Hrášková princezna z Kolumbie, takový je podtitulek zajímavého rozhovoru s ředitelkou Asochecy, paní Eliškou Krausovou, publikovaný v čísle prosinec 2020 – leden 2021 časopisu Marie Claire. Odpovědi paní Krausové na otázky Vladimíra Kroce naleznete na stranách 70 až 73.
Více informací naleznete na webové stránce časopisu Marie Claire: www.marieclaire.cz.
Koledami jak v českém, tak španělském a anglickém jazyce Vám Asocheca přeje příjemné vánoční svátky a jen to nejlepší do nového roku 2021.
Video vzniklo v rámci výzvy, kterou podpořil zmocněnec pro krajany pan Jiří Krátký a bylo zveřejněno také na facebookové stránce platformy Krajane.net zde. Z kolumbijské Bogoty se ke zpívajícím krajanům přidala rodina Pinzon Kutilova. Do unikátní vánoční cesty kolem světa za doprovodu českých koled se zapojily také jiné krajanské spolky a české školy například z Londýna, Paříže, Bruselu, Sydney či San Franciska. Podrobnější informace naleznete na stránce: cesky.radio.cz.
Velvyslanectví České republiky v Kolumbii zve na online debatu nazvanou Konzulární problematika pro Čechy žijící v zahraničí, která se uskuteční v pátek 11. prosince od 16 hodin středoevropského času (CET) prostřednictvím video-konferenční platformy Zoom. Přítomni budou zástupci sekce právně konzulární Ministerstva zahraničních věcí, kteří se zaměří na řešení konkrétních konzulárních dotazů a konzulární problematiky českých občanů dlouhodobě žijích v cizině. Na otázky budou odpovídat zástupci MZV ČR Martin Smolek, náměstek pro řízení sekce právní a konzulární, Pavel Pitel, ředitel konzulárního odboru MZV ČR, a Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti.
Debata navazuje na předchozí úspěšnou debatu krajanů s ministrem zahraničních věcí Tomášem Petříčkem, která proběhla dne 18. listopadu 2020 na téma krajanská politika a možnost korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Videozáznam debaty, které se zúčastnilo přes 300 krajanů, a podrobnější informace o iniciativě Chceme volit distančně naleznete zde.
Prosincová debata se zaměří na otázky z oblasti sociálně-právní služby českým občanům v zahraničí, které nebyly z časových důvodů zodpovězeny při prvním setkání s ministrem zahraničních věcí ČR.
Nové otázky týkající se právních a konzulárních záležitostí lze napsat přímo do registračního formuláře, který musí všichni zájemci k účasti na setkání vyplnit. Formulář je k dispozici zde. Následně Vám bude zaslán odkaz pro přihlášení na platformu Zoom. Zájem o účast na debatě můžete vyjádřit také přes Facebook.
I na příští rok jsou plánovány navazující online diskuse, které by se měly věnovat dalším pro krajany důležitým tématům jako je například vzdělávání. O termínech budou organizátoři s předstihem informovat.
Zdroj: Velvyslanectví České republiky v Kolumbii. Foto 1, foto 2.
I v Kolumbii si děti krajanů a přátel České republiky připomněly svátek svatého Mikuláše, ačkoli letos poněkud netradičně bez Mikuláše, čerta a anděla. V sobotu 5. prosince proběhlo od tří hodin odpoledne virtuální setkání pořádané ve spolupráci s českým velvyslanectvím v Kolumbii. Ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová, přivítala všechny účastníky, zazněly koledy zpívané česky, anglicky i španělsky a následně se už děti postupně pustily do zdobení vánočních perníčků různých tvarů. Zavzpomínalo se i na mikulášskou tradici a na závěr si děti pochutnaly na svých vlastních kreativních výtvorech. Děti dostaly také extra dáreček od české ambasády v podobě přístupu k epizodám ze známého českého animovaného seriálu Pat a Mat a to na odkazu: dafilms.com/film/12473-pat-mat-winter-fun.
V průběhu patnácti dnů mohou milovníci sedmého umění v Kolumbii poznat originální, odlišnou a jedinečnou filmovou tvorbu pocházející ze střední a východní Evropy. Od 26. listopadu do 10. prosince se totiž koná již třetí ročník festivalu nazvaného NA VÝCHOD, který letos i navzdory současné pandemii nabízí více než 35 snímků vysílaných online. Jedná se především o autorskou tvorbu, která nebývá na běžném programu komerčních kin.
Festival má své kořeny ve Francii, kde začal již před více než 15 lety. V roce 2009 překročil Atlantský oceán a dostal se až do Peru, později se přesunul do Argentiny a od roku 2018 těší kolumbijské diváky. Letos probíhá akce současně jak v Kolumbii, tak v Argentině.
Roli čestného hosta zaujalo Maďarsko, které se uvede zejména snímky maďarské filmové režisérky Márty Mészárosové. K dispozici jsou však také fikce a dokumenty z Německa, Slovenska, Slovinska, Francie, Gruzie, Kosova, Polska, Švýcarska a České republiky. I přes svůj název se festival zároveň snaží vytvořit mosty mezi evropskou a latinskoamerickou tvorbou tím, že přináší odlišné kinematografické perspektivy, takže nechybí ani ukázky z dílny režisérů z Argentiny, Kolumbie, Peru či Uruguaye. I tentokrát jsou snímky rozděleny do několika již tradičních kategorií, jako je soutěžní sekce východní kinematografie, soutěžní kategorie nazvané Itinerante a Hecho en Latam, ale také kategorie Fokus či Retrospectivas, zaměřující se na díla konkrétního autora.
Česká tvorba je pak zastoupena právě v rámci sekce Fokus ukázkou čtyř snímků autorky Heleny Třeštíkové. Konkrétně se jedná o filmy Příběh z cyklu Manželské etudy: Strnadovi 35 let spolu (2017), Mallory (2015), Soukromý vesmír (2012) a Marcela (2007). Tvorba významné české dokumentaristky slibuje dlouhodobé pozorování a blízké záznamy takových tvrdohlavých nešťastníků, kteří se nenechají potopit smůlou v životě. Více informací o vysílání jednotlivých filmů naleznete zde. Muzeum moderního umění města Medellín navíc pořádá i dvě prezenční promítání a to 6. a 12. prosince. Podrobnosti se dozvíte na webové stránce muzea: www.elmamm.org.
Na programu figuruje i nejnovější snímek slovenské režisérky známé jako Mira Fornay. Ostatně organizátoři tentokrát přenechali prostor zejména filmové produkci žen. Proto i retrospektivní sekce je částečně věnována produkci švýcarské režisérky jménem Andrea Štaka. Ke shlédnutí je však také průřez dílem francouzského filosofa, spisovatele a filmaře Guye Deborda.
V rámci doprovodného programu se pořádají setkání s režiséry, producenty a jinými odborníky na svět kinematografie. Zájemci se mohou zúčastnit také akademického programu včetně workshopů a dalších vzdělávacích aktivit, to vše prostřednictvím platformy www.alestfestival.com/co.
Festival NA VÝCHOD vzniká jako koprodukce Soda Films a Dokkan, ve spolupráci s evropskými velvyslanectvími v Kolumbii, ale také dalšími institucemi jako je Švýcarský fond, Goetheho institut, Maďarský národní institut kinematografie, s podporou filmového archivu Bogoty a Medellínu, Muzea moderního umění a ve spolupráci se souborem REC SISTERS.
Další zdroje: RevistaArcadia.com, Mzv.cz/Bogota. Foto 1, foto 2.
Asociace česko-kolumbijského přátelství (Asocheca) společně s Velvyslanectvím České republiky v Bogotě zvou i letos na oslavu svátku svatého Mikuláše. Setkání proběhne tentokrát virtuálně a to v sobotu 5. prosince od 15 hodin prostřednictvím platformy zoom. Za doprovodu koled zpívaných členy Asochecy se budou zdobit vánoční perníčky a cukroví. Pozvání platí pro děti i dospělé!
Od 26. září odstartovala nová série pořadu Postřehy odjinud nazvaná Kolumbie očima Vladimíra Kroce. Nové díly jsou vysílány na televizním kanálu ČT1 vždy v sobotu od 12:50 hodin a to až do 19. prosince. Na odvysílané premiéry se zájemci mohou podívat také zpětně na stránkách České televize zde. Kvůli autorským právům však videa například v Kolumbii bohužel spustit nelze.
Hned první díl (Válka květin, 26. 9.) zavedl diváky do města Barranquilla na druhý největší karneval na světě. Pravý jihoamerický karneval má zdánlivě tisíc různých podob, ale ve skutečnosti ustálený řád. Jsou to čtyři dny, po které se život v deltě řeky Magdaleny na pobřeží Karibiku obrátí naruby. Klíčů od města se totiž zmocní král Momo, vládce zdejšího karnevalu, a nevázané veselí, tanec, nefalšovaná radost a nekonečná zábava mohou pod tropickým sluncem začít naplno.
O týden později (Velká cyklistická revoluce, 3. 10.) se Vladimír Kroc přesunul do hlavního kolumbijského města, ležícího vysoko na náhorní plošině. I přesto, že má Bogota téměř osm miliónů obyvatel, nemá metro. Zdejší dopravní zácpy často hraničící s kolapsem a všudypřítomný chaos v ulicích jsou tak pověstné. O nedělích se ale Bogotá mění k nepoznání. Autům je vjezd do širšího centra zakázán a bulváry zaplní chodci a zejména cyklisti! A nejde jen o pár ulic, vedení města pravidelně zpřístupňuje na sto dvacet kilometrů silnic.
A zpět na karibské pobřeží, tentokrát do nádherného koloniálního městečka Cartagena de Indias (Admirál Protéza, 10. 10.), kde se dozvíte i o bizarní válce o Jenkinsovo ucho. V první polovině 18. století platil pro Brity na základě Utrechtského míru monopol na dovoz otroků do španělských kolonií. Vzájemná řevnivost velmocí ale vyvolávala časté šarvátky mezi námořníky, včetně incidentu z roku 1731, kdy Španělé zabavili britskou brigu pod záminkou, že pašovala kontraband. Kapitána Richarda Jenkinse zajali a při mučení mu uřízli ucho.
V dalším díle (Slaní andělé, 17. 10.) se diváci dostanou do světa vzácného nerostu, bez kterého se neobejde lidský organismus, ale ani řada oborů jako sklářství, metalurgie či papírenství. V městečku Zipaquirá, asi padesát kilometrů od hlavního města Kolumbie, je totiž neobyčejné poutní místo. Mají tam ze soli celou katedrálu, druhou největší na světě, hned po polské Veličce.
Milovníci turistických míst by si neměli nechat ujít ani díl nazvaný Santa Marta (24. 10.). Toto město pojmenoval po svaté Martě španělský dobyvatel Rodrigo de Bastidas, který tam připlul právě na svátek svaté Marty 29. července 1525. Objevil asi tisíc kilometrů karibského pobřeží a zřejmě jako první Evropan spatřil zasněžené vrcholky pohoří dnes známého jako Sierra Nevada de Santa Marta. Samotné město je v současné době vyhledávaným cílem turistů, což s sebou nese i nepříjemné okamžiky v podobě množství naháněčů do četných restaurací, pouličních prodavačů, vexláků a mužů, kteří prodávají nejen cetky, ale i omamné látky.
Poslední říjnový den (Eliška z Růžových vrchů, 31. 10.) přinesl obzvlášť speciální díl. Jeho hlavní protagonistkou je totiž ředitelka Asochecy, paní Eliška Krausová. Sestra herce a moderátora Jana Krause, spisovatele Ivana a univerzitního profesora Michala žije v Kolumbii už více než půl století. Do Kolumbie přišla velkou náhodou, když jako studentka španělštiny hledala možnost postgraduálního studia v zahraničí. A protože před převratem v roce 1948 odjel do Jižní Ameriky strýc Jaroslav, který se v Kolumbii prosadil jako hoteliér, padla volba na Bogotu. Eliška také prozradí, jaké vidí rozdíly mezi Bogotou a Prahou, po čem se jí nejvíce stýská i proč založila asociaci česko-kolumbijského přátelství.
V zatím posledním odvysílaném pořadu kolumbijské série (Srdce světa, 7. 11.) zavítal Vladimír Kroc znovu na pobřeží, ale tentokrát přímo do nejvyššího pohoří Kolumbie Sierra Nevada de Santa Marta. Nejvyšší vrchol země má dokonce své dvojče, kdy se do shodné výšky 5775 metrů nad mořem tyčí jak Pico Cristóbal Colón tak Pico Simón Bolívar. Premiérový díl, který odvysílá České televize v sobotu 14. 11., pak láká na bájné El Dorado, tedy legendu o Zlatém muži, která se zrodila nedaleko Bogoty ve vodách magického jezera Guatavita.
Až do poslední soboty před Štědrým dnem pak můžete poznat ještě spoustu dalších míst a příběhů této jedinečné jihoamerické země.
Televizní fejetony z atraktivních míst, na kterých je patrná zkušenost a autorský podíl rozhlasových a televizních zahraničních zpravodajů, se vysílají už od roku 1993. Hlavním rysem těchto krátkých návštěv v evropských i mimoevropských zemích je pohled očima novináře, který divákům připomíná reálie i historické souvislosti, vždy ovšem zasazené do kontextu současného společenského vývoje a bezprostřední atmosféry dneška. Jde o originální společný projekt České televize a Českého rozhlasu, který volně navazuje na Postřehy Karla Kyncla z Velké Británie a Francouzské postřehy Adolfa Bašty. Producentem a dramaturgem cyklu je Karel Bělohlavý a režisérem Jaroslav Večeřa.
Zdroj: CeskaTelevize.cz. Foto 1-4.
V letošním roce uplynulo již 350 let od smrti Jana Amose Komenského. Národní pedagogická univerzita v Bogotě si při této příležitosti připomíná jeho život, přínos v oblasti vzdělávání a celkově jeho odkaz v souvislosti se současným obdobím, ve kterém dominuje virtuální školství. V programu Příběhy s budoucností (Historias con futuro) se mohou všichni zájemci dozvědět více o tom, kdo to byl Komenský, jaký byl kontext doby, ve které žil, ale také jaké byly jeho hlavní myšlenky.
V první části programu navíc hovoří ředitelka Asochecy, paní Eliska Krausová, která představuje tuto historickou osobnost jako velkého filozofa, teologa, politika, sociologa a především pedagoga. Jak vysvětluje i kolumbijským posluchačům, Komenský (Morava, 1592 – Amsterdam, 1670) se narodil na území Velké Moravy v době důležitých hnutí a reforem. Jako biskup Jednoty bratrské kázal, mimo jiné, také rovnost lidí, možnost dosáhnout základního vzdělání pro všechny, bez rozdílů. Zároveň vyzdvihoval důležitost cizích jazyků. Později, v průběhu katolické persekuce v rámci protireformace, utekl z českého území a nakonec se usadil v Nizozemí, kde také zemřel, aniž by se mohl vrátit do své vlasti.
Video zároveň ukazuje Komenského jako velkého spisovatele a myslitele, jehož vize zůstávají platné až do dnešní doby. Jak upozorňují někteří profesoři a pozvaní hosté, Komenský ve svých dílech například vnáší myšlenku, že vzdělání není cílem, ale cestou k tomu, aby všechny lidské bytosti dosáhly humanity. V závěrečné části programu pak několik studentů a profesorů sdílí svůj pohled na to, jak rozumět konceptům školy a vzdělání pro všechny v 21. století.
Zdroj: YouTube.com.
Světová banka prostřednictvím Centra rozvojových studií Tokia (TDLC dle názvu v angličtině) vyzdvihla způsob, jakým hlavní kolumbijské město zvládá krizi spojenou s pandemií nového typu koronaviru. Tato mezinárodní bankovní instituce zařadila Bogotu mezi deset měst světa, které zvolily zajímavé a inovativní strategie při čelení současné situaci. Mezi vybranými městy se nachází také některé evropské metropole, například španělská Barcelona nebo finské Helsinky.
V současné době pak zmíněná instituce provádí analýzu přístupu jednotlivých měst nejen k zmírnění šíření nákazy, ale také k ekonomické a sociální reaktivaci a k zavádění politik v rámci takzvané nové normality. Studie je prozatím ve fázi sběru dat ohledně implementovaných opatření, která přinesla efektivní změny ve snaze překonat tento mimořádný stav. V případě Bogoty jednotlivé sektory v rámci města pracovaly společně na zvládnutí pandemie a své připravenosti náležitě řešit i případné budoucí krize.
Bogota se tak zviditelnila tím, jak dokázala vyvážit různé aspekty, tj. chránit občany proti nákaze, ale zároveň vytvářet mechanismy, které by umožnily pomalu znovu nastartovat ekonomiku, aniž by ohrozily zdraví obyvatel. V rámci reaktivace ekonomiky byla na počátku září v Bogotě zavedena, mimo jiné, strategie Pod širým nebem (A Cielo Abierto), která poskytla tisícům lidí možnost vrátit se do zaměstnání či k vlastním ekonomickým aktivitám.
Ve městě se navíc aplikovaly strategie zaměřené na občanskou kulturu, které přispěly k transformaci chování místních a tím i k redukci přenosu onemocnění. Například, podle nedávného průzkumu o používání ústenek se více než 90 % obyvatel Bogoty ztotožňuje s nutností tímto způsobem chránit sebe i ostatní.
Zároveň se důležitá znalostní platforma Smart City Expo také chystá ocenit zodpovědnou a včasnou reakci bogotských úřadů v době pandemie. V průběhu akce nazvané Smart City Expo LATAM Congress vyzdvihne města a území Latinské Ameriky, která pracují na udržitelné a efektivní budoucnosti, mezi nimi právě i inspirativní a angažovaný přístup Bogoty ke komplexní situaci spojené s koronakrizí. Událost proběhne ve dnech 13. až 15. října v mexickém Yucatánu.
Zdroje: Bogota.gov.co, ElTiempo.com-1, ElTiempo.com-2. Foto 1, foto 2.
V první polovině října, konkrétně od 1. do 13. října, probíhá v různých částech Kolumbie přehlídka evropského filmu, známá jako Eurocine. Festival vznikl v roce 1994 a každoročně se těší podpoře evropských ambasád v Kolumbii a dalších místních kulturních institucí. Vzhledem k současné situaci se však letošní 26. ročník koná nakonec v jiném termínu a formou drive-in ve stylu 20. a 40. let. Shlédnout film z pohodlí vlastního auta můžete ve městech Bogota, Pereira, Bucaramanga, Fúquene a Briceňo.
Celkem organizátoři zajistili 16 filmů z 12 zemí starého kontinentu, které se většinou neobjevují na programech komerčních kin. Podle ředitelky Eurocine, Theresy Hoppe, se diváci mohou těšit na filmy, ve kterých hlavní postavy hledají svou identitu s ohledem na svůj kulturní, náboženský či rasový původ.
V nabídce figuruje i český snímek Všechno bude režiséra Olmo Omerzu z roku 2018. Zájemci ho mohou vidět ve městě Briceňo nedaleko Bogoty a v městečcích Pereira a Fúquene a to v následujících termínech:
3. října v 18:00 hod: Autocine San Nicolás (Km 9 vía Ubaté – Chiquinquirá)
3. října v 20:30 hod: Drive In Briceňo 18 (Autopista Km 19 vía Bogotá – Sopó)
8. října v 18:30 hod: Autocine con Alma (Centro de Convenciones Expofuturo, Pereira)
Tento koprodukční snímek byl oceněn šesti Českými lvy a cenou za nejlepší režii na festivalu v Karlových Varech. Jedná se o road movie o klučičím přátelství, dobrodružství a velké svobodě. Typický outsider čtrnáctiletý Mára za volantem ukradeného auta utíká z domova. Parťákem je mu dvanáctiletý Heduš, který sní o kariéře vojáka ve francouzské legii. Užívají si náhlou svobodu, zažívají nejrůznější dobrodružství a také berou mladou stopařku, která jejich putování dává novou energii a napětí.
Zahájení festivalu patřilo filmu režiséra jménem Dark Stante nazvaného Posledice, považovaného za jednu z nejvydařenějších filmových produkcí Slovinska poslední doby. Chorvatská tvorba je zastoupena dílem Ustav republike hrvatske, natočeným před čtyřmi lety režisérem Rajko Grlicem, francouzská kinematografie pak animovaným snímkem Louise en hiver (Louise v zimě) z roku 2016. K vidění je také ukázka filmové produkce Itálie, Irska, severských zemí (tedy Norska, Dánska, Finska i Švédska), Maďarska a dalších.
První část letošního ročníku festivalu proběhla už dřív a to virtuálně ve spolupráci s filmovým archivem Bogoty. Touto formou si mohli milovníci sedmého umění vychutnat celkem devět snímků a případně i další doprovodné debaty.
Podrobnější informace o festivalu a celý program naleznete na oficiálních stránkách akce: www.festivaleurocine.com.
Další zdroje: Mzv.cz/bogota, CeskaTelevize.cz, ElEspectador.com. Foto 1, foto 2.
