Na státních budovách, ale také z oken a balkónů po celé zemi dnes vlaje kolumbijská trikolóra, Kolumbijci si totiž 20. července připomínají svůj den nezávislosti.
Události, které v hlavním městě Kolumbie proběhly daného dne roku 1810, tedy přesně před 208 lety, změnily historii tehdejšího španělského místokrálovství nazvaného Nová Granada. V podstatě odstartovaly cestu k osamostatnění od španělské nadvlády, i když samotná nezávislost přišla ještě o několik let později. Je také pravda, že deklarací nezávislosti bylo na území Kolumbie v průběhu celé dekády několik, nicméně právě ta z roku 1810 se nejvíce uchovala v kolektivní paměti.
Roku 1810 připadl 20. červenec na pátek a jak bylo zvykem každý týden, konal se na hlavním náměstí městečka Santa Fe (de Bogotá, tedy dnešní Bogoty) trh. Všude se proto pohybovala spousta lidí různých ras i sociálních vrstev, čehož využili místní kreolové, tedy potomci Španělů narození již na americkém kontinentu. Ti totiž toužili po větší svobodě a hlavně po politické moci, kterou v té době měli pouze Španělé pocházející přímo ze starého kontinentu. Rozhodli se tedy vyprovokovat incident se Španěli a vytvořit konfliktní situaci, která by mohla vyústit ve veřejné odmítnutí španělských vládních orgánů.
Jelikož se zároveň připravoval slavnostní banket, který měl v Santa Fe uvítat královského komisaře Antonia Villavicencia, vydala se skupina kreolů v čele s bratry Moralesovými do domu španělského obchodníka jménem José González Llorente. Přišli ho poprosit o zapůjčení květinové vázy pro zmíněný banket, Llorente však prosbu slušně odmítl. Po dalších předem naplánovaných provokacích ze strany kreolů celá situace vygradovala v otevřený protest všech možných skupin obyvatelstva na náměstí proti španělské elitě. Místokrál tak neměl jinou možnost než odsouhlasit zvolení mluvčích lidu a přistoupit na vytvoření Nejvyššího shormáždění vlády, které mělo nahradit neuznanou autoritu místokrále.
Toto nově sestavené shromáždění ještě v noci z 20. na 21. července sepsalo listinu nezávislosti, která poprvé počítala se sepsáním Ústavy, svoláním voleb a pokládala základy svobodě a federálnímu uspořádání. Zároveň se ale nejendalo o úplné vyhlášení nezávislosti, protože listina uznávala, aspoň teoreticky, autoritu španělského krále Fernanda VII. Po řadě sporů mezi jednotlivými provinciemi na území Kolumbie a následném tažení za znovudobytí území ze strany Španělů bylo španělské vojsko definitivně vojensky poraženo v bitvě u Boyacá dne 7. srpna 1819. O dva roky později vznikla Kolumbijská republika jako národ nezrušitelně svobodný a nezávislý na španělské monarchii.
Státním svátkem byl ale 20. červenec prohlášen až roku 1873. V současné době patří mezi hlavní body svátečního programu vojenské a policejní přehlídky. Zejména ta v Bogotě je opravdu velkolepá, každoročně láká davy návštěvníků a přihlíží jí i kolumbijský prezident se členy vlády a vysokými funkcionáři ozbrojených sil. Na počátku ceremonie se vzdává čest všem vojákům, kteří padli při plnění svých povinností.
V duchu motta Kolumbie jedna jediná síla prochází letos ulicemi města na 15 tisíc vojáků a policistů různých oddílů, včetně parašutistů či příslušníků speciálních sil. K vidění jsou také lodě, obrněná vozidla, koně či psovodi s pejsky vycvičenými na vyhledávání bomb. Vzduch brázdí helikoptéry, K-firy a další stroje kolumbijského letectva. Celý průvod doprovází jásot, tleskání a pozdravy přihlížejících, kteří si v zemi, kde dlouhá desetiletí probíhal ozbrojený konflit, svých ozbrojených sil velmi váží.
Zdroje: ColombiaAprende.edu.co, TodaColombia.com, ElTiempo.com. Foto 1, foto 2, foto 3.
Všichni milovníci literatury a především básnického umění jsou v těchto dnech zváni do hlavního města kraje Antioquia. Město Medellín totiž ve dnech 14. až 21. července hostí 28. ročník Mezinárodního festivalu poezie, který letos slibuje více než 150 různých akcí a aktivit.
Na základě znalostí šamanů se tak festival snaží podpořit procesy usmíření v zemi a celkově podnítit zamyšlení se nad společností. Vyzývá tedy všechny obyvatele kraje i návštěvníky k dialogu a láskyplné péči o zemi a život. Poznání a přiblížení se k předhispánským kořenům má sloužit jako protiváha k současné devastaci přírody, života a spirituality. Festival tedy zároveň oslavuje úsilí, se kterým šamani udržují naživu tradice svých komunit a bojují za obranu své jednoty, půdy i kultur.
Nechybí ani besedy o posvátných a léčivých rostlinách jednotlivých indiánských komunit, konference věnované dětem a mládeži a bohatý doprovodný hudební program. Při zahajovacím ceremoniálu zahrála například rocková skupina Su Yang, hlavní rocková kapela Číny. Čína má ostatně na festivalu i další zástupce, například významného básníka jménem Zhao Lihong a delegaci produkční společnosti Latern Films, která v průběhu festivalu zaznamenává veškerá vystoupení kapely Su Yung.
Seznam světového dědictví Unesco se na přelomu června a července rozrostl o 19 nových položek z celého světa. A i Kolumbie se pyšní novým zápisem, kterým je Národní park Serranía de Chiribiquete – Dlouhý dům jaguára, rozkládající se na severozápadě kolumbijské části Amazonie, na pomezí kolumbijských krajů Guaviare a Caquetá.
Národní park je zároveň místem ohromné biodiversity, zahrnuje hned čtyři různé ekosystémy – od amazónských nížin, přes oblast řeky Orinoco a Guayanskou vysočinu až po východní pohoří And. Stromy zde dosahují výšky až 20 metrů, dříve zmíněné skalnaté hory se tyčí až do výšky 800 metrů. V místních tropických lesích nachází útočiště řada ohrožených druhů, například jaguár, tapíři či říční růžoví delfíni. Celou oblastí protékají řeky různých barev: bělavé, které se rodí ve východním pohoří, černé z útrob pralesa či načervenalé díky různým látkám. Oficiální potvrzení významu tohoto území pro lidstvo by mělo zabránit jeho ohrožení ilegální těžbou dřeva, odlesňováním, zemědělskou aktivitou či výstavbou infrastruktury, se kterými se potýká celý kraj Guaviare i amazónská část Kolumbie obecně.
Veletrh, který se navrací ke kořenům, tak by se dala nazvat přehlídka uměleckých výrobků z různých koutů Kolumbie, která se koná od 29. června do 8. července v Medellínu. Veletrh nazvaný Expoartesano se odehrává v rámci komplexu Plaza Mayor v hlavním městě kraje Antioquia letos již po deváté.
Ostatně veletrh probíhá v duchu motta Krása tvého původu. V rámci výstaviště naleznete práci celkem 400 umělců z 27 různých krajů země. Představit se přijeli jak ti, kteří se již těší všeobecnému uznání, tak ti, kteří reprezentují své indiánské komunity, nebo ti, kteří jsou opravdovými mistry, jelikož zasvětili celý svůj život konkrétním technikám a výrobě tradičních uměleckých předmětů.
V Neivě, hlavním městě kraje Huila jižně od Bogoty, se až do 2. července koná Folklórní festival a Národní soutěž královny žánru bambuco. Letošní 58. ročník opět přináší bohatý program plný rozličných setkání, průvodů různého typu, hudebních a tanečních vystoupení, ukázek tradiční umělecké výroby, ale nově třeba i zajímavých akademických besed. Nechybí ani ochutnávka místních gastronomických specialit. Stěžejní akcí festivalu je volba národní královny bambuco. Kandidátky zvolené v jednotlivých krajích Kolumbie poměřují své schopnosti v nejlepším ztvárnění tance sanjuanero, typického pro kraj Huila. Tento živý tanec má svou přesně stanovenou choreografii i kostýmy. Porota ale hodnotí také jejich krásu, obecný kulturní přehled, dochvilnost či oblíbenost u publika. Hlavní cíl celých slavností pak spočívá v oživení regionáních tradic. Některé události mají i silný sociální charakter, jako je setkání a kulturní výměna indiánských komunit, průvod za dobré zacházení se starými spoluobčany, nebo kulturní setkání obětí. Festival vznikl na počest Svatého Jana Křtitele, jehož narození církev slaví 24. června. Celá tradice má tedy kořeny v době španělské nadvlády nad regionem.
Severovýchodně od Neivy v městě Villavicencio v kraji Meta, se od 28. června do 2. července slaví Mezinárodní turnaj v tanci joropo, který je typický právě pro kraje východních nížin. Jubilejní 50. ročník festivalu je věnován snům a dílu Miguela Ángela Martína, ikoně zdejšího folklóru a zakladateli festivalu. Martín je zároveň autorem emblematické skladby Carmentea, jejíž slova i hudba poznamali historii tohoto hudebního žánru. Harfa, rumba koule a specifická kytara zvaná cuatro jsou tři hudební nástroje neodmyslitelně spjaté s joropo. Nabitý program zahrnuje jedinečnou přehlídku tradičních rytmů, pohybů i krojů s více než 6000 účinkujícími, zvanou Joropodrom. Koná se také soutěž o královnu tance joropo, či gastronomický festival. Návštěvníci se mohou těšit i na koncerty místních hudebníků, třeba známého mistra Cholo Valderramu.
Folklórem žije v těchto dnech a až do 2. července také hlavní město hudby a kraje Tolima, Ibagué. Od poloviny června se zde totiž slaví 46. ročník tradičního folklórního festivalu, který ukazuje kolumbijskou kulturu. Festival se poprvé konal v roce 1959, tedy v době, kdy se tato oblast zmítala v násilí. Proto se skupina osob ve snaze zdůraznit kulturní identitu kraje rozhodla realizovat akci, která by předvedla autoktonní kulturní tradice. Kromě spousty zábavy, hudby, koncertů a průvodů jsou připraveny také ohňostroje i volba národní královny folklóru, národní setkání folklórních souborů univerzit či Festival festivalů, ve kterém má každý kraj svého zástupce. Představí se i umělci deseti různých latinskoamerických zemí pozvaných v rolích čestných hostů. Zájemci budou moci ochutnat místní speciality jako je tamal (rýžová směs s masem a zeleninou zabalená v banánovém listu) či lechona (směs vepřového masa s vařeným hráškem a rýží).
Pokud by však někdo preferoval argentinské tango, ve dnech 18. až 24. června může zavítat do Medellínu, hlavního města kraje Antioquia. Koná se zde totiž mezinárodní festival tohoto tance, druhý nejvýznamější svého druhu na světě. Letos vzdává poctu argentinskému skladateli jménem Homero Expósito, jehož dílo je považováno za jedno z nejhezčích v historii tohoto hudebního žánru. Celkem se odehraje 80 akcí, všechny přístupné zcela zdarma pro širokou veřejnost. V rámci festivalu se pořádá například světový turnaj v tangu nebo soutěž ve zpěvu, do které se zapojí i soutěžící z jiných latinskoamerických zemí, ale také Japonska a USA. Do Medellínu zavítala mimo jiné i známá argentinská zpěvačka Susana Rinaldi, která vystoupila se symfonickým orchestrem z USA, považovaným za první severoamerické uskupení zaměřené na latinskoamerickou hudbu. Zájemci se mohou zúčastnit také workshopů a tanečních lekcí tanga.
V úterý 12. června velvyslanec České republiky, Miloš Sklenka, a starosta kolumbijského města Ibagué (kraj Tolima), Guillermo Alfonso Jaramillo, představili dílo nazvané Rituál usmíření. Socha reprezentuje skupinu osob, které se objímají na znak usmíření poté, co museli vytrpět krutosti války. Památník je v první řadě věnovaný obětem tragédie v Lidicích, vesnici vypálené během druhé světové války nacisty. Zároveň ale vzdává poctu i všem obětem kolumbijského ozbrojeného konfliktu a obětem válek obecně.
Český velvyslanec zase zdůraznil, že Ibagué je prvním a jediným městem v Kolumbii, které následovalo příklad různých míst na celém světě a také použilo jméno Lidice, aby uctilo památku obětí válečných konfliktů.
Městečko Ginebra zve na přelomu května a června na již 44. ročník Festivalu kolumbijské andské hudby Mono Núňez, který je jednou z nejdůležitějších folklórních událostí země. Název akce, na které se setkávají zpěváci, hudebníci, skladatelé i milovníci tradiční andské hudby, vzdává poctu věhlasnému kolumbijskému hudebníkovi jménem José Benigno Núňez, který se právě v Ginebře narodil.
Dodnes zůstává hlavní programovou náplní čtyřdenní soutěžní klání, které se odehrává na různých pódiích a to ve dvou základních kategoriích – vokální a instrumentální. Souboj o hlavní cenu svádí i letos 28 hudebníků z různých koutů země.
Letos akce vzdává poctu mistrovi Rodrigu Silvovi a hudebníkovi jménem Hernando Sinisterra Gómez. Zároveň festival přivítá i zahraniční hosty, například interprety z Peru, Venezuely či Argentiny. Na hlavním náměstí se každý den od čtyř hodin odpoledne konají koncerty různých hudebních skupin přístupné zdarma pro všechny zájemce.
