Duben je měsícem španělského jazyka. Konkrétně 23. dubna si od roku 2010 Organizace spojených národů a hispánský svět oficiálně tento jazyk připomínají. Toto datum totiž odpovídá dnu úmrtí jednoho z nejznámějších španělských spisovatelů Miguela de Cervantese, autora románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. V kulturních a jazykových institucích různých zemí se tak pořádají rozličné akce s literární a jazykovou tématikou.
I Google letos připomíná den španělštiny a to doodlem odkazujícím na typické písmenko španělské abecedy “ñ”, které má jako jediné původ přímo ve Španělsku. Proto je eñe zároveň i symbolem hispánského dědictví a identity. Tvůrcem doodlu je umělec Min, pracující v Barceloně, který se inspiroval geometrickými tvary a barvami vlajek hispánských zemí.
Toto písmenko se však poprvé objevilo ve slovníku Španělské královské akademie (Real Academia Española, RAE) až v roce 1803, i když jeho původ spadá do období o téměř tisíc let dříve. V latině však ani “ñ” ani odpovídající zvuk neexistovali. Ikonické písmenko vzniklo ve středověku, když se z latiny začaly vyčleňovat románské jazyky, tedy kastilština, francouzština a italština. Tehdy se objevil nasální zvuk, u kterého se při vyslovení hřbet jazyka opírá o patro a který je známý jako eñe.
Tím, že nic takového latinská abeceda neznala, museli tehdejší písaři najít způsob, jak tento zvuk zobrazit v textech románských jazyků. Od 9. století tak opisovači začali přepisovat daný zvuk ve třech různých variantách. V jednom textu se přitom mohly objevit všechny tři možnosti (tj. nn, gn a ni), protože neexistovala žádná ucelená pravidla. Ti, kteří užívali zdvojené “n” postupně začali tuto formu zkracovat tak, že ponechali jen jedno “n” a nad něj udělali čárku, vlnovku charakteristickou pro dnešní podobu písmene.
Ve 13. století v rámci ortografické reformy krále Alfonse X. Kastilského, zvaného též Moudrý nebo Učený, byla zvolená právě možnost “ñ” jako ta nejvhodnější. V průběhu 14. století se užívání tohoto písmene rozšířilo v praxi a Antonio de Nebrija ho zahrnul i do první gramatiky kastilštiny z roku 1492. Ve španělštině se tak používá “ñ”, ale italština a francouzština zvolily variantu “gn” (Espagne, Spagna), portugalština “nh” (Espanha) a katalánština “ny” (Espanya).
Písmenko “ñ” (a odpovídající zvuk) používají také galijština a asturština, v Latinské Americe pak i řada indiánských jazyků jako je mixteco, zapoteco, otomí, quechua, aymara, guaraní nebo mapuche. Mnoho těchto jazyků totiž nedisponovalo psanou podobou v době, kdy v 16. století vstoupili na kontinent Španělé. Proto ty jazyky, které měly obdobný zvuk, převzaly španělské písmeno. Respektive, systémy písma těchto jazyků byly často implementovány právě lingvisty ze Španělského království.
Španělština je jedním z nejrozšířenějších jazyků na světě. Podle údajů Institutu Cervantes z letošního roku má španělštinu jako rodný jazyk 472 miliónů lidí, což z ní dělá druhý nejčastější mateřský jazyk, hned po mandarínské čínštině. Písmenko “ñ” se přitom nachází ve více než 17700 španělských slovech. I přesto se v digitální éře potýká s problémy. Na počátku devadesátých let minulého století chtěly dokonce některé evropské státy prosadit prodej klávesnic bez tohoto písmena. Tato iniciativa však byla kategoricky odmítnuta řadou politiků i intelektuálů, včetně známého kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze.
V Kolumbii pak při příležitosti letošní oslavy Dne jazyka vyšlo třetí vydání slovníku obyvatel Bogoty. Spisovatel Andrés Ospina pracoval 12 let na sbírce slov a výrazů, která odráží kreativitu a důvtip místních. Nově je navíc obohacena i o výrazy používané u specifických populačních skupin jako jsou vězni, mladí lidé žijící na ulici, nebo uživatelé sociálních sítí. V knize nazvané Bogotálogo se navíc objevují fotografie, které ukazují, jak se změnil každodenní život v kolumbijském hlavním městě v průběhu let, dále také různé lingvistické hry a aktivity. Publikace je k dostání v místních knihkupectvích, ale dostupná je i v digitálním formátu na webové stránce idpc.gov.co.
Zdroje: Bbc.com, CnnEspanol.cnn.com, Semana.com. Foto 1, foto 2, foto 3.