Retrospektivní výstava díla Beatriz González

I když spousta kulturních aktivit zůstává v Kolumbii omezená, muzeum umění Museo de Arte Miguel Urrutia, které spravuje Národní banka země, zahájilo v druhé polovině října zajímavou výstavu jedné z nejdůležitějších představitelek současného kolumbijského umění. Výstava nazvaná Beatriz González: retrospektiva přináší chronologický přehled umělecké tvorby této malířky, sochařky, grafičky, historičky a umělecké kritičky, která z velké části reflektuje historické a kulturní prostředí Kolumbie.

Výstava je ve své fyzické podobě k vidění do 7. prosince a to po předchozí rezervaci. Zkrátka však nepřijdou ani milovníci umění z jiných částí země i světa, kteří mohou využít různých digitálních nástrojů a poznat jednotlivá díla podrobněji. Připravena je například video tour, kterou diváky provede přímo sama autorka, ale také virtuální prohlídka ve 3D formátu nebo didaktické hry pro ty nejmenší. Videa kurátorů, kritiků a dalších umělců pak napomáhají poznat osobnost této umělkyně a porozumět vývoji její tvorby.

Navštívit tuto jedinečnou výstavu znamená objevit moc umění skrze příběhy, tvary, barvy a kontext, ve kterém dílo vznikalo v průběhu více než padesáti let tvůrčí činnosti této umělkyně. Vyznačuje se především silným spojením s kolumbijskou identitou a podává svědectví o historii masakrů, politických a sociálních konfliktů v zemi v posledních dekádách. Někteří odborníci proto přirovnávají její dílo ke Guernice známého španělského malíře, sochaře a básníka Pabla Picassa.

Prohlídka začíná Oponou pohyblivé a měnící se přírody (1978), vyrobené z cirkusového stanu v podobě obrovského závěsu (osm metrů na čtyři metry), na kterém González ztvárnila svou verzi obrazu Oběd na trávě malíře Édouarda Maneta. Toto dílo přibližuje návštěvníkům počáteční fáze tvorby umělkyně, která se vyznačuje právě transformací známých uměleckých děl. Vytvořila tak i svou verzi obrazů Velázqueze, Vermeera či obrazy napodobující techniku známého kolumbijského malíře a sochaře Fernanda Botera, kdy děti na obrázcích mají viditelně nafouklé obličeje. V sále můžete najít i další emblematické obrazy jako Královna Isabela nebo její verzi obrazu Simon Bolívar.

Původní malby abstraktnějších figur z 60. let dostaly o desetiletí později figurativnější charakter se silnými barvami, které evokuují lidovou kulturu. Reprodukuje lidové postavy i náboženské motivy na nábytku každodenního použití, inspiruje se v dílech slavných umělců i v barvách budov města Bucaramanga. Zájemci mohou vidět i dva ze tří obrazů nazvaných Sebevrazi ze Sisgy, zachycující pár vesničanů, kteří se raději zabili, než aby museli čelit sexuální touze, protože jejich vztah musel zůstat čistý. Za vzor jí posloužil obrázek z místního tisku, který reprodukovala za použití jednoduchých a přesto jedinečných barev.

Další ukázka tvorby pak zahrnuje díla s politickou a národní tematikou. Ke změně zaměření u této umělkyně dochází v 80. letech za vlády prezidenta Turbaye, o kterého se velmi zajímala. Byla fascinována jeho osobností i sdělovacími prostředky, a tak začala malovat jeho obrázky, které se objevovaly v novinách. V roce 1985, po násilném obsazení Paláce spravedlnosti v Bogotě, se González rozhodla nepokračovat ve svých dílech s pro ni charakteristickým humorem, který se odrážel i v intenzivních a zářivých tónech barev. Naopak začíná objevovat modré a šedé odstíny v plochých figurách, a ve svých dílech nově zachycuje především bolest obětí ignorace vlád daného období.

Použitím jedinečného uměleckého jazyka tak vytváří svědectví a dokumentuje realitu na okraji zájmu. Například obraz Las delicias (1997) vychází z fotografií matek vojáků, kteří byli zavražděni a uneseni při obsazení vojenské základny Las Delicias v roce 1996. González v něm zachycuje utrpení prostřednictvím plačících obličejů. Věnuje se také tematice imigrantů, kteří denně plní stránky novin, pro čtenáře však zůstávají anonymními osobami.

Expozice je výsledkem pětiletého výzkumu dvou odborníků na umění – Mari Carmen Ramírez, ředitelky sekce latinskoamerického umění Muzea umění v Houstonu, a Tobíase Ostrandera, kurátora v muzeu umění Prez Art Museum v Miami.

Od počátku spočívala hlavní snaha celého projektu ve zviditelnění díla Beatriz González na mezinárodní úrovni, i proto se s její originální tvorbou mohli již v předchozích letech seznámit milovníci umění například v Londýně, v New Yorku nebo v Německu. Tím, že samotná autorka je zároveň historičkou umění a kurátorkou, kladla velký důraz na chronologii výstavy. Prostřednictvím jejich děl tak návštěvníci získají cenné lekce o umění, historii a pozici kultury v Kolumbii.

Beatriz González Aranda se narodila v listopadu 1932 v kolumbijském městečku Bucaramanga v kraji Santander. V roce 1956 začala studovat architekturu na Národní univerzitě Kolumbie, školu ale nedokončila. Až následně vystudovala umění na uznávané soukromé univerzitě Universidad de los Andes v Bogotě. Jejím hlavním učitelem byl Antonio Roda.

Zdroje: BanRepCultural.orgElTiempo.com, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Kolumbie boduje v oblasti cestovního ruchu

Šest kolumbijských měst získalo ocenění v rámci World Travel Awards (WTA) 2020 pro region Jižní Ameriky. Uvedené ceny jsou těmi nejprestižnějšími v oblasti cestovního ruchu a hotelnictví na světě, proto se jim často přezdívá Oskaři cestovního ruchu. Země tak prokázala, že i nadále patří k zajímavým turistickým destinacím na mezinárodní úrovni. Každé z těchto šesti měst přitom bodovalo v jiné kategorii.

Karibský ostrov San Andrés, který se nachází asi 750 kilometrů od severního kolumbijského pobřeží a jen 230 kilometrů východně od Střední Ameriky, obsadil první příčku v kategorii nejlepších pláží. Moře sedmi barev tohoto ostrova bylo vyhodnoceno nejlepší destinací slunce a pláže i v letech 2014, 2015 a 2019. Na 40 míst pro potápění, jedny z nejhezčích pláží Karibiku a milí lidé dodávají místu jedinečný charakter.

Bogota se stala hlavní destinací Jižní Ameriky pro obchodní cesty. V posledních letech se hlavnímu kolumbijskému městu podařilo zařadit se mezi světové destinace pro pořádání akcí a obchodních jednání díky své infrastruktuře, profesionalismu, gastronomii, emblematickým uličkám, ale také díky kultuře a srdečnosti místních lidí. Bogota je navíc jediným latinskoamerickým městem, které se stalo členem skupiny Best Cities Global Alliance. Mezinárodní letiště El Dorado bylo zároveň vyhlášeno jako vedoucí letiště Jižní Ameriky. Město Medellín se stalo ideálním cílem pro městské úniky, tedy pro krátké odpočinkové návštěvy, a to nejen pro Kolumbijce, ale třeba i pro Evropany a Severoameričany.

Severokolumbijská Barranquilla, jeden z hlavních přístavů země, kterému se přezdívá Zlatá brána Kolumbie, se pyšní titulem nejlepší kulturní destinace Jižní Ameriky. Velkou zásluhu na tomto ocenění má bezpochyby pořádání každoročního karnevalu, který vždy zaplní ulice města tancem i barvami, ale také přiblíží místním i zahraničním návštěvníkům historii, folklór, legendy, karibské hudební rytmy i náturu zdejších obyvatel.

Oceněno bylo také město Cali a to jako rozvíjející se turistická destinace kontinentu, která má nezbytný turistický potenciál, aby přilákala návštěvníky z různých koutů světa. Řada zajímavých míst, kulinářské speciality, multikulturní prostředí, příjemné tropické klima a rozmanitost fauny a flóry, včetně stovek různých druhů ptactva, patří k místním lákadlům. Cali je ale zároveň městem kultury, tance salsa, sportu a radosti, nabízející v okolí různá termická pásma a spoustu možností pro milovníky přírody.

Koloniální městečko Cartagena de Indias na pobřeží Karibiku figuruje v čele destinací ideálních pro líbánky. Romantická atmosféra uliček v centru města, místní pláže, krásné kostelíky, prvotřídní restaurace i hotely, historické, kulturní, architektonické, ale i přírodní bohatsví, to vše činí z Cartageny ideální místo pro zamilované páry. Ostatně historické centrum města figuruje od roku 1984 na seznamu dědictví lidstva Unesco a ne bezdůvodně si právě toto město vybral nejslavnější kolumbijský spisovatel, Gabriel García Márquez, jako dějiště své nejromantičtější knihy, Láska za časů cholery. Mísní přístav pak zvítězil v kategorii přístavů výletních lodí.

Kolumbie se zároveň umístila na přední příčce v kategorii kulinářská destinace a destinace LGBT. O první příčku v oblasti gastronomie tak připravila Peru, které celých osm let vévodilo žebříčku jihoamerické kuchyně a zdálo se, že na kontinentu nebude mít přemožitele. Státní instituce ProColombia, která podporuje turismus, byla vyhodnocena jako nejlepší cestovní agentura regionu. Kolumbie byla také nominována na nejlepší destinaci světa a to už druhým rokem po sobě. O tento titul se utká například s Brazílií, Indií, Řeckem, Malajsií, Srí Lankou, Španělskem či Čile.

Ocenění se rozdávala také v rámci jednotlivých zemí. Například i letos, a to už po třetí za sebou, se hotel Decameron Aquarium stal vítězem v kategorii nejlepší turistické letovisko Kolumbie. Za vůdčí cestovní kancelář země byla vyhlášena agentura Aviatur.

Vítěze jednotlivých kategorií volí svými hlasy jak odborníci odvětví cestovního ruchu, tak veřejnost. Právě v letošním ročníku cen WTA, které se udělují již od roku 1993, hlasoval rekordní počet lidí z řad veřejnosti, což svědčí o velkém zájmu o cestovní ruch i navzdory ne příliš příznivé době. Kompletní výsledky letošního ročníku pro Jižní Ameriku naleznete zde.

Mimochodem, kolumbijské hotely zabodovaly i ve 33. ročníku cen Readers Choice Awards prestižního časopisu Condé Nast Traveler, kdy se tři z nich umístily v první desítce nejlepších hotelů na světě. Konkrétně se jedná o hotel W Bogota (10. místo), kde na návštěvníky čeká barevná a moderní výzdoba ve 168 pokojích; hotel Sofitel Bogotá Victoria Regia (6. místo), který přináší kolumbijský styl s elegantními francouzskými prvky; a hotel Sofitel Legend Santa Clara Cartagena (2. místo), kde se jedná o bývalý klášter ze 17. století, který elegantně mísí původní a nové moderní prvky a nabízí jak moderní pokoje, tak ty koloniálního typu se starožitným nábytkem a výhledem na centrum města nebo vnitřní zahrady.

Zdroje: ElTiempo.com-1, ElEspectador.com, ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2, foto 3.

Česká televize vysílá cyklus pořadů o Kolumbii

Od 26. září odstartovala nová série pořadu Postřehy odjinud nazvaná Kolumbie očima Vladimíra Kroce. Nové díly jsou vysílány na televizním kanálu ČT1 vždy v sobotu od 12:50 hodin a to až do 19. prosince. Na odvysílané premiéry se zájemci mohou podívat také zpětně na stránkách České televize zde. Kvůli autorským právům však videa například v Kolumbii bohužel spustit nelze.

Hned první díl (Válka květin, 26. 9.) zavedl diváky do města Barranquilla na druhý největší karneval na světě. Pravý jihoamerický karneval má zdánlivě tisíc různých podob, ale ve skutečnosti ustálený řád. Jsou to čtyři dny, po které se život v deltě řeky Magdaleny na pobřeží Karibiku obrátí naruby. Klíčů od města se totiž zmocní král Momo, vládce zdejšího karnevalu, a nevázané veselí, tanec, nefalšovaná radost a nekonečná zábava mohou pod tropickým sluncem začít naplno.

O týden později (Velká cyklistická revoluce, 3. 10.) se Vladimír Kroc přesunul do hlavního kolumbijského města, ležícího vysoko na náhorní plošině. I přesto, že má Bogota téměř osm miliónů obyvatel, nemá metro. Zdejší dopravní zácpy často hraničící s kolapsem a všudypřítomný chaos v ulicích jsou tak pověstné. O nedělích se ale Bogotá mění k nepoznání. Autům je vjezd do širšího centra zakázán a bulváry zaplní chodci a zejména cyklisti! A nejde jen o pár ulic, vedení města pravidelně zpřístupňuje na sto dvacet kilometrů silnic.

A zpět na karibské pobřeží, tentokrát do nádherného koloniálního městečka Cartagena de Indias (Admirál Protéza, 10. 10.), kde se dozvíte i o bizarní válce o Jenkinsovo ucho. V první polovině 18. století platil pro Brity na základě Utrechtského míru monopol na dovoz otroků do španělských kolonií. Vzájemná řevnivost velmocí ale vyvolávala časté šarvátky mezi námořníky, včetně incidentu z roku 1731, kdy Španělé zabavili britskou brigu pod záminkou, že pašovala kontraband. Kapitána Richarda Jenkinse zajali a při mučení mu uřízli ucho.

V dalším díle (Slaní andělé, 17. 10.) se diváci dostanou do světa vzácného nerostu, bez kterého se neobejde lidský organismus, ale ani řada oborů jako sklářství, metalurgie či papírenství. V městečku Zipaquirá, asi padesát kilometrů od hlavního města Kolumbie, je totiž neobyčejné poutní místo. Mají tam ze soli celou katedrálu, druhou největší na světě, hned po polské Veličce.

Milovníci turistických míst by si neměli nechat ujít ani díl nazvaný Santa Marta (24. 10.). Toto město pojmenoval po svaté Martě španělský dobyvatel Rodrigo de Bastidas, který tam připlul právě na svátek svaté Marty 29. července 1525. Objevil asi tisíc kilometrů karibského pobřeží a zřejmě jako první Evropan spatřil zasněžené vrcholky pohoří dnes známého jako Sierra Nevada de Santa Marta. Samotné město je v současné době vyhledávaným cílem turistů, což s sebou nese i nepříjemné okamžiky v podobě množství naháněčů do četných restaurací, pouličních prodavačů, vexláků a mužů, kteří prodávají nejen cetky, ale i omamné látky.

Poslední říjnový den (Eliška z Růžových vrchů, 31. 10.) přinesl obzvlášť speciální díl. Jeho hlavní protagonistkou je totiž ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová. Sestra herce a moderátora Jana Krause, spisovatele Ivana a univerzitního profesora Michala žije v Kolumbii už více než půl století. Do Kolumbie přišla velkou náhodou, když jako studentka španělštiny hledala možnost postgraduálního studia v zahraničí. A protože před převratem v roce 1948 odjel do Jižní Ameriky strýc Jaroslav, který se v Kolumbii prosadil jako hoteliér, padla volba na Bogotu. Eliška také prozradí, jaké vidí rozdíly mezi Bogotou a Prahou, po čem se jí nejvíce stýská i proč založila asociaci česko-kolumbijského přátelství.

V zatím posledním odvysílaném pořadu kolumbijské série (Srdce světa, 7. 11.) zavítal Vladimír Kroc znovu na pobřeží, ale tentokrát přímo do nejvyššího pohoří Kolumbie Sierra Nevada de Santa Marta. Nejvyšší vrchol země má dokonce své dvojče, kdy se do shodné výšky 5775 metrů nad mořem tyčí jak Pico Cristóbal Colón tak Pico Simón Bolívar. Premiérový díl, který odvysílá České televize v sobotu 14. 11., pak láká na bájné El Dorado, tedy legendu o Zlatém muži, která se zrodila nedaleko Bogoty ve vodách magického jezera Guatavita.

Až do poslední soboty před Štědrým dnem pak můžete poznat ještě spoustu dalších míst a příběhů této jedinečné jihoamerické země.

Televizní fejetony z atraktivních míst, na kterých je patrná zkušenost a autorský podíl rozhlasových a televizních zahraničních zpravodajů, se vysílají už od roku 1993. Hlavním rysem těchto krátkých návštěv v evropských i mimoevropských zemích je pohled očima novináře, který divákům připomíná reálie i historické souvislosti, vždy ovšem zasazené do kontextu současného společenského vývoje a bezprostřední atmosféry dneška. Jde o originální společný projekt České televize a Českého rozhlasu, který volně navazuje na Postřehy Karla Kyncla z Velké Británie a Francouzské postřehy Adolfa Bašty. Producentem a dramaturgem cyklu je Karel Bělohlavý a režisérem Jaroslav Večeřa.

Zdroj: CeskaTelevize.cz. Foto 1-4.

Kolumbijská univerzita si připomíná odkaz Komenského

V letošním roce uplynulo již 350 let od smrti Jana Amose Komenského. Národní pedagogická univerzita v Bogotě si při této příležitosti připomíná jeho život, přínos v oblasti vzdělávání a celkově jeho odkaz v souvislosti se současným obdobím, ve kterém dominuje virtuální školství. V programu Příběhy s budoucností (Historias con futuro) se mohou všichni zájemci dozvědět více o tom, kdo to byl Komenský, jaký byl kontext doby, ve které žil, ale také jaké byly jeho hlavní myšlenky.

V první části programu navíc hovoří ředitelka Asochecy, paní Eliska Krausová, která představuje tuto historickou osobnost jako velkého filozofa, teologa, politika, sociologa a především pedagoga. Jak vysvětluje i kolumbijským posluchačům, Komenský (Morava, 1592 – Amsterdam, 1670) se narodil na území Velké Moravy v době důležitých hnutí a reforem. Jako biskup Jednoty bratrské kázal, mimo jiné, také rovnost lidí, možnost dosáhnout základního vzdělání pro všechny, bez rozdílů. Zároveň vyzdvihoval důležitost cizích jazyků. Později, v průběhu katolické persekuce v rámci protireformace, utekl z českého území a nakonec se usadil v Nizozemí, kde také zemřel, aniž by se mohl vrátit do své vlasti.

Video zároveň ukazuje Komenského jako velkého spisovatele a myslitele, jehož vize zůstávají platné až do dnešní doby. Jak upozorňují někteří profesoři a pozvaní hosté, Komenský ve svých dílech například vnáší myšlenku, že vzdělání není cílem, ale cestou k tomu, aby všechny lidské bytosti dosáhly humanity. V závěrečné části programu pak několik studentů a profesorů sdílí svůj pohled na to, jak rozumět konceptům školy a vzdělání pro všechny v 21. století.

Zdroj: YouTube.com.

I v Kolumbii si připomínáme český státní svátek

Velvyslanectví České republiky v Kolumbii organizuje každým rokem slavnostní recepci, aby společně s krajany a dalšími hosty oslavilo státní svátek 28. října. Jak připomíná paní velvyslankyně Kateřina Lukešová, daný den v roce 1918 se na konci první světové války po rozpadu Rakouska-Uherska zrodil nezávislý československý stát.

Vznikl moderní stát ve formě demokratické republiky, země multikulturní a tolerantní, obránkyně lidských práv, vytvořená na základech kulturního odkazu českého království. Země ve své novodobé historii prošla náročnými etapami, jelikož se vydala na dlouhou a těžkou cestu přes nacistickou a později komunistickou diktaturu, aby se znovu vrátila k demokracii a to posílena a s větší pokorou.

Důvodů náležitě oslavit tento svátek je tedy dost, a tak by bylo příjemné moci se sejít s krajany a dalšími přáteli České republiky v kolumbijském hlavním městě. V důsledku aktuální situace spojené s pandemií však letos konání takových akcí není možné. I přesto se díky moderním technologiím tentokrát 28. říjen slaví aspoň prostřednictvím virtuálního setkání.

Představitelé české ambasády v Bogotě zvou všechny zájemce k poslechu malého koncertu, vlastně takové hudební exkurze od časů českého baroka až po současnost.

Hudební soubor Cuarteto Époque, jeden z nejlepších současných souborů komorní hudby, si pro posluchače připravil výjimečný program, v rámci kterého jsou zastoupeni jak Češi (F.X. Richter, A. Dvorak y J. Kucera), tak Belgičané (Django Reinhardt), Francouzi (Vladimir Cosma) a Argentinci (Astor Piazzolla). Koncert, který přichází přímo z Prahy, je v průběhu dne 28. října ke shlédnutí na sociálních sítích Velvyslanectví, ale také na webové stránce YouTube.com.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Kolumbii. Foto 1, foto 2.

 

Bogota žije uměním, i když tentokrát virtuálně

Ani letos hlavní kolumbijské město nepřišlo o nejdůležitější svátky umění v roce, které patří zejména galériím a nezávislým projektům a které představují to nejlepší ze současné především národní umělecké scény. Díky svým rozmanitým veletrhům se Bogota pravidelně stává centrem obchodu s uměním. I svět umění však musel reagovat na momentální situaci a s ní spojená omezení, takže většina aktivit se letos přesunula do virtuálního prostoru. Umělecká tvorba tak přichází až do domovů nejen odborníků, ale i laiků, kteří mají jedinečnou možnost blíže se seznámit s prací umělců a zároveň se dozvědět více o celém oboru. Ostatně veletrhy se každoročně snaží představit umění jako něco obohacujícího a dostupného pro všechny, nejen pro sběratele a experty.

Jedním z nich je Veletrh umění a kulturní festival Barcú, který se běžně pořádá v koloniálních domech bogotské historické čtvrti La Candelaria. A protože právě toto jedinečné prostředí vždy dodává veletrhu jeho půvab, i digitální prohlídky ve dnech 13. až 18. října zahrnovaly fotografie tradičních náměstí, uliček a domů. Stránka veletrhu nabídla kromě 3D návštěvy různých galerií s průvodcem či bez něj také hudební koncerty. Na třech místech v Bogotě (konkrétně na obrazovkách Movistar Areny, v parku Bicentenario a v galerii San Diego) se představilo dílo Bez nebe (Sin Cielo) s hlubokým enviromentálním poselstvím, tvorba čestného hosta veletrhu, umělkyně Clemencie Echeverri.

Také další každoroční veletrh Feria del Millón zareagoval na současnou situaci a v průběhu deseti dní (od 8. do 18. října) umožnil na svém webovém portálu zcela zdarma poznat talent 71 začínajících umělců, kteří byli pečlivě vybráni komisí z více než tisícovky uchazečů. Tradičně se jedná o tvůrce, kteří zatím nejsou zastoupeni žádnou oficiální institucí a nemají tak možnost nabídnout svou práci potenciálním kupcům. Doprovodný program přinesl výstavu fotografií, debaty a další ukázky audiovizuálních prací spojených s ne příliš frekventovanými místy hlavního města.

Ani ten vůbec nejvýznamnější kolumbijský umělecký veletrh známý pod zkratkou ARTBO nezůstává pozadu. Již dříve, od 29. července do 29. srpna, proběhl speciální virtuální program ARTBO|Fin de Semana, který přinesl virtuální prohlídky a doprovodné aktivity v rámci více než 60 výstavních prostor včetně galerií, muzeí či nadací jak v Bogotě, tak v městech Cali, Medellín, Pereira, Barranquilla a Cartagena. Konala se série konferencí zabývajících se moderním uměním, prostor byl vyhrazen také vztahu mezi uměním a gastronomií či digitální aukci přibližně 80 uměleckých děl.

Letošní umělecká přehlídka v Bogotě pak vyvrcholí na přelomu října a listopadu, konkrétně od 27. října do 1. listopadu, kdy se uskuteční hlavní část veletrhu ARTBO|Temporada s cílem podpořit prodej a přispět tak k reaktivaci trhu s výtvarným uměním. Důraz je proto kladen převážně na národní galerie a to jak v rámci digitálního prostoru, tak fyzických prohlídek, které se budou řídit přísnými epidemiologickými nařízeními, včetně dodržování sociálního odstupu.

Na milovníky umění čeká více než 30 kolumbijských galerií, které nabídnou více než 300 děl. Pořadatelé vytvořili novou digitální platformu, která usnadňuje vyhledávání děl podle ceny, techniky, galerie či klíčového slova. K dispozici bude také série audioprůvodců, kteří zorientují návštěvníky při prohlídce virtuálních prostor účastnících se na tomto projektu. Celá platforma bude fungovat až do konce listopadu.

Mezi galeriemi vyniká například Casa Hoffmann, která se sice galerií stala teprve nedávno, ale za celou svou historii nezávislého prostoru se zaměřila na průkopnické kurátorské projekty a na výzkum. Za zmínku stojí také Casas Riegner, galerie s dlouhou trajektorií a mezinárodním uznáním, která přináší novou kolektivní ukázku tvorby nazvanou Viewing room s díly několika generací umělců, jako je César González, Leyla Cárdenas, Antonio Caro, Liliana Porter, Álex Rodríguez, Bernardo Ortiz a další. Tradiční galerie El Museo uvádí výstavy umělců jménem Gonzalo Fuenmayor, Jorge Cabieses a Rubén Rodrigo; galerie La Cometa zase představí díla ze svých dvou aktuálních výstav – Nadira Figueroy v Bogotě a Alejandra Sáncheze v Medellínu.

Pod taktovkou nezávislé kurátorky jménem Luiza Teixeira de Freitas nabídne sekce Fórum setkání sběratelů umění, debaty o sběratelství a vůbec poprvé i obchodní jednání mezi uměleckými poradci a galeriemi. Prostor nazvaný Studio zve širokou veřejnost, aby se dozvěděla více o historii kolumbijského a latinskoamerického umění od konce 20. století po současnost. Tato sekce, dříve Referentes, obecně přibližuje díla umělců, která rozbila stará paradigmata a stala se ikonami pro moderní umělecký svět. Důraz je letos kladen na témata spojená se sociálními protesty, videouměním a performance. Konverzací se zúčastní například Julia Buenaventura a Mario Opazo, kteří přiblíží své názory na kolektivní tvorbu, grafiku a performance v Kolumbii a jejich vztah k textu či grafickému designu.

V digitálním formátu budou k vidění i díla nové generace kolumbijských umělců. Sekce Artecámara dlouhodobě podporuje mladé talenty a usnadňuje jim zviditelnění na trhu s uměním. Letos sekci povedou tři kurátoři, kteří sehráli významnou roli v rozvoji kultury a umění v zemi. Jedná se o vrchního kurátora Muzea moderního umění v Medellínu Emiliana Valdése, kurátorku věnující se také výzkumu Ericku Flórez a umělkyni, profesorku a kurátorku Carmen Gil.

Zájemci z řad široké veřejnosti se mohou zúčastnit i akademického programu. Proběhnou čtyři workshopy zaměřené na témata jako prostory pro umění, sběratelství, úloha umění, kreativní procesy v době karantény či úloha sociálních sítí. Workshopy jsou přístupné zdarma, ale je potřeba se předem na stránkách veletrhu zaregistrovat.

I letošní ročník ARTBO, i když v nové netradiční podobě, se opět snaží zejména posílit vztah mezi nabídkou a poptávkou na trhu umění, podpořit aktivity, které usnadní vytvoření nových kontaktů a komercializaci mezi místními agenty, domácími i zahraničními experty z řad veřejnosti, ale také laiky. Veletrh pořádá Obchodní komora Bogoty.

Podrobné informace naleznete na oficiální stránce akce: www.artbo.co.

Další zdroje: Bogota.gov.co, RevistaArcadia.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Hlavní kolumbijské město hudby slaví 470 let

Současná pandemie sice přibrzdila kulturní život v celé zemi, nicméně kolumbijskou hudbu se jí zcela zastavit nepodařilo. Od 12. do 17. října se v městečku Ibagué, hlavním městě kraje Tolima v podhůří nedalekého vulkánu Nevado del Tolima, koná tradiční svátek kolumbijského folklóru a hudby, i když letos jen virutálně a o přibližně půl roku později, než bylo původně plánováno. Parky města se tak v těchto dnech nezaplnily hudebníky, ulicemi nezní různé kolumbijské rytmy, což ovšem neznamená, že by hlavní kolumbijské město hudby zůstalo úplně tiché.

Letošního již 34. ročníku Národního festivalu kolumbijské hudby se účastní na 300 umělců z celé země a to v rámci pěti hudebních setkání. Ani letos nebudou chybět tři hlavní soutěžní klání, které tvoří nosnou programovou linii celé akce. Jedná se o soutěž duetů nazvanou Princové písně, soutěž skladeb Leonor Buenaventura a také 9. ročník krajské soutěže Cantalicio Rojas. Pořadatelé museli vytvořit technologickou komisi, aby zajistili virtuální podobu jednotlivých vystoupení, která jsou k dispozici nejen pro kolumbijské, ale i zahraniční publikum.

K novinkám patří zejména pořádání prvního setkání ředitelů kolumbijských hudebních festivalů a soutěží, které zorgranizovala Univerzita Tolimy. Tato dvoudenní debata zahájila celý festival a přibližně 20 pozvaných hostů se zaměřilo na analýzu současné situace, především na výzvy a překážky, kterým čelí kulturní sektor země.

Oslavy narozenin se dočká i samotné město Ibagué, které ve středu 14. října slaví kulatiny, konkrétně 470 let od svého založení. Ve třinácti čtvrtích města proto od šesti hodin večer proběhne velká serenáda, tedy třináct simultánních koncertů na jednotlivých náměstích, zorganizovaných Hudební nadací Kolumbie a místním obecním úřadem. Za přísných hygienických opatření se sejde několik umělců a duetů, aby navrátili hudbu do místních ulic a parků.

V tentýž den také začínají první vyřazovací kola zmíněných národních soutěží. Představí se tedy tradiční duety i další sbory, ale také nadějní skladatelé a jejich tvorba, kdy cílem soutěže je především zviditelnit talent starých i nových generací kolumbijské hudby. V dalších dnech proběhnou další soutěžní kola a na 17. října je připraven velký koncert hudeb regionů, který slavnostně uzavře letošní ročník festivalu.

Pořadatelé lákají širokou veřejnost na zajímavé osobnosti, mezi nimi vyniká například zpěvačka a skladatelka Maía, která pochází z města Barranquilla a věnuje se žánrům jako salsa, bolero, tropical, balada či latinskoamerický pop; ale také Yolanda Rayo, Kubánka Raquel Zozaya nebo orchestr Lucho Bermúdez. Jak bylo původně v plánu, festival vzdává poctu písničkářům z kraje Antioquia jménem Héctor Ochoa Cárdenas a John Jairo Torres de la Pava a to za jejich celoživotní dílo i přínos v oblasti kultury jak v rámci jejich rodného kraje, tak celé země.

Festival se od svého počátku zaměřuje na zachování, podporu a propagaci kolumbijské andské hudby. Jak je v těchto měsících zvykem, veškeré akce jsou ke shlédnutí zdarma na sociálních sítích festivalu, ale také na dvou televizních kanálech a přenáší je i Národní radio Kolumbie. Akci pořádá Hudební nadace Kolumbie za podpory řady dalších kulturních a vládních institucí.

Kořeny festivalu sahají až do roku 1938, kdy své talenty spojili dva hudebníci – Garzón a Collazos. V průběhu své společné kariéry tento duet, který zpíval a doprovázel se hrou na kytaru a malou kytaru zvanou tiple, nahrál významné národní písně. Umělci se tak postavili do čela kulturního hnutí, jehož hlavní snahou bylo, aby folklór kolumbijského Karibiku i Tichomoří nezanikl pod roustoucí dominancí nových rytmů jako bambuco či pasillo. Jejich práce měla takový ohlas, že rok po smrti mistra Garzóna, konkrétně v březnu 1987, vznikl v městečku Ibagué Národní festival. Obě osobnosti totiž měli k Ibagué vždy blízko, navíc město se svou polohou stalo styčným místem pro hudebníky z okolních krajů. V roce 2003 byl pak festival prohlášen národním kulturním a uměleckým dědictvím, které každoročně nabízí jedinečnou příležitost vychutnat si místní folklórní tradice.

Zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2, Caracol.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.

ASOCOL slaví národní den kolumbijských migrantů

Asociace Kolumbijců v České republice, ASOCOL, zve všechny zájemce na online debatu, která se uskuteční v rámci národního dne kolumbijských přistěhovalců a týdne zdraví. Tato akce, která probíhá ve spolupráci s kolumbijským velvyslanectvím a konzulární sekcí ambasády v Rakousku, se koná v sobotu 10. října od 10 hodin dopoledne českého času.

Hlavním cílem tohoto virtuálního setkání je informovat Kolumbijce, kteří dlouhodobě žijí na území České republiky, o právních otázkách a tématech týkajících se fyzického i duševního zdraví. Se svým příspěvkem vystoupí paní Ana Briceňo z organizace InBáze, která přiblíží službu zvanou interkulturní zprostředkování. Za Asociaci ASOCOL pohovoří pan Dr. Luis Fernando Casas, plicní specialista (Fakultní nemocnice Motol), a Dr. Mabel Rodríguez, klinická psycholožka (ProPsyche). Na počátku bude každé téma stručně představeno a následně se bude debata odehrávat formou otázek a odpovědí.

Zdroj: Asocol.

Město Bogota příkladem zvládání pandemie

Světová banka prostřednictvím Centra rozvojových studií Tokia (TDLC dle názvu v angličtině) vyzdvihla způsob, jakým hlavní kolumbijské město zvládá krizi spojenou s pandemií nového typu koronaviru. Tato mezinárodní bankovní instituce zařadila Bogotu mezi deset měst světa, které zvolily zajímavé a inovativní strategie při čelení současné situaci. Mezi vybranými městy se nachází také některé evropské metropole, například španělská Barcelona nebo finské Helsinky.

V současné době pak zmíněná instituce provádí analýzu přístupu jednotlivých měst nejen k zmírnění šíření nákazy, ale také k ekonomické a sociální reaktivaci a k zavádění politik v rámci takzvané nové normality. Studie je prozatím ve fázi sběru dat ohledně implementovaných opatření, která přinesla efektivní změny ve snaze překonat tento mimořádný stav. V případě Bogoty jednotlivé sektory v rámci města pracovaly společně na zvládnutí pandemie a své připravenosti náležitě řešit i případné budoucí krize.

Bogota se tak zviditelnila tím, jak dokázala vyvážit různé aspekty, tj. chránit občany proti nákaze, ale zároveň vytvářet mechanismy, které by umožnily pomalu znovu nastartovat ekonomiku, aniž by ohrozily zdraví obyvatel. V rámci reaktivace ekonomiky byla na počátku září v Bogotě zavedena, mimo jiné, strategie Pod širým nebem (A Cielo Abierto), která poskytla tisícům lidí možnost vrátit se do zaměstnání či k vlastním ekonomickým aktivitám.

Ve městě se navíc aplikovaly strategie zaměřené na občanskou kulturu, které přispěly k transformaci chování místních a tím i k redukci přenosu onemocnění. Například, podle nedávného průzkumu o používání ústenek se více než 90 % obyvatel Bogoty ztotožňuje s nutností tímto způsobem chránit sebe i ostatní.

Zároveň se důležitá znalostní platforma Smart City Expo také chystá ocenit zodpovědnou a včasnou reakci bogotských úřadů v době pandemie. V průběhu akce nazvané Smart City Expo LATAM Congress vyzdvihne města a území Latinské Ameriky, která pracují na udržitelné a efektivní budoucnosti, mezi nimi právě i inspirativní a angažovaný přístup Bogoty ke komplexní situaci spojené s koronakrizí. Událost proběhne ve dnech 13. až 15. října v mexickém Yucatánu.

Zdroje: Bogota.gov.coElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2.

Český film na festivalu Eurocine v Kolumbii

V první polovině října, konkrétně od 1. do 13. října, probíhá v různých částech Kolumbie přehlídka evropského filmu, známá jako Eurocine. Festival vznikl v roce 1994 a každoročně se těší podpoře evropských ambasád v Kolumbii a dalších místních kulturních institucí. Vzhledem k současné situaci se však letošní 26. ročník koná nakonec v jiném termínu a formou drive-in ve stylu 20. a 40. let. Shlédnout film z pohodlí vlastního auta můžete ve městech Bogota, Pereira, Bucaramanga, Fúquene a Briceňo.

Celkem organizátoři zajistili 16 filmů z 12 zemí starého kontinentu, které se většinou neobjevují na programech komerčních kin. Podle ředitelky Eurocine, Theresy Hoppe, se diváci mohou těšit na filmy, ve kterých hlavní postavy hledají svou identitu s ohledem na svůj kulturní, náboženský či rasový původ.

V nabídce figuruje i český snímek Všechno bude režiséra Olmo Omerzu z roku 2018. Zájemci ho mohou vidět ve městě Briceňo nedaleko Bogoty a v městečcích Pereira a Fúquene a to v následujících termínech:

3. října v 18:00 hod: Autocine San Nicolás (Km 9 vía Ubaté – Chiquinquirá)
3. října v 20:30 hod: Drive In Briceňo 18 (Autopista Km 19 vía Bogotá – Sopó)
8. října v 18:30 hod: Autocine con Alma (Centro de Convenciones Expofuturo, Pereira)

Tento koprodukční snímek byl oceněn šesti Českými lvy a cenou za nejlepší režii na festivalu v Karlových Varech. Jedná se o road movie o klučičím přátelství, dobrodružství a velké svobodě. Typický outsider čtrnáctiletý Mára za volantem ukradeného auta utíká z domova. Parťákem je mu dvanáctiletý Heduš, který sní o kariéře vojáka ve francouzské legii. Užívají si náhlou svobodu, zažívají nejrůznější dobrodružství a také berou mladou stopařku, která jejich putování dává novou energii a napětí.

Zahájení festivalu patřilo filmu režiséra jménem Dark Stante nazvaného Posledice, považovaného za jednu z nejvydařenějších filmových produkcí Slovinska poslední doby. Chorvatská tvorba je zastoupena dílem Ustav republike hrvatske, natočeným před čtyřmi lety režisérem Rajko Grlicem, francouzská kinematografie pak animovaným snímkem Louise en hiver (Louise v zimě) z roku 2016. K vidění je také ukázka filmové produkce Itálie, Irska, severských zemí (tedy Norska, Dánska, Finska i Švédska), Maďarska a dalších.

První část letošního ročníku festivalu proběhla už dřív a to virtuálně ve spolupráci s filmovým archivem Bogoty. Touto formou si mohli milovníci sedmého umění vychutnat celkem devět snímků a případně i další doprovodné debaty.

Podrobnější informace o festivalu a celý program naleznete na oficiálních stránkách akce: www.festivaleurocine.com.

Další zdroje: Mzv.cz/bogota, CeskaTelevize.cz, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2.