Lékař, antropolog, folklorista, ale také nejvýznamnější spisovatel afrokolumbijské literatury, takový byl Manuel Zapata Olivella. Narodil se v březnu před 100 lety, proto kolumbijské Ministerstvo kultury vyhlásilo již loni v říjnu rok 2020 rokem této výjimečné osobnosti. Po celý rok se tak v Kolumbii odehrávaly vzpomínkové akce s cílem přiblížit široké veřejnosti význam a odkaz kolumbijského intelektuála a literáta.
Ministerstvo kultury a skupina kolumbijských univerzit navíc spojili síly a vytvořili webovou stránku věnovanou Zapatovi. Zájemci tím získali snadný přístup k jeho dílu, výzkumům s ním spojeným či audiovizuálním materiálům včetně dokumentu, který přibližuje jeho život. Snímek má anglické, francouzské, portugalské, ale také ruské či čínské titulky a byl odvysílán i v zahraničí. Na stránce můžete shlédnout také výstavu nazvanou Výtvarní umělci a zpěv africké diaspory, nebo si prostudovat časopis Letras Nacionales, který v roce 1965 Zapata založil a během 20 let jeho existence vyšlo 46 čísel.
Manuel Zapata pocházel z oblasti kolumbijského Karibiku, konkrétně ze starobylého a historického městečka Lorica, ležícího na březích řeky Sinú. Jedná se o symbolické místo pro jednu z nejznámějších původních kultur území Kolumbie, indiánský národ zvaný zenú. Zapatova matka byla míšenka s indiánskou krví, jeho otec byl afrokolumbijec a uznávaný učitel, který založil školy a vyučoval filozofii. A právě lásku ke vzdělání a k upřímnému hledání pravdy předal svým dětem.
Když bylo Manuelovi devět let, jeho rodina se přestěhovala do města Kartagena, konkrétně do koloniální čtvrti Getsemaní, kde vyrostl jeho otec. Jedná se o místo plné legend a kulturní tvořivosti již od dob kolonie a také o místo protagonismu černochů a mulatů při zakládání republiky. Po ukončení střední školy odcestoval do Bogoty, kde studoval medicínu a zahájil jedinečnou pouť po různých koutech světa. Jeho touha po poznání a vášeň tuláka ho přivedly do zemí střední Ameriky, Evropy, Afriky, Spojených států či Číny. Zabýval se etnomuzikologií, přednášel na univerzitách a se svou sestrou Délií založil spolek folklórních tanců, který vystupoval v Kolumbii i v zahraničí. Zemřel v roce 2004 ve věku 84 let v Bogotě.
Jeho odkaz se dá jen těžko změřit. Již ve svých 22 letech psal poučné články, kde předvedl svou geniální intuici a neotřelé hodnocení kolumbijské kultury. Napsal také více než dvacet knih, včetně románů, příběhů, divadelních her, historických či antropologických esejí. Ústředním tématem jeho tvorby je historie a kultura obyvatel kolumbijského Karibiku, černochů a inidánů, kdy zachycuje především útlak a násilí. K jeho nejvýznamnějším dílům bezpochyby patří román a epopej s názvem Changó, el gran putas, který je výsledkem jeho dvacetiletého výzkumu.
Ukazuje 500 let historie z pohledu Afričanů a náboženství yoruba, včetně příchodu afrických otroků na americký kontinent. Snad nikdo jiný ve svém díle nevysvětlil lépe vliv Afričanů, indiánských komunit i mesticů při formování kolumbijského národa ve všech možných aspektech. Poukázal na jejich přínos v oblasti produktivních činností, kulturních vyjádření jako gastronomie, umění či sport, ale také v rámci spirituálního dědictví. Zapata se navíc zasloužil i o šíření tohoto kulturního bohatství místních národů jak v zemi, tak v cizině. Naučil Kolumbijce oceňovat rozmanitost zdejších hudebních rytmů i tanců. Celý život také s velkým nadšením a optimismem bojoval proti sociální nespravedlnosti, a zejména proti rasismu zaměřenému vůči černošskému a indiánskému obyvatelstvu.
Zdroje: Zapataolivella.Univalle.edu.co, RevistaArcadia.com-1, RevistaArcadia.com-2. Foto 1, foto 2, foto 3.