Na konci března přicestoval do České republiky, a to vůbec poprvé v historii, pan Asdrubal Torres, spirituální vůdce a člen arhuackého kmene Niwi Umukin, žijícího v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta na severním pobřeží Kolumbie.
Cílem jeho cesty bylo především podělit se s Čechy o svou kulturu, duchovní tradice, zvyky i přesvědčení, ale také ukázat jim cestu k vlastním kořenům, která by jim umožnila čelit současné společnosti. Zároveň však tento Mamo (tedy šaman) posluchačům přiblížil i problémy své komunity, jejíž území je neustále ohrožováno invazemi nových osadníků.
Prostřednictvím meditací, rituálů i povídání představil Asdrubal filozofii svého kmene spočívající v zachování rovnováhy mezi civilizací a přírodou. V neděli 26. března vystoupil na veletrhu zdravého životního stylu nazvaném Festival Evolution v Praze. S publikem na něm pohovořil o potřebě bránit jak lidskou duši tak planetu Zemi před důsledky technologického rozvoje a o nutnosti dosáhnout harmonii mezi materiálním a duchovním světem.
Podrobněji pak přiblížil víru a tradice své indiánské komunity v průběhu celodenního semináře, který proběhl v sobotu 1. dubna v Písecké bráně v Praze. Součástí akce byla i krátká videoprojekce o způsobu života Arhuacos.
Jelikož pro kmen Arhuaco list koky představuje nejvyšší spojení se Stvořitelem, účastníci semináře měli samozřejmě možnost poznat tuto rostlinu, zvanou Ayu, zblízka. Pod vedením kolumbijského šamana také absolvovali rituál vlastní vnitřní očisty spojený mimo jiné právě i s posvátnou kokou. Závěrečný obřadný pochod zahájený v Písecké bráně pokračoval až na Petřín.
Účastníci semináře tak ve společnosti Asdrubala strávili celý den, setkání skončilo až v pozdních večerních hodinách a ukázalo tak opravdový zájem Čechů o návštěvu kolumbijského důchovního vůdce. Asdrubal zároveň ocenil fakt, že účastníci měli otevřenou mysl, pozitivně přijímali jeho poselství o tom, že štěstí se nenachází v materiálním světě, a cítili potřebu znovu se napojit na své vlastní kořeny.
Pan Asdrubal Torres získal stipendium OSN pro studium v rámci programu výuky lidských práv, který je určený pro indiánské komunity Latinské Ameriky. Cílem kurzu bylo poskytnout duchovním vůdcům indiánských kmenů teoretické i praktické nástroje pro ochranu práv svých komunit a indiánských organizací. V minulých letech se zúčasnil řady mezinárodních kongresů, konferencí a fór, i vrcholných setkání indiánských komunit v různých zemích.
Plynně hovoří a píše španělsky, ale především svým rodným jazykem zvaným Iku. V současné době spolupracuje na projektu, který řeší problematiku indiánských komunit, jejichž život a přírodní prostředí jsou přímo zasaženy projekty infrastruktury. Do České republiky tak Asdrubal přijel také navázat spolupráci s místními neziskovými organizacemi a soukromým sektorem.
Pod značkou Jwawika nabídl i různé zemědělské a umělecké výrobky své komunity, konkrétně kávu, čokoládu a typické tašky (mochilas) ručně tkané arhuackými ženami. Tímto způsobem získané prostředky by pak měly sloužit indiánské komunitě k odkupu svého původního území od přistěhovalců a tím uchránit předkolumbovské zvyky před cizími vlivy.
Návštěva duchovního vůdce Arhuaců se uskutečnila díky úsilí Aleny Antonovičové, předsedkyně Asociace přátel Kolumbie.
Zdroje: Radio.cz/es (Dominika Bernáthová), Maitrea.cz. Foto 1, foto 2, foto 3.
Podrobnější informace si můžete přečíst také v Literárních novinách zde.
Jednu z největších záhad předkolumbovských civilizací lze spatřit v archeologickém parku San Agustín, který od roku 1995 figuruje i na seznamu světového dědictví Unesco. Právě zde se totiž nachází největší skupina náboženských monumentů a kamenných soch v celé Jižní Americe.
Povinnou zastávkou je místní archeologický park, který můžete prochodit křížem krážem pěšky. Na jeho prozkoumání je dobré si vyhradit minimálně tři až čtyři hodinky. Hned za vstupem do parku se můžete vydat na okruh lesem, který je lemován figurami reprezentujícími bojovníky, kněží, hodnostáře, ale také mýtická či symbolická zvířata. Vydlážděná cesta obklopená bohatou vegetací vás zavede také na důležité obřadní místo. Jedná se o zvláštní pramen, kde voda teče přes figuríny vytesané do kamenů a tvoří řadu bazénků.
Orel, který má ve svých pařátech hada, je pak symbolem stvoření a je spojený s politickou hierarchií a mocí. Vyobrazená božstva a zvířata podávají důkaz o kreativitě domorodců, jejichž tajemství se věda stále snaží odhalit.
Těm, kteří by chtěli poznat autentickou kolumbijskou hudbu, se ve dnech 13. až 20. března nabízí jedinečná příležitost. V Ibagué, hlavním městě kraje Tolima, které je považováno i za kolumbijské hlavní město hudby, se totiž koná Národní festival kolumbijské hudby a to již po jednatřicáté. Letošní ročník přitom podle svého motta přímo opěvuje život.
Návštěvníci se zároveň mohou těšit na vystoupení dětských sborů. Program nabízí také konference, dílny, koncerty, setkání hudebníků či výstavy. Vyvrcholení této jedinečné události bude patřit Hudební procházce Kolumbií s reprezentanty a hudebními rytmy celé země.
První březnové dny patří v severokolumbijském městě Cartagena milovníkům sedmého umění. Již po 57. se zde koná Mezinárodní filmový festival, který se snaží ukázat místní talent a také podpořit rozvoj národních projektů. Ostatně jedná se o nejstarší filmový festival latinskoamerického kontinentu a nejdůležitější událost svého druhu v Kolumbii.
Vzhledem k tomu, že byl rok 2017 vyhlášen kolumbijsko-francouzským rokem, zvláštní pozornost bude věnována právě francouzské tvorbě a představitelům. V nabídce vyniká zejména cyklus pojmenovaný Film Noir pod hvězdami, který přiblíží klasická díla tohoto kinematografického žánru země galského kohouta.
Nechybí ani několik set významných domácích i zahraničních hostů jako jsou francouzští herci Denis Lavant a Vincent Cassel, nebo britská filmařka Andrea Arnold.
Dny plné barev, veselí, radosti, pohody a samozřejmě hudby a tance, takový je karneval v severokolumbijském městě Barranquilla. Vůbec největší akce svého druhu v zemi a druhá největší na světě, hned po brazilském karnevalu v Rio de Janeiro, roztančí ulice, náměstí i parky letos ve dnech 25. až 28. února.
Ačkoli samotný karneval probíhá ve čtyřech dnech, řada akcí a průvodů se tradičně odehrává v rámci tzv. předkarnevalu. Koncem ledna například ulice patřily dětem a ukázce jejich folklórních a tanečních kreací. Nechyběla ani guacherna, tj. noční karnevalový průvod doplněný světlem svíček a barevných lampionů.
V průvodu najdete také postavu zvanou Marimonda, tedy míšence primáta a slona, samozřejmostí je i král Momo, Bůh žertu, milovník satiry i nemilosrdné ironie, ochránce všech, kteří se oddávají večírkům a neřestem.
Podle legendy Joselito během karnevalových oslav odešel z domova, aby si bez kontroly užil večírků. Čtvrtý den byl nalezen v bezvědomí z přemíry alkoholu, jeho příbuzní ho však pokládali za mrtvého. Při smutečních procesích se najednou probral s tím, že není mrtvý, že jen flámoval. Joselito je tak zosobněním karnevalu samotného.
I v letošním roce vyšla nová verze turistického průvodce Toto je Bogota (Esta es Bogotá), který představuje zajímavosti kolumbijského hlavního města.
Publikaci vydává nakladatelství 3A Ediciones už od roku 1990, přitom každým rokem turistickou nabídku těch nejpoutavějších koutů hlavního města aktualizuje. Průvodce podává ucelené a kvalitní informace, jedná se o velmi pěkně editovanou knihu, ve které text doprovází barevné fotografie. I proto se distribuuje prostřednictvím luxusních hotelů Bogoty.
Kolumbie opět figuruje na prvních příčkách v indexu štěstí. Jeho hodnota v této zemi dosahuje 87 procent, což je o dva procentní body více než v loňském roce. Jedinou zemí, kde se lidé cítí šťastnější, je Fidži, ostrovní země v Oceánii, kde se index vyšplhal na 89 procent. Hned za Kolumbií se pak nachází Čína se 79 procenty. Na konci seznamu zůstává Irák, jehož index činí pouhé 1 procento. Přitom průměr indexu všech zemí je 59 procent, tedy o 18 procentních bodů méně než v Kolumbii.
Nejen v Kolumbii, ale i v dalších zemích zapojených do výzkumu se ženy projevily jako šťastnější než muži. Co se týká věkových kategorií, rozdíly sice nebyly nijak markantní, ale dá se vypozorovat tendence k poklesu pocitu štěstí ve vyšším věku.
Hosté letošního již jedenáctého ročníku pochází nejen z hostitelské Kolumbie, ale také například z Itálie, Holandska, USA, Kuby, Mexika nebo Dominikánské republiky. Mezi hlavní lákadla patří italský herec Giancarlo Giannini, kytarista populární mexické rockové skupiny Café Tacvba, Joselo Rangel, nebo klavírista, zpěvák, skladatel a evangelický duchovní Richie Ray, který se narodil v USA, jeho rodiče však pocházeli z Portorika. Jedná se zároveň o experta na salsu a žánr boogaloo.
Nádherná koloniální architektura a pláže u Karibského moře patří k hlavním lákadlům Cartageny, vůbec nejoblíbenější turistické destinace Kolumbie. První měsíc nového roku však zároveň přináší řadu jedinečných kulturních akcí, zajímavých koncertů, festivalů i veletrhů.
Nechyběly tak především významná díla francouzským umělců reprezentujících impresionismus, návštěvníci si však mohli vychutnat i jiné poeticko-umělecké směry. Festival svou tématikou odkazuje na kolumbijsko-francouzský kulturní rok, kterým byl rok 2017 vyhlášen. Celkem se na 10 různých scénách představilo více než 350 umělců a odehráno bylo 44 koncertů.
Na konci ledna, konkrétně od 26. do 29. 1., pak bude Cartagena hostit světově uznávaný Hay Festival, svátek myšlení, literatury a kultury. V jeho rámci vystoupí významné osobnosti světa literatury, filozofie, hudby, kinematografie, žurnalistiky, ale také ekonomie, geopolitiky či dalších vědeckých oborů včetně medicíny. Akce je právem považována za jednu z nejdůležitějších literárních událostí hispánského světa vůbec.
Hudební část programu si vezme na starost především kolumbijsko-britský kytarista Phil Manzanera a britský klavírista James Rhodes.
Nejen město Pasto zahajuje nový rok karnevalem. Další a neméně významnou událost slaví počátkem ledna i obyvatelé městečka Riosucio v kraji Caldas, vzdáleném přibližně deset hodin pozemní cestou západně od Bogoty. Magický rituál na počest milovaného Ďábla, považovaný za jednu z nejhezčích slavností Kolumbie, spojuje různé ceremonie i zaklínadla a řadu kulturních vyjádření.
Tato figura ztělesňuje ducha, který inspiruje a motivuje, například připravuje sluch pro hudbu, tělo pro tanec, inspiruje spisovatele a básníky k tvorbě. Je takovým dobrým duchem tradic, symbolickým strážcem svátků, spojovaným se životem, radostí, přátelstvím, ale také satirou a výsměchem.
Návštěvníci se mohou těšit také na průvod indiánských a venkovských komunit, večer se pak vesnička rozsvěcuje lucernami a účastníci se převlékají za démony.