Před 209 lety, tedy 20. července 1810, došlo na hlavním náměstí v Santa Fe de Bogotá k událostem, které zahájily proces vedoucí o pár let později až k získání nezávislosti Kolumbie. Po celé zemi tak vlaje kolumbijská trikolóra a pořádá se i řada připomínkových či kulturních akcí, vystoupení a přehlídek, aby země náležitě oslavila svůj Den nezávislosti.
V Bogotě, ale nejen tam, probíhá každoročně tradiční vojenská přehlídka. Za přítomnosti prezidenta republiky i dalších významných veřejných činitelů, a také za bujaré podpory široké veřejnosti, předvádí kolumbijská armáda sílu země i svou velkou připravenost a oddanost jednotlivých představitelů letectva, pozemních i námořních ozbrojených sil, policie i dalších složek bránit svou zemi.
Letos se pak hlavním dějištěm oslav stavá kraj Boyacá, protože 7. srpna uběhne přesně dvěstě let od významné bitvy u mostu Boyacá, kde vojsko v čele se Simonem Bolívarem porazilo Španěly a oficiálně tak ukončilo jejich nadvládu na území dnešní Kolumbie, tehdejší Nové Granady. Proto se právě v tomto regionu uskuteční největší oslavy v rámci Mezinárodního kulturního festivalu, který zve všechny zájemce, aby si připomněli či poznali historii kraje tak zásadního pro vývoj země. Poprvé se tento původně převážně hudební festival konal v roce 1973, nicméně v roce 1981 otevřel prostor i dalším uměleckých a kulturním vyjádřením.
Návštěvníky tak čeká řada hudebních, tanečních i divadelních vystoupení, literárních, filmových akcí, ale nebude chybět ani umění, vyprávění příběhů či ochutnávky místních specialit. Festival probíhá v několika městečcích kraje, mezi nimi i v hlavním městě Tunja, v koloniálním městečku Villa de Leyva, či v dalších městech jako je Duitama, Paipa, Sogamoso či Chiquinquirá. Letošní 47. ročník přitom samozřejmě vzdává poctu událostem, které se odehrály před dvěstě lety, a také místům v kraji, která byla klíčová při tažení osvoboditelských vojsk. Všechny akce jsou navíc přístupné zcela zdarma.
Na počátku srpna bude město Tunja zároveň oslavovat 480 let od svého založení a to čtyřmi dny plnými koncertů, ale také akademických besed, zábavy a kulturních akcí. Konat se bude i mezinárodní kongres za přítomnosti nositelky Nobelovy ceny za mír Rigoberty Menchú. Hudební fanoušci se mohou těšit na řadu významných umělců jako je Nacho, Fonseca, Yuri Buenaventura či Silvestre Dangond.
Sedmého srpna se odehraje slavnostní připomenutí nezávislosti na místě známém jako Puente de Boyacá za přítomnosti prezidenta republiky, ale i jiných národních a mezinárodních osobností. Tato událost má však soukromý charakter, takže pro turisty a návštěvníky bude místo uzavřeno až do 8. sprna.
Večer se pak oslavy přesunou na hlavní náměstí Plaza de Bolívar, kde zahraje Národní symfonický orchestr a doprovodí ho i významní kolumbijští umělci. Návštěvníci shlédnou také magickou show, při které se na pódiu představí více než 300 umělců kraje Boyacá, a představení video mappingu, které využije koloniální architekturu, aby promítlo ukázku z historie boje za nezávislost.
Poznat události a osobnosti spjaté s klíčovým rokem 1819 a s přeměnou kolonie v republiku může široká veřejnost také díky zajímavé výstavě, kterou pořádá Národní muzeum. Expozice je přitom uspořádaná dost netradičně. I když nechybí informace o významných bitvách či známých hrdinech daného roku, nepatří k hlavní linii výstavy. Tu naopak tvoří deset různých sociálních skupin, například ženy, umělci, obchodníci, kněží, indiánské komunity, vojáci či státní úředníci. Z každé z deseti skupin pořadatelé vybrali tři příběhy a hlasy těchto aktérů, reakce i výzvy běžných lidí pak přibližují dané historické období, podpořené i předměty a literárními záznamy, které byly vybrány ve spolupráci s místních archivem.
Nicméně roku 1819 předcházely právě již zmíněné události pátku 20. července roku 1810, které byly důsledkem různých předchozích okolností. Daný den byl v městečku Santa Fe (de Bogotá) dnem trhu a všude tedy byla spousta lidí. Kreolové (potomci španělských přistěhovalců narozeni již na latinskoamerickém kontinentu) byli dlouhodobě nespokojeni se španělskou nadvládou, zejména kvůli vyloučení z politického života. Právě oni přišli s nápadem vyvolat spor, který by umožnil projevit odpor ke španělské přítomnosti v oblasti. Využili situace a v daný den se vydali do domu španělského obchodníka jménem José González Llorente, aby ho poprosili o zapůjčení květinové vázy na banket pro královského komisaře Antonia Villavicencia.
Llorente jim však nevyhověl a i když slušně odmítl, pro kreoly to byla dostatečná záminka k vyvolání hádky, která po dalších provokacích vyústila až v otevřený protest všech možných skupin obyvatelstva na náměstí proti španělské elitě. Místokráli tak nakonec nezbylo nic jiného, než přistoupit na zvolení mluvčích lidu a povolit vytvoření Nejvyššího shromáždění vlády, které ještě v noci z 20. na 21. července sepsalo listinu nezávislosti.
Nicméně nejednalo se o vyhlášení nezávislosti v pravém slova smyslu. Následovaly totiž ještě vnitřní boje, v roce 1816 Španělé znovu získali kontrolu nad území, ale právě ten osudný červencový pátek je považován za první impuls k ukončení španělské nadvlády. 20. červenec byl prohlášen státním svátkem až v roce 1873. Podrobněji se o daných událostech můžete dozvědět přímo v Muzeu nezávislosti, původním domu obchodníka Llorenteho, který se nachází na rohu hlavního bogotského náměstí.
Zdroje: CanalTrece.com.co, ElTiempo.com, Caracol.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.