Kolumbie

Kolumbie slaví den nezávislosti

Na státních budovách, ale také z oken a balkónů po celé zemi dnes vlaje kolumbijská trikolóra, Kolumbijci si totiž 20. července připomínají svůj den nezávislosti.

Události, které v hlavním městě Kolumbie proběhly daného dne roku 1810, tedy přesně před 208 lety, změnily historii tehdejšího španělského místokrálovství nazvaného Nová Granada. V podstatě odstartovaly cestu k osamostatnění od španělské nadvlády, i když samotná nezávislost přišla ještě o několik let později. Je také pravda, že deklarací nezávislosti bylo na území Kolumbie v průběhu celé dekády několik, nicméně právě ta z roku 1810 se nejvíce uchovala v kolektivní paměti.

Roku 1810 připadl 20. červenec na pátek a jak bylo zvykem každý týden, konal se na hlavním náměstí městečka Santa Fe (de Bogotá, tedy dnešní Bogoty) trh. Všude se proto pohybovala spousta lidí různých ras i sociálních vrstev, čehož využili místní kreolové, tedy potomci Španělů narození již na americkém kontinentu. Ti totiž toužili po větší svobodě a hlavně po politické moci, kterou v té době měli pouze Španělé pocházející přímo ze starého kontinentu. Rozhodli se tedy vyprovokovat incident se Španěli a vytvořit konfliktní situaci, která by mohla vyústit ve veřejné odmítnutí španělských vládních orgánů.

Jelikož se zároveň připravoval slavnostní banket, který měl v Santa Fe uvítat královského komisaře Antonia Villavicencia, vydala se skupina kreolů v čele s bratry Moralesovými do domu španělského obchodníka jménem José González Llorente. Přišli ho poprosit o zapůjčení květinové vázy pro zmíněný banket, Llorente však prosbu slušně odmítl. Po dalších předem naplánovaných provokacích ze strany kreolů celá situace vygradovala v otevřený protest všech možných skupin obyvatelstva na náměstí proti španělské elitě. Místokrál tak neměl jinou možnost než odsouhlasit zvolení mluvčích lidu a přistoupit na vytvoření Nejvyššího shormáždění vlády, které mělo nahradit neuznanou autoritu místokrále.

Toto nově sestavené shromáždění ještě v noci z 20. na 21. července sepsalo listinu nezávislosti, která poprvé počítala se sepsáním Ústavy, svoláním voleb a pokládala základy svobodě a federálnímu uspořádání. Zároveň se ale nejendalo o úplné vyhlášení nezávislosti, protože listina uznávala, aspoň teoreticky, autoritu španělského krále Fernanda VII. Po řadě sporů mezi jednotlivými provinciemi na území Kolumbie a následném tažení za znovudobytí území ze strany Španělů bylo španělské vojsko definitivně vojensky poraženo v bitvě u Boyacá dne 7. srpna 1819. O dva roky později vznikla Kolumbijská republika jako národ nezrušitelně svobodný a nezávislý na španělské monarchii.

Státním svátkem byl ale 20. červenec prohlášen až roku 1873. V současné době patří mezi hlavní body svátečního programu vojenské a policejní přehlídky. Zejména ta v Bogotě je opravdu velkolepá, každoročně láká davy návštěvníků a přihlíží jí i kolumbijský prezident se členy vlády a vysokými funkcionáři ozbrojených sil. Na počátku ceremonie se vzdává čest všem vojákům, kteří padli při plnění svých povinností.

V duchu motta Kolumbie jedna jediná síla prochází letos ulicemi města na 15 tisíc vojáků a policistů různých oddílů, včetně parašutistů či příslušníků speciálních sil. K vidění jsou také lodě, obrněná vozidla, koně či psovodi s pejsky vycvičenými na vyhledávání bomb. Vzduch brázdí helikoptéry, K-firy a další stroje kolumbijského letectva. Celý průvod doprovází jásot, tleskání a pozdravy přihlížejících, kteří si v zemi, kde dlouhá desetiletí probíhal ozbrojený konflit, svých ozbrojených sil velmi váží.

Zdroje: ColombiaAprende.edu.co, TodaColombia.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Medellín centrem poezie i indiánských kultur

Všichni milovníci literatury a především básnického umění jsou v těchto dnech zváni do hlavního města kraje Antioquia. Město Medellín totiž ve dnech 14. až 21. července hostí 28. ročník Mezinárodního festivalu poezie, který letos slibuje více než 150 různých akcí a aktivit.

Návštěvníci se mohou těšit na básníky a spisovatele světového formátu, ale také šamany a umělce z celkem 40 různých zemí, včetně 19 původních národů, ze všech kontinentů. Festival je právem považován za jednu z nejdůležitějších akcí svého druhu v Latinské Americe a hostitelský Medellín za jedno z hlavních kulturních center kontinentu.

Ulice, parky i sály v celém městě věčného jara, jak se Medellínu přezdívá, ale také v dalších částech regionu, se tedy v těchto dnech mění v jeviště pro básníky a autory různých generací, expresivních stylů i světových regionů, kteří přinášejí ukázky svých literárních děl a sdílí s publikem své myšlenky. Letošní tématickou linii přitom tvoří zejména dědictví a poselství indiánských kultur, takže v rámci festivalu zaznívají nejen básně, ale také pradávné indiánské písně a provádějí se i šamanské rituály.

Na základě znalostí šamanů se tak festival snaží podpořit procesy usmíření v zemi a celkově podnítit zamyšlení se nad společností. Vyzývá tedy všechny obyvatele kraje i návštěvníky k dialogu a láskyplné péči o zemi a život. Poznání a přiblížení se k předhispánským kořenům má sloužit jako protiváha k současné devastaci přírody, života a spirituality. Festival tedy zároveň oslavuje úsilí, se kterým šamani udržují naživu tradice svých komunit a bojují za obranu své jednoty, půdy i kultur.

Do Medellínu mimo jiné zavítali šamani z Kolumbie, Panamy, ale také Ruska či Švédska. Účastní se i tzv. Dialogů země, v rámci kterých připomenou vlastní boj za svou jednotu, zachování původních jazyků i autonomii. Besed se zúčastní například nigerijský básník a aktivista, obránce lidských práv a životního prostředí Nnimmo Bassey, dále mluvčí a obhájce indiánské komunity z Botswany, Jumanda Gakelebone, či ředitelka francouzské pobočky Survival International, Fiore Longo.

Z dalších jedinečných hostů figuruje na programu Hilal Karahan, významná turecká spisovatelka, překladatelka a důležité ikona míru, básník jménem Sherwin Bitsui z USA, který patří ke kmeni Navajo, nebo také místní zpěvák a spisovatel Íkaro Valderrama.

Nechybí ani besedy o posvátných a léčivých rostlinách jednotlivých indiánských komunit, konference věnované dětem a mládeži a bohatý doprovodný hudební program. Při zahajovacím ceremoniálu zahrála například rocková skupina Su Yang, hlavní rocková kapela Číny. Čína má ostatně na festivalu i další zástupce, například významného básníka jménem Zhao Lihong a delegaci produkční společnosti Latern Films, která v průběhu festivalu zaznamenává veškerá vystoupení kapely Su Yung.

Počátky festivalu se datují do 80. let 20. století, kdy literární scéna v Medellínu začala získávat na důležitosti a vzniklo několik literárních časopisů, které zdůrazňovaly literární identitu regionu i misi místních básníků. V roce 1991, tedy v době, kdy Medellín patřil mezi nejnebezpečnější města světa kvůli aktivitě drogového kartelu Pabla Escobara, se konal první ročník festivalu za účasti 16 kolumbijských básníků. Z jednodenní místní akce se v průběhu let vyvinul celý týden věnovaný umění za účasti osobností celého světa. V roce 2006 festival obdržel alternativní Nobelovu cenu míru za odvahu a naději v beznadějných časech, kdy se místní umělci rozhodli čelit násilí slovem. Ostatně dodnes zůstává festival důležitou platformou k protestům proti válce a sociální nespravedlnosti. Od roku 2009 figuruje akce také na seznamu národního kulturního dědictví.

Kompletní informace a program naleznete na webové stránce: www.festivaldepoesiademedellin.org.

Další zdroje: ElEspectador.com. RevistaArcadia.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbijský národní park Chiribiquete nově na seznamu Unesco

Seznam světového dědictví Unesco se na přelomu června a července rozrostl o 19 nových položek z celého světa. A i Kolumbie se pyšní novým zápisem, kterým je Národní park Serranía de Chiribiquete Dlouhý dům jaguára, rozkládající se na severozápadě kolumbijské části Amazonie, na pomezí kolumbijských krajů Guaviare a Caquetá.

Chiribiquete je největší chráněnou přírodní oblastí v zemi a zároveň největším tropickým národním parkem kontinentu vůbec poté, co kolumbijský prezident Juan Manuel Santos podepsal jeho rozšíření o 1,5 milionu hektarů. Z původních 2,7 milionu hektarů tak rozloha vzrostla na 4,2 milionu hektarů.

Kromě obrovské rozlohy, neuvěřitelné biodiverzity, řek a hor se území vyznačuje také jedinečnými nástěnnými malbami dávných civilizací.

Právě díky těmto nálezům prohlásilo kolumbijské ministerstvo kultury v květnu 2018 park za chráněnou archeologickou oblast. Od počátku července navíc tedy území figuruje i na seznamu Unesco v kategorii smíšeného světového dědictví, protože je pro lidstvo výjimečné jak z hlediska přírodního, tak kulturního bohatství.

Typické strmé pískovcové stolové hory, zvané tepuyes, indiáni nazývali stoly Bohů. Na stěnách těchto skalnatých útvarů se nachází přes 70 tisíc maleb starých nejméně 12 tisíc, ale až 20 tisíc let, které experti označují za jedno z největších kulturních dědictví země a nejstarší jeskynní malby kontinentu. Výjevy jsou namalovány barvou z minerálu bohatého na mangan a neobsahují žádný organický materiál, proto je těžké určit jejich konkrétní stáří.

Oranžové kresby, které jsou mnohdy umístěny uprostřed stěn velkých 600 až 700 metrů, bývají označovány za Sixtínskou kapli Amazonie. Zobrazují lovecké scény, tance, boje, porody, náboženské obřady dávných obyvatel Amazonie, ale také mytologická zvířata jako je jaguár, místní symbol moci a plodnosti, anakondy či želvy.

V labyrintech skalnatých formací po staletí žili příslušníci obávaného indiánského kmene karijona, vysocí, dobře stavění bojovníci a kanibalové. Chiribiquete pro ně bylo centrem světa, uctívali tuto oblast a věnovali tedy hodně času kresbám na zdejší skály. Ostatně i název Chiribiquete pochází od tohoto kmene, v jazyce karijona znamená hora, kde se kreslí. Podle současných teorií poslední příslušníci kmene zahynuli v důsledku těžby kaučuku a nemocí na počátku 20. století. Dnes patří k indiánským kmenům žijícím v okolí různé komunity lingvistické rodiny tukano, kteří sami sebe považují za syny jaguára z Yuruparí.

Kresby sice byly objeveny již na počátku 20. století, ale kolumbijští archeologové začali reálně zkoumat toto prastaré skalní umění teprve nedávno. Dříve byla totiž oblast nedostupná kvůli střetům mezi vládními jednotkami a levicovými povstalci z Farc. I přes uzavření míru s povstalci není ani dnes oblast zcela bez rizika, jelikož poblíž operují různé kriminální ozbrojené skupiny obchodující s kokainem. Dodnes tak zůstává tato oblast z velké části neprozkoumaná, navštívená jen některými odborníky či dobrodruhy. Helikoptérou je to totiž minimálně hodina cesty z městečka San José del Guaviare, kde se nachází nejbližší letiště, navíc taková cesta nevyjde zrovna levně.

Národní park je zároveň místem ohromné biodiversity, zahrnuje hned čtyři různé ekosystémy – od amazónských nížin, přes oblast řeky Orinoco a Guayanskou vysočinu až po východní pohoří And. Stromy zde dosahují výšky až 20 metrů, dříve zmíněné skalnaté hory se tyčí až do výšky 800 metrů. V místních tropických lesích nachází útočiště řada ohrožených druhů, například jaguár, tapíři či říční růžoví delfíni. Celou oblastí protékají řeky různých barev: bělavé, které se rodí ve východním pohoří, černé z útrob pralesa či načervenalé díky různým látkám. Oficiální potvrzení významu tohoto území pro lidstvo by mělo zabránit jeho ohrožení ilegální těžbou dřeva, odlesňováním, zemědělskou aktivitou či výstavbou infrastruktury, se kterými se potýká celý kraj Guaviare i amazónská část Kolumbie obecně.

Zdroje: Especiales.semana.com, Novinky.cz, Cestovani.idnes.cz. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Medellín zve na veletrh uměleckých výrobků Expoartesano

Veletrh, který se navrací ke kořenům, tak by se dala nazvat přehlídka uměleckých výrobků z různých koutů Kolumbie, která se koná od 29. června do 8. července v Medellínu. Veletrh nazvaný Expoartesano se odehrává v rámci komplexu Plaza Mayor v hlavním městě kraje Antioquia letos již po deváté.

Z původních pěti dní při prvním ročníku v roce 2009 se akce rozšířila na letošních 10 dní. Koná se přitom především jako pocta všem tradičním umělcům, kteří přijíždějí jak ze vzdálených koutů země, tak z velkým měst, aby se podělili o své zkušenosti a předvedli svou manuální zručnost. Organizátoři proto zvou širokou veřejnost, aby přišli a objevili krásu původní řemeslné a umělecké výroby a poznali kolumbijské území na základě typických výrobků a talentu, který jednotliví vystavovatelé zhmotňují ve své práci.

Návštěvníky tak čekají jedinečné kombinace barev, materiálů, chutí i tónů, které přiblíží všech pět makroregionů země, od Pacifiku, přes Karibik a Andy až po Amazonii a Orinokii. Celá rozmanitost Kolumbie a její kulturní bohatství se tak v těchto dnech koncentruje na jednom jediném místě.

Ostatně veletrh probíhá v duchu motta Krása tvého původu. V rámci výstaviště naleznete práci celkem 400 umělců z 27 různých krajů země. Představit se přijeli jak ti, kteří se již těší všeobecnému uznání, tak ti, kteří reprezentují své indiánské komunity, nebo ti, kteří jsou opravdovými mistry, jelikož zasvětili celý svůj život konkrétním technikám a výrobě tradičních uměleckých předmětů.

Areál je rozdělen do pěti pavilónů. V tom hlavním vystavují umělci pod záštitou organizace Diseňo Colombia. Bílý pavilón je místem paměti a tedy etnických výrobků z více než 20 různých indiánských komunit. Zejména ženy potěší modrý pavilón věnovaný šperkům, bižuterii a módním doplňkům. Svědectví a evoluce tvoří tématickou osu žlutého pavilónu, ve kterém naleznete tradiční výrobky, ale také domácí dekorace a inovace, výrobky pro děti či hudební nástroje. Právě důraz na inovace patří k důležitým strategickým liniím veletrhu. Umělci tak mohou přizpůsobit své řemeslné práce současné poptávce a trendům a více reflektovat aktuální trh, ale zároveň zachovat původní tradiční hodnotu a jedinečnost svých děl. Pokud návštěvníkům vyhládne, mohou zamířit do zeleného pavilónu, který nabízí typické gastronomické lahůdky.

Každý výrobek má pevně stanovenou cenu, která odráží hodiny tvrdé práce, vysokou kvalitu i jedinečnost a neopakovatelnost každého kusu. Každý předmět tak vypráví svůj příběh, který mohou zájemci poznat díky přímé interakci s jejich výrobcem. Díky workshopům a ukázkám tradičních technik se návštěvníci i lecčemus novému přiučí.

Rok od roku roste nejen počet návštěvníků, ale také objem prodejů. Stejně jako u obdobných veletrhů se i Expoartesano snaží přispět k tomu, aby se tradiční umělecká a řemeslná výroba stala ekonomicky dostatečně výdělečnou aktivitou. Proto se vystavovatelé mohou zúčastnit různých vzdělávacích přednášek či kurzů, aby se lépe orientovali ve světě propagace a prodeje svých výrobků. Pořádají se také obchodní setkání, kde mají vystavovatelé možnost navázat nové spolupráce.

Brány výstaviště se otevírají každý den v deset hodin dopoledne, veletrh vždy končí v osm hodin večer. Vstupné stojí 20.000 pesos při jednorázovém vstupu, 39.000 pesos při opakovaných vstupech.

Více informací o programu a jednotlivých vystavovatelích naleznete na oficiální stránce veletru: www.expoartesano.com.co.

Další zdroje: ElTiempo.com, Redmas.com. Foto 1, foto 2, foto 3.

Konec června v Kolumbii patří folklórním a hudebním festivalům

Po celý rok se v různých částech Kolumbie pořádají folklórní slavnosti věnované rozmanitým hudebním i tanečním žánrům. Závěrem měsíce června probíhá hned několik z nich.

Neivě, hlavním městě kraje Huila jižně od Bogoty, se až do 2. července koná Folklórní festival a Národní soutěž královny žánru bambuco. Letošní 58. ročník opět přináší bohatý program plný rozličných setkání, průvodů různého typu, hudebních a tanečních vystoupení, ukázek tradiční umělecké výroby, ale nově třeba i zajímavých akademických besed. Nechybí ani ochutnávka místních gastronomických specialit. Stěžejní akcí festivalu je volba národní královny bambuco. Kandidátky zvolené v jednotlivých krajích Kolumbie poměřují své schopnosti v nejlepším ztvárnění tance sanjuanero, typického pro kraj Huila. Tento živý tanec má svou přesně stanovenou choreografii i kostýmy. Porota ale hodnotí také jejich krásu, obecný kulturní přehled, dochvilnost či oblíbenost u publika. Hlavní cíl celých slavností pak spočívá v oživení regionáních tradic. Některé události mají i silný sociální charakter, jako je setkání a kulturní výměna indiánských komunit, průvod za dobré zacházení se starými spoluobčany, nebo kulturní setkání obětí. Festival vznikl na počest Svatého Jana Křtitele, jehož narození církev slaví 24. června. Celá tradice má tedy kořeny v době španělské nadvlády nad regionem.

Severovýchodně od Neivy v městě Villavicencio v kraji Meta, se od 28. června do 2. července slaví Mezinárodní turnaj v tanci joropo, který je typický právě pro kraje východních nížin. Jubilejní 50. ročník festivalu je věnován snům a dílu Miguela Ángela Martína, ikoně zdejšího folklóru a zakladateli festivalu. Martín je zároveň autorem emblematické skladby Carmentea, jejíž slova i hudba poznamali historii tohoto hudebního žánru. Harfa, rumba koule a specifická kytara zvaná cuatro jsou tři hudební nástroje neodmyslitelně spjaté s joropo. Nabitý program zahrnuje jedinečnou přehlídku tradičních rytmů, pohybů i krojů s více než 6000 účinkujícími, zvanou Joropodrom. Koná se také soutěž o královnu tance joropo, či gastronomický festival. Návštěvníci se mohou těšit i na koncerty místních hudebníků, třeba známého mistra Cholo Valderramu.

Folklórem žije v těchto dnech a až do 2. července také hlavní město hudby a kraje Tolima, Ibagué. Od poloviny června se zde totiž slaví 46. ročník tradičního folklórního festivalu, který ukazuje kolumbijskou kulturu. Festival se poprvé konal v roce 1959, tedy v době, kdy se tato oblast zmítala v násilí. Proto se skupina osob ve snaze zdůraznit kulturní identitu kraje rozhodla realizovat akci, která by předvedla autoktonní kulturní tradice. Kromě spousty zábavy, hudby, koncertů a průvodů jsou připraveny také ohňostroje i volba národní královny folklóru, národní setkání folklórních souborů univerzit či Festival festivalů, ve kterém má každý kraj svého zástupce. Představí se i umělci deseti různých latinskoamerických zemí pozvaných v rolích čestných hostů. Zájemci budou moci ochutnat místní speciality jako je tamal (rýžová směs s masem a zeleninou zabalená v banánovém listu) či lechona (směs vepřového masa s vařeným hráškem a rýží).

Pokud by však někdo preferoval argentinské tango, ve dnech 18. až 24. června může zavítat do Medellínu, hlavního města kraje Antioquia. Koná se zde totiž mezinárodní festival tohoto tance, druhý nejvýznamější svého druhu na světě. Letos vzdává poctu argentinskému skladateli jménem Homero Expósito, jehož dílo je považováno za jedno z nejhezčích v historii tohoto hudebního žánru. Celkem se odehraje 80 akcí, všechny přístupné zcela zdarma pro širokou veřejnost. V rámci festivalu se pořádá například světový turnaj v tangu nebo soutěž ve zpěvu, do které se zapojí i soutěžící z jiných latinskoamerických zemí, ale také Japonska a USA. Do Medellínu zavítala mimo jiné i známá argentinská zpěvačka Susana Rinaldi, která vystoupila se symfonickým orchestrem z USA, považovaným za první severoamerické uskupení zaměřené na latinskoamerickou hudbu. Zájemci se mohou zúčastnit také workshopů a tanečních lekcí tanga.

Zdroje: CorpoSanPedro. org, Huila.gov.co, Canaltrece.com.co, RcnRadio.com, Noticias.caracoltv.com. Foto 1, foto 2, foto 3, foto 4.

Velvyslanec ČR a starosta města Ibagué odhalili památník obětem války

V úterý 12. června velvyslanec České republiky, Miloš Sklenka, a starosta kolumbijského města Ibagué (kraj Tolima), Guillermo Alfonso Jaramillo, představili dílo nazvané Rituál usmíření. Socha reprezentuje skupinu osob, které se objímají na znak usmíření poté, co museli vytrpět krutosti války. Památník je v první řadě věnovaný obětem tragédie v Lidicích, vesnici vypálené během druhé světové války nacisty. Zároveň ale vzdává poctu i všem obětem kolumbijského ozbrojeného konfliktu a obětem válek obecně.

Památník, vytvořený místním umělcem jménem José Augusto Rivera Castro, se nachází v parku Lidice ve čtvrti Limonares města Ibagué.

Podle článku publikovaného v novinách El Nuevo Día:

Starosta města Ibagué vyzdvihl fakt, že tato iniciativa je další ze série aktivit, kterými se hlavní město kraje Tolima stává partnerem evropské země, tedy České republiky. Při svém projevu pan Jaramillo přiblížil i průběh lidické tragédie, která se odehrála 10. června roku 1942 nedaleko Prahy.

Český velvyslanec zase zdůraznil, že Ibagué je prvním a jediným městem v Kolumbii, které následovalo příklad různých míst na celém světě a také použilo jméno Lidice, aby uctilo památku obětí válečných konfliktů.

„Toto krásné dílo nepřipomíná jen oběti vypálení Lidic, ale i všechny, kteří byli zasaženi násilím, včetně obětí ozbrojeného konfliktu v Kolumbii probíhajícího více než půl století“, řekl pan velvyslanec.

Poté, co pan Sklenka vysvětlil některé důsledky, které měla lidická zkáza, dodal, že socha je „odkazem minulosti, svědectvím přítomnosti a lekcí pro budoucnost“, která získává velkou hodnotu díky tomu, že místo, kde se nachází, je významným centrem komunálního života, kultury a sportu.

Mistr Rivera za sebe uvedl, že jeho dílo „nás spojuje s Českou republikou, protože máme společná témata: Tam, kvůli barbarství spáchaném proti životu během druhé světové války, a tady, v Tolimě, kvůli násilí, které se páchá od minulého století. Nyní nás tak spojuje naděje a tak, jako oni dokázali najít vůli, usmířit se a přetvořit svou budoucnost, se na ně díváme jako do zrcadla a následujeme tento vzor“.

Zdroje: Velvyslanectví ČR, ElNuevoDia.com.co, Facebook.

Na festival baletu města Cali zavítá i český soubor

Zanedlouho hlavní město kraje Údolí Caucy v západní části Kolumbie zahájí již jedenáctý ročník festivalu, který je věnován scénickému tanci. Festival se přitom koná po dvou letech přerušení a od letošního ročníku bude probíhat vždy jednou za dva roky.

Město Cali, které se v průběhu let stalo skutečným centrem různých tanečních žánrů Latinské Ameriky, se tak řadí k dalším významným místům jako je americké Miami, kubánská La Habana nebo ruský Petrohrad, které se obdobnou akcí zaměřenou na baletní umění pyšní.

Mezinárodní festival baletu proběhne ve dnech 9. až 16. června a nabídne jedinečnou ukázku klasických děl, moderního baletu i tance a neotřelé umělecké kreativity. Tančíme srdcem je podtitulem letošního ročníku, ústředním mottem pak Kultura za mír. Festival se tak zaměří v první řadě na vzdělávání široké veřejnosti, hromadné lekce pro mládež i dospělé a také zapojení těch nejmenších. Právě umění je totiž výborným prostředkem pro transformaci společnosti, protože pracuje s city a vnímavostí.

Návštěvníci se mohou těšit na 13 tanečních souborů a tři desítky vystoupení, na kterých se představí i hosté z několika zemí, konkrétně ze Španělska, Itálie, Uruguaye, Peru, Mexika, Brazílie, Čile, ale dokonce i z České republiky.

Trojice souboru Bohemia balet, Taneční konzervatoře hlavního města Prahy, vystoupí s dílem V kleci. Choreografie tohoto baletu obrazně a v náznacích vyjadřuje pocity ženy, uvězněné láskou svého muže, který ji svým vlivem spoutává a ovládá.  Sám přitom prožívá milostný vztah a vrhá sám sebe do lži. Kdo je opravdu v kleci, na to si divák odpoví sám. Balet vytvořila na hudbu F.Chopina Marika Hanušová.

Například z Mexika pak do Cali zavítá Národní taneční soubor, který představí hned tři tancem vyjádřená díla, například taneční verzi Shakespearovy tragédie Othello nebo Ebony Concert s hudbou Stavinského.

Zahájení festivalu bude probíhat na jednom z hlavních náměstí města za účasti na 150 umělců. Kromě tanečníků pod vedením choreografa Jaquese Broqueta překvapí publikum členové katalánského souboru La Fura dels Baus, který se specializuje na scény velkých rozměrů. V Cali uvede show nazvanou Bílý sen ve vzduchu (Un sueňo blanco en el aire), kdy bílí tanečníci provedou diváky různými scenériemi ve snaze najít bílého anděla. Vstup pro veřejnost je zdarma.

Ostatní vystoupení se budou odehrávat v místních divadlech v historickém centru města, ale i jinde na alternativních scénách na náměstích či v parcích.

Zakladatelka festivalu zřídila také mezinárodní komisi, které se účastní tanečníci, které ona sama učila a kteří jsou v současné době členy mezinárodních baletních souborů v Itálii, Švýcarsku, Francii, Spojených státech či Čile. Tito umělci zároveň obohatili program festivalu díky kontaktům se zahraničními soubory, které na akci nejen vystoupí, ale poskytnou také vzdělávací workshopy.

U zrodu akce v roce 2006 stála současná ředitelka Gloria Castro, mimo jiné i zakladatelka Kolumbijského institutu klasického baletu Incolballet. Z institutu ale v roce 2014 odešla a založila Nadaci tanči se mnou, která na tradici festivalu navázala.

Více informací včetně kompletního programu naleznete na oficiální stránce akce: festivalinternacionaldeballetdecali.com.

Další zdroje: ElTiempo.com, ElPais.com.co, Bohemia-balet.cz. Foto 1 – 2, foto 3.

Zaposlouchejte se do rytmů andské hudby

Městečko Ginebra zve na přelomu května a června na již 44. ročník Festivalu kolumbijské andské hudby Mono Núňez, který je jednou z nejdůležitějších folklórních událostí země. Název akce, na které se setkávají zpěváci, hudebníci, skladatelé i milovníci tradiční andské hudby, vzdává poctu věhlasnému kolumbijskému hudebníkovi jménem José Benigno Núňez, který se právě v Ginebře narodil.

Toto malé městečko s 25 tisíci obyvateli se nachází přibližně 45 minut (50 km) od hlavního města kraje Údolí Caucy, města Cali. Běžně pozornost turistů nepřitahuje, nicméně právě ve dnech festivalu, letos od 31. května do 3. června, se stává vyhledávaným místem nejen pro tisíce Kolumbijců, ale také pro řadu cizinců. Festival inspiroval i vznik dalších obdobných akcí po celé zemi.

Původně vznikla tato jedinečná kulturní událost v polovině 70. let jako místní hudební soutěž. Ta však vzbudila tak pozitivní ohlasy u široké veřejnosti, že se její organizátoři po prvotním úspěchu rozhodli v započatém projektu pokračovat. Autentické andské melodie, spojené také s tradicemi a kulturou jihoamerického pásma And, slouží k zachování a propagaci tohoto hudebního bohatství regionu.

Dodnes zůstává hlavní programovou náplní čtyřdenní soutěžní klání, které se odehrává na různých pódiích a to ve dvou základních kategoriích – vokální a instrumentální. Souboj o hlavní cenu svádí i letos 28 hudebníků z různých koutů země.

V obou kategoriích účastníci poměří své hudební umění například v boji o nejlepší dosud nevydanou vlastní tvorbu. Soutěže se přitom mohou účastnit interpreti různého věku, průměrný věk však většinou nepřesahuje 22 let. Příležitost dostávají i ti nejmenší, kteří mají v programu vyhrazený svůj vlastní prostor.

Návštěvníci tak mají možnost poznat nové mladé talenty a vychutnat si mísení tradic s moderními vlivy. Pro mnoho umělců slouží festival jako významná platforma pro nastartování kariéry na národní i mezinárodní úrovni, jak dokazuje i fakt, že řada soutěžících byla následně nominována na cenu Grammy Latino v kategorii tradiční hudby.

Letos akce vzdává poctu mistrovi Rodrigu Silvovi a hudebníkovi jménem Hernando Sinisterra Gómez. Zároveň festival přivítá i zahraniční hosty, například interprety z Peru, Venezuely či Argentiny. Na hlavním náměstí se každý den od čtyř hodin odpoledne konají koncerty různých hudebních skupin přístupné zdarma pro všechny zájemce.

V rámci doprovodného programu se návštěvníci mohou zúčastnit odborných konferencí o andské hudbě, ale taky si pochutnat na gastronomických lahůdkách zdejšího kraje. Jedním z typických jídel je zde slepičí polévka známá jako sancocho de gallina. V Ginebře lze navštívit také dům, kde žil Mono Núňez se svou ženou, a dozvědět se tak více o jeho životě i díle. I samotná budova tohoto muzea stojí za shlédnutí, protože byla postavena před více než 150 lety.

Podrobné informace a program jednotlivých vystoupení a akcí naleznete na webových stránkách pořádající instituce Funmúsica: funmusica.org, nebo také na facebookové stránce akce zde.

Další zdroje: ElPais.com.co, Teatromayor.org. Foto 1, foto 2, foto 3.

Kolumbie letos láká návštěvníky novou propagační kampaní

Blíží se léto a tedy čas dovolených. Pokud toužíte po exotice, dobrodružství, rozmanitosti chutí a vůní, zábavě, zajímavé kultuře, jedinečných tradicích a přívětivých lidech, pak Kolumbie je určitě správnou volbou.

ProColombia, instituce, která má na starosti podporu cestovního ruchu a zahraničních investic v zemi, přišla letos s novou promoční kampaní. V minulých letech propagovala pozitivní obraz o Kolumbii prostřednictvím videí, které ukazovaly, že jediným rizikem, které vám v zemi hrozí, je to, že tam budete chtít zůstat. Poslední čtyři roky pak představovala Kolumbii jako zemi magického realismu Gabriela Márqueze.

Letos láká zahraniční turisty na slogan Kolumbie, země sabrosury (tierra de sabrosura), přičemž slovo sabrosura vyjadřuje něco příjemného, atraktivního, lahodného. V rámci kampaně je tak synonymem veselí, radosti, vášně, nezapomenutelných přírodních scenérií, měst plných kultury, průzračných vodních ploch, intenzivních chutí i rozmanitosti hudebních rytmů. Zároveň ale znamená také pozitivní atmosféru, která lehce nakazí optimismem všechny návštěvníky. Jednoduše vystihuje jedinečnost Kolumbie a jejich obyvatel.

Kromě hlavního videa kampaň zahrnuje 12 specifických videoklipů ukazujících různé turisticky atraktivní a oblíbené destinace. Navíc v nich vystupují místní umělci jako je například Cholo Valderrama, skupina Piso 21 či Chocquibtown nebo oblíbená zpěvačka Maía.

Ten, kdo chce na vlastní kůži sabrosuru zažít, by tak měl objevit krásy národního parku Tayrona u městečka Santa Marta, kde se vysoké hory střetávají s Karibikem, zažít atmosféru hlavního města Bogota, poslechnout si zpět velryb na Pacifickém pobřeží kolem městečka Nuquí, ucítit jedinečné aroma a užít si zelených scenérií v kraji kávy, nechat se překvapit barvami řeky Caňo Cristales, odpojit se od vnějšího světa a najít sám sebe při pobytu na ostrovu San Andrés nebo uprostřed amazónského pralesa, projít se po historických uličkách města Villa de Leyva, zapojit se do veselí karnevalu v Barranquille, poznat indiánskou kulturu v pouštní oblasti poloostrovu Guajira, žasnout nad velikostí kaňonu Chicamocha nebo nad architektonickým skvostem, kterým je kostel v Las Lajas, či se nechat ohromit hvězdnou oblohou v poušti Tatacoa.

Kampaň zároveň připomíná, že Kolumbie je nejen zemí rozmanitých přírodních scenérií a krásy různých klimatických oblastí a nadmořských výšek, ale také výborného jídla, které naplní jak žaludek, tak prospěje i duši a srdci. Navíc kolumbijské rytmy bubnů, akordeonů a dalších hudebních nástrojů nenechají žádného návštěvníka v klidu, vyzývají k tanci a přinášejí radost a potěšení.

Veškerá videa a podrobné informace nejen ve španělštině, ale také v angličtině, francouzštině, němčině a portugalštině naleznete na stránce www.colombia.travel/sabrosura.

 

Nový slovník kolombianismů

Španělština (kastilština) patří k nejrozšířenějším světovým jazykům, který využijete nejen ve Španělsku a většině zemí Latinské Ameriky, ale hodit se vám může také ve Spojených státech nebo na Filipínách. Nicméně mezi zeměmi a regiony existují rozdíly ve slovní zásobě a spojeních, které se používají a které mohou zaskočit i rodilé mluvčí, o to více cizince.

Kolumbie samozřejmě není výjimkou a proto vyhlášený institut Caro y Cuervo nedávno vydal nový slovník kolombianismů. Tzv. Dicol přináší různé variace kastilštiny, které tvoří nedílnou součást kolumbijské identity. Jedná se o moderní slovník s aktuální slovní zásobou, která se používá v běžném každodenním životě.

Na sesbírání přibližně 8 tisíc definic a 4 a půl tisíce místních výrazů pracoval institut tři roky. Kolombianismy byly shromážděny na základě revize dokumentů databank španělské Královské Akademie a dalších institucí španělského jazyka. Z těchto materiálů se pořídily stovky příkladů, které byly v průběhu roku 2016 doplněny lingvistickými výzkumy v různých částech země.

Slovník tak navíc odráží i regionální rozdíly, jelikož v různých krajích Kolumbie bývají stejné věci pojmenovány jinak. Přináší i širokou řadu místních rčení a pořekadel, nechybí výrazy hovorové řeči, ale také vulgarismy, despektivní jazyk či kriminální žargon. Všechny výrazy a spojení jsou však náležitě vysvětleny a označeny tak, aby se čtenář orientoval a věděl, odkud výraz pochází, ale hlavně, v jaké situaci ho správně použít a jaké konotace může mít.

Kniha obsahuje výrazy obecné kolumbijské španělštiny (pestañina – řasenka), výrazy běžného denního užívání (buseta – menší autobus), výrazy spojené s faunou a flórou (cachama – piraňa), výrazy spojené s folklórem a kulturou (joropo – tradiční hudba a tanec regionu východních nížin), slangové a kolokviální výrazy (parcero – kamarád, spojenec), ale také výrazy používané v jednotlivých regionech či ve venkovkých oblastech, neologismy a výrazy přejaté z cizích jazyků (zejména z angličtiny) a v neposlední řadě i specifické slovní spojení a obraty.

V rámci příloh naleznete například přídavná jména odvozená od jednotlivých krajů a měst, seznam jazyků, kterými se hovoří v Kolumbii, ale také vysvětlení nejčastěji používaných zkratek.

Slovník navazuje na práci profesorů Gunthera Haensche a Reinholda Wernera, kteří připravili první slovník tohoto typu v roce 1993. Přispívá zároveň k nehmotnému dědictví Kolumbie, protože zachycuje slova, obraty, ale i kreativitu a emotivnost, které bezpochyby tvoří součást místní kultury.

Slovník byl finančně podpořen Ministerstvem kultury a poprvé byl představen na nedávném Knižním veletrhu v Bogotě (Filbo 2018).

Zdroje: CaroYcuervo.gov.co, ElTiempo.com.