Kolumbie

Velvyslanectví ČR v Bogotě hledá nového kolegu

Velvyslanectví České republiky v kolumbijské Bogotě vyhlásilo výběrové řízení na pozici místní síly – konzulárního referenta.

Nabízí zajímavou a obohacující práci v příjemném kolektivu, atraktivní měsíční plat s úhradou všech přesčasů, ošatné, 13. plat, zdravotní a sociální pojištění, „cesantías“, pracoviště v severní části Bogoty, účast na kulturních i společenských akcích velvyslanectví a další benefity.

Práce na této pozici bude vykonávána v pracovním poměru dle kolumbijských právních norem, na plný úvazek na dobu určitou (1 rok), s možností prodloužení. Zkušební doba činí 2 měsíce.

Předpokládaný nástup: léto/podzim 2023 (vybraný uchazeč bude muset projít schvalovacím procesem Ministerstva zahraničních věcí ČR, který může trvat několik měsíců).

Specifikace agendy místní síly – konzulárního referenta:

  • výkon činností spojených s vízovou agendou (příjem žádostí o víza)
  • komunikace s žadateli prostřednictvím e-mailu a telefonu
  • administrativní zpracovávání a příprava podkladů pro matriční, státoobčanskou, ověřovací a pasovou agendu
  • řešení případů pomoci v nouzi občanům ČR ve spolupráci s nadřízenými pracovníky konzulárního úseku
  • vedení příslušné dokumentace, evidence a archivu
  • výkon ostatních administrativních činností dle instrukcí nadřízených pracovníků

Požadavky na uchazeče:

  • věk minimálně 18 let
  • minimálně středoškolské vzdělání s maturitou
  • povolení k pobytu a výkonu zaměstnání v Kolumbii
  • trestní bezúhonnost
  • vynikající znalost českého a španělského jazyka slovem i písmem, znalost anglického jazyka výhodou
  • ochota, přesnost, pečlivost a svědomitost

V případě zájmu o tuto pozici zašlete do 31. března 2023 strukturovaný životopis a motivační dopis v češtině a španělštině na e-mail bogota@embassy.mzv.cz.

Pohovory s uchazeči budou probíhat v průběhu dubna/května 2023.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Bogotě.

Pražský komorní orchestr hostem hudebního festivalu v kolumbijské Cartageně

Na začátku nového roku se zraky milovníků vážné hudby upírají na město Cartagena, a to kvůli 17. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu. Jedna z nejvýznamnějších událostí kolumbijského kulturního kalendáře proběhne od 5. do 11. ledna. Mezi speciálními hosty pro rok 2023 je i Pražský komorní orchestr, který se představí na sedmi koncertech včetně toho zahajovacího pod vedením Zbyňka Müllera a za účasti dalších sólistů.

Zahajovací vystoupení s repertoárem složeným ze skladeb Petra Iljiče Čajkovského, Bély Bartóka, Antonína Dvořáka a Frédérica Chopina bude syntézou tematického zaměření festivalu. Návštěvníci se mohou těšit na ochutnávku různých směrů, které se v 19. století ve východní Evropě prosadily.

Pražský komorní orchestr bude rezidenčním tělesem letošního ročníku a na pódium divadla Adolfo Mejía se vrátí hned v pátek 6. ledna koncertem nazvaným Hudba velkých skladatelů s kosmopolitním pohledem. Zazní na něm skladby Antona Arenského, Alexandra Glazunova, Sergeje Rachmaninova a P. I. Čajkovského, kdy orchestr zahraje například Čajkovského emblematickou Serenádu pro smyčcový orchestr. V sobotu 7. ledna se k Pražskému komornímu orchestru a Müllerovi připojí sopranistka Julia Muzychenko na koncertě Potvrzení hudebních tendencí mezi národními a univerzálními prvky. Repertoár budou tvořit díla Alexandra Skrjabina, Igora Stravinského, Modesta Musorgského, Vasilije Kalinnikova a Nikolaje Rimského-Korsakova.

Kolumbijec Santiago Cañón-Valencia, který je označován za jednoho z nejslibnějších violoncellistů své generace, vystoupí v programu Noci divadla Teatro Adolfo Mejía v pátek 6. a v neděli 8. ledna. Za doprovodu rezidenčního orchestru hudebního festivalu se Cañón-Valencia předvede na koncertě Kosmopolitní hudba s národními barvami, na němž zazní skladby Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Josefa Suka.

Zbyněk Müller jako dirigent Pražského komorního orchestru i klavíristy Françoise Dumonta bude provázet posluchače na cestě po jedinečných skladbách různých směrů maďarské klasické hudby 19. století. Protagonisty koncertu budou Bela Bartók, Gyula Beliczay a Franz Liszt.

Pražský komorní orchestr (PKO) patří mezi čtyři nejstarší komorní orchestry v Evropě. Vznikl v roce 1951 a jeho historie nebyla od té doby nikdy přerušena. Profiluje se jako orchestr tzv. mozartovského obsazení (34 hudebníků), který je schopný hry bez dirigenta.V začátcích své existence se soustředil především na interpretaci starší české hudby, hudby klasicismu a raného romantismu. Později do svého repertoáru zařadil i skladby 20. století a následně začal uvádět i zcela nová díla soudobých autorů.

Za více než 60 let své existence odehrál mnoho tisíc koncertů na všech kontinentech kromě Antarktidy. Kromě evropských turné (v rámci kterých navštívil všechny státy kromě Albánie) absolvoval desetkrát turné po Jižní Americe, šestnáctkrát po Spojených státech a Kanadě a devětkrát po Japonsku.

Orchestr spolupracoval s řadou významných uměleckých osobností. Z dirigentů lze jmenovat řadu slavných jmen, jako je Sir Charles Mackerras, Václav Neumann, Gerd Albrecht a Trevor Pinnock. Nahrál nespočet titulů pro společnosti Supraphon, Denon, BMG, Decca, Telarc a další. Jeho rozsáhlá diskografie se může pochlubit i několika důležitými oceněními, například “Wiener Flötenuhr” nebo “Grand Prix du Disque” hudební akademie Académie Charles Cros.

Z České republiky přijede do kolumbijské Cartageny také Pražákovo kvarteto. Jeden z předních mezinárodních komorních souborů byl založen v roce 1972, kdy byli jeho členové studenty Pražské konzervatoře.

Zdroje: RadioNacional.co, CartagenaMusicalFestival.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Narodila se historicky první česko-kolumbijská telátka

V kraji Caquetá na úpatí kolumbijských And byl v průběhu roku 2021 úspěšně realizován malý lokální projekt, finančně podpořený v rámci české zahraniční rozvojové spolupráce, který se zaměřil na zvýšení produkce mléka na statcích drobných farmářů. Kromě nákupu veterinárního vybavení zahrnoval i vůbec první dodávku inseminačních dávek českého strakatého skotu do Kolumbie.

Česká chovatelská společnost Natural pečlivě vybrala a poskytla dávky českého býčka Rimpiho. I přes řadu překážek nakonec asociace AgroAmazónica, která dlouhodobě pomáhá rodinám drobných chovatelů v kraji Caquetá, zvládla český genetický materiál do Kolumbie dopravit. Zároveň určila statky, na kterých by se inseminace kolumbijských krav mohla díky starostlivosti a zázemí místních chovatelů podařit.

Dávky byly aplikovány počátkem roku 2022 a tak se nyní, po zhruba devíti měsících, po kolumbijských pastvinách prohánějí první česko-kolumbijská telátka. Některá z nich si přitom vůbec nezadají s autentickými českými stračenami. Zatím se narodilo přes 80 telátek a další by měla ještě v těchto dnech přijít na svět, takže k novému roku by mohlo být v této odlehlé oblasti Kolumbie okolo sta potomků českého býka Rimpiho.

Místní chovatelé si velmi pochvalují, že jsou česko-kolumbijská telátka silná, zdravá, větší, než je obvyklé, a navíc velmi uspokojivě rostou. Řada drobných farmářů byla přitom zpočátku k umělé inseminaci nedůvěřivá, ačkoliv v Česku a dalších vyspělých zemích jde o běžnou metodu chovu skotu. Hned první pozitivní výsledky však vyvolaly zájem o další dávky.

V průběhu následujících pěti let budou zástupci asociace zkoumat vlastnosti těchto strakatých kříženců, zejména s ohledem na mléčnou užitkovost samic, která by se křížením s plemenem českého strakatého skotu měla zvýšit. Celý proces je přitom velmi zajímavý také pro české chovatele a odborníky z oboru. Vzhledem k záměru místních pokračovat v inseminacích existuje prostor i pro další již čistě obchodní spolupráci mezi českou firmou a kolumbijskými farmáři.

Projekty podpořené z české rozvojové pomoci zajistí pitnou vodu do školy a zlepší zpracování organického odpadu

Díky prostředkům české rozvojové spolupráce se v letošním roce podařilo v Kolumbii finančně podpořit dva malé lokální projekty. Jeden z nich měl za cíl vybudovat zónu s pitnou vodou ve vesnické škole, druhý se zaměřil na řešení problematiky zpracování organického odpadu.

Nezisková organizace Corporación 900 Metros de Cultura se rozhodla zlepšit přístup k pitné vodě pro téměř tisíc žáků vzdělávacího zařízení v obci Cabuyaro, která se nachází v departmentu Meta v oblasti východních nížin. Využila existující, avšak pro přímou konzumaci nevhodný zdroj vody, a nainstalovala nezbytné čistící zařízení. Na nevyužitém místě u školního hřiště pak vybudovala a zastřešila hydratační zónu s deseti kohoutky, ze kterých si žáci mohou natočit pitnou vodu.

Navázaná spolupráce s radnicí obce umožnila ještě vydláždit okolí tak, aby byla celá oblast pro děti příjemným místem. O údržbu zařízení se přitom starají vyškolení žáci, kteří pravidelně měří pH vody, dávají do systému čistící tablety a vyměňují příslušné filtry. Nejen děti, ale i zástupci školy a radnice vyjádřili České republice velké poděkování, protože žáci mohou nyní v každodenním horku této oblasti konzumovat zdravotně nezávadnou vodu. Její dostupnost znamená také úsporu pro rodinné rozpočty.

Na jihu Bogoty ve výšce téměř 3600 m. n. m. buduje Asociace Los Goleros udržitelný systém využití organického odpadu. Organizace sdružuje na tři tisíce místních recyklátorů. Systém třídění v kolumbijském hlavním městě stojí a padá právě na práci této sociálně vyloučené skupiny obyvatel. Recyklátoři často jen se základním dřevěným vozíkem křižují hlavní kolumbijskou metropoli a sbírají různé druhy odpadu, aby si vydělali na základní živobytí.

Z prostředků poskytnutých ČR asociace pořídila moderní bioplynovou stanici, zajistila elektrickou energii díky solárním panelům, vybudovala prasečinec, připravila malou vodní nádrž na chov ryb a zavedla hydroponické pěstování zeleniny. Tento základ udržitelného systému na zpracování organického odpadu má být ve střednědobém horizontu postupně rozšířen. Projekt byl navíc realizován ve spolupráci se studenty Národní univerzity Kolumbie a má tak přesah i do výzkumné sféry. Dále proběhla školení recyklátorů a chystají se doprovodné aktivity na akademické půdě, které mají dále umocnit pozitivní dopady projektu nejen pro tisíce rodin bogotských recyklátorů, ale také obecně v oblasti ochrany životního prostředí.

I v Bogotě se slavil Mikuláš

Jak je již zvykem, i letos Asociace česko-kolumbijského přátelství (Asocheca) ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Bogotě uspořádala setkání krajanů, aby oslavila svátek sv. Mikuláše. Akce se konala v sobotu 3. prosince odpoledne na terase budovy velvyslanectví.

Hned po příchodu dostaly děti společně se svými rodiči a prarodiči speciální úkol: vybarvit vánoční kresbu na tričku, které obdržely jako dárek.

Samozřejmě nemohlo chybět ani typické trio tohoto svátku, tedy Mikuláš, anděl a čert. Děti se trochu vyděsily, když viděly, že by si čert rád někoho z nich odnesl. Andělíček je však utěšil a zabránil čertovi, aby se k nim přiblížil. Některé děti zazpívaly, jiné zarecitovaly básničku a Mikuláš jim za jejich snahu nadělil balíček sladkostí spolu s adventním kalendářem.

Na účastníky setkání čekalo také chutné občerstvení a typické české vánoční cukroví.

Renomovaný český varhaník na Mezinárodním festivalu sakrální hudby v Bogotě

Zveme vás na koncert známého českého varhaníka Pavla Kohouta, který proběhne v sobotu 24. září od 15:00 hod v hlavní bogotské katedrále Catedral Primada de Colombia. Vystoupení se uskuteční v rámci Mezinárodního festivalu sakrální hudby Bogoty 2022. Návštěvníci si tak budou moci vychutnat duchovní hudbu českých skladatelů pro varhany a orchestr.

Varhaník představí skladby J. S. Bacha (1685 – 1750), Josefa Kličky (1855 – 1937), vlastní improvizace a program zakončí Koncertem pro varhany a orchestr C dur Františka Xavera Brixiho (1732-1771) v podání Komorního filharmonického orchestru mladeže pod vedením Leonarda Federica Hoyose. Vstup je zdarma a to až do naplnění kapacity.

Pavel Kohout vystudoval Pražskou konzervatoř a Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze pod vedením Jaroslava Tůmy. Od roku 1999 pokračoval ve studiu historické varhanní techniky na konzervatoři v Amsterdamu v Nizozemsku u předního odborníka profesora Jacquese van Oortmerssena. V roce 2010 získal na Akademii múzických umění v Praze titul doktora filozofie v oboru historická interpretační praxe barokní varhanní hudby jižního Německa a České republiky.

Pavel Kohout získal několik ocenění na mezinárodních varhanních soutěžích, včetně první ceny na Mezinárodní varhanní soutěži v Musashinu – Tokio 2000, prvních cen v Lublani 1998 a Vilniusu 1999 a několika dalších speciálních cen, včetně ceny “Dancing Angel” Evropské hudební soutěže mládeže.

Jako varhaník, klavírista a orchestrální sólista vystupuje Pavel Kohout po celé Evropě, Rusku, Asii, Austrálii, Novém Zélandu a Spojených státech. Mezi jeho další aktivity patří spolupráce s Českým rozhlasem na projektu Historické varhany či vedení mezinárodních hudebních kurzů. Působí také jako porotce a pokračuje v nahrávání dalších CD.

Česká mezzosopranistka Magdalena Kožená vystoupí v Bogotě

Magdalena Kožená je jednou z předních lyrických zpěvaček současnosti. Tato česká mezzosopranistka vystoupí s Benátským barokním orchestrem v Teatro Mayor Julio Mario Santo Domingo v kolumbijské Bogotě. Na koncertě, který se uskuteční v pátek 23. září ve 20:00 hodin, zazní árie z opery Alcina Georga Friedricha Händela a díla Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Baldassare Galuppiho a Alessandra Marcella.

Tato česká mezzosopranistka vystudovala zpěv a klavír na brněnské konzervatoři a Vysoké škole múzických umění v Bratislavě (Slovensko) a je známá svou specializovanou interpretací historických období. Během své kariéry spolupracovala, mimo jiné, s dirigenty jako Pierre Boulez, Gustavo Dudamel a Claudio Abbado. Představila se na recitálech s významnými klavíristy, jako jsou Daniel Baremboim, Yefim Bronfman, Malcolm Martineau, András Schiff a Mitsuko Uchida. Vystupovala také jako sólistka s orchestry, například s Berlínskou filharmoniií, Benátským barokním orchestrem a Filadelfským orchestrem. Hlas Kožené byl odborným tiskem oceněn jako krásný a virtuózní.

Benátský barokní orchestr, založený v roce 1997, je italský soubor proslulý interpretací historických barokních skladeb a svou snahou o znovuobjevení děl 17. a 18. století.  Provedl novodobé premiéry historických skladeb, jako jsou Vivaldiho Athenaide a Andromeda liberata, a podniká častá koncertní a operní turné po celém světě. S Magdalenou Koženou natočil dvě alba s áriemi Vivaldiho a Händela.

Zdroje:  TeatroMayor.org-1, TeatroMayor.org-2.

Svátek hudby kolumbijského Pacifiku

Již 26 let se koná hudební a kulturní festival známý jako Petronio Álvarez, nebo též El Petronio, který přináší ochutnávku kolumbijského Tichomoří. Letos se návštěvníci 2,5 miliónového města Cali, hlavního města kraje Údolí Caucy v západní části Kolumbie, mohou zaposlouchat do pacifických rytmů ve dnech 10. až 15. srpna.

Za zrodem dnes velmi uznávané akce stál Germán Patiňo, historik, antropolog a také ředitel kulturní sekce místní vlády. Jeho cílem bylo vytvořit prostor pro setkávání tamějších umělců, kde by mohli ukázat svůj talent, často skrytý mezi pralesy a řekami tohoto jedinečného koutu země.

Jedná se v podstatě o soutěžně zaměřenou událost, která je pojmenovaná po kolumbijském hudebníkovi narozeném poblíž města Buenaventura. Tento významný přístav na tichomořském pobřeží si umělec zamiloval a nechal se jím inspirovat při složení své asi nejznámější písně Moje Buenaventura. Festival se v tomto městě také původně konal, ale později se přesunul do současného dějiště, kde je lépe dostupný pro širší veřejnost. Soutěžní část festivalu je rozdělena do několika kategorií  (chrimíamarimba, housle kraje Cauca, volná sekce, tradiční zpěvy) a to typicky podle hudebního nástroje, který se v jednotlivých oblastech používá nejčasteji.

Kultura spjatá se zpěvy jižního Pacifiku a bicím hudebním nástrojem marimba byla přitom již v roce 2011 vyhlášená nehmotným dědictvím lidstva pod hlavičkou Unesco.

Letos vystupuje 44 hudebních skupin a souborů z různých regionů kolumbijského Tichomoří, včetně známé místní kapely Chocquibtown. V roli čestného hosta se představuje Brazílie. Milovníci hudby se mohou těšit například na koncert ženských interpretek Zully Murillo, Susana Baca, Totó La Momposina či Nidia Góngora. Vůbec poprvé se odehraje průvod kolonií Pacifiku, konal se i první kulatý stůl pro podnikatele oblasti Pacificness. Probíhají ale také další folklórní a taneční vystoupení, zní dětské sbory, pořádány jsou besedy, výstavy či audiovizuální promítání.

Připraveny jsou dále interaktivní naučné prostory zvané Quilombo. Toto slovo označuje politicky organizované komunity původních černošských otroků, které zakládali poté, co se jim podařilo z otroctví uprchnout. V rámci prohlídky jsou zájemcům představeny různé zvyky a tradice, jako je výroba typických hudebních nástrojů či hadrových panenek, rituály spojené s narozením dítěte či mytologie, která se váže k místním řekám, fauně a flóře.

Nechybí ani ochutnávka gastronomických specialit, tedy zejména ryb a mořských plodů, ale také místních alkoholických nápojů. Návštěvníci pak mohou poznat i další prvky afrokolumbijské kultury, včetně módy, účesů, doplňků a bižuterie či tradičních uměleckých výrobků. Festival vyvrcholí vyhlášením vítězů jednotlivých soutěžních sekcí, vzdáním pocty dvěma hudebním mistrům kraje Chocó, Leonidas Valencia a Octavio Panecio, a také velkým koncertem.

Webová stránka festivalu: petronio.cali.gov.co. Další zdroje: Semana.com, 90minutos.co. Foto 1 (Colprensa), foto 2, foto 3.

To nejlepší z kolumbijského folklóru ve městě Ibagué

Hlavní město kraje Tolima, Ibagué, je známé jako kolumbijské hlavní město hudby. Po dvou letech pandemických opatření se letos dočká nového ročníku jedinečného festivalu, který představuje folklór regionu a tentokrát i Kolumbie v celé jeho rozmanitosti. Letošní 48. ročník nabídne ve dnech 17. června až 3. července na 70 akcí přístupných zcela zdarma. Nechybí koncerty, průvody, taneční soutěže, jarmarky, ale také gastronomická výstava s pochoutkami typickými pro tuto oblast.

Festival bezpochyby patří k hlavním kulturním událostem nejen města, ale i celé země. Navíc je nově jedinou událostí, která přináší ukázky tradic a folklóru z různých koutů Kolumbie, od karibského a pacifického pobřeží, přes vnitrozemské andské regiony až po oblast východních nížin. Poprvé v historii akce totiž vystoupí 19 hudebně-tanečních skupin z 19 různých kolumbijských krajů. Návštěvníci se mohou těšit i na tradiční průvody 24. června a 3. července v rámci oslav svátků svatého Jana a svatého Petra. V průběhu festivalu jednotlivé folklórní skupiny soutěží o titul Národního folklórního ambasadora. Výherci pak cestují po celé zemi, aby svým spoluobčanům přiblížili kolumbijské folklórní tradice.

V mezinárodní části se představí také soubory z Číny, Mexika, Bolívie, Peru a Čile. Jako překvapení se na festivalu objeví letošní královna karnevalu Barranquilly, Valeria Charris, ale také Miss International Kolumbie, Natalia López.

Folklórní svátky zároveň každoročně vzdávají počest významným osobnostem regionu. Jednou z nich je umělkyně z městečka Armero, Inés Rojas, která zahynula při tragédii v listopadu 1985, kdy bylo Armero zavaleno bahenní vlnou po erupci nedaleké sopky Nevado del Ruiz. Rojas byla strážkyní 12 kroků zdejšího tance sanjuanero. S tímto hudebním rytmem byl spojen také Cantalicio Rojas González, další z představitelů, kteří se pravidelně na festivalu v Ibagué připomínají. Slaví se i den místního typického slaměného klobouku – sombrero tolimense, který nejen chrání před ostrým sluncem, ale je i znakem elegance.

Z kulinářských specialit místní kuchyně stojí za ochutnání jídlo zvané lechona, které se často prezentuje i s prasečí hlavou. Jedná se o prase na rožni, které je plněné nejen vepřovým masem, ale i rýží, hrachem, cibulí a kořením a vaří se po dobu deseti hodin v hliněné peci.

V kraji mají dále svůj vlastní tamal tolimense, tedy vařené kukuřičné těsto plněné masem, zeleninou a zabalené v banánovém listu. Jako svačinka mohou posloužit achiras, tedy malé suchary ze sýrového těsta. Dne 22. června bude den věnovaný další ikoně kraje, anýzovému destilátu aguardiente Tapa Roja.

Jedním z cílů letošního ročníku je napomoci ekonomické obnově města po pandemii a tedy podpořit nejen kulturu, ale obecně i cestovní ruch. Z tohoto důvodu bude řada aktivit probíhat i v jiných obcích kraje Tolima. Od roku 2005 tvoří festival součást kulturního a uměleckého dědictví národa.

Zdroje: RadioNacional.co, Caracol.com.co, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Dva české filmy na kolumbijském festivalu Eurocine 2022

Květen patří v Kolumbii evropskému filmu. Dne 4. května začal již 28. ročník festivalu Eurocine, který potrvá až do konce měsíce a probíhá ve čtyřech městech: Bogota, Cali, Medellín a Manizales. Nabitý program festivalu tento rok nabízí celkem 38 filmů z 20 evropských zemí, včetně 2 filmů z České republiky.

Havel (2020)
Celovečerní film přináší příběh jedné z nejvýraznějších osob naší historie. Odehrává se mezi roky 1968 a 1989 a zachycuje dlouhou cestu a proměnu hlavního hrdiny od lehkovážného a úspěšného dramatika šedesátých let, přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce a celosvětovou ikonu. Soustředí se přitom především na Havlův bouřlivý osobní život, kterému dominuje boj za pravdu a správnou věc, pronásledování, věznění a také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor.
Jediná projekce: čtvrtek 12. května v 19:00 hodin v Cinemanía, Bogotá.
Web stránka: www.festivaleurocine.com/havel

Myši patří do nebe (2021)
Krásný animovaný film podle stejnojmenné knihy Ivy Procházkové vypráví o dvou úhlavních nepřátelích – myšce Šupito a lišákovi Bělobřichovi. Ti se po nešťastné události setkají ve zvířátkovském nebi a díky absenci přirozených instinktů se stanou nejlepšími kamarády. Touha zvířecích hrdinů být navždy spolu se vyplní i po návratu na svět, kam se ale narodí ve vyměněných rolích. S pomocí opravdového přátelství však překonají i zdánlivě nemožné. Je to film o naději, hledání lásky a odvahy, překonávání předsudků a starých bolestí.
Proběhnou 4 projekce: v neděli 8. května v 14:30 hod v Centro Colombo Americano v Medellínu a v neděli 15. května ve třech různých kinosálech: v 14:30 hod v Procinal Las Américas v Medellínu, v 15:00 hod v Cinemanía v Bogotě a v 16:00 hod v Teatro Fundadores v Manizales.
Web stránka: www.festivaleurocine.com/imysipatridonebe

Milovníci sedmého umění se mohou těšit také na další zajímavé snímky, včetně dokumentů, zábavných komedií či biografických filmů o velkých mistrech jako Ennio Morricone a José Saramago. Tyto ukázky evropské tvorby, které diváky vytrhnou z každodenní reality, jsou k shlédnutí na různých místech výše uvedených čtyř kolumbijských měst: Cinemateca, Cinemanía, Cineclub El Muro a Centro Cultural Gimnasio Moderno v Bogotě; Centro Colombo Americano a kinosál Procinal de Las Américas v Medellínu; La Cinemateca muzea La Tertulia v Cali a Teatro Fundadores v Manizales.

Cílem Eurocine je dopřát kolumbijskému publiku odlišný kinematografický zážitek, který ho obohatí a to díky kulturní rozmanitosti, rozdílnosti jazyků i umělecké kreativitě odrážející místo původu tvůrců, tedy Evropu. Festival byl založen v roce 1994 a každoročně ho podporují evropská velvyslanectví sídlící v Kolumbii. Zároveň se do této jedinečné kulturní události zapojují i další kulturní instituce, radnice, soukromé firmy, veřejný sektor či média.

Zdroje: FestivalEurocine.com, RadioNacional.co.