulturu a poskytnout přístup k jedinečným dílům kinematografie všem obyvatelům a návštěvníkům Bogoty. Festival tak sází nejen na skvělou filmovou produkci, ale především na publikum se snahou vzbudit zájem o filmovou tvorbu.

K letošním novinkám patří například nová místa konání akce, jako je nedávno otevřená nová Filmotéka Bogoty. Uděleny budou také nové ceny festivalu a to vůbec poprvé ve všech kategoriích, kdy o vítězi rozhodne hlasování publika. Paralelně pak měl původně probíhat i IndieLand, speciální program v parku a muzeu El Chicó na severu města, kde měli být k dispozici dvě velké obrazovky pod širým nebem a tři promítací stany, ale také sály věnované debatám a zážitkům virtuální reality. Organizátoři se však nakonec kvůli nepříznivému počasí v Bogotě rozhodli tento prostor neotevřít. Plánují ho přesunout na období kolem Vánoc, kdy by se mohla uskutečnit taková menší verze festivalu.

V rámci doprovodného programu se milovníci sedmého umění mohou zúčasnit zajímavých workshopů či cyklu debat nazvaného IndieTalks, kdy se významní mistři kinematografického průmyslu dělí o své znalosti, zkušenosti a myšlenky se studenty i dalšími odborníky oboru.

Pro podrobné informace můžete navštívit stránku festivalu: indiebo.com.co.

Další zdroje: RevistaArcadia.com, ElTiempo.com, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Bogotské muzeum zlata slaví narozeniny

Kolumbijské hlavní město nabízí řadu zajímavých míst, které by si žádný návštěvník neměl nechat ujít. K těm nejvyhledávanějším bezpochyby patří také místní Muzeum zlata, spravované kolumbijskou centrální bankou, které si v těchto dnech připomíná 80 let od svého založení. Význam muzea dokládá i fakt, že bylo cestovatelským serverem TripAdvisor na konci roku 2018 zařazeno mezi 25 nejlepších muzeí světa. Umístilo se přitom na 23. příčce hned za muzeem terakotové armády nedaleko čínského města Si-an.

Muzeum uchovává zejména krásy zlatnické práce původních indiánských kultur, které žili na území dnešní Kolumbie. Návštěvníci se mohou těšit na více než 30 tisíc předmětů, kromě zlatých figurek a ozdob zde najdete také mumie, keramiku nebo tkanininy.

Ve sbírce vyniká zejména kousek známý jako Balsa muisca, tedy zlatý vor, na kterém  je vidět postavičky indiánského kmene Muisců v čele se svým vůdcem (cacique). Tento kmen obýval centrální část země včetně Bogoty a váže se k němu i legenda o bájném El Doradu. Právě tento zlatý exponát v muzeu zobrazuje onen dávný rituál, kdy příslušníci kmene přinášeli obětiny přírodě. Zlatý vor objevila v roce 1969 žena jménem Cruz María Dimaté v horské oblasti kraje Cundinamarca nedaleko Bogoty, kam se vydala se svým synem na lov. V jedné tamější jeskyni našla keramickou nádobu, uvnitř které se nacházel tento poklad, který se stal symbolem perfektní práce zlatníků indiánských komunit Kolumbie. Zároveň vyjadřuje spirituální bohatství, obdiv k přírodě, ale také podporu a úctu k náčelníkům, tj. caciqům, kteří byli zároveň průvodci a lídři těchto komunit.

Samotné muzeum vzniklo poté, co na konci března 1939 obdržela centrální banka dopis od Ministerstva školství s tím, aby odkoupila zlatý džbán z jedné soukromé sbírky a zabránila tak jejímu odvozu ze země. Tímto džbánem byla přitom náboženská nádoba indiánské komunity Quimbaya, další z těch nejreprezentativnějších kousků expozice muzea. Nádoba sloužila k uložení listů koky a byla používáná při místních rituálech. Právě tato snaha ochránit dědictví indiánských komunit a uchovat předokolumbovské zlaté předměty, aby nebyly roztaveny či odvezeny ze země, stála za zrodem archeologické sbírky, která časem přerostla do současné podoby muzea. To je považováno za nejdůležitější muzeum zlata na světě, protože shromažďuje největší a nejuznávanější sbírku zlatnického umění prehispánského světa. Od roku 1968 sídlí v budově, oceněné za svou architekturu a design, nedaleko hlavního bogotského náměstí. V roce 2008 prošla budova rekonstrukcí a rozšířila se o další sály.

Procházka muzeem tak návštěvníky zavede do světa dávných civilizací a zlatnického umění, které zachovává indiánskou symboliku tohoto vzáceného kovu, jež je symbolem slunce. Zároveň se používal jako obětina božstvům a k vzdání pocty životu. Muzeum je rozděleno do několika tématických místností. Jedna vysvětluje techniky hornictví a dávné metalurgie, další přibližuje používání vzácných kovů v politické a náboženské organizaci indiánských kultur. Zájemci se dozví více také o kosmologii a symbolismu, tedy o mýtických tématech a šamanismu spojeného s těmito kovy.

Moderní sál reprezentující ceremoniál obětin poskytovaných bohům poskytuje i vizuální a zvukové efekty, které navodí tu správnou atmosféru. Zajímavé zastavení pak nabízí interaktivní sál, který přibližuje diverzitu a význam dědictví uchovaného v muzeu. V budově naleznete také obchod s kavárnou, kde si můžete pořídit nějaký umělecký předmět či certifikovanou repliku sbírky ve vysoké kvalitě.

Podle kolumbijské Ústavy z roku 1991 patří sbírka Muzea zlata všem Kolumbijcům, vyjadřuje kolumbijskou identitu. Pravidelně se zde střídají také různé další výstavy. Zároveň instituce spolupracuje s muzei celého světa a pořádá i výstavy v zahraničí.

Muzeum je nepřístupné v pondělí, kdy probíhá údržba vitrín. Od úterý do soboty je otevřeno od devíti hodin ráno do šesti hodin do večera, v neděli a o státních svátcích od desíti hodin dopoledne do čtyř hodin odpoledne.

Podrobnější informace, včetně nabídky aktuálních nestálých výstav a dalších doprovodných akcí naleznete na oficiální stránce muzea: www.banrepcultural.org/bogota/museo-del-oro.

Zdroje: ElTiempo.com, LaNacion.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.

Medellín na básnické vlně

Konec června a začátek července patří v Medellínu všem milovníkům poezie. Již po 29. se zde, tentokrát ve dnech 29. června až 6. července, koná mezinárodní festival, který přiblíží básnickou tvorbu umělců z různých koutů světa. Letošní motto je také poetické: Ze srdce komunit, za mír a svrchovanost národů, a jako každým rokem chce všechny návštěvníky přimět k reflexi a dialogu. Právě mír a svrchovanost národů má v letošním roce ještě větší symbolický význam, protože Kolumbie oslavuje dvousté výročí “nezávislosti”. Festival tak vyzývá k jednotě a k vytvoření speciální spirituální atmosféry, která povede k transformaci kultury poničené násilím a ke skvétajícímu životu.

Právem je tak festival považován za jednu z nejdůležitějších akcí svého druhu v Latinské Americe, hostitelský Medellín pak za jedno z hlavních kulturních center kontinentu. Od roku 2009 figuruje akce na seznamu národního kulturního dědictví.

V průběhu festivalu se návštěvníci mohou těšit na 120 různých akcí, probíhajících za účasti 80 básníků a dalších hostů pocházejících z 35 různých zemí pěti kontinentů. Připravena jsou veřejná předčítání básnické tvorby, ale také kurzy, workshopy, diskusní panely a konference, přístupné pro širokou veřejnost. Ulice, parky, ale i sály ve městě věčného jara, jak se Medellínu často přezdívá, se tak promění v jeviště pro básníky i autory různých expresivních stylů, generací i částí světa, kteří prostřednictvím ukázek svých literárních děl sdílí s publikem své myšlenky.

Na programu figuruje několik tématicky zaměřených kategorií. V první řadě se připomene dvousté výročí od narození známého amerického básníka, esejisty, novináře i humanisty, Walta Whitmana. Další kategorie se zaměří na poezii, myšlení a vzpomínky spojené s válkou a mírem, protože právě poezie a díla básníků přináší důležitá svědectví o stopách, které válka zanechala v lidstvu. Další tématické bloky směřují k zamyšlení se nad tělem jako základním územím, nad poezií a lidskými právy nebo nad poezií vesmíru.

V Medellínu se představí řada zajímavých hostů, mezi nimi i Ahmed Al Mulla (Saudská Arábie), José Muchnik (Argentina), Maribel Mora (národ Mapuche, Čile), Shen Haobo či Li Suo z Číny, Leonardo Boff (Brasil), Lucila Lema (národ kečua, Ekvádor), Tyehimba Jess (USA), Philippe Tancelin (Francie) i řada kolumbijských zástupců jako Felipe García Quintero, Gloria Posada, Henry Alexander Gómez či Wiliam Jiménez. Svou účast potvrdili také laureáti Alternativní Nobelovy ceny Raúl Montenegro a Iván Velásquez, ruský kosmonaut Alexander Lazutkin či kolumbijský umělec Eduardo Esparza.

Samotný festival má své kořeny v 80. letech 20. století, kdy se začala viditelně rozvíjet místní literární scéna a vzniklo i několik časopisů zdůrazňujících literární identitu regionu i misi tamějších básníků. První ročník festivalu se pak konal za účasti 16 kolumbijských básníků v roce 1991, tedy v době, kdy měl Medellín pověst nejnebezpečnějšího města světa kvůli aktivitě drogového kartelu Pabla Escobara.

Jednodenní lokální akce se v průběhu let rozrostla v celý týden věnovaný umění za účasti významných osobností celého světa. V roce 2006 dokonce festival obdržel alternativní Nobelovu cenu míru za schopnost čelit násilí slovem, konkrétně za odvahu a naději v beznadějných časech. Tématická zaměření jednotlivých ročníků napovídají, že festival dodnes zůstává důležitou platformou k protestům proti válce a sociální nespravedlnosti.

Festival zároveň tvoří nedílnou součást Světového poetického hnutí (WPM), založeného právě v Medellínu v roce 2011. Toto hnutí letos v únoru uspořádalo globální kampaň nazvanou Za svět bez zdí, která mobilizovala básníky z více než 150 zemí světa, kteří sdíleli svůj hlas prostřednictvím svých básní a děl ve 420 různých městech. Tento enormní ohlas, který celá akce měla, za svět bez řetězů, bez zdí neshod mezi národy, bez neviditelných zdí, které prohlubují sociální nedůvěru, dokazuje význam poezie, která prochází světovou revolucí.

Podrobné informace a kompletní program naleznete na oficiální stránce festivalu: festivaldepoesiademedellin.org. Další zdroje: Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbijská filmová noc v Brně

Všichni, kteří mají zájem blíže poznat kolumbijskou filmovou tvorbu, jsou zváni na Kolumbijskou filmovou noc, která se koná dne 27. června v podniku ArtBar Druhý Pád v Brně (Štefánikova 836/1). Tentokrát bude od 18:30 hod uveden snímek Obrana draka (La defensa del dragón) režisérky jménem Natalia Santa. Vstup na promítání je zcela zdarma, film je opatřen anglickými titulky.

Jedná se o příběh tří přátel trávících svůj život v centru Bogoty mezi legendárním šachovým klubem Lasker, karibským kasinem a tradiční kavárnou La Normanda. Šachový hráč, který žije gamblingem, hodinář, který odmítá zavřít svůj obchod, a španělský homeopat, jehož vášní je poker, utíkají do bezpečí svých světů, aby se vyhnuli svým osobním prohrám. Život je naučí, že nikdy není pozdě, aby podstoupili riziko.

Více informací naleznete zde.