Kraj Nariňo v jihozápadní části Kolumbie vítá nový rok několikadenním karnevalem. Hlavní oslavy se odehrávají ve městě Pasto od 2. do 7. ledna. Slavnost známá jako Karneval černých a bílých se koná již od roku 1912, její podoba se ale v průběhu let vyvíjela. Důležitým mezníkem byla výstavba panamerické dálnice v 70. letech minulého století, kdy se karneval zpřístupnil většímu množství návštěvníků a obohatil se o nové trendy. Od roku 2009 je zapsán na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.
Před-karnevalové akce probíhájí již koncem roku a zahrnují program pro děti, koncerty i průvod starého roku. Ulicemi 31. prosince prochází figuríny, které s nezbytnou dávkou satiry připomínají významné události i veřejné osobnosti končícího roku. První tři dny oficiálního karnevalu patří zejména přehlídce hudby a dětem, které během vlastního průvodu ukazují svou kreativitu a lásku ke kulturnímu dědictví země. Pořádá se také průvod rodiny Castaňeda připomínající staré zvyky, obyčeje a způsob života konce dvacátých let 20. století.
Čtvrý den slavností (5. leden) je dnem černých, kdy se lidé oblékají do černého oblečení a kosmetickými krémy si barví na černo ruce a obličeje. Symbolizuje to den, kdy tehdejší afričtí otroci získali od svých pánů den volna a mohli se vesele bavit, hrát si a tančit. Ani běloši a mestici si nechtěli takovou zábavu nechat ujít, a tak se nabarvili na černo, aby se do oslav mohli naplno zapojit. Pod černou maskou se všichni stávají jednou velkou rodinou a jsou si rovni bez ohledu na příslušnost k etnické skupině či socioekonomické třídě.
Vrcholem karnevalu je pátý den, tj. 6. leden, známý také jako den bílých či den velkého průvodu. V jeho první části se lidé v kontrastu k předchozímu dni oblékají do bílé barvy a na obličej používají většinou aromatizovaný zásyp. Následuje přibližně sedm kilometrů dlouhá přehlídka v ulicích města. Typickou součástí jsou obrovské figuríny a různobarevné postavy v nadživotní velikosti vezené alegorickými vozy. Letošní průvod slibuje nejen oslavu etnické a kulturní různorodosti země, ale také silné poselství naděje a jednoty. V jeho čele totiž pojede vůz míru, kolektivní dílo vyzývající ke smíru v zemi dekády sužované vnitřním ozbrojeným konfliktem.
Poslední den festivalu symbolizuje jednotu a rovnost a zároveň kulturní a etnickou rozmanitost. Návštěvníci mohou ochutnat místní speciality, včetně typické pochoutky cuy (opečená morčata), a poznat tradice obyvatel zdejšího venkova.
Zdroj: ElColombiano.com, Radionica.rocks. Foto 1, foto 2.