Vánoční kolumbijské tradice se sice liší v každém regionu, ale ústředním motivem zůstává setkání s nejbližšími u typických gastronomických specialit. V prvních prosincových dnech se městečka i vesničky Kolumbie vždy rozzáří světly a barvami v rámci veřejné vánoční výzdoby. Vánoční osvětlení bývá tak velkolepé, že existují i speciální turistické okruhy, které vedou po těch nejzajímavěji osvětlených místech. V parcích a na náměstích pak často probíhá i bohatý kulturní program s pyrotechnickými show.
Nejvyhlášenějším městěm, co se vánoční výzdoby týká, je Medellín, kam tradičně přijíždí i spousta cizinců. Například National Geographic totiž tamější vánoční osvětlení zařadil mezi deset nejkrásnějších výzdob na světě a portál USA Today mezi 25 nej výzdob na planetě. Letos se v Medellínu mohou zájemci těšit na figury vyrobené ručně 220 místními umělci, které zdůrazňují tradice, rodinné hodnoty a zobrazují výjevy z tradičních Vánoc kraje Antioquia. Nechybí tak například barevná světélkující rodinná sešlost, která zdobí rodinný dům, radost dětí před obdržením dárků, setkání se sousedy při zapalování svíček či rodinné vánoční recepty. Cesta světla začíná v Severním parku, kde se nachází tradiční betlém. Vyzdobená je opět i řeka a další veřejná prostranství a parky.
Bogotské vánoce se nesou v duchu dvoustého výročí nezávislosti země a jsou laděny do bílé, modré, zelené a fialové barvy. Na 53 místech po městě se místní i turisté mohou těšit na 13 miliónů žárovek. V centru města pak od 15. do 23. prosince probíhal každý večer audiovizuální program zahrnující hudbu, mapping, pyrotechnickou a akrobatickou show nazvaný Sen Isidera. V podání francouzského spolku La Maison Production bylo oslaveno bohatsví a rozmanitost země a všech jejich regionů. Na scéně se třikrát za večer na 25 minut objevilo 47 umělců, z nichž 30 bylo místních.
Vánoční osvětlení v Cali zahrnuje i několik technologických show, včetně mappingu evokuujícího historii a hlavní osobnosti města. Proběhla laserová show na náměstí obklopeném barevnými vánočními stromky, za shlédnutí stojí i tunel nad řekou, jehož světla a barvy se mění dle specifického rytmu. Ani městečka a vesničky kraje Boyacá nezůstávají pozadu a jako každý rok se mění v živé betlémy. Na okružní jízdu po místeh jako Sogamoso, Iza, Nobsa, Mongua, Tota a dalších se můžete vydat s některou cestovní kanceláří nebo po vlastní ose.
Oficiální zahájení vánočních svátků přitom připadá na večer 7. prosince, kdy celá země slaví Noc svíček. Scházejí se rodiny, zapalují svíčky a lucerny před svými domy či na chodnících v ulicích. Podle lidové tradice, která se vztahuje na katolický svátek neposkvrněného početí připadající na 8. prosince, tyto zapálené svíčky osvětlují cestu početí Panenky Marie a zajišťují požehnání pro nový rok.
Konají se také veřejná setkání, jako to na věži Colpatria či v centrálním parku Simona Bolívara v Bogotě, kde probíhají hudební vystoupení, ohňostroje či dokonce divadelní představení. Na státní svátek 8. prosince pak ulicemi Medellínu prochází tradiční průvod mýtů a legend, který divákům letos nabídl pohled nejen na typické postavy místní kultury, ale i různých koutů pěti kontinentů.
V krásném koloniálním městečku Villa de Leyva severně od Bogoty se konal letos už 33. ročník Festivalu světel. V Bogotě pak 12. prosince proběhla i tradiční noční cyklostezka, která umožňuje poznat vánoční výzdobu města prostřednictvím tohoto dopravního prostředku.
Od 16. prosince, tedy devět dní před samotným Štědrým dnem, začínají tzv. novenas, kdy se každý večer kolumbijské rodiny setkávají při pravidelných modlitbách a oslavují narození Ježíška. Rodinné stoly zaplní typické dobroty, zejména vánoční pudink zvaný natilla se smaženými kuličkami ze sýrového těsta neboli buňuelos. V současné době se tato setkání často pořádají i mimo domov, například v parcích či obchodních centrech, kde bývá připraven doprovodný kulturní program.
Štědrý den je v Kolumbii dnem pracovním a k večeři se zasedá až s odbitím půlnoci na 25. prosince. Nejčastěji se podává plněný krocan, vepřová kýta nebo tamal (tedy hmota z rýže s masem a zeleninou zabalená v banánovém listu). Pro nás nezvykle 28. prosince se v Kolumbii slaví „apríl“, tedy den neviňátek, kdy se od známých, ale třeba i od médií dají očekávat různé typy žertíků a vtípků.
Na konec roku se pak váže několik pověstí a lidových tradic. Tou nejznámější je pojídaní 12 hroznů s odbíjením půlnoci, která ohlašuje příchod nového roku. Za každý snězený hrozen si člověk může něco přát. K zajištění prosperity a ekonomické stability poslouží peněženka a kapsy naplněné čočkou. Všichni, kteří si přejí v příštím roce hodně cestovat a zažít spoustu nových dobrodružství, by měli o půlnoci vyjít ven s kufrem a obejít s ním blok. Žluté spodní prádlo by zase mělo přinést do nového roku životní energii a bohatství.
Zdroje: ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2, ElTiempo.com-3. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.
Hlavní kolumbijské město v těchto dnech hostí nejdůležitější setkání mistrů řemeslné a umělecké výroby celé země. Od 4. do 17. prosince totiž v prostorách bogotského výstaviště Corferías probíhá veletrh známý jako Expoartesanías. Jedná se nejen o největší veletrh tohoto typu v Kolumbii, ale také o jednu z nejdůležitějších akcí svého druhu na celém latinskoamerickém kontinentu. Letos navíc veletrh získal mezinárodní ocenění v rámci International Craft Awards a to v kategorii Podnik pro rozvoj obchodu v sektoru řemeslné a umělecké výroby.
Mezinárodní pavilion pak letos přináší ukázky z 21 různých zemí, přičemž Maroko vystavuje své výrobky v roli čestného hosta. Letos se totiž slaví výročí 40 let existence diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi. Na přibližně tisíci metrech čtverečních vyrostla kopie arabské mediny, tedy typického marockého města, s barevnými a úzkými uličkami, které vedou na hlavní náměstí. V této téměř pohádkové atmosféře Tisíce a jedné noci najdete například čajové soupravy, měděné kousky, textílie, keramiku či kožedělné výrobky. Nechybí ani gastronomické a kulturní akce, které přiblíží tento region severní Afriky. Milovníci dobrého vína, sýru a uzenin si naopak přijdou na své ve francouzské sekci.
Pro umělce z různých koutů Kolumbie je pak veletrh obrovskou příležitostí navázat nové obchodní kontakty a zajistit tak dostatečný příjem nejen svým rodinám, ale i celým komunitám. Pořadatelé zároveň kladou důraz na to, aby náležitě podpořili jednotlivé vystavovatele v prodeji výrobků co nejširšímu okruhu lidí. Proto jim například radí, jak nastavit ceny, jak se chovat k potenciálním zákazníkům, ale také ohledně kvality jejich výrobků či materiálů, které používají.
Džentlmen národního umění, tak o Davidu Manzurovi, známém kolumbijském malíři, který patří mezi nejvýznamnější umělce země, hovoří místní média. V současné době může široká veřejnost poznat více než 60 jeho děl vytvořených od roku 1958 v muzeu moderního umění Bogoty, známého pod svou zkratkou MamBo. Výstava nazvaná Povolání malby tak vlastně představuje procházku životem tohoto jedinečného malíře, poetický dialog mezi koloniální tvorbou a jeho moderními díly. Tato oslava kariéry a života Manzura byla slavnostně zahájena na konci listopadu a potrvá až do 23. února příštího roku.
Vůbec poprvé mohou návštěvníci shlédnout i další obrazy vytvořené speciálně pro tuto příležitost. Zároveň však výstava ukazuje i umělcovu dřívejší tvorbu, ke které patří třeba malby ze série Býci a další díla ze soukromých a veřejných sbírek. Ve svých obrazech pracoval Manzur zejména s figurativní malbou a speciální místo na jeho plátnech vždy zaujímali koně, ženy, zátiší, loutny či nádoby. Tento akademický umělec v průběhu své umělecké dráhy zkoumal vývoj tradiční malby v modernitě, byl ovlivněn malbou zlatého století i svým dlouhodobým vztahem k baroku. V jeho dílech je cítit přímý vliv klasických malířů jako byl Velásquez či Zurbaran, ale zároveň kombinuje toto tradiční umění s moderní malbou. Podle svých vlastních slov totiž historie umění poskytuje možnost převzít to, co možná chybělo dřívějším velikánům, a učinit tak krok k současnosti. Navíc vyzdvihuje, že malba je dnes prostředkem schopným vyjádřit nejistotu naší éry.
Kromě Manzurových děl mohou návštěvníci muzea poznat díla dalších dvou současných kolumbijských umělců. Veronica Lehner vystavuje svou tvorbu pod názvem Suspender (Přerušit) a ukazuje přitom tři intervence, které dokazují, že malba transformuje prostor a naopak. Třicet abstraktních děl postavených na figurativních elementech pak představuje Julián Burgos v cyklu nazvaném Invisible (Neviditelný). Tato výstava poběží až do poloviny března 2020. V muzeu pak naleznete také Kolekci na scéně 01: nekonečné variace, která ukazuje více než 50 děl patřících přímo do sbírky muzea, která dohromady čítá na 4700 děl. V současnosti vystavená díla pocházejí z období od poloviny 20. století, ukazují různé techniky od malby, přes sochy až k fotografiím a to od různých umělců jako je Omar Rayo či Eduardo Ramírez Villamizar.
Od 27. listopadu do 4. prosince v Bogotě (a od 20. do 27. listopadu v Medellínu) se koná filmový festival nazvaný Na východ. Tento festival nezávislého filmu se snaží vytvořit prostor pro kinematografickou výměnu se střední a východní Evropou a rozvinout pracovní síť, která zahrnuje i další země, kde se festival odehrává, konkrétně Argentinu, Francii, Peru a po druhé také Kolumbii.
Domestik (2018)
Konec listopadu bude v odlehlém jihovýchodním regionu Kolumbie patřit hudbě. A to ne ledajaké, ale tajemným rytmům amazónského pralesa. Od 27. do 30. listopadu se totiž v Letícii, hlavním městě regionu, koná Mezinárodní festival lidové amazónské hudby známý jako Pirarucú de Oro. Ryba pirarucú, jak jí přezdívají místní indiánské kmeny, neboli Arapaima velká žije ve vodách Amazonky a jedná se o jednu z největších sladkovodních ryb vůbec. Dorůstá délky až 3 metry a může vážit i přes 200 kilogramů.
V novém hodnocení Doing Business 2020, které měří obtížnost podnikání v jednotlivých zemích, si Kolumbie pohoršila o dvě příčky. Podle tohoto žebříčku vydávaného každoročně Světovou bankou se Kolumbie nově umístila na 67. místě mezi 190 hodnocenými ekonomikami. Obdržela přitom celkové hodnocení 70,1 společně se zeměmi jako Portoriko či Brunei. Na čele celého seznamu je Nový Zéland s ohodnocením 86,8. Česká republika se umístila na 41. příčce s hodnocením 76,3, hned po Polsku a před Nizozemím.
Hlavní město salsy, jak se městu Cali tradičně přezdívá, hostí po dvou letech opět známý festival tance, který patří k těm nejvýznamnějším akcím zaměřeným na současný a moderní tanec v Kolumbii. Tentokrát od 28. října do 4. listopadu čeká návštěvníky nabitý program, do kterého se zapojí více než 800 umělců, 11 zahraničních a 28 národních tanečních spolků. Své umění předvedou například hosté z Francie, Srbska, Kanady, Čile, Brazílie či Senegalu, přičemž 9 z 11 zahraničních tanečních skupin přijelo do Kolumbie vůbec poprvé.
V letošním roce festival navíc přišel s novým projektem, kdy bylo prostřednictvím veřejného konkurzu vybráno 40 mužů ve věku 18 až 60 let přímo z města, aby se zapojili do díla Paměti jednoho pána světově uznávaného tanečního spolku Olivier Dubois, který se v Kolumbii představí vůbec poprvé. Hlavní role tyranského krále v úpadku se zhostí tanečník Remi Richaud, kterého na jevišti doprovodí právě 40 mužů představujících jeho sbor, stín, ale zároveň i teror.
První prosincový víkend se pak uskuteční také paralelní veletrh nazvaný Kořeny, setkání příběhů a umělecké řemeslné výroby. Návštěvníci se mohou těšit na ukázky manuálních dovedností 30 skupin umělců indiánských komunit. Cílem této akce je vytvořit obchodní příležitosti a nové trhy pro indiánské komunity, ale zároveň podpořit zachování jejich tradic. Zájemci si mohou pořídit různé masky, košíky, tkaniny z vlny, doplňky ze semínek, keramiku, tašky a dřevěné vyřezávané předměty. Zároveň je připraven prostor vyhrazený výměně starodávných znalostí, který má podnítit dialog o tom, kdo jsme a jak žijeme.
Publikum se může těšit na opravdu hvězdné obsazení: Josep Caballé Domenech (hudební ředitel), André Heller-Lopes (scénický a umělecký ředitel); sopranisté Julieth Lozano (Liška Bystrouška), Amalia Avilán (Lišák) a Rocío Del Pilar Quintero (žena hajného); tenor Christian Correa (ředitel školy); barytony Homero Velho (hajný) a Camilo Mendoza (lovec) a bas Hyalmar Mitrotti (farář a jezevec).
Česká opera ale není jediným lákadlem bogotského festivalu. Asociace Izmir představí dílo María z Buenos Aires argentinského skladatele a hudebníka Astora Piazzolly. První opera-tango v historii propojuje slavné argentinské tango s vážnou hudbou. Operní skupina Uniandes seznámí diváky s velkolepým dílem barokní opery Dido a Eneas od skladatele Henryho Purcella. Na programu figuruje také dílo Ve válce a míru: Harmonie prostřednictvím hudby z dílny divadla Teatro Mayor Julio Mario Santo Domingo. V hlavní roli vystoupí americká mezzosopranistka, držitelka dvou ceny Grammy, Joyce DiDonato. V díle pak zazní árie oper různých barokních skladatelů jako je Handel, Leo, De Cavalieri, Purcell či Gesualdo. Trošku s předstihem přispějí k předvánoční atmosféře členové operní skupiny univerzity del Norte se svou inscenací Amahl a Noční návštěvníci, dílo italsko-amerického skladatele jménem Gian Carlo Menotti. I další kolumbijské univerzity se do festivalu zapojí se svými projekty, protože jeden z cílů festivalu Opera do Parku spočívá právě v poskytnutí prostoru pro mladé a univerzitní umělce a jejich práci.
Veletrh vždy přibližuje také referenční díla s dopadem na svět umění a jeho vývoj v rámci samostatné sekce. Ředitel německého uměleckého Institutu KW Krist Gruijthuijsen jako kurátor sekce prozkoumá díla, která rozbila paradigmata, ovlivnila vývoj umění a stala se inspirací pro moderní umění. Netradiční formy umění zahrnující performance díla, instalace a sochařské práce čekají na návštěvníky v sekci Místo (Sitio). Sekce Fórum, jak samotný název napovídá, zase nabízí debaty a konference s důležitými domácími i zahraničními hosty přístupné zdarma. Nadějní mladí umělci dostávají každoročně prostor v rámci sekce Artecámara. Letos vystaví svou práci 27 kolumbijských tvůrců, kteří zatím nemají žádné obchodní zastoupení a byli vybráni ve veřejném konkurzu uměleckým kolektivem z Cali, nazvaným Helena Producciones. Interaktivní prostor Articularte poskytne návštěvníkům zážitky v rámci Laboratoře veřejných zkušeností. Poslední, ale neméně důležitá sekce, Kniha umělců, ukáže práci tvůrců, kteří publikují svá díla ve formátu knihy. Celý veletrh se snaží představit Bogotu jako kulturní a obchodní destinaci, ale také podpořit kolumbijský umělecký talent. Do Bogoty navíc přijíždí na 700 mezinárodních hostů včetně soukromých sběratelů či představitelů prestižních muzeí jako je La Tate (Londýn), Fine Arts (Houston, USA) či Patronato de Arte Contemporáneo (Mexiko).
Po dlouhých třinácti letech se do Bogoty vrací 
Tři dny, konkrétně od 20. do 22. září, budou mít začínající umělci, aby předvedli svou práci na sedmém ročníku veletrhu 
Historické centrum Bogoty bude po roce hostit také další známý umělecký festival známý jako 
Druhý ročník festivalu 
V nádherném koloniálním městečku uprostřed ramen řeky Magdalény, v městečku Mompox, se od 5. do 7. září odehrává FestiJazz. Návštěvníci si mohou poslechnout vystoupení více než 1200 národních i zahraničních hudebníků, kteří se představí na náměstí Santa Bárbara. Mezi hosty vynikají například domácí umělci Fonseca, Yuri Buenaventura či Juan Carlos Coronel, ale také skupina Pulcinella z Francie, čestný host letošního ročníku, orchestr Aragón a Alfredo de la Fe z Kuby, Američan Tonya Boyd Cannon a další. Festival doprovodí i veletrh uměleckých výrobků zaměřený na techniku filigrana, kdy se z tenkých stříbrných či zlatých nití vytvářejí krásné šperky či jiné ozdoby, nebo třeba umělecká přehlídka inspirovaná místním druhem stromů.
Tento zahraniční host se objeví v doprovodu svých tří synů také v Barranquille, kde se Barranquijazz koná ve dnech 11. až 15. září. Festivalu se zúčastní i další významné osobnosti latinskoamerického jazzu i rytmů jako je son cubano, mambo nebo salsa. Mezi 117 hudebníky a hosty akce vyniká například Aymée Nuviola a Mónica Giraldo, laureátky cen Grammy Latino, nebo švýcarské trio Max Mantis. Velkým lákadlem je také koncert kubánského mistra klarinetu, saxofonu a sopránu jménem Jesús Rivera Figueras. Paralelně s festivalem probíhá i jeho pouliční verze, která přináší spoustu koncertů a aktivit přístupných zdarma. Nechybí ani bohatá akademická a kulturní doprovodná agenda.
Cali a jeho Ajazzgo sází především na místní mladé talenty, ale také na výměnu hudebních zkušeností se zahraničními umělci. Od 11. do 15. září tento jazzový svátek ukáže hodnotu experimentování a míchaní hudby. Jedním ze speciálních hostů bude Antonio Arnedo, kolumbijský hudebník a skladatel, který se věnoval různým rytmům národního folklóru, které propojil právě s jazzem nebo rockovou hudbou. Zajímavý koncert proběhne v podání tři nejlepších současných uskupení města Sango Groove, Espiral 7 a Mambanegra, které se sejdou na jednom pódiu.