kultura

Veletrh cestovního ruchu v Bogotě představí krásy kolumbijských regionů

Po roce se Bogota opět stane epicentrem cestovního ruchu v Latinské Americe. Od 26. do 28. února proběhne na výstavišti Corferias již 44. ročník veletrhu Vitrina Turística ANATO, tentokrát v duchu motta Kolumbie otevřená světu. Jedná se o nejdůležitější obchodní platformu tohoto sektoru v zemi, která je klíčová pro upevnění vztahů s klienty a navázání nových obchodních a investičních příležitostí. Veletrh je proto určený výhradě pro sektor cestovního ruchu a není přístupný široké veřejnosti.

Odborníci z oboru zde mají možnost setkat se na jednom místě s nabídkou turistických produktů a služeb všech 32 krajů (departamentos) Kolumbie, ale i mezinárodních vystavovatelů, zejména z Latinské Ameriky. Ostatně v roli zahraničního čestného hosta se představí Brazílie. Národním hostem je známé karibské letovisko Santa Marta, pyšnící se přes 500 let dlouhou historií (jedná se o nejstarší existující město v zemi) a nádhernou přírodou v okolí. Návštěvníci se mohou těšit na přibližně 1500 vystavovatelů a spoluvystavovatelů z více než 32 zemí, včetně Indie, Itálie, Turecka, Thajska nebo Číny, která se veletrhu účastní poprvé. Letos bude mít ANATO o 14 % větší výstavní plochu, která přesáhne 40 tisíc metrů čtverečních.

Počítá se s účastí více než 50 tisíc podnikatelů. Podle organizátorů jsou již před veletrhem prostřednictvím online programu potvrzeny tisíce obchodních schůzek. Právě zde se totiž definují turistické balíčky, které budou moci cestující využívat po celý rok 2025. Akce však bude nejen příležitostí pro navazování nových obchodních kontaktů a aliancí, ale také místem školení a zábavy. Připraveny jsou tematické debaty zaměřené na marketing, elektronický obchod, digitální vzdělávání, umělou inteligenci v cestovním ruchu a řadu dalších oblastí. Na své si přijdou také milovníci gastronomie, jelikož budou moci ochutnat ukázky tradiční národní kuchyně.

K dispozici budou dále prostory věnované turistickým destinacím, které se veřejnosti otevírají v rámci mírového procesu, či síti kolumbijských měst, která patří k národním památkám. Účastníci se budou moci seznámit s místy sázejícími na udržitelný cestovní ruch a poznat interaktivní kopuli národních parků Kolumbie. Budou si navíc moci vyzkoušet typickou kolumbijskou sportovní hru tejo. Ta spočívá v házení kovového disku na hrací hřiště, ve kterém jsou umístěny malé terče obsahující střelný prach, aby tyto při dopadu explodovaly.

Celý program a podrobnější informace naleznete na webové stránce veletrhu: vitrinaturistica.anato.org.

Další zdroje: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2.

Rok 2025 v Kolumbii plný koncertů domácích i zahraničních hvězd

Milovníci různých žánrů hudby si letos v Kolumbii přijdou opravdu na své. Bohatý a pestrý program živých koncertů v roce 2025 zahrnuje rock, reggaeton, elektronickou, ale také popovou hudbu v podání kolumbijských i zahraničních interpretů. Již v posledních prosincových dnech byla zveřejněna některá jména, na která se mohou v průběhu tohoto roku místní těšit. Nechybí umělci jako Shakira, Maluma, Enrique Bunbury, Sting, Kylie Minogue, System Of A Down, The Offspring, Grupo Niche, svůj návrat do země potvrdila také skupina Linkin Park.

Většina akcí proběhne v Bogotě a Medellínu, tedy ve dvou největších kolumbijských městech, které se pyšní prvotřídní infrastrukturou. Nicméně také další místa jako Barranquilla či Cali lákají na velké umělce, zejména v první polovině roku. Města zároveň budují nové moderní sály. V Medellínu se v současné době koncerty konají převážně na víceúčelovém stadionu Estadio Atanasio Girardot, začíná však vystavba nové kulturní haly Arena Primavera s kapactiou 16 tisíc diváků. V Barranquille na pobřeží Karibiku se také jedná o zřízení arény tohoto typu. Kolumbijské hlavní město se letos chystá na přestavbu stadionu El Campín, aby se zlepšilo zázemí jak pro špičkové fotbalové zápasy, tak kulturní události na světové úrovni. Dějištěm koncertů s kapacitou do 16 tisíc návštěvníků je pak v Bogotě Movistar Arena.

Únor patří nejznámější kolumbijské zpěvačce Shakiře, která se po více než šesti letech vrátí na pódia ve své vlasti v rámci celosvětové tour Ženy už nepláčou (Las mujeres ya no lloran). Vystoupí nejen ve své rodné Barranquille, ale koncem února také v Bogotě (koncert v Medellínu byl z technických důvodů odložen na později). Několik dní předtím bude moci publikum v El Campínu oslavit tři desetiletí hudební kariéry společně s lyrickým tenoristou Andreou Bocellim. Medellín v polovině února hostí druhý ročník festivalu elektronické hudby Tomorrowland CORE.

Jedním z hudebně nejrušnějších měsíců bude v prvním pololetí 2025 březen. Movistar Arena přivítá hvězdy, jako je Sting (2. března), Marco Antonio Solís (7. března), Joaquín Sabina (12. března), Bacilos (13. března) a The Offspring (23. března). Na konci měsíce se navíc v bogotském centrálmín parku Parque Simón Bolívar uskuteční 14. ročník festivalu Estéreo Picnic. O čtyři dny hudby a zábavy se postarají nejen místní umělci, ale také řada zahraničních hostů, mimo jiné, Justin Timberlake, Alanis Morissette, Tool, Olivia Rodrigo, The Black Keys, Justice, Incubus, St. Vincent, Fontaines DC nebo Caribou. V následujících měsících v programu figurují také oblíbení kolumbijští zpěvací – medellínský rodák známý pod uměleckým jménem Maluma a Bogoťan Fonseca, jehož hudba je směsicí popu a kolumbijských lidových rytmů.

Zejména v druhé polovině roku ještě může přijít řada zajímavých překvapení, protože některé koncerty se budou teprve v těcho měsících potvrzovat. Jedno je však jisté, země nadále zůstává pro produkční společnosti atraktivní a etablovala se jako jedna z nejvýznamnějších koncertních destinací v rámci Jižní Ameriky. Ceny vstupenek se liší v závislosti na umělci, místě konání a umístění sedadel nebo zón. Obecně lze vstupenky zakoupit online prostřednictvím platforem TuBoleta, Ticketmaster či eticket, nebo v kamenných prodejnách.

Zdroje: Infobae.com, Semana.com, Caracol.com.co. Foto 1, foto 2.

Svátek kultury v Cartageně – Hay Festival 2025

Konec ledna patří v Cartageně, perle kolumbijského Karibiku, již tradičně festivalu kulturního dialogu, literatury a filozofie. Od svého založení se Hay Festival snaží poskytovat prostor pro diskuze o významných tématech světového dění, podporovat pluralitu, rozmanitost i kritické myšlení. Dnes je považován za jednu z nejdůležitějších literárních událostí hispánského světa a postupně se rozšířil také do dalších kolumbijských měst. V městečku Jericó v kraji Antioquia letos proběhl od 24. do 26. ledna. Na něj navazuje Hay Festival Forum v Medellínu ve dnech 28. a 29. ledna. Cartagena přivítá tisíce účastníků od čtvrtku 30. ledna do neděle 2. února a série akcí bude ukončena v Barranquille 3. února.

Letošní jubilejní 20. ročník bude oslavovat nejen svou historii, ale především hledět do budoucnosti. Cílem je podnítit společnost, aby se zamyslela nad aktuální situací ve světě a byla ochotná učit se novým věcem prostřednictvím kultury. Organizátoři proto již loni na podzim vyzvali širokou veřejnost, aby pomohla definovat 20 aktuálních otázek, které poslouží jako podklad pro debaty o celospolečenských výzvách. Z více než 500 návrhů byla vybrána klíčová témata, která zahrnují zamyšlení se nad významem demokracie, rolí umělé inteligence, klimatickou krizí, vědeckým pokrokem, nerovnostmi ve společnosti či migrací.

I letos návštěvníky čeká nabitý program, do kterého se zapojí na 190 renomovaných osobností z 28 zemí světa působících v různých oborech. V každém festivalovém dni se uskuteční přibližně 15 akcí v podobě přednášek, workshopů a diskusí se spisovateli, vědci, historiky, novináři, filozofy, umělci, ekonomy a dalšími mysliteli. Festival zahájí známý kolumbijský zpěvák a hudebník Carlos Vives společně se spisovatelem Ricardem Silvou Romerem debatou o umění skládat písně.

Do Cartageny zavítá i řada dalších spisovatelů, kteří představí nová díla a přiblíží svou literární dráhu. Vystoupí například Salman Rushdie (Indie/Velká Británie/USA), Colm Tóibín (Irsko), autorka vědeckých knih Jennifer Ackerman (USA), Lyonel Trouillot (Haiti), Camila Sosa Villada (Argentina) či Gioconda Belli (Nikaragua). Z domácích osobností se představí spisovatelka, dramaturgyně a literární kritička Piedad Bonnett, historička Diana Uribe či novinářka Leila Guerreiro. O kreativních procesech při psaní děl pohovoří oceňované hlasy španělské literární scény María Negroni (Argentina) a Cristina Rivera Garza (Mexiko), nositelka Pulitzerovy ceny za knihu o vraždě své sestry Neporazitelné léto Liliany (El invencible verano de Liliana).

Spisovatel Viet Thanh Nguyen bude s Óscarem Guardiolou-Riverou hovořit, mimo jiné, o své nejnovější publikaci Člověk dvou tváří (A Man of Two Faces), memoárech, které pojednávají o jeho životě uprchlíka a rozpolcené identitě mezi Vietnamem a Spojenými státy. Americká novinářka a spisovatelka Anne Applebaum přiblíží svou poslední knihu o autokratických vůdcích a diktátorech v době, kdy se ve světě rozmáhá krajně pravicová rétorika a na vzestupu jsou hnutí proti demokracii.

Připraveny jsou také koncerty, galavečery poezie či kulturní akce pro mládež. Všechny tyto akce se budou konat na šesti místech v různých částech města. Historii této jedinečné kulturní akce připomene kniha fotografií a dokument zachycující nejdůležitější momenty předchozích ročníků.

Zájemci o účast na Hay Festivalu 2025 si mohou zakoupit vstupenky na jednotlivé akce nebo se na ně zaregistrovat prostřednictvím webových stránek festivalu. Vybrané akce jsou však pro místní zdarma. Řada debat bude vysílána prostřednictvím streamingu, a bude je tak možné shlédnout po předchozí bezplatné registraci. Veškeré informace a kompletní program naleznete na oficiální stránce této kulturní události: hayfestival.com.

Další zdroje: Caracol.com.co, Semana.com. Foto 2, foto 3.

Po stopách románu a seriálu Sto roků samoty

Kolumbijský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Gabriel García Márquez byl a bude symbolem kolumbijské i světové literatury. V poslední době však jeho jméno začalo rezonovat silněji díky tomu, že se platforma Netflix rozhodla přenést knihu Sto roků samoty do audiovizuální podoby. Kamera sice nemůže nahradit psané slovo, nicméně prvních osm epizod seriálu dokazuje, že se mu občas dokáže dost přiblížit. Sám Márquez prý napsal knihu tak složitě a rozsáhle, protože chtěl ukázat, že psaný text nemůže být překonán ani filmem. Vždy také odmítal nabídky na zfilmování, souhlasily až jeho děti.

Místa, která byla inspirací pro tuto inscenaci, jsou nyní novou turistickou atrakcí v hledáčku cestovatelů z celého světa. Zájemci, kteří by chtěli poznat místa spojená se životem a dílem slavného spisovatele, se mohou vydat na cestu nazvanou Macondo. Atmosféru magického realismu budou moci nasát přímo v Aracatace, rodném městě Márqueze, které se nachází necelých 90 km od města Santa Marta na kolumbijském pobřeží Karibiku. Městečko je charakteristické svými barevnými domy a zachovala se zde řada architektury a prostor, které byly svědky života Garcíi Márqueze a jeho rodiny.

Během prohlídky se účastníci seznámí s rodným domem spisovatele či kostelem San José, kde byl pokřtěn. Poznají také školu, kde studoval, městskou knihovnu Remedios La Bella či Dům telegrafisty prohlášený za světové dědictví. Zajímavou zastávkou je dále železniční stanice, jejíž výstavba se datuje do 20. let minulého století a která napomohla propojení města s dalšími částmi země. Ulice turků (La calle de los turcos) zase připomíná historickou událost z počátku 20. století, kdy do Aracatacy přijeli migranti z Blízkého východu. Mnozí z nich byli Palestinci a Libanonci, ale přijeli s tureckými pasy. Od té doby dostali přezdívku turcos, která se dodnes hovorově používá v různých částech kolumbijského Karibiku.

Po 58 letech od prvního vydání je Sto roků samoty stále považováno za mistrovské dílo španělsko-americké literatury, respektive světového magického realismu, což dokazuje více než 50 milionů prodaných výtisků a překlady do 40 jazyků. Na konci roku 2024 byl na Netflixu uveden stejnojmenný seriál, který začíná – tak jako román – v první polovině 19. století, na svatbě Josého Arcadia Buendíi a Úrsuly Iguaránové. Vyrobila jej kolumbijská společnost Dynamo a režírovali Alex García López a Laura Moraová. S rodinou Garcíi Márqueze se hned shodli na tom, že se bude natáčet v Kolumbii a ve španělštině.

Rozsáhlý projekt vznikal několik let, produkční tým čítal na 900 lidí, z nichž většina byli Kolumbijci. Filmová vesnice Macondo vyrostla ve městě Alvarado, v kraji Tolima. Na stavbě domů a jejich vybavení se podílelo na 150 kolumbijských řemeslníků, kteří spolupracovali s 850 místními dodavateli. Pro seriál bylo ušito na 40 tisíc kostýmů většinou z kolumbijských látek, hudba vznikala v tamních studiích. Seriál se od svého uvedení těší pozornosti diváků po celém světě, v databázi ČSFD si drží hodnocení na úctyhodných 87 procentech.

Prvních osm epizod důsledně sleduje dějovou linku, a to přesto, že vysledovat ji není v knižní předloze – kvůli častým zvratům v čase – zrovna jednoduché. Divák si zároveň může užít nádherných přírodních scenerií, tajemných domů a dvorů, a přitom sledovat změť potomků Úrsuly a Josého Arcadia, kteří stále dokola – jak se točí čas – opakují stejné chyby.

Zdroj: Semana.com, Vikend.hn.cz. Foto 1, foto 2, foto 3.

Jih Kolumbie žije karnevalem černých a bílých

Kraj Nariňo v jihozápadní části Kolumbie vítá nový rok několikadenním karnevalem. Hlavní oslavy se odehrávají ve městě Pasto od 2. do 7. ledna. Slavnost známá jako Karneval černých a bílých se koná již od roku 1912, její podoba se ale v průběhu let vyvíjela. Důležitým mezníkem byla výstavba panamerické dálnice v 70. letech minulého století, kdy se karneval zpřístupnil většímu množství návštěvníků a obohatil se o nové trendy. Od roku 2009 je zapsán na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.

Před-karnevalové akce probíhájí již koncem roku a zahrnují program pro děti, koncerty i průvod starého roku. Ulicemi 31. prosince prochází figuríny, které s nezbytnou dávkou satiry připomínají významné události i veřejné osobnosti končícího roku. První tři dny oficiálního karnevalu patří zejména přehlídce hudby a dětem, které během vlastního průvodu ukazují svou kreativitu a lásku ke kulturnímu dědictví země. Pořádá se také průvod rodiny Castaňeda připomínající staré zvyky, obyčeje a způsob života konce dvacátých let 20. století.

Čtvrý den slavností (5. leden) je dnem černých, kdy se lidé oblékají do černého oblečení a kosmetickými krémy si barví na černo ruce a obličeje. Symbolizuje to den, kdy tehdejší afričtí otroci získali od svých pánů den volna a mohli se vesele bavit, hrát si a tančit. Ani běloši a mestici si nechtěli takovou zábavu nechat ujít, a tak se nabarvili na černo, aby se do oslav mohli naplno zapojit. Pod černou maskou se všichni stávají jednou velkou rodinou a jsou si rovni bez ohledu na příslušnost k etnické skupině či socioekonomické třídě.

Vrcholem karnevalu je pátý den, tj. 6. leden, známý také jako den bílých či den velkého průvodu. V jeho první části se lidé v kontrastu k předchozímu dni oblékají do bílé barvy a na obličej používají většinou aromatizovaný zásyp. Následuje přibližně sedm kilometrů dlouhá přehlídka v ulicích města. Typickou součástí jsou obrovské figuríny a různobarevné postavy v nadživotní velikosti vezené alegorickými vozy. Letošní průvod slibuje nejen oslavu etnické a kulturní různorodosti země, ale také silné poselství naděje a jednoty. V jeho čele totiž pojede vůz míru, kolektivní dílo vyzývající ke smíru v zemi dekády sužované vnitřním ozbrojeným konfliktem.

Poslední den festivalu symbolizuje jednotu a rovnost a zároveň kulturní a etnickou rozmanitost. Návštěvníci mohou ochutnat místní speciality, včetně typické pochoutky cuy (opečená morčata), a poznat tradice obyvatel zdejšího venkova.

Zdroj: ElColombiano.com, Radionica.rocks. Foto 1, foto 2.

Vánoční čas v Kolumbii

Kolumbijci mají Vánoce rádi, vždyť jsou také časem oslav, setkání, hudby, tradic a dobrého jídla. Řada rodin se proto na svátky připravuje výzdobou svých obydlí již od počátku listopadu. Vzhledem k tomu, že vánoční stromečky jsou umělé, nehrozí jejich předčasné opadání.

Naplno začíná advent v zemi 7. prosince oslavou tzv. Noci svíček (Noche de las Velitas). Místní si připomínají katolický svátek neposkvrněného početí panenky Marie, který připadá na 8. prosince. Před domečky i v ulicích měst se scházejí rodiny a přátelé, aby společně zapálili svíčky či lampiony. Na náměstích probíhají také kulturní vystoupení, zpívají se koledy.

Nejpozději v tento den se rozsvěcuje vánoční osvětlení v kolumbijských městech, které často patří k velkým turistickým atrakcím adventu. Vyhlášený svou vánoční výzdobou je zejména Medellín, který byl v roce 2011 časopisem National Geographic zařazen mezi 10 nejlepších míst v tomto ohledu na světě. Letos se výzdoba nese v duchu motta světelný betlém. Městečka a vesnice kraje Boyacá severně od Bogoty také stojí (nejen) v adventním čase za návštěvu. Hlavní kolumbijské město nabízí kromě osvětlení i další doprovodný kulturní a sportovní program. Zájmci se mohou například projet vánočním vláčkem nebo se zúčastnit festivalu plného světelných prvků, speciálních efektů a hudby.

Od 16. prosince, tj. od devátého dne před samotným Štědrým dnem, se každý večer scházejí rodiny i přátelé k pravidelným modlitbám, tzv. novenas. Setkání obvykle doprovází vánoční koledy a typické jídlo, včetně vánočního pudinku zvaného natilla, který se podává se smaženými sýrovými kuličkami buňuelos.

Kolumbijské Vánoce jsou podobné těm českým, nicméně svátečním dnem je pouze 25. prosinec, tj. Štědrý den je dnem pracovním. Slaví se tedy až večer, většinou v úzkém rodinném kruhu. Typická večeře probíhá až po půlnoci a menu se liší v jednotlivých krajích a oblastech. Nejčastěji se podává nadívaný krocan, vepřová kýta, ajíaco (vydatná kuřecí polévka s různými druhy brambor, kukuřicí, zakysanou smetanou, avokádem a bylinou guasca), případně tamales (hmota z rýže s masem a zeleninou zabalená v banánovém listu) nebo lechona (prase na rožni plněné rýží, hrachem, cibulí a kořením). Dárečky také nosí Ježíšek, děti je ale rozbalují v noci po večeři nebo 25. prosince ráno. Mezi svátky, konkrétně 28. prosince, se pro nás nezvykle slaví apríl, kdy si Kolumbijci tropí žerty na účet ostatních.

I konec roku se slaví většinou v kruhu rodinném a váže se k němu řada zvyků a tradic. Jednou z nejznámějších je pojídaní 12 hroznů s odbíjením půlnoci, kdy si za každý snězený hrozen má člověk něco přát. V kapsách je dobré mít peníze a čočku k zajištění prosperity a ekonomické stability v novém roce. Bohatství a životní energii by mělo podpořit žluté spodní prádlo. Na stole by neměl chybět klas, aby nebyl nedostatek jídla. Milovníci cestování vybíhají o půlnoci ven s kufrem a obcházejí blok, aby měli v následujících měsících spoustu příležitostí vydat se na cesty.

V některých oblastech se pálí starý rok, panenky vycpané starým oblečením a hadry, které představují vše špatné, co končící rok přinesl. O půlnoci je pak tento symbol spálen, aby se nic podobného v novém roce již neopakovalo. Celé svátky končí 6. ledna příchodem tří králů.

Fuente: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Dokument o Kafkovi k vidění v Bogotě

V úterý 10. prosince bude v Goethe-Institutu v kolumbijském hlavním městě promítnut dokumentární snímek Kafkas Letzte Reise (Kafkova poslední cesta) režisérů Hanse Gerda-Kocha a Clemense Schmiedbauera. Diváci budou moci prostřednictvím originálních dopisů, dosud nezveřejněných dokumentů a rozhovorů s odborníky poznat Kafkovu nejintimnější stránku. Historik medicíny navíc vysvětlí průběh Kafkovy nemoci a bezradnost lékařů v době, kdy medicína ještě nebyla na takové úrovni jako dnes.

Film sleduje závěrečné etapy života Franze Kafky od Prahy do sanatoria Wienerwald u Pernitzu, přes univerzitní laryngologickou kliniku ve Vídni až po jeho poslední zastávku, sanatorium Dr. Hoffmanna v Kierlingu u Klosterneuburgu. Ze všech dochovaných dokumentů spolu s dostupnými informacemi o jeho spolupracovnících Doře Diamant a Robertu Klopstockovi, Kafkově rodině a přátelích, jeho nemoci a odkazu Maxe Broda vzniká ucelený obraz jednoho z nejslavnějších světových spisovatelů na pozadí rakouských dvacátých let 20. století.

Akci pořádá Goethe-Institut ve spolupráci s velvyslanectvími Rakouska a České republiky v Bogotě v rámci oslav stého výročí úmrtí Franze Kafky (1883-1924).

Guarneri Trio Prague v Kolumbii

Guarneri Trio, které tvoří Ivan Klánský (klavír), Čeněk Pavlík (housle) a Marek Jerie (violoncello), je od svého založení v roce 1986 považováno za jeden z nejšpičkovějších souborů v oblasti klasické hudby. Talent těchto hudebníků mohlo nedávno ocenit také kolumbijské publikum v souvislosti s oslavami roku 2024 jako roku české hudby. Po vystoupení v Medellínu se trio v neděli 27. října představilo také v menším sále divadla Teatro Mayor Julio Mario Santo Domingo v Bogotě.

Rok české hudby se slaví od roku 1924 každých deset let. Jedná se o příležitost připomenout si a oživit velká díla českých skladatelů. Řada hudebníků pořádá turné po celém světě, aby poukázali na výročí narození jedné z uznávaných ikon české hudby – Bedřicha Smetany (1824-1884).

A právě jedno z nejvýznamnějších děl skladatelova života zaznělo v podání Guarneri Trio také v kolumbijském hlavním městě. Klavírní trio g moll, op. 15, složil velikán české hudby krátce po smrti své dcerky Bedřišky, která zemřela ve věku pouhých čtyř let. Podle umělců bylo toto dílo „jeho způsobem, jak hudebně zpracovat tuto tragickou ztrátu, aniž by se nechal strhnout k zoufalství“. Ačkoli tedy odráží bolest a nostalgii, je zároveň plné života a naděje jako pocta těm, kteří již mezi námi nejsou.

Další dvě odehrané skladby pak odrážely hudební styl českých zemí konce 19. a počátku 20. století. Elegie je dílo, které talentovaný houslista a skladatel Josef Suk, Dvořákův žák, zkomponoval v roce 1902. Vychází z epické básně vyprávějící o české historii. Dvořákovo Dumky trio vzniklo v roce 1981 jako skladatelova rozlučka se svou zemí před odjezdem do New Yorku. Zazněla také česká a kolumbijská hymna.

Po tomto jedinečném hudební zážitku následoval krátký koktejl organizovaný Velvyslanectvím ČR v Bogotě při příležitosti státního svátku 28. října.

Zdroj: TeatroMayor.org.

Obrázky dětí z Terezína na univerzitě El Bosque

Dne 16. října byla na univerzitě El Bosque v Bogotě zahájena výstava kreseb terezínských dětí nazvaná Vždy budu žít. Asocheca ve spolupráci s oddělením výtvarného umění univerzity zvou všechny zájemce nejen ke shlédnutí výstavy, ale také na besedu o dětství, umění a válce, která se uskuteční ve středu 30. října 2024 v 11 hodin v knihovně Juan Roa Vásquez této bogotské univerzity.

Měsíc Kafky na univerzitě Univalle v Cali

Velvyslanectví České republiky a Rakouska v Kolumbii ve spolupráci s honorárním konzulátem České republiky v Cali, Goethe institutem v Bogotě, kulturním oddělením knihovny a Školou literárních studií univerzity Universidad de Valle v Cali srdečně zvou všechny milovníky literatury, aby si připomněli 100. výročí úmrtí světoznámého spisovatele Franze Kafky.

Po celý měsíc říjen probíhá v třetím největším městě Kolumbie řada kulturních aktivit, které přibližují život a dílo tohoto velikána a oslavují jeho odkaz. Široká veřejnost má tak možnost ponořit se do jedinečného a fascinujícího světa jednoho z nejvlivnějších spisovatelů 20. století.

Aktivity probíhájí od 1. do 31. října 2024 v zóně T – knihovna Mario Carvajal, univerzita Universidad del Valle. Kompletní program naleznete na webových stránkách knihovny: https://biblioteca.univalle.edu.co/.