Ráj pro vědce zkoumající jedinečné živočišné i rostlinné druhy, ale také pro cestovatele a milovníky přírody a dobrodružství, taková je Gorgona, 9 km dlouhý a 2,5 km široký ostrov v Pacifickém oceánu. Nachází se přibližně 35 km od kolumbijského pobřeží, nemá stálé obyvatelstvo, ale turisty ohromuje svým jedinečným ekosystémem.
Jelikož je ostrov národním parkem, který chrání bohatou místní přírodní rozmanitost, všichni návštěvníci jsou přísně kontrolováni a počet lidí je omezen na skupiny o velikosti maximálně 80 osob. Gorgona totiž slouží jako útočiště pro velkou řadu endemických druhů fauny i flóry jako jsou například ohrožené malé modré ještěrky.
Ostrov byl organizací Unesco prohlášen dědictvím lidstva. Ve 13. století před Kristem bylo místo sídlem kultury Tumaco – La Tolita, takže jsou zde i archeologická naleziště.
Dnes Gorgona patří k nejvyhledávanějším místům pro potápění, pozorování ptactva a procházky krajinou pralesního typu. K vidění jsou například různé druhy delfínů a od července do listopadu také velryby. Navíc se pyšní jednou z nejkrásnějších písčitých pláží Kolumbie, které dodává kouzlo hustá zeleň a palmy v pozadí.
Ostrov se ale od 60. let 20. století proslavil ještě jinak. Bývalo zde totiž vůbec nejobávanější vězení země, kam putovali ti nejnebezpečnější kriminálníci, protože uprchnout z ostrova nebylo nijak snadné. Podle výkladu zdejších průvodců byli vězni přepravováni na ostrov na lodích z přístavu Buenaventura a to s šátkem přes oči a v průběhu noci, aby se nemohli dobře zorientovat. Oficiálně mělo vězení kapacitu 1050 osob, ale najednou zde bylo umístěno i 2300 vězňů hlídaných přibližně 150 strážci. Vězni spali ve velkých místnostech na postelích bez matrací po vzoru nacistických koncentračních táborů. Buď pracovali jako dělníci, uklízeli, vařili, nebo také studovali, skládali písně a básně, hráli fotbal. Pro většinu z nich byl ostrov zároveň i pohřebištěm.
Gorgonské vězení, známé taky jako kolumbijský Alcatraz, bylo uzavřeno až v roce 1984 prezidentem Belisariem Betancurem, který své rozhodnutí zdůvodňoval ochranou lidských práv. Objekt byl následně prohlášen Národním přírodním parkem a bujná pralesní vegetace postupně dobývá své území zpět a pohlcuje zbytky dávného vězení. Ruiny věznice tak teď obývají opice, žáby, užovky či tarantule a přitahují zájem turistů a zejména dobrodruhů z celého světa.
Existují dvě možnosti, jak se na ostrov lodí dopravit. První z nich je vyrazit z městečka Guapi v kraji Cauca, nejdříve po řece a pak už po moři. Cesta trvá přibližně hodinu a půl. Je možné také zvolit lodní dopravu z města Buenaventura a plavit se přibližně čtyři hodiny rychlou lodí, nebo si počkat na pravidelný denní spoj v podobě nákladní lodi, se kterou se cesta protáhne na cca dvanáct hodin.
Zdroj: ElTiempo.com, Colombia.travel, ExperienciaColombia.com. Foto 1, foto 2, foto 3.
Milovníci nekonvenčního sedmého umění si od 14. do 24. července přijdou na své v hlavním kolumbijském městě. Koná se zde totiž Festival nezávislého filmu Bogoty, propagovaný pod zkratkou IndieBo. Jedná se teprve o druhý ročník, nicméně ten dokazuje, že nová, neotřelá tvorba a témata, která nejsou k vidění každý den, mají v kinosálech prostor vyhrazený oprávněně.
Afghánská produkce Wolf and Sheep vypráví příběh skupiny dětských pastevců pracujících ve venkovské oblasti země. V nabídce figuruje i dánský film A War, navržený na Oskara společně s kolumbijským filmem Objetí hada (El abrazo de la serpiente).
Promítání probíhá v šesti různých kinech, ale program se odehrává i na čtyřech místech pod širým nebem. Připraveny jsou také interaktivní zážitky v Památníku hrdinů (Monumento Los Héroes) v podobě fotografií o 360 stupních nebo virtuální reality. Vůbec poprvé organizátoři společně s univerzitou Sergio Arboleda spustili kino-bus, tedy kinosál pro více než 500 osob, který promítá filmy v nekonvenčních prostředích města.
Příjemné klima, inovace, široká nabídka všech možných druhů zábavy, bohatý kulturní program, ale také milost místních lidí či zdejší výtečná gastronomie – tak přesně tyto atributy druhého největšího kolumbijského města mu zajistily důležité mezinárodní ocenění. Město Medellín totiž zvítězilo v kategorii Nejlepší destinace pro krátký výlet v rámci Jižní Ameriky (South America’s Leading City Break Destination) a pyšní se tak cenou World Travel Awards, která je považována za Oskara v oblasti průmyslu cestovního ruchu.
Kolumbijské město tak zvítězilo v konkurenci s jinými zajímavými místy jako je Rio de Janeiro (Brazílie), Buenos Aires (Argentina), Santiago (Čile) či Montevideo (Uruguay). K předání ceny došlo na galavečeru v Limě (Peru), přičemž Medellín by se měl stát hostitelem této události v příštím roce. Zároveň se Medellín mezi top 15 nejoblíbenějšími cíli těchto letních prázdnin umístil na 4. místě v rámci Kolumbie a 9. mezinárodně.
Od 2. do 4. července, tedy o něco dříve než v minulých letech, se bogotský centrální park Simón Bolívar zaplní milovníky rocku ale i jiných tvrdších hudebních žánrů. Koná se zde totiž nejvýznamnější kolumbijský hudební festival pod širým nebem, který patří k těm nejdůležitějším akcím tohoto druhu i na celém latinskoamerickém kontinentu.
Kromě zahraničních kapel se představí hudebníci z různých kolumbijských měst, například Medellín, Cali, Pasto, Ibagué nebo Tunja. Početně jsou zastoupeny i latinskoamerické skupiny a to zejména z Argentiny, Čile a Mexika. Dále je prostor vyhrazen také ženám bogotské, kolumbijské a latinskoamerické rockové scény.
Ačkoli se někdy rocková hudba prohlašuje za mrtvou, festival rozhodně nedostatkem skalních příznivců netrpí. Naopak očekává se, že park zaplní až 400 tisíc lidí a to nejen z Bogoty, ale i z jiných kolumbijských krajů. I samotní zahraniční účinkující přiznávají, že před tak obrovským publikem nejspíš nikdy nevystupovali. Po celou dobu své existence tato akce podporuje uměleckou scénu města a místní i národní skupiny, pro které se jeviště festivalu stávají důležitým bodem v hudební kariéře.
Konec června a první červencové dny patří v kolumbijském městečku Ibagué (kraj Tolima) významnému Kolumbijskému folklornímu festivalu. Tento jedinečný svátek, pořádaný od roku 1959, je národním kulturním a uměleckým bohatstvím.
Jednolivé převleky zase připomínají ústní tradice kraje a místní legendy, takže ulicemi pak v nacvičených choreografiích tančí bájné postavy. Do letošního průvodu se podařilo zakomponovat také aspekty ochrany vody či kampaň proti dětské práci.
Průvody a oslavy v ulicích letos doplnila i výstava místních klobouků vyrobených z královské palmy (roystonea regia). Celý proces má své přesné kroky, kdy se palmové listy nejdřív vaří, pak se vysušují na slunci a rozdělí se na proužky, které se zapletou. Dnes už nejde jen o pracovní oděv farmářů, ale o módní doplněk, který překročil nejen hranice regionu, ale i Kolumbie, a je známý také v Mexiku, Spojených státech či Španělsku.
Neobvyklý projekt byl spuštěn na webových stránkách 
Samotné městečko Pamplona, kolébka celého projektu, má plno pokladů a tak si zájemci mohou udělat vizuální prohlídku místních zvonic kostelů a kaplí, podívat se na vývoj a proměny města v posledních dvou staletích či shlédnout fotografie ze sesuvu půdy, který město poničil v roce 1962. Kolekce obrázků o podmořském životě v kolumbijských mořích, sbírka umění mistra Eduarda Ramireze či ukázka hudebního dědictví země patří k dalším na stránce dostupným materiálům.
Vždy budu žít… je název výstavy obrázků dětí z koncentračního tábora Terezín, které jsou v těchto dnech k vidění v Medellínu, druhém největším kolumbijském městě. Tyto jedinečné dětské výtvory, poskytnuté medellínskému muzeu 
Již po 42. se zpěváci, hudebníci, skladatelé i milovníci tradiční andské hudby setkávají v malém městečku Ginebra, aby si užili mezinárodně uznávaný festival, který vznikl jako pocta věhlasnému kolumbijskému hudebníkovi, rodákovi z Ginebry, jménem José Benigno Núňez.
Na festivalu se tak mísí tradice s moderními vlivy, pozornost pak poutají především hudební kvality mladých umělců a skladatelů. Jedná se o nejvýznamnější kolumbijskou soutěž tohoto hudebního žánru, která je zároveň platformou pro odstartování kariéry na mezinárodní úrovni. Ostatně řada soutěžících byla následně nominována na cenu Grammy Latino v kategorii tradiční hudby.
Hlavní město Kolumbie a ostatně celá země zažívá boom v oblasti cestovního ruchu. Každoročně přijíždí milióny zahraničních turistů poznat přírodní krásy země, důležitá kolumbijská města a koloniální architekturu, nebo třeba kulturní svátky a festivaly. Čím dál častěji se však zejména Bogota stává také cílem firemních akcí a kongresové turistiky.
V současné době tak figuruje na seznamu pojmenovaném „BestCities“ jako důležitá destinace korporativního turismu, navíc jako jediný zástupce Latinské Ameriky. Hodnotící proces se přitom zaměřuje nejen na infrastrukturu a její kapacity, ale také na přítomnost nejlepších světových značek, zkušenosti s pořádáním významných akcí, nebo třeba kulturní a gastronomickou rozmanitost.
Zcela jedinečný pohled na noční život v hlavním městě mohou zájemci získat v průběhu tzv. tour salsy, kdy nejen nahlédnout do místní kultury, ale zároveň se naučí základní kroky tohoto oblíbeného latinskoamerického tance. Organizátory připravený okruh zavede účastníky tour do nejemblematičtějších salsa barů v centru a na severu Bogoty jako jsou Quiebra Canto, El Cachao nebo El Goce Pagano. Taneční zážitek začíná ale zcela jinak a to typickou kolumbijskou večeří a skleničkou alkoholu aguardiente. Následně se účastníci seznámí se zvuky charakteristických hudebních nástrojů a ukázkou typických písní, pak už se mohou pustit do nácviku tance samotného. Samozřejmě záleží i na počáteční úrovni zákazníků, lze připravit i tour ušitou na míru dle přání klienta, nebo se ponořit do kultury salsy trošku více během celého víkendu. Kroky zájemce učí mistři s dlouholetou zkušeností. Turisté jsou mezi jednotlivými místy převáženi soukromým minivanem, na závěr si mohou zakoupit CD hudby bogotských orchestrů. Ceny se pohybují v závislosti na typu okruhu od 130 do 270 tisíc pesos (přibližně 1100-2200 Kč).Více informací na 
Milovníci street art by si neměli nechat ujít tzv. Bogota graffiti tour. S tímto originálním nápadem přišel paradoxně Australan Christian Petersen. Zájemce provádí přímo pouliční umělci a lidé zapojení do bogotské street artové scény, kteří dobře znají take historické události, anekdoty a osobnosti, které Kolumbii ovlivnily a poznamenaly. Účastníci se zároveň dozví o dobrých restauracích v oblasti, zvycích i zajímavostech jednotlivých míst. Prohlídky probíhají většinou v angličtině, ale je možné domluvit si i španělský komentář. Průvodce sám navíc nic neúčtuje, nicméně organizátoři doporučují odměnu v řádu 20-30 tisíc pesos (cca 160-240 Kč). Tour se konají dvakrát denně a to v deset hodin dopoledne a o půl třetí odpoledne, trvají dvě a půl hodiny. Více informací na: 
Cestou se navíc cyklisté dozví více o kolumbijské historii včetně ozbrojeného konfliktu, o místních tradicích a zajímavostech.