Hlavní kolumbijské město v těchto dnech hostí nejdůležitější setkání mistrů řemeslné a umělecké výroby celé země. Od 4. do 17. prosince totiž v prostorách bogotského výstaviště Corferías probíhá veletrh známý jako Expoartesanías. Jedná se nejen o největší veletrh tohoto typu v Kolumbii, ale také o jednu z nejdůležitějších akcí svého druhu na celém latinskoamerickém kontinentu. Letos navíc veletrh získal mezinárodní ocenění v rámci International Craft Awards a to v kategorii Podnik pro rozvoj obchodu v sektoru řemeslné a umělecké výroby.
Veletrh přináší jedinečnou možnost poznat a pořídit si nádherné výtvory od umělců pocházejících z odlehlých pralesních či horských oblastí Kolumbie. Návštěvníci se mohou těšit na talent a kreativitu 164 umělců z indiánských komunit, 178 řemeslnických mistrů a 349 současných umělců. Dohromady se tak představí 870 vystavovatelů z 30 různých kolumbijských krajů, kteří pozývají zájemce na imaginární výlet po pěti regionech země, tedy Karibiku, Pacifiku, východních nížinách zvaných Llanos Orientales, ose kávy a centrálním jižním regionu. O své znalosti a techniky, které se dědí z generace na generaci, ale také o způsob života se podělí několik rodin různých etnik. Nechybí ani kulinářské speciality jednotlivých oblastí.
Akce je tradičně rozdělena do pěti pavilónů. Kromě autentických výrobků afrokolumbijských a indiánských komunit patří k lákadlům letošního ročníku také dvacet tkaných koberců vytvořených ženami z městečka Mampuján v kraji Bolívar na severu země. Tyto ženy, které se staly oběťmi kolumbijského ozbrojeného konfliktu, našly právě v této manuální tvorbě způsob, jak obnovit své životy. Proto na festivalu obdrží speciální ocenění a prostor předvést svou práci.
Mezinárodní pavilion pak letos přináší ukázky z 21 různých zemí, přičemž Maroko vystavuje své výrobky v roli čestného hosta. Letos se totiž slaví výročí 40 let existence diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi. Na přibližně tisíci metrech čtverečních vyrostla kopie arabské mediny, tedy typického marockého města, s barevnými a úzkými uličkami, které vedou na hlavní náměstí. V této téměř pohádkové atmosféře Tisíce a jedné noci najdete například čajové soupravy, měděné kousky, textílie, keramiku či kožedělné výrobky. Nechybí ani gastronomické a kulturní akce, které přiblíží tento region severní Afriky. Milovníci dobrého vína, sýru a uzenin si naopak přijdou na své ve francouzské sekci.
Propojení starodávných uměleckých technik s moderními přístupy nabízí unikátní výrobky vytvořené v 33 laboratořích inovací a designu. Tyto laboratoře rozmístěné v různých částech Kolumbie zřídila instituce Artesanías de Colombia, která celý veletrh zaštiťuje. Připraven je také prostor věnovaný talentu kolumbijských designérů a uměleckých dílen, v rámci kterého jsou vystaveny například dřevěné variace zvířat. Zejména ženy pak potěší bohatá nabídka šperků, bižuterie, módních doplňků i textílií.
Slogan letošního 29. ročníku je hodně vypovídající: Vyrobeny, aby byly zažity. Hlavní snaha organizátorů tak spočívá v začlenění uměleckých a řemeslných předmětů to každodenního života lidí, ať už jde o část oděvu, módní doplněk nebo nějakou dekoraci. Veletrh tak vyzývá širokou veřejnost, aby si náležitě osvojila toto obrovské kulturní dědictví a národní identitu.
Pro umělce z různých koutů Kolumbie je pak veletrh obrovskou příležitostí navázat nové obchodní kontakty a zajistit tak dostatečný příjem nejen svým rodinám, ale i celým komunitám. Pořadatelé zároveň kladou důraz na to, aby náležitě podpořili jednotlivé vystavovatele v prodeji výrobků co nejširšímu okruhu lidí. Proto jim například radí, jak nastavit ceny, jak se chovat k potenciálním zákazníkům, ale také ohledně kvality jejich výrobků či materiálů, které používají.
Stejně jako v předchozích letech, i letos dojde k předání medailí oceňujících mistrovství řemeslné a umělecké výroby v šesti kategoriích, včetně kategorie mistr mistrů. Ta vzdává poctu takovému umělci, který vykonává a vyučuje svou profesi déle než deset let. Opět je připraven i bohatý doprovodný akademický a kulturní program, v rámci kterého probíhají debaty s experty, ukázky zvyků a zajímavé workshopy.
Veletrh je pro návštěvníky otevřený od pondělí do neděle, vždy od desíti hodin dopoledne do osmi hodin do večera. Vstupné pro dospělé je 19.000 pesos (přibližně 130 Kč).
Podrobnější informace o celém veletrhu naleznete na stránce: expoartesanias.com.
Další zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2, ElEspectador.com, DestinosParaViajeros.com. Foto 1, foto 2, foto 3.
Džentlmen národního umění, tak o Davidu Manzurovi, známém kolumbijském malíři, který patří mezi nejvýznamnější umělce země, hovoří místní média. V současné době může široká veřejnost poznat více než 60 jeho děl vytvořených od roku 1958 v muzeu moderního umění Bogoty, známého pod svou zkratkou MamBo. Výstava nazvaná Povolání malby tak vlastně představuje procházku životem tohoto jedinečného malíře, poetický dialog mezi koloniální tvorbou a jeho moderními díly. Tato oslava kariéry a života Manzura byla slavnostně zahájena na konci listopadu a potrvá až do 23. února příštího roku.
Vůbec poprvé mohou návštěvníci shlédnout i další obrazy vytvořené speciálně pro tuto příležitost. Zároveň však výstava ukazuje i umělcovu dřívejší tvorbu, ke které patří třeba malby ze série Býci a další díla ze soukromých a veřejných sbírek. Ve svých obrazech pracoval Manzur zejména s figurativní malbou a speciální místo na jeho plátnech vždy zaujímali koně, ženy, zátiší, loutny či nádoby. Tento akademický umělec v průběhu své umělecké dráhy zkoumal vývoj tradiční malby v modernitě, byl ovlivněn malbou zlatého století i svým dlouhodobým vztahem k baroku. V jeho dílech je cítit přímý vliv klasických malířů jako byl Velásquez či Zurbaran, ale zároveň kombinuje toto tradiční umění s moderní malbou. Podle svých vlastních slov totiž historie umění poskytuje možnost převzít to, co možná chybělo dřívějším velikánům, a učinit tak krok k současnosti. Navíc vyzdvihuje, že malba je dnes prostředkem schopným vyjádřit nejistotu naší éry.
Kromě Manzurových děl mohou návštěvníci muzea poznat díla dalších dvou současných kolumbijských umělců. Veronica Lehner vystavuje svou tvorbu pod názvem Suspender (Přerušit) a ukazuje přitom tři intervence, které dokazují, že malba transformuje prostor a naopak. Třicet abstraktních děl postavených na figurativních elementech pak představuje Julián Burgos v cyklu nazvaném Invisible (Neviditelný). Tato výstava poběží až do poloviny března 2020. V muzeu pak naleznete také Kolekci na scéně 01: nekonečné variace, která ukazuje více než 50 děl patřících přímo do sbírky muzea, která dohromady čítá na 4700 děl. V současnosti vystavená díla pocházejí z období od poloviny 20. století, ukazují různé techniky od malby, přes sochy až k fotografiím a to od různých umělců jako je Omar Rayo či Eduardo Ramírez Villamizar.
Od 27. listopadu do 4. prosince v Bogotě (a od 20. do 27. listopadu v Medellínu) se koná filmový festival nazvaný Na východ. Tento festival nezávislého filmu se snaží vytvořit prostor pro kinematografickou výměnu se střední a východní Evropou a rozvinout pracovní síť, která zahrnuje i další země, kde se festival odehrává, konkrétně Argentinu, Francii, Peru a po druhé také Kolumbii.
Domestik (2018)
Dne 18. listopadu uspořádalo Velvyslanectví České republiky v Bogotě slavnostní koncert a navazující koktejl u příležitosti oslav 30. výročí Sametové revoluce.
Konec listopadu bude v odlehlém jihovýchodním regionu Kolumbie patřit hudbě. A to ne ledajaké, ale tajemným rytmům amazónského pralesa. Od 27. do 30. listopadu se totiž v Letícii, hlavním městě regionu, koná Mezinárodní festival lidové amazónské hudby známý jako Pirarucú de Oro. Ryba pirarucú, jak jí přezdívají místní indiánské kmeny, neboli Arapaima velká žije ve vodách Amazonky a jedná se o jednu z největších sladkovodních ryb vůbec. Dorůstá délky až 3 metry a může vážit i přes 200 kilogramů.
V novém hodnocení Doing Business 2020, které měří obtížnost podnikání v jednotlivých zemích, si Kolumbie pohoršila o dvě příčky. Podle tohoto žebříčku vydávaného každoročně Světovou bankou se Kolumbie nově umístila na 67. místě mezi 190 hodnocenými ekonomikami. Obdržela přitom celkové hodnocení 70,1 společně se zeměmi jako Portoriko či Brunei. Na čele celého seznamu je Nový Zéland s ohodnocením 86,8. Česká republika se umístila na 41. příčce s hodnocením 76,3, hned po Polsku a před Nizozemím.
Hlavní město salsy, jak se městu Cali tradičně přezdívá, hostí po dvou letech opět známý festival tance, který patří k těm nejvýznamnějším akcím zaměřeným na současný a moderní tanec v Kolumbii. Tentokrát od 28. října do 4. listopadu čeká návštěvníky nabitý program, do kterého se zapojí více než 800 umělců, 11 zahraničních a 28 národních tanečních spolků. Své umění předvedou například hosté z Francie, Srbska, Kanady, Čile, Brazílie či Senegalu, přičemž 9 z 11 zahraničních tanečních skupin přijelo do Kolumbie vůbec poprvé.
V letošním roce festival navíc přišel s novým projektem, kdy bylo prostřednictvím veřejného konkurzu vybráno 40 mužů ve věku 18 až 60 let přímo z města, aby se zapojili do díla Paměti jednoho pána světově uznávaného tanečního spolku Olivier Dubois, který se v Kolumbii představí vůbec poprvé. Hlavní role tyranského krále v úpadku se zhostí tanečník Remi Richaud, kterého na jevišti doprovodí právě 40 mužů představujících jeho sbor, stín, ale zároveň i teror.
První prosincový víkend se pak uskuteční také paralelní veletrh nazvaný Kořeny, setkání příběhů a umělecké řemeslné výroby. Návštěvníci se mohou těšit na ukázky manuálních dovedností 30 skupin umělců indiánských komunit. Cílem této akce je vytvořit obchodní příležitosti a nové trhy pro indiánské komunity, ale zároveň podpořit zachování jejich tradic. Zájemci si mohou pořídit různé masky, košíky, tkaniny z vlny, doplňky ze semínek, keramiku, tašky a dřevěné vyřezávané předměty. Zároveň je připraven prostor vyhrazený výměně starodávných znalostí, který má podnítit dialog o tom, kdo jsme a jak žijeme.
Nedávno vydal uznávaný profesor Univerzity Palackého v Olomouci, pan Jiří Černý, obrovský česko-španělský slovník amerikanismů. Jedná se celkem o tři svazky, které mají více než tisíc stran a zabraly autorovi celých dvacet let usilovné a téměř exkluzivní práce. Jak říká sám lingvista Černý, slovník je výsledkem vztahů, které vytvořil s dalšími profesory, kolegy a žáky při různých příležitostech a to v době, kdy trávit čas s lidmi z Latinské Ameriky nebylo vůbec jednoduché.
A následně pak na konci 90. let začal český lingvista připravovat slovník a to ve třech fázích. První byla spíš mechanická, ale zároveň zabrala spoustu času, protože bylo potřeba shromáždit několik slovníků, které by sloužily jako odrazový můstek. Mezi nimi byl například slovník mexických výrazů, kolumbijských výrazů, slovník věnovaný slangu či formám slov typickým pro určité latinskoamerické země. Nakonec se studenty, kteří s ním spolupracovali na tomto projektu, dali dohromady celkem 34 různých slovníků. V druhé fázi tým přiřadil každému slovu český ekvivalent. Třetí fáze pak byla vůbec nejobtížnější, protože bylo potřeba porovnat celý materiál a vysvětlit různé významy stejného slova dle jednotlivých zemí. To byl případ třeba slova chiva, které v Argentině může znamenat vousy, na Kubě bicykl a v Kolumbii specifický typ autobusu.
Co se týká vztahu profesora Černého k Latinské Americe, vyzdvihuje především zajímavou historii regionu, její přírodní krásy a specifickou a přátelskou atmosféru, díky níž se Češi, kteří do regionu cestují či tam žijí, mohou cítit jako doma. Černý pak považuje za amerikanismy nejen výrazy a fráze, které nejsou známy ve Španělsku, ale také všechny výrazy a fráze, které vznikly přímo na americkém kontinentu. I přesto, že španělština není nejrozšířenějším či nejoblíbenějším zahraničním jazykem v České republice (momentáně je to angličtina a někteří tvrdí, že by nebylo špatné připravit se ani na čínštinu), zájem Čechů o tento jazyk dlouhodobě roste, narozdíl od jiných jazyků jako je třeba francouzština.
Člověk by čekal, že si vybere nějakou francouzsky mluvící zemi, ale ne. Vybrala si Kolumbii, zemi, o které nevěděla defakto vůbec nic. Ono zjistit tou dobou informace o exotické a velmi vzdálené Kolumbii bylo nad lidské síly. Každopádně se rozhodla a jako 21 letá slečna vyrazila za velkým dobrodružstvím, které jí změnilo život. Ještě bych měl dodat, že tou dobou neuměla ani slovo španělsky. Byla prostě odvážná.
V Kolumbii žije přes 45 milionů lidí, samotné město Bogotá je třetím největším městem na americkém kontinentu po Mexico City a New Yorku a hlavně, Kolumbie se i přes svoji složitou minulost neuvěřitelně rychle rozvíjí a byla by škoda nebýt u toho. Naše země jí má rozhodně co nabídnout.