Prohlížeč Google má dnes ve svém znaku zakomponovanou kolumbijskou trikolóru a národní vlajka Kolumbie vlaje také z oken a balkónů po celé zemi. Je totiž 20. červenec, tedy den, kdy Kolumbijci slaví svou nezávislost.
Přesně před 207 lety, tedy 20. července 1810, se v dnešní Bogotě odehrály události, které změnily historii místokrálovství Nová Granada, tj. území dnes známého jako Kolumbie, ačkoli samotná nezávislost přišla až o několik let později.
Byl pátek a tak se na hlavním náměstí městečka Santa Fe (de Bogotá) pořádal jako každý pátek trh. Všude se proto pohybovala spousta lidí všech možných ras i sociálních vrstev. Toho využili místní kreolové, potomci Španělů narození již na americkém kontinentu, kteří toužili po větší svobodě a politické moci vůči Španělům pocházejícím přímo ze starého kontinentu. A v daný den se vydali poprosit o zapůjčení květinové vázy do domu španělského obchodníka jménem José González Llorente, aby mohli vyzdobit stůl na chystaném banketu pro královského komisaře Antonia Villavicencia.
Llorente jim však prokázat tuto laskavost, která byla ve skutečnosti jen záminkou pro vyvolání hádky, slušně odmítl, což po dalších předem naplánovaných provokacích ze strany kreolů vyústilo až v otevřený protest všech možných skupin obyvatelstva na náměstí proti španělské elitě. Místokráli nezbylo nic jiného než přistoupit na zvolení mluvčích lidu a vytvoření Nejvyššího shromáždění vlády, které mělo nahradit neuznanou autoritu místokrále.
Toto shromáždějí ještě v noci z 20. na 21. července sepsalo listinu nezávislosti, která poprvé počítala se sepsáním Ústavy, svoláním voleb a pokládala základy svobodě a federalismu, i když uznávala, aspoň teoreticky, autoritu španělského krále Fernanda VII a tedy neznamenala úplné vyhlášení nezávislosti. Ostatně definitivní vojenská pořážka Španělů se odehrála v bitvě u Boyacá 7. srpna 1819 a až ta vedla – o dva roky později – k vytvoření Kolumbijské republiky jako národu nezrušitelně svobodného a nezávislého na španělské monarchii.
20. červenec byl prohlášen státním svátkem až v roce 1873. V současné době mezi hlavní body svátečního programu patří vojenské přehlídky, zejména ta v hlavním městě je opravdu velkolepá a těší se bohaté návštěvnosti z řad široké veřejnosti. Na speciálním pódiu sleduje přehlídku pravidelně i kolumbijký prezident s viceprezidentem a ministrem obrany. Na počátku ceremonie se vzdává čest všem vojákům, kteří při plnění svých povinností přišli o život. Prezident pak vyznamenává velitele ozbrojených sil Řádem kříže z Boyacá.
Ulicemi i letos prošlo více než 10 tisíc vojáků a policistů různých oddílů, včetně speciálních sil, parašutistů, ale k vidění byly také lodě, obrněná vozidla, koně či psovodi s pejsky vycvičenými na vyhledávání bomb. Nad hlavami obyvatel Bogoty pak proletěly helikoptéry, K-firy a další stroje kolumbijského letectva.
Ono v zemi, kde dlouhá desetiletí probíhal ozbrojený konflikt, který dodnes není úplně ukončený, mají příslušníci ozbrojených sil (tj. pozemních sil, letectva a námořnictva) i policie významné postavení a při přehlídce je doprovází jásot, tleskání a pozdravy přihlížejících. Letos se navíc přehlídka nesla v duchu vítězství ozbrojených sil nad povstalci po loňském uzavření míru s levicovou skupinou FARC, a tedy v duchu éry post-konfliktu, ve které se Kolumbie nachází.
Připravena je vždy také řada kulturních akcí. Bogotské Muzeum nezávislosti, které sídlí v historickém domu Španěla Llorenteho v rohu hlavního bogotského náměstí, slaví letos nezávislost mimo jiné výstavou nazvanou Další procesy nezávislosti. V den oslav bude v kinech uvedena premiéra dokumentu režisérky Natalie Orozco, Ticho zbraní (El silencio de los fusiles), který přibližuje čtyři roky mírových rozhovorů mezi kolumbijskou vládou a partyzánskou skupinou FARC. Film bude ke shlédnutí v několika krajských městech pouze ve dnech 20. až 23. července.
Zdroje: ColombiaAprende.edu.co, TodaColombia.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.