Seznam světového dědictví Unesco se na přelomu června a července rozrostl o 19 nových položek z celého světa. A i Kolumbie se pyšní novým zápisem, kterým je Národní park Serranía de Chiribiquete – Dlouhý dům jaguára, rozkládající se na severozápadě kolumbijské části Amazonie, na pomezí kolumbijských krajů Guaviare a Caquetá.
Chiribiquete je největší chráněnou přírodní oblastí v zemi a zároveň největším tropickým národním parkem kontinentu vůbec poté, co kolumbijský prezident Juan Manuel Santos podepsal jeho rozšíření o 1,5 milionu hektarů. Z původních 2,7 milionu hektarů tak rozloha vzrostla na 4,2 milionu hektarů.
Kromě obrovské rozlohy, neuvěřitelné biodiverzity, řek a hor se území vyznačuje také jedinečnými nástěnnými malbami dávných civilizací.
Právě díky těmto nálezům prohlásilo kolumbijské ministerstvo kultury v květnu 2018 park za chráněnou archeologickou oblast. Od počátku července navíc tedy území figuruje i na seznamu Unesco v kategorii smíšeného světového dědictví, protože je pro lidstvo výjimečné jak z hlediska přírodního, tak kulturního bohatství.
Typické strmé pískovcové stolové hory, zvané tepuyes, indiáni nazývali stoly Bohů. Na stěnách těchto skalnatých útvarů se nachází přes 70 tisíc maleb starých nejméně 12 tisíc, ale až 20 tisíc let, které experti označují za jedno z největších kulturních dědictví země a nejstarší jeskynní malby kontinentu. Výjevy jsou namalovány barvou z minerálu bohatého na mangan a neobsahují žádný organický materiál, proto je těžké určit jejich konkrétní stáří.
Oranžové kresby, které jsou mnohdy umístěny uprostřed stěn velkých 600 až 700 metrů, bývají označovány za Sixtínskou kapli Amazonie. Zobrazují lovecké scény, tance, boje, porody, náboženské obřady dávných obyvatel Amazonie, ale také mytologická zvířata jako je jaguár, místní symbol moci a plodnosti, anakondy či želvy.
V labyrintech skalnatých formací po staletí žili příslušníci obávaného indiánského kmene karijona, vysocí, dobře stavění bojovníci a kanibalové. Chiribiquete pro ně bylo centrem světa, uctívali tuto oblast a věnovali tedy hodně času kresbám na zdejší skály. Ostatně i název Chiribiquete pochází od tohoto kmene, v jazyce karijona znamená hora, kde se kreslí. Podle současných teorií poslední příslušníci kmene zahynuli v důsledku těžby kaučuku a nemocí na počátku 20. století. Dnes patří k indiánským kmenům žijícím v okolí různé komunity lingvistické rodiny tukano, kteří sami sebe považují za syny jaguára z Yuruparí.
Kresby sice byly objeveny již na počátku 20. století, ale kolumbijští archeologové začali reálně zkoumat toto prastaré skalní umění teprve nedávno. Dříve byla totiž oblast nedostupná kvůli střetům mezi vládními jednotkami a levicovými povstalci z Farc. I přes uzavření míru s povstalci není ani dnes oblast zcela bez rizika, jelikož poblíž operují různé kriminální ozbrojené skupiny obchodující s kokainem. Dodnes tak zůstává tato oblast z velké části neprozkoumaná, navštívená jen některými odborníky či dobrodruhy. Helikoptérou je to totiž minimálně hodina cesty z městečka San José del Guaviare, kde se nachází nejbližší letiště, navíc taková cesta nevyjde zrovna levně.
Národní park je zároveň místem ohromné biodiversity, zahrnuje hned čtyři různé ekosystémy – od amazónských nížin, přes oblast řeky Orinoco a Guayanskou vysočinu až po východní pohoří And. Stromy zde dosahují výšky až 20 metrů, dříve zmíněné skalnaté hory se tyčí až do výšky 800 metrů. V místních tropických lesích nachází útočiště řada ohrožených druhů, například jaguár, tapíři či říční růžoví delfíni. Celou oblastí protékají řeky různých barev: bělavé, které se rodí ve východním pohoří, černé z útrob pralesa či načervenalé díky různým látkám. Oficiální potvrzení významu tohoto území pro lidstvo by mělo zabránit jeho ohrožení ilegální těžbou dřeva, odlesňováním, zemědělskou aktivitou či výstavbou infrastruktury, se kterými se potýká celý kraj Guaviare i amazónská část Kolumbie obecně.
Zdroje: Especiales.semana.com, Novinky.cz, Cestovani.idnes.cz. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.
V Neivě, hlavním městě kraje Huila jižně od Bogoty, se až do 2. července koná Folklórní festival a Národní soutěž královny žánru bambuco. Letošní 58. ročník opět přináší bohatý program plný rozličných setkání, průvodů různého typu, hudebních a tanečních vystoupení, ukázek tradiční umělecké výroby, ale nově třeba i zajímavých akademických besed. Nechybí ani ochutnávka místních gastronomických specialit. Stěžejní akcí festivalu je volba národní královny bambuco. Kandidátky zvolené v jednotlivých krajích Kolumbie poměřují své schopnosti v nejlepším ztvárnění tance sanjuanero, typického pro kraj Huila. Tento živý tanec má svou přesně stanovenou choreografii i kostýmy. Porota ale hodnotí také jejich krásu, obecný kulturní přehled, dochvilnost či oblíbenost u publika. Hlavní cíl celých slavností pak spočívá v oživení regionáních tradic. Některé události mají i silný sociální charakter, jako je setkání a kulturní výměna indiánských komunit, průvod za dobré zacházení se starými spoluobčany, nebo kulturní setkání obětí. Festival vznikl na počest Svatého Jana Křtitele, jehož narození církev slaví 24. června. Celá tradice má tedy kořeny v době španělské nadvlády nad regionem.
Severovýchodně od Neivy v městě Villavicencio v kraji Meta, se od 28. června do 2. července slaví Mezinárodní turnaj v tanci joropo, který je typický právě pro kraje východních nížin. Jubilejní 50. ročník festivalu je věnován snům a dílu Miguela Ángela Martína, ikoně zdejšího folklóru a zakladateli festivalu. Martín je zároveň autorem emblematické skladby Carmentea, jejíž slova i hudba poznamali historii tohoto hudebního žánru. Harfa, rumba koule a specifická kytara zvaná cuatro jsou tři hudební nástroje neodmyslitelně spjaté s joropo. Nabitý program zahrnuje jedinečnou přehlídku tradičních rytmů, pohybů i krojů s více než 6000 účinkujícími, zvanou Joropodrom. Koná se také soutěž o královnu tance joropo, či gastronomický festival. Návštěvníci se mohou těšit i na koncerty místních hudebníků, třeba známého mistra Cholo Valderramu.
Folklórem žije v těchto dnech a až do 2. července také hlavní město hudby a kraje Tolima, Ibagué. Od poloviny června se zde totiž slaví 46. ročník tradičního folklórního festivalu, který ukazuje kolumbijskou kulturu. Festival se poprvé konal v roce 1959, tedy v době, kdy se tato oblast zmítala v násilí. Proto se skupina osob ve snaze zdůraznit kulturní identitu kraje rozhodla realizovat akci, která by předvedla autoktonní kulturní tradice. Kromě spousty zábavy, hudby, koncertů a průvodů jsou připraveny také ohňostroje i volba národní královny folklóru, národní setkání folklórních souborů univerzit či Festival festivalů, ve kterém má každý kraj svého zástupce. Představí se i umělci deseti různých latinskoamerických zemí pozvaných v rolích čestných hostů. Zájemci budou moci ochutnat místní speciality jako je tamal (rýžová směs s masem a zeleninou zabalená v banánovém listu) či lechona (směs vepřového masa s vařeným hráškem a rýží).
Pokud by však někdo preferoval argentinské tango, ve dnech 18. až 24. června může zavítat do Medellínu, hlavního města kraje Antioquia. Koná se zde totiž mezinárodní festival tohoto tance, druhý nejvýznamější svého druhu na světě. Letos vzdává poctu argentinskému skladateli jménem Homero Expósito, jehož dílo je považováno za jedno z nejhezčích v historii tohoto hudebního žánru. Celkem se odehraje 80 akcí, všechny přístupné zcela zdarma pro širokou veřejnost. V rámci festivalu se pořádá například světový turnaj v tangu nebo soutěž ve zpěvu, do které se zapojí i soutěžící z jiných latinskoamerických zemí, ale také Japonska a USA. Do Medellínu zavítala mimo jiné i známá argentinská zpěvačka Susana Rinaldi, která vystoupila se symfonickým orchestrem z USA, považovaným za první severoamerické uskupení zaměřené na latinskoamerickou hudbu. Zájemci se mohou zúčastnit také workshopů a tanečních lekcí tanga.
V úterý 12. června velvyslanec České republiky, Miloš Sklenka, a starosta kolumbijského města Ibagué (kraj Tolima), Guillermo Alfonso Jaramillo, představili dílo nazvané Rituál usmíření. Socha reprezentuje skupinu osob, které se objímají na znak usmíření poté, co museli vytrpět krutosti války. Památník je v první řadě věnovaný obětem tragédie v Lidicích, vesnici vypálené během druhé světové války nacisty. Zároveň ale vzdává poctu i všem obětem kolumbijského ozbrojeného konfliktu a obětem válek obecně.
Český velvyslanec zase zdůraznil, že Ibagué je prvním a jediným městem v Kolumbii, které následovalo příklad různých míst na celém světě a také použilo jméno Lidice, aby uctilo památku obětí válečných konfliktů.
Městečko Ginebra zve na přelomu května a června na již 44. ročník Festivalu kolumbijské andské hudby Mono Núňez, který je jednou z nejdůležitějších folklórních událostí země. Název akce, na které se setkávají zpěváci, hudebníci, skladatelé i milovníci tradiční andské hudby, vzdává poctu věhlasnému kolumbijskému hudebníkovi jménem José Benigno Núňez, který se právě v Ginebře narodil.
Dodnes zůstává hlavní programovou náplní čtyřdenní soutěžní klání, které se odehrává na různých pódiích a to ve dvou základních kategoriích – vokální a instrumentální. Souboj o hlavní cenu svádí i letos 28 hudebníků z různých koutů země.
Letos akce vzdává poctu mistrovi Rodrigu Silvovi a hudebníkovi jménem Hernando Sinisterra Gómez. Zároveň festival přivítá i zahraniční hosty, například interprety z Peru, Venezuely či Argentiny. Na hlavním náměstí se každý den od čtyř hodin odpoledne konají koncerty různých hudebních skupin přístupné zdarma pro všechny zájemce.
Pro milovníky sedmého umění je v Kolumbii v dubnu a květnu připraven Festival evropského filmu – Eurocine, který postupně probíhá nejen v hlavním městě Bogotě, ale přesune se také do měst Medellín, Cali, Bucaramanga, Pereira, Barranquilla a Barrancabermeja. Role čestného hosta přitom letos připadla na Maďarsko. 24. ročník festivalu se snaží postavit mosty mezi Kolumbií a různými místy Evropy, takže letošní progam zahrnuje snímky, které hovoří o komplexnosti lidských bytostí a jejich hlubokých přáních. Ukazuje tak, že navzdory vzdálenosti není evropská realita od té kolumbijské tak odlišná.
Jejich první zastávkou však bude město Kartagena na severním karibském pobřeží. V knihovně zdejší univerzity (Sede San Agustín – Centro) se v pondělí 16. dubna od 16:00 hodin mohou návštěvníci těšit na četbu oceňovaného literárního díla Mlýn na mumie, mystického gastronomicko pornografického thrilleru, a to v podání samotného autora Petra Stančíka. Následně Anežka Charvátová pohovoří o překládání literárních děl, především o tom, jak překládat metafory, přirovnání a další oblíbená abstraktní vyjádření.
Od úterý 20. března (v pondělí byl totiž v Kolumbii státní svátek) se na univerzitě Santo Tomás ve Villavicencio, hlavním městě kraje Meta, pořádal tzv. Český týden. Vedení univerzity připravilo aktivity a přednášky různého zaměření, aby zdejším studentům blíže představilo středoevropskou zemi.
