Kolumbie

S Českou televizí po kolumbijské Cauce

Nový díl cestopisu Na cestě, odvysílaný 11. března, zavedl diváky České televize do oblasti kolumbijské Caucy. Regionu dala jméno řeka Cauca, která protíná Kolumbii od jihu na sever, je jedním ze dvou páteřních toků země a odděluje od sebe údolím západní a centrální Kordilleru. Tento výlet doprovází vtipný a zasvěcený komentář Jiřího Bartošky a Miroslava Donutila.

Můžete se tak vydat za úchvatnou historií a koloniální architekturou hlavního města kraje, města Popayán. Na dohled od města se tyčí majestátní vulkán Purace do výšky téměř pěti tisíc metrů. Pro místní indiánské obyvatele je vulkán posvátným místem. Nedaleko od Popayánu leží horské městečko Silvia, kde se v době natáčení odehrávaly i karnevalové slavnosti Negros y Blancos. Město Silvia však proslulo především svými tradičními trhy, na které se sjíždějí každé úterý indiáni z okolních hor, aby prodali své výrobky. Cestopis pak umožňuje také nahlédnout do života jednoho z indiánských kmenů, který žije v okolních horách. Jmenuje se Misak a navzdory svému nelehkému osudu ve válkou zmítané zemi stále dodržuje tradiční způsob života.

Cestopis připravuje produkční společnost Frmol s.r.o., která uspěla v konkursu na tento žánr. Tvůrci se zaměřují především na atraktivní a často nepříliš známé lokality. V nich samozřejmě popisují všechny typické aspekty – přírodní, historické, kulturní i sociální. Hlavní důraz však kladou na způsob života a tradice obyvatel, neboť právě oni utvářejí prostředí, ve kterém žijí.

Díl Na cestě po kolumbijské Cauce naleznete na stránkách České televize zde.

Koncert kytaristy Petra Víta v Bogotě

V pátek 28. února proběhl v Bogotě velmi příjemný a netradiční koncert známého kytaristy Petra Víta, pořádaný českou ambasádou ve spolupráci s Asochecou. Akce se konala v bytě paní velvyslankyně Kateřiny Lukešové.

Pan Vít potěšil účastníky několika skladbami: Asturias (Isaac Albéniz), Suite La menor (Jan Losy), Manhá de Carnaval (Luiz Bonfá), Alfonsina y el mar (Ariel Ramírez), tradiční flamenko Soleá či sefardská píseň Cuando el Rey Nimrod. Přidal i některé své vlastní skladby, konkrétně Milonga a Homenaje al Océano.

Petr Vít je nejen aktivním hudebníkem ale také profesorem brněnské konzervatoře a uměleckým ředitelem festivalů Ibérica a Colores Flamencos. Za dlouholetou propagaci španělské kultury obdržel v roce 2014 od španělského krále Dona Juana Carlose I. Čestný kříž řádu za občanské zásluhy. Po úspěších v oblasti klasické kytary totiž začal objevovat zcela jiný hudební svět a očarován flamenkem studoval tento styl přímo ve španělské Andalusii. Prožil mnoho let v andaluské Granadě, která se stala de facto jeho druhým domovem. Kromě své koncertní a pedagogické činnosti se Petr Vít věnuje také skladatelské práci, která zahrnuje kompozice pro sólové nástroje, komorní a scénickou hudbu.

Hudbu Petra Víta můžete blíže poznat třeba na těchto videích na YouTube: Del mar al cielo, Granaina.

Kolumbijský start-up projekt pro přírodní turismus

Jeden z deseti nejlepších start-up projektů zaměřených na oblast cestovního ruchu na světě pochází z Kolumbie. Jedná se o platformu nazvanou Awake.travel, která cílí na ekologický turismus a na zachování biodiverzity. Kolumbie je známá svou přírodní rozmanitostí, takže nabízí řadu jedinečných přírodních destinací. A Awake.travel se právě na taková místa soustředí. V prosinci 2019 byl navíc tento projekt vybrán odbornou porotou mezi deset finalistů prvního ročníku soutěže o nejlepší start-up odvětví turismu, který je pořádaný Světovou organizací cestovního ruchu ve spolupráci se skupinou Globalia.

Kolumbijský návrh přitom prorazil v konkurenci dalších tří tisíc projektů ze 132 zemí světa. Mezi dalšími finalisty se nacházely projekty ze Španělska, Německa, Irska, Izraele, Velké Británie či Kanady. Celkový vítěz byl zvolen na Mezinárodním veletrhu cestovního ruchu Fitur na konci ledna v Madridu. Akce se zúčastnili nejen světoví lídři veřejného a soukromého sektoru, ale také potenciální investoři. První místo nakonec připadlo izraelskému projektu Refundit, ale už samotná nominace zajistila i ostatním projektům množství kontaktů, potenciálních investic a také je zviditelnila v rámci odvětví.

Podle jednoho ze zakladatelů se iniciativa Awake snaží propojit cestovatele, kteří se nachází v Kolumbii, s hostiteli (tedy operátory, průvodci, hotely) v různých přírodních destinacích po celé zemi. Vyšší záměr pak spočívá v poskytnutí podnětů k zachování přírodního prostředí. Celý projekt vznikl už před desíti lety, ale na začátku nešlo o technologickou platformu, ale o běžného turistického operátora. I tak se ale pracovní tým od počátku zaměřil na těžko dostupné  přírodní a vzdálené destinace, které nebyly příliš propagované a nenacházely se tak na tradičních turistických trasách. Postupně si zakladatelé všimli, že právě cestovní ruch stál za rozdíly v některých sociálních oblastech. Někteří průvodci a jiní operátoři se totiž dříve věnovali expanzivnímu chovu dobytka, kácení lesů, nelegálnímu lovu a podobně.

V roce 2016 se zakladatelé rozhodli pro technologickou transformaci a přihlásili se do iniciativy Booking Booster, za kterou stojí technologická společnost z Nizozemí, která pomáhá udržitelným podnikatelským projektům. Awake.travel byl přitom jediným operátorem z Kolumbie, obdržel cenu ve výši 300 tisíc eur, kterou zakladatelé investovali do svého projektu. Vše funguje takto: Awake navštíví a pozná hostitele v různých přírodních destinacích. Cestovatel vstoupí na stránku, vybere si dle svých preferencí a rezervuje si cestu.

Platforma pak zašle textovou zprávu hostiteli, případně si s hostitelem rezervaci potvrdí telefonicky nebo prostřednictvím emailu. Následně vygeneruje odkaz na zaplacení pro cestovatele a poté už se mohou oba dva setkat. Samotná stránka pak láká objevit krásy nejrozmanitější země světa na metr čtvereční, zemi kávy, květin i smaragdů, ale taky zemi, která má hory, pláže, pralesy, pouště, nížiny i nádherné ostrovy. Nabízí tak netradiční prohlídky zajímavostí měst, výlety do přírody i delší cesty za poznáním Amazonie, pobřeží Pacifiku i Karibiku, kávové oblasti, cesty do pouštních oblastí, vysokých hor, za indiánskými komunitami i archeologickými vykopávkami. Více informací získáte přímo na webové stránce awake.travel.

Zdroj: ElTiempo.com.

Blíží se největší kolumbijský karneval

Po uměleckém karnevalu na počátku měsíce (více informací zde) vrcholí přípravy na vůbec největší a nejvýznamnější karnevalovou akci nejen ve městě, ale i v celé zemi. Od 22. do 25. února se město Barranquilla roztančí v pestrých barvách i rytmech, protože jak říká dlouholeté motto karnevalu: kdo ho žije je ten, kdo si ho užívá!

Tato jedinečná akce, zapsaná pro svou autentičnost i na seznam nehmotného dědictví lidstva pod záštitou Unesco, vznikla z míšení indiánské, černošské i bělošské kultury. Karneval se tak vyznačuje rozmanitostí folklórních vyjádření. Každá maska, tanec, kostým či převlek, které jsou k vidění během těchto dní, mají svůj význam. Ten se může ukrývat v nějaké současné události, nedávném případu na poli národní politiky či kapitoly amerického kontinentu v dobách kolonie. V ulicích se mísí fantazie, individuální i kolektivní kreativita, lesk kostýmů a jedinečné choreografie úžasných tanečníků, kterým neschází energie a elán ani ve čtyřiceti stupňových teplotách.

Návštěvníci se mohou těšit na typické masky a postavy karnevalového veselí. Symbolem karnevalu je bezpochyby postava nazvaná Marimonda, známá dlouhým nosem, velkými kruhy v oblasti očí a zvláštním eroticky laděným tvarem pusy. Původně postava definovala typického zdejšího veselého a chudého obyvatele, dodnes pak vyjadřuje postoj obyvatel kolumbijského pobřeží, kterým je vlastní výsměch i trocha toho vymýšlení si. Typické legrační pohyby a gesta dodávají převleku osobnost.

Královnu karnevalu volí rada pořadatelů každý rok, ta se pak účastní všech důležitých událostí karnevalových dní. Poněkud šíleně může působit postava známá jako María Moňitos, která všechny kolem objímá, líbá a odhaluje nejhorší tajemství partnerům, tedy pokud nedostane řádně zaplaceno. Tato drbna, která tvoří nedílnou součást karnevalu již více než 30 let, znázorňuje nestydatého, výstředního a nápadného obyvatele pobřeží. Indiánské obyvatelstvo často zastupuje postava tzv. indiána červené kůže nebo mohykána.

Jedním z nejtypičtějších tanců je Tanec Kongů, jehož původ pochází z doby kolonie, kdy do kolumbijského Karibiku dorazili první afričtí černoši. Tento pouliční tanec znázorňuje africké bojovné kmeny. Obdobný je i tanec Garabatos, v rámci kterého se s ironií a sarkasmem předvádí boj mezi životem a smrtí. Tímto tancem se černošští otroci banánových firem nejen vysmívali svým pánům, ale také své vlastní nepříznivé situaci, přírodě, práci, bohům, smrti a všemu, co nacházeli kolem. Součástí tance tak je i postava Smrti, která je poražena životem a štěstím. To ovšem neznamená, že by tato postava nebyla přítomna i v dalších dnech oslav, i v závěrečném pohřebním průvodu se snaží znovu povstat, ale nikdy nezvítězí nad veselícím se davem.

Hned v prvním dni karnevalu (22.2.) projde průvod trasu dlouhou čtyři a půl kilometru. Kromě tradičních tanců a převleků se přihlížející mohou těšit také na velké alegorické vozy a zejména na velkou pohyblivou strukturu, která poveze Královnu, nejočekávanější figuru celé akce. Toto setkání je známé jako Bitva květin a odkazuje svým názvem na události roku 1903, kdy místní generál přišel s iniciativou vytvořit průvod, v rámci kterého by se rozhazovaly květiny, ve snaze zapomenout na probíhající válku.

Na stejném místě, které je v průběhu karnevalu označováno za cumbiadrom, se v neděli (23.2.) odehraje Velká zastávka tradic, kde může publikum shlédnout nejrůznější typy tanců a masek. Emoce a nadšení pokračují i v pondělí (24.2.) dnem Velké zastávky fantazie. Taneční skupiny a spolky se představí v zářivých kostýmech a svými avantgardními choreografiemi přiblíží současné tendence. Všechny tyto průvody jsou k vidění z okolních pavlačí a tribun, které je nutné si zarezervovat prostřednictvím turistických agentur. V některých částech města jsou přichystány také židle k pronajmutí.

Závěr festivalu (25.2.) pak tradičně patří Joselitovi a symbolickému pohřebnímu průvodu. Lidé se simulovaným smutečním průvodem loučí s touto postavou, která umírá po čtyřdenním velkém flámování. Vypráví se, že tento zdejší obyvatel natolik miloval karneval, že se už od soboty ztratil z domova a ve velkém slavil, účastnil se průvodů a veselí, navíc vždy s lahví rumu v ruce.

Když byl pak příbuznými nalezen v úterý na ulici, mysleli si, že je mrtvý. Proto mu připravili pohřeb a když s jeho tělem procházeli ulicemi, Joselito se ze svého opileckého spánku probudil s tím, že není mrtvý, že byl jen na flámu. Tato historka se tak každoročně připomíná průvodem mužů a žen převlečených do vdovských šatů, kteří oplakávají opilého Joselita a loučí se s končícím festivalem.

Město ale žije karnevalem už před jeho oficiálním zahájením. Například 20. února proběhne korunovace královny a koncert legendárního hudebníka žánru salsa z Panamy, Rubéna Bladese. O den později vystoupí na velkém nočním koncertu řada známých zpěváků a umělců jako Ricky Martin, Carlos Vives, Checo Asocta či Jessi Uribe. Ti, které spíš zajímají tradice a folklór, se mohou zaposlouchat do těchto rytmů na náměstí míru v rámci akce Noche de Tambó. Zatančit si zcela zdarma můžete díky programu Tančí ulice. V průběhu karnevalu pak nabízí doprovodný program s koncerty a vystoupeními i řada hotelů, diskoték či rekreačních center ve městě.

Podrobnější informace o jednotlivých hlavních i doprovodných akcích naleznete na stránce: carnavaldebarranquilla.org.

Další zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Město Barranquilla zve na Karneval umění

Počátek února bude ve městě Barranquilla na pobřeží kolumbijského Karibiku patřit umění. Od 6. do 9. února tam totiž proběhne již 14. ročník Mezinárodního karnevalu umění, který láká všechny návštěvníky na rozmanitý program v duchu motta „party přemýšlení“. Jedná se o oslavu všech možných způsobů kreativní tvorby a myšlení.

Pod záštitou nadace Fundación La Cueva se letos představí na 40 speciálních hostů, jak domácích, tak zahraničních, řada z nich se může pochlubit národními či mezinárodními cenami ve svých oborech. Karneval bude tradičně probíhat v různých částech města jako je Kulturní karibský park, místní filmový archiv, restaurace a bar La Cueva či zahrady divadla Teatro Amira de la Rosa, kde bude připraven program pro ty nejmenší. Jako každým rokem je vstup na jednotlivé akce zdarma a je omezen pouze kapacitou v případě uzavřených míst. Aby byl zachován karnevalový duch celé události, návštěvníkům se doporučuje přijít v maskách.

V hlavní roli letošního setkání významných tvůrců na pobřeží kolumbijského Karibiku není nikdo a nic jiného než tvorba, reflexe, myšlení, podívaná a magie. Jedná se o čtyři dny, kterým vévodí literatura, scénické umění, výtvarné umění, sedmé umění tedy kinematografická tvorba, komická vystoupení a spousta dalších vyjádření kreativity a představivosti.

Do Barranquilly přijedou umělci například z Itálie, Španělska, Portorika, Dominikánské republiky, Spojených států, Mexika, Kuby, Argentiny či Peru. Zvláštní pocty se dostane kubánskému hudebnímu duu Hansel a Raúl, kteří budou oceněni za 40 let své umělecké dráhy a zúčastní se i jednotlivých akcí karnevalu. Z dalších hudebníků pořadatelé vyzdvihují přítomnost El Kanka ze Španělska či hudebníka jménem José Mangual Jr, známého protagonisty salsy z New Yorku.

Mezi čestnými hosty vyniká také britský režisér Peter Webber, který stojí za známými filmy jako Hannibal – Zrození, Emperor či Dívka s perlou. Na karnevalu představí svůj nový dokument o hudbě reggae a umělcích z Jamajky nazvaný Inna de Yard. Na programu figurují i zajímaví spisovatelé jako je kubánský novinář a historik Rafael El Chino Lam, spisovatel, kritik a sochař Guillermo Linero či uruguayská spisovatelka Fernanda Trías.

Kontroverzní literární žurnalistiku bude zastupovat jedna z nejlepších představitelek Latinské Ameriky, peruánská kronikářka Gabriela Wiener. Argentinský spisovatel Gonzalo Garcés či spisovatel Frank Báez z Dominikánské republiky se také podělí o své literární zkušenosti.

Ani domácí umělci a tvůrci nezůstávají v pozadí. Publikum roztančí Lisandro Meza, své schopnosti předvede slavný akordeonista Alfredo Gutiérrez, zpěvačka žánru vallenato Marina Quintero či známá pianistka Teresita Gómez, považovaná za nejvýznamnější koncertní mistryni na území Kolumbie. Z Tichomoří zavítá do Karibiku skupina La Mambanegra. Nebude chybět ani filmový režisér Víctor Gaviria, autor filmu Prodavačka růží (La vendedora de rosas) a dalších, expert na obor orientálního lékařství Pacho Fadul či bioložka a akademička Brigitte Baptiste. Návštěvníci se mohou těšit i na řadu kolumbijských spisovatelů jako je Laura Restrepo, Juan Gossaín, Pedro Badrán, žurnalista Antonio Morales či kronikář Alberto Salcedo Ramos.

Program je tedy opravdu rozmanitý a každý si v něm najde to své. Plakát letošního ročníku pak pochází z dílny italského umělce jménem Enrico Mitrovich. V Barranquille tento umělec a fotograf vystaví svou monumentální instalaci inspirovanou v ptactvu a jeho letu pod názvem Sen Mitroviche (El sueňo de Mitrovich). Součástí tohoto díla je na osm tisíc ručně nakreslených kardinálů červených (druh opeřence), na kterých umělec pracoval 20 let. Tato výstava nemá ve světě konkurenci a bude volně přístupná pro širokou veřejnost od 6. února.

Podrobnější informace naleznete na stránkách pořádající instituce: fundacionlacueva.org.

Další zdroje: Semana.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Svátek literatury i myšlení, je tady Hay Festival

Nabitý kulturní program počátku roku ve městě Kartagena vyvrcholí na konci měsíce ledna oblíbeným Hay festivalem. Již 15. ročník kolumbijské verze této jedinečné události, považované za nejvýznamnější platformu světového myšlení, se odehraje ve dnech 30. ledna až 2. února.

V letošním roce se debaty a diskuze z velké části zaměří na několik nosných témat, konkrétně na otázky související s klimatickou krizí, vědou, politikou i genderovými rozdíly. Návštěvníci se mohou těšit na řadu výjimečných osobností z různých koutů světa i z hostitelské Kolumbie. Zahajovací debaty se ujme známá španělská herečka Maribel Verdú, která pohovoří s ředitelem deníku El Tiempo, Robertem Pombem. Dalším speciálním čestným hostem bude Dilma Rousseff, která podebatuje s editorem periodika El País Américas, Javierem Morenem, o tom, co se v současnosti děje s levicí v Latinské Americe, ale i obecně ve světě a o výzvách, kterým levicová hnutí čelí. Bývalá brazilská prezidentka má za sebou dlouhou politickou kariéru, ale také mnoho zkušeností jako aktivistka, i proto je její přítomnost na festivalu příjemným překvapením.

V souvislosti s tématem životního prostředí vystoupí kolumbijsko-kanadský antropolog a etnobotanik Wade Davis, který bude mluvit o své rozšířené knize Řeka: zkoumání a objevy v amazónském pralese, Američan David Wallace-Wells pak o svém díle Nehostinná planeta: Život po oteplení. Ze spojených států přijede také vědecká propagátorka Jennifer Ackerman, která se podělí o výsledky svého výzkumu o překvapivé inteligenci ptactva.

Věděcký ředitel Alexander Antonelli z Británie se zaměří na problémy současného světa, které mohou být vyřešeny, pokud se podíváme na rostliny a jejich vlastnosti. Milovníci vědy se mohou těšit na přednášku uznávaného vědce Christopha Galfarda o postavě Einsteina a vědeckého propagátora Philipa Balla o tom, Jak pěstovat lidskou bytost, kde přiblíží svou práci, kterou založil na pokusu se svou vlastní kůží. Ve spolupráci s britskou Výzkumnou radou přírodního prostředí představí pořadatelé Hay Festivalu program Trans.MISSION II, iniciativu, která se snaží propojit osobnosti světa kultury a vědy. Místní kolumbijští komunitní lídři pak informují návštěvníky o tom, jak brání a chrání svá území.

V rámci genderových debat se představí kanadská spisovatelka a literární kritička Margaret Atwood, která má za sebou dlouhou literární dráhu, její knihy čtou milióny osob po celém světě a nedávno získala ocenění Booker Prize. Podle ředitelky festivalu, Cristiny Fuentes La Roche, patří totiž k dalším velkým výzvám tohoto století hledání rovnosti mezi pohlavími. Proto i mezi pozvanými hosty jsou v rovném počtu zastoupeni jak muži tak ženy.

Na seznamu jedinečných hostů figuruje dále také kubánský literát Leonardo Padura, s novou edicí své knihy Obličeje salsy, série profilů nejlepších skladatelů a interpretů tohoto hudebního žánru. Jedna z nejlepších mladých latinskoamerických spisovatelek, Mexičanka Valeria Luiselli, přiblíží své zkušenosti při obraně středoamerických dětí migrantů před soudem Spojených států. Festival vyvrcholí debatou o folklóru kolumbijských východních nížin a zejména koncertem hudby tohoto regionu.

Hay festival byl původně zaměřen hlavně na literaturu, ale postupem času se proměnil v platformu k diskuzím o významných tématech hýbajících světem. V dnešním polarizovaném světě, kde narůstají extremismy, falešné zprávy a populismus, si festival klade za cíl chránit a podpořit kulturu, která nás nutí přemýšlet, rozšiřovat si obzory a zpochybňovat svět. Proto se snaží vytvářet prostor pro debaty, výměnu myšlenek, iniciovat kritické myšlení, ale také oslavit to nejlepší z literatury a současných myšlenkových proudů.

Zároveň klade akce od svého vzniku důraz na to, aby nebyla považovaná širokou veřejností za nějakou elitní akci, ale aby byla vnímána jako přístupná pro všechny. Od počátku tak probíhají doprovodné akce a debaty v místních čtvrtích, včetně aktivit pro děti a mládež, které se často konají i v průběhu roku. Některé debaty a zprávy jsou sdíleny na webu v podobě nahrávek, podcastů či streamingových videí.

Hay festival se v Kartageně poprvé konal v roce 2006 a díky enormnímu pozitivnímu ohlasu široké veřejnosti se přesunul také do dalších městeček i celého kraje Bolívar. Probíhá i v kraji Antioquia, konkrétně v městečku Jericó začíná 24. ledna a v Medelínu od 29. ledna.

Celý program a další podrobnosti můžete nalézt na stránkách festivalu: hayfestival.com.

Další zdroje: RevistaArcadia.com, ElTiempo.com, Semana.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbijci – šťastní, ale ne příliš optimističtí

Navzdory ne úplně optimálním podmínkám se Kolumbie umístila na přední příčce žebříčku nejšťastnější země světa. I přesto však patří k zemím, které vnímají nový rok 2020 s nevelkým optimismem.

Ze sta Kolumbijců, kteří byli dotázáni na stupeň pociťovaného štěstí či spokojenosti v životě, jich 66 odpovědělo, že se cítí být šťastní a 24 dokonce velmi šťastní. Sedm ze sta dotázaných se cítilo neutrálně a pouze dva uvedli, že jsou nešťastní. Finální index štěstí kolumbijské populace se tak vyšplhal na 88 procent. Tento ukazatel se získá odečtením procenta osob, které uvedou, že se cítí nešťastní, od procenta šťastných jedinců. Celkový vzorek v Kolumbii přitom čítal 1202 respondentů.

Data tvoří součást nedávné analýzy o očekáváních a smýšlení lidí starších 18 let, která byla vypracovaná Světovou asociací WIN-Gallup, v Kolumbii pak ve spolupráci s Národním konzultantským centrem. V celém světě byl zjišťován názor dohromady 45 676 osob ze 46 různých národů.

Přitom úroveň pociťovaného štěstí je mezi Kolumbijci nejvyšší ze všech Latinoameričanů, kteří dosáhli celkově v tomto indexu 75 procent. Podle analýzy dosahuje index na světové úrovni pouhých 45 procent, tedy zhruba 40 procentních bodů pod výsledkem v Kolumbii.

Výsledky výzkumu přichází v období, kdy v zemi probíhají hromadné sociální protesty, podporované odbory, studentskými organizacemi, dělnickými centrálami a podobně. Lidé tak mimo jiné vyjadřují svou nespokojenost se sociální nerovností, nedostatkem pracovních příležitostí, velkého podílu neformální ekonomiky a nedostatečného přístupu ke kvalitnímu vzdělání.

Ačkoli většina kolumbijské populace uvádí, že se cítí šťastná, v některých krajích země jsou tyto hodnoty ještě vyšší než je národní průměr. Podle uveřejněné zprávy se jedná zejména o severovýchodní oblast země, konkrétně o kraje Boyacá, Santander a Severní Santander. Tam se cítí šťastně 92 procent dotázaných. Naopak přímo v hlavním městě Bogotě se takto cítí „pouhých“ 85 procent a v regionu Tichomoří jen 83 procent respondentů.

Na úrovni Latinské Ameriky je druhou nejšťastnější zemí Ekvádor s 85 procenty, následovaný Peru se 71 procenty a Mexikem se 70 procenty. Na celosvětové úrovni se na druhém místě ze 46 hodnocených zemí umístila Indonésie (86 procent). Na opačném konci žebříčku se pak nachází Jordánsko, Libanon a Sýrie.

Obecně ovlivňuje pocit štěstí ve světovém měřítku mládí, vzdělání a výše příjmů. Výzkum ukázal, že na globální úrovni mladší lidé vyjádřili, že se cítí šťastnější. Konkrétně ve věkových skupinách 18-24 let a 25-34 let byl index nejvyšší a to 53 až 54 procent. Co se týká příjmů, tak asi nepřekvapí, že osoby s vyššími příjmy jsou obecně šťastnější než ty s nižšími příjmy.

Mezi lidmi, kteří uvedli, že mají vysoké příjmy, byl index štěstí 62 procent, ti s nízkými příjmy měli tento index o celých 30 procentních bodů nižší. Obdobná situace byla vypozorována s ohledem na výši vzdělání. K zajímavým zjištěním patří také fakt, že studenti jsou obecně nejšťastnější, naopak důchodci ti nejméně šťastní. Mezi pohlavími pak vědci neprokázali žádné rozdíly.

Průzkum měřil také úroveň optimismu mezi lidmi s ohledem na to, co očekávají v příštím roce. Dotaz se konkrétně tázal na to, zda si osoby myslí, že rok 2020 bude lepší, horší nebo stejný jako rok 2019. Kolumbie zaznamenala index ve výši pouhých 5 procent, tedy o 7 procentních bodů méně než byl světový průměr, který sám o sobě dosáhl jen 12 procent. Přitom nejoptimističtější zemí s 62 procenty bylo Peru. Nejméně optimističtí Kolumbijci vzhledem k tomu, co je čeká v roce 2020, žijí v oblasti Tichomoří, v Bogotě a na východě země. Na globální úrovni jsou pak nejoptimističtější mladí lidé ve věku od 18 do 44 let, společně s lidmi se střední výši příjmů.

Zdroj: ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Festival hudby města Cartagena v plném proudu

Koloniální perla kolumbijského pobřeží Karibiku patří k nejnavštěvovanějším místům v Kolumbii. V lednu navíc láká na několik zajímavých kulturních akcí, přičemž tou první je známý mezinárodní festival vážné hudby, který probíhá od 4. do 12. ledna. Orchestrální a komorní hudba, vokální repertoár, který spojuje hudbu a poezii, ale i alternativní iniciativy, to vše čeká v těchto dnech návštěvníky jedné z nejdůležitějších hudebních akcí Latinské Ameriky.

Letošní 14. ročník přitom přináší na 35 koncertů za účasti kolem 200 hudebníků, kteří rozezní magické prostředí města Cartagena v duchu motta To krásné a to výjimečné. První část motta odkazuje na období klasicismu a velikány světové hudby Haydna a Mozarta. Druhá část se vztahuje k přechodu klasicismu v romantickou citlivost, ke kterému došlo ve Vídni mezi druhou polovinou 18. a první polovinou 19. století, s Beethovenem a Schubertem jako klíčovými představiteli tohoto období. Nicméně hlavní programovou linii tvoří právě dílo Franze Schuberta, který se narodil na konci ledna 1797 ve Vídni v hudební rodině. Již ve třinácti letech začal skládat první kvarteta a komorní díla, v šestnácti letech složil svou první symfonii a operu. I přes svůj krátký život, zemřel ve věku pouhých 31 let, zvládnul složit bezpočet děl. Na festivalu zazní pět z jeho devíti symfonií, komorní skladby a dva cykly tzv. lieder, tedy krátkých skladeb, které kombinují poezii, zpěv a klavír.

Na programu figuruje řada zajímavých umělců mezinárodního formátu, známých svou specifickou a inovativní interpretací skladeb. Mezi nimi vyniká zejména amsterdamský orchestr Camerata Royal Concertgebouw nebo rakouský Camerata Salzburg, orchestr ověnčený řadou mezinárodních cen. Do Cartageny zavítal také italský klavírista Andrea Lucchesini, dnes považovaný za jednoho z předních interpretů Schubertova díla, sopranistka Martína Fender či mezzosopranistka Elisabeth Kulman, obě z Rakouska.

Nechybí ale ani vynikající kolumbijští umělci jako bogotský rodák Adrián Chamorro, houslista a ředitel Filharmonického orchestru města Cali, violončelista Santiago Caňón-Valencia, který v loňském roce získal stříbrnou medaili v mezinárodní soutěži, harfista Elvis Díaz, zpěvačka Paola Leguizamón či trumpetista Juan Pablo Noreňa. Houslista a učitel hudby Leonardo Federico Hoyos, který patří vůbec k těm nejvýznamnějším v rámci Latinské Ameriky, studoval v Moskvě, Německu i rodné Kolumbii. Nyní působí jako profesor na Hudební konzervatoři Národní univerzity Kolumbie a na uznávané soukromé univerzitě Universidad de los Andes. Od roku 2013 je navíc uměleckým a hudebním ředitelem Mládežnické filharmonie Komory Bogoty.

Z orchestrů stojí za zmínku Komorní orchestr Kolumbie, založený kolumbijsko německým houslistou Frankem Preussem v roce 1976. Nová verze orchestru z roku 2019 je tvořená výtečnými umělci. Potěší svým debutem právě publikum festivalu v Cartageně a to repertoárem kolumbijských skladatelů. Mládežnický filharmonický orchestr Kolumbie je zároveň sociálním projektem, který podporuje životní směřování mladých hudebníků. Obdobně iniciativa Symfonického orchestru Cartageny podporuje mladé hudebníky, aby zlepšili své schopnosti a získali přímé umělecké zkušenosti.

Festival letos přináší také několik novinek. Jednou z nich je nový prostor vyhrazený latinskoamerické hudbě, nazvaný Zní Jižní Amerika (Suena Suramérica), kde se setkávají zkušenosti, nápady, iniciativy, produkce i umělci kontinentu. Tento prostor má pět podkategorií, konkrétně koncerty latinskoamerické série, výzkumné laboratoře, hudební workshopy, víceúčelový sál a výstavu Expo Música. Poněkud riskantní, ale zajímavý experiment spočívá v zařazení vystoupení Julia Victorii, skladatele elektronické hudby. Ten uvede speciální dílo, ve kterém smísí svou zkušenost s elektronickou hudbou s uměním 20členného komorního orchestru.

Probíhají také hudební besedy jako ta s italským skladatelem a klavíristou Giovannim Biettim či britským tenorem a muziologem Ianem Bostridgem. Doprovodný akademický program zahrnuje dále konference a prezentace výzkumů zástupců univerzit a dalších hudebních institucí. Účastníci se mohou setkat s některými umělci, vyzkoušet si nějaký hudební nástroj či získat informace o současné nabídce hudebních fakult v zemi. V rámci jedné z besed zástupci Googlu mimo jiné vysvětlí, jak na maximum využít kanálu YouTube k předvedení své práce.

Podrobnější informace získáte na stránce festivalu: cartagenamusicfestival.com.

Další zdroje: Semana.com, Noticias.CanalRcn.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Kolumbie vítá nový rok karnevalem ve městě Pasto

Na začátku nového roku se centrem kulturního dění tradičně stává jihokolumbijské město Pasto. Toto hlavní město kraje Nariňo, který sousedí s Ekvádorem, totiž hostí slavný karneval Černých a Bílých, vůbec největší slavnost kolumbijského jihozápadu. Od 2. do 7. ledna se město, ale i další městečka v oblasti oddávají radosti, veselí, tradicím, barevným průvodům a doprovodným akcím. Tento velký karnevalový svátek se snaží zachovat lidovou tradici a prezentovat se v co možná nejautentičtější podobě. Propojuje umění, folklór, hudbu, tanec, ale podstata celého festivalu spočívá ve hře.

Program samotný má svoji danou strukturu a začíná už o pár dní dříve, konkrétně od 28. prosince, tedy ode dne, kdy se v Kolumbii slaví den neviňátek, jinými slovy český apríl. Předkarnevalová část nabízí řadu aktivit, mimo jiné karneval na kolech pro celou rodinu, hudební vystoupení a koncerty včetně Serenáty pro město Pasto či průvod veteránů. Největší ohlas mívá ale zábavný a satiricky laděný průvod konce roku, který kriticky hodnotí milníky uplynulých měsíců na domácí i světové scéně.

První den oficiální části karnevalu zahajuje obětní obřad na počest patronky kraje Nariňo, Panenky Mercedes, který má zajistit bezproblémový průběh slavností. Později dostávají prostor děti a jejich vlastní mini karneval, který vznikl z dětské snahy napodobit dospělé. Dnes se jedná o samostatnou akci s vlastní identitou a dynamikou v rámci karnevalových oslav. Odpolední hodiny pak patří koncertům, konkrétně venkovské a rockové hudbě.

Další den návštěvníky čeká Zpěv Zemi, tedy průvod andských tanečních skupin, který každoročně ukazuje to nejlepší z místní hudby, tanců, kostýmů a choreografických kreací. Den zakončí koncert latinskoamerické andské hudby.

Čtvrtého ledna si město připomíná místní významný rod Castaňedových velkolepým průvodem, který imituje tuto rodinu i celou atmosféru doby. Podle legendy totiž v roce 1928 pozvala skupina místních obyvatel na slavnosti i zámožnou rodinu, později pokřtěnou jménem Castaňeda. Účastníci průvodu se představují v dobových kostýmech a promenádují se ulicemi společně se skupinami venkovských tanečníků a tradičními ňapangas, tedy typickými mestickými ženami tohoto andského regionu. Zároveň zvou všechny přihlížející, aby se zapojili do karnevalového veselí.

Akce pokračují 5. ledna Dnem Černých, který připomíná den, kdy měli otroci afrického původu volno, aby si mohli odpočinout, pobavit se a věnovat se svým zálibám. Černošská komunita využila čas a uspořádala oslavu svých zvyků a tradic. Ani ostatní si ale takovou zábavu nechtěli nechat ujít a tak se nabarvili černou barvou a do oslav se zapojili.

Dnes tak lidé v tento den tančí a hrají si v ulicích, barví si obličej a někdy i tělo na černo pomocí krémů. Královna karnevalů projíždí městem v karavaně, rozdává černé kosmetické přípravky a vyzývá kolemjdoucí, aby se uvolnili a přidali se k této jedinečné hře. Tento den je důležitý zejména proto, že spojuje všechny obyvatele i návštěvníky bez rozdílů mezi rasami či sociálními třídami.

Předposlední den festival vrcholí v rámci oslav Dne Bílých a Velkého průvodu. Na rozdíl od předchozího dne se účastníci barví tentokrát na bílo, obykle za pomocí speciálního zásypu, krémů a kosmetických barev. Velký průvod pak prochází centrem města a přináší různé masky, taneční soubory, hudební kapely i alegorické vozy. Slavnosti uzavírá 7. ledna Festival morčat a venkovské kultury, který se nese v duchu tradic obyvatel zdejšího venkova. Nechybí tak stánky, které prodávají místní andské pochoutky, mimo jiné i tradiční morče zvané cuy.

Karneval byl v roce 2009 prohlášen nehmotným kulturním dědictvím lidstva organizací Unesco. Vychází z dávných indiánských rituálů, kdy místní zemědělské komunity uctívaly tancem a modlitbami božstvo měsíce. Tyto svátky však byly v průběhu 17. století španělskou koloniální vládou zakázány a obnoveny až v roce 1834. K původním vesnickým kulturním tradicím se postupně přidaly i prvky španělských a později také afrických slavností.

Pro mnoho Kolumbijců i turistů je město Pasto, nacházející se relativně daleko na jihu země, opomíjenou destinací (přibližně 800 km od Bogoty, pozemní cesta zabere zhruba 20 hodin). Nicméně právě zdejší karneval nabízí ideální příležitost poznat nejen tuto kulturní tradici, ale i další zajímavá místa v okolí jako je nedaleká Laguna de la Cocha nebo impozantní sopka Volcán Galeras. O něco málo jižněji, u městečka Ipiales, pak stojí za návštěvu významné poutní místo Santuario de Las Lajas, které patří k sedmi divům Kolumbie.

Podrobnější informace naleznete na oficiální stránce karnevalu: carnavaldepasto.org.

Další zdroje: Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Cali oslavuje konec roku ve velkém stylu

Hlavní město kraje Údolí Caucy zve každoročně v poslední dny roku na svůj velkolepý festival, který připomíná všem návštěvníkům, proč je město Cali považováno za světové hlavní město salsy. Ostatně, tato jedinečná akce je považovaná za jeden z nejdůležitějších festivalů tohoto hudebního žánru na světě. Od 25. do 30. prosince proběhne celkem 58 akcí, přičemž na 57 z nich je možné přijít zcela zdarma.

I letošní 62. ročník zahájil ve středu 25. prosince parádní průvod zvaný Salsodrom, do kterého se zapojilo na 1500 umělců včetně profesionální tanečnice salsy a současné národní královny rytmu bambuco Wendy Michelle Murillo Murillo. Jedinečné choreografie, taneční kreace a hudba vzdali poctu Mým lidem, tedy energickým, veselým, pracovitým, kreativním obyvatelům města Cali, kteří nezapomínají snít. Prostřednictvím tohoto motta se festival snaží zdůraznit místní diverzitu a spojit všechny prvky a hodnoty místní identity. Ulice města se zaplnily těmi nejlepšími místními tanečníky salsy, barvami a hudbou od pěti hodin odpoledne do desíti hodin večer.

Všichni však nezbytně nemusí být profesionálními tanečníky, aby se do festivalu mohli aktivně zapojit. Letos totiž organizátoři zřídili nový prostor nazvaný sociální tanečníci určený pro běžné lidi, kteří netančí profesionálně, ale tanec si užívají jako koníček. Nechyběl ani velký zahajovací koncert v hlavní roli s uznávanými umělci hudební scény jako je Gilberto Santa Rosa či skupiny Son 21, La Palabra a Grupo Niche.

Pátek 27. prosince patřil především tradičnímu průvodu více než 200 veteránů a superkoncertu. Ten letos nabídl směsici umělců žánru salsa, populární hudby, reguetonu či bachaty a představili se zpěváci jako Romeo Santos, Silvestre Dangond, Jessi Uribe či skupina Grupo Niche. Ta zahrála mimo jiné i píseň Cali Pachanguero, která se proměnila v hymnu prosincových slavností a ikonu zpěvníků salsy. Den zároveň připomněl kulturu kolumbijského Pacifiku a to řadou kulturních aktivit, ukázkou gastronomie i autoktonních nápojů, módy a řemeslných výrobků. Samozřejmě nemohla chybět zejména hudba, přičemž vrcholem hudebního programu bylo vystoupení Nidie Góngory se skupinou Canalón de Timbiquí. Pátek byl zároveň vyhlášen Mezinárodním dnem žánru bolero, takže umělci připomněli publiku různé styly a vývoj tohoto rytmu.

Vrcholem sobotního programu je pak karneval Staré Cali, který potěší přihlížející rozmanitými převleky, maskami, fantasktními postavami i tanečníky. Do karnevalu se zapojí i průvod tradic, novinka, která provede přihlížející bohatstvím a rozmanitostí místních zvyklostí.

Poslední dva dny, tedy 29. a 30. prosince, se festival přesouvá na tzv. Ulici festivalu. Tato akce, zařazená do programu od roku 2014, pravidelně láká širokou veřejnost na vystoupení řady místních hudebních skupin a jednu velkou party. Jedná se o prostor plný radosti a pospolitosti místních i návštěvníků. Zájemci se mohou těšit na tři pódia umístěná podél jižní dálnice a spoustu vystoupení, jejichž cíl spočívá i ve zviditelnění talentu místních hudebníků a umělců. Kromě salsy roztančí publikum i jiné hudební žánry jako je bolero, vallenato a další.

Doprovodný program zahrnuje například pravidelné setkání milovníků a sběratelů hudby, kde si zájemci mohou pořídit jedinečné nahrávky oblíbených umělců salsy, ale také se zapojit do rozhovorů či si poslechnout debaty producentů, zpěváků, historiků či jiných odborníků na hudbu a především hudební žánr salsa. Venkovský a komunitní festival pak postupně navštěvuje různé čtvrti města a vesničky v okolí, Veletrh uměleckých výrobků a podnikání představuje různorodou nabídku ručně vyráběných produktů více než šedesáti umělců. Konají se také setkání pro děti a mládež, novinka letošního ročníku, nebo třeba průvod domácích mazlíčků.

Vůbec poprvé slavilo město Cali přelom roku festivalem v roce 1957 a to od 6. prosince až do 13. ledna. Byl to proto vůbec nejdelší festival města za celou jeho historii, kdy vystoupilo na 100 hudebních spolků a skoro 40 skupin. V současné době festival ukazuje to nejlepší z místního talentu nejen zdejším obyvatelům, ale i světu, a stává se prostorem k propagaci města jako jedinečné destinace, kde se lidé umí bavit, ale mají také řadu schopností.

Podrobný program a další informace naleznete na stránkách festivalu: feriadecali.com.co.

Další zdroje: ElPais.com.co, Viajala.com.co, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2, foto 3.