ASOCHECA, ČESKO-KOLUMBIJSKÉ TRANSATLANTICKÉ PŘÁTELSTVÍ
Radio Praha vyzpovídalo paní Elišku Krausovou, zakladatelku asociace česko-kolumbijského přátelství ASOCHECA. Povyprávěla nám o styčných bodech mezi tak rozdílnými zeměmi, jakými jsou Kolumbie a Česká republika.
Eliška Krausová vyrazila z Prahy do Bogoty jako mladá 19letá slečna 15. července roku 1968 s cílem realizovat tam postgraduální studium. Nicméně v srpnu téhož roku bylo Československo napadeno pěti zeměmi Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Poté, co nad celou situací hodně přemýšlela, se rozhodla zůstat v jihoamerické zemi. Komunistickým režimem byla klasifikována jako nelegální emigrant a odsouzena na rok vězení. Byl jí zrušen status československého občana a strávila tak deset let, aniž by se mohla znovu setkat s částí své rodiny, která zůstala v Československu. Kolumbie ji přijala za svou a stala se jejím druhým domovem, ve kterém pobývá až dodnes.
‘Jako by mi uřízli všechny kořeny’
Po smrti svého manžela Ignacia, který ji vždy podporoval v realizaci aktivit, které by ji spojovaly s její rodnou zemí, se společně s několika přáteli rozhodla založit asociaci česko-kolumbijského přátelství, jak vysvětlila Radiu Praha.
«Přišel rok 2006 a začaly přicházet zvěsti o tom, že budou zavírat velvyslanectví České republiky v Bogotě, po 70 letech. Já jsem tedy nabídla pomoc při obraně toho všeho, psala jsem všem možným lidem, dupala nadarmo, protože jsem neporozuměla tomu, že Parlament už vše odhlasoval a nebyl tedy rozpočet, ale v ten okamžik, nevím proč, jsem cítila to, co jsem nikdy předtím necítila, jako by mi uřízli všechny kořeny. Na jedné straně umřel Ignacio a na druhé odchází Češi, ani nevím proč to pro mě bylo tak bolestné.»
Jak zdůraznila paní Krausová, cílem nebylo vytvořit klasickou asociaci věnovanou výhradně českým krajanům, ale organizaci, která by sloužila jako zprostředkovatel mezi oběma zeměmi.
«Můžeme tedy vytvořit asociaci přátelství, ale já ano řekla česko-kolumbijského, protože Čechů je v Kolumbii velmi málo a všichni exulanti už byli tak stařičtí, v průběhu několika málo let taky všichni umřeli. Takže aby měli přístup k informacím také Kolumbijci, kteří se zajímají o Českou republiku. Takto se postupně zrodila ASOCHECA a stala se tím, čím je dnes, není to asociace mnoha lidí, ale už máme jasno v tom, co chceme dělat.»
Vyplňování mezer
Po uzavření ambasády České republiky v Bogotě vykonávala ASOCHECA důležitou roli v česko-kolumbijských vztazích. Od doby, kdy bylo velvyslanectví znovu otevřeno se asociace věnuje, slovy paní Krausové, vyplňování mezer v kulturní oblasti, čímž doplňuje aktivity ambasády.
Jedna z prvních výstav uskutečněných paní Krausovou, která se v Kolumbii vystavuje už řadu let, nese název Vždy budu žít. Prostřednictvím obrázků a básniček židovských dětí z koncentračního tábora Terezín se Kolumbijci seznamují s touto temnou epizodou československé historie, kdy v roce 1938 nacistické Německo zahájilo sedmiletou okupaci země a spustilo protižidovskou kampaň. Paní Krausová poukazuje na to, že se téma v určitých bodech odráží i v kolumbijské historii, zejména co se týká mírového procesu s guerilovou organizací FARC. Stejně jako židovské děti i ty kolumbijské často přichází a chtějí namalovat to, co zažily.
«Úspěch této výstavy je mimořádný, já sama jsem to nečekala. Tato výstava putuje po celé Kolumbii, po školách, univerzitách, muzeích. Během zahájení mám zahajovací projev o tom, co je Terezín, jaké to v té době bylo, o tématech jako je zapomnění a návrat k odpuštění. Toto je nyní čím dál tím důležitější. Lidé na výstavu reagují velmi pozitivně. Školy často toto téma dále studují, nebo pořádají soutěže pro děti, děti malují. Jinými slovy, na školách bývají výstavy příjemnější, na univerzitách a v muzeiích jsou trošku odtažitější, ale lidé se ptají.»
V další své výstavě věnovala ASOCHECA pozornost, například, tématu české rezistence zakázaných spisovatelů během období nazývaného normalizace, protože po invazi v roce 1968 se Československo vrátilo pod nadváldu diktátu Sovětského svazu.
Kolumbijští spisovatelé v Česku a naopak
ASOCHECA již několik let podporuje účast českých spisovatelů přeložených do španělštiny na Bogotském knižním veletrhu, a příští rok také kolumbijských autorů v Praze, protože čestným hostem mezinárodního festivalu Svět knihy bude Latinská Amerika, jak vysvětlila paní Krausová
«Před třemi roky jsme si vymysleli další téma díky Ministerstvu kultury tady a díky Ministerstvu kultury tam. Už jsme přivedli české spisovatele, kteří mají nějaké své dílo přeložené do španělštiny, na největší knižní veletrh, který se pořádá v Bogotě, který je mezinárodní a druhý největší v Americe. Z toho se již stává tradice a příští rok se čestný host Světa knihy jmenuje Latinská Amerika a tam taky budeme.»
‘Vůči Kolumbii jsem cítila obrovský vděk’
V roce 1975 získala paní Eliška Krausová kolumbijské občanství a znovu se sešla se svou rodinou po přibližně 10 letech v roce 1978 v Německu. V roce 1983 měla příležitost vrátit se znovu do rodné země na základě turistického víza v jejím kolumbijském pase. Paní Krausová i nadále žije v Kolumbii, kde vyučuje francouzštinu na univerzitě a věnuje se organizaci akcí asociace ASOCHECA. Jak ona sama tvrdí, už se cítí stejně tak Češka jako Kolumbijka.
«Cítím se jako obojí, můj manžel vždy říkával, samozřejmě si ze mě utahoval, že je to velmi zvláštní. Nemluvíte perfektně ani španělsky ani česky, potom jste ztracená, nemáte svůj jeden jazyk, a proto nemáte národnost, odkud sakra jste. Ale je to symbióza a já se opravdu cítím jako obojí až do té míry, že když někdy mám nějaký projev nebo něco píšu, mluvím o dvou vlastech/domovech, ale já to tak cítím, vždy jsem to tak cítila, ne, vždy ne, ale časem. Cítila jsem vůči Kolumbii obrovský vděk po těch letech utrpení.»
Za své aktivity a tedy příspění k šíření jména České republiky v zahraničí získala paní Krausová v roce 2014 cenu Gratias Agit, kterou každý rok uděluje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
ASOCHECA na své webové stránce https://asocheca.org/ nabízí zprávy o událostech spojených s Českou republikou a přináší užitečné informace o obou zemích.
Zdroj: Překlad do češtiny článku Radia Praha: Radio.cz/es (Tereza Kalkusová). Foto 1, foto 2, foto 3 – 4 (Asocheca), foto 5 (MZV, Robert Janás).