Author Archives: Jana

Medellín plný barev a vůní květin

V těchto dnech žije hlavní město kraje Antioquia, město věčného jara, jak se mu často přezdívá, svým nejdůležitějším a nejočekávanějším svátkem roku, veletrhem květin, který začal 2. srpna a potrvá do 11. srpna. Medellín tak v průběhu této nejreprezentativnější události města vzdává čest místním pěstitelům květin, ale zároveň představuje i kulturu kraje, oslavuje místní venkov, předky, zvyky a tradice. Letos se festival nese v duchu motta: Medellín tě má rád.

Jako každým rokem se mohou návštěvníci těšit na rozmanitý program, který byl zahájen velkým koncertem. Hned 3. srpna se pak všichni fanoušci hudebníků jako je Marc Anthony, Ozuna, Maluma či Carlos Vives mohli zaposlouchat do rytmů svých idolů na superkoncertu na stadionu Atanasio Girardot. V průběhu dne ulicemi města procházely průvody hrdinů národa, dětský průvod květinových palet, zájemci mohli ochutnat gastronomické speciality, nebo se zúčastnit 19. ročníku mezinárodního festivalu povídek nazvaného Mezi povídkami a květinami. V rámci tohoto festivalu zazní povídky nejen domácích umělců, ale také hostů z Kostariky, Guatemaly, Peru či Argentiny.

I v dalších dnech se pořádá řada průvodů a zajímavých akcí. Stejně jako v loňském roce jsou připravena Náměstí květin na třech různých místech. Od 4. sprna pak po večerech probíhá oblíbený Noční kulturní park, každý večer tématicky zaměřený na jiné hudební rytmy. Postupně tak pozve širokou veřejnost na Afro noc za účasti kubánské skupiny Yoruba Andabo, na noc patřící rytmům son a bolero, alternativní hudbu, kolumbijské rytmy či tropickou noc.

Již po 24. probíhá průvod veteránů a klasických aut, kterého se účastní 300 vozů z let 1900 až 1983, rozdělených do šesti kategorií. Někteří účastníci se oblékají do dobových kostýmů, aby umocnili atmosféru průvodu. Na programu figuruje také festival létajících draků, soutěž v latinských tancích, Ulice umělců či folklórní noci, kdy se představí folklórní balet z Mexika. Nechybí ani každoroční národní festival literárně hudebního žánru trova, tedy speciálních zpívaných básní, jejichž interpreti se utkávají o titul krále ve velkém finále. Pro nejmenší je připravená Zóna, která zní, koná se i tradiční výstava orchidejí, ptactva a květin v místní botanické zahradě.

Program vyvrcholí poslední den veletrhu hlavním průvodem květinových palet, který navíc doprovází řada koncertů, kulturních a uměleckých aktivit. Ulice tak zaplaví doslova umělecká díla vyrobená z květin, které vysazují místní pěstitelé i s pěti či šesti měsíčním předstihem. Palety mají dřevěný podklad, který si účastníci průvodu dávají na záda a nosí tak ulicemi města klidně i 100 kg. Výroba palet zabere jejich autorům několik dní, přičemž každý výtvor musí obsahovat minimálně 20 různých druhů květin. Tvůrci těchto jedinečných kreativních obrazců pak v průvodu soutěží o nejzajímavější dílo v několika kategoriích a tají tak své výtvory až do posledních chvil.

Květinový průvod patří k nehmotnému kulturnímu dědictví národa, i proto se pořadatelé letos rozhodli navýšit počet účastníků této události o 40 míst a přispět k zviditelnění a větším příjmům pro místní umělce. Dřevěné palety byly přitom původně používány otroky k přenášení bohatých pánů až do hornatých oblastí Antioquie, nebo nemocných a starých lidí ve venkovských oblastech. Později je zemědělci regionu začali využívat k přenášení květin na trhy v centrálních částech měst.

Většina akcí je přístupná zcela zdarma. Veletrh se v Medellínu koná již od roku 1957, původně se jednalo o komerční a zemědělskou událost pěstitelů květin z oblasti Santa Elena. Postupně se však tento trh proměnil v uměleckou akci a ukázku kreativních schopností místních. Od roku 1968 se festival začal slavit v srpnu, aby zároveň připomněl i vyhlášení nezávislosti zdejšího kraje. Kromě květin tak veletrh zároveň přibližuje celou kulturu regionu, kulturu paisa (označní obyvatel kraje Antioquia), včetně místních uměleckých výrobků, tradičních oděvů i gastronomických specialit.

Více informací naleznete na stránkách: medellin.gov.co.

Další zdroje: Noticias.CaracolTv.com, Minuto30.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Bogota oslavuje léto festivalem zábavy

Letos již po 23. probíhá v kolumbijském hlavním městě Letní festival, který každoročně nabízí program plný rekreačních, sportovních, ale také kulturních a hudebních akcí. Jedná se o vůbec nejdůležitější svátek zábavy a volného času v Bogotě, který tentokrát láká na více než 200 aktivit všeho druhu na různých místech města a to ve dnech od 3. do 11. srpna.

Většina akcí včetně čtyř velkých koncertů, přístupných zdarma, i spousty rekreačních aktivit pro celou rodinu probíhá v centrálním parku Simona Bolívara a na dalších veřejných místech a prostranstvích jako je park El Tunal či park El Salitre. Festival klade od počátku důraz na podporu zdravého využití volného času, aktivity tak většinou začínají už v ranních hodinách a často pokračují až do devíti či desíti hodin večer.

Některé aktivity, které připravila pořádající organizace IDRD (Distritální institut rekreace a sportu), se odehrávají v průběhu celého festivalu. Mezi nimi vyniká, mimo jiné, Festifantasía mundo magick, tedy atrakce s různými tématickými moduly, které jsou inspirovány například severním pólem, středověkem, vesmírnou lodí, zahrnují i kluziště, to vše od šesti hodin ráno do jedné odpoledne v parku Los Novios. V parku Simona Bolívara se od devíti od ráno do pěti do odpoledne koná akce nezvaná Velká letní farma, která zahrnuje devět zastávek se zvířaty včetně poníků či lam. Návštěvníci se nemusí strachovat o to, že by snad dostali hlad, protože v obou parcích bude v průběhu dne k dispozici bohatá gastronomická nabídka díky letnímu food-festu.

Na všechny věkové kategorie čekají například posilovací hodiny pod širým nebem, hodiny aerobiku, letní pláž v parku Simona Bolívara, finále soutěže odborníků ve videohrách či různé prohlídkové okruhy v parku Simona Bolívara a v Botanické zahradě, zaměřené na poznání místního ptactva. Milovníci sportů se mohou těšit na box, závody v triatlonu, fitness setkání, národní šampionát v sálové kopané, plavecké závody a vodní sporty včetně hodin potápění, panamerický šampionát v karate s více než 600 sprotovci ze 16 různých zemí, dětský turnaj v rugby či beisbolu, nebo národní festival roztleskávaček, maratón bruslení, cyklistická setkání a soutěže včetně noční cyklostezky 8. srpna. Tu doprovodí několik kulturních a pyrotechnických představení od šesti hodin od večera do půlnoci. Do rytmu pak návštěvníky dostane festival tance, který přinese zajímavé choreografie v podání folklórních skupin různých částí města. Tématická noc letního humoru pak pobaví veřejnost v pátek 9. sprna.

Připraveny jsou také aktivity s domácími mazlíčky, farmářské trhy se zdravými produkty místního venkova, nebo pouliční divadelní vystoupení s akrobaty a maškarami. V posledních dvou dnech akce dostane prostor také folklór, kultura či gastronomie východních nížin. Letní festival vyvrcholí koncertem přístupným zdarma v parku Simona Bolívara s řadou zajímavých interpretů.

Součástí festivalu bývají i oslavy založení hlavního kolumbijského města, které připadají na 6. srpna. Toho dne roku 1538 založil město španělský dobyvatel jménem Gonzalo Jiménez de Quesada. Své 481. narozeniny a zároveň dvousté výročí nezávislosti země oslaví Bogota ve velkém stylu, zejména koncertem nazvaným Kolumbie 200 let v podání Filharmonického orchestru Bogoty, který vystoupí společně s 12 pozvanými umělci. Mezi nimi se od šesti hodin večer představí například Totó la Momposina, Herencia de Timbiquí, Cholo Valderrama, Los Rolling Ruanas, Son Palenque či Elkin Robinson. Následně od půl desáté se nebe nad centrálním parkem na půl hodiny promění ve svět plný barev díky pyrotechnické show. O den později čeká na zájemce gigantický tobogán, atrakce o velikosti přibližně 350 metrů na délku a sedm metrů na šířku, která potěší nejen děti, ale i dospělé.

Podrobnější informace o jednotlivých akcích a aktivitách můžete nalézen na stránce: www.idrd.gov.co.

Další zdroje: Noticias.CaracolTv.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbie si připomíná svou nezávislost

Před 209 lety, tedy 20. července 1810, došlo na hlavním náměstí v Santa Fe de Bogotá k událostem, které zahájily proces vedoucí o pár let později až k získání nezávislosti Kolumbie. Po celé zemi tak vlaje kolumbijská trikolóra a pořádá se i řada připomínkových či kulturních akcí, vystoupení a přehlídek, aby země náležitě oslavila svůj Den nezávislosti.

V Bogotě, ale nejen tam, probíhá každoročně tradiční vojenská přehlídka. Za přítomnosti prezidenta republiky i dalších významných veřejných činitelů, a také za bujaré podpory široké veřejnosti, předvádí kolumbijská armáda sílu země i svou velkou připravenost a oddanost jednotlivých představitelů letectva, pozemních i námořních ozbrojených sil, policie i dalších složek bránit svou zemi.

Letos se pak hlavním dějištěm oslav stavá kraj Boyacá, protože 7. srpna uběhne přesně dvěstě let od významné bitvy u mostu Boyacá, kde vojsko v čele se Simonem Bolívarem porazilo Španěly a oficiálně tak ukončilo jejich nadvládu na území dnešní Kolumbie, tehdejší Nové Granady. Proto se právě v tomto regionu uskuteční největší oslavy v rámci Mezinárodního kulturního festivalu, který zve všechny zájemce, aby si připomněli či poznali historii kraje tak zásadního pro vývoj země. Poprvé se tento původně převážně hudební festival konal v roce 1973, nicméně v roce 1981 otevřel prostor i dalším uměleckých a kulturním vyjádřením.

Návštěvníky tak čeká řada hudebních, tanečních i divadelních vystoupení, literárních, filmových akcí, ale nebude chybět ani umění, vyprávění příběhů či ochutnávky místních specialit. Festival probíhá v několika městečcích kraje, mezi nimi i v hlavním městě Tunja, v koloniálním městečku Villa de Leyva, či v dalších městech jako je Duitama, Paipa, Sogamoso či Chiquinquirá. Letošní 47. ročník přitom samozřejmě vzdává poctu událostem, které se odehrály před dvěstě lety, a také místům v kraji, která byla klíčová při tažení osvoboditelských vojsk. Všechny akce jsou navíc přístupné zcela zdarma.

Na počátku srpna bude město Tunja zároveň oslavovat 480 let od svého založení a to čtyřmi dny plnými  koncertů, ale také akademických besed, zábavy a kulturních akcí. Konat se bude i mezinárodní kongres za přítomnosti nositelky Nobelovy ceny za mír Rigoberty Menchú. Hudební fanoušci se mohou těšit na řadu významných umělců jako je Nacho, Fonseca, Yuri Buenaventura či Silvestre Dangond.

Sedmého srpna se odehraje slavnostní připomenutí nezávislosti na místě známém jako Puente de Boyacá za přítomnosti prezidenta republiky, ale i jiných národních a mezinárodních osobností. Tato událost má však soukromý charakter, takže pro turisty a návštěvníky bude místo uzavřeno až do 8. sprna.

Večer se pak oslavy přesunou na hlavní náměstí Plaza de Bolívar, kde zahraje Národní symfonický orchestr a doprovodí ho i významní kolumbijští umělci. Návštěvníci shlédnou také magickou show, při které se na pódiu představí více než 300 umělců kraje Boyacá, a představení video mappingu, které využije koloniální architekturu, aby promítlo ukázku z historie boje za nezávislost.

Poznat události a osobnosti spjaté s klíčovým rokem 1819 a s přeměnou kolonie v republiku může široká veřejnost také díky zajímavé výstavě, kterou pořádá Národní muzeum. Expozice je přitom uspořádaná dost netradičně. I když nechybí informace o významných bitvách či známých hrdinech daného roku, nepatří k hlavní linii výstavy. Tu naopak tvoří deset různých sociálních skupin, například ženy, umělci, obchodníci, kněží, indiánské komunity, vojáci či státní úředníci. Z každé z deseti skupin pořadatelé vybrali tři příběhy a hlasy těchto aktérů, reakce i výzvy běžných lidí pak přibližují dané historické období, podpořené i předměty a literárními záznamy, které byly vybrány ve spolupráci s místních archivem.

Nicméně roku 1819 předcházely právě již zmíněné události pátku 20. července roku 1810, které byly důsledkem různých předchozích okolností. Daný den byl v městečku Santa Fe (de Bogotá) dnem trhu a všude tedy byla spousta lidí. Kreolové (potomci španělských přistěhovalců narozeni již na latinskoamerickém kontinentu) byli dlouhodobě nespokojeni se španělskou nadvládou, zejména kvůli vyloučení z politického života. Právě oni přišli s nápadem vyvolat spor, který by umožnil projevit odpor ke španělské přítomnosti v oblasti. Využili situace a v daný den se vydali do domu španělského obchodníka jménem José González Llorente, aby ho poprosili o zapůjčení květinové vázy na banket pro královského komisaře Antonia Villavicencia.

Llorente jim však nevyhověl a i když slušně odmítl, pro kreoly to byla dostatečná záminka k vyvolání hádky, která po dalších provokacích vyústila až v otevřený protest všech možných skupin obyvatelstva na náměstí proti španělské elitě. Místokráli tak nakonec nezbylo nic jiného, než přistoupit na zvolení mluvčích lidu a povolit vytvoření Nejvyššího shromáždění vlády, které ještě v noci z 20. na 21. července sepsalo listinu nezávislosti.

Nicméně nejednalo se o vyhlášení nezávislosti v pravém slova smyslu. Následovaly totiž ještě vnitřní boje, v roce 1816 Španělé znovu získali kontrolu nad území, ale právě ten osudný červencový pátek je považován za první impuls k ukončení španělské nadvlády. 20. červenec byl prohlášen státním svátkem až v roce 1873. Podrobněji se o daných událostech můžete dozvědět přímo v Muzeu nezávislosti, původním domu obchodníka Llorenteho, který se nachází na rohu hlavního bogotského náměstí.

Zdroje: CanalTrece.com.co, ElTiempo.com, Caracol.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

IndieBo aneb svátek nezávislého filmu v Bogotě

Po dvou letech se ve dnech 11. až 21. července vrací do kolumbijského hlavního města jedna z hlavních událostí filmového kalendáře země, Festival nezávislého filmu známý jako IndieBo. Pátý ročník se přitom zaměřuje na „to městské“ jako hlavní programovou linii, čemuž odpovídá i letošní oficiální plakát.

V tomto roce přináší festival přes 60 filmů z více než 20 zemí světa, které budou k vidění ve všech 20 lokalitách Bogoty. Podle nového uměleckého ředitele festivalu, Luise Parady, mají všechny filmy na programu letošního ročníku minimálně jedno ocenění a všechny se již dříve účastnily uznávaných mezinárodních festivalů jako je Sundance, festival v Cannes či Karlových Varech. Filmy jsou přitom rozděleny do osmi kategorií, jedna z nich je vyhrazena přímo domácí tvorbě a láká na tři snímky.

Drama Monos režiséra Alejandra Landese z roku 2019, oceněné na letošním filmovém festivalu Sundace, kde mělo premiéru, vypráví o skupině ozbrojených mladíků, kteří mají někde v latinskoamerických horách na starosti unesenou americkou zajatkyni. Film Dny velryby (Los días de la ballena) z dílny režisérky Cataliny Arroyave přibližuje život mladého páru muralistů a autorů graffiti žijících v Medellínu. Když se rozhodnou svou malbou překrýt výhrůžku zanechanou na zdi místním kriminálním gangem, budou muset čelit strachu, násilí a dalším problémům spojeným se světem chudoby, drog i samotného dospívání. Třetím dramatem v této kategorii je tvorba režisérky Beatriz Seigner, kolumbijsko-brazilská koprodukce nazvaná Ticha (Los silencios), která získala ocenění mimo jiné i na Havana Film Festival v New Yorku. Diváky zavede do světa dívky, která ztratí hlas, když se dozví nečekanou novinku o svém údajně zemřelém otci, který se podle všeho schovává na jednom kolumbijském ostrově.

V dalších sekcích naleznete animované snímky, snímky pro děti v rámci IndieKids, nechybí sekce AvantGarde, „půlnoční“ sekce, „otevřená okna“ a kategorie věnovaná světové tvorbě s vůbec nejbohatším zastoupením snímků. Mezi nimi naleznete i rodinné drama z roku 2017 slovenské režisérky Ivety Grofové, nazvané Little Harbour (Piata lod), které sklidilo velký mezinárodní ohlas. Festival ukončí promítnutí klasiky experimentálního filmu z roku 1982, jde o snímek Koyaanisqatsi režiséra Godfreye Reggia. Společně s filmem Francoise Truffauta, Farenheit 451, reprezentuje „retro“ sekci.

Festival přivítá také řadu zajímavých zahraničních hostů, kteří se mimo jiné představí i v průběhu debat a dalších doprovodných akademických aktivit.  K těm nejočekávanějším patří například uznávaný britský zvukař Chris Newman, držitel tří cen Akademie, čínský režisér Yang Zhang či americký kameraman a režisér Edward Lachman.

Festival probíhá v kinosálech různých částí Bogoty. Navíc ani letos nebude chybět tzv. Indiebus, tedy pojízdný kinosál, který umožňuje promítání filmů mezinárodního formátu na obrovském plátně v různých částech města. Od počátku festivalu je totiž jeho posláním zejména demokratizovat kulturu a poskytnout přístup k jedinečným dílům kinematografie všem obyvatelům a návštěvníkům Bogoty. Festival tak sází nejen na skvělou filmovou produkci, ale především na publikum se snahou vzbudit zájem o filmovou tvorbu.

K letošním novinkám patří například nová místa konání akce, jako je nedávno otevřená nová Filmotéka Bogoty. Uděleny budou také nové ceny festivalu a to vůbec poprvé ve všech kategoriích, kdy o vítězi rozhodne hlasování publika. Paralelně pak měl původně probíhat i IndieLand, speciální program v parku a muzeu El Chicó na severu města, kde měli být k dispozici dvě velké obrazovky pod širým nebem a tři promítací stany, ale také sály věnované debatám a zážitkům virtuální reality. Organizátoři se však nakonec kvůli nepříznivému počasí v Bogotě rozhodli tento prostor neotevřít. Plánují ho přesunout na období kolem Vánoc, kdy by se mohla uskutečnit taková menší verze festivalu.

V rámci doprovodného programu se milovníci sedmého umění mohou zúčasnit zajímavých workshopů či cyklu debat nazvaného IndieTalks, kdy se významní mistři kinematografického průmyslu dělí o své znalosti, zkušenosti a myšlenky se studenty i dalšími odborníky oboru.

Pro podrobné informace můžete navštívit stránku festivalu: indiebo.com.co.

Další zdroje: RevistaArcadia.com, ElTiempo.com, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Bogotské muzeum zlata slaví narozeniny

Kolumbijské hlavní město nabízí řadu zajímavých míst, které by si žádný návštěvník neměl nechat ujít. K těm nejvyhledávanějším bezpochyby patří také místní Muzeum zlata, spravované kolumbijskou centrální bankou, které si v těchto dnech připomíná 80 let od svého založení. Význam muzea dokládá i fakt, že bylo cestovatelským serverem TripAdvisor na konci roku 2018 zařazeno mezi 25 nejlepších muzeí světa. Umístilo se přitom na 23. příčce hned za muzeem terakotové armády nedaleko čínského města Si-an.

Muzeum uchovává zejména krásy zlatnické práce původních indiánských kultur, které žili na území dnešní Kolumbie. Návštěvníci se mohou těšit na více než 30 tisíc předmětů, kromě zlatých figurek a ozdob zde najdete také mumie, keramiku nebo tkanininy.

Ve sbírce vyniká zejména kousek známý jako Balsa muisca, tedy zlatý vor, na kterém  je vidět postavičky indiánského kmene Muisců v čele se svým vůdcem (cacique). Tento kmen obýval centrální část země včetně Bogoty a váže se k němu i legenda o bájném El Doradu. Právě tento zlatý exponát v muzeu zobrazuje onen dávný rituál, kdy příslušníci kmene přinášeli obětiny přírodě. Zlatý vor objevila v roce 1969 žena jménem Cruz María Dimaté v horské oblasti kraje Cundinamarca nedaleko Bogoty, kam se vydala se svým synem na lov. V jedné tamější jeskyni našla keramickou nádobu, uvnitř které se nacházel tento poklad, který se stal symbolem perfektní práce zlatníků indiánských komunit Kolumbie. Zároveň vyjadřuje spirituální bohatství, obdiv k přírodě, ale také podporu a úctu k náčelníkům, tj. caciqům, kteří byli zároveň průvodci a lídři těchto komunit.

Samotné muzeum vzniklo poté, co na konci března 1939 obdržela centrální banka dopis od Ministerstva školství s tím, aby odkoupila zlatý džbán z jedné soukromé sbírky a zabránila tak jejímu odvozu ze země. Tímto džbánem byla přitom náboženská nádoba indiánské komunity Quimbaya, další z těch nejreprezentativnějších kousků expozice muzea. Nádoba sloužila k uložení listů koky a byla používáná při místních rituálech. Právě tato snaha ochránit dědictví indiánských komunit a uchovat předokolumbovské zlaté předměty, aby nebyly roztaveny či odvezeny ze země, stála za zrodem archeologické sbírky, která časem přerostla do současné podoby muzea. To je považováno za nejdůležitější muzeum zlata na světě, protože shromažďuje největší a nejuznávanější sbírku zlatnického umění prehispánského světa. Od roku 1968 sídlí v budově, oceněné za svou architekturu a design, nedaleko hlavního bogotského náměstí. V roce 2008 prošla budova rekonstrukcí a rozšířila se o další sály.

Procházka muzeem tak návštěvníky zavede do světa dávných civilizací a zlatnického umění, které zachovává indiánskou symboliku tohoto vzáceného kovu, jež je symbolem slunce. Zároveň se používal jako obětina božstvům a k vzdání pocty životu. Muzeum je rozděleno do několika tématických místností. Jedna vysvětluje techniky hornictví a dávné metalurgie, další přibližuje používání vzácných kovů v politické a náboženské organizaci indiánských kultur. Zájemci se dozví více také o kosmologii a symbolismu, tedy o mýtických tématech a šamanismu spojeného s těmito kovy.

Moderní sál reprezentující ceremoniál obětin poskytovaných bohům poskytuje i vizuální a zvukové efekty, které navodí tu správnou atmosféru. Zajímavé zastavení pak nabízí interaktivní sál, který přibližuje diverzitu a význam dědictví uchovaného v muzeu. V budově naleznete také obchod s kavárnou, kde si můžete pořídit nějaký umělecký předmět či certifikovanou repliku sbírky ve vysoké kvalitě.

Podle kolumbijské Ústavy z roku 1991 patří sbírka Muzea zlata všem Kolumbijcům, vyjadřuje kolumbijskou identitu. Pravidelně se zde střídají také různé další výstavy. Zároveň instituce spolupracuje s muzei celého světa a pořádá i výstavy v zahraničí.

Muzeum je nepřístupné v pondělí, kdy probíhá údržba vitrín. Od úterý do soboty je otevřeno od devíti hodin ráno do šesti hodin do večera, v neděli a o státních svátcích od desíti hodin dopoledne do čtyř hodin odpoledne.

Podrobnější informace, včetně nabídky aktuálních nestálých výstav a dalších doprovodných akcí naleznete na oficiální stránce muzea: www.banrepcultural.org/bogota/museo-del-oro.

Zdroje: ElTiempo.com, LaNacion.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3.

Medellín na básnické vlně

Konec června a začátek července patří v Medellínu všem milovníkům poezie. Již po 29. se zde, tentokrát ve dnech 29. června až 6. července, koná mezinárodní festival, který přiblíží básnickou tvorbu umělců z různých koutů světa. Letošní motto je také poetické: Ze srdce komunit, za mír a svrchovanost národů, a jako každým rokem chce všechny návštěvníky přimět k reflexi a dialogu. Právě mír a svrchovanost národů má v letošním roce ještě větší symbolický význam, protože Kolumbie oslavuje dvousté výročí “nezávislosti”. Festival tak vyzývá k jednotě a k vytvoření speciální spirituální atmosféry, která povede k transformaci kultury poničené násilím a ke skvétajícímu životu.

Právem je tak festival považován za jednu z nejdůležitějších akcí svého druhu v Latinské Americe, hostitelský Medellín pak za jedno z hlavních kulturních center kontinentu. Od roku 2009 figuruje akce na seznamu národního kulturního dědictví.

V průběhu festivalu se návštěvníci mohou těšit na 120 různých akcí, probíhajících za účasti 80 básníků a dalších hostů pocházejících z 35 různých zemí pěti kontinentů. Připravena jsou veřejná předčítání básnické tvorby, ale také kurzy, workshopy, diskusní panely a konference, přístupné pro širokou veřejnost. Ulice, parky, ale i sály ve městě věčného jara, jak se Medellínu často přezdívá, se tak promění v jeviště pro básníky i autory různých expresivních stylů, generací i částí světa, kteří prostřednictvím ukázek svých literárních děl sdílí s publikem své myšlenky.

Na programu figuruje několik tématicky zaměřených kategorií. V první řadě se připomene dvousté výročí od narození známého amerického básníka, esejisty, novináře i humanisty, Walta Whitmana. Další kategorie se zaměří na poezii, myšlení a vzpomínky spojené s válkou a mírem, protože právě poezie a díla básníků přináší důležitá svědectví o stopách, které válka zanechala v lidstvu. Další tématické bloky směřují k zamyšlení se nad tělem jako základním územím, nad poezií a lidskými právy nebo nad poezií vesmíru.

V Medellínu se představí řada zajímavých hostů, mezi nimi i Ahmed Al Mulla (Saudská Arábie), José Muchnik (Argentina), Maribel Mora (národ Mapuche, Čile), Shen Haobo či Li Suo z Číny, Leonardo Boff (Brasil), Lucila Lema (národ kečua, Ekvádor), Tyehimba Jess (USA), Philippe Tancelin (Francie) i řada kolumbijských zástupců jako Felipe García Quintero, Gloria Posada, Henry Alexander Gómez či Wiliam Jiménez. Svou účast potvrdili také laureáti Alternativní Nobelovy ceny Raúl Montenegro a Iván Velásquez, ruský kosmonaut Alexander Lazutkin či kolumbijský umělec Eduardo Esparza.

Samotný festival má své kořeny v 80. letech 20. století, kdy se začala viditelně rozvíjet místní literární scéna a vzniklo i několik časopisů zdůrazňujících literární identitu regionu i misi tamějších básníků. První ročník festivalu se pak konal za účasti 16 kolumbijských básníků v roce 1991, tedy v době, kdy měl Medellín pověst nejnebezpečnějšího města světa kvůli aktivitě drogového kartelu Pabla Escobara.

Jednodenní lokální akce se v průběhu let rozrostla v celý týden věnovaný umění za účasti významných osobností celého světa. V roce 2006 dokonce festival obdržel alternativní Nobelovu cenu míru za schopnost čelit násilí slovem, konkrétně za odvahu a naději v beznadějných časech. Tématická zaměření jednotlivých ročníků napovídají, že festival dodnes zůstává důležitou platformou k protestům proti válce a sociální nespravedlnosti.

Festival zároveň tvoří nedílnou součást Světového poetického hnutí (WPM), založeného právě v Medellínu v roce 2011. Toto hnutí letos v únoru uspořádalo globální kampaň nazvanou Za svět bez zdí, která mobilizovala básníky z více než 150 zemí světa, kteří sdíleli svůj hlas prostřednictvím svých básní a děl ve 420 různých městech. Tento enormní ohlas, který celá akce měla, za svět bez řetězů, bez zdí neshod mezi národy, bez neviditelných zdí, které prohlubují sociální nedůvěru, dokazuje význam poezie, která prochází světovou revolucí.

Podrobné informace a kompletní program naleznete na oficiální stránce festivalu: festivaldepoesiademedellin.org. Další zdroje: Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbijská filmová noc v Brně

Všichni, kteří mají zájem blíže poznat kolumbijskou filmovou tvorbu, jsou zváni na Kolumbijskou filmovou noc, která se koná dne 27. června v podniku ArtBar Druhý Pád v Brně (Štefánikova 836/1). Tentokrát bude od 18:30 hod uveden snímek Obrana draka (La defensa del dragón) režisérky jménem Natalia Santa. Vstup na promítání je zcela zdarma, film je opatřen anglickými titulky.

Jedná se o příběh tří přátel trávících svůj život v centru Bogoty mezi legendárním šachovým klubem Lasker, karibským kasinem a tradiční kavárnou La Normanda. Šachový hráč, který žije gamblingem, hodinář, který odmítá zavřít svůj obchod, a španělský homeopat, jehož vášní je poker, utíkají do bezpečí svých světů, aby se vyhnuli svým osobním prohrám. Život je naučí, že nikdy není pozdě, aby podstoupili riziko.

Více informací naleznete zde.

Městečka Neiva a Ibagué oslavují kolumbijský folklór

Druhá polovina června nabízí dvě velmi zajímavé události, které přibližují kolumbijský folklór v celé jeho rozmanitosti a barevnosti.

Maškarní průvody, výborné jídlo i typické tance, takové jsou každoroční folklórní slavnosti, které hostí městečko Neiva, nacházející se asi 310 km jihozápadně od Bogoty. Toto hlavní město kolumbijského kraje Huila se rozeznělo rytmy rajaleňas a sanujaneros v podání hudebních skupin ze všech koutů regionu již po 59. a to od soboty 15. června. Svátky vyzdvihující tradice tohoto zemědělského kraje vrcholí na konci měsíce v rámci oslav sv. Petra. I když se festival odehrává zejména v Neivě, každoročně se rozšíří i do okolních téměř čtyřiceti městeček a vesnic.

Tradiční, instrumentální i alternativní hudba ukazuje vývoj místních rytmů a připomíná staré pasillos, chirimías a andské rytmy. Zahájení celé akce patřilo dvěma serenátám v podání sólisty Edisona Elíase Delgada za doprovodu Symfonické skupiny Huily a uskupení Armonizando Dúo, které zvítězilo v různých kolumbijských folklórních soutěžích. Návštěvníky v těchto dnech čeká řada kulturních, hudebních i uměleckých aktivit, které zahrnují průvody, koňské jízdy, kulturní setkání i koncerty domácích a zahraničních umělců. Nejvíce se návštěvníci zpravidla těší na zlatý bod programu, kterým je volba Národní královny hudebního žánru bambuco, letos s účastnicemi z 20 krajů země.

Nechybí samozřejmě ani místní gastronomické delikatesy, jako je typická vepřová pečeně s bylinkami, podávaná se zdejší kukuřičnou plackou zvanou arepa.

Festival se poprvé konal v roce 1970 k uctění památky sv. Jana Křtitele, tento kult byl do Kolumbie dovezený Španěly. V průběhu let se však tato náboženská slavnost proměnila v dnešní folklórní oslavy nenáboženského charakteru.

Městečko Neiva však není jediným místem, kde poznáte pravý kolumbijský folklór. Již po 47. zve Ibagué, hlavní město kraje Tolima, na svůj jedinečný a vyhlášený festival, který právem patří ke kulturnímu a uměleckému bohatství země. Jeho kořeny spadají do roku 1959, takže si letos připomíná 60 let od svého vzniku. Počáteční impulz k uspořádání této akce spočíval nejen v podpoře místních tradičních hodnot, ale také ve snaze ukázat přívětivou tvář kraje, který byl v 50. letech minulého století zmítán násilnými střety příznivců liberální a konzervativní strany.

Hlavní program se tradičně odehrává mezi předvečerem svátku sv. Jana (24.6.) a svátekm sv. Petra (29.6.), letos konkrétně od 23. června do 1. července, ale již dříve probíhají doprovodné předfestivalové akce a vystoupení. Ulicemi Ibagué v daných dnech procházejí průvody plné barev, pestré alegorické vozy, koňské jízdy, mytologické postavy či folklórní hudební skupiny.

Tančí se rytmy jako sanjuanero, bambuco nebo pasillo. Celkem se návštěvníci mohou těšit na 130 různých uměleckých a kulturních aktivit včetně koncertů či pyrotechnických show, za účasti místních, národních i zahraničních hostů. Řada vystoupení a aktivit je přístupných zdarma, odehrávají se na veřejných prostranstvích města, včetně místních náměstí, parků či obchodních center.

Také v Ibagué probíhají volby a korunovace královen folklóru a to jak místní, tak národní, ale i mezinárodní. V rámci soutěže o královnu města se představí 24 kandidátek ze 13 čtvrtí a 9 okolních vesniček, v národní soutěži se o titul královny utká 20 představitelek krajů, dalších 10 kandidátek se účastní mezinárodní soutěže královny folklóru. Ty pochází tedy nejen z Kolumbie, ale také například z Kostariky, Ekvádoru, Argentiny, Paraguaye či Peru.

Z dalších tradičních akcí vyniká, mimo jiné, Národní folklórní průvod, v rámci kterého se právě představí i kandidátky volby královny, ale také Národní folklórní setkání univerzit či Festival festivalů, ve kterém každý kraj ukazuje své vlastní tradice. Ochutnat můžete typické místní jídlo tamal, tedy směs připravenou z rýže, kukuřice, zeleniny a masa, obalenou v banánovém listu.

Ibagué je označováno také za hlavní kolumbijské město hudby. Tento titul městu udělil francouzský cestovatel Conde de Gabriac, který ve svých kronikách z cest, publikovaných v Evropě kolem roku 1886, vyzdvihl překvapivou hudební atmosféru města, jeho barevné budovy v centru i místní konzervatoř. Tato kolébka hudební kultury v Kolumbii, kde v průběhu roku probíhá řada zajímavých festivalů i koncertů, určitě stojí za návštěvu.

Zdroje: ElTiempo.com, CanalTrece.com.co, ElNuevoDía.com.co. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Informace pro cizince, kteří chtějí pobývat v České republice

Osoby z třetích zemí (tj. nečlenských zemí Evropské unie), které plánují zůstat v České republice po dobu delší než 90 dní, mají nyní k dispozici nové nástroje, které jim usnadní přípravu pobytu. Předodjezdový informační balíček, nazvaný Příští zastávka: Česká republika, se skládá z brožury a dokumentárního filmu.

Je určen cizincům, kteří se usídlí v zemi na více než tři měsíce a tedy musí požádat o dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu.

Realizátorem projektu je občanské sdružení Slovo 21, které vypracovalo tyto materiály ve spolupráci s dalšími nevládními neziskovými organizacemi, IOM, zástupci integračních center a pracovníky Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Ministerstvem vnitra České republiky.

Cílem těchto informačních publikací je podpořit integraci cizinců v České republice a jejich znalosti o vlastních právech a povinnostech, pomoci jim lépe se zorientovat v zemi a v regionu, kde žijí. Brožura tak poskytuje informace o legálních možnostech, jak získat povolení k pobytu v České republice, ale také upozorňuje na možná rizika a poskytuje seznam důležitých kontaktů pro cizince v zemi.

Informační balíček ve španělské verzi naleznete na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR.

Brožura ve španělštině: Siguiente_Parada_República_Checa

Poznejte kulturu wayuu i neobyčejný kout Kolumbie

Kraj Guajira na severovýchodě Kolumbie je velmi specifický svým podnebím, krajinou, kulturou, i svými obyvateli. Jedinečná příležitost poznat místní zvyky a tradice se nabízí v těchto dnech, konkrétně od 31. května do 2. června, protože v tamějším městečku Uribia právě probíhá festival kultury místní indiánské komunity Wayuu. Tato akce se snaží nejen obnovit a zachovat, ale také zviditelnit kulturní výjimečnost tohoto etnika a regionu.

Indiánská komunita Wayuu je přitom tou největší v rámci celé země. Festival této komunity se mění v obrovskou oslavu, kterou žije celé město Uribia, jeho ulice i skrytá zákoutí. Návštěvníci se mohou těšit na ukázku tradičních ručních výrobků a uměleckých předmětů. Kultura Wayuu vyniká zejména nádhernými tkanými kousky s geometrickými vzory různých barev, které reprezentují místní způsob vyjádření a uchovávají se z generace na generaci. Zejména tkané tašky (mochilas) patří k těm nejznámějším suvenýrům, jsou vyráběny několik měsíců poctivou ruční prací prostřednictvím umělecké techniky známé jako Kanas. Během festivalu pak inidánské ženy předvádí svou práci v rámci průvodů a různých výstav. Nemůže samozřejmě chybět ani ochutnávka místních gastronomických specialit. Typická jídla zdejší kultury mají jako základ kozí maso, které se vaří a servíruje na různé způsoby.

Nicméně největší pozornost přitahují taneční a divadelní vystoupení, kdy samotní indiáni Wayuu z různých klanů oblékají krásné šaty a přibližují mýty, legendy i starodávné tance tohoto etnika. Přihlížet těmto aktivitám tak neznamená jen shlédnout představení, ale také poznat a porozumět tradicím a kosmovizi této jedinečné kultury. Zároveň se v průběhu festivalu pořádají různé soutěže, například ta v hraní na typické zdejší hudební nástroje nebo ve vyprávění příběhů vlastní tvorby, které odpovídají tématice festivalu. Shlédnout můžete i zajímavé soutěže v síle, kdy muži všech věkových kategorií zkoušejí tělo na tělo, který z nich je silnější. V neposlední řadě se koná také soutěž o miss Wayuu, která se stane velvyslankyní místní kultury na národní i mezinárodní úrovni. Proto musí účastnice prokázat hluboké znalosti všech aspektů kultury a umět perfektně zatančit tradiční tanec známý jako Yonna.

Do městečka Uribia, kterému se přezdívá hlavní indiánské město Kolumbie, se zájmci snadno dostanou z města Riohacha, hlavního města kraje Guajira u pobřeží Karibiku. Rozhodně stojí za to prozkoumat i jiné části tohoto mystického, ale také tvrdého a osamělého kraje, kde vládne sucho a tedy polopouštní až pouštní podmínky. Guajira je tedy zcela odlišná od zbytku zelené Kolumbie a z místních necelých 800 tisíc obyvatel patří kolem 40 procent z nich právě k indiánskému kmeni Wayuu. Tím největším problémem regionu, kromě všudypřítomné korupce, jsou sucha a s nimi spojený nedostatek vody.

Je potřeba si zajistit organizovaný výlet či pronajmout jeep s řidičem, který oblast dobře zná a v nejlepším případě přímo spolupracuje s místními komunitami. Mezi hlavní výletní cíle pak patří mys Cabo de la Vela s nedalekým majákem na skalnatém pobřeží Karibiku, blízký skalnatý vrcholek Pilón de Azúcar s oltářem věnovaným Panence Fátimě a jedinečná Punta Gallinas. Tam se nachází jednak nejsevernější místo Kolumbie, ale také mangrovníkové zátoky či jedinečné písečné duny (dunas de Taroa) svažující se do moře. Dorazit až k tomuto severnímu bodu ale není vždy úplně jednoduché, protože cesty bývají vysušené a když zaprší, tak se změní v bláto. Jeepy tak často jezdí ve skupinách, aby si při těchto situacích mohli vzájemně pomoci. Obě místa nabízí skromnější ubytování se základním jídlem, ale hlavně nádherné přírodní scenérie, netradiční pláže, klid a noční oblohu plnou hvězd.

Zdroje: GuiasYbaquianos.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.