Březen se nese ve znamení kolumbijské andské hudby. V druhé polovině měsíce se totiž všichni milovníci těchto žánrů sjíždí do Ibagué, hlavního města kraje Tolima, kterému se také přezdívá hlavní kolumbijské město hudby. Letos ve dnech 18. až 25. března totiž městečko hostí již třiatřicátý ročník známého Festivalu kolumbijské hudby.
Celá tradice je spjata se dvěma hudebníky jménem Garzón a Collazos, které historie svedla dohromady v roce 1938. Spojili tehdy své talenty a pokračovali ve společné kariéře až do roku 1977. V polovině 50. let tento duet, který zpíval a doprovázel se hrou na kytaru a malou kytaru zvanou tiple, nahrál významné národní písně. Tím se postavil do čela kulturního hnutí, které se ze všech sil snažilo, aby karibský a tichomořský kolumbijský folklor nezanikl pod dominancí jiných rytmů jako bambuco či pasillo.
Ohlas jejich práce dosáhl takového rozsahu, že v březnu 1987, přesně rok po smrti mistra Garzóna, vznikl Národní festival v městečku Ibagué. Akce se v tomto místě uchytila i proto, že právě Ibagué mělo vždy blízko k oběma osobnostem a svou polohou se stalo styčným místem pro hudebníky z okolních krajů jako je Huila, Valle, kávová oblast, ale také Boyacá či Santander. Jelikož je festival příležitostí vychutnat si folklórní tradice, byl v roce 2003 prohlášen národním kulturním a uměleckým dědictvím.
I letos se do města sjelo na tisíc hudebníků z různých krajů země, kteří různými andskými rytmy rozezněli ulice tohoto příjemného městečka. Na programu figuruje na 60 různých soutěžních i nesoutěžních akcí, aktivit a koncertů přístupných zdarma, jako je například setkání těch nejmenších nebo národní univerzitní setkání s účastníky z různých významných kolumbijských univerzit.
V krajské soutěži se utkalo 17 hudebních uskupení z Tolimy v centrálním parku města, kde zazpívali díla místního hudebníka jménem Cantalicio Rojas. Soutěž nazvaná Princové písně patří k hlavním událostem festivalu. Akce se účastní dvacet duetů, vybraných komisí z velkého počtu uchazečů. Komise se přitom rozhodovala na základě historie hudební práce těchto duetů, jejich repertoáru, s přihlédnutím také na absolvovaná studia, jejich zlepšení v průběhu let, hudební doprovod či vokální umění.
Tentokrát festival vzdává poctu kolumbijské zpěvačce a skladatelce Maríi Isabele Saavedra, která na akci nejen vystupuje, ale obdržela i speciální řád, nejvyšší uznání Kolumbijské hudební nadace. Vystudovala původně žurnalistiku, pracovala v televizi a vytvořila i vlastní kulturní podnik. Skládala také hudbu, ale až díky známostem se jí začala skutečně naplno věnovat.
Postupně přešla od jednodušších skladeb až po komplexní písně, zároveň se ale vrátila k jednoduchosti a oprostila se od komplikovaných hudebních forem. Nyní tedy skládá písně vytvářející speciální atmosféru a vyprávějící příběhy, které pomocí hudby zasahují lidské city.
Právě její skladby měly vliv i na známý duet Liny a Juliána, první výherce soutěže duetů v roce 1995. Od té doby se oba snaží nenechat si ujít ani jeden ročník festivalu. Mezi dalšími hosty vyniká například účast hudebníků jako Maía, Kubánky Raquel Zozaya či skupiny Los Rolling Ruanas. Hlavní koncert se přitom odehrál 23. března v Národní den kolumbijské hudby a připomněl dílo mistra Josého Faxira Sáncheze v podání dvou významných místních duetů.
Více informací a celý program naleznete na stránce www.fundacionmusicaldecolombia.com.
Další zdroje: ElTiempo.com, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2, foto 3.
V první polovině března probíhá v severokolumbijské Cartageně již 59. ročník nejdůležitějšího filmového festivalu celé země. Jedná se zároveň o nejstarší soutěžní filmový festival latinskoamerického kontinentu vůbec, pořádaný již od roku 1960. Od 6. do 11. března tak mají všichni milovníci sedmého umění možnost poznat místní talent a také podpořit rozvoj národních projektů.
Snímky jsou tradičně rozděleny do několika soutěžních i nesoutěžních kategorií. Nechybí například sekce spojené právě s letošním tématem migrace a mísení ras, ale také fikce, dokumenty, díla dosud neznámých tvůrců, kolumbijská tvorba, krátkometrážní projekce, studentská tvorba, snímky natočené přímo v Cartageně, ale ani ukázka seriálů běžících na webu či experimentální tvorba. Stěžejní důraz je však kladen právě na místní tvorbu, která má na festivalu tradičně velmi silné zastoupení. Těšit se proto návštěvníci mohou i na dvě nové ukázky filmové tvorby afrokolumbijských a místních indiánských komunit.
Z dalších filmů lze zmínit například Dny velryby (Los días de la ballena) režisérky Cataliny Arroyave, který pojednává o každodennosti medellínských sprejerů, nebo dokument Mír (La paz) režiséra jménem Tomás Pinzón Lucena. Pozitivní ohlasy u publika vzbudil také snímek Monos o skupině mladých partyzánů, promítnutý za účasti režiséra filmu Alejandra Landese. Jednalo se o kolumbijskou premiéru, film však zaznamenal úspěchy už na filmových festivalech Sundance a Berlinale.
Velký úspěch zaznamenal v minulých letech i paralelní filmový program nazvaný Kino v městských čtvrtích. O zahájení devátého ročníku se postaral místní rodák Rafael Martínez Moreno, který publiku představil svůj první celovečerní film EL PIEDRA. Natáčel se v lidových čtvrtích Cartageny, účinkují zde i místní herci a vypráví příběh Reynalda, přezdívaného El Piedra, bývalého boxera, kterému se změní život v okamžiku, kdy se u jeho dveří objeví 12letý chlapec a tvrdí, že je jeho syn.
Barranquilla zve na svůj jedinečný karneval, který se pořádá každým rokem ve dnech od soboty do úterý, které předcházejí popeleční středě. Letos tedy tento největší kolumbijský svátek barev, tance, zábavy, folklóru, karibských rytmů a průvodů, který každoročně do města přiláká davy domácích i zahraničních turistů, připadl na dny 2. až 5. března. Jedná se nejen o nejvýznamnější karneval v Kolumbii, ale také o druhý největší na světě, hned po brazilských slavnostech v Rio de Janeiro.
Nemohou chybět ani tradiční masky jako je Marimonda, tedy míšenec primáta a slona, Muž Kaiman nebo známý král Momo, Bůh žertu, milovník satiry i nemilosrdné ironie, který chrání všechny účastníky oddávající se večírkům a neřestem. Ostatně král Momo je jednou z nejreprezentativnějších postav nejen karnevalu v Barranquilla, ale také obdobných festivalů a oslav po celé Latinské Americe.
Hned v první den oficiálního programu (2.3.) proběhla jedna z nejočekávanějších a nejcharakterističtějších akcí celých slavností – Bitva květin. Ulice se zaplnily originálními i tradičními maskami, tanečníky, ale také alegorickými vozy. V čele celého průvodu se představila královna karnevalu se svými princeznami a princi, která za hudebního doprovodu zdravila všechny přihlížející. I v následujících dnech na návštěvníky čekají průvody, masky a taneční kreace, konkrétně nedělní Velký průvod tradic a folklóru (3.3.) a Velký průvod maškar o den později.
Smrtí a pohřebním průvodem, který se loučí s jednou z nejsymboličtějších osobností karnevalu Joselitem Carnevalem, celá akce v Barranquille končí. V průvodu nesmí chybět vdovy, oblečené v černém a s tmavými brýlemi na očích, nezaplacenými účty v rukách a látkou vycpanými těhotenskými břichy, které oplakávají v ulicích smrt svého milovaného. Joselito je symbolická postava, která si užívá karnevalu, vůbec nechodí domů, ale je vidět opilý a jak tančí v ulicích. Poslední den karnevalu ho pak lidé nachází na ulici v bezvědomí a všichni věří tomu, že umřel. Proto mu připraví pohřeb, vloží ho do rakve a než ho pohřbí, mezi pláčem a výkřiky bolesti se Joselito najednou probere a vyvolává, že neumřel, že jen flámoval.
Kraj Guaviare, ležící na pomezí regionů východních nížin a kolumbijské Amazonie, nabízí spoustu jedinečných míst pro milovníky přírody a dobrodruhy. Jedním z nich je i okolí hlavního města tohoto departamentu, San José del Guaviare, které se nachází přibližně 400 kilometrů jihovýchodním směrem od Bogoty. Průměrná teplota se zde pohybuje kolem 25 stupňů a nedaleko města na vás čekají zajímavé skalní formace, zelené lesy a prales, vodopády, jezero, krásné řeky, rozmanitá fauna a flóra i pozůstatky dávných civilizací.
Za poznání stojí také Skalní městečko (Ciudad de Piedra), kde se díky uspořádání skalních formací budete opravdu cítit jako při procházce ulicemi města. Dodnes není jasné, zda jsou jednotlivé obří balvany, jejich tvary a uspořádání dílem přírody nebo člověka, každopádně dodávají místu mystickou atmosféru. Natrefíte zde taky na jedinečnou flóru jako je endemická květina Paepalanthus moldenkeanus, jeden ze symbolů kraje. Nedaleko se můžete osvěžit v neskutečných přírodních nádržích, takových malých bazéncích vyhloubených ve skále řekou. Díky minerálům a zdejší vegetaci má voda nádhech žluté, červené až černé barvy.
Zaplavat si, zarybařit, nebo se projet na loďce a se štěstím také zahlédnout jezerní delfíny, to vše si můžete dopřát v okolí Černé laguny, pouhých 11 km od města. Barva vody je způsobena rozkládajícími se listy okolních stromů a lesů. Případně se můžete po řece Guaviare vydat i do vzdálenějších oblastí, kde šance natrefit na říčního delfína, kterému se říká tonina, vzrůstá.
Jelikož byla celá oblast turismu po dlouhá desetiletí spíše vzdálená i díky neblahé pověsti spojené s ozbrojenými skupinami, infrastruktura se rozvíjí teprve v posledních letech a pomalu, takže region je stále spíše cílem baťůžkářů a na kvalitu služeb ne tolik náročných turistů. V San José del Guaviare naleznete několik cestovních kanceláří i samostatných certifikovaných průvodců, kteří vám všechny místní krásy rádi ukáží. Výhodou je navíc fakt, že se návštěvníci nemusí bát návalu turistů a mohou si v klidu vychutnat nádherná místa tohoto zatím stále zapomenutého, ale relativně dobře dostupného kraje. Do San José del Guaviare se totiž můžete dopravit jak letecky, tak pozemní cestou z Bogoty přes Villavicencio až do konečné destinace po silnicích velmi dobré kvality.
Ještě před samotným karnevalovým šílenstvím zve město Barranquilla na jiný karneval, ten věnovaný umění, který probíhá ve městě ve dnech 14. až 17. února. Akci pořádá nadace Fundación La Cueva už po třinácté a to v duchu motta reflexe jako představení. Letos se návštěvníci mohou těšit na více než 40 umělců ze světa filmu, divadla, televizního průmyslu, hudby, literatury i zábavy, kteří ukáží své talenty a přiblíží své kreativní procesy. Nejedná se však o akci intelektuálů vzdálených běžné populaci, ale o událost, která má vzbudit zvědavost, zapojit návštěvníky, bořit bariéry a izolaci mezi jednotlivými uměleckými segmenty i lidmi.
Hudebníky zastupuje akordeonista Dolcey Gutiérrez, který pohovoří například se zpěvákem vallenata Ivo Díazem. Festival pak bude zahájen za účasti kvarteta bogotského harfisty Édmara Castaňedy, který je známý svou jedinečnou hrou na tento hudební nástroj, ve které kombinuje lidové rytmy jako je joropo s jazzovými melodiemi. K hvězdám letošního ročníku patří také Yuri Buenaventura, jeden z hlavním představitelů kolumbijské salsy současnosti.
Jednotlivá vystoupení a akce probíhají mimo jiné v restauraci a baru nazvaném La Cueva, ve filmotéce, ale také v místním parku a na náměstí Plaza de La Aduana. Vstup je na uvedené akce zdarma pro širokou veřejnost. Organizátoři připravili také aplikaci pro mobilní telefony, která pomůže s orientací v programu a doprovodných akcích.
Přelom ledna a února patří v Kartageně, koloniální perle kolumbijského Karibiku, již po čtrnácté jedinečnému Hay festivalu. Ve dnech 31. ledna až 3. února se široké veřejnosti představí na 150 potvrzených hostů ze světa literatury, filozofie, hudby, žurnalistiky, kultury, ale také třeba ekonomie či geopolitiky. Nabitý program nejdůležitějšího svátku kultury a myšlení latinskoamerického kontinentu slibuje i letos opravdu kvalitní zážitky.
Jak je již dobrým zvykem, festival přináší novinky a díla nejlepších světových spisovatelů, básníků, filozofů a ilustrátorů současnosti. Mezi nimi vyniká třeba rumunský spisovatel Mircea Cartarescu, považovaný za jistého kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu.
Svět fotografického umění letos reprezentuje Jesús Abad Colorado a to prostřednictvím dokumentu Kate Horne, nazvaného Svědek: Kain a Abel. Dokument přibližuje příběhy protagonistů Abadových fotografií, které mapují více než 20 let ozbrojeného konfliktu v zemi. Do diskuzních fór se zapojí také současná kolumbijská umělkyně, uznávaná i na světové umělecké scéně, Doris Salcedo. Jedná se o autorku kontroverzního díla Fragmenty, vyrobeného ze zbraní odevzdaných členy guerrillové skupiny Farc v rámci mírového procesu.
Pro cestovatele, kteří hledají exotiku všeho druhu, různé přírodní scenérie a ekosystémy, zajímavá města, rozmanitou kulturu, jedinečné tradice, velmi milé lidi, nezvyklou gastronomii i noční život a zábavu, je Kolumbie bezpochyby ideální volbou. A k návštěvě této nádherné země pozývají své čtenáře v tomto roce i uznávaná periodika jako The New York Times, Forbes či The Guardian.
Na seznamu toho, co vyzdvihuje, najdete například feministické knižní nakladatelství, salóny krásy, bary otevřené celý den, talent místních od kulinářských dekorací až po elegantní výrobce obuvi či inovace v oblasti vizuálního umění. Zaujmou také zapadlé galerie umění ve čtvrti San Felipe, které zaštiťují významné a zavedené umělce, jako je venezuelský Ricardo Obrégon, ale také mladé talenty. V této oblasti potěší i řada příjemných kaváren.
Správný plán na neděli spočívá v zapojení se do tradiční cyklostezky, ať už na kole nebo pěšky, případně v doprovodu domácího mazlíčka. Můžete tak projet či projít různé trasy městem, například kolem Národního parku, po cestě se zastavit na výborný čerstvý džus, případně se zúčastnit hodiny aerobiku či posilování zdarma. Můžete také nahlédnout například do Muzea zlata, které při neděli nabízí vstup zdarma, a pokochat se sbírkou masek, sošek či třpytivých šperků pocházejících z předkolumbovského období. Projděte se také po ulici carrera 7a a pobavte se různými představeními a show pouličních umělců všeho druhu. Nakonec autorka radí vyjet na kopec Monserrate nad město, nebo se aspoň projít po krásných zahradách starého domu osvoboditele Simona Bolívara.