Festival nezávislého filmu zaměřený na kinematografickou tvorbu ze střední a východní Evropy zavítá letos vůbec poprvé i do Kolumbie. První ročník festivalu se odehraje ve dnech 22. až 29. listopadu převážně ve městě Medellín a Česká republika se představí v roli čestného hosta. Milovníci sedmého umění se mohou těšit také na ukázku současné filmové tvorby z Albánska, Gruzie, Maďarska, Polska, Černé hory a Srbska.
Festival NA VÝCHOD (AL ESTE), jak je akce nazvaná, vznikl v Rouenu ve Francii, kde proběhlo již třináct ročníků. Zároveň má akce za sebou i devět úspěšných ročníků v Peru a pět v Argentině. Program festivalu vyniká zejména tím, že nabízí tu nejnovější produkci uvedeného evropského regionu a zároveň seznamuje publikum s místní filmovou tvorbou prostřednictvím retrospektiv nejslavnějších režisérů jednotlivých zemí.
Návštěvníky čeká například výběr sedmi premiér, které se utkají v soutěži, ve které budou porotu tvořit samotní diváci. V této sekci bude Českou republiku reprezentovat film Křižáček režiséra Václava Kadrnky.
V rámci sekce Panorama organizátoři přiblíží tvorbu česko-německého filmaře Haruna Farockiho, kultovního režiséra, který ve svých dílech kladl zásadní význam na obraz, jeho efekty na diváky a velmi subtilní zprávy. Tato retrospektiva zahrnuje čtyři jeho jedinečné celovečerní snímky.
Při příležitosti připomínky 50 let od událostí, které vedly ke květnové revoluci roku 1968, nabídne festival pohled na nejvýznamnější české režiséry, kteří tvořili tzv. československou novou vlnu. V prostorách instituce Alianza Francesa v Medellínu budou uvedeny čtyři emblematické snímky tohoto významného období české kinematografie 60. let minulého století. Zájemci se mohou zúčastnit také přednášky profesora jménem Juan Diego Parra, který pohovoří jak o české, tak o evropské kinematografii v poválečné době.
Tuto ukázku filmové tvorby doplní výstava nazvaná 1968, která bude oficiálně zahájena 26. listopadu v institutu Alianza Francesa. Výstava přibližuje historický vývoj a okolnosti 60. let, kdy vzniklo hnutí za liberalizaci inspirované událostmi, které se odehrály v západní Evropě. V tehdejším Československu vyústily tyto procesy do období známého jako socialismus s lidskou tváří, který vyvrcholil právě v roce 1968 slavným Pražským jarem, které ovšem bohužel vedlo až k invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu téhož roku.
Program českých filmů na Festivalu NA VÝCHOD je následující:
SOBOTA 24. 11.
Centro Colombo Americano – Sál 2:
18:00 – Špína (Tereza Nvotvá, 2017)
20:00 – Lásky jedné plavovlásky (Miloš Froman, 1965)
NEDĚLE 25. 11.
Centro Colombo Americano – Sál 2:
18:00 – Křižáček (Václav Kadrnka, 2017)
PONDĚLÍ 26. 11.
Alianza Francesa:
18:00 – Skřivánci na niti (Jiří Menzel, 1968)
ÚTERÝ 27. 11.
Alianza Francesa:
18:00 – Sedmikrásky (Věra Chytilová, 1966)
STŘEDA 28. 11.
Casa Kilele (Bogotá):
17:30 – Křižáček (Václav Kadrnka, 2017)
Alianza Francesa:
18:00 – Lásky jedné plavovlásky (Miloš Froman, 1965)
Centro Colombo Americano – Sál 2:
18:00 – Sedmikrásky (Věra Chytilová, 1966)
ČTVRTEK 29. 11.
Alianza Francesa:
18:00 – Žert (Jaromil Jireš, 1969)
Více informací o festivalu a celý program naleznete na na webových stránkách: www.alestestival.com/colombia.
Další zdroje: www.mzv.cz/bogota.
Akce připomíná tři významná výročí české historie, která se slaví tento rok: konkrétně se jedná o 100 let od založení nezávislého Československa, 50 let od Pražského jara a 25 let existence samostatné České republiky.
Česká republika oslaví dne 28. října svůj hlavní státní svátek. Tentokrát se jedná o zvlášť významné výročí, protože si země připomíná 100 let od založení Československa, nezávislého státu Čechů a Slováků.
Jak je již několikaletou tradicí, poslední říjnové dny patří v kolumbijském hlavním městě veletrhům, galeriím i nezávislým projektům, které ukazují to nejlepší ze současné domácí i zahraniční umělecké scény. Zejména pět hlavních veletrhů, z nichž každý má trošku jiné zaměření, přitahuje každoročně pozornost nejen milovníků umění, ale i široké veřejnosti.
Čtvrtý ročník ArtChicó nabídne od 26. do 28. října ukázku děl více než 100 současných mezinárodních umělců, reprezentovaných 20 uměleckými galeriemi z 12 různých zemí. Nicméně shlédnout můžete i díla mistrů latinskoamerického modernismu, jako je Fernando Botero či Alejandro Obregón. Děti se mohou přiblížit umění díky komentovaným prohlídkám, dílnám kresby, sochařství či výroby loutek. Součástí akademického doprovodného programu je několik přednášek, chybět nebude ani aukce uměleckých děl, začínající na jednom miliónu pesos.
Akce nazvaná Feria del millón chce v první řadě zbořit mýtus, že umělecké dílo si mohou pořídit jen vyvolení. Proto nabízí díla, která stojí přibližně milión pesos (cca 7200 Kč). Již šestým rokem tímto způsobem podpoří 75 začínajících umělců, kteří nemají kde vystavit své umění. Návštěvníci navíc mohou ve dnech 27. a 28. října přímo s umělci pohovořit a poznat tak lépe jejich práci.
V průběhu září se v šesti různých městech Kolumbie představí jedinečné Černé divadlo Jiřího Srnce, nejvýznamnější soubor černého divadla na světě. Do Kolumbie se přitom vrací po 10 letech a přináší dílo nazvané Antología, které se skládá z nejemblematičtějších scén historie Černého divadla od svého založení v roce 1961.
Tradiční černé divadlo má své kořeny v Číně, nicméně historie moderního černého divadla se začala psát v 50. letech. Toto umění používá nové technologie a multimédia, kombinuje přitom tradiční divadlo s pantomimou, tancem a cirkusem.
Asociace česko-kolumbijského přátelství (Asocheca) společně s Velvyslanectvím ČR v Bogotě, Honorárním konzulátem ČR v Cali, univerzitami Pontífica Universidad Javeriana a Universidad del Valle zvou všechny zájemce k návštěvě Českého týdne, který probíhá ve městě Cali ve dnech 10. až 14. září. Akce se koná při příležitosti oslav tří důležitých výročí: 100 let od založení nezávislého československého státu, 50 let od období Pražškého jara a 25 let od vzniku samostatné České republiky.
Eliška Krausová vyrazila z Prahy do Bogoty jako mladá 19letá slečna 15. července roku 1968 s cílem realizovat tam postgraduální studium. Nicméně v srpnu téhož roku bylo Československo napadeno pěti zeměmi Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Poté, co nad celou situací hodně přemýšlela, se rozhodla zůstat v jihoamerické zemi. Komunistickým režimem byla klasifikována jako nelegální emigrant a odsouzena na rok vězení. Byl jí zrušen status československého občana a strávila tak deset let, aniž by se mohla znovu setkat s částí své rodiny, která zůstala v Československu. Kolumbie ji přijala za svou a stala se jejím druhým domovem, ve kterém pobývá až dodnes.
«Přišel rok 2006 a začaly přicházet zvěsti o tom, že budou zavírat velvyslanectví České republiky v Bogotě, po 70 letech. Já jsem tedy nabídla pomoc při obraně toho všeho, psala jsem všem možným lidem, dupala nadarmo, protože jsem neporozuměla tomu, že Parlament už vše odhlasoval a nebyl tedy rozpočet, ale v ten okamžik, nevím proč, jsem cítila to, co jsem nikdy předtím necítila, jako by mi uřízli všechny kořeny. Na jedné straně umřel Ignacio a na druhé odchází Češi, ani nevím proč to pro mě bylo tak bolestné.»
Po uzavření ambasády České republiky v Bogotě vykonávala ASOCHECA důležitou roli v česko-kolumbijských vztazích. Od doby, kdy bylo velvyslanectví znovu otevřeno se asociace věnuje, slovy paní Krausové, vyplňování mezer v kulturní oblasti, čímž doplňuje aktivity ambasády.
V další své výstavě věnovala ASOCHECA pozornost, například, tématu české rezistence zakázaných spisovatelů během období nazývaného normalizace, protože po invazi v roce 1968 se Československo vrátilo pod nadváldu diktátu Sovětského svazu.
«Cítím se jako obojí, můj manžel vždy říkával, samozřejmě si ze mě utahoval, že je to velmi zvláštní. Nemluvíte perfektně ani španělsky ani česky, potom jste ztracená, nemáte svůj jeden jazyk, a proto nemáte národnost, odkud sakra jste. Ale je to symbióza a já se opravdu cítím jako obojí až do té míry, že když někdy mám nějaký projev nebo něco píšu, mluvím o dvou vlastech/domovech, ale já to tak cítím, vždy jsem to tak cítila, ne, vždy ne, ale časem. Cítila jsem vůči Kolumbii obrovský vděk po těch letech utrpení.»