Již 26 let se koná hudební a kulturní festival známý jako Petronio Álvarez, nebo též El Petronio, který přináší ochutnávku kolumbijského Tichomoří. Letos se návštěvníci 2,5 miliónového města Cali, hlavního města kraje Údolí Caucy v západní části Kolumbie, mohou zaposlouchat do pacifických rytmů ve dnech 10. až 15. srpna.
Za zrodem dnes velmi uznávané akce stál Germán Patiňo, historik, antropolog a také ředitel kulturní sekce místní vlády. Jeho cílem bylo vytvořit prostor pro setkávání tamějších umělců, kde by mohli ukázat svůj talent, často skrytý mezi pralesy a řekami tohoto jedinečného koutu země.
Jedná se v podstatě o soutěžně zaměřenou událost, která je pojmenovaná po kolumbijském hudebníkovi narozeném poblíž města Buenaventura. Tento významný přístav na tichomořském pobřeží si umělec zamiloval a nechal se jím inspirovat při složení své asi nejznámější písně Moje Buenaventura. Festival se v tomto městě také původně konal, ale později se přesunul do současného dějiště, kde je lépe dostupný pro širší veřejnost. Soutěžní část festivalu je rozdělena do několika kategorií (chrimía, marimba, housle kraje Cauca, volná sekce, tradiční zpěvy) a to typicky podle hudebního nástroje, který se v jednotlivých oblastech používá nejčasteji.
Kultura spjatá se zpěvy jižního Pacifiku a bicím hudebním nástrojem marimba byla přitom již v roce 2011 vyhlášená nehmotným dědictvím lidstva pod hlavičkou Unesco.
Letos vystupuje 44 hudebních skupin a souborů z různých regionů kolumbijského Tichomoří, včetně známé místní kapely Chocquibtown. V roli čestného hosta se představuje Brazílie. Milovníci hudby se mohou těšit například na koncert ženských interpretek Zully Murillo, Susana Baca, Totó La Momposina či Nidia Góngora. Vůbec poprvé se odehraje průvod kolonií Pacifiku, konal se i první kulatý stůl pro podnikatele oblasti Pacificness. Probíhají ale také další folklórní a taneční vystoupení, zní dětské sbory, pořádány jsou besedy, výstavy či audiovizuální promítání.
Připraveny jsou dále interaktivní naučné prostory zvané Quilombo. Toto slovo označuje politicky organizované komunity původních černošských otroků, které zakládali poté, co se jim podařilo z otroctví uprchnout. V rámci prohlídky jsou zájemcům představeny různé zvyky a tradice, jako je výroba typických hudebních nástrojů či hadrových panenek, rituály spojené s narozením dítěte či mytologie, která se váže k místním řekám, fauně a flóře.
Nechybí ani ochutnávka gastronomických specialit, tedy zejména ryb a mořských plodů, ale také místních alkoholických nápojů. Návštěvníci pak mohou poznat i další prvky afrokolumbijské kultury, včetně módy, účesů, doplňků a bižuterie či tradičních uměleckých výrobků. Festival vyvrcholí vyhlášením vítězů jednotlivých soutěžních sekcí, vzdáním pocty dvěma hudebním mistrům kraje Chocó, Leonidas Valencia a Octavio Panecio, a také velkým koncertem.
Webová stránka festivalu: petronio.cali.gov.co. Další zdroje: Semana.com, 90minutos.co. Foto 1 (Colprensa), foto 2, foto 3.
Deset dní plných rozličných aktivit, včetně koncertů, filmových ukázek, výstav, tanečních workshopů, kreativních dílen pro děti a gastronomických zážitků, takový byl letošní devatenáctý ročník festivalu Ibérica. Iberoamerickou kulturu si mohli všichni zájemci užít ve dnech 16. až 26. června a to v Brně, Praze, Čechách pod Kosířem a Zdounkách.
V rámci festivalové série Ibérica Clásica se představil kytarista Lukáš Sommer. Ten patří mezi největší české talenty klasické kytary, což nedávno dokázal i v proslulé Carnegie Hall. Konala se také oblíbená a zdarma přístupná Fiesta Iberoamericana, která naplnila prostor nádvoří brněnské Staré radnice vůněmi španělských tapas, autentické paelly od El Romera či mexických tacos. K ochutnání byla i vína z Pyrenejského poloostrova a Latinské Ameriky či kolumbijská káva. Poprvé v historii bylo k dostání speciální festivalové víno. Každá láhev přitom na sobě nesla skladbu, kterou pro návštěvníky exkluzivně zkomponoval a nahrál Dario Piga.
Petr Vít na festivalu navíc přiblížil Kolumbii jako neznámou krásku (Colombia, la bella desconocida) při přednášce spojené s ukázkou fotografií. K vidění byla i výstava kolumbijských umělců Mantilly a Chaparra nazvaná Unibirds.
Od 9. září do 3. října probíhá již desátý ročník Mezinárodního festivalu duchovní hudby kolumbijského hlavního města, jehož ústředním tématem je letos „láska“. Tuto hodnotu budou v uvedených dnech šířit umělci z různých koutů světa v rámci 36 aktivit, které zahrnují koncerty a melodie rozličných žánrů, od byzantské hudby až po moderní styly.
Mezinárodní festival duchovní hudby Bogoty vznikl v roce 2012 na počest 50. výročí Druhého vatikánského koncilu. Pořádá se každoročně, je otevřen různým náboženstvím a jeho cílem je šířit světovou spiritualitu prostřednictvím duchovní hudby, a tím podporovat dialog, jednotu, respekt k rozmanitosti víry a kulturu míru. Koná se vždy v měsíci září a to po dobu 4 týdnů. Jednotlivé koncerty se odehrávají v nejreprezentativnějších místech kolumbijského hlavního města: kostelích, chrámech, divadlech, hudebních sálech, ale také na školách, univerzitách, ve věznicích či nemocnicích. Celých 70 % koncertů je přístupných zdarma. Festival doprovází také akademická agenda, která nabízí zajímavé konference, mistrovské dílny a debaty.
Festival iberoamerických kultur Ibérica probíhá od 19. do 29. srpna v Brně, Praze a Čechách pod Kosířem. Návštěvníci se mohou těšit, mimo jiné, i na atmosféru vášnivé hudby Jižní Ameriky.
V letošním roce slaví známý festival Jazz do parku (Jazz al Parque) již 25 let. Kvůli přetrvávající koronavirové pandemii se však oslavy přemístily z parku do virtuálního světa. Akce nazvaná Jazz mutante, pořádaná místním institutem umění, provází zájemce historií této bogotské kulturní události a ukazuje její vliv na rozvoj jazzu nejen v Kolumbii, ale i v celé Latinské Americe. Tento projekt tak nabízí široké veřejnosti jedinečné zážitky a zároveň je hudebním nástrojem a prostorem vzpomínek, který má přispět k dalšímu rozvoji tvorby a výzkumu tohoto hudebního žánru.
Nabídka zahrnuje například audiovizuální cyklus, který má 4 kapitoly dlouhé osm minut. Ty přináší podrobnosti o tvůrčí kariéře zpěvačky Giny Savino, klavíristy Nicoláse Ospiny, hudební skupiny Mula a flétnistky Any Maríe Oramas. Cyklus chce poukázat na to, že jazz je přirozeným nástrojem integrace s jinými hudebními jazyky. Na stránce najdete take sérii podcastů, vytvořenou ve spolupráci s rádiem Caracol. Jednotlivé díly seznamují s historií celého festivalu, který zobrazují nejen jako vitrínu pro propagaci jazzu, ale také jako událost schopnou měnit životy a být motorem pro kolektivní i individuální iniciativy různého typu. Můžete si poslechnout životní příběhy osobností, které se podílely na přeměně národního jazzu, o roli ženských zpěvaček na festivalu, nebo poznat kompletní hudební dráhu skupiny Big Band Bogotá.
Soubor deseti partitur Big Band Bogotá pak přináší podrobnosti o dráze této důležité kreativní laboratoře, která sdružuje řadu nejvýznamnějších skladatelů, hudebních aranžérů a interpretů jazzové scény Bogoty. Jedná se zároveň o zajímavou pomůcku pro domácí i zahraniční hudebníky a výzkumníky, kteří tak získávají přístup k dílům jako je El Puente od Antonia Arnedy, k symfonii Sinfonía Municipal IV od Edsona Velandii nebo skladbě Baila con el viento od Juana Sebastiána Monsalveho.
V posledních dnech tohoto zvláštního roku zůstává pozemní hranice Kolumbie nadále uzavřená, v platnosti je řada restriktivních epidemiologických opatření, platí stav zdravotní nouze. Ani tak ale milovníci salsy a zábavy nepřijdou letos zkrátka. V obvyklých datech, tedy od 25. do 30. prosince, se koná hlavní kulturní událost města Cali. Tyto velké slavnosti, stejně jako řada dalších veletrhů a festivalů v tomto roce, však vůbec poprvé ve své 63leté historii probíhají netypicky bez přítomnosti diváků. I přesto, že se oslavy musely přesunout do virtuálního prostoru, organizátoři připravili akci plnou optimismu a naděje, která náležitě uzavře letošní náročný rok plný výzev právě i pro oblast kultury.
Celá show ve velkolepém stylu typu Broadway se nesla v duchu motta Maestra Vida (Mistryně Život). Pod vedením Luise Eduarda Hernándeze, známého jako El mulato, představení povyprávělo historii města Cali před pandemií a také přiblížilo, jak místní snášejí současnou situaci. Diváci tak viděli příběh tanečníka salsy, který se snaží dobýt srdce jedné ženy, ale řada překážek, včetně pandemie, mu v tom brání. Kromě salsy, která nemůže chybět, se tanečníci ukázali i v rytmech salsa choke, timba, pachanga, merengue, bachata, tango a dalších. Na jevišti se přitom střídaly dva průvody a celá akce byla natočená již s předstihem.
O den později, v rámci průvodu nazvaného Moje krásné Cali, se oslavil vznik slavností a připomněla se veselost místní lidi. Zároveň byla vyzdvižena práce některých významných osobností jako je spisovatel Andrés Caicedo, režisér a scénarista Carlos Mayolo či atletka a vzpěračka María Isabel Urrutia. Slavnosti pak vyvrcholí dvěma koncerty, alternativním koncertem, který se snaží zviditelnit i jiné hudební styly, a koncertem Cali zpívá světu, svět zpívá Cali, kde mimo jiné vystoupí skupiny All Star Femenina, el Grupo Niche, Orquesta La 16, Son 21 či La Mamba Negra.
Současná pandemie sice přibrzdila kulturní život v celé zemi, nicméně kolumbijskou hudbu se jí zcela zastavit nepodařilo. Od 12. do 17. října se v městečku Ibagué, hlavním městě kraje Tolima v podhůří nedalekého vulkánu Nevado del Tolima, koná tradiční svátek kolumbijského folklóru a hudby, i když letos jen virutálně a o přibližně půl roku později, než bylo původně plánováno. Parky města se tak v těchto dnech nezaplnily hudebníky, ulicemi nezní různé kolumbijské rytmy, což ovšem neznamená, že by hlavní kolumbijské město hudby zůstalo úplně tiché.
Oslavy narozenin se dočká i samotné město Ibagué, které ve středu 14. října slaví kulatiny, konkrétně 470 let od svého založení. Ve třinácti čtvrtích města proto od šesti hodin večer proběhne velká serenáda, tedy třináct simultánních koncertů na jednotlivých náměstích, zorganizovaných Hudební nadací Kolumbie a místním obecním úřadem. Za přísných hygienických opatření se sejde několik umělců a duetů, aby navrátili hudbu do místních ulic a parků.
Kořeny festivalu sahají až do roku 1938, kdy své talenty spojili dva hudebníci – Garzón a Collazos. V průběhu své společné kariéry tento duet, který zpíval a doprovázel se hrou na kytaru a malou kytaru zvanou tiple, nahrál významné národní písně. Umělci se tak postavili do čela kulturního hnutí, jehož hlavní snahou bylo, aby folklór kolumbijského Karibiku i Tichomoří nezanikl pod roustoucí dominancí nových rytmů jako bambuco či pasillo. Jejich práce měla takový ohlas, že rok po smrti mistra Garzóna, konkrétně v březnu 1987, vznikl v městečku Ibagué Národní festival. Obě osobnosti totiž měli k Ibagué vždy blízko, navíc město se svou polohou stalo styčným místem pro hudebníky z okolních krajů. V roce 2003 byl pak festival prohlášen národním kulturním a uměleckým dědictvím, které každoročně nabízí jedinečnou příležitost vychutnat si místní folklórní tradice.
Panafrický, solidární a virtuální, takový je letošní ročník hudebního festivalu, který je známý jako Petronio Álvarez, případně El Petronio. Již 24. ročník akce tentokrát probíhá od 22. do 27. září a chce ukázat, že není jen nějakou jednorázovou kulturní akcí, ale dlouhodobým procesem a významnou platformou pro podporu a zviditelnění afrokolumbijské kultury. Tato jedinečná událost nese jméno kolumbijského hudebníka narozeného poblíž města Buenaventura, ležícího na tichomořském pobřeží v regionu Údolí Caucy. Původně se festival odehrával právě v tomto významném kolumbijském přístavu, do kterého se umělec zamiloval a kterým se nechal inspirovat ve své tvorbě.
Další novinkou je pořádání mezinárodní konference, na které umělci a kulturní odborníci z Afriky, Brazílie, Kolumbie a Anglie hovoří o panafrické módě a jejím významu, o více než tisíci žánrech africké hudby a možnosti navázat strategická partnerství mezi festivaly podporujícími africkou kulturu. Tato nová platforma nazvaná PanAfro vznikla ve spolupráci s British Council.
V nové digitální éře se ukázalo, že řada skupin v pacifickém regionu nemá k dispozici žádná videa své tvorby ani nástroje k jejich vytvoření. Proto se organizátoři zaměřili také na podporu těchto aktivit. V průběhu října a listopadu tak bude na festival navazovat série workshopů a laboratoří s cílem pomoci místním umělcům zlepšit svou digitální nabídku a zviditelnit vlastní tvorbu i v době pandemie. Přechod do virtuálního prostředí tak pro místní nemá znamenat rozšiřující se nerovnost, ale naopak reálné příležitosti. Hudebníci a umělci se, mimo jiné, dozví více o autorských právech, tvorbě, nových technologiích, nástrojích komercializace produktů či způsobech řízení virtuálního obchodu. Nově vznikl i webový seznam spojený přímo se stránkou festivalu s daty na 170 umělců a znalců tradičních zvyků, kteří nabízejí autoktonní nápoje, umělecké předměty, ale také kosmetiku či afro módu. Zájemci se tedy mohou spojit s konkrétními osobami přímo a objednat si jejich výrobky.
Vůbec poprvé za více než 350 let své existence se nejdůležitější svátky regionu Chocó, který se rozprostírá na severozápadě Kolumbie kolem pobřeží Pacifiku, konají digitální formou. V tradičním termínu, tedy od 20. září do 4. října, se milovníci afrických rytmů tentokrát nesejdou přímo v ulicích městečka Quibdó, hlavního města kraje Chocó, ale mohou se oslav známých jako Fiestas de San Pacho zúčastnit ze svých domovů. Sváteční program je k vidění na sociálních sítích nadace Františkánské svátky města Quibdó (fundación Fiestas Franciscanas de Quibdó), která má už šestým rokem pořádání slavností na starosti.
