Místo, kde se zastavil čas, přesně tak působí malebné městečko Mompox v kraji Bolívar v severní části Kolumbie. Nachází se totiž na ostrově odděleném od okolního světa rameny řeky Magdalény, hlavní kolumbijské vodní tepny.
Název města, známého taky jako Mompos, pochází od jména posledního indiánského náčelníka, který v regionu vládnul.
Z každého zákoutí i uličky je cítit odkaz minulosti, dějiny, nostalgii, ale i magický realismus Gabriela Garcíi Márqueze. Však byl taky tento slavný nositel Nobelovy ceny milovníkem městečka a v jedné ze svých knih, Generál ve svém labyrintu, se dokonce o jeho slavné minulosti zmiňuje.
Není divu, protože právě Mompox, založený v letech 1537 až 1540, se v období španělské kolonizace stal strategickým bodem a důležitým obchodním centrem. Právě jeho poloha na velké splavné řece mezi Karibským pobřežím a centrální částí původního království a přitom daleko od útoků pirátů, kteří se rozmohli v Karibiku, byla hlavním faktorem zdejšího rozvoje. Zatímco se tak v Kartageně na pobřeží stavěly vojenské objekty a opevnění, v Mompoxu rozkvétala klasická a náboženská architektura sevilského stylu.
Původní indiáni však byli za španělské nadvlády vyhubeni nebo vzati do otroctví, aby se podíleli na výstavbě církevních staveb. Později se Mompox stává jedním z center inkvizice na území Kolumbie. I díky tomuto násilí se zrodilo odbojové hnutí a Mompox se do dějin zapisuje jako první místo v rámci současné Kolumbie, které vyhlásilo absolutní nezávislost na Španělsku.
Další historicky významné období je spjato s osvoboditelem Simónem Bolívarem, který zahájil svou osvobozeneckou kampaň právě z Mompoxu a který ocenil podporu místních dnes již slavnou větou: «Jestli Caracasu vděčím za život, Mompoxu vděčím za slávu».
V současné době městečko láká k návštěvě zejména svou krásnou klasicistní architekturou. Již v roce 1959 byl Mompox prohlášen Národní památkou, v roce 1995 pak bylo historické centrum města zapsáno Unescem na seznam kulturního dědictví lidstva.
Při procházkách dlážděnými ulicemi si můžete užívat fasád a portálů koloniálních domů, poznat Kulturní dům i Muzeum zlata či náboženského umění. Mompox se pyšní taky největším počtem kostelů na metr čtvereční v Kolumbii. Celkově jich zde najdete sedm, z nichž asi nejoblíbenější je kostel sv. Barbory, který uchvacuje jak svou architekturou, tak svou polohou na břehu řeky.
Tím pravým suvenýrem, který byste si při prohlídce města měli pořídit, je nějaký zlatý či stříbrný šperk vyrobený uměleckou technikou zvanou filigrán. Zdejší umělci totiž vytváří nádherné klenoty splétáním tenkých zlatých, či dnes již častěji stříbrných, drátků. Tradiční řemeslo souvisí s faktem, že se v Mompoxu hojně obchodovalo se zlatem. Můžete zde tak najít ty nejlepší klenotníky oboru uznávané i na mezinárodní úrovni, případně navštívit ukázkové dílny a dozvědět se více o celém výrobním procesu.
Věřící se pak do Mompoxu sjíždějí hlavně v době Svatého týdne, tedy Velikonoc, kdy zde probíhá řada náboženských akcí, procesí a mší. Světově proslulé průvody chodí vždy dva kroky vpřed a jeden vzad a udivují koordinací a rytmem pohybu jednotlivých účastníků.
Vynechat nelze ani místní kuchyni, jejímž základem jsou sladkovodní ryby, ale také sladkosti. Gastronomickou specialitou je limetková cukrovinka a tzv. casabe, pečivo vyráběné z mouky z juky a kokosu. Známé jsou také místní uzené klobásy nebo zvláštní druh sýru.
Navzdory značné snaze podpořit místní turistický ruch, zejména přístupové cesty stále tvoří hlavní překážku masového turismu. K dispozici jsou pouze pozemní, často neasfaltované cesty, případně cesta lodí. Samotný příjezd na místo se tak stává nezapomenutelným zážitkem a doslova expedicí. Nejznámější cesta vede z pobřežní Kartageny a vzdálenost 248 km překonáte za přibližně osm hodin.
Co je však zničující v tomto okouzlujícím místě je vedro. Průměrná roční teplota se i díky nadmořské výšce pouhých 33 metrů pohybuje kolem 31 stupňů Celsia. Na druhou stranu, vybízí tak k odpočinku, ideálně někde v houpací síti (hamaca) ve stínu stromů.
Zdroje: Colombia.travel, PrimeraFuente.com.ar, RutaCol.com, ColombiaLibre.org. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4, foto 5.
Kolumbie je v mnoha ohledech rozmanitou zemí, což platí i o hudební oblasti. K tradičním hudebním žánrům země patří také vallenato, lidová hudba kolumbijského Karibiku. A aby toto kulturní dědictví nevymizelo, před téměř padesáti lety vznikl festival, který tradici nejen zachovává, ale nadále rozvíjí a propaguje jak v rámci národních hranic, tak i na mezinárodní úrovni.
Oficiální zahájení je nicméně naplánováno až na večer 29. dubna a počítá se i s účastí prezidenta republiky, pana Juana Manuela Santose. Vrcholem večera je pak představení, ve kterém se spojí hudba, kultura i folklór a na které je vstup zcela zdarma.
O významu této akce vypovídá i fakt, že se každým rokem účastníci mohou těši na vystoupení mezinárodně uznávaných zpěváků. Letos na festivalu zazpívá například známý americký zpěvák z portorickými kořeny Marc Anthony nebo zpěvák a nositel několika cen Grammy Juan Luis Guerrera z Dominikánské republiky. Z Venezuely na festival zavítá hudebník, skladatel, zpěvák i producent Franco de Vita.
Festival evropského filmu známý pod názvem Eurocine se v Kolumbii pořádá každoročně již od roku 1994. I když v letošním ročníku 2015 Česká republika své zastoupení v programu nemá, návštěvníci se mohou těšit na přibližně pět desítek ukázek tvorby z celkem 17 evropských zemí, konkrétně Německa, Rakouska, Belgie, Dánska, Španělska, Finska, Francie, Irska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Norska, Nizozemí, Polska, Portugalska, Spojeného království a Jugoslávie.
Není to zdaleka poprvé, kdy český mistr klasické a flamenkové kytary, Petr Vít, představuje své umění v Kolumbii. Tentokrát bude jeho koncert zaměřený na díla Isaaca Albénize a H. Villa-Lobose v kolumbijské premiéře cyklu etud pro kytaru. Koncert je organizován Národní pedagogickou univerzitou. Vystoupení pana Víta proběhne již tuto sobotu 11. dubna ve 12:30 hodin v koncertní síni Národního muzea Kolumbie v hlavním městě Bogotě (adresa: Carrera 7 No. 28-66). Vstup je zdarma.
Tento český kytarista se narodil v Brně a pochází z umělecky zaměřené rodiny. Hudbě se věnuje od deseti let, kdy začal hrát na kytaru, hudební nástroj, který ho doprovází po celou jeho profesní kariéru.
Bogota je Mozart, tak zní oficiální název Mezinárodního hudebního festivalu, který začíná tuto středu 1. dubna v hlavním kolumbijském městě. Připadá tak na období svátků tzv. Svaté týdne (Velikonoc), které zpříjemní kouzelem a duchem nádherné a jedinečné vážné hudby.
Pořadatelskou organizací festivalu je divadlo Teatro Mayor, které ve spolupráci s vládními institucemi na podporu kultury pozvalo řadu významných zahraničních hostů i orchestrů. Představí se tak umělci z několika evropských zemí včetně Německa, Rakouska, Polska, Španělska či Francie, ale také z Izraele či Venezuely.
Bogotská rodačka hrající na harfu, Bibiana Ordóñez, ukáže, že ačkoli Mozart samotný přímo pro harfu moc neskládal, dá se jeho hudba adaptovat i na tento hudební nástroj.
Ve čtvrtek 19. března byl zahájen již 22. ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha známý jako Febiofest. Do 27. března nabídne celkem 150 filmů z 56 zemí včetně Kolumbie. Řada z promítaných snímků byla oceněna či příznivě hodnocena na prestižních festivalech celého světa, například v Berlíně, Cannes, Benátkách, Torontu či San Sebastiánu.
Kolumbie je ve filmové nabídce zastoupena hned třikrát a to jedním filmem a dvěma filmovými koprodukcemi. Hlavním tématem realistického dramatu Houby, jehož režisérem je Kolumbijec Oscar Ruiz Navia (narozen v Cali, 1982), je touha změnit společnost za pomocí angažovaného umění. Ras a Calvin jsou z rozdílných sociálních poměrů. Kromě přátelství je spojuje především společná láska ke graffiti. Snímek sleduje jejich společnou cestu k prvnímu většímu uměleckému projektu, který má navíc silně politický kontext. Jedná se o akci na podporu demonstrantů během arabského jara. Režisér Navia v rozhovorech často podtrhuje důležitost, kterou přikládá názvu filmu. Hlavní hrdinové žijí v prohnilé společnosti a podobně jako pro houby je pro ně tento stav podmínkou pro to, aby mohli růst, existovat a vyvíjet se.
Debut francouzského režiséra Franca Lolliho nazvaný Lepší lidé se věnuje obrovským třídním rozdílům v kolumbijské společnosti. Desetiletý Eric se dostává do péče svého otce, který je jen s velkými potížemi schopen oba uživit. Díky laskavosti otcovy zámožné zaměstnavatelky se o prázdninách dostávají do jejího luxusního sídla, kde se Eric setkává s naprosto odlišným stylem života.
Letošní ročník přináší také řadu novinek, například sekci Culinary Cinema, která vznikla ve spolupráci s uznávaným festivalem Berlinale a spojuje filmový zážitek s exkluzivními večeřemi.
Zpráva Kolumbii chválí především za to, že vzala v potaz svou jedinečnost a současnou situaci, charakteristickou například velkými nerovnostmi mezi obyvateli, a zaměřila se na rozvoj svých institucí a podporu prostředí pro růst počtu podniků. V rámci těchto snah tak došlo například k snižování byrokratických překážek pro zahájení soukromého podnikání, byl usnadněn přístup k úvěrům pro malé a střední podniky i mikropodniky a rozvíjí se i program regionálních aliancí pro inovace.
Cestovatelé z celého světa, kteří si přejí poznat krásy Kolumbie, mají nyní k dispozici nově upravený a rozšířený portál zaměřený na podporu cestovního ruchu. S cílem poskytnout co nejvíce praktických informací odkaz 
Nechybí ani přehled lázní, termálů, zdravé kuchyně a dalších služeb pro podporu zdraví. Právě Kolumbie má díky svému stabilnímu počasí, krásné přírodě, bohaté zemědělské produkci i milým lidem ideální podmínky pro načerpání jak fyzických tak psychických sil.
Pomocí této vylepšené stránky je možné také najít vnitrostátní či mezinárodní dopravní spojení a základní údaje o téměř 1300 společnostech sektoru cestovního ruchu, ať už se jedná o cestovní kanceláře, hotely, operátory nebo restaurace.
Dne 11. února 2015 kolumbijský Ústavní soud učinil další krok k tomu, aby mohla vstoupit v platnost Smlouva mezi Českou republikou a Kolumbijskou republikou o zamezní dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Tato dohoda byla oběma stranami podepsána v Bogotě dne 22. března 2012 a následně schválena Kolumbií prostřednictvím Zákona č. 1690 ze 17. prosince 2013.
Smlouva se vztahuje na daně z příjmů fyzických i právnických osob. Pomocí jednotlivých ustanovení se snaží občanům, rezidentům i firmám obou signatářských zemí poskytnout nástroje, které jim umožní nepodléhat dvojímu zdanění ze strany obou států.
Čtyři dny plné barev, zábavy, veselí, ale také folklóru a tradic, takový je světoznámý karneval, který každým rokem roztančí ulice města Barranquilla na severu Kolumbie. I když akce s karnevalem spojené probíhají už od poloviny ledna v rámci tzv. předkarnevalu, hlavní program se letos odehraje ve dnech 14. až 17. února.
Tento král karnevalu, známý také jako zlatý mohykán, je božstvem výsměchu, krutého sarkasmu a nemilosrdné ironie, ochránce všech, kteří se účastní večírků a sklouzávají k neřestem. V čele průvodu jede královna karnevalu, doprovázená svými princi a princeznami, která tančí a rozhazuje na přihlížející diváky květiny. Celou událost doprovází hudební a folklórní skupiny města. Ani další dny nechybí průvody masek, převleků a tanců.