Na začátku nového roku se centrem kulturního dění tradičně stává jihokolumbijské město Pasto. Toto hlavní město kraje Nariňo, který sousedí s Ekvádorem, totiž hostí slavný karneval Černých a Bílých, vůbec největší slavnost kolumbijského jihozápadu. Od 2. do 7. ledna se město, ale i další městečka v oblasti oddávají radosti, veselí, tradicím, barevným průvodům a doprovodným akcím. Tento velký karnevalový svátek se snaží zachovat lidovou tradici a prezentovat se v co možná nejautentičtější podobě. Propojuje umění, folklór, hudbu, tanec, ale podstata celého festivalu spočívá ve hře.
Program samotný má svoji danou strukturu a začíná už o pár dní dříve, konkrétně od 28. prosince, tedy ode dne, kdy se v Kolumbii slaví den neviňátek, jinými slovy český apríl. Předkarnevalová část nabízí řadu aktivit, mimo jiné karneval na kolech pro celou rodinu, hudební vystoupení a koncerty včetně Serenáty pro město Pasto či průvod veteránů. Největší ohlas mívá ale zábavný a satiricky laděný průvod konce roku, který kriticky hodnotí milníky uplynulých měsíců na domácí i světové scéně.
První den oficiální části karnevalu zahajuje obětní obřad na počest patronky kraje Nariňo, Panenky Mercedes, který má zajistit bezproblémový průběh slavností. Později dostávají prostor děti a jejich vlastní mini karneval, který vznikl z dětské snahy napodobit dospělé. Dnes se jedná o samostatnou akci s vlastní identitou a dynamikou v rámci karnevalových oslav. Odpolední hodiny pak patří koncertům, konkrétně venkovské a rockové hudbě.
Další den návštěvníky čeká Zpěv Zemi, tedy průvod andských tanečních skupin, který každoročně ukazuje to nejlepší z místní hudby, tanců, kostýmů a choreografických kreací. Den zakončí koncert latinskoamerické andské hudby.
Čtvrtého ledna si město připomíná místní významný rod Castaňedových velkolepým průvodem, který imituje tuto rodinu i celou atmosféru doby. Podle legendy totiž v roce 1928 pozvala skupina místních obyvatel na slavnosti i zámožnou rodinu, později pokřtěnou jménem Castaňeda. Účastníci průvodu se představují v dobových kostýmech a promenádují se ulicemi společně se skupinami venkovských tanečníků a tradičními ňapangas, tedy typickými mestickými ženami tohoto andského regionu. Zároveň zvou všechny přihlížející, aby se zapojili do karnevalového veselí.
Akce pokračují 5. ledna Dnem Černých, který připomíná den, kdy měli otroci afrického původu volno, aby si mohli odpočinout, pobavit se a věnovat se svým zálibám. Černošská komunita využila čas a uspořádala oslavu svých zvyků a tradic. Ani ostatní si ale takovou zábavu nechtěli nechat ujít a tak se nabarvili černou barvou a do oslav se zapojili.
Dnes tak lidé v tento den tančí a hrají si v ulicích, barví si obličej a někdy i tělo na černo pomocí krémů. Královna karnevalů projíždí městem v karavaně, rozdává černé kosmetické přípravky a vyzývá kolemjdoucí, aby se uvolnili a přidali se k této jedinečné hře. Tento den je důležitý zejména proto, že spojuje všechny obyvatele i návštěvníky bez rozdílů mezi rasami či sociálními třídami.
Předposlední den festival vrcholí v rámci oslav Dne Bílých a Velkého průvodu. Na rozdíl od předchozího dne se účastníci barví tentokrát na bílo, obykle za pomocí speciálního zásypu, krémů a kosmetických barev. Velký průvod pak prochází centrem města a přináší různé masky, taneční soubory, hudební kapely i alegorické vozy. Slavnosti uzavírá 7. ledna Festival morčat a venkovské kultury, který se nese v duchu tradic obyvatel zdejšího venkova. Nechybí tak stánky, které prodávají místní andské pochoutky, mimo jiné i tradiční morče zvané cuy.
Karneval byl v roce 2009 prohlášen nehmotným kulturním dědictvím lidstva organizací Unesco. Vychází z dávných indiánských rituálů, kdy místní zemědělské komunity uctívaly tancem a modlitbami božstvo měsíce. Tyto svátky však byly v průběhu 17. století španělskou koloniální vládou zakázány a obnoveny až v roce 1834. K původním vesnickým kulturním tradicím se postupně přidaly i prvky španělských a později také afrických slavností.
Pro mnoho Kolumbijců i turistů je město Pasto, nacházející se relativně daleko na jihu země, opomíjenou destinací (přibližně 800 km od Bogoty, pozemní cesta zabere zhruba 20 hodin). Nicméně právě zdejší karneval nabízí ideální příležitost poznat nejen tuto kulturní tradici, ale i další zajímavá místa v okolí jako je nedaleká Laguna de la Cocha nebo impozantní sopka Volcán Galeras. O něco málo jižněji, u městečka Ipiales, pak stojí za návštěvu významné poutní místo Santuario de Las Lajas, které patří k sedmi divům Kolumbie.
Podrobnější informace naleznete na oficiální stránce karnevalu: carnavaldepasto.org.
Hlavní město kraje Údolí Caucy zve každoročně v poslední dny roku na svůj velkolepý festival, který připomíná všem návštěvníkům, proč je město Cali považováno za světové hlavní město salsy. Ostatně, tato jedinečná akce je považovaná za jeden z nejdůležitějších festivalů tohoto hudebního žánru na světě. Od 25. do 30. prosince proběhne celkem 58 akcí, přičemž na 57 z nich je možné přijít zcela zdarma.
Pátek 27. prosince patřil především tradičnímu průvodu více než 200 veteránů a superkoncertu. Ten letos nabídl směsici umělců žánru salsa, populární hudby, reguetonu či bachaty a představili se zpěváci jako Romeo Santos, Silvestre Dangond, Jessi Uribe či skupina Grupo Niche. Ta zahrála mimo jiné i píseň Cali Pachanguero, která se proměnila v hymnu prosincových slavností a ikonu zpěvníků salsy. Den zároveň připomněl kulturu kolumbijského Pacifiku a to řadou kulturních aktivit, ukázkou gastronomie i autoktonních nápojů, módy a řemeslných výrobků. Samozřejmě nemohla chybět zejména hudba, přičemž vrcholem hudebního programu bylo vystoupení Nidie Góngory se skupinou Canalón de Timbiquí. Pátek byl zároveň vyhlášen Mezinárodním dnem žánru bolero, takže umělci připomněli publiku různé styly a vývoj tohoto rytmu.
Vánoční kolumbijské tradice se sice liší v každém regionu, ale ústředním motivem zůstává setkání s nejbližšími u typických gastronomických specialit. V prvních prosincových dnech se městečka i vesničky Kolumbie vždy rozzáří světly a barvami v rámci veřejné vánoční výzdoby. Vánoční osvětlení bývá tak velkolepé, že existují i speciální turistické okruhy, které vedou po těch nejzajímavěji osvětlených místech. V parcích a na náměstích pak často probíhá i bohatý kulturní program s pyrotechnickými show.
Bogotské vánoce se nesou v duchu dvoustého výročí nezávislosti země a jsou laděny do bílé, modré, zelené a fialové barvy. Na 53 místech po městě se místní i turisté mohou těšit na 13 miliónů žárovek. V centru města pak od 15. do 23. prosince probíhal každý večer audiovizuální program zahrnující hudbu, mapping, pyrotechnickou a akrobatickou show nazvaný Sen Isidera. V podání francouzského spolku La Maison Production bylo oslaveno bohatsví a rozmanitost země a všech jejich regionů. Na scéně se třikrát za večer na 25 minut objevilo 47 umělců, z nichž 30 bylo místních.
Štědrý den je v Kolumbii dnem pracovním a k večeři se zasedá až s odbitím půlnoci na 25. prosince. Nejčastěji se podává plněný krocan, vepřová kýta nebo tamal (tedy hmota z rýže s masem a zeleninou zabalená v banánovém listu). Pro nás nezvykle 28. prosince se v Kolumbii slaví „apríl“, tedy den neviňátek, kdy se od známých, ale třeba i od médií dají očekávat různé typy žertíků a vtípků.
Na přelomu srpna a září se v průběhu tří dnů představí v Bogotě 26 umělců a uměleckých skupin. Postupně vystoupí v divadle Teatro Jorge Eliécer Gaitán ve čtvrtek 29. srpna a následně v centrálním parku Simona Bolívara v sobotu 31. srpna a neděli 1. září, kde bude vstup pro širokou veřejnost zdarma. Hlavní kolumbijské město totiž hostí festival nazvaný Kolumbie do parku, který oslavuje hudební rozmanitost země i celého kontinentu.
Akce letos slibuje tři hlavní novinky spojené s uměleckou osou festivalu. První z nich je zaměření programu na oslavu místní hudby, jak té původní, tak modernějších verzí. Proto například místní Filharmonický orchestr představí klasické skladby kolumbijského tropického repertoáru. Již zmíněný japonský orchestr Minyo Crusaders zase ukáže výsledek smíšení kolumbijské cumbie s japonskou tradiční hudbou.
I letos festival počítá se svým tradičním alternativním pódiem, které přinese vystoupení umělců míchajících žánry a vytvářejících opravdové umělecké hudební systémy. Představí se také Don Alirio z Barranquilly, který mimo jiné sbírá africkou hudbu a na festivalu oslaví lidové tance a zvukové systémy, které vznikly na severním pobřeží Kolumbie.
Jižně od Cartageny po Karibském pobřeží v zálivu známém jako Golfo de Morosquillo se nachází tento ráj deseti ostrovů a jednoho umělého ostrůvku, postaveného místními obyvateli. Ten se jmenuje Santa Cruz del Islote a i přes jeho nevelkou rozlohu (přibližně jeden hektar) ho obývá 1200 lidí žijících v celkem 97 domech. Nicméně pro ten pravý odpočinek můžete vyjet na některý z přírodních ostrovů, které se vyznačují bílými plážemi, klidem a vhodnou atmosférou pro relaxování. Nejjednodušší je dojet do městečka Tolú v kraji Sucre a tam si zařídit výlet na ostrovy. Například ostrov Tintipán je jedním z nejmenších, ale uvítá vás se průzračná voda bez velkých vln, krásná pláž a naleznete zde i restauraci. Cizinci se rádi ubytovávají v Domku ve vodě (Casa en el Agua), který doslova pluje po hladině moře. Ostrov Panda jen naopak obklopen korálovým útesem a nabízí tak ideální podmínky pro rybáře i potápěče. Na ostrově Isla Mangle pak můžete kromě potápění navštívit také mangrovníkové porosty a projít se po ostrově. A pokud chcete trošku více luxusu, zavítejte na ostrov Múcura, kde naleznete různé možnosti ubytování.
Dlouhá pláž s bílým pískem, stromy vysoké až 60 metrů a velké vlny, takové je místo známé jako Palomino, ležící na pobřeží Karibiku u hlavní cesty, která spojuje města Riohacha (hlavní město kraje Guajira) a Santa Marta (hlavní město kraje Magdalena). Od každého z nich je tato malá klidná vesnička vzdálená přibližně 75 kilometrů. Postupně zde rostou i ubytovací kapacity pro všechny rozpočty, najdete zde restaurace i plážové bary. Po pláži můžete dojít až k místu, kde ústí řeka Palomino do moře. Po řece se navíc můžete projet na gumových pneumatikách. Tento výlet trvá přibližně dvě hodiny, kdy se za zhruba patnáct minut dostanete s průvodcem na startovací místo a pak už se můžete oddat pozorování okolní přírody. Můžete také vyrazit přibližně 40minutovou procházkou po pláži k řece San Salvador, kde naleznete bohatší vegetaci a také větší klid a ticho. Pokud počasí přeje a obloha je bez mraků, můžete dokonce zahlédnout bílé vrcholky nejvyšších hor Kolumbie v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta.
Pacifické pobřeží rozhodně patří k přírodním perlám Kolumbie, kde se ukrývají tisíce kilometrů dlouhé přírodní rezervace a jedna z nejdeštivějších oblastí planety Země vůbec. Výbornou možností, jak si vychutnat slunce i specifické pláže tmavší barvy, než jsou ty v Karibiku, je navštívit pobřeží v kraji Údolí Caucy. Jen asi půl hodinky lodí od přístavu Buenaventura se nachází místa jako Juanchaco, Ladrilleros a La Barra, které se pyšní čistými plážemi a vodou zelené barvy, ideální pro potápění. Navštívit můžete národní park v zátoce Bahía Málaga, považovaný za jeden z regionů s největší biodiverzitou na světě. Mangrovníky, přírodní bazény a 65 metrů dlouhý vodopád jsou jen některé z místních atrakcí.
Severněji po tichomořském pobřeží, v kraji Chocó, se ukrývá další ráj s neuvěřitelnou rozmanitostí ekosystémů, kde se mísí oceán s neprostupným tropickým deštným pralesem. Jedná se o národní park Utría, kde návštěvníky ohromí mangrovníky, fauna i flóra, korálové útesy, řeky ústící do oceánu, ale také skalnaté pobřeží. V oblasti žijí příslušníci indiánských komunit Kuna a Emberá. Můžete se také projet v kanoi po řekách mezi mangrovníky, projít se k nějakému vodopádu, nebo se vykoupat v termálních vodách. Ujít byste si neměli nechat ani pláž v Nuquí, která je podle mnohých vůbec tou nejhezčí v celé zemi. V obou oblastech Pacifiku můžete navíc každoročně od července do listopadu pozorovat velryby.
V těchto dnech žije hlavní město kraje Antioquia, město věčného jara, jak se mu často přezdívá, svým nejdůležitějším a nejočekávanějším svátkem roku, veletrhem květin, který začal 2. srpna a potrvá do 11. srpna. Medellín tak v průběhu této nejreprezentativnější události města vzdává čest místním pěstitelům květin, ale zároveň představuje i kulturu kraje, oslavuje místní venkov, předky, zvyky a tradice. Letos se festival nese v duchu motta: Medellín tě má rád.
Již po 24. probíhá průvod veteránů a klasických aut, kterého se účastní 300 vozů z let 1900 až 1983, rozdělených do šesti kategorií. Někteří účastníci se oblékají do dobových kostýmů, aby umocnili atmosféru průvodu. Na programu figuruje také festival létajících draků, soutěž v latinských tancích, Ulice umělců či folklórní noci, kdy se představí folklórní balet z Mexika. Nechybí ani každoroční národní festival literárně hudebního žánru trova, tedy speciálních zpívaných básní, jejichž interpreti se utkávají o titul krále ve velkém finále. Pro nejmenší je připravená Zóna, která zní, koná se i tradiční výstava orchidejí, ptactva a květin v místní botanické zahradě.
Květinový průvod patří k nehmotnému kulturnímu dědictví národa, i proto se pořadatelé letos rozhodli navýšit počet účastníků této události o 40 míst a přispět k zviditelnění a větším příjmům pro místní umělce. Dřevěné palety byly přitom původně používány otroky k přenášení bohatých pánů až do hornatých oblastí Antioquie, nebo nemocných a starých lidí ve venkovských oblastech. Později je zemědělci regionu začali využívat k přenášení květin na trhy v centrálních částech měst.
Letos již po 23. probíhá v kolumbijském hlavním městě Letní festival, který každoročně nabízí program plný rekreačních, sportovních, ale také kulturních a hudebních akcí. Jedná se o vůbec nejdůležitější svátek zábavy a volného času v Bogotě, který tentokrát láká na více než 200 aktivit všeho druhu na různých místech města a to ve dnech od 3. do 11. srpna.
Na všechny věkové kategorie čekají například posilovací hodiny pod širým nebem, hodiny aerobiku, letní pláž v parku Simona Bolívara, finále soutěže odborníků ve videohrách či různé prohlídkové okruhy v parku Simona Bolívara a v Botanické zahradě, zaměřené na poznání místního ptactva. Milovníci sportů se mohou těšit na box, závody v triatlonu, fitness setkání, národní šampionát v sálové kopané, plavecké závody a vodní sporty včetně hodin potápění, panamerický šampionát v karate s více než 600 sprotovci ze 16 různých zemí, dětský turnaj v rugby či beisbolu, nebo národní festival roztleskávaček, maratón bruslení, cyklistická setkání a soutěže včetně noční cyklostezky 8. srpna. Tu doprovodí několik kulturních a pyrotechnických představení od šesti hodin od večera do půlnoci. Do rytmu pak návštěvníky dostane festival tance, který přinese zajímavé choreografie v podání folklórních skupin různých částí města. Tématická noc letního humoru pak pobaví veřejnost v pátek 9. sprna.
Součástí festivalu bývají i oslavy založení hlavního kolumbijského města, které připadají na 6. srpna. Toho dne roku 1538 založil město španělský dobyvatel jménem Gonzalo Jiménez de Quesada. Své 481. narozeniny a zároveň dvousté výročí nezávislosti země oslaví Bogota ve velkém stylu, zejména koncertem nazvaným Kolumbie 200 let v podání Filharmonického orchestru Bogoty, který vystoupí společně s 12 pozvanými umělci. Mezi nimi se od šesti hodin večer představí například Totó la Momposina, Herencia de Timbiquí, Cholo Valderrama, Los Rolling Ruanas, Son Palenque či Elkin Robinson. Následně od půl desáté se nebe nad centrálním parkem na půl hodiny promění ve svět plný barev díky pyrotechnické show. O den později čeká na zájemce gigantický tobogán, atrakce o velikosti přibližně 350 metrů na délku a sedm metrů na šířku, která potěší nejen děti, ale i dospělé.
Návštěvníky tak čeká řada hudebních, tanečních i divadelních vystoupení, literárních, filmových akcí, ale nebude chybět ani umění, vyprávění příběhů či ochutnávky místních specialit. Festival probíhá v několika městečcích kraje, mezi nimi i v hlavním městě Tunja, v koloniálním městečku Villa de Leyva, či v dalších městech jako je Duitama, Paipa, Sogamoso či Chiquinquirá. Letošní 47. ročník přitom samozřejmě vzdává poctu událostem, které se odehrály před dvěstě lety, a také místům v kraji, která byla klíčová při tažení osvoboditelských vojsk. Všechny akce jsou navíc přístupné zcela zdarma.
Večer se pak oslavy přesunou na hlavní náměstí Plaza de Bolívar, kde zahraje Národní symfonický orchestr a doprovodí ho i významní kolumbijští umělci. Návštěvníci shlédnou také magickou show, při které se na pódiu představí více než 300 umělců kraje Boyacá, a představení video mappingu, které využije koloniální architekturu, aby promítlo ukázku z historie boje za nezávislost.
Kolumbijské hlavní město nabízí řadu zajímavých míst, které by si žádný návštěvník neměl nechat ujít. K těm nejvyhledávanějším bezpochyby patří také místní Muzeum zlata, spravované kolumbijskou centrální bankou, které si v těchto dnech připomíná 80 let od svého založení. Význam muzea dokládá i fakt, že bylo cestovatelským serverem TripAdvisor na konci roku 2018 zařazeno mezi 25 nejlepších muzeí světa. Umístilo se přitom na 23. příčce hned za muzeem terakotové armády nedaleko čínského města Si-an.
Samotné muzeum vzniklo poté, co na konci března 1939 obdržela centrální banka dopis od Ministerstva školství s tím, aby odkoupila zlatý džbán z jedné soukromé sbírky a zabránila tak jejímu odvozu ze země. Tímto džbánem byla přitom náboženská nádoba indiánské komunity Quimbaya, další z těch nejreprezentativnějších kousků expozice muzea. Nádoba sloužila k uložení listů koky a byla používáná při místních rituálech. Právě tato snaha ochránit dědictví indiánských komunit a uchovat předokolumbovské zlaté předměty, aby nebyly roztaveny či odvezeny ze země, stála za zrodem archeologické sbírky, která časem přerostla do současné podoby muzea. To je považováno za nejdůležitější muzeum zlata na světě, protože shromažďuje největší a nejuznávanější sbírku zlatnického umění prehispánského světa. Od roku 1968 sídlí v budově, oceněné za svou architekturu a design, nedaleko hlavního bogotského náměstí. V roce 2008 prošla budova rekonstrukcí a rozšířila se o další sály.
Moderní sál reprezentující ceremoniál obětin poskytovaných bohům poskytuje i vizuální a zvukové efekty, které navodí tu správnou atmosféru. Zajímavé zastavení pak nabízí interaktivní sál, který přibližuje diverzitu a význam dědictví uchovaného v muzeu. V budově naleznete také obchod s kavárnou, kde si můžete pořídit nějaký umělecký předmět či certifikovanou repliku sbírky ve vysoké kvalitě.
Druhá polovina června nabízí dvě velmi zajímavé události, které přibližují kolumbijský folklór v celé jeho rozmanitosti a barevnosti.
Z dalších tradičních akcí vyniká, mimo jiné, Národní folklórní průvod, v rámci kterého se právě představí i kandidátky volby královny, ale také Národní folklórní setkání univerzit či Festival festivalů, ve kterém každý kraj ukazuje své vlastní tradice. Ochutnat můžete typické místní jídlo tamal, tedy směs připravenou z rýže, kukuřice, zeleniny a masa, obalenou v banánovém listu.