Portál oblíbených cestovních průvodců Lonely Planet zveřejnil seznam míst, která by si cestovatelé v příštím roce neměli nechat ujít. A Kolumbie na tomto seznamu figuruje hned na druhém místě. Lonely Planet vyzdvihuje hlavně fakt, že země již není považovaná za nebezpečný cíl vhodný jen pro ty nejodvážnější turisty. Naopak, je doslova klenotem Jižní Ameriky, zemí, která v průběhu let dokázala překonat desetiletí poznamenané násilím.
I přesto, že vydavatelství cestovních průvodců uznává, že se v Kolumbii nenachází žádný z divů světa, oceňuje zejména jedinečnou kombinaci a bohatost kultury, přírody a pohostinnosti, díky níž se Kolumbie stává zemí, “která tě přivítá s otevřenou náručí”. Portál také připomíná, že země se stane ještě atraktivnější destinací poté, co se uskuteční návštěva papeže Františka. Datum této návštěvy ještě není oficiálně potvrzeno, nicméně hlava katolické církve se v Kolumbii objeví poprvé v uplynulých třiceti letech.
Kolumbie tak patří do skupiny top deseti zemí zvolených portálem pro rok 2017, žebříčku přitom vévodí Kanada. Za Kolumbií následuje Finsko, Dominika, Nepál, Bermudy, Mongolsko, Omán, Myanmar a desítku uzavírá Etiopie. Co se týká nejzajímavějších měst, která cestovatelé v příštím roce nemohou minout, číslem jedna je francouzské Bordeaux, následováné jihoafrickým Kapským Městem, ale také třeba městy Los Angeles (Spojené státy), Mérida (Mexiko) či Ohrid (Makedónie).
Zdroj: LonelyPlanet.com, ElTiempo.com (foto).
Stoprocentně koncentrovaná hispánská atmosféra, na obzoru na moři houpající se lodě s pirátskými vlajkami. Z putyky v přístavu se ozývá ryk námořníků, malebnou stinnou uličkou pomalu prochází kůň vezoucí ušlechtilého rytíře. Tak vypadala kolumbijská Cartagena za dob dávno minulých, kdy zde určovali chod Španělé. Dnes se nezdráháme ji označit za koloniální perlu karibských oblastí Jižní Ameriky.
Odpovědí koloniální vlády bylo obehnání města hradbami jen s několika branami a dále vytvoření hráze mezi poloostrovem Bocagrande a ostrovem Tierrabomba, čímž došlo k uzavření do té doby volného vstupu z moře přímo do města. Pomyslnou třešničkou na dortu, jímž bylo právě zmíněné opevnění, se stal hrad San Felipe de Bajaras.
Ve čtvrti San Pedro, kde v dobách kolonialismu žili převážně šlechtici a hodnostáři, se dochovala spousta nádherných staveb, například katedrála, kostel a klášter San Pedro Claver, Palác inkvizice, kde se rozhodovalo o osudech čarodějnic a kacířů, nebo třeba kostel Santo Domingo.
Sopka je totiž hluboká přes 2 000 metrů a v jejím kráteru je bahno, které se stále obměňuje, je proto „čisté“ (tak čisté, jak bahno může být) a vyhledávané, jelikož má příznivé účinky na lidskou kůži. Obsahuje totiž vápník, oxid křemičitý, chlorid sodný, hořčík a další látky. Sopka tu údajně vznikla v době, kdy zdejší farář zahnal do podzemí ďábla dštícího oheň a síru. Zlo i pekelné síly se pak přeměnily v léčebné účinky bahna.
Dnes je situace už jiná, což ovšem neznamená, že by byla historie Pabla Escobara, drogového průmyslu, ale také nájemných vrahů a pouličních kriminálních skupin zapomenuta. Medellín se přitom v poslední době hodně proslavil právě díky telenovelám a seriálům o drogových kartelech či Pablu Escobarovi. Řada návštěvníků, především cizinců, tak přijíždí do Medellínu s cílem poznat místa, kde obávaný drogový boss působil.
Poněkud jinak orientovaný je zcela nový projekt Cesta nikdy více, který se zaměřuje na místa v Medellínu dříve považovaná za nebezpečná kvůli pouličním gangům, kriminalitě, vraždám. A na tuto historii chce projekt poukázat jinak, konkrétně prostřednictvím kultury, umění, vyprávět příběhy zábavným způsobem, i když se jedná o velmi citlivou problematiku. Účastníci tour se tak dostanou do míst, kde léta působili nájemní vrazi, a mohou si z první ruky vyslechnout svědectví obětí násilí. Hlavním cílem je nejen informovat o konkrétních událostech a představit životní příběhy, ale tímto způsobem a osvětou také zajistit, aby se nic obdobného už nikdy neopakovalo.
Následně účastníci poznají Muzeum paměti, kde si vyslechnou a uvidí působivá svědectví rodinných příslušníků obětí a zmizelých osob. Následně cesta pokračuje v komunách na severovýchodě Medellínu, ve čtvrtích Aranjuez, Manrique a Santa Cruz, kde se účastníkům přiblíží celá historie nájemných vrahů města a jak se tato praktika stala doslova lukrativním byznysem. Historii přitom vypráví místní lidé, kteří se věnují kultuře, a tak místo pouličních skupin nájemných vrahů jsou nyní k vidění skupiny rappu.
Z Granady se pokračuje vyhlídkovou cestou kolem řek, vodopádů a polí až do městečka San Carlos, konkrétně do místních lázní. Samotné městečko je živým důkazem přežití, protože kvůli působení partyzánů a následnému vnitřnímu vysídlení téměř zaniklo. Večer se pak turisté společně s místními obyvateli účastní rituálu osvícení, v jehož rámci procházejí městečkem se svíčkami v ruce až do Zahrady paměti. Další den následuje výlet do krásného malovaného městečka Guatapé, závislého na cestovním ruchu, které kdysi právě kvůli působení ozbrojených skupin a nedostatku turistů hodně trpělo.
Oblast, kde dnes stojí městečko Zipaquirá a kde kolumbijský nositel Nobelovy ceny za literaturu Gabriel García Márquez chodil do školy, byla důležitým centrem těžby a obchodu se solí a to už před příchodem španělských dobyvatelů. Pro místní indiánský kmen Muisca byla sůl vzácným statkem, důvodem k válkám a platebním prostředkem.
V 90. letech pak bylo dílo zmoderizováno do současné podoby bogotským architektem Roswellem Garavitem Pearlem a je právem považováno za jedinečné architektonické i umělecké dílo. Toto magické místo a jeden z nejdůležitějších novodobých divů Kolumbie patří ke skvostům, které může země světu nabídnout.
Prohlídka s průvodcem mluvícím španělsky, případně anglicky, začíná průchodem světelným tunelem. Cesta podzemím dále pokračuje křížovou chodbou se 14 zastávkami, které reprezentují cestu Ježíše Krista. Jednotlivé výklenky působí mysticky díky mohutným křížům vytesaným ze soli a světelným efektům, které dojem umocňují.
Kouzelný zážitek nabízí také místní vodní zrcadlo, kde spojení soli a vody vytváří optické efekty. Vodní plocha totiž odráží strop, který se však opticky propadá hluboko do podzemí a zdá se tedy, že člověk stojí nad obrovskou propastí, i když má před sebou jen mělkou vodní plochu přibližně 10 centrimentrů hlubokou. Koncentrace vody je zde obdobná jako v Mrtvém moři.
Hudební koncerty, letní festival plný zábavy i sportovních akcí, ale také divadelní představení, kulturní vystoupení a mnoho dalších aktivit nabízí kolumbijské hlavní město v průběhu měsíce srpna. Bogota si totiž 6. srpna připomíná již 478 let od svého založení španělským dobyvatelem jménem Gonzalo Jiménez de Quesada a ani tento rok neoslaví své narozeniny jinak, než ve velkém stylu. Narozeninová party zahrnuje více než 200 různých aktivit pro všechny věkové kategorie a jelikož je prvořadým cílem nalákat a zapojit co největší počet lidí, na většinu z nich je vstup zcela zdarma.
Nechyběl, mimo jiné, triatlon, extrémní sporty, soutěž roztleskávaček s nacvičenými choreografiemi, 24hodinový okruh na horských kolech, bogotský půlmaraton, noční cyklostezka městem, ale také exhibice nového sportu nazvaného bossaball, který vznikl spojením fotbalu, volejbalu a capoeiry. Představil se i kubánský vodní balet se svým vystoupením klasického tance.
V sobotu 20. srpna pak do ulic vyrazí spousta cyklistů oblečených ve stylu 30. a 40. let minulého století, tedy tak, jak se dříve oblékali obyvatelé Bogoty zvaní cachacos. Cyklisté budou po městě jezdit v krátkých vázankách, v dobových baretech a kloboucích, šlích, místních typických přehozech tzv. ruanas, sametových oblecích a lakovaných kožených botech. Trasa, která se každý rok mění, povede i letos kolem památek a významných míst a potrvá přibližně 5 až 6 hodin. Akce už po šesté tímto netradičním způsobem vzdává poctu hlavnímu městu a apeluje na občanskou kulturu, respekt k ostatním i lásku k Bogotě.
Navíc o víkendových dnech 20. a 21. srpna se v příjemném parku de los Novios odehraje patnáctý ročník festivalu 
V prvních srpnových dnech žije město Medellín jednou ze svých nejkrásnějších tradic. Jedinečné květinové slavnosti totiž každoročně zaplaví ulice hlavního města kraje Antioquia rozmanitými barvami a vůněmi, přináší ale také spoustu další zábavy a doprovodných akcí.
Vůbec poprvé se takový průvod, který patří mezi kolumbijské nehmotné dědictví, odehrál v roce 1957, nicméně jeho kořeny sahají do 19. století. Dříve byly totiž obdobné palety používány k přenášení nemocných či starých lidí. Až pěstitelé květin z vesničky Santa Elena, nacházející se kousek od Medellínu, byli prvními, kteří tyto konstrukce použili k přenášení květin na městské trhy. Dodnes se řada tamějších obyvatel věnuje právě tomuto povolání, tedy pěstování květin a vytváření květinových palet. Od roku 1968 se festival začal slavit v srpnu, aby zároveň připomínal vyhlášení nezávislosti zdejšího kraje. Uctívání květin přitom tvoří součást oslavy žen, plodnosti a života.
Návštěvníci se mohou těšit i na vůbec největší květinovou paletu v historii festivalu, která letos vystřídá květinové obry předešlých ročníků. Na její přípravě se podílejí i kolemjdoucí pod taktovkou sedmi odborníků, denně tak přidává květinu do obrazce na 500 lidí. Celkově by umělecké dílo o průměru 7 metrů mělo tvořit 123 tisíc květin, nachází se v Parku bosých nohou (Parque de los Pies Descalzos) a váží téměř tvě tuny. Místní i turisté tak mají zároveň příležitost zblízka si prohlédnout, jak taková paleta vzniká, a nemusí ani jezdit do vesničky Santa Elena.
Ráj pro vědce zkoumající jedinečné živočišné i rostlinné druhy, ale také pro cestovatele a milovníky přírody a dobrodružství, taková je Gorgona, 9 km dlouhý a 2,5 km široký ostrov v Pacifickém oceánu. Nachází se přibližně 35 km od kolumbijského pobřeží, nemá stálé obyvatelstvo, ale turisty ohromuje svým jedinečným ekosystémem.
Dnes Gorgona patří k nejvyhledávanějším místům pro potápění, pozorování ptactva a procházky krajinou pralesního typu. K vidění jsou například různé druhy delfínů a od července do listopadu také velryby. Navíc se pyšní jednou z nejkrásnějších písčitých pláží Kolumbie, které dodává kouzlo hustá zeleň a palmy v pozadí.
Gorgonské vězení, známé taky jako kolumbijský Alcatraz, bylo uzavřeno až v roce 1984 prezidentem Belisariem Betancurem, který své rozhodnutí zdůvodňoval ochranou lidských práv. Objekt byl následně prohlášen Národním přírodním parkem a bujná pralesní vegetace postupně dobývá své území zpět a pohlcuje zbytky dávného vězení. Ruiny věznice tak teď obývají opice, žáby, užovky či tarantule a přitahují zájem turistů a zejména dobrodruhů z celého světa.
Příjemné klima, inovace, široká nabídka všech možných druhů zábavy, bohatý kulturní program, ale také milost místních lidí či zdejší výtečná gastronomie – tak přesně tyto atributy druhého největšího kolumbijského města mu zajistily důležité mezinárodní ocenění. Město Medellín totiž zvítězilo v kategorii Nejlepší destinace pro krátký výlet v rámci Jižní Ameriky (South America’s Leading City Break Destination) a pyšní se tak cenou World Travel Awards, která je považována za Oskara v oblasti průmyslu cestovního ruchu.
Kolumbijské město tak zvítězilo v konkurenci s jinými zajímavými místy jako je Rio de Janeiro (Brazílie), Buenos Aires (Argentina), Santiago (Čile) či Montevideo (Uruguay). K předání ceny došlo na galavečeru v Limě (Peru), přičemž Medellín by se měl stát hostitelem této události v příštím roce. Zároveň se Medellín mezi top 15 nejoblíbenějšími cíli těchto letních prázdnin umístil na 4. místě v rámci Kolumbie a 9. mezinárodně.
Neobvyklý projekt byl spuštěn na webových stránkách 
Samotné městečko Pamplona, kolébka celého projektu, má plno pokladů a tak si zájemci mohou udělat vizuální prohlídku místních zvonic kostelů a kaplí, podívat se na vývoj a proměny města v posledních dvou staletích či shlédnout fotografie ze sesuvu půdy, který město poničil v roce 1962. Kolekce obrázků o podmořském životě v kolumbijských mořích, sbírka umění mistra Eduarda Ramireze či ukázka hudebního dědictví země patří k dalším na stránce dostupným materiálům.
Hlavní město Kolumbie a ostatně celá země zažívá boom v oblasti cestovního ruchu. Každoročně přijíždí milióny zahraničních turistů poznat přírodní krásy země, důležitá kolumbijská města a koloniální architekturu, nebo třeba kulturní svátky a festivaly. Čím dál častěji se však zejména Bogota stává také cílem firemních akcí a kongresové turistiky.
V současné době tak figuruje na seznamu pojmenovaném „BestCities“ jako důležitá destinace korporativního turismu, navíc jako jediný zástupce Latinské Ameriky. Hodnotící proces se přitom zaměřuje nejen na infrastrukturu a její kapacity, ale také na přítomnost nejlepších světových značek, zkušenosti s pořádáním významných akcí, nebo třeba kulturní a gastronomickou rozmanitost.