Městečku Paipa se přezdívá hlavní turistické město kraje Boyacá a od Bogoty je vzdálené přibližně 180 kilometrů severovýchodním směrem. Celoročně láká návštěvníky zejména díky příjemnému, spíš chladnějšímu podnebí a zdejším termálním koupelím. Zájemci si mohou také připomenout část kolumbijské historie, protože právě u městečka se v červenci 1819 odehrála bitva známá jako Batalla del Pantano de Vargas, která patří k mezníkům v bojích za nezávislost. V době přetrvávající národní karantény, kdy je omezen vnitrostátní pohyb a hranice země zůstávají nadále uzavřené, se městečko Paipa rozhodlo uspořádat svůj tradiční festival aspoň virtuálně.
Ve dnech 12. až 15. června tedy navzdory všem omezením probíhá tento jedinečný svátek místních zvyků a kultury, poprvé ve své historii ovšem prostřednictvím moderních technologií. Proto museli organizátoři z velké části změnit způsob, jakým se vždy aktivity odehrávaly. To ovšem nic nemění na faktu, že zájemce čeká nabitý program včetně tradičních soutěžních disciplín, veletrhu ovcí, přehlídky oblečení a tradičních módních doplňků.
Zahájení festivalu letos patřilo divadelnímu představení s ukázkou hudby, tance, literatury i vyprávění příběhů. Scéna byla vytvořena za pomoci dvanácti metrové zdi s vyobrazením venkovské krajiny v okolí Paipy. Hlavními protagonisty byli vesničané, kteří přiblížili svou každodenní práci. Ulice městečka rozezní hudební vystoupení v podání místní umělecké školy, která si obyvatelé města mohou poslechnout přímo z pohodlí domova. Na programu festivalu figurují také zahraniční hosté. Konkrétně se v rámci mezinárodní ukázky tance představí taneční skupiny z Mexika, Čile a Peru, které zaslaly organizátorům videa se svými choreografiemi.
Další aktivity letošního 22. ročníku jsou přitom rozděleny do dvou částí: textilní a gastronomické. Zájemci se tak mohou těšit například na ukázku různých druhů tzv. ruanas, česky pončo nebo vlněný přehoz, který lidé v chladnějších oblastech používají proti zimě. Přiblížen je také celý proces, který vede až k finálnímu výrobku. Jednou ze soutěžních akcí je také soutěž přadlen, které se většinou účastní starší ženy. Letos sice musely vůbec poprvé zůstat doma, ale i tak zápolí v soutěži na dálku.
Z gastronomických dobrot budou představeny almojábanas, tedy typ pečiva z těsta z kukuřičné mouky, do kterého se přidává měkký sýr, ale také další pečivo, tzv. amasijos, vyráběné za použití místního sýru queso paipa. Ti, kteří se nacházejí přímo v městečku, pak nebudou ochuzeni ani o degustaci, protože jim tyto pochoutky budou doručeny přímo domů. Součástí festivalu je také premiéra dokumentu místního rodáka Carlose Ramóna Rojase právě o již zmíněných almojábanas, ale také akademické besedy a konference, například o uměleckých výrobcích této oblasti, mezinárodních trendech ve světě módy, ale také o chovu ovcí.
Celkově se festival snaží ukázat široké veřejnosti veškeré zajímavosti a bohatství této oblasti, ať už se jedná o kulturu, dobré jídlo nebo přírodu. Zároveň se tímto způsobem snaží podpořit místní výrobce uměleckých předmětů, případně umělce a výrobce z jiných odvětví, aby měli více ekonomických příležitostí. Jednotlivé akce jsou letos živě vysílány přes facebookovou stránku místního městského úřadu: www.facebook.com/alcaldiadepaipa/.
Zdroje: ViajaPorColombia.com, ArtesaniasDeColombia.com.co, Caracol.com.co. Foto 1, foto 2.




Umělecký svět si 4. června připomněl výročí 100 let od narození slavného kolumbijsko-španělského malíře, muralisty, sochaře a rytce Alejandra Obregóna. Byl jedním z nejdůležitějších představitelů výtvarného umění 20. století v Kolumbii. V době trvajících omezení kvůli koronavirové krizi oslavují některé kolumbijské kulturní instituce toto jubileum aspoň virtuálními vzpomínkovými aktivitami.
Právě při řízení kamionu po příkrých cestách tamějšího regionu našel své poslání a rozhodl se studovat malbu. Jako malíř byl nejdříve objeven ve Španělsku v první polovině 40. let 20. století, kde představil několik portrétů. Kolumbijský umělecký svět ho měl možnost poznat díky jeho účasti na V. Národním salónu kolumbijských umělců v roce 1944. Jeho olejové malby jako Zátiší nebo Chlapec se džbánem získaly velmi pozitivní ohlasy místní kritiky, která jeho práci označila za romantický expresionismus.


Prostřednictvím digitálních platforem mohou uživatelé z celého světa obdivovat díla a výstavy například v Muzeu současného umění, Muzeu Dům paměti, Národním muzeu Kolumbie, Muzeu současného umění v Bogotě, Koloniálním muzeu, Muzeu zlata i Boterovu muzeu. Pokud se tedy chcete vydat na výlet za kulturou, aniž byste museli opustit své domovy, podívejte se na následující odkazy.
Tento důležitý projekt připomínající historii kolumbijského ozbrojeného konfliktu a násilí spojeného s drogovými kartely vznikl v roce 2006 v Medellínu, aby se na minulost ani na všechny lidi, které násilí přímo zasáhlo, nikdy nezapomnělo. Výstavy přibližující Medellín 70., 80. a 90. let, násilí v kolumbijské společnosti, mírové iniciativy, různé lidské osudy, ale taky hlasy těch, kteří se stali členy ozbrojených skupin, můžete poznat na webových stránkách muzea. Čekají vás zajímavé texty, audio nahrávky i videa, díky nimž se dozvíte podrobnosti z pohnuté a nedávné kolumbijské historie.


Druhý týden, od 19. května, patří Kolumbii. Těšit se můžete na kaleidoskop intimních obrazů žen z vesnice Jericó v kraji Antioquia pod názvem Jericó: el infinito vuelo de los días. Snímek režisérky Cataliny Mesy z roku 2016 zachycuje setkání a konverzace žen různého věku i sociálních vrstev, které si prozrazují své životní příběhy, pocity, sdílejí svůj smysl pro humor a moudrost. Vidět můžete také film Naranjas režiséra Ivána Davida Gaony z roku 2014 a Se venden conejos od Estebana Giralda z roku 2015.


Na sociálních sítích pak probíhá iniciativa nazvaná To africké, co se mi líbí, která zdůrazňuje hodnoty, zvyky, rituály a charakteristiky populace africkým potomků a její vliv na kulturní rozmanitost Kolumbie. Nebude chybět ani ukázka filmové produkce. Na platformě Retina Latina budou k vidění filmy Keyla a El día de la Cabra. Navíc se připravuje i digitální kampaň, která přinese audiovizuální tvorbu připomínající různé zvyklosti a tradiční moudrost této komunity, včetně receptů typické afrokolumbijské kuchyně. Do oslav afrokolumbijského dědictví se zapojí i další instituce, které také pořádají řadu besed, ukázek afrokolumbijské hudby, literatury, tance i běžného života černošské komunity ve venkovských oblastech Kolumbie. Všechny tyto aktivity se snaží zviditelnit tuto populaci, ale také přispět v boji proti diskriminaci a rasismu tím, že vytvoří prostor pro reflexi a mezikulturní dialog.


Zároveň uvedl, že darováním souboru obrazů, kreseb a soch a jejich zpřístupněním veřejnosti chtěl přispět k míru, po kterém Kolumbijci tolik touží. Opravdový mír totiž vyžaduje kolektivní úsilí a hmatatelné činy, jednoznačně prokázanou vůli a snahu o harmonii. Proto si Botero přál, aby byl jeho dar vnímán jako osobní demonstrace jeho víry v Kolumbii a v její budoucnost.
V průběhu celého roku 2020 budou probíhat různé aktivity na oslavu muzea i přínosu Boterových děl ke kolumbijské kultuře, které zájemci mohou sledovat i na